(EHS) č. 4055/86Nařízení Rady (EHS) č. 4055/86 ze dne 22. prosince 1986 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi
| Publikováno: | Úř. věst. L 378, 31.12.1986 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 22. prosince 1986 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 1. ledna 1987 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 1987 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 4055/86 ze dne 22. prosince 1986 (Úř. věst. L 378, 31.12.1986, p.1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 353 |
16 |
17.12.1990 |
||
NAŘÍZENÍ RADY (EHS) č. 4055/86
ze dne 22. prosince 1986
o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na čl. 84 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh nařízení Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),
vzhledem k tomu, že odstraňování překážek volného pohybu služeb mezi členskými státy je stanoveno článkem 3 Smlouvy jako jedna z činností Společenství;
vzhledem k tomu, že v souladu s článkem 61 Smlouvy se volný pohyb služeb v oblasti námořní dopravy řídí ustanoveními hlavy týkající se dopravy;
vzhledem k tomu, že uplatňování této zásady v rámci Společenství je také nezbytnou podmínkou účinného provádění politiky zaměřené na ochranu trvalého uplatňování obchodních zásad v námořní plavbě i vůči třetím zemím;
vzhledem k tomu, že nařízení Rady (EHS) č. 954/79 ( 3 ) zajišťuje mimo jiné v rámci konferencí volný přístup k té části liniové nákladní plavby, která nepodléhá závazkům vztahujícím se k vnitrostátní liniové dopravě třetích zemí podle Úmluvy OSN o Kodexu jednání liniových konferencí, je-li ratifikována členskými státy;
vzhledem k tomu, že s ohledem na skutečnost, že kodex jednání dosud nebyl ratifikován všemi členskými státy a některé třetí země jej pravděpodobně ratifikovat nebudou, není kodex dosud uplatňován na všechny nákladní plavby ve Společenství a pro některé nákladní plavby nebude pravděpodobně platit ani v budoucnu;
vzhledem k tomu, že se kodex jednání vztahuje jen na liniové konference a zboží přepravované jejich členy a ne na nezávislé linky nebo společnosti námořní dopravy v oblasti hromadné přepravy zboží nebo trampové přepravy, kde se Společenství zaměřuje na udržení režimu korektní a otevřené hospodářské soutěže;
vzhledem k tomu, že Společenství plně schvaluje rezoluci č. 2 přijatou Konferencí zplnomocněných zástupců OSN o Kodexu jednání liniových konferencí, která vyhlašuje, že je v zájmu zdravého rozvoje liniové přepravy nebránit provozování liniové plavby mimo konference, pokud je zachovávána zásada korektní hospodářské soutěže na obchodním základě;
vzhledem k tomu, že členské státy potvrzují svůj závazek vytvořit plně konkurenční prostředí jako základní rys pro nákladní plavby se suchým a tekutým zbožím ve velkém a jsou přesvědčeny, že sdílení nákladu při této hromadné přepravě má významný dopad na zahraničně obchodní zájmy všech zemí z důvodu podstatného zvýšení dopravních nákladů;
vzhledem k tomu, že vlastníci lodí Společenství čelí rostoucí měrou novým omezením ze strany třetích zemí, jež jim zakazují nabízet služby zákazníkům usazeným v jejich členském státě, jiných členských státech nebo dotyčných třetích zemích, což může mít nepříznivé důsledky pro celkovou nákladní plavbu ve Společenství;
vzhledem k tomu, že některá z výše uvedených omezení jsou zahrnuta do dvoustranných dohod mezi třetími zeměmi a některými členskými státy a jiná omezení se odrážejí v obdobných ustanoveních právních předpisů nebo správních postupech některých členských států;
vzhledem k tomu, že by proto měla být zásada volného pohybu služeb nyní uplatňována v námořní dopravě mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi tak, aby vedla k postup nému odstranění stávajících omezení a bránila novým omezením;
vzhledem k tomu, že struktura odvětví námořní dopravy Společenství je taková, že je vhodné, aby se ustanovení tohoto nařízení vztahovala i na státní příslušníky členských států usazené mimo Společenství a na společnosti námořní dopravy usazené mimo Společenství, kontrolované státními příslušníky členského státu, jestliže jsou jejich lodi zapsány v tomto členském státě v souladu s jeho právními předpisy;
vzhledem k tomu, že by měla být stanovena odůvodněná přechodná období v souladu s charakteristikami typu dotyčné přepravy,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
1. Volný pohyb služeb v námořní dopravě mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi se vztahuje na státní příslušníky členských států, kteří jsou usazeni v jiném členském státě než je stát osoby, pro kterou je služba určena.
2. Toto nařízení se vztahuje rovněž na státní příslušníky členských států usazené mimo Společenství a na společnosti námořní dopravy usazené mimo Společenství kontrolované státními příslušníky členského státu, pokud jsou jejich plavidla zapsána v daném členském státě v souladu s jeho právními předpisy.
3. Na záležitosti upravované tímto nařízením se použijí články 55 až 58 a 62 Smlouvy.
4. Pro účely tohoto nařízení se „službami námořní dopravy mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi“, pokud jsou obvykle prováděny za úplatu, rozumějí:
(a) služby námořní přepravy uvnitř Společenství:
přeprava osob nebo zboží po moři mezi kterýmkoliv přístavem členského státu a kterýmkoli přístavem nebo platformou mimo pobřeží jiného členského státu;
(b) doprava s třetími zeměmi:
přeprava cestujících nebo zboží po moři mezi přístavy členského státu a přístavy nebo platformami mimo pobřeží třetí země.
Článek 2
Odchylně od článku 1 budou jednostranná vnitrostátní omezení platná před 1. červencem 1986 pro přepravu určitých druhů zboží zcela nebo zčásti vyhrazených lodím plujícím pod vlajkou daného státu ukončena nejpozději podle tohoto časového rozvrhu:
|
— přeprava mezi členskými státy loděmi plujícími pod vlajkou daného členského státu: |
31. prosince 1989 |
|
— přeprava mezi členskými státy a třetími zeměmi loděmi plujícími pod vlajkou daného členského státu: |
31. prosince 1991 |
|
— přeprava mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi jinými loděmi: |
1. ledna 1993 |
Článek 3
Systémy sdílení nákladu obsažené ve stávajících dvoustranných dohodách uzavřených členskými státy s třetími zeměmi budou postupně opouštěny nebo upraveny v souladu s článkem 4.
Článek 4
1. Stávající systém sdílení nákladu neupravený podle článku 3 bude upraven podle právních předpisů Společenství, a zejména tam,
(a) kde se nákladní plavba řídí Úmluvou OSN o Kodexu jednání liniových konferencí, musí být v souladu s tímto kodexem a se závazky členských států podle nařízení (EHS) č. 954/79;
(b) kde se nákladní plavba neřídí Úmluvou OSN o Kodexu jednání liniových konferencí, přizpůsobí se dohody co nejdříve, a v každém případě do 1. ledna 1993, aby se zabezpečil spravedlivý, volný a nediskriminační přístup pro všechny státní příslušníky Společenství, jak uvádí článek 1 o podílech na nákladu podle příslušných členských států.
Dohody uzavřené bývalou Německou demokratickou republikou musí být upraveny co nejdříve, a nejpozději do 1. ledna 1995.
2. Opatření jednotlivých států podle odstavce 1 jsou neprodleně oznamována členským státům a Komisi. Použije se konzultační postup podle rozhodnutí Rady 77/587/EHS.
3. Členské státy zpravují Komisi o pokroku dosaženém v přizpůsobování podle odst. 1 písm. b), a to zpočátku každých šest měsíců a později každý rok.
4. Vzniknou-li potíže v procesu přizpůsobování dohod tak, aby byly uvedeny do souladu s odst. 1 písm. b), uvědomí dotyčný členský stát Radu a Komisi. Jsou-li dohody neslučitelné s odst. 1 písm. b) a dotyčné členské státy o to požádají, přijme Rada na návrh Komise vhodná opatření.
Článek 5
1. Systémy sdílení nákladu jsou ve všech příštích dohodách s třetími zeměmi povoleny jen za výjimečných okolností, kdy by společnosti provozující liniovou námořní dopravu jinak neměly účinnou příležitost ucházet se o nákladní plavbu do dotyčné třetí země a z ní. Za těchto okolností může být takový systém povolen v souladu s článkem 6.
2. V případech, kdy se třetí země snaží uplatnit u členských států systém sdílení nákladu u nákladních plaveb s tekutým nebo suchým zbožím ve velkém, přijme Rada vhodná opatření v souladu s nařízením (EHS) č. 4058/86 o koordinovaném postupu k zajištění volného prístupu k nákladu v zaoceánské dopravě ( 4 ).
Článek 6
1. Nacházejí-li se státní příslušníci členských států nebo společnosti námořní dopravy vymezení v čl. 1 odst. 1 a 2 v situaci nebo v nebezpečí situace, v níž nemají účinnou příležitost ucházet se o nákladní plavbu do určité třetí země a z ní, uvědomí o tom dotyčný členský stát co nejdříve ostatní členské státy a Komisi.
2. Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodne o opatřeních, která mají být přijata. Tato opatření mohou zahrnovat za okolností stanovených v čl. 5 odst. 1 jednání a uzavření dohod o sdílení nákladu.
3. Jestliže Rada nerozhodla o nezbytných krocích do šesti měsíců od poskytnutí informace členským státem podle odstavce 1, může tento členský stát přijmout opatření, která jsou v daném okamžiku nezbytná k zachování účinné příležitosti pro provozování nákladní plavby v souladu s čl. 5 odst. 1.
4. Veškerá opatření přijatá podle odstavce 3 musí být v souladu s právem Společenství a musí vést ke spravedlivému, volnému a nediskriminačnímu přístupu k daným podílům na nákladu pro státní příslušníky nebo námořní společnosti Společenství podle čl. 1 odst. 1 a 2.
5. Opatření jednotlivých států přijatá podle odstavce 3 jsou neprodleně oznamována členským státům a Komisi. Použije se konzultační postup podle rozhodnutí Rady 77/587/EHS.
Článek 7
Rada může v souladu s podmínkami stanovenými ve Smlouvě rozšířit působnost tohoto nařízení na státní příslušníky třetího státu, kteří poskytují služby v oboru námořní dopravy a jsou usazeni ve Společenství.
Článek 8
Aniž jsou dotčena ustanovení Smlouvy o právu usazování, může osoba poskytující služby v námořní dopravě dočasně provozovat svou činnost v členském státě, kde je služba poskytována, za stejných podmínek, jaké platí pro státní příslušníky tohoto státu.
Článek 9
Dokud nebudou zrušena omezení volného pohybu služeb, uplatňuje každý členský stát taková omezení bez diskriminace na základě státní příslušnosti nebo bydliště na všechny osoby poskytující služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 a 2.
Článek 10
Před přijetím právních a správních předpisů nezbytných k uplatňování tohoto nařízení budou členské státy konzultovat Komisi a sdělí jí, jaké předpisy přijaly.
Článek 11
Rada v souladu s ustanoveními Smlouvy přezkoumá toto nařízení do 1. ledna 1995.
Článek 12
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Úř. věst. C 255, 13.10.1986, s. 169.
( 2 ) Úř. věst. C 172, 2.7.1984, s. 178.
( 3 ) Úř. věst. L 121, 17.5.1979, s. 1.
( 4 ) Úř. věst. L 378, 31.12.1986, s. 21.