(ES) č. 1911/2006Nařízení Rady (ES) č. 1911/2006 ze dne 19. prosince 2006 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Alžírska, Běloruska, Ruska a Ukrajiny po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96

(1)

Dne 23. září 2000 Rada uložila nařízením Rady (ES) č. 1995/2000 ( 2 ) konečná antidumpingová opatření z dovozu směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Alžírska, Běloruska, Litvy, Ruska a Ukrajiny. Opatření uložená z dovozu směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Litvy pozbyla platnosti po rozšíření Evropské unie 1. května 2004. Šetření, které vedlo k uložení uvedených opatření, bude v dalším textu označováno jako „původní šetření“.

(2)

Opatření uložená z těchto dovozů měla podobu zvláštních cel, s výjimkou dovozů od jedno alžírského vyvážejícího výrobce, od něhož byl přijat závazek.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti dne 17. prosince 2004 ( 3 ) byla dne 20. června 2005 podána žádost o přezkum v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost předložilo Evropské sdružení výrobců hnojiv (European Fertiliser Manufacturers Association – EFMA) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby roztoků močoviny a dusičnanu amonného ve Společenství.

(4)

Žadatel uvedl a poskytl dostatečné zřejmé důkazy, že v souvislosti s dovozem roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Alžírska, Běloruska, Ruska a Ukrajiny („dotčené země“) existuje pravděpodobnost přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy výrobnímu odvětví Společenství.

(5)

Po konzultaci s poradním výborem byl vyvozen závěr, že existují dostatečné důvody pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a Komise dne 22. září 2005 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie ( 4 ) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Šetření se týkalo přetrvávání nebo obnovení dumpingu a proběhlo v období od 1. července 2004 do 30. června 2005 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Přezkum trendů důležitých pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy probíhal v období od roku 2002 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

Komise úředně oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyvážejícím výrobcům, dovozcům a uživatelům, kterých se týká, a též jejich sdružením, zástupcům vyvážejících zemí, žadateli a výrobcům ve Společenství. Zainteresovaným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a žádostí o vyslechnutí ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(8)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(9)

Vzhledem k velkému počtu výrobců a dovozců ve Společenství, kteří nejsou ve spojení s vyvážejícím výrobcem v některé z dotčených zemí, bylo shledáno vhodným prověřit v souladu s článkem 17 základního nařízení, zda by měl být proveden výběr vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude skutečně zapotřebí provést výběr vzorku, a aby mohla popřípadě výběr vzorku provést, byly výše uvedené strany v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvány, aby se přihlásily do 15 dnů od data zahájení šetření a poskytly Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení.

(10)

Po přezkoumání předložených informací a vzhledem k velkému počtu vývozců ve Společenství, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že v případě vývozců ve Společenství je třeba provést výběr vzorku. Vzhledem ke skutečnosti, že informace stanovené v oznámení o zahájení poskytl a svou ochotu dále spolupracovat s útvary Komise vyjádřil pouze jediný dovozce, bylo rozhodnuto, že v případě dovozců není zapotřebí provádět výběr vzorku.

(11)

Čtyřem výrobcům ve Společenství zahrnutým do vzorku a všem známým vyvážejícím výrobcům byly rozeslány dotazníky.

(12)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od čtyř výrobců ve Společenství zahrnutých do vzorku a od šesti vyvážejících výrobců v dotčených zemí a též od obchodníků, kteří jsou s nimi ve spojení.

(13)

Kompletně vyplněný dotazník odevzdal jeden výrobce ve srovnatelné zemi.

(14)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení rizika přetrvávání a obnovení dumpingu a újmy a stanovení zájmu Společenství. V prostorách následujících společností byly provedeny inspekce na místě:

(15)

Deset výrobců ve Společenství řádně vyplnilo formulář pro výběr vzorku ve stanovené lhůtě a oficiálně souhlasilo, že bude při šetření dále spolupracovat. Pokud jde o těchto deset výrobců ve Společenství, Komise vybrala v souladu s článkem 17 základního nařízení vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a vývozů roztoků močoviny a dusičnanu amonného ve Společenství, který bylo možno v době, která byla k dispozici, patřičně prošetřit. Čtyři výrobci ve Společenství vybraní do vzorku představovali 63 % celkové výroby odvětví Společenství v průběhu OPŠ, zatímco uvedených 10 výrobců ve Společenství představovalo 75 % celkové výroby odvětví Společenství v průběhu OPŠ.

(16)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl vybraný vzorek projednán s dotčenými stranami a tyto proti němu nevznesly žádné námitky.

(17)

Dotčeným výrobkem je stejný výrobek jako v původním šetření, tj. roztok močoviny a dusičnanu amonného, kapalné hnojivo běžně používané v zemědělství, pocházející z dotčených zemí. Výrobek je tvořen směsí močoviny, dusičnanu amonného a vody. Nejvýznamnější „vlastností“ výrobku je obsah dusíku (N), který se může pohybovat mezi 28 % a 32 %. Tohoto rozdílného obsahu lze docílit přidáním většího nebo menšího množství vody do roztoku. Většina dovážených roztoků močoviny a dusičnanu amonného obsahovala 32 % N, což je koncentrovanější forma umožňující levnější přepravu. Nicméně se má za to, že všechny roztoky močoviny a dusičnanu amonného, bez ohledu na obsah dusíku, mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti, a proto představují pro účely tohoto šetření jediný výrobek. Dotčený výrobek spadá pod kód KN 3102 80 00.

(18)

Tento přezkum potvrdil zjištění z původního šetření, že roztok močoviny a dusičnanu amonného je čistě komoditní výrobek a jeho kvalita a základní fyzikální a chemické vlastnosti jsou stejné bez ohledu na zemi původu. Bylo proto shledáno, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané na domácím trhu v dotčených zemích a též výrobky vyráběné a prodávané výrobci ve Společenství na trhu Společenství a výrobcem ve srovnatelné zemi na domácím trhu srovnatelné země mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a v podstatě stejné použití, a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(19)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by pozbytí platnosti opatření vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu.

(20)

V průběhu OPŠ probíhaly vývozy roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z dotčených zemí do Společenství pouze z Alžírska. Výpočet za účelem zjištění pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu byl proto proveden pro dva spolupracující alžírské vyvážející výrobce. V případě ostatních spolupracujících vyvážejících výrobců v Bělorusku, Rusku a Ukrajině se šetření zaměřilo na pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(21)

Při šetření spolupracovali pouze dva alžírští vývozci roztoků močoviny a dusičnanu amonného, Fertalge a Fertial. Tito dva výrobci představovali veškerý vývoz roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Alžírska do Společenství v průběhu OPŠ, který odpovídal 177 383 tunám. Dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z Alžírska do Společenství představovaly 4,8 % spotřeby Společenství, která v průběhu OPŠ činila 3 694 531 tun. Dovozy z Alžírska tedy vzrostly v porovnání s obdobím původního šetření z 116 461 tun o 52 %.

(22)

Z těchto důvodů byl přezkum dumpingu na základě informací poskytnutých těmito dvěmi spolupracujícími vyvážejícími výrobci považován za reprezentativní i pro zemi jako celek.

(23)

Nejprve bylo u každého z obou spolupracujících vyvážejících výrobců zkoumáno, zda byl celkový domácí prodej roztoků močoviny a dusičnanu amonného reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. zda přesáhl 5 % celkového množství dotčeného výrobku vyváženého do Společenství. Šetření ukázalo, že obě společnosti prodávaly do Společenství pouze jeden typ roztoku močoviny a dusičnanu amonného a že tento typ nebyl prodáván na domácím trhu v reprezentativním množství.

(24)

Z tohoto důvodu nemohla být běžná hodnota založena na domácím prodeji a musela být zjištěna početně podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení na základě vlastních výrobních nákladů vynaložených každým vyvážejícím výrobcem na výrobu výrobku vyváženého do Společenství s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní (dále jen „PSR“) náklady a za zisky.

(25)

Pokud jde o výrobní náklady, je třeba uvést, že náklady na energii, například elektřinu a plyn, představují hlavní část výrobních nákladů a významný podíl celkových výrobních nákladů. V souladu s čl. 2 odst. 5 bylo zkoumáno, zda záznamy dotčených stran přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku.

(26)

Šetření nevykázalo žádné známky, že by elektrická energie nebyla přiměřeně odražena v záznamech vyvážejících výrobců. V této souvislosti se mimo jiné konstatuje, že ceny placené alžírskými vývozci v průběhu OPŠ odpovídaly při srovnání s jinými zeměmi, např. Kanadou a Norskem, cenám na mezinárodních trzích. O cenách plynu však totéž říci nelze.

(27)

Pokud jde o dodávky plynu, bylo ve skutečnosti na základě údajů publikovaných mezinárodně uznávanými zdroji, které se specializují na trhy energií, zjištěno, že cena placená alžírským vývozcem představovala necelou pětinu vývozní ceny zemního plynu z Alžírska. Všechny dostupné údaje navíc nasvědčují tomu, že domácí ceny plynu v Alžírsku jsou regulované a jsou výrazně nižší než tržní ceny zemního plynu kupříkladu v USA, Kanadě, Japonsku a EU. Tyto čtyři trhy představují 46 % celosvětové spotřeby plynu a má se za to, že domácí cenové hladiny na těchto čtyřech trzích přiměřeně odrážejí náklady. Cena plynu placená dotčenými společnostmi byla navíc podstatně nižší než cena plynu placená výrobci ve Společenství.

(28)

Vzhledem k těmto skutečnostem bylo shledáno, že ceny plynu placené v Alžírsku v průběhu období přezkumného šetření nemohly přiměřeně odrážet náklady spojené s výrobou a distribucí plynu. Z toho důvodu byly na základě informací z jiných reprezentativních trhů opraveny náklady na plyn jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce, společnosti Fertial, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Opravená cena byla založena na průměrné ceně alžírského zkapalněného zemního plynu (dále jen „LNG“) při prodeji na vývoz na francouzské hranici, očištěné od nákladů na námořní přepravu a zkapalnění, v průběhu OPŠ, neboť tato cena byla považována za nejvhodnější základ, protože tato veřejně přístupná informace se týká výhradně plynu alžírského původu. Francii lze považovat za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení, protože Francie je největším odbytištěm pro alžírský plyn a navíc má ceny přiměřeně odrážející náklady. Druhá spolupracující společnost, Fertalge, nevyužívala jako surovinu zemní plyn, neboť roztoky močoviny a dusičnanu amonného vyrábí z dusičnanu amonného (dále jen „DA“), který je vyráběn místně, a z močoviny. Protože náklady na DA vyráběný místně odrážely alžírskou domácí cenu plynu stanovenou výše v 27. bodě odůvodnění, byly odpovídajícím způsobem opraveny náklady této společnosti na DA.

(29)

Výrobní náklady poskytnuté spolupracujícími vyvážejícími výrobci byly proto přepočteny, aby odrážely opravené ceny plynu, přičemž se ve stejné míře použily ceny plynu při prodeji na francouzské hranici, očištěné od nákladů na námořní přepravu a zkapalnění. K takto přepočteným výrobním nákladům byla v souladu s čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 základního nařízení připočtena přiměřená částka za PSR náklady a za zisky.

(30)

PSR náklady a zisk nebylo možno stanovit na základě hlavní části čl. 2 odst. 6 základního nařízení, protože dvě spolupracující společnosti nerealizovaly reprezentativní domácí prodej dotčeného výrobku v běžném obchodním styku. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení nebylo možno použít, neboť tito dva spolupracující výrobci jsou jedinými dvěma výrobci roztoků močoviny a dusičnanu amonného v Alžírsku. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. b) také nebylo možné použít, neboť výrobní náklady výrobků stejné obecné skupiny by z důvodů uvedených výše v 28. bodě odůvodnění také musely být opraveny podle cen plynu. Protože bylo zjištěno, že není možné stanovit rozsah nezbytné úpravy u všech výrobků stejné obecné skupiny zboží prodávaných na domácím trhu, bylo rovněž nemožné určit zisková rozpětí po takovéto úpravě. PSR náklady a zisk proto byly stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(31)

V souladu s čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení byly PSR náklady a zisk stanoveny na základě rozumné metody. Vzhledem k tomu, že alžírský domácí trh výrobků stejné obecné kategorie je extrémně malý, bylo zapotřebí získat informace z jiných reprezentativních trhů. V této souvislosti byly zohledněny veřejně přístupné informace o hlavních společnostech působících v odvětví dusíkatých hnojiv. Bylo shledáno, že pro účely šetření by nejvhodnějšími byly odpovídající údaje od severoamerických výrobců (USA a Kanada), a to díky velké dostupnosti spolehlivých a úplných veřejných finančních informací od kótovaných společností v tomto regionu světa. Severoamerický trh se navíc vyznačuje významným objemem domácího prodeje a vysokou úrovní konkurence ze strany domácích i zahraničních společností. Z těchto důvodů byly PSR náklady a zisk stanoveny na základě váženého průměru PSR nákladů a zisku tří severoamerických výrobců patřících mezi největší společnosti v odvětví hnojiv, pokud jde o prodej výrobků stejné obecné skupiny (dusíkatá hnojiva) v Severní Americe. Tito tři výrobci byli shledáni reprezentativními za odvětví dusíkatých hnojiv (v průměru přes 80 % obratu společnosti/obchodní divize) a jejich PSR náklady a zisk reprezentativními za tento typ nákladů, které běžně vynakládají společnosti úspěšně působící v tomto oboru. Procentuální rozpětí pro PSR náklady bylo stanoveno na 6,9 % obratu. Početně zjištěné průměrné ziskové rozpětí činilo 9,1 % obratu. Kromě toho nic nenasvědčuje tomu, že by takto stanovené ziskové rozpětí bylo vyšší než zisk běžně realizovaný alžírskými výrobci z prodeje výrobků stejné obecné skupiny na alžírském trhu.

(32)

V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byla vývozní cena stanovena na základě ceny skutečně zaplacené či splatné za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Společenství.

(33)

Běžná cena a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které prokazatelně ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen. Byly proto provedeny úpravy týkající se dopravních a manipulačních nákladů, nákladů na nakládku a vedlejších nákladů, byly-li přiměřené a podložené ověřenými důkazy.

(34)

Dumpingové rozpětí pro každého vyvážejícího výrobce bylo stanoveno v souladu s čl. 2 odstavcem 11 a 12 základního nařízení na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženou průměrnou vývozní cenou.

(35)

Šetření ukázalo, že v průběhu OPŠ docházelo k dumpingu v ještě vyšší míře než v původním šetření. Dumpingová rozpětí vyjádřená procentem z ceny CIF na hranice Společenství se pohybují v rozmezí od 50 % do 60 %.

(36)

Dva spolupracující alžírští vyvážející výrobci představují veškerý vývoz dotčeného výrobku z této země do Společenství. Šetření, zda by bylo pravděpodobné, že by dumping přetrvával, kdyby byla opatření pro Alžírsko zrušena, bylo proto založeno na informacích poskytnutých těmito dvěma spolupracujícími vyvážejícími výrobci.

(37)

Spolupracujícím alžírským výrobcům se podařilo v průběhu posuzovaného období zdvojnásobit jejich výrobní kapacitu a zároveň zvýšit výrobu o cca 20 %. Jejich volná výrobní kapacita proto významně vzrostla, z méně než 100 000 tun na 300 000 až 350 000 tun.

(38)

Jelikož alžírský domácí trh je nevýznamný a není pravděpodobné, že by se tato situace v budoucnu změnila, jakékoli zvýšení výroby bude orientováno na export. Aktivací své volné kapacity by dva spolupracující vyvážející výrobci byli schopni dodávat 10 % – 20 % spotřeby Společenství.

(39)

Vzhledem k tomu, že v průběhu OPŠ dumping přetrvával, a vzhledem k volným výrobním kapacitám, které si alžírští spolupracující výrobci vytvořili, je pravděpodobné, že objem alžírských vývozů do Společenství za dumpingové ceny poroste, pokud opatření pozbudou platnosti.

(40)

Vzhledem k výše uvedenému je pravděpodobné, že by dumpingové vývozy do Společenství přetrvávaly, pokud by opatření byla zrušena.

(41)

Běžná hodnota stanovená pro obě společnosti podstatně převyšovala ceny na trhu EU v průběhu OPŠ. Nelze vyloučit, že by alžírští vyvážející výrobci pokračovali v prodeji do Společenství za dumpingové ceny, bez ohledu na to, zda musejí platit cla, nebo nikoli.

(42)

Bylo provedeno srovnání domácích prodejních cen roztoků močoviny a dusičnanu amonného v Bělorusku a Ukrajině a vývozních cen do třetích zemí. V této souvislosti je třeba poznamenat, že jelikož je Bělorusko považováno za zemi bez tržního hospodářství a Ukrajina nebyla v okamžiku podání žádosti o přezkum před pozbytím platnosti ( 5 ) dosud považována za zemi s tržním hospodářstvím, musela být běžná hodnota pro tyto dvě země stanovena v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení na základě údajů získaných od výrobců ve třetí zemi s tržním hospodářstvím. V oznámení o zahájení byly za vhodnou srovnatelnou zemi označeny USA, neboť jde o otevřený konkurenční trh, kde výrobci čelí značné konkurenci ze strany zahraničích dovozů.

(43)

Všem zainteresovaným stranám byla poskytnuta příležitost vyjádřit se k výběru srovnatelné země.

(44)

Evropské sdružení dovozců hnojiv (European Fertiliser Importer Association – EFIA) navrhlo, že by lepší volbou bylo Alžírsko nebo Rusko vzhledem k jejich výsadnímu přístupu k hlavní surovině, plynu, a vzhledem k tomu, že jsou to země s tržní ekonomikou, které jsou předmětem stejného šetření. V této souvislosti je třeba poznamenat, že čl. 2 odst. 7 písm. a) vyžaduje před jakýmikoli dalšími úvahami „vhodnou“ třetí zemi s tržním hospodářstvím. I když je přístup k surovinám důležitým činitelem při výběru srovnatelné země, je třeba připomenout, že tyto dvě země nebyly vzhledem k existenci dvou různých systémů stanovení cen plynu ve skutečnosti vhodnou volbou. Ceny plynu účtované v těchto dvou zemích domácím odběratelům totiž neodrážejí tržní hodnotu.

(45)

Některé zainteresované strany uvedly, avšak bez náležitého zdůvodnění svého tvrzení, že výrobní procesy používané v Rusku a Alžírsku jsou podobnější výrobním procesům používaným v Bělorusku a Ukrajině. Objevilo se také tvrzení, že úroveň výroby v Alžírsku se více podobá Ukrajině. V této souvislosti je nutné zdůraznit, že Bělorusko, Ukrajina a USA mají plně vertikálně integrované výrobce, což o Alžírsku rozhodně neplatí.

(46)

Jeden ukrajinský spolupracující výrobce navrhl použít místo USA Bulharsko nebo Rumunsko. Svůj návrh však nezdůvodnil. Důležitým faktorem hovořícím proti Bulharsku nebo Rumunsku je navíc to, že jejich domácí trhy jsou na rozdíl od USA malé s omezeným počtem výrobců.

(47)

Z těchto důvodů šetření potvrdilo, že USA jsou vhodnou srovnatelnou zemí. Byla kontaktována řada výrobců a jejich sdružení v USA, kteří byli vyzváni ke spolupráci prostřednictvím vyplnění dotazníku. Ochotu spolupracovat na šetření projevil jeden výrobce v USA. Výpočty byly proto založeny na ověřených informací od tohoto jediného spolupracujícího výrobce v USA, který zaslal úplnou odpověď formou vyplněného dotazníku.

(48)

Jediným spolupracujícím výrobcem v Bělorusku byl jediný vyvážející výrobce z této země; tento výrobce však v průběhu OPŠ neprovedl žádný prodej na vývoz do Společenství.

(49)

Vzhledem k neexistenci vývozů do Společenství, na jichž základě by mohlo být provedeno reprezentativní zjištění dumpingu v průběhu OPŠ, a za účelem stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu v případě zrušení opatření bylo zkoumáno počínání spolupracujícího výrobce při tvorbě cen pro USA, jeho jediný vývozní trh, a jeho výrobní kapacita a zásoby. Analýza se zakládala na informacích poskytnutých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem uvedeným ve 48. bodě odůvodnění výše.

(50)

Údaje od spolupracujícího vyvážejícího výrobce ukázaly, že vývozní ceny do třetích zemí (USA) byly nižší než početně zjištěná běžná hodnota pro Bělorusko. Ve skutečnosti šetření zjistilo, že celkově se tento cenový rozdíl v průběhu OPŠ pohyboval mezi 10 % a 15 %. To může svědčit o pravděpodobnosti obnovení dumpingu při vývozu do Společenství, pokud by opatření byla zrušena. O zásobách a výrobní kapacitě a též o srovnání těchto vývozních cen s běžnou úrovní cen ve Společenství je pojednáno v dalším textu.

(51)

Ochotu spolupracovat na šetření projevili dva vyvážející výrobci, ale žádný z nich v průběhu OPŠ neprovedl prodej na vývoz do Společenství. Nic nenasvědčuje tomu, že by na Ukrajině bylo více vyvážejících výrobců.

(52)

Vzhledem k neexistenci vývozů do Společenství, na jichž základě by mohlo být provedeno reprezentativní zjištění dumpingu v průběhu OPŠ, a za účelem stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu v případě zrušení opatření bylo zkoumáno počínání spolupracujícího výrobce při tvorbě cen pro USA, jejich jediného vývozního trhu, a jejich výrobní kapacita a zásoby. Analýza se zakládala na informacích poskytnutých dvěma spolupracujícími vyvážejícími výrobci uvedenými v 51. bodě odůvodnění výše.

(53)

Uvedení dva spolupracující výrobci představovali 48 % dovozů dotčeného výrobku v průběhu OPŠ z Ukrajiny do USA. Zbývající zboží dovážené do USA z Ukrajiny vyráběl také jeden ze spolupracujících výrobců, avšak vyvážel ho přes ukrajinskou společnost, která s ním není ve spojení a která nevyrábí roztoky močoviny a dusičnanu amonného.

(54)

Údaje od spolupracujících vyvážejících výrobců ukázaly, že vývozní ceny do třetích zemí byly nižší než početně zjištěná běžná hodnota pro Ukrajinu. Ve skutečnosti šetření zjistilo, že celkově se tento cenový rozdíl v průběhu OPŠ pohyboval mezi 20 % a 30 %. To může svědčit o pravděpodobnosti obnovení dumpingu při vývozu do Společenství, pokud by opatření byla zrušena. O zásobách a výrobní kapacitě a též o srovnání těchto vývozních cen s běžnou úrovní cen ve Společenství je pojednáno v dalším textu.

(55)

Ochotu spolupracovat na šetření projevili dva vyvážející výrobci náležející ke stejné skupině společností, ale žádný z nich v průběhu OPŠ neprovedl prodej na vývoz do Společenství.

(56)

Je známo, že v Rusku v průběhu OPŠ byl jeden výrobce, který neprojevil ochotu spolupracovat na šetření. Analýza informací o tomto (těchto) vyvážejícím(ch) výrobci (výrobcích) byla provedena z Eurostatu a jiných zdrojů. Na základě této analýzy bylo shledáno, že ani jiné společnosti kromě spolupracujících výrobců neměly žádné vývozy roztoků močoviny a dusičnanu amonného do Společenství. O nespolupracující společnosti však nebyly k dispozici spolehlivé informace o její výrobní kapacitě a objemech výroby a prodeje. Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že nic nenasvědčovalo opaku, bylo shledáno, že by o nespolupracující společnosti bylo zjištěno v zásadě totéž jako o spolupracujících společnostech.

(57)

Vzhledem k neexistenci vývozů do Společenství, na jichž základě by mohlo být provedeno reprezentativní zjištění dumpingu v průběhu OPŠ, a za účelem stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu v případě zrušení opatření, bylo zkoumáno počínání spolupracujících výrobců při tvorbě cen pro ostatní vývozní trhy, a jejich výrobní kapacity a zásoby. Analýza se zakládala na informacích poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci uvedenými v 55. bodě odůvodnění výše.

(58)

Bylo zkoumáno, zda záznamy dotčených stran přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku. Pokud jde o ceny plynu, bylo zjištěno, že domácí cena plynu placená ruskými výrobci tvořila cca pětinu vývozní ceny zemního plynu z Ruska. Všechny dostupné údaje navíc nasvědčují tomu, že domácí ceny plynu v Rusku jsou regulované a jsou výrazně nižší než tržní ceny zemního plynu na neregulovaných trzích. Z toho důvodu byly na základě informací z jiných reprezentativních trhů opraveny náklady na plyn ruských výrobců, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Opravená cena byla založena na průměrné ceně ruského plynu při prodeji na vývoz na německo-české hranici („Waidhaus“) bez dopravních nákladů. Waidhaus, hlavní centrum prodeje ruského plynu do EU, která je největším trhem pro ruský plyn a má ceny vhodně odrážející náklady, lze považovat za reprezentativní trh ve smyslu čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(59)

Výpočet běžné hodnoty byl proveden v souladu s čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 základního nařízení na základě výrobních nákladů vyváženého typu výrobku, s opravou o náklady na plyn stanovenou v 58. bodě odůvodnění a s připočtením přiměřené částky za PSR náklady a za zisky.

(60)

Stejně jako v případě Alžírska nebylo možné stanovit PSR náklady a zisk na základě hlavní části čl. 2 odst. 6 první věty základního nařízení, protože dva výrobci ve spojení neměli reprezentativní domácí prodej dotčeného výrobku v běžném obchodním styku. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení nebylo možno použít, neboť jde o jediné dva výrobce, kteří jsou předmětem šetření. Ustanovení čl. 2 odst. 6 písm. b) také nebylo možné použít, neboť výrobní náklady výrobků stejné obecné skupiny zboží by z důvodů uvedených výše v 58. bodě odůvodnění také musely být opraveny podle cen plynu. Protože bylo zjištěno, že není možné stanovit rozsah nezbytné úpravy u všech výrobků stejné obecné skupiny zboží prodávaných na domácím trhu, je rovněž nemožné určit zisková rozpětí po takovéto úpravě. PSR náklady a zisk proto byly stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení.

(61)

Stejně jako v případě Alžírska a z týchž důvodů, jaké byly vysvětleny výše v 31. bodě odůvodnění, byly PSR náklady a zisk stanoveny na základě váženého průměru PSR nákladů a zisku týchž tří severoamerických výrobců. Je třeba uvést, že takto stanovené ziskové rozpětí nebylo vyšší než zisk běžně realizovaný ruskými výrobci z prodeje výrobků stejné obecné skupiny na domácím trhu.

(62)

Bylo shledáno, že vývozy dvou spolupracujících výrobců byly realizovány na základě smlouvy o obchodním zastoupení přes dva obchodníky ve spojení, z nichž jeden sídlil ve Švýcarsku a druhý na Britských Panenských ostrovech. Druhý zmíněný obchodník ukončil na začátku roku 2005 svou činnost. Vývozní cena byla stanovena na základě vývozních cen skutečně zaplacených či splatných při prodeji prvnímu nezávislému odběrateli v USA, které jsou jeho hlavním vývozním trhem.

(63)

Údaje od dvou obchodníků ve spojení ukázala, že vývozní ceny do třetích zemí byly nižší, než početně zjištěná běžná hodnota pro Rusko. Ve skutečnosti šetření zjistilo, že celkově se tento cenový rozdíl v průběhu OPŠ pohyboval mezi 2 % a 6 %. To může svědčit o pravděpodobnosti obnovení dumpingu při vývozu do Společenství, pokud by opatření byla zrušena.

(64)

Byly také zkoumány možné účinky existující volné kapacity. Rusko ani Ukrajina nemají významný domácí trh pro roztoky močoviny a dusičnanu amonného. Naproti tomu Bělorusko má rozsáhlý domácí trh pro tento výrobek.

(65)

Jedinému běloruskému výrobci se podařilo v průběhu posuzovaného období zvýšit výrobu o 14 %, takže jeho výroba se v průběhu OPŠ blížila jeho plné kapacitě. Jeho výrobní kapacita se v tomto období nezměnila. Výrobce prodával cca 60 % své produkce na domácím trhu, zbytek vyvážel do USA. Z těchto důvodů se jeví, že tento výrobce nemá žádnou pohotově dostupnou volnou výrobní kapacitu.

(66)

Jediný ruský spolupracující vyvážející výrobce zvýšil v průběhu posuzovaného období výrobu o 78 %. Jeho výrobní kapacita se v tomto období nezměnila. Podle poskytnutých informací však tento výrobce stále disponuje značnou volnou kapacitou o rozsahu 600 000 až 700 000 tun, o něž může zvýšit svou výrobu roztoků močoviny a dusičnanu amonného, a mohl by tuto volnou kapacitu v případě zrušení opatření použít ke zvýšení vývozů na trh Společenství. Investice, které tato společnost realizovala v průběhu posuzovaného období, naznačují, že mohlo dojít k dalšímu zvýšení výrobní kapacity. Odhaduje se, že celková ruská volná kapacita činí nejméně již známých 600 000 až 700 000 tun, což představuje cca 20 % spotřeby Společenství. Vývozy do třetích zemí vzrostly v průběhu posuzovaného období o 79 %.

(67)

Domácí prodej jediného spolupracujícího ruského výrobce se ve stejném období udržoval na nízké úrovni a představoval v průměru méně než 5 % celkového prodeje. Vzhledem k tomu, že domácí trh není schopen absorbovat zvýšení výroby, jakékoli zvýšení výroby připadne pravděpodobně na vývoz.

(68)

Pokud jde o Ukrajinu, dvěma spolupracujícím výrobcům se podařilo v průběhu posuzovaného období zvýšit výrobu dvanáctinásobně. Jejich výrobní kapacita se v tomto období zvýšila téměř pětinásobně. Tito výrobci mají navíc značnou volnou kapacitu, která by v případě zrušení opatření umožnila zvýšení vývozů na trh Společenství o významný objem. Odhaduje se, že celková ukrajinská volná kapacita činí 700 000 až 800 000 tun, což představuje cca 20 % spotřeby Společenství. Vývozy do třetích zemí vzrostly v průběhu posuzovaného období osminásobně.

(69)

Ukrajinský domácí prodej se v posuzovaném období udržoval na nízké úrovni a představoval v průměru méně než 2 % celkového prodeje. Je třeba uvést, že růst domácího trhu není schopen absorbovat zvýšení výroby, a proto jakékoli zvýšení výroby připadne pravděpodobně na vývoz.

(70)

Na základě výše uvedených skutečností lze učinit závěr, že spolupracující výrobci, s výjimkou Běloruska, mají značné volné kapacity, které by v případě zrušení opatření umožnily zvýšení jejich vývozů na trh Společenství.

(71)

Je třeba uvést, že běžná úroveň cen výrobců ve Společenství na trhu Společenství byla v průběhu OPŠ obecně nižší než průměrná úroveň vývozních cen vyvážejících výrobců do třetích zemí, zejména do USA. To je vysvětleno skutečností, že ceny plynu představující více než 50 % výrobních nákladů, a tudíž i cen roztoků močoviny a dusičnanu amonného, byly vyšší v USA než v Evropě, a z toho důvodu bylo s roztoky močoviny a dusičnanu amonného v USA obchodováno za vyšší ceny.

(72)

Je třeba uvést, že vývozní ceny z dotčených zemí do USA byly v průměru nižší než příslušné běžné hodnoty, i když běžná úroveň cen v USA byla vyšší než ceny ve Společenství. Z tohoto důvodu lze učinit závěr, že jakýkoli prodej na trh ES by byl s největší pravděpodobností realizován za dumpingové ceny.

(73)

Co se týče Běloruska, v této zemi existuje rychle rostoucí domácí trh, na němž uvedený jediný výrobce prodává dvě třetiny své produkce. Protože domácí cena nedosahovala v průběhu OPŠ ani poloviny běžné ceny ve Společenství, je pravděpodobné, že racionální ekonomické rozhodování dovede tohoto běloruského výrobce k přesměrování podstatných množství, která v současné době prodává na domácím trhu, na trh Společenství za dumpingové ceny.

(74)

V této souvislosti je také třeba uvést, že běloruský výrobce, který v současné době vyváží zbývající třetinu své produkce na jiné trhy, by při vývozu do Společenství realizoval také významnou úsporu dopravních nákladů, uvážíme-li malou vzdálenost od hranic Společenství ve srovnání s jinými potenciálními vývozními trhy tohoto běloruského výrobce, jako jsou USA, Argentina nebo Austrálie.

(75)

Vzhledem k výše uvedenému je pravděpodobné, že by běloruský výrobce v případě zrušení opatření přesměroval značnou část svého prodeje do Společenství za dumpingové ceny, neboť by k tomu měl silné ekonomické stimuly.

(76)

Jak již bylo objasněno ve 20. bodě odůvodnění, vzhledem k neexistenci vývozů z Běloruska, Ruska a Ukrajiny do Společenství v průběhu OPŠ nebylo možné stanovit dumping s ohledem na vývozy do Společenství. Nicméně jak je objasněno v oddíle 2 výše, šetření ukázalo, že na základě výpočtů provedených s použitím údajů o skutečných vývozech těchto zemí na jejich hlavní vývozní trh, USA, existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(77)

Na základě analýzy provedené v oddílech 1 až 5 výše byl učiněn závěr, že existuje pravděpodobnost, že by v případě zrušení opatření byla do Společenství vyvážena další výroba nebo že by na trh Společenství byla přesměrována významná množství, která jsou v současné době vyvážena do zemí mimo Společenství nebo prodávána na domácích trzích. Je pravděpodobné, že tyto vývozy do Společenství budou realizovány za dumpingové ceny, zejména s cílem opětovně získat pozbytý tržní podíl ve Společenství. Lze proto učinit závěr, že v případě zrušení opatření by byly do Společenství realizovány další vývozy zvýšených množství za dumpingové ceny. Navíc je třeba uvést, že s vývozem na zámořské trhy jsou spojeny vyšší dopravní náklady, než s vývozem na trh Společenství, zejména uvážíme-li prodej ze sousedních zemí, např. z Běloruska a Ukrajiny do východní Evropy nebo z Alžírska do jižní Evropy.

(78)

Co se týče dovozů do Společenství z Alžírska, vzhledem k tomu, že jsou stále realizovány za dumpingové ceny, a také vzhledem k výše uvedené analýze volných kapacit a srovnání cenových úrovní je pravděpodobné, že dumping z Alžírska bude přetrvávat i v budoucnu. Protože Společenství bylo v průběhu OPŠ jediným vývozním trhem Alžírska, je vysoce pravděpodobné, že by alžírští vývozci směřovali svůj zvýšený objem vývozu hlavně na tento trh.

(79)

Vzhledem k výše uvedenému bylo shledáno, že existuje pravděpodobnost přetrvávání (z Alžírska) a obnovení (z Ruska, Běloruska a Ukrajiny) dumpingu, pokud by opatření byla zrušena.

(80)

Ve Společenství vyrábí dotčený výrobek 12 výrobců, jejichž výstup tvoří celkovou výrobu ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(81)

Je třeba uvést, že oproti původnímu šetření byly společnosti „Hydro Agri“ přejmenovány na „Yara“. V důsledku rozšíření Evropské unie v roce 2004 se součástí výrobního odvětví Společenství stalo dalších pět společností.

(82)

Z 12 výrobců ve Společenství jich 10 projevilo ochotu spolupracovat na šetření; 9 z nich bylo uvedeno v žádosti o přezkum. Zbývající dva výrobci („ostatní výrobci Společenství“) se neozvali. Ochotu spolupracovat tedy projevilo těchto 10 výrobců:

(83)

Protože těchto 10 výrobců ve Společenství v průběhu OPŠ představovalo 75 % celkové výroby ve Společenství, má se za to, že uvedených 10 výrobců ve Společenství představuje významnou část výroby obdobného výrobku ve Společenství. Má se proto za to, že tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení a budou v dalším textu označováni jako „výrobní odvětví Společenství“.

(84)

Jak je uvedeno v 10., 15. a 16. bodě odůvodnění výše, byl vybrán vzorek tvořený čtyřmi společnostmi. Všichni výrobci ve Společenství vybraní do vzorku projevili ochotu spolupracovat a zaslali ve stanovených lhůtách odpovědi na dotazník. Zbývající žádající výrobci a výrobci, kteří podpořili šetření, v patřičnou dobu poskytli jisté obecné údaje pro analýzu újmy.

(85)

Zjevná spotřeba Společenství byla stanovena na základě součtu objemu prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, objemu prodeje ostatních výrobců ve Společenství na trhu Společenství a údajů Eurostatu za všechny dovozy do EU. Vzhledem k rozšíření Evropské unie v roce 2004 byla kvůli přesnosti a konzistentnosti analýzy spotřeba stanovena na základě trhu EU-25 pro celé posuzované období.

(86)

Od roku 2002 do OPŠ se spotřeba Společenství mírně zvýšila o 8 %. Zvýšení zaznamenané v roce 2004 je převážně důsledkem provádění společné zemědělské politiky v nových členských státech po jejich přistoupení k Evropské unii. Od roku 2004 měli zemědělci v nových členských státech k dispozici další finanční prostředky, které umožnily zvýšené používání hnojiv.

(87)

V původním šetření byly dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z Alžírska, Běloruska, Ruska a Ukrajiny posuzovány v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení souhrnně. Bylo zkoumáno, zda je souhrnné posouzení vhodné i při tomto šetření.

(88)

V této souvislosti bylo zjištěno, že po celé posuzované období nebyly realizovány žádné dovozy dotčeného výrobku z Ukrajiny a v roce 2004 a v průběhu OPŠ nebyly realizovány žádné dovozy z Běloruska a Ruska. Z tohoto důvodu nebyly splněny podmínky pro souhrnné posuzování dovozů dotčeného výrobku z těchto zemí společně s dovozy dotčeného výrobku z Alžírska, stanovené v čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(89)

Vzhledem k výše uvedenému bylo shledáno, že by všechny čtyři země měly být posuzovány samostatně.

(90)

Objemy, podíly na trhu a ceny dovozů z každé z trojice dotčených zemí s vývozy do Společenství v průběhu posuzovaného období jsou uvedeny v dalším textu. Uvedené množstevní a cenové tendence vycházejí ze zdrojů Eurostatu.

(91)

Objem dovozů z Alžírska sice od roku 2003 nepatrně klesal, avšak v průběhu posuzovaného období získaly tyto dovozy další 2 procentní body podílu na trhu a ceny se zvýšily z 96 na 131 EUR/t. Pokud jde o Bělorusko a Rusko, objem dovozů z těchto zemí významně poklesl a od roku 2004 dovozy zcela ustaly.

(92)

Šetření ukázalo, že dovozy z Alžírska nepodbízely v průběhu OPŠ cenám výrobního odvětví Společenství. Pokud jde o zbývající země, vzhledem k neexistenci dovozů v průběhu OPŠ bylo provedeno srovnání jejich vývozních cen do třetích zemí v průběhu OPŠ s cenami vývozního odvětví Společenství na trhu Společenství, které rovněž nevykázalo podbízení.

(93)

Objemy dovozů z jiných třetích zemí v posuzovaném období jsou uvedeny v tabulce níže. Uvedené množstevní a cenové tendence opět vycházejí ze zdrojů Eurostatu.

(94)

V případě Rumunska byl v roce 2004 zaznamenán významný nárůst dovozů, které dosáhly podílu na trhu 6,9 %; tento podíl nicméně v průběhu OPŠ poklesl navzdory příznivým podmínkám na trhu Společenství na 3,9 %. Na tento vývoj je třeba pohlížet na pozadí prudkého nárůstu rumunských vývozů na trh USA, jejichž objem v průběhu OPŠ představoval více než trojnásobek objemu rumunských vývozů do Společenství. Pokud jde o ceny, ty v posuzovaném období stabilně rostly a byly v roce 2004 a OPŠ trvale vyšší než ceny vzorku výrobního odvětví Společenství. Z tohoto důvodu se nemá za to, že by rumunští vyvážející výrobci představovali pro výrobní odvětví Společenství hrozbu vážné újmy. Dovoz z USA, který v roce 2002 zaujímal na trhu pouhých 0,7 %, v průběhu OPŠ dramaticky poklesl na 6 tun. Tato tendence odráží skutečnost, že prodejní ceny v USA byly až do konce OPŠ vyšší než prodejní ceny do ES, takže výrobci v USA neměli motivaci vyvážet do ES.

(95)

Evropské sdružení výrobců hnojiv (European Fertiliser Importer Association – EFIA) argumentovalo tím, že rumunský vývoz na trh Společenství nepředstavuje hrozbu újmy i přesto, že nárůst objemu těchto vývozů je vyšší než u vývozů alžírských a že jejich ceny jsou nižší než ceny účtované alžírskými vývozci, a proto by ani vývozy z Alžíru neměly představovat hrozbu újmy. V této souvislosti by mělo být zmíněno, že v případě Alžíru nebylo zjištěno žádné podbízení, jak uvádí 92. bod odůvodnění, a nebylo zjištěno, že by Alžír v průběhu posuzovaného období způsobil výrobnímu odvětví Společenství jakoukoli újmu. Analýza provedená níže v oddíle 4 však v případě této země ukázala, že je pravděpodobné, že bude újma obnovena. Protože naopak nebylo možné použít antidumpingová cla na dovoz směsí močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Rumunska, nevztahoval se na tuto zemi přezkum týkající se obnovení újmy podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Proto byl uvedený argument zamítnut.

(96)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují stav daného výrobního odvětví Společenství.

(97)

Vzhledem k tomu, že ve vztahu k danému výrobnímu odvětví Společenství byl použit výběr vzorku, byla újma hodnocena jak na základě informací shromážděných na úrovni celého výrobního odvětví Společenství („V.O.“ v připojených tabulkách), tak na základě informací shromážděných na úrovni výrobců ve Společenství zařazených do vzorku („V.V.“ v připojených tabulkách).

(98)

Je-li uveden odkaz na výběr vzorku, hodnotí se, v souladu se zavedenou praxí, některé ukazatele újmy (výroba, výrobní kapacita, produktivita, zásoby, prodeje, podíl na trhu, růst a zaměstnanost) pro celé výrobní odvětví Společenství, zatímco ukazatele újmy spojené s výkonností jednotlivých společností, tj. ceny, výrobní náklady, ziskovost, mzdy, investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost navýšení kapitálu, se posuzují na základě informací shromážděných na úrovni vybraných výrobců ve Společenství.

(99)

Od roku 2002 do OPŠ vzrostl objem výroby výrobního odvětví Společenství o 5 %, tj. z cca 2,8 milionu tun v roce 2002 na cca 3 miliony tun v průběhu OPŠ. Výroba v roce 2003 nejprve poklesla o 3 %, poté vzrostla v roce 2004 o 2 procentní body a následně v průběhu OPŠ o dalších 7 procentních bodů.

(100)

Výrobní kapacita se po celé posuzované období držela prakticky na stejné úrovni. Vzhledem k nárůstu výroby došlo k výslednému využití kapacity z 57 % v roce 2002 na 60 % v průběhu OPŠ. Jak již bylo shledáno v původním šetření, využití kapacity pro tento typ výroby a odvětví může být ovlivněno výrobou jiných výrobků, které lze vyrábět na stejném výrobním zařízení.

(101)

Stav zásob výrobního odvětví Společenství ke konci každého roku v průběhu posuzovaného období průběžně rostl. Ke konci OPŠ (30. června 2005) byl stav zásob poměrně nízký, ale to je důsledkem skutečnosti, že u tohoto typu výrobku je stav zásob vždy mnohem nižší v létě než v zimě, neboť prodej vrcholí na jaře a počátkem léta. Ke konci roku 2004 byl stav zásob o 13 % vyšší než ke konci roku 2002.

(102)

Prodeje daného výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství klesly mezi rokem 2002 a obdobím průzkumného šetření o 3 %. Tento vývoj je protichůdný k vývoji spotřeby na trhu Společenství, která ve stejném období vzrostla o 8 % (viz 86. bod odůvodnění výše). Celkový nárůst objemů výroby se vysvětluje velkými vývozy výrobního odvětví Společenství v tomto období. Níže uvedená tabulka ukazuje objemy vývozu výrobců ve Společenství zahrnutých do vzorku, jejichž hlavní destinací byl trh USA.

(103)

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu od roku 2002 do OPŠ výrazně poklesl. Výrobní odvětví Společenství konkrétně ztratilo v posuzovaném období 8 procentních bodů tržního podílu, zatímco alžírští výrobci ve stejném období zvýšili svůj podíl na trhu z 2,8 % na 4,8 %.

(104)

Výrobní odvětví Společenství ztratilo značnou část svého podílu na trhu, zatímco alžírští, rumunští a ostatní výrobci Společenství ve stejném období podíl na trhu získali.

(105)

Ztrátu podílu na trhu lze zdůvodnit racionálním rozhodnutím výrobního odvětví Společenství zvýšit své vývozy na trh USA, aby využilo mnohem vyšších cen roztoků močoviny a dusičnanu amonného převládajících na zmíněném trhu. Nicméně s ohledem na velkou výrobní kapacitu výrobního odvětví Společenství nemohlo toto odvětví těžit z růstu trhu Společenství, jenž byl v průběhu posuzovaného období zaznamenán.

(106)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství od roku 2002 do OPŠ vzrostla o 5 %. Tento poměrně malý nárůst by měl být převážně důsledkem zlepšeného vývozního výkonu výrobního odvětví Společenství.

(107)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Společenství měřená v jednotkách výstupu na zaměstnance a rok se od roku 2002 do OPŠ držela na poměrně stabilní úrovni.

(108)

Pokud jde o dopad velikosti skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Společenství, vzhledem k objemu dovozů z Alžírska (dosahujících až úrovně 6,7 % trhu Společenství v průběhu posuzovaného období) nelze tento dopad považovat za zanedbatelný, zejména na trhu, který se vyznačuje takovou volatilitou cen jako trh dotčeného výrobku. Pokud jde o Bělorusko, Rusko a Ukrajinu, nelze učinit žádné závěry, neboť dovozy z těchto zemí v roce 2003 ustaly.

(109)

V roce 2004 a v průběhu OPŠ výrazně vzrostla průměrná čistá prodejní cena výrobců ve Společenství zahrnutých do vzorku, což je odrazem příznivých podmínek na mezinárodních trzích dotčeného výrobku v tomto období. Na tento růstový trend je třeba pohlížet ve spojitosti s analogickým vývojem cen hlavní suroviny, tj. plynu, jak dokládá následující tabulka.

(110)

Od roku 2002 do OPŠ vzrostla průměrná mzda na jednoho zaměstnance o 9 %, jak ukazuje následující tabulka.

(111)

Roční tok investic do dotčeného výrobku realizovaných čtyřmi výrobci zahrnutými do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel příznivě. Tyto investice se týkaly hlavně výměny starých strojních zařízení. To svědčí o snaze výrobního odvětví Společenství trvale zlepšovat svou produktivitu a konkurenceschopnost. Nicméně ve vývoji produktivity, která se ve stejném období udržovala na poměrně neměnné úrovni (viz 107. bod odůvodnění výše), nejsou výsledky zřejmé, což odráží potíže výrobního odvětví Společenství s oživením výroby.

(112)

Ziskovost výrobců zahrnutých do vzorku vykazuje postupné zlepšování, zejména od roku 2003; v OPŠ dosáhla úrovně 13,8 %. Na konci posuzovaného období dosáhla produktivita svého vrcholu na tomto cenově cyklickém trhu. Na ceny roztoků močoviny a dusičnanu amonného a dalších dusíkatých hnojiv na světových trzích může mít vliv skutečně celá řada činitelů, včetně externích. Tyto činitele mohou mít za následek zvýšení nabídky nebo snížení poptávky po těchto výrobcích, a tím i na jejich ceny. V průběhu posuzovaného období se ceny na světových trzích vlivem snížené nabídky zvedly. V letech 2002 a 2003 byly úrovně zisku nicméně nevelké a pohybovaly se pod úrovní považovanou výrobním odvětvím Společenství za přiměřenou vzhledem ke skutečnosti, že jde o vysoce kapitálově náročné odvětví. Návratnost investic (ROI) vyjádřená jako zisk vztažený k čisté účetní hodnotě investic po celé posuzované období v zásadě sledovala uvedenou tendenci ziskovosti.

(113)

Peněžní tok v průběhu posuzovaného období výrazně vzrostl. Tento vývoj je v souladu s vývojem celkové ziskovosti v průběhu posuzovaného období.

(114)

Šetření neodhalilo, že by výrobci ve Společenství vybraní do vzorku měli nějaké potíže se získáváním kapitálu. V této souvislosti je třeba uvést, že několik těchto společností je součástí velkých skupin, takže financují své činnosti v rámci skupiny, k níž náleží, buď prostřednictvím cash-poolingu nebo vnitroskupinových půjček poskytovaných mateřskými společnostmi.

(115)

Od roku 2002 do OPŠ zaznamenaly příznivý vývoj tyto ukazatele: zvýšil se objem výroby výrobního odvětví Společenství, vzrostly jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Společenství a spolu s cenami se výrazně zlepšila ziskovost. Vývozy do třetích zemí vzrostly a zároveň se zlepšila i návratnost investic a peněžní tok. Mzdy se vyvíjely středně a výrobní odvětví Společenství nadále pokračovalo v investicích.

(116)

Naproti tomu některé ukazatele zaznamenaly nepříznivý vývoj: objem prodeje na trhu Společenství poklesl o 3 % navzdory rostoucímu trhu. Následkem toho v posuzovaném období významně o 8 procentních bodů poklesl podíl výrobního odvětví Společenství na trhu. Produktivita se držela na poměrně neměnné úrovni navzdory snahám výrobního odvětví Společenství zlepšit ji prostřednictvím investic.

(117)

Celkově se situace výrobního odvětví Společenství v porovnání se situací před zavedením antidumpingových opatření z dovozu roztoků močoviny a dusičnanu amonného z dotčených zemí v roce 2000 výrazně zlepšila. Je proto jednoznačné, že tato opatření měla příznivý vliv na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství. Je třeba nicméně zdůraznit, že příznivý vývoj některých ukazatelů lze částečně přičítat trhu obdobného výrobku, který byl vzhledem ke sníženým celosvětovým dodávkám v posledních dvou letech posuzovaného období rovněž velice příznivý. K celkovému příznivému vývoji výrobního odvětví Společenství navíc také přispěl příznivý vývoj vývozního výkonu výrobního odvětví Společenství, který do určité míry vyvážil pokles podílu na trhu ve Společenství.

(118)

Z těchto důvodů bylo shledáno, že se situace výrobního odvětví Společenství při porovnání se situací před zavedením opatření zlepšila, avšak je stále křehká.

(119)

Vzhledem k tomu, že újma působená dovozy ze čtyř dotčených zemí nepřetrvává, byla analýza zaměřena na pravděpodobnost obnovení újmy. V této souvislosti byly analyzovány dva hlavní parametry: i) cena plynu v dotčených zemích a její dopad na výrobní náklady roztoků močoviny a dusičnanu amonného a ii) vliv předpokládaných objemů vývozu z dotčených zemí do Společenství na výrobní odvětví Společenství, s přihlédnutím k podmínkám hospodářské soutěže.

(120)

Pravděpodobnost obnovení újmy bude silně záviset na pravděpodobném vývoji cen roztoků močoviny a dusičnanu amonného. Jelikož zdaleka nejdůležitější nákladovou položkou, která představuje při nákupu za světové tržní ceny přes 50 % výrobních nákladů roztoků močoviny a dusičnanu amonného, je plyn, jeho cena je určujícím činitelem pro prodejní cenu roztoků močoviny a dusičnanu amonného. Podíl nákladů na plyn ve výrobě roztoků močoviny a dusičnanu amonného závisí na efektivitě využití plynu a na jeho jednotkové ceně. Byla provedena analýza těchto dvou parametrů ve výrobních nákladech roztoků močoviny a dusičnanu amonného jednak pro výrobní odvětví Společenství a jednak pro Rusko a Alžírsko.

(121)

Touto analýzou bylo především prokázáno, že efektivita využití plynu je důležitým činitelem při stanovování nákladů na plyn na jednu vyrobenou tunu roztoků močoviny a dusičnanu amonného. V této souvislosti bylo zjištěno, že efektivita využití plynu výrobním odvětvím Společenství byla poměrně vysoká, výrobní odvětví Společenství dosahovalo až o 15 % nižší spotřeby plynu na jednu vyrobenou tunu roztoků močoviny a dusičnanu amonného než výrobci v Rusku a Alžírsku. To je výsledkem snah výrobního odvětví Společenství trvale zlepšovat svou produktivitu a konkurenceschopnost prostřednictvím vhodných investic vyžadujících roční přísun kapitálu řádově ve výši jedné třetiny celkové čisté účetní hodnoty jeho aktiv. Tato komparativní výhoda by měla přinést výrobnímu odvětví Společenství prospěch a nižší výrobní náklady roztoků močoviny a dusičnanu amonného.

(122)

I přes tuto efektivitu končí výrobní odvětví Společenství v důsledku rozdílu v cenách plynu s cca trojnásobně vyššími náklady na plyn na vyrobenou tunu roztoků močoviny a dusičnanu amonného než Rusko a Alžírsko. Uměle nízké ceny plynu v těchto dvou zemích tento rozdíl plně vysvětlují. Následný rozdíl v cenách roztoků močoviny a dusičnanu amonného v těchto dvou zemích, v porovnání s výrobci nakupujícími plyn za světové tržní ceny jako například výrobci ve Společenství, se pravděpodobně v blízké budoucnosti nesníží. Má-li se naopak v nadcházejících letech stávající trend vývoje cen plynu na světovém trhu zachovat, lze tento rozdíl ještě zvýšit. Z tohoto důvodu se má za to, že výrobci v Rusku a Alžírsku budou i nadále mít tuto umělou nákladovou výhodu, která do značné míry kompenzuje vysoké dopravní náklady vznikající v důsledku hmotnosti roztoků močoviny a dusičnanu amonného. To činí trh Společenství přitažlivým i pro výrobce sídlící v odlehlých oblastech těchto zemí, u nichž dopravní náklady představují přes 20 % ceny.

(123)

Vzhledem k těmto nízkým cenám plynu tedy budou mít vyvážející výrobci v Rusku a Alžírsku velmi pravděpodobně možnost vyvážet dotčený výrobek do Společenství za nižší ceny, než jsou výrobní náklady výrobního odvětví Společenství. Je proto velmi pravděpodobné, že by tyto dovozy významným způsobem podbízely cenám výrobního odvětví Společenství.

(124)

Pokud jde o Bělorusko a Ukrajinu, tyto země nebyly do analýzy zahrnuty, neboť byly pro účely tohoto šetření považovány za země bez tržního hospodářství, a proto od nich nebyly požadovány údaje o výrobních nákladech. Byly nicméně získány konkrétní údaje o cenách plynu v těchto dvou zemích a šetření ukázalo, že výrobci v těchto zemích nakupovali plyn v průběhu OPŠ za podstatně nižší ceny, než byly ceny účtované výrobnímu odvětví Společenství. Z tohoto důvodu se má za to, že obě tyto země budou mít také možnost vyvážet dotčený výrobek za nižší ceny, než jsou výrobní náklady výrobního odvětví Společenství, a lze též učinit závěr, že je pravděpodobné, že by tyto ceny podbízely cenám výrobního odvětví Společenství.

(125)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, skutečnost, že by se běloruští, ruští a ukrajinští vývozci potřebovali znovu zavést na trhu Společenství a že by alžírští vývozci potřebovali posílit svou pozici na trhu, může rovněž podpořit názor, že je pravděpodobné, že by si tito výrobci účtovali nižší ceny než výrobní odvětví Společenství, aby znovu získali ztracený podíl na trhu nebo rozšířili svůj okruh odběratelů.

(126)

Evropské sdružení dovozců hnojiv (EFIA) a někteří vyvážející výrobci argumentovali tím, že nižší výrobní náklady nelze považovat za platné odůvodnění pravděpodobnosti obnovení újmy. Dále bylo podotknuto, že možnost cenového podbízení nepředstavuje právní normu, na jejímž základě by bylo možné stanovit pravděpodobnost obnovení újmy. Kromě toho si Alžírsko účtovalo ceny vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství a Bělorusko, Rusko a Ukrajina do Společenství v roce 2004 a v OPŠ nevyvážely vůbec a jejich ceny účtované třetím zemím přesahovaly ceny výrobního odvětví Společenství, jež jsou považovány za nepůsobící újmu. Tato skutečnost podle EFIA dokazuje, že vyvážející výrobci nevyvozují z nižších cen plynu také nižší ceny svých výrobků, naopak si účtují vyšší ceny a spíše se snaží maximalizovat ziskové rozpětí.

(127)

Pravděpodobnost obnovení újmy odůvodňuje to, zda uplynutí platnosti opatření vytvoří podmínky, které by obnovení újmy podnítily. Strany uznávají, že je v tomto ohledu nejprve třeba poznamenat, že vyvážející výrobci v dotčených zemích mají výhodu nižších cen plynu, kterém jim umožňují podbízet se cenám výrobního odvětví Společenství. Na druhou stranu šetření ukázalo, že jejich vývozy byly v OPŠ byly dumpingové. Toto počínání při tvorbě cen bylo zřejmé vzhledem i) ke značné volné vývozní kapacitu výrobců a ii) k jejich výrazně nižším výrobním nákladům. První skutečnost představuje silnou pobídku nalézt trhy pro prodej zboží. Z druhé plyne jejich schopnost vážně podbízet ceny výrobního odvětví Společenství, aby dosáhli požadovaného objemu prodeje.

(128)

Pokud jde o ceny, je třeba připomenout, že během posledních dvou let posuzovaného období udržovaly příznivé tržní podmínky ceny na velmi vysoké úrovni, a to bez ohledu na použitelná antidumpingová opatření. V tomtéž období rovněž snížená celosvětová rovnováha mezi dodávkami a poptávkou vedla k vysokým cenám všech dusíkatých hnojiv. Roztoky močoviny a dusičnanu amonného jsou na rozdíl od jiných dusíkatých hnojiv zbožím, jehož ceny jsou ovlivňovány řadou faktorů, počínaje nestálou cenou plynu, jež má značný vliv na dodávku, neboť dodávka je nejdůležitější složkou při tvorbě cen, a konče klimatickými podmínkami, mírou zásob plodin a obilí, neboť ty zvyšují nebo snižují poptávku. Pokud jde konkrétně o trh Společenství, očekává se, že v následujících letech poptávka po dusíkatých hnojivech mírně poklesne ( 6 ). Zachování takto vysokých cen proto závisí na snížené dodávce, což je však velmi nepravděpodobné, neboť z šetření vyplývá, že dotčené země mají volnou vývozní kapacitu a je pravděpodobné, že pokud opatření budou odstraněna, přesměrují část svých vývozů během OPŠ do třetích zemí. Takový vývoj pravděpodobně povede k tomu, že vyvážející výrobci sníží své ceny, čímž budou pobízet cenám výrobního odvětví Společenství, aby získali podíl na trhu a splnili své požadavky ohledně objemu vývozu. Za takovýchto okolností by výrobní odvětví Společenství bylo nuceno buď snížit vzhledem k vysoké ceně plynu své ceny na úroveň blížící se výrobním nákladům nebo nižší, anebo ztratit významný podíl na trhu, a tudíž i příjmy, nebo obojí. Zvýšení vývozu na trh USA je velmi nepravděpodobné z důvodů uvedených výše ve 135. bodě odůvodnění. Proto by zrušení opatření nevyhnutelně vedlo ke zhoršení celkového výkonu výrobního odvětví Společenství.

(129)

Pokud jde o argument spočívající v maximalizaci zisku, je třeba poznamenat, že je založen na kladném cenovém rozdílu mezi trhem USA a trhem Společenství, pozorovaném v posuzovaném období, což však nelze považovat za složku mající vliv na zhodnocení vzhledem k budoucím cenám tak vysoce nestálého zboží, jako jsou roztoky močoviny a dusičnanu amonného. Na základě výše uvedených skutečností bylo stanoveno, že pokud by opatření byla zrušena, vážně by hrozilo obnovení újmy, a tudíž byl argument zamítnut.

(130)

Roztoky močoviny a dusičnanu amonného jsou kapalné hnojivo dodávající plodinám dusík. Používají se zejména k hnojení půdy před výsevem zemědělských plodin, které vyžadují roztoky močoviny a dusičnanu amonného, obvykle v jarním období. Roztoky močoviny a dusičnanu amonného mají omezenou zaměnitelnost s jinými dusíkatými hnojivy, neboť zemědělci používají pro aplikaci roztoků močoviny a dusičnanu amonného odlišná zařízení a mohou je aplikovat smíšené s dalšími roztoky, například pesticidy. Poptávka má proto sezónní charakter a je poměrně neelastická.

(131)

I když je spotřeba roztoků močoviny a dusičnanu amonného spíše sezónní, roztoky močoviny a dusičnanu amonného se vyrábějí po celý rok, neboť je to efektivnější než zastavovat výrobu. V důsledku toho mají výrobci ve Společenství na podzim a v zimě nejvyšší stavy zásob. Rozsáhlé dovozy dotčeného výrobku za snížené ceny na jaře a v létě budou mít velmi pravděpodobně významný nepříznivý dopad na ceny výrobního odvětví Společenství pro tak vysoce nestálou komoditu, jakou je dotčený výrobek, jehož ceny se stanovují na týdenní bázi.

(132)

Vzhledem k neexistenci vývozů v průběhu OPŠ z dotčených zemí s výjimkou Alžírska je analýza zaměřena na pravděpodobnost, že by vývozy, které byly v průběhu OPŠ realizovány do jiných zemí, byly v blízké budoucnosti přesměrovány na trh Společenství. Navíc je třeba zanalyzovat pravděpodobný vývoj prodejních cen roztoků močoviny a dusičnanu amonného.

(133)

Co se týče pravděpodobného vývoje vývozů na trh Společenství, je třeba uvést, že dovozy roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Běloruska, Ruska a Ukrajiny na trh USA byly předmětem antidumpingových opatření až do jejich zrušení v dubnu 2003. Následující tabulka ukazuje vývoj vývozů z těchto tří zemí na trh USA od roku 2003:

(134)

Z této analýzy je patrné, že tyto země v letech 2003 a 2004 podstatně zvýšily objem svých vývozů. Zejména v případě Ruska vzrostl objem vývozu ze 180 tisíc tun v roce 2003 na cca 600 tisíc tun v roce 2004, což představuje více než trojnásobný nárůst. Z výše uvedených statistických údajů rovněž vyplývá, že došlo k zastavení prudkého a náhlého růstu objemů vývozu z těchto zemí do USA během OPŠ a že růst byl v tomto období ve srovnání s rokem 2004 méně výrazný (11 %). Stabilizace jejich společných vývozních objemů na trh USA na 1 milion tun byla potvrzena vývozním výkonem těchto zemí do USA v období po OPŠ.

(135)

V závěrečné zprávě antidumpingového šetření USA týkajícího se dovozu roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Běloruska, Ruska a Ukrajiny byly důvody stabilizace podrobně popsány ( 7 ). Tato zpráva konkrétně uvádí, že vysoké náklady na vnitrozemskou dopravu vedou k tomu, že se dovozní trh v podstatě omezuje na pobřežní oblasti a že tyto náklady činí konečné prodeje dovážených roztoků močoviny a dusičnanu amonného do mnoha oblastí USA, včetně států s významnou spotřebou těchto roztoků v oblasti tzv. zemědělského pásu, mnohem dražší ve srovnání s roztoky močoviny a dusičnanu amonného vyráběnými místně. Jinými slovy, trh USA je z hlediska dovozů omezen a nejdůležitější oblasti, pokud jde o spotřebu, zůstávají pro dovoz vzhledem ke své poloze nedostupné. Vzhledem k pozorované stabilizaci dovozů z Běloruska, Ruska a Ukrajiny, jak uvádí 134. bod odůvodnění je proto zřejmé, že trh USA nemůže pojmout výrazně vyšší objemy dovozů, než jaké byly registrovány během OPŠ.

(136)

Vzhledem k uvedenému a k relativní blízkosti trhu Společenství lze učinit závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, na trh Společenství by velmi pravděpodobně byly směrovány významné objemy prodeje nebo volné kapacity v dotčených zemích. Vzhledem k nižším dopravním nákladům v porovnání s vývozem na trh USA by jejich vývozní ceny mohly být podstatně nižší, než ceny převládající na trhu USA. Navíc, jak je ukázáno v 50., 54. a 63. bodě odůvodnění výše, bylo zjištěno, že prodeje spolupracujících vyvážejících výrobců na trhu USA byly realizovány za ceny nižší, než jsou příslušné běžné hodnoty.

(137)

Připomíná se, že domácí trh dotčeného výrobku v Alžírsku je nevýznamný a prakticky veškerá výrobní kapacita je orientována na export. Šetření navíc ukázalo, že současná volná výrobní kapacita alžírských výrobců představuje 10 %–20 % spotřeby Společenství. Celková současná volna kapacita se odhaduje na cca 300 000 až 350 000 tun.

(138)

Zejména vzhledem k blízkosti trhu Společenství je velmi pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, byla by tato volná kapacita využita k výrobě dotčeného výrobku na vývoz do Společenství (Alžírsko má podíl na trhu pouze 4,8 %). Tyto očekávané vysoké objemy prodeje by byly pravděpodobně realizovány za dumpingové ceny a způsobily by újmu výrobcům ve Společenství.

(139)

Bylo zjištěno, že v této zemi existuje rychle rostoucí domácí trh, na němž jediný výrobce prodával v průběhu OPŠ dvě třetiny své produkce. Navíc v roce 2004 a v OPŠ nebyly realizovány žádné vývozy do Společenství a vývozy na trh USA i přes absenci antidumpingových opatření a příznivé podmínky na trhu poklesly.

(140)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, situace ohledně Běloruska by se s největší pravděpodobností dramaticky změnila. Vzhledem ke skutečnosti, že domácí cena nedosahovala v průběhu OPŠ ani poloviny běžné tržní ceny ve Společenství, racionální ekonomické rozhodování by vedlo běloruského výrobce k přesměrování podstatných množství, která v současné době prodává na domácím trhu, na trh Společenství za dumpingové ceny. Výsledkem by pravděpodobně bylo obnovení újmy působené vysokými objemy levných dovozů z Běloruska.

(141)

Ruský domácí trh je poměrně malý, porovnáme-li ho s volnou kapacitou, která, jak již bylo uvedeno v 66. bodě odůvodnění výše, činí 600 000 až 700 000 tun a která může být podstatně zvýšena, přidají-li se k ní kapacity nespolupracujících výrobců nebo kapacity využívané v současné době k výrobě a vývozu močoviny a dusičnanu amonného, dvou dalších dusíkatých hnojiv.

(142)

V této souvislosti rovněž stojí za zmínku, že v současné době existují obchodní ochranná opatření uložená Společenstvím na dovoz výrobních surovin, zejména močoviny v tuhém stavu a dusičnanu amonného, z Ruska ( 8 ). Pokud jde o opatření uložená z dovozu močoviny, v současné době probíhá šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti ( 9 ). Navíc v současné době probíhá šetření v rámci prozatímního přezkumu omezeného na jednoho významného ruského vyvážejícího výrobce ohledně opatření uložených na dovoz dusičnanu amonného ( 10 ). V závislosti na konečném výsledku těchto šetření proto hrozí nebezpečí příklonu od výroby těchto výrobků k roztokům močoviny a dusičnanu amonného, což by následně mohlo vést k dalšímu podstatnému zvýšení odhadované volné kapacity ruských výrobců.

(143)

Vzhledem k výše uvedenému je silně pravděpodobné, že vývozy do Společenství budou obnoveny, pokud opatření pozbudou platnosti. Objemy takových dovozů lze konzervativně odhadnout na cca 20 % spotřeby na trhu Společenství (viz 86. bod odůvodnění), přihlédneme-li ke spotřebě na daném trhu a k současným volným kapacitám v Rusku. Vzhledem k extrémně nízkým cenám plynu, které platí ruští výrobci, a k jejich následné výhodě při stanovování cen dotčeného výrobku je pravděpodobné, že by tyto dovozy způsobily vážnou újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(144)

Z dotčených zemí je Ukrajina v současné době zemí s největší volnou kapacitou, která se odhaduje na cca 700 000 až 800 000 tun. Tato současná volná kapacita sama o sobě představuje cca 20 % spotřeby Společenství.

(145)

Vzhledem k neexistenci významného domácího trhu a k blízkosti trhu Společenství je pravděpodobné, že v případě, že opatření pozbudou platnosti, budou na trh Společenství nasměrovány rozsáhlé vývozy. Tyto vývozy budou, jak bylo prokázáno výše, pravděpodobně realizovány za dumpingové ceny, čímž způsobí vážnou újmu výrobnímu odvětví Společenství.

(146)

Vzhledem k uměle nízkým cenám, které platí výrobci v dotčených zemích za základní surovinu, plyn, a vzhledem k dopadu, který má tato skutečnost na výrobní náklady roztoků močoviny a dusičnanu amonného, je pravděpodobné, že v případě, že opatření pozbudou platnosti, budou mít výrobci v dotčených zemích možnost vyvážet dotčený výrobek za nižší ceny, než jsou výrobní náklady výrobního odvětví Společenství.

(147)

Všechny dotčené země s výjimkou Běloruska mají volné kapacity, které by v případě, že by opatření pozbyla platnosti, mohly být orientovány na trh Společenství. Pokud jde o Bělorusko, vzhledem k vysokým objemům prodeje, které byly v průběhu OPŠ realizovány na domácím trhu za ceny mnohem nižší než běžné ceny na trhu Společenství, je velmi pravděpodobné, že by alespoň část z nich byla přesměrována na trh Společenství, pokud by opatření pozbyla platnosti. Nižší dopravní náklady spojené s prodejem do Společenství v porovnání s USA by rovněž stimulovaly k přesměrování prodeje na trh Společenství. V případě všech čtyř zemí je navíc pravděpodobné, že by v případě zrušení opatření došlo k přesměrování části jejich dosavadních vývozů do jiných zemí na trh Společenství, jak bylo prokázáno v 132. až 136. bodě odůvodnění.

(148)

Evropské sdružení dovozců hnojiv (EFIA) a někteří vyvážející výrobci byli toho názoru, že přechod z výroby močoviny a dusičnanu amonného na výrobu roztoků močoviny a dusičnanu amonného pomíjí základní ekonomický fakt, že výrobci nemohou jednoduše změnit výrobu bez dodatečných investic. Kromě toho tvrdili, že výrobci se pravděpodobně nevzdají výnosnějších výrobků jen proto, že budou odstraněna antidumpingová opatření z méně výnosných výrobků.

(149)

Pokud jde o požadované dodatečné investice, je třeba poznamenat, že většina hlavních vyvážejících výrobců dusíkatých hnojiv je integrována, a proto rozhodnutí o výrobě/vývozu toho či onoho výrobku závisí především na tržních podmínkách. Pokud jde o výnosné výrobky, budou výrobci vyhledávat výrobky nejvýnosnější. V tomto ohledu hrají antidumpingová opatření hlavní úlohu v jejich rozhodování, což dokazuje značný nárůst dumpingových vývozů roztoků močoviny a dusičnanu amonného na trh USA v roce 2004 a během OPŠ poté, co byla v roce 2003 zrušena antidumpingová opatření USA. Z tohoto důvodu povede rozumné ekonomické uvažování vyvážející výrobce k tomu, aby přešli z jednoho výrobku na jiný s cílem udržet či zvýšit celkové prodeje dusíkatých hnojiv a zisky z nich. Proto byly uvedené argumenty zamítnuty.

(150)

Výše uvedené skutečnosti vedou k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, byly by pravděpodobně realizovány vývozy významných množství z dotčených zemí za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Společenství díky zkresleným a uměle nízkým výrobním nákladům. To by se vší pravděpodobností mělo za následek posílení tendence ke stlačování cen na trhu s předpokládaným nepříznivým dopadem na hospodářskou situaci výrobního odvětví Společenství. To by zejména ohrozilo finanční oživení, kterého bylo dosaženo v roce 2004 a v průběhu OPŠ, což by pravděpodobně vedlo k obnovení újmy. Jinými slovy, čím pesimističtější podmínky budou vládnout na trhu, tím ostřejší tlak na snížení cen lze očekávat z dotčených zemí, uvážíme-li významný rozdíl v jejich výrobních nákladech a jejich volnou kapacitu.

(151)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by prodloužení platných antidumpingových opatření bylo proti zájmu Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství se opíralo o zhodnocení všech různých předmětných zájmů.

(152)

Je vhodné připomenout, že při původním šetření bylo stanoveno, že zavedení opatření není proti zájmu Společenství. Skutečnost, že toto šetření je přezkumem a tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, umožňuje zhodnotit jakýkoli nepatřičný nepříznivý dopad, který platná antidumpingová opatření mohla mít na dotčené strany v minulosti.

(153)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že v daném konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

(154)

Výrobní odvětví Společenství se jeví v zásadě jako životaschopné. To potvrdil i příznivý vývoj jeho hospodářské situace zaznamenaný po uložení antidumpingových opatření v roce 2000. Od roku 2002 do OPŠ výrobní odvětví Společenství zlepšilo zejména svou ziskovost.

(155)

Lze přiměřeně očekávat, že výrobní odvětví Společenství bude mít i nadále prospěch z platných opatření a bude pokračovat v zotavení díky zvrácení tendence k poklesu podílu na trhu a dalšímu zlepšení své ziskovosti. Pokud by opatření nebyla zachována, je pravděpodobné, že by došlo ke zvýšení dovozů z dotčených zemí za dumpingové ceny, které by způsobily výrobnímu odvětví Společenství újmu, neboť by vyvíjely tlak na snížení prodejních cen, což by ohrozilo jeho současnou příznivou, nicméně ještě křehkou finanční situaci.

(156)

Jak bylo řečeno v 10. bodě odůvodnění výše, pouze jediný dovozce projevil ochotu nechat se zařadit do vzorku a poskytl základní informace požadované na formuláři pro výběr vzorku. Nicméně poté, co mu byl zaslán úplný dotazník, tento dovozce oznámil Komisi, že si nepřeje na šetření dále spolupracovat.

(157)

Připomeňme, že v původním šetření bylo zjištěno, že dopad uložení opatření nebude významný, neboť dovozy budou pokračovat, i když za ceny nepůsobící újmu, a že dovozci obvykle neobchodují pouze s roztoky močoviny a dusičnanu amonného, ale ve velké míře i s jinými hnojivy. Pokud jde o předpoklad, že by dovozy pokračovaly, tento předpoklad byl potvrzen pouze v případě dovozů z Alžírska, kde jeden vyvážející výrobce poskytl závazek. To vede k závěru, že pro některé dovozce mělo uložení opatření skutečně nepříznivé důsledky, jak je stanoveno v 66. bodě odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 617/2000 ( 11 ). Šetření však neprokázalo, že by někteří výrobci úplně ukončili svou činnost, zřejmě se spíše zaměřili na jiná hnojiva, jak se předpokládalo. Proto se jeví, že uložení opatření mělo na většinu dovozců a obchodníků celkově omezený dopad.

(158)

Vzhledem k tomu, že dovozci nespolupracovali, nejsou k dispozici žádné spolehlivé informace, které by naznačovaly, že by zachování opatření mělo podstatný nepříznivý účinek na dovozce nebo obchodníky.

(159)

EFIA zastávala názor, že nespolupráce dovozů by neměla být považována za nedostatek jejich zájmu, ale za odraz nespravedlivé situace vzniklé tím, že zdroje požadované na antidumpingové šetření byly značné, zatímco vlastní zdroje dovozců jsou vzhledem k malé nebo střední velikosti jejich podniků omezené. Dále tvrdili, že šetření ignorovalo kumulativní účinek mnoha antidumpingových opatření týkajících se hnojiv na dovozce, a proto nemohlo spravedlivě analyzovat účinky na dovozce a zemědělce.

(160)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že dovozci, kteří pracují s širokou škálou hnojiv, přičemž roztok močoviny a dusičnanu amonného je jedním z nich, mají možnost využít dodávek jiných dusíkatých hnojiv z jiných zdrojů, na které se v současnosti antidumpingová opatření nevztahují. Na tomto základě byl učiněn závěr, že jakýkoli nepříznivý dopad na dovozce plynoucí z dalšího uplatňování opatření by nebyl přesvědčivým důkazem proti jejich dalšímu uplatňování.

(161)

Uživateli roztoků močoviny a dusičnanu amonného jsou zemědělci ve Společenství. Poptávka po dusíkatých hnojivech se jeví jako poměrně neelastická a zemědělci se snaží nakupovat z nejlevnějšího zdroje. Při zkoumání možného účinku uložení opatření na uživatele byl v původním šetření vyvozen závěr, že vzhledem k malému podílu nákladů na roztoky močoviny a dusičnanu amonného na celkových nákladech zemědělců není pravděpodobné, že by případné zvýšení těchto nákladů mělo na zemědělce nepříznivý vliv. Skutečnost, že žádní uživatelé ani jejich sdružení neposkytli při šetření v rámci tohoto přezkumu jakékoli informace, které by protiřečily uvedenému zjištění, zjevně potvrzuje, že: i) roztoky močoviny a dusičnanu amonného tvoří velmi malou část celkových výrobních nákladů těchto zemědělců; ii) platná opatření neměla žádný podstatný nepříznivý vliv na jejich hospodářskou situaci a iii) zachování opatření by nemělo nepříznivý vliv na finanční zájmy uživatelů.

(162)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vyvozen závěr, že není žádný závažný důvod k tomu, aby platnost antidumpingových opatření nebyla prodloužena.

(163)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, na jejichž základě je zamýšleno doporučit zachování platných opatření. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohly vyjádřit své připomínky ke sděleným informacím.

(164)

Z výše uvedeného vyplývá, že by v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení měla být antidumpingová opatření uložená z dovozu roztoků močoviny a dusičnanu amonného pocházejících z Alžírska, Běloruska, Ruska a Ukrajiny zachována. Připomíná se, že tato opatření mají podobu zvláštních cel, s výjimkou dovozů dotčeného výrobku, který vyrábí a prodává na vývoz do Společenství jeden alžírský vyvážející výrobce, od něhož byl přijat závazek,