(ES) č. 2597/1999Nařízení Rady (ES) č. 2597/1999 ze dne 6. prosince 1999 o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

Nařízení Rady (ES) č. 2597/1999

ze dne 6. prosince 1999

o uložení konečného vyrovnávacího cla z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1] (dále jen "základní nařízení"), a zejména na článek 15 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1) podle nařízení Komise č. 1810/1999 [2] (dále jen "nařízení o prozatímním clu") bylo uloženo prozatímní vyrovnávací clo na dovozy polyethylentereftalátového (PET) filmu pocházejícího z Indie, kódu KN 39206219 a 39206290 do Společenství;

(2) po uložení prozatímního vyrovnávacího cla indičtí spolupracující vyvážející výrobci, Ester Industries Ltd, Flex Industries Ltd, Garware Polyester Ltd, India Polyfilms Ltd/Jindal Polyester Ltd (příbuzné společnosti), MTZ Polyesters Ltd, Polyplex Corporation Ltd (dále jen "indičtí vyvážející výrobci"), vláda Indie (dále jen "GOI"), žalující výrobci ze Společenství (dále jen "výrobní odvětví Společenství") a dva uživatelé PET filmů předali písemné připomínky;

(3) podle ustanovení čl. 11 odst. 5 základního nařízení všechny výše uvedené strany s výjimkou jednoho uživatele požadovaly a bylo jim umožněno slyšení;

(4) jeden uživatel, který dříve nebyl znám, reagoval později na uložení prozatímních opatření;

(5) Komise dále vyhledávala a ověřovala všechny informace, o nichž se domnívala, že jsou nezbytné pro konečné závěry;

(6) ústní a písemné připomínky předané po uložení prozatímních opatření a po zvážení výše uvedených oznámení, byly vzaty v úvahu v konečných závěrech;

2. DOTYČNÝ VÝROBEK

(7) sedmý bod odůvodnění nařízení o prozatímním clu popisuje, že dotyčný výrobek je polyethylentereftalátový (PET) film;

(8) osmý bod odůvodnění nařízení o prozatímním clu dále stanovuje, že výrobek může být rozdělen do různých částí identifikovatelných v rámci výrobního odvětví jako magnetické, obalové, elektrotechnické, zobrazovací a ostatní průmyslové segmenty. Pro účely vyšetřování byly výrobky sdruženy do typů podle části trhu, tloušťky, povrchových vlastností, úpravy povrchu, mechanických vlastností a čirosti/opacity;

(9) po uložení prozatímních opatření Komise obdržela požadavek od výrobního odvětví Společenství, aby se neuvažovaly pouze typy klasifikovatelné podle kódů KN 39206219 a 39206290, jak je stanoveno v nařízení o prozatímním clu, ale také ty, které jsou klasifikovatelné podle kódů KN 39206211 a 39206213 jako PET film. Indičtí vyvážející výrobci byli proti zahrnutí těchto dvou dalších kódů a tvrdili, že PET film klasifikovatelný podle nich je nezaměnitelný s PET filmem spadajícím pod ostatní dva kódy KN, tj. 39206219 a 39206290. Poukazovali na to, že pouze tyto posledně jmenované kódy byly obsaženy ve stížnosti výrobního odvětví Společenství a dva předchozí kódy nebyly konkrétně obsaženy ve stížnosti na základě toho, že výrobky zatříděné v těchto kódech nebyly zaměnitelné s těmi, které byly klasifikovány podle kódů KN 39296219 a 39206290.

(10) na základě informací, shromážděných v průběhu vyšetřování, Komise rozhodla nezahrnout kódy KN 39206211 a 39206213 do rozsahu vyšetřování, protože nebyla předána žádná informace, která by znamenala, že tvrzení výrobního odvětví Společenství ve stížnosti ve smyslu zaměnitelnosti není správné.

3. SUBVENCE

3.1 OBECNÉ DOLOŽKY

3.1.1 Zahrnutí úroků do výpočtu získaných podpor

(11) vyvážející výrobci požadovali zrušení úroku, který byl přidán, aby se podle různých metod vypočítala celková výše získané podpory. Tvrdilo se, že přidání úroku bylo nezajištěné, přesahující podmínky Dohody o subvencích a kompenzačních opatřeních (ASCM) a zakázané podle čl. VI odst. 3 GATT 1994. Pokyny Komise pro výpočet by v tomto ohledu byly neúčinné a neplatné;

(12) právním podkladem pro přidání úroku k nominální hodnotě subvence je článek 5 spolu s článkem 6 základního nařízení. Článek 5 stanovuje, že velikost vyrovnávacích subvencí bude počítána ve smyslu přijaté podpory od příjemce, který se zjistil během období vyšetřování subvencování. Článek 6, který kopíruje článek 14 ASCM, stanovuje pravidla pro výpočet podpory pro určité typy subvencí. Pro všechny kategorie subvencí uvedených v článku 6, tj. poskytnutí kapitálu, úvěrů, záruk na úvěry a zboží a služby nebo prodej zboží je orientačním bodem pro stanovení podpory ekvivalentní náklad na získání prostředků na komerčním trhu. Tedy podle logického výkladu článku 6, jako obecné pravidlo pro všechny kategorie subvencování platí, aby se mohl stanovit celkovou podporu, musí být zahrnuty náklady na vypůjčení prostředků za komerčních podmínek;

(13) když se během období vyšetřování vyjádřily všechny subvence v nominální hodnotě, byly stejné s grantem. Protože nenávratné granty nejsou komerčně k dispozici, příjemce by musel v případě neexistence takového grantu navýšit odpovídající částku z komerčních zdrojů a splácet ji po určitou dobu s úroky. Toto je prvek podpory, který je zahrnut přidáním úroku k nominální částce subvence;

(14) tento přístup je konkrétně stanoven větou "Nominální hodnota velikosti subvence se musí převést na hodnotu běžnou v průběhu období vyšetřování uplatněním normální úrokové míry" uváděné v pokynech Komise pro výpočet velikosti subvence při vyšetřování vyrovnávacího cla (pokyny pro výpočet) [3] a je současnou praxí Společenství, která se použila v mnoha předchozích případech;

(15) článek VI3 GATT 1994, který je opakován v čl. 19 odst. 4 ASCM, pouze stanovuje, že udělená cla nesmí být vyšší než je výše subvence. Velikost subvence je počítána ve smyslu podpory existujícího v období vyšetřování (článek 14 ASCM). I když společnost měla také prospěch ze skutečnosti, že nemusela hledat zdroj prostředků na finančním trhu, částka podpory musí také obsahovat úrokový prvek. Následně vzhledem k tomu, že velikost podpory (včetně úroků) odpovídá velikosti subvence a vyrovnávací clo je počítáno podle nalezené mezní subvence, čl. VI odst. 3 GATT 1994 je přidáním úroku zcela respektován;

(16) z těchto důvodů je zamítnut požadavek vyloučit úrokový prvek z výpočtu podpor

3.1.2 Specifika různých metod

(17) vyvážející výrobci uvedli, že předpoklad v čl. 2 odst. 3 ASCM udělující subvence podmíněné velikostí vývozu nebude ipso facto použit, jelikož čl. 27 odst. 2 ASCM stanovuje, že zákaz subvencí podmíněných velikostí vývozu se nepoužije na rozvojové země. Indie je jednou ze zemí uvedených na seznamu v dodatku VII k ASCM, a proto vývozní subvence poskytované GOI (subvencování vývozu GOI) by se neměly zakázat. V důsledku toho, bude mít Komise povinnost dokázat na základě pozitivního důkazu, že dotyčné metody jsou specifické;

(18) čl. 3 odst. 4 bodu a) základního nařízení jasně stanovuje, že subvence, včetně subvencí uvedených v dodatku I, se budou považovat za specifické, jestliže jsou ze zákona nebo ve skutečnosti závislé na velikosti vývozu. Tato podmínka byla jednotlivě zkoumána pro každou metodu subvencování podle tohoto postupu.

3.2 JEDNOTLIVÉ REŽIMY

3.2.1 Režim Passbook (PBS)

(19) GOI a vyvážející výrobci předložili důvody pro tento režim, který je popsán v bodech 12 až 19 odůvodnění nařízení o prozatímním clu. Těmto důvodům není nutné se věnovat, neboť říkají, že podpory získané podle tohoto režimu nebyly zahrnuty do částek cla prozatímně stanoveného z důvodů uvedených v bodě 24 odůvodnění nařízení o prozatímním clu. V důsledku toho se neuloží žádná opatření na podpory podle tohoto režimu, a proto se nepožadují žádná konečná zjištění.

3.2.2 Režim vkladu celního nároku (DEPB) – předvývozní podklad

(20) GOI a vyvážející výrobci předložili argumenty, které se týkají tohoto režimu, který je popsán v bodech 26 až 30 odůvodnění nařízení o prozatímním clu;

(21) zejména se tvrdilo, že předvývozní režim DEPB je režim povolující prominutí/vrácení (cla) v rámci ustanovení základního nařízení a jako takový je nevyrovnatelný. Také se tvrdilo, že kdyby se našel vyrovnatelný režim, pro výpočet podpory by se mělo jako podklad použít pouze skutečné nadměrně prominuté clo a Komise by měla prověřit, zda ve skutečnosti došlo k vrácení nadměrných dovozních poplatků na vstupech spotřebovaných ve výrobním procesu;

(22) na předvývozním podkladě režim DEPB neznamená prominutí/vrácení cla nebo náhradní režim v rámci ustanovení základního nařízení, navzdory existenci "podmínky skutečného uživatele". Je to v podstatě režim založený na hodnotě a ne na množství. Hodnota DEPB, která umožňuje zproštění dovozního cla, není počítána ve vztahu ke konkrétnímu fyzickému množství vstupů skutečně spotřebovaných, nebo které budou spotřebovány ve výrobním procesu. Konkrétně, vstupy jsou určeny na základě Standardních norem vstup/výstup (SION), které stanovují pomyslné rozpočty založené na tom, co se považuje, za hodnoty vstupů, které se dovezly ke zpracování určitého výrobku. Jakmile byla hodnota DEPB stanovena pro určitý dokončený výrobek, vstupy mohou být dovezeny bezcelně na základě předvývozního povolení DEPB. Není znám mechanismus, který by ochránil vyvážející výrobce proti posunu hodnot jeho vstupů skutečně dovezených, protože je pouze žádán, aby nepřekročil poskytnutý úvěrový limit;

(23) navíc neexistuje povinnost skutečně dovézt všechny různé vstupy, pro které byl úvěr poskytnut. Jedinými omezeními množství kteréhokoliv určitého vstupu, který se může podle režimu dovézt, je hodnota poskytnutého povolení a odpovídající závazek vyvézt konečný výrobek. Neexistuje žádný požadavek, který by požadoval, aby náhradní dovezené vstupy byly stejné, co do množství, kvality a vlastností, jako vstupy domácího trhu;

(24) společnost, která může získat své vstupy za nižší hodnotu nebo jejíž zdroje některých vstupů na domácím trhu by byly schopné dovážet bezcelní vstupy, které by se mohly použít pro domácí výrobu nebo prodej vzhledem k tomu, že skutečně dovezená množství nebudou mít žádný vztah k těm stanoveným v SION. Nebyl nalezen žádný účinný systém nebo vhodný postup, který by potvrdil, které bezcelní vstupy jsou skutečně spotřebovány ve výrobním procesu vyváženého konečného výrobku, nebo jaké množství. Dále bylo shledáno, že odpočet, který se může provést při vývozu zboží, se neprovádí na základě skutečného množství bezcelně dovezených vstupů použitých ve výrobě vyvážených výrobků, ale spíše na základě standardních odhadů hodnoty vstupů ve vyváženém výrobku;

(25) i když předvývozní podklady DEPB byly údajně považovány za systém pro vrácení cla, příloha II kapitola II odst. 5 a příloha III kapitola II odst. 3 k základnímu nařízení stanovují, že kde je určeno, že vláda vyvážející země nemá zavedený ověřovací systém, musí vyvážející země provádět další kontrolu na základě skutečných vstupů nebo skutečných transakcích (každé zvlášť), aby se určilo, zda nebyly provedeny nadměrné platby. Vzhledem k tomu, jak bylo vysvětleno výše, žádný takový systém ověřování skutečného množství dovážených vstupů neexistuje, byla GOI požádána, aby prováděla kontrolu. GOI tuto kontrolu neprováděla. Proto Komise nezkoumala, zda byl ve skutečnosti nárok na vrácení nadměrných dovozních poplatků na vstupy spotřebované ve výrobě vyváženého výrobku;

(26) v každém případě nadměrné prominutí dovozního cla je základem pro výpočet částky podpory pouze v případě, že k vrácení cla došlo v dobré víře a je zapotřebí náhradních režimů navrácení cla. Vzhledem k tomu, že bylo stanoveno, že předvývozní režim DEPB není režimem na vrácení cla nebo náhradním režimem na vrácení cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení, podporou je celkové prominutí dovozního cla, ne jakékoliv předpokládané nadměrné prominutí cla;

(27) vzhledem k tomu, že předvývozní režim DEPB zahrnuje příjem státního rozpočtu, který je jinak ztracený, režim v podstatě přináší dotaci podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že podporu podle tohoto režimu nelze získat bez závazku vývozu, je režim ze zákona podmíněný provedením vývozu ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení a je tedy specifický;

Výpočet velikosti subvence

(28) podpora pro vyvážející výrobce byla vypočítána, jak bylo vysvětleno v bodě 23 odůvodnění nařízení o prozatímním clu, dále se vzalo v úvahu uplatnění poplatků, které byly vyžadovány vyvážejícími výrobci. Tyto přídavné částky ale neměly vliv na prozatímně vypočítané hranice subvence;

(29) dvě společnosti měly podporu z tohoto režimu během období vyšetřování a získaly subvence 1,31 % a 6,84 %;

3.2.3 Režim DEPB – povývozní podklady

(30) GOI a vyvážející výrobci předložili argumenty týkající se tohoto režimu, který je popsán v bodech 37 až 39 odůvodnění nařízení o prozatímním clu;

(31) zejména se tvrdilo, že režim DEPB na povývozních podkladech by byl přípustnou náhradou režimu vrácení cla, jelikož povývozní úvěry režimu DEPB by byly poskytovány pouze v souladu s oznámením SION. Podle odst. I přílohy I k základnímu nařízení, režim vrácení cla může povolit užití množství domácích tržních vstupů stejných a majících stejnou kvalitu a vlastnosti jako dovážené vstupy. Také se tvrdilo, že úřady pro cla a spotřební daně by byly v pozici, kdy by mohly ověřit, které dovezené vstupy jsou zahrnuty do vyvážených výrobků. Podle toho by režim DEPB na povývozních podkladech byl přijatelnou náhradou režimu na vrácení cla podle přílohy II k základnímu nařízení;

(32) mělo by se připomenout, že na rozdíl od režimu DEPB na předvývozních podkladech neexistuje žádná "podmínka skutečného uživatele". Úvěry na DEPB režim na povývozních podkladech jsou počítány jako procento hodnoty vyvezených konečných výrobků. Úvěry takto získané mohou být použity k vyrovnání celních poplatků stanovených na dovoz jakéhokoliv zboží (vyjma toho, jehož dovoz je zakázán). Není žádné omezení na zboží pro použití při výrobě vyváženého výrobku. Dovážené zboží může být prodáno na domácím trhu nebo použito jakýmkoliv jiným způsobem. Navíc povolení a tedy i úvěry jsou volně převoditelné;

(33) lze tedy učinit závěr, že režim DEPB na povývozních podkladech není režimem na vrácení cla nebo náhradním režimem na vrácení cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení;

(34) GOI také tvrdila, že režim představuje subvenci vývozu pouze do té míry, že umožňuje vrácení dovozních poplatků přesahující ty skutečně vymahatelné v dovážených vstupech, které jsou využity ve vyvážené výrobě, a že Komise selhala při plnění svého závazku určení rozsahu tohoto překročení;

(35) toto tvrzení bylo odmítnuto ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v bodě 26 odůvodnění;

Výpočet výše subvence

(36) GOI navrhla, aby v případě prodaných povolení, Komise určila skutečnou hodnotu podpory získané vyvážejícími výrobci prostřednictvím těchto prodejních transakcí a ne na základě velikosti úvěru poskytnutého v povolení;

(37) jak již bylo vysvětleno v bodě 43 odůvodnění nařízení o prozatímním clu, toto tvrzení nemůže být připuštěno, jelikož podpora poskytnutá GOI vyvážejícím výrobcům za podmínek ztraceného příjmu do státního rozpočtu se řádně odráží v hodnotě povolení. Prodej povolení za cenu odlišnou (tj. vyšší nebo nižší) než je jeho hodnota, představuje čistě obchodní transakci, která nemění velikost podpory původně z režimu získaného;

(38) podpora vyvážejícím výrobcům byla vypočítána, jak je vysvětleno v bodech 41 až 44 odůvodnění nařízení o prozatímním clu. V tomto ohledu by se mělo poznamenat, že čtyři vyvážející výrobci podali několik stížností, které byly Komisí přijaty. Následně byly vzaty v úvahu dodatečně vzniklé nutné náklady na získání povolení. Také byly učiněny úpravy částek poskytnutého úvěru. Tyto úpravy vedly k menším změnám "mezí subvence";

(39) čtyři společnosti získaly podporu z tohoto režimu během období vyšetřování a obdržely subvence mezi 2,34 % a 17,68 %;

3.2.4 Režim podpory vývozu kapitálového zboží (EPCG)

(40) GOI navrhla, aby cílem režimu EPCG, který byl popsán v bodech 46 až 50 odůvodnění nařízení o prozatímním clu, bylo umožnit technologický rozvoj závodu a zařízení podniků napříč hospodářstvím a současně také Indii zachovat vzácné devizové zdroje. Tvrdilo se, že podpora EPCG není závislá na vývozním výkonu, protože EPCG povolení jsou k disposici bez ohledu na předcházející vývozní výkon. Nadto držitel povolení EPCG může vždy koupit domácí kapitálové zboží spíše než dovážené;

(41) pokud jde o toto tvrzení, mělo by se poznamenat, že proto, aby společnost mohla používat režim EPCG, musí se zavázat k vývozu určité hodnoty zboží v určitém časovém období. Tento režim je tedy závislý ze zákona na vývozním výkonu, protože žádnou podporu nelze získat bez závazku k vývozu zboží. Jako takový je tedy specifický podle ustanovení čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení, a proto vyrovnatelný;

(42) vyvážející výrobci tvrdili, že podle režimu EPCG příjmy státního rozpočtu nejsou ztraceny, ale pouze pozdrženy. Jestliže dovozce kapitálového zboží selhává v plnění svých vývozních povinností na konci období, které režim poskytuje, bude jakékoliv rozdílové clo inkasováno s úrokem. Tedy otázka, zda dovozce vůbec využil nějakého prominutí cla a zda příjem státního rozpočtu je ztracen, zatímco podpora byla udělena, nastane pouze na konci období daného pro plnění vývozních povinností podle tohoto režimu. Bylo by proto předčasné uvažovat o dovozu kapitálového zboží podle tohoto režimu během období vyšetřování;

(43) když společnost požádá o tento režim, a tím se zaváže k vývozu zboží, musí se předpokládat, že povinnost vývozu bude splněna a bude získáno konečné zproštění od placení dovozního cla. Skutečně, společnosti musí počítat s tím, že nakonec nebudou muset platit clo. Předpokládat něco jiného, by tomuto režimu nedávalo smysl;

(44) nadto vyšetřování kladně potvrdilo, že GOI ve skutečnosti poskytuje rozšíření období povinnosti vývozu společnostem, které nejsou schopny splnit své vývozní závazky v období původně stanoveném;

(45) z těchto důvodů se předpokládá, že příjmy do státního rozpočtu jsou v době dovozu kapitálového zboží ztracené a dovážející společnost dostává podporu ve formě celkové částky nezaplaceného cla;

Výpočet výše subvence

(46) podpora vyvážejícím výrobcům byla vypočítána, jak je vysvětleno v bodě 53 odůvodnění nařízení o prozatímním clu. V tomto ohledu by se mělo poznamenat, že vyvážející výrobci vznesli mnoho požadavků, které byly Komisí částečně přijaty. Nejvýrazněji byly vzaty v úvahu náklady, které vznikly, aby se vyvážející výrobci kvalifikovali pro obdržení subvence, nebo aby obdrželi subvenci, a pro které byl poskytnut podložený důkaz. Tyto náklady byly hlavně spojeny s poplatky spojenými se žádostí a bankovními zárukami. Poplatek k žádosti je jednorázovou operací, kdežto bankovní záruky mohou být jednorázovou operací, která pokrývá období několika let pro bankovní záruku, nebo může být složena z několika ročních splátek, které se platí během období platnosti bankovní záruky;

(47) mělo by se poznamenat, že jedna z těchto společností, MTZ Polyesters Ltd., tvrdila, že metoda použitá v nařízení o prozatímním clu není vhodná v jejím konkrétním případě, protože byla v úplně odlišné situaci během období vyšetřování než ostatní společnosti zahrnuté do vyšetřování. Nejvýrazněji se tvrdilo, že vzhledem k nepředvídaným událostem, mezi kterými byla živelná pohroma, komerční výroba začala až v říjnu 1998. To způsobilo velmi malý vývoz a prodej na domácím trhu během sledovaného období a vysoké meze subvence. Společnost proto navrhla a požadovala použití odlišné metody výpočtu;

(48) mělo by se uvést, že žádný takový požadavek nebyl Komisi předán v průběhu vyšetřování až do zveřejnění prozatímních zjištění. Nicméně, společnost spolu se s svým požadavkem předložila podrobný a podložený důkaz týkající se začátku komerční produkce a dopadu, který tento pozdní začátek měl na její činnosti;

(49) po pečlivém prostudování tohoto návrhu Komise zjistila, že požadavek přijmout odlišnou metodiku výpočtu, jak bylo společností navrženo, nebyl odůvodněný. Komise ale uvážila, že vzhledem ke konkrétním a výjimečným okolnostem, které ovlivnily tuto společnost, použití stejného jmenovatele (tj. skutečných vývozů) na tuto společnost jako na společnosti, které byly v normální situaci komerční výroby, vedlo k výsledkům tak nepřiměřené povahy, že nemohly patřičně reflektovat podporu získanou touto společností z vyrovnávací subvence podle tohoto režimu. Podle toho Komise při stejné metodice výpočtu provedla úpravy čísel výroby a vývozního prodeje této společnosti, na základě ověřených údajů od společností v normální situaci komerční výroby, aby vymezila podporu udělenou subvencí během období sledovaného období;

(50) celkem šest společností využilo tohoto postupu během sledovaného období a získalo subvence mezi 1,42 % a 8,75 %;

3.3 ZÓNY PODPORY VÝVOZU/JEDNOTKY ORIENTOVANÉ NA VÝVOZ (EPZ/EOU)

(51) GOI uvedla, že podle režimu, který byl popsán v bodech 55 až 58 odůvodnění nařízení o prozatímním clu neztrácí žádný příjem, protože celní poplatky na kapitálové zboží jsou pouze v tomto období pozastaveny. To znamená, že na dovozy kapitálového zboží pro použití v EPZ/EOU jednotkách dovozce nemusí platit clo. Ale když je kapitálové zboží prodáno nebo procleno, clo se stává splatným úměrně k zůstatkové hodnotě kapitálového zboží v době prodeje nebo proclení;

(52) tento požadavek je podobný tomu, který byl učiněn vyvážejícími výrobci ohledně EPCG režimu, tj. příjem by nebyl ztracený, ale pouze odložený. Nicméně, předpoklad, že by se kapitálové zboží dovezlo bezcelně a potom by se opět prodalo na domácím trhu proclené, by učinilo tento režim nesmyslným. V každém případě, i kdyby kapitálové zboží mělo být prodáno v určitém okamžiku v budoucnosti, příjmy by byly ztracené v částce úměrné odpisům příštích období. Zda a kdy se takové kapitálové zboží prodá, je pouze obchodním rozhodnutím společnosti;

(53) z těchto důvodů se předpokládá, že příjmy státního rozpočtu jsou ztracené v okamžiku dovozu kapitálového zboží a dovážející společnost získá podporu ve formě celkové částky nezaplaceného cla;

(54) vyvážející výrobce učinil podobný požadavek a dodatečně uvedl důvody, vztahující se na dovozy vstupů pro vyvážené výrobky. Protože režim EPZ/EOU byl použit výhradně pro dovoz kapitálového zboží, tyto dodatečné důvody se nemusí řešit;

(55) tato subvence závisí ze zákona na vývozním výkonu ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení, protože nemůže být získána, aniž by společnost přijala vývozní závazek, pokládá se proto za specifickou;

Výpočet výše subvence

(56) podpora vyvážejícímu výrobci byla vypočítána, jak je vysvětleno v bodech 63 až 65 odůvodnění nařízení o prozatímním clu. Jedna společnost získala podporu podle tohoto režimu ve výši 0,7 %;

3.3.1 Režim prominutí daně z příjmu

(57) jak již bylo uvedeno v nařízení o prozatímním clu, žádný vyvážející výrobce nepoužil tento režim. Nebyla tedy uložena žádná opatření a nepožadují se žádná závěrečná zjištění v souvislostí s vyšetřováním;

3.4 REGIONÁLNÍ SYSTÉMY

3.4.1 Daň z prodeje

(58) vyvážející výrobci konstatovali, že podpora poskytnutá podle prominutí daně z prodeje států Gujeret a Maharashtra a systému zvýhodňujícího obchodní daň státu Uttar Pradesh je udělen kupujícímu zboží a ne prodejci;

(59) obchodní daň nebo daň z prodeje v těchto státech je daň uložená na prodej zboží a přidaná k těmto prodejním cenám na faktuře. Prodejce se tím stává výběrčím daně. Soustava prodejní/obchodní daně se odlišuje od systémů DPH, kde se zaplacená prodejní/obchodní daň nemůže odečíst proti vybrané prodejní/obchodní dani;

(60) bylo uvedeno, že společnosti použily prominutí daně z prodeje výhradně pro prodejní transakce a ne pro jakýkoliv významný nákup zboží;

(61) Komise nenalezla během své ověřovací návštěvy žádný opačný důkaz. Také se prokázalo, že všichni velcí dodavatelé vstupů pro vyvážející výrobce leží mimo dotyčné státy. Proto byla daň z prodeje splatná při nákupech zboží vyvážejícími výrobci;

(62) závěrem lze konstatovat, že prominutí daně z prodeje poskytnuté státy Gujarat a Maharashtra a postup motivující obchodní daně poskytnutý státem Uttar Pradesh nepřinesl vyvážejícímu výrobci žádný prospěch;

(63) nebudou uložena žádná opatření, a proto nejsou požadována žádná závěrečná zjištění o těchto režimech. Mělo by se říci, že tato zjištění se nedotknou zjištění týkajících se postupů pro nákupní transakce;

3.4.2 Regionální systémy – prominutí cla z elektřiny

(64) GOI a jeden vyvážející výrobce, MTZ Polyesters Ltd. uvedli, že tento systém, který je popsán v bodech 80 a 81 odůvodnění nařízení o prozatímním clu by nebyl specifický, protože by byl k dispozici pro všechny nové podniky ve státě Gujarat, bez ohledu na to, kde jsou umístěny;

(65) Komise analyzovala důkaz předložený pro podložení tohoto požadavku. Po pečlivém zkoumání usoudila, že i kdyby se zjistilo, že v odpovídající legislativě jsou nějaké nejasné formulace, především v definici "podniku služeb" a ve stanovení rozdílných sazeb cla, tento systém je skutečně k dispozici pro všechny nové průmyslové podniky ve státě, a to na stejném základě a po období pěti let;

(66) čl. 3 odst. 2 písm. b) základního nařízení stanoví, že tam, kde grantový úřad nebo legislativa, podle které grantový úřad pracuje, stanovuje objektivní kriteria nebo podmínky, které řídí vhodnost žadatele o subvenci a velikost subvence, specifika nebudou existovat za předpokladu, že vhodnost je automatická a taková kriteria a podmínky jsou striktně dodržovány. Tato objektivní kriteria a podmínky by měly, mimo jiné, být používány horizontálně a nezvýhodňovat určité podniky před jinými;

(67) ve světle obdržených návrhů a ověřených důkazů při tomto šetření se předpokládá, že postup splňuje kriteria čl. 3 odst. 2 písm. b) základního nařízení co se týče horizontálního použití, protože je k dispozici pro podniky v celém státě a je založen na objektivních kriteriích, jmenovitě i pro nově vytvořené průmyslové podniky;

(68) je tedy dohodnuto, že tento režim není konkrétní a že tedy není vyrovnávající;

3.4.3 Regionální režimy – vrácení berních dávek

(69) ohledně vrácení berních dávek, které bylo popsáno v bodech 88 až 89 odůvodnění nařízení o prozatímním clu, GOI předložila, že berní dávka je nepřímá daň vybíraná místními úřady v Indii za zboží, které vstupuje do územní jednotky města nebo okresu. Bylo tvrzeno, že "Pokyny pro spotřebu vstupů ve výrobním procesu" v příloze II ASCM by povolily systémy nepřímých slev na daních dřívějších stupňů kumulativních nepřímých daní uložených na dovozy, které jsou spotřebovány ve výrobě vyvážených výrobků. Proto je tento postup nevyrovnávající;

(70) tento argument musí být odmítnut, protože systém vrácení berní dávky nemá vůbec žádnou spojitost s vývozem výroby;

(71) nebyly předloženy žádné podložené požadavky ohledně specifik tohoto postupu. Je proto tedy potvrzeno, že tento systém je konkrétní v souladu s čl. 3 odst. 2 písm. a) a c) základního nařízení, protože je jednoznačně omezen na určité podniky, které leží v určených oblastech v pravomoci grantových úřadů;

(72) jeden vyvážející výrobce, Garware Polyester Ltd, předložil, že nezískal žádnou podporu podle tohoto systému během sledovaného období (IP) protože úřady státu Maharashtra ve skutečnosti ještě nesplnily svoji povinnost zpětného proplacení;

(73) tento argument musí být odmítnut, vzhledem k tomu, že získaná podpora je dosud nezaplacený nárok uplatňovaný na státu Maharashtra, na který má společnost zákonný nárok;

(74) GOI podpořená vyvážejícími výrobci opakovala požadavek obecné zelené a konstatovala, že Komise zvláště v případě rozvojových zemí by měla mít povinnost stanovit, že zaostalé regiony nejsou způsobilé podle čl. 4 odst. 3 základního nařízení, spíše než rozhodovat podle skutečností, které jsou k dispozici;

(75) v tomto ohledu by se mělo poznamenat, že pokud se týká tohoto systému, který byl použit pouze jednou společností, ležící v oblasti Aurangabat ve státě Maharashtra, nebyl předložen žádný důkaz ve stanovených lhůtách pro toto řízení GOI (vládou Indie) nebo jinou stranou ve vztahu k plnění požadavků obsažených v čl. 4 odst. 3 základního nařízení. Určitý důkaz, který byl omezen na data pocházející z let 1981/1982, byl předán značně po uzávěrce. Za těchto okolností nemá Komise ani povinnost ani není v situaci, že by musela zařídit, aby se v případě tohoto způsobu plnila kriteria požadovaná pro určení podle čl. 4 odst. 3 základního nařízení, obsahující, mimo jiné, i ta, vztahující se k opatření hospodářského rozvoje založeného na statistickém důkazu;

(76) za těchto okolností má Komise povinnost potvrdit závěry načrtnuté v bodě 93 odůvodnění nařízení o prozatímním clu. Je proto konečným závěrem, že tento postup je vyrovnávající;

Výpočet výše subvence

(77) podpora vyvážejícímu výrobci byla vypočítána, jak je vysvětleno v bodě 94 odůvodnění nařízení o prozatímním clu. Společnost, ale poskytla důkaz, že není oprávněna k vrácení celé částky daně, což následně vedlo k nižší mezi subvence;

(78) jedna společnost měla podporu z tohoto systému v průběhu sledovaného období a získala subvenci 1,08 %;

3.4.4 Kapitálová pobídka

(79) GOI a vyvážející výrobci přednesli argumenty týkající se tohoto postupu, který je popsán v bodech 96 a 97 odůvodnění prozatímního nařízení. Tyto argumenty nemusí být adresovány, vzhledem k tomu, že podpory získané podle tohoto postupu nebyly zahrnuty v částkách prozatímně stanovených cel z důvodů uvedených v bodě 24 odůvodnění nařízení o prozatímním clu. Následně nebudou uložena žádná opatření na podpory podle tohoto postupu a nepožadují se tedy žádné konečné závěry;

Výše vyrovnávacích subvencí

(80) velikost vyrovnávacích subvencí v souladu s ustanoveními základního nařízení vyjádřená podle hodnoty pro každého vyšetřovaného vývozce je následující.

(v %) |

| PBS | DEPB | EPCGS | EPZ/EOU | Režimy států | Proplacení elektřiny |

| | Předvývozní | Povývozní | | | CELKEM | Daň z prodeje | Kapitálová pobídka | Proplacení berních dávek |

Ester Industries Ltd | | 6,84 | 2,34 | 2,87 | | | | | | 12,0 |

Flex Industries Ltd | | | 10,44 | 2,13 | | | | | | 12,5 |

Garware Polyester Ltd | | 1,31 | | 1,48 | | | | 1,08 | | 3,8 |

India Polyfilms Ltd & Jindal Pol | | | 4,82 | 1,52 | 0,70 | | | | | 7,0 |

MTZ Polyester Ltd | | | | 8,75 | | | | | | 8,7 |

Polyplex Corporation Ltd | | | 17,68 | 1,42 | | | | | | 19,1 |

4. ÚJMA

4.1 DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(81) bod 106 odůvodnění nařízení o prozatímním clu stanovuje, že čtyři stěžující si výrobci splňují požadavky čl. 10 odst. 8 základního nařízení, protože obhospodařují více než 80 % celkové výroby Společenství dotyčného výrobku a lze se domnívat, že představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 9 odst. 1 řečeného nařízení;

(82) indičtí vyvážející výrobci údajně uvedli, že řízení nemělo být nikdy zahájeno, protože stížnost neobsahovala dostatečný důkaz, který by prokázal, že byly splněny požadavky čl. 10 odst. 8. Uváděli, že skutečnost, že výroba PET filmu pro vlastní spotřebu byla ve stížnosti vynechána, znamená, že Komise nemohla odhadnout celkovou výrobu PET filmu ve Společenství na základě stížnosti. Tato domněnka byla považována jako neopodstatněná, protože PET film vyrobený pro vlastní spotřebu nikdy nevstoupil na otevřený trh Společenství jako PET film ale jako dále zpracovávaný výrobek. V každém případě úroveň výroby, která není určena pro vlastní spotřebu stěžujících si výrobců byla v podstatě pro zahájení řízení dostatečná;

(83) proto závěry stanovené v bodech 105 a 106 odůvodnění nařízení o prozatímním clu jsou tímto potvrzeny;

4.2 SPOTŘEBA SPOLEČENSTVÍ, OBJEMY DOVOZU A PODÍL TRHU

(84) prozatímní závěry, ke kterým Komise dospěla, především existence významného nárůstu celkových indických vývozů dotyčného výrobku a podstatný nárůst jejich podílu na trhu Společenství byly potvrzeny;

(85) proto se závěry stanovené v bodech 107 až 110 odůvodnění nařízení o prozatímním clu potvrzují;

4.3 CENY SUBVENCOVANÝCH DOVOZŮ

(86) indičtí vyvážející výrobci se domnívají, že cenové srovnání nařízení o prozatímním clu vede k pro ně nespravedlivým výsledkům, protože nebere v úvahu rozdíl v ceně mezi komoditou a speciálními druhy PET filmu. Uvedli, že indické vývozy sestávají hlavně z PET filmu komoditního typu, zatím co významná část PET filmu vyráběná výrobním odvětvím Společenství je speciálního typu. Tento argument musel být odmítnut, protože hlediska komodity a speciálního typu PET filmu byly vzaty v úvahu při dělení výrobků do skupin, které se použilo při srovnávání cen;

(87) indičtí vyvážející výrobci dále uvedli, že vyloučení určitých částí struktury produktů, sdružených, jak je definováno v dotazníku, jim způsobilo větší zúžení hranic. Po uveřejnění prozatímních závěrů měli námitky ke zjednodušení tvoření skupin podle typu produktů a tvrdili, že zjednodušení vedlo k nesprávnému srovnávání typů PET filmů různé kvality. Tvrdili dále, že indický výrobek se vyznačuje větší tepelnou smrštitelností, menší šířkou a větší matností ve srovnání s výrobkem Společenství, a proto má indický výrobek nižší kvalitu a je levnější;

(88) na základě informací získaných při vyšetřování, Komise předběžně rozhodla zjednodušit seskupení typů PET filmu ve srovnání s tím, co se předpokládalo v dotaznících zaslaných dotyčným stranám. Proto šíře, tepelné vlastnosti a rozdíl mezi matným a čirým filmem nebyly uvažovány. V tomto ohledu by se mělo poznamenat, že během celého vyšetřování, zvláště daného stupněm sběru informací, sdružování výrobků do skupin podle typů stanovené v dotazníku, bylo v tomto případě informativní a bylo otevřeno změnám. Současné vyšetřování ukázalo, že rozlišení skupiny výrobků podle šíře PET filmu by významně znásobilo počet typů srovnávaných výrobků bez jasného dopadu na srovnání cen. Zahrnutí tepelných vlastností a rozdílu mezi matným a čirým filmem nebylo možné, protože pro matnost filmu neexistuje jasná definice této vlastnosti, a pro tepelné vlastnosti definice daná v dotazníku nebyla dotčenými stranami důsledně použita. To vedlo k situaci, ve které, jak výrobci Společenství, tak indičtí vyvážející výrobci, použili různé a pro tyto vlastnosti nesrovnatelné definice;

(89) výše uvedené domněnky indických výrobních společností byly ignorovány nejen proto, že zjednodušení seskupování výrobků bylo nevyhnutelné, aby se zajistilo rozumné snížení kontrol prováděných reprezentativním srovnáváním seskupených výrobků, vyhlášené oběma dotčenými stranami (v současnosti bylo srovnáváno okolo 400 skupinových kódů průmyslových výrobků Společenství s asi 160 PCN kódy indických vyvážejících výrobců), ale také vzhledem k tomu, že snížení počtu určení v již zjednodušené formě dostatečně odráží rozdíly ve fyzikálních vlastnostech mezi typy vyráběnými indickými vyvážejícími výrobci a výrobním odvětvím Společenství;

(90) všichni indičtí vyvážející výrobci také požadovali úpravu kategorií úrovní obchodu. Argumentovali, tím, že prodávají hlavní část jejich PET filmu dovozcům ve Společenství a výrobní odvětví Společenství hlavně prodává přímo zpracovatelům PET filmu. Tvrdili, že srovnání pro účely snížení, by se mělo dělat mezi prodejními cenami dovozců upravovatelům a cenami nabízenými výrobním odvětvím Společenství. Uvedli, že marže kterou dovozce obdrží z prodeje zpracovateli je okolo 25 %, což představuje požadovanou úpravu úrovní obchodu;

(91) v tomto ohledu by se mělo upozornit, že Komise v dotazníku definovala úrovně (kategorie) obchodu takto: 1) distributoři, 2) upravovatelé, 3) výrobci původního zařízení, 4) koneční uživatelé a 5) ostatní. Indičtí vyvážející výrobci prohlásili ve svých odpovědích na dotazník, že hlavní část jejich prodejů PET filmu v Evropě se prodává skupině číslo pět, tj. "ostatním", bez jakéhokoliv dalšího upřesnění. Po uveřejnění prozatímních závěrů indičtí vyvážející výrobci potvrdili, že jejich prodeje dovozcům uvedeným pod "ostatní" by měly být považovány za prodeje distributorům. Vyšetřování, ale ukázalo, že někteří z těchto distributorů také výrobek upravují, což ukazuje, že vyjasnění předané indickými vyvážejícími výrobci týkající se úrovní obchodu je nepřesné. Vyšetřování nepotvrdilo 25 % rozdíl cen mezi těmito dvěma úrovněmi obchodu. Ve skutečnosti, co se týká prodejů výrobního odvětví Společenství, průměrná prodejní cena distributorům je vyšší než cena účtovaná zpracovatelům. V poměrech indických vyvážejících výrobců by to znamenalo, že jakákoliv provedená úprava by ve skutečnosti zvýšila stanovené snížené sazby cen. Skutečnost, že v případě výrobního odvětví Společenství jsou ceny distributorům vyšší než ceny zpracovatelům je vysvětlena skutečností, že upravovatelé kupují větší množství a získávají tedy množstevní slevu. V případě indických vyvážejících výrobců pět společností ze šesti prodalo výrobky za vyšší ceny zpracovatelům než distributorům, jak tvrdili. Nicméně jedna společnost prodala za jasně vyšší ceny distributorům a cenový rozdíl mezi těmito dvěma obchodními skupinami pro zbývajících společností byl mnohem nižší než 25 %;

(92) vyšetřování také ukázalo, že dvě hlavní kategorie úrovně obchodu se nedají jasně oddělit vzhledem ke skutečnosti, že hlavní společnosti pracují jak distributoři tak zpracovatelé. Dále bylo zjištěno, že není jasný cenový rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi úrovní obchodu a zdá se, že pro objednávané množství je důležitější cenový faktor než kategorie úrovně obchodu. Konečně oproti prohlášení uvedenému dříve indickými vyvážejícími výrobci, vyšetřování ukázalo, že výrobní odvětví Společenství také prodává dotyčný výrobek distributorům stejně jako zpracovatelům. Není tedy důvod umožnit indickým vyvážejícím výrobcům úpravu obchodních kategorií;

(93) jeden z indických vyvážejících výrobců, MTZ, také požadoval úpravu pro rozdíly v kvalitě. Prohlásili, že zahrnuli do seznamu transakcí podřadný film, použitý pro výpočty prodeje za nižší ceny, a že u podřadných typů filmu by se měla zvýšit jejich prodejní cena o 100 %. V tomto ohledu by se mělo zmínit, že v odpovědi na dotazník MTZ uvedla, že společnost vyrábí film ve třech kvalitách: stupeň – A, stupeň – B a podřadný. V seznamu transakcí ale nebyl žádný odkaz na kvalitu. Po uveřejnění prozatímních opatření MTZ poskytla další informace, jak určit podřadné výrobky v seznamu transakcí. Po obdržení těchto informací Komise srovnala ceny mezi uvedenými typy podřadných výrobků a ostatními typy a dospěla k závěru, že není cenový rozdíl mezi těmito dvěma skupinami typů. Proto požadavek MTZ na úpravu kvality nemohl být přijat;

(94) nakonec indičtí vyvážející výrobci tvrdili, že by Komise ve svých výpočtech měla odečíst zápornou marži prodeje za nižší cenu kladnými maržemi. Protože se to neudělalo, prohlásili, že byla určena vyšší marže vylučující škody. Mělo by se poznamenat, že v metodice popsané v bodech 112 až 114 odůvodnění nařízení o prozatímním clu pro výpočet marží prodeje za sníženou cenu vážený průměr čistých prodejních cen dotovaných dovozů byl postupně (model po modelu) srovnáván s váženým průměrem čistých prodejních cen výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství. Proto tedy tato metodika povolila částku, kterou cena vyvážejících výrobců ve vývozních transakcích přesahovala váženou průměrnou cenu výrobního odvětví Společenství, se kterou se počítalo v postupném srovnávání. Argument byl proto odmítnut;

(95) z výše uvedeného vyplývá, že prozatímní závěry stanovené v bodě 114 odůvodnění nařízení o prozatímním clu o rozsahu prodeje za nižší ceny mezi 28,2 % a 50,5 % jsou potvrzeny;

4.4 SITUACE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(96) GOI obecně tvrdila, že na základě odpovědí nedůvěrného charakteru stěžovatelů, výrobní odvětví Společenství není vůbec poškozováno. V tomto ohledu jak je stanoveno v bodech 115 až 125 odůvodnění nařízení o prozatímním clu, vyšetřování ukázalo, že celkové trendy jsou pro výrobní odvětví Společenství negativní, především ve spojení s podílem trhu, k cenám a k rentabilitě, což jasně ukazuje na materiální škodu. Tento trend je dostatečně potvrzen v odpovědích nedůvěrného charakteru výrobního odvětví Společenství;

(97) indičtí vyvážející výrobci se domnívají, že výběr roku 1995 jako počátečního roku pro sběr dat pro vyšetřování zkreslil analýzu ve prospěch závěrů o poškození výrobního odvětví Společenství. Uvedli, že jelikož rok 1995 byl výjimečně dobrý vzhledem k velmi vysoké poptávce, je pouze přirozené, že ukazatele škod potom ukazují negativní trend. Indičtí vyvážející výrobci tvrdí, že stanovení roku 1993 jako počátečního roku by poskytlo objektivnější pohled, pokud jde o vývoj faktorů škod. Nicméně, účelem vyšetřování je hodnocení vlivu vyrovnatelných dovozů na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství během období vyšetřování. Aby se tato analýza provedla, byly stanoveny trendy pro několik ukazatelů na základě informací, vztahujících se k několika rokům (obvykle třem) předcházejících období vyšetřování. Účelem této analýzy tedy není srovnání počátečního roku s obdobím vyšetřování, ale spíše hodnotit roční vývoj v celém uvažovaném období. V každém případě by se mělo poznamenat, že v době rozhodnutí o uvažovaném období nebyla k dispozici žádná informace o možnosti, že by ukazatele škod vykazovaly jiný charakter, kdyby se zvolil dřívější počáteční rok. Nakonec by se mělo uvést, že výběr dřívějšího počátečního roku by nebyl ku prospěchu indickým vývozním společnostem kvůli velkému nárůstu jejich podílu na trhu v době vedoucí k IP;

(98) závěry stanovené v bodech 115 až 125 odůvodnění nařízení o prozatímním clu jsou potvrzeny;

4.5 ZÁVĚR O ÚJMĚ

(99) na základě výše uvedených úvah se potvrdilo, že výrobní odvětví Společenství utrpělo materiální újmu ve smyslu čl. 8 odst. 1 základního nařízení;

5. PŘÍČINY

5.1 VLIV SUBVENCOVANÝCH DOVOZŮ

(100) indičtí vyvážející výrobci a GOI tvrdili, že nebyla zřejmá spojitost mezi indickými subvencovanými vývozy a škodou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. Tvrdili, že celkový negativní cenový vývoj pro PET film, byl způsobený celosvětovým přebytkem výrobku, spojeným s poklesem cen hlavních surovin. Indičtí vyvážející výrobci dále tvrdili, že ceny PET filmu ve Společenství sledovaly celkový negativní cenový trend a skutečnost, že průměrná cena výrobců Společenství v roce 1996 poklesla, když se podíl indických vyvážejících výrobců na trhu snížil, by měla toto tvrzení potvrdit. Nemělo by se zapomenout, že Indie je jedním z hlavních původců celosvětového přebytku na trhu PET filmu a že podle čísel Eurostat Indie snížila své ceny na evropském trhu již v roce 1996, zatímco ostatní velké vyvážející země USA, Japonsko a Jižní Korea své ceny zvýšily. Skutečnost, že ztratily v roce 1996 podíl na trhu neznamená, že nezpůsobily škodu výrobnímu odvětví Společenství prostřednictvím zvýšeného cenového tlaku, což vedlo k 3 % poklesu průměrných cen výrobního odvětví Společenství. Nakonec by se mělo připomenout, že analýza škod byla udělána na základě období šetření a že předchozí roky jsou použity hlavně pro stanovení trendu.

Proto tedy argumenty uvedené dříve indickými vyvážejícími výrobci a GOI musí být odmítnuty;

5.2 VLIV OSTATNÍCH FAKTORŮ

(101) závěry v bodech 134 až 144 odůvodnění nařízení o prozatímním clu jsou potvrzeny s následujícími dodatky

5.2.1 Dovozy z jiných třetích zemí

(102) indičtí vyvážející výrobci a GOI hájili svůj argument o diskriminačních hlediscích vyšetřujících pouze dovozy původem z Indie, zatím co objemy dovozu z Jižní Koreje se zvětšily a korejské průměrné ceny se během uvažovaného období snížily. Indičtí vyvážející výrobci tvrdili, že nárůst objemu dovozu z Jižní Koreje je pravděpodobně ještě vyšší než je oficiálně uváděno prostřednictvím Eurostat, protože dovozci korejského PET filmu pravděpodobně příležitostně provádějí celní odbavení pod CN kódem 39206900 (ostatní polyestery), právě tak, jak to provedli pro PET film indického původu;

(103) Komise zastává argumenty představené v nařízení o prozatímním clu, jmenovitě, že absolutní a relativní nárůst jihokorejského podílu na trhu byl menší než nárůst podílu Indie a ceny jihokorejského PET filmu zůstávaly soustavně vyšší než indické ceny. Kromě toho korejští vyvážející výrobci snížili své ceny až o rok později než Indové. Co se týče dovozů pod CN kódem pro ostatní polyestery, Komise nezískala žádný důkaz, že korejský PET film mohl být proclen s tímto kódem;

(104) nakonec a jako nejdůležitěji by se mělo říci, že Komise neshledala důvod zahájit vyšetřování proti Jižní Koreji, protože nebyli upozorněni na žádný důkaz nekalého obchodu ve formě dumpingu nebo subvencovaných vývozů, uplatňovaných korejskými vyvážejícími výrobci;

(105) na základě výše uvedeného jsou situace s ohledem na dovozy pocházející z Indie a Jižní Koreje rozdílné, diskriminace se nemohla vyskytnout;

5.2.2 Kolísání cen surovin

(106) indičtí vyvážející výrobci argumentovali, že na základě nedůvěrných odpovědí dotazníku výrobního odvětví Společenství, byl průměrný pokles cen surovin během uvažovaného období o jednu třetinu vyšší a ne o 17 % uvedených v nařízení o prozatímním clu. Tvrdí, že to je potvrzeno veřejně dostupnými informacemi o vývoji cen surovin. Opakovali svůj předchozí argument, že třetinový pokles cen surovin dovolil výrobnímu odvětví Společenství snížit ceny bez odpovídajícího snížení ziskovosti, a že tedy dovozy z Indie nespustily snižování cen výrobního odvětví Společenství;

(107) mělo by se říci, že Komise na základě důvěrných odpovědí na dotazník vyšetřovala cenový vývoj všech surovin pro PET film, jak je uvedeno v bodě 140 odůvodnění nařízení o prozatímním clu a dospěla k poklesu o 17 %. Kromě toho je pravdou, že nedůvěrné odpovědi výrobního odvětví Společenství se soustředily na cenový vývoj dimetyl-tereftalátu (DMT) nebo kyseliny tereftalové (ESP). Protože cena těchto surovin klesla více než ceny ostatních surovin, pokles o 17 % celkových nákladů na suroviny se shoduje s vyšším poklesem nákladů na DMT a ESP. Proto tedy závěry bodu 140 odůvodnění nařízení o prozatímním clu se shodují s odpověďmi na dotazník získanými od výrobního odvětví Společenství a jsou tedy potvrzeny;

5.2.3 Obecné potíže v sektoru polyesteru

(108) indičtí vyvážející výrobci uvedli, že pokles cen biaxiálně orientovaného polypropylénového (BOPP) filmu by měl přímý vliv na ceny PET filmu v oblasti obalů, protože výrobky jsou zaměnitelné z pohledu uživatelů PET filmu. Proto tedy tvrdili, že ceny by v žádném případě neměly klesnout se zvýšenými dovozy nebo aniž by vzrostly dovozy do společenství.

(109) Komise musela tento argument odmítnout, protože nebyl předložen žádný důkaz na podporu tohoto tvrzení.

5.3 ZÁVĚR ODŮVODNĚNÍ

(110) z hlediska výše uvedeného je závěr bodu 145 odůvodnění nařízení o prozatímním clu potvrzen;

6. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

6.1 PŘEDBĚŽNÁ POZNÁMKA

(111) žádná strana nepředložila nové skutečnosti ani argumenty, které by se týkaly výrobního odvětví Společenství, jiných výrobců Společenství nebo dovozců PET filmu.

Dopady nařízení o prozatímním clu jsou potvrzeny, zejména vliv opatření na skupiny, které budou zvýhodněny (výrobní odvětví Společenství a ostatní výrobci Společenství) nebo jsou neutrální (vlastní výrobci) nebo jsou do určité míry záporné (dovozci);

6.2 ZÁJEM UŽIVATELŮ VÝROBKU

(112) jak je uvedeno v bodě 2 odůvodnění, Komise obdržela připomínky od dvou uživatelů dotyčného výrobku po uveřejnění zjištění, které vedlo k prozatímním opatřením. V podání uživatelé tvrdili, že na rozdíl od prozatímních zjištění, PET film je pro ně významný surovinový nákladový faktor a že výroba následných výrobků na základě PET filmu představuje významný podíl jejich celkové výroby. Tvrdili dále, že vzrůst cen výrobního odvětví Společenství by jim činil potíže v soutěži na trhu následných výrobků proti dovozům z Jižní Koreje, Lidové republiky Číny a USA. Dále se tvrdilo, že byly příležitosti, kdy výrobní odvětví Společenství odmítlo dodat určité množství PET filmu, což ukazuje nedostatečnou kapacitu. Bylo také uvedeno, že výrobní odvětví Společenství odmítlo vývoj nestandardního filmu pro specifické potřeby jednoho z uživatelů, zatímco indický výrobce souhlasil, že to udělá. Proto tedy tvrdí, že je v zájmu uživatelů zachovat alternativní zdroj PET filmu vyráběného v Indii;

(113) Komise obhajuje argumenty a závěry uvedené v bodě 153 odůvodnění nařízení o prozatímním clu co se týká celkového podílu PET filmu na celkových výrobních nákladech uživatelů a množství celkové následné výroby uživatelů, založené na PET filmu. Vzhledem k tomu, že dotyčná analýza odráží celkovou analýzu, mohou se vyskytnout jednotlivé případy, ve kterých PET film může být pro uživatele velmi důležitou surovinou. Toto ale nemění průměr celkových výsledků vyšetřování. Kromě toho vyšetřování ukázalo, že dokonce pro některé uživatele, pro které je PET film významnou nákladovou položkou, dovozy PET filmu původem z Indie měly malý podíl na jejich celkových nákupech PET filmu. Kromě toho obavy uživatelů, týkající se ztráty alternativního zdroje dovozů v případě snížení kapacity nebo potřeby vývoje nového typu filmu jsou bezdůvodné, protože vyrovnání cel nevyloučí indické vyvážející výrobce z trhu Společenství. Cla pouze napraví vliv nezákonných, škodlivých subvencí;

6.3 ZÁVĚR O ZÁJMU SPOLEČENSTVÍ

(114) při prověřování různých zájmů a všech výše uvedených hledisek, Komise může potvrdit, že neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k nepřijetí opatření proti dotyčným dovozům;

7. KONEČNÉ CLO

(115) na základě závěrů o subvencování, škodách, řadě příčin a zájmu Společenství Komise považuje za nezbytné přijmout konečná vyrovnávací opatření;

7.1 ÚROVEŇ ODSTRANĚNÍ ŠKODY

(116) výrobní odvětví Společenství doporučilo, že hranice minimálního zisku vyšší než 6 % (stanovená Komisí v bodě 156 odůvodnění nařízení o prozatímním clu) byla nezbytná. Ale v tomto případě není důležité definovat konečné procento, protože dokonce i při nižším čísle užitém Komisí je hranice škody větší než hranice subvence. Indičtí vyvážející výrobci požádali o úpravu úrovně obchodních kategorií a navrhli opravu metody výpočtu hranic prodávání pod cenou požadovaná k určení úrovně eliminace škod. Dále MTZ požadovalo úpravu rozdílů kvality. Jak je stanoveno v bodech 92 a 93 odůvodnění, tyto požadavky musely být odmítnuty;

7.2 FORMA A SAZBA CLA

(117) změny prozatímního určení částky vyrovnávacích subvencí byly udělány, kde to bylo vhodné. Sazba konečného vyrovnávacího cla je podle toho nižší než úroveň prozatímního cla pro všechny spolupracující indické vyvážející výrobce.

(118) v souladu s čl. 15 odst. 1 základního nařízení, by sazba vyrovnávacího cla měla odpovídat hranicím subvence, jestliže není nižší hranice škod. Pro spolupracující výrobce byly použity následující sazby cla:

Ester Industries Ltd | 12,0 % |

Flex Industries Ltd | 12,5 % |

Garware Polyester Ltd | 3,8 % |

India Polyfilms Ltd | 7,0 % |

Jindal Polyester Ltd | 7,0 % |

MTZ Polyesters Ltd | 8,7 % |

Polyplex Corporation Ltd | 19,1 %; |

(119) vzhledem k vysoké úrovni spolupráce, která pokrývala více než 80 % dovozů do Společenství dotyčného výrobku původem z Indie, bylo považováno za správné stanovit sazbu cla pro nespolupracující společnosti stejnou, jako nejvyšší sazbu, která byla stanovena pro spolupracující společnosti, tj. 19,1 %. Tato úroveň zajistí, že nebude poskytnut žádný příplatek (bonus) pro nespolupracující a že úniky cla budou minimální;

(120) body 159 a 160 odůvodnění nařízení o prozatímním clu jsou potvrzeny;

8. VÝBĚR PROZATÍMNÍHO CLA

(121) z pohledu závažnosti vyrovnávacích subvencí nalezených pro vyvážející výrobce a ve světle vážnosti škod způsobených výrobnímu odvětví Společenství, se považuje za nezbytné, aby se částky zajištěné prozatímním vyrovnávacím clem podle nařízení (ES) č. 1810/1999 vybraly s konečnou platností v rozsahu konečných uložených cel;

9. NÁVRHY ZÁVAZKŮ

(122) nakonec by se mělo poznamenat, že správa Komise také obdržela návrhy pro cenové závazky od pěti indických vyvážejících společností. Správa Komise prošetřila řečené návrhy a došla k závěru, že nemohou být dostatečně sledovány nebo řízeny pro složitost výrobku: přibližně nejméně 160 cen by bylo zapotřebí na pokrytí všech seskupení indických výrobků a nebyly poskytnuty žádné záruky, že doporučená organizace pro sledování závazků, Kontrolní úřad pro export (Export Inspection Agency of India), má mandát nebo technické prostředky k provádění takových podrobných kontrol. Proto tedy správa Komise odmítla obdržené návrhy pro závazky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné vyrovnávací clo z dovozu polyethylentereftalátového (PET) filmu kódů KN 39206219 (kódy TARIC 39206219*10, 39206219*15, 39206219*25, 39206219*30, 39206219*35, 39206219*40, 39206219*45, 39206219*50, 39206219*55, 39206219*60, 39206219*65, 39206219*70, 39206219*75, 39206219*80, 39206219*81, 39206219*85, 39206219*87, 39206219*89, 39206219*91) and ex39206290 (TARIC codes 39206290*30, 39206290*91), pocházejícího z Indie.

2. Sazby příslušného cla, které se vztahují na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, jsou tyto:

Výrobce | Sazba cla (%) | Doplňkový kód TARIC |

Ester Industries Ltd 75-76, Amrit Nagar, Behind N.D.S.E. Part-1 New Delhi – 110 003, India | 12,0 % | A026 |

Flex Industries Ltd A-1, Sector-60, Noida – 201 301 (U.P.), India | 12,5 % | A027 |

Garware Polyester Ltd 50-A Swami Nityanand Marg, Vile Parle (East), Mumbai – 400 057, India | 3,8 % | A028 |

India Polyfilms Ltd 112, Indra Prakash Building 21, Barakhamba Road, New Delhi – 110 001, India | 7,0 % | A029 |

Jindal Polyester Ltd 115-117, Indra Prakash Building 21, Barakhamba Road, New Delhi – 110 001, India | 7,0 % | A030 |

MTZ Polyesters Ltd Sarnath Centre, Upvan Area, Upper Govind Nagar, Malad (E), Mumbai – 400 097, India | 8,7 % | A031 |

Polyplex Corporation Ltd 2 Ring Road, Kilokri, Opposite Maharani Bagh, New Delhi – 110 014, India | 19,1 % | A032 |

Ostatní indické společnosti | 19,1 % | A999 |

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Částky zajištěné pomocí prozatímního vyrovnávacího cla podle nařízení (ES) č. 1810/1999 se s konečnou platností vyberou ve výši konečně uložené celní sazby.

Zajištěné částky, které převyšují konečné sazby vyrovnávacích cel, se uvolňují.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. prosince 1999.

Za Radu

předsedkyně

T. Halonen

[1] Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1.

[2] Úř. věst. L 219, 19.8.1999, s. 14.

[3] Úř. věst. C 394, 17.12.1998, s. 7.

--------------------------------------------------