75/117/EHSSměrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy
Publikováno: | Úř. věst. L 45, 19.2.1975, s. 19-20 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 10. února 1975 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 19. února 1975 | Nabývá účinnosti: | 12. února 1975 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem 2006/54/ES | Pozbývá platnosti: | 15. srpna 2006 |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Směrnice Rady ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (75/117/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Shromáždění [1], s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2], vzhledem k tomu, že uplatnění zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy, která je uvedena v článku 119 Smlouvy, je nedílnou součástí vytvoření a fungování společného trhu; vzhledem k tomu, že je především úkolem členských států, aby zajistily uplatňování této zásady prostřednictvím odpovídajících právních a správních předpisů; vzhledem k tomu, že usnesení Rady ze dne 21. ledna 1974 o sociálním akčním programu [3] s cílem umožnit vyrovnání životních a pracovních podmínek a vyrovnaný hospodářský a sociální rozvoj a sociální rovnováhu Společenství uznalo přednostní povahu akcí, které mají být provedeny ve prospěch žen, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělání a zvyšování odborné kvalifikace a o pracovní podmínky včetně odměny za práci; vzhledem k tomu, že je žádoucí posílit základní právní předpisy ustanoveními zaměřenými na usnadnění praktického uplatňování zásady rovnosti tak, aby všichni zaměstnanci ve Společenství mohli požívat ochrany v této oblasti; vzhledem k tomu, že i přes úsilí směřující k provedení usnesení konference členských států o vyrovnání mezd pro muže a ženy, konané dne 30. prosince 1961, přetrvávají v členských státech rozdíly; že je tedy nutné sblížit vnitrostátní právní předpisy týkající se uplatňování zásady stejné odměny za práci, PŘIJALA TUTO SMĚRNICI: Článek 1 Zásadou stejné odměny za práci pro muže a ženy uvedenou v článku 119 Smlouvy (dále jen "zásada stejné odměny") se rozumí pro stejnou práci nebo pro práci, které je přiznána stejná hodnota, odstranění veškeré diskriminace na základě pohlaví ve všech hlediscích a podmínkách odměňování. Zejména pokud se pro stanovení odměny používá systém klasifikace prací, musí být založen na stejných kritériích pro muže i pro ženy a musí být sestaven tak, aby vyloučil diskriminaci na základě pohlaví. Článek 2 Členské státy zavedou do svých vnitrostátních právních řádů nezbytná opatření, která umožní všem zaměstnancům, kteří se cítí poškozeni v důsledku neuplatnění zásady stejné odměny, domáhat se svých práv soudní cestou, případně po využití opravných prostředků u jiných příslušných orgánů. Článek 3 Členské státy odstraní diskriminaci mezi muži a ženami vyplývající z právních a správních předpisů, které odporují zásadě stejné odměny. Článek 4 Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby ustanovení kolektivních smluv, mzdových tarifů, dohod o mzdě nebo individuálních pracovních smluv, která jsou v rozporu se zásadou stejné odměny, byla neplatná, mohla být prohlášena za neplatná nebo mohla být změněna. Článek 5 Členské státy přijmou opatření nezbytná na ochranu zaměstnanců proti propouštění, které by bylo reakcí zaměstnavatele na stížnost podanou v podniku nebo na jakékoli soudní řízení zaměřené na dodržování zásady stejné odměny. Článek 6 Členské státy přijmou v souladu se svými vnitrostátními podmínkami a právními řády opatření nezbytná k zajištění uplatňování zásady stejné odměny. Ujistí se o existenci účinných prostředků, které umožňují dbát na dodržování této zásady. Článek 7 Členské státy zajistí, aby opatření přijatá k provedení této směrnice i předpisy již v této oblasti platné byly oznámeny zaměstnancům všemi vhodnými prostředky, například oznámením na jejich pracovišti. Článek 8 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do jednoho roku od oznámení této směrnice a neprodleně o nich uvědomí Komisi. 2. Členské státy sdělí Komisi znění právních a správních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Článek 9 Do dvou let po uplynutí období jednoho roku podle článku 8 předají členské státy Komisi veškeré potřebné údaje, které jí umožní sestavit zprávu o uplatňování této směrnice, kterou předloží Radě. Článek 10 Tato směrnice je určena členským státům. V Bruselu dne 10. února 1975. Za Radu předseda G. Fitzgerald [1] Úř. věst. C 55, 13.5.1974, s. 43. [2] Úř. věst. C 88, 26.7.1974, s. 7. [3] Úř. věst. C 13, 12.2.1974, s. 1. --------------------------------------------------