2008/615/SVVRozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti

Publikováno: Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1-11 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 23. června 2008 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 26. srpna 2008 Nabývá účinnosti: 26. srpna 2008
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 25. dubna 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

ROZHODNUTÍ RADY 2008/615/SVV

ze dne 23. června 2008

o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti

(Úř. věst. L 210 6.8.2008, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/982 ze dne 13. března 2024

  L 982

1

5.4.2024




▼B

ROZHODNUTÍ RADY 2008/615/SVV

ze dne 23. června 2008

o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti



KAPITOLA 1

OBECNÁ HLEDISKA

Článek 1

Účel a oblast působnosti

Tímto rozhodnutím chtějí členské státy posílit přeshraniční spolupráci ve věcech, na které se vztahuje hlava VI Smlouvy, zejména výměnu informací mezi orgány příslušnými pro předcházení trestným činům a jejich vyšetřování. Za tímto účelem stanoví toto rozhodnutí pravidla v těchto oblastech:

▼M1 —————

▼B

b) 

ustanovení o podmínkách poskytování údajů v souvislosti s významnými událostmi přeshraničního rozměru (kapitola 3);

c) 

ustanovení o podmínkách poskytování informací za účelem předcházení teroristickým trestným činům (kapitola 4);

d) 

ustanovení o podmínkách a postupu pro posílení přeshraniční policejní spolupráce prostřednictvím různých opatření (kapitola 5).

KAPITOLA 2

PŘÍSTUP ON-LINE A NÁSLEDNÉ ŽÁDOSTI

ODDÍL 1

Profily DNA

▼M1 —————

▼B

Článek 7

Odběr buněčného materiálu a předávání profilů DNA

Pokud se při probíhajícím vyšetřování nebo trestním řízení ukáže, že pro konkrétní osobu, která se nachází na území dožádaného členského státu, není k dispozici žádný profil DNA, poskytne dožádaný členský stát právní pomoc prostřednictvím odběru a analýzy buněčného materiálu od uvedené osoby a předáním získaného profilu DNA, jestliže

a) 

žádající členský stát uvede účel, ke kterému je to požadováno;

b) 

žádající členský stát předloží vyšetřovací příkaz nebo povolení vydané příslušným orgánem, jak jej vyžaduje právo tohoto členského státu, prokazující, že požadavky pro odběr a analýzu buněčného materiálu by byly splněny, nacházela-li by se dotyčná osoba na území žádajícího členského státu, a

c) 

jsou splněny požadavky pro odběr a analýzu buněčného materiálu a předání získaného profilu DNA stanovené právem dožádaného členského státu.

▼M1 —————

▼B

KAPITOLA 3

VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI

Článek 13

Předávání jiných než osobních údajů

Pro předcházení trestným činům a zachování veřejného pořádku a bezpečnosti při významných událostech přeshraničního rozsahu, zejména při sportovních událostech nebo zasedáních Evropské rady, si členské státy v souladu s vnitrostátním právem předávajícího členského státu navzájem předávají, a to na žádost i z vlastního podnětu, jakékoli jiné než osobní údaje, jež jsou pro tento účel potřebné.

Článek 14

Předávání osobních údajů

1.  
Pro předcházení trestným činům a zachování veřejného pořádku a bezpečnosti při významných událostech přeshraničního rozsahu, zejména při sportovních událostech nebo zasedáních Evropské rady, si členské státy navzájem předávají, a to na žádost i z vlastního podnětu, osobní údaje, jestliže jakákoli pravomocná odsouzení nebo jiné okolnosti nasvědčují tomu, že subjekty údajů při této významné události spáchají trestný čin nebo jsou hrozbou pro veřejný pořádek a bezpečnost, umožňuje-li předávání těchto údajů vnitrostátní právo předávajícího členského státu.
2.  
Osobní údaje smějí být zpracovány pouze pro účely uvedené v odstavci 1 a pro konkrétní událost, pro kterou byly předány. Jakmile je dosaženo cílů uvedených v odstavci 1 nebo nelze-li již těchto cílů dosáhnout, musí být předané údaje neprodleně vymazány. Předané údaje musí být v každém případě vymazány nejpozději po jednom roce.

Článek 15

Národní kontaktní místo

Pro předávání údajů podle článků 13 a 14 určí každý členský stát národní kontaktní místo. Pravomoci národních kontaktních míst se řídí platným vnitrostátním právem.

KAPITOLA 4

OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ TERORISTICKÝM TRESTNÝM ČINŮM

Článek 16

Předávání informací za účelem předcházení teroristickým trestným činů

1.  
Pro předcházení teroristickým trestným činům mohou členské státy v jednotlivých případech v souladu s vnitrostátním právem, a to i z vlastního podnětu, předat národním kontaktním místům jiných členských států, jak jsou uvedena v odstavci 3, osobní údaje a informace uvedené v odstavci 2, pokud je to nezbytné kvůli zvláštním okolnostem, které nasvědčují tomu, že subjekty údajů spáchají trestné činy uvedené v článcích 1 až 3 rámcového rozhodnutí Rady 2002/475/SVV ze dne 13. června 2002 o boji proti terorismu ( 1 ).
2.  
Předávané údaje zahrnují příjmení, jméno (jména), datum a místo narození a popis okolností, které vyvolávají domněnku uvedenou v odstavci 1.
3.  
Každý členský stát určí národní kontaktní místo pro výměnu informací s národními kontaktními místy ostatních členských států. Pravomoci národních kontaktních míst se řídí platným vnitrostátním právem.
4.  
Předávající členský stát může v souladu s vnitrostátním právem uložit podmínky pro použití těchto údajů a informací přijímajícím členským státem. Přijímající členský stát je těmito podmínkami vázán.

KAPITOLA 5

JINÉ FORMY SPOLUPRÁCE

Článek 17

Společné operace

1.  
S cílem posílit policejní spolupráci mohou příslušné orgány určené členskými státy, pro zachování veřejného pořádku a bezpečnosti a předcházení trestným činům, zavést společné hlídky a jiné společné operace, v rámci kterých se určení příslušníci nebo jiní státní zaměstnanci z určitého členského státu (dále jen „příslušníci“) účastní operací na území jiného členského státu.
2.  
Každý členský stát může coby hostitelský členský stát v souladu se svým vnitrostátním právem a se souhlasem vysílajícího členského státu svěřit příslušníkům vysílajícího členského státu, kteří se podílejí na společné operaci, výkonné pravomoci nebo, umožňuje-li to právo hostitelského členského státu, povolit jim výkon jejich výkonných pravomocí v souladu s právem vysílajícího členského státu. Tyto výkonné pravomoci lze vykonávat pouze pod vedením a zpravidla v přítomnosti příslušníků hostitelského členského státu. Příslušníci vysílajících členských států podléhají vnitrostátnímu právu hostitelského členského státu. Hostitelský členský stát nese odpovědnost za jejich jednání.
3.  
Příslušníci vysílajících členských států, kteří se účastní společných operací, se řídí pokyny příslušného orgánu hostitelského členského státu.
4.  
Členské státy předloží prohlášení podle článku 36, ve kterých stanoví praktická hlediska spolupráce.

Článek 18

Pomoc v souvislosti s masovými shromážděními, katastrofami a vážnými nehodami

Příslušné orgány členských států si poskytují vzájemnou pomoc v souladu s vnitrostátním právem v souvislosti s masovými shromážděními a podobnými významnými událostmi, katastrofami a vážnými nehodami za účelem předcházení trestným činům a zachování veřejného pořádku a bezpečnosti prostřednictvím

a) 

vzájemného neprodleného oznamování těchto situací s přeshraničním dopadem a výměny jakýchkoli významných informací;

b) 

přijímání a koordinace nezbytných policejních opatření na svém území v situacích s přeshraničním dopadem;

c) 

vyslání příslušníků, specialistů a poradců a poskytnutí vybavení na žádost členského státu, na jehož území situace nastala, je-li to možné.

Článek 19

Použití zbraní, střeliva a vybavení

1.  
Příslušníci vysílajícího členského státu, kteří se účastní společné operace na území jiného členského státu podle článku 17 nebo 18, mohou na tomto území nosit své služební stejnokroje. Mohou nosit takové zbraně, střelivo a vybavení, jaké mohou nosit podle vnitrostátního práva vysílajícího členského státu. Hostitelský členský stát může nošení určitých zbraní, střeliva nebo vybavení příslušníky vysílajícího členského státu zakázat.
2.  
Členské státy předloží prohlášení podle článku 36, v nichž uvedou seznam zbraní, střeliva a vybavení, které mohou být použity k nutné obraně nebo k obraně jiných osob. Příslušník hostitelského členského státu, který velí operaci, může v jednotlivých případech v souladu s vnitrostátním právem povolit použití zbraní, střeliva nebo vybavení i pro jiné účely, než které jsou uvedené v první větě. Použití zbraní, střeliva a vybavení se řídí právem hostitelského členského státu. Příslušné orgány se navzájem informují o povolených zbraních, střelivu a vybavení a o podmínkách jejich použití.
3.  
Pokud příslušníci členského státu v rámci operace na základě tohoto rozhodnutí používají na území jiného členského státu vozidla, řídí se stejnými pravidly silničního provozu jako příslušníci hostitelského členského státu, včetně práva přednosti v jízdě a jakýchkoli zvláštních výsad.
4.  
Členské státy předloží prohlášení podle článku 36, ve kterých stanoví praktická hlediska použití zbraní, střeliva a vybavení.

Článek 20

Ochrana a pomoc

Členské státy poskytují příslušníkům jiných členských států překračujícím hranici stejnou ochranu a pomoc při výkonu jejich povinností jako svým vlastním příslušníkům.

Článek 21

Obecná pravidla občanskoprávní odpovědnosti

1.  
Pokud příslušníci některého členského státu působí v jiném členském státě podle článku 17, odpovídá jejich členský stát za jakoukoli škodu, kterou při své činnosti způsobí, v souladu s právem členského státu, na jehož území působí.
2.  
Členský stát, na jehož území byla škoda uvedená v odstavci 1 způsobena, nahradí tuto škodu za podmínek použitelných pro škodu způsobenou jeho vlastními příslušníky.
3.  
V případě uvedeném v odstavci 1 členský stát, jehož příslušníci způsobili škodu jakékoli osobě na území jiného členského státu, nahradí danému státu plně jakoukoli částku, kterou tento stát vyplatil obětem nebo osobám uplatňujících nárok jejich jménem.
4.  
Pokud příslušníci některého členského státu působí v jiném členském státě podle článku 18, odpovídá tento jiný členský stát v souladu se svým vnitrostátním právem za jakoukoli škodu, kterou tito příslušníci při své činnosti způsobí.
5.  
Pokud škoda uvedená v odstavci 4 vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného porušení povinnosti, může se hostitelský členský stát obrátit na vysílající členský stát se žádostí, aby mu uhradil případnou částku, kterou hostitelský členský stát zaplatil obětem nebo osobám uplatňujících nárok jejich jménem.
6.  
Aniž je dotčeno uplatnění práv vůči třetím osobám, a s výjimkou odstavce 3 se každý členský stát v případě uvedeném v odstavci 1 zdrží požadování náhrady za škody, kterou mu způsobil jiný členský stát.

Článek 22

Trestní odpovědnost

S příslušníky působícími na území jiného členského státu na základě tohoto rozhodnutí se s ohledem na trestné činy, které případně spáchají nebo které jsou na nich spáchány, zachází stejně jako s příslušníky hostitelského členského státu, nestanoví-li jiná dohoda závazná pro dotyčné členské státy jinak.

Článek 23

Služební poměr

Příslušníci působící na základě tohoto rozhodnutí na území jiného členského státu se i nadále řídí předpisy platnými v jejich členském státě, pokud jde o služební poměr, zejména v kázeňských věcech.

KAPITOLA 6

OBECNÁ USTANOVENÍ O OCHRANĚ ÚDAJŮ

Článek 24

Definice a oblast působnosti

1.  

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

a) 

„zpracováním osobních údajů“ jakýkoli úkon nebo soubor úkonů, které jsou prováděny s osobními údaji, automatizovanými postupy či jinak, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, třídění, vyhledávání, nahlížení, používání, sdělování prostřednictvím předávání, šíření nebo jakékoli jiné zpřístupnění, srovnávání, kombinování, blokování, výmaz nebo znehodnocení údajů. Zpracování ve smyslu tohoto rozhodnutí zahrnuje rovněž oznámení o existenci či neexistenci záznamu;

b) 

„automatizovaným vyhledávacím postupem“ přímý přístup k automatizovaným souborům jiného orgánu, je-li vyhledávací postup zcela automatizován;

c) 

„označováním“ značení uložených osobních údajů, jehož účelem není omezit jejich budoucí zpracování;

d) 

„blokováním“ značení uložených osobních údajů za účelem omezit jejich budoucí zpracování.

2.  
Následující ustanovení se použijí na údaje, které jsou předávány nebo byly předány podle tohoto rozhodnutí, není-li v předchozích kapitolách stanoveno jinak.

Článek 25

Úroveň ochrany údajů

1.  
Pokud jde o zpracování osobních údajů, které jsou předávány nebo byly předány podle tohoto rozhodnutí, zajistí každý členský stát ve svém vnitrostátním právu úroveň ochrany osobních údajů nejméně rovnocennou s úrovní vyplývající z Úmluvy Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob s ohledem na automatizované zpracování osobních údajů a dodatkového protokolu k ní ze dne 8. listopadu 2001 a při tom vezme v úvahu doporučení Výboru ministrů Rady Evropy členským státům č. R (87) 15 ze dne 17. září 1987 o používání osobních údajů v policejní oblasti, a to i tehdy, když údaje nejsou zpracovávány automatizovaně.
2.  
K předávání osobních údajů stanovenému v tomto rozhodnutí nesmí dojít, dokud nebudou ve vnitrostátním právu na území členských států, které se na tomto předávání podílejí, provedena ustanovení této kapitoly. Rada jednomyslně rozhodne, zda byla tato podmínka splněna.
3.  
Odstavec 2 se nevztahuje na ty členské státy, kde předávání osobních údajů stanovené tímto rozhodnutím již probíhá podle Smlouvy ze dne 27. května 2005 mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím a Rakouskou republikou o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu, přeshraniční trestné činnosti a nedovolené migraci (dále jen „Prümská smlouva“).

Článek 26

Účel

1.  
Zpracování osobních údajů přijímajícím členským státem je přípustné pouze pro účely, pro které byly v souladu s tímto rozhodnutím údaje předány. Zpracování pro jiné účely je přípustné pouze po předchozím povolení členského státu spravujícího soubor a řídí se pouze vnitrostátním právem přijímajícího členského státu. Toto povolení lze udělit, pokud zpracování pro takové jiné účely povoluje vnitrostátní právo členského státu, který soubor spravuje.
2.  

Zpracování údajů předaných podle článků 3, 4 a 9 členským státem, který provádí vyhledávání nebo srovnávání, je přípustné pouze za účelem

a) 

určení shody srovnávaných profilů DNA nebo daktyloskopických údajů;

b) 

přípravy a podání policejní nebo justiční žádosti o právní pomoc v souladu s vnitrostátním právem, pokud se údaje shodují;

c) 

záznamu ve smyslu článku 30.

Členský stát spravující soubor může zpracovat údaje jemu předané v souladu s články 3, 4 a 9 pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely srovnání, poskytnutí automatizované odpovědi na žádost o vyhledání nebo zaznamenání podle článku 30. Předané údaje musí být vymazány ihned po srovnání údajů nebo poskytnutí automatizovaných odpovědí na vyhledávání, ledaže je další zpracování nezbytné pro účely uvedené v prvním pododstavci písm. b) a c).

3.  
Údaje předané v souladu s článkem 12 může členský stát spravující soubor použít pouze tehdy, je-li to nezbytné pro poskytnutí automatizovaných odpovědí na vyhledávací postupy nebo pro zaznamenání podle článku 30. Předané údaje musí být vymazány ihned po poskytnutí automatizovaných odpovědí na vyhledávání, ledaže je další zpracování nezbytné pro zaznamenání podle článku 30. Vyhledávající členský stát může údaje obdržené v odpovědi použít pouze pro řízení, pro které bylo vyhledávání prováděno.

Článek 27

Příslušné orgány

Předané osobní údaje mohou zpracovávat pouze orgány, subjekty a soudy, v jejichž působnosti jsou úkoly související s podporováním cílů uvedených v článku 26. Především mohou být údaje předány jiným subjektům pouze s předchozím povolením předávajícího členského státu a v souladu s právem přijímajícího členského státu.

Článek 28

Správnost, aktuálnost a doba uchovávání údajů

1.  
Členské státy zajišťují správnost a aktuálnost osobních údajů. Vyjde-li z úřední činnosti nebo z oznámení subjektu údajů najevo, že byly předány nesprávné údaje nebo údaje, které neměly být předány, neprodleně se to oznámí přijímajícímu členskému státu nebo státům. Dotčený členský stát nebo státy jsou povinny údaje opravit nebo vymazat. Předané osobní údaje se dále opraví, zjistí-li se, že jsou nesprávné. Pokud má přijímající orgán důvod se domnívat, že předané údaje jsou nesprávné nebo by měly být vymazány, neprodleně uvědomí předávající orgán.
2.  
Údaje, jejichž správnost subjekt údajů zpochybňuje a jejichž správnost nebo nesprávnost nelze zjistit, se na žádost subjektu údajů opatří značkou v souladu s vnitrostátním právem členských států. Tuto značku lze zrušit v souladu s vnitrostátním právem členských států a pouze s povolením subjektu údajů nebo na základě rozhodnutí příslušného soudu nebo nezávislého orgánu pro ochranu údajů.
3.  

Předané osobní údaje, které neměly být předány nebo přijaty, musí být vymazány. Údaje, jež jsou zákonně předány a přijaty, se vymažou,

a) 

jestliže nejsou nebo již nejsou dále nezbytné pro účel, pro který byly předány; v případě předání nevyžádaných osobních údajů přijímající orgán ihned zkontroluje, jsou-li nezbytné pro účely, pro které byly předány;

b) 

po uplynutí maximální doby uchovávání údajů stanovené vnitrostátním právem předávajícího členského státu, pokud předávající orgán informoval přijímající orgán při předání údajů o této maximální době.

Pokud existuje důvod k domněnce, že by výmaz poškodil zájmy subjektu údajů, údaje se namísto vymazání blokují v souladu s vnitrostátním právem. Blokované údaje lze předávat nebo využívat pouze k účelům, pro které výmaz nebyl proveden.

Článek 29

Technická a organizační opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti údajů

1.  
Předávající a přijímající orgány přijmou opatření pro zajištění účinné ochrany osobních údajů před náhodným nebo neoprávněným zničením, náhodnou ztrátou, neoprávněným přístupem, neoprávněnou nebo náhodnou změnou nebo neoprávněným sdělením.
2.  

Náležitosti technické specifikace automatizovaného vyhledávacího postupu budou upraveny v prováděcích opatřeních podle článku 33, která zaručí, že

a) 

jsou přijata nejmodernější technická opatření s cílem zajistit ochranu a bezpečnost údajů, zejména důvěrnost a integritu údajů;

b) 

při využívání obecně přístupných sítí budou použity postupy pro šifrování a autorizaci uznané příslušnými orgány a

c) 

je možné zkontrolovat přípustnost vyhledávání v souladu s čl. 30 odst. 2, 4 a 5.

Článek 30

Dokumentování a zaznamenání; zvláštní pravidla pro automatizované a neautomatizované předávání

1.  

Každý členský stát zaručí, že v zájmu ověření přípustnosti předání je každé neautomatizované předání a každé neautomatizované přijetí osobních údajů orgánem spravujícím soubor údajů a orgánem provádějícím vyhledávání dokumentováno. Dokumentace obsahuje tyto informace:

a) 

důvod předání;

b) 

předané údaje;

c) 

datum předání a

d) 

název nebo referenční značku vyhledávajícího orgánu a orgánu spravujícího soubor údajů.

2.  

Automatizované vyhledávání údajů na základě článků 3, 9 a 12 a automatizované srovnávání podle článku 4 podléhá těmto pravidlům:

a) 

automatizované vyhledávání nebo srovnávání smějí provádět pouze zvlášť pověření příslušníci národních kontaktních míst. Seznam příslušníků pověřených prováděním automatizovaného vyhledávání nebo srovnávání se na žádost poskytne orgánům dozoru zmíněným v odstavci 5 a dalším členským státům;

b) 

každý členský stát zajistí, že každé předání a přijetí osobních údajů orgánem spravujícím soubor údajů a vyhledávajícím orgánem je zaznamenáno, včetně oznámení o existenci nebo neexistenci shody. Záznamy obsahují tyto informace:

i) 

předané údaje,

ii) 

datum a přesný čas předání a

iii) 

název nebo referenční značku vyhledávajícího orgánu a orgánu spravujícího soubor údajů.

Vyhledávající orgán rovněž uvede v záznamu důvod vyhledávání nebo předání, jakož i identifikační značku úředníka, který vyhledávání provedl, a úředníka, který dal k vyhledávání nebo předání příkaz.

3.  

Zaznamenávající orgán sdělí zaznamenané údaje na žádost neprodleně, a v každém případě do čtyř týdnů od obdržení žádosti, příslušným orgánům pro ochranu údajů dotčeného členského státu. Zaznamenané údaje mohou být použity výhradně k těmto účelům:

a) 

monitorování ochrany osobních údajů;

b) 

zajištění bezpečnosti údajů.

4.  
Zaznamenané údaje jsou prostřednictvím vhodných opatření chráněny před zneužitím a jinými formami nevhodného použití a uchovávají se po dobu dvou let. Po uplynutí doby uchovávání jsou zaznamenané údaje neprodleně vymazány.
5.  

Ověřování zákonnosti předání a přijetí osobních údajů provádějí nezávislé orgány pro ochranu údajů, nebo případně justiční orgány příslušných členských států. Kdokoli může požádat tyto orgány o kontrolu zákonnosti zpracování údajů ve vztahu ke své osobě v souladu s vnitrostátním právem. Tyto orgány a orgány příslušné pro zaznamenávání provádějí nezávisle na těchto žádostech, na základě dotčených souborů, namátkové kontroly zákonnosti předání.

Nezávislé orgány pro ochranu údajů uchovávají výsledky těchto kontrol pro inspekci po dobu 18 měsíců. Po uplynutí této doby jsou tyto výsledky neprodleně vymazány. Každý orgán pro ochranu údajů může být vyzván nezávislým orgánem pro ochranu údajů jiného členského státu, aby vykonával své pravomoci v souladu s vnitrostátním právem. Nezávislé orgány pro ochranu údajů členských států zajišťují vzájemnou spolupráci nezbytnou pro plnění svých kontrolních úkolů, zejména prostřednictvím výměny vhodných informací.

Článek 31

Práva subjektů údajů na informace a odškodnění

1.  
Subjektu údajů se v souladu s vnitrostátním právem na jeho žádost a po prokázání jeho totožnosti poskytnou bez nepřiměřených nákladů, obecně srozumitelnou formou a bez nepřiměřené prodlevy informace o údajích zpracovávaných o jeho osobě, jakož i jejich původu, informace o příjemci nebo skupinách příjemců, zamýšleném účelu zpracovávání, a vyžaduje-li to vnitrostátní právo, právním základu pro zpracování. Navíc má subjekt údajů právo na opravu nesprávných údajů a výmaz neoprávněně zpracovávaných údajů. Členské státy rovněž zajistí, aby subjekt údajů mohl v případě porušení svých práv v souvislosti s ochranou údajů podat účinnou stížnost u nezávislého soudu ve smyslu čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech nebo u nezávislého orgánu dozoru ve smyslu článku 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ( 2 ) a aby mu byla poskytnuta možnost požadovat náhradu škody nebo vyžadovat jinou formu právního odškodnění. Podrobnosti postupu pro výkon těchto práv a důvody pro omezení práva přístupu se řídí příslušnými vnitrostátními právními předpisy členského státu, ve kterém subjekt údajů svá práva uplatňuje.
2.  
Pokud orgán jednoho členského státu předal osobní údaje na základě tohoto rozhodnutí, nemůže se přijímající orgán jiného členského státu zprostit podle vnitrostátního práva odpovědnosti vůči poškozenému tím, že se odvolá na nesprávnost předaných údajů. Je-li přijímajícímu orgánu uložena náhrada škody v důsledku toho, že použil nesprávné předané údaje, nahradí orgán, který poskytl údaje, přijímajícímu orgánu v plném rozsahu částku vyplacenou jako náhradu škody.

Článek 32

Informace požadované členskými státy

Přijímající členský stát informuje na žádost předávající členský stát o zpracování předaných údajů a dosaženém výsledku.

KAPITOLA 7

PROVÁDĚCÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Prováděcí opatření

Rada přijímá opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí na úrovni Unie kvalifikovanou většinou po konzultaci s Evropským parlamentem.

Článek 34

Náklady

Každý členský stát nese provozní náklady, které vznikly jeho orgánům v souvislosti s použitím tohoto rozhodnutí. Ve zvláštních případech se dotčené členské státy mohou dohodnout jinak.

Článek 35

Vztah k jiným nástrojům

1.  
V dotčených členských státech se příslušná ustanovení tohoto rozhodnutí použijí místo odpovídajících ustanovení Prümské smlouvy. Veškerá ostatní ustanovení Prümské smlouvy zůstávají mezi jejími smluvními stranami nadále použitelná.
2.  

Aniž jsou tím dotčeny jejich závazky vyplývající z jiných aktů přijatých podle hlavy VI Smlouvy,

a) 

členské státy mohou nadále uplatňovat dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání týkající se přeshraniční spolupráce, které jsou v platnosti ke dni přijetí tohoto rozhodnutí, pokud tyto dohody nebo ujednání nejsou neslučitelné s cíli tohoto rozhodnutí;

b) 

členské státy mohou po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost uzavírat nebo uvádět v platnost dvoustranné nebo mnohostranné dohody nebo ujednání týkající se přeshraniční spolupráce, pokud tyto dohody nebo ujednání rozšiřují nebo prohlubují cíle tohoto rozhodnutí.

3.  
Dohody a ujednání podle odstavců 1 a 2 se nesmějí dotýkat vztahů s členskými státy, které nejsou jejich stranami.
4.  
Do čtyř týdnů od nabytí účinku tohoto rozhodnutí uvědomí členské státy Radu a Komisi o stávajících dohodách a ujednáních ve smyslu odst. 2 písm. a), které si přejí nadále uplatňovat.
5.  
Členské státy rovněž uvědomí Radu a Komisi o všech nových dohodách nebo ujednáních ve smyslu odst. 2 písm. b) do tří měsíců od jejich podpisu nebo, v případě aktů, které byly podepsány před přijetím tohoto rozhodnutí, do tří měsíců od jejich vstupu v platnost.
6.  
Ničím v tomto rozhodnutí nejsou dotčeny dvoustranné či mnohostranné dohody nebo ujednání mezi členskými státy a třetími státy.
7.  
Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny stávající dohody o právní pomoci nebo vzájemném uznávání soudních rozhodnutí.

Článek 36

Provádění a prohlášení

1.  
Členské státy přijmou nezbytná opatření pro dosažení souladu s tímto rozhodnutím do jednoho roku od jeho nabytí účinku, s výjimkou kapitoly 2, ke které budou nezbytná opatření přijata do tří let od nabytí účinku tohoto rozhodnutí a rozhodnutí Rady o jeho provádění.
2.  
Členské státy uvědomí generální sekretariát Rady a Komisi o tom, že provedly povinnosti, jež pro ně vyplývají z tohoto rozhodnutí, a předloží prohlášení podle tohoto rozhodnutí. Při této příležitosti může každý členský stát oznámit, že bude toto rozhodnutí okamžitě uplatňovat ve svých vztazích s těmi členskými státy, které provedou stejné oznámení.
3.  
Prohlášení předložená v souladu s odstavcem 2 lze kdykoli změnit prohlášením předloženým generálnímu sekretariátu Rady. Generální sekretariát Rady postoupí každé obdržené prohlášení členským státům a Komisi.
4.  
Na základě těchto a jiných informací zpřístupněných na žádost členskými státy předloží Komise Radě do 28. června 2012 zprávu o provádění tohoto rozhodnutí, ke které přiloží příslušně návrhy pro případný další rozvoj.

Článek 37

Použitelnost

Toto rozhodnutí nabývá účinku dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.



( )  Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.

( )  Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU