32003D0170Rozhodnutí Rady 2003/170/SVV ze dne 27. února 2003 o společném využívání styčných důstojníků vyslaných do zahraničí donucovacími orgány členských států
| Publikováno: | Úř. věst. L 67, 12.3.2003 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
| Přijato: | 27. února 2003 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 26. března 2003 | Nabývá účinnosti: | 26. března 2003 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
ROZHODNUTÍ RADY 2003/170/SVV ze dne 27. února 2003 o společném využívání styčných důstojníků vyslaných do zahraničí donucovacími orgány členských států (Úř. věst. L 067, 12.3.2003, p.27) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 219 |
31 |
10.8.2006 |
||
ROZHODNUTÍ RADY 2003/170/SVV
ze dne 27. února 2003
o společném využívání styčných důstojníků vyslaných do zahraničí donucovacími orgány členských států
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 30 odst. 1 písm. a), b) a c), čl. 30 odst. 2 písm. c) a čl. 34 odst. 2 písm. c) této smlouvy,
s ohledem na podnět Dánského království ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci na zasedání dne 3. prosince 1998 přijala akční plán Rady a Komise o nejlepších způsobech provádění ustanovení Amsterodamské smlouvy o vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva ( 3 ), jehož bod 48 uvádí, že do pěti let od vstupu uvedené smlouvy v platnost je třeba přijmout opatření na podporu spolupráce a společných podnětů v oblasti odborné přípravy, výměny styčných důstojníků, přidělování, používání vybavení a forenzního výzkumu. |
|
(2) |
Evropská rada na zasedání ve Vídni ve dnech 11. a 12. prosince 1998 potvrdila v bodě 83 svých závěrů akční plán Rady a Komise týkající se nejlepších způsobů provádění ustanovení Amsterodamské smlouvy o vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva a v bodě 89 těchto závěrů vyzvala k posílení boje proti organizované trestné činnosti s ohledem na nové možnosti otevřené prostřednictvím Smlouvy. |
|
(3) |
Evropská rada na zasedání v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999 vyzvala Radu a Komisi v úzké spolupráci s Evropským parlamentem k podpoře úplného a okamžitého provedení Amsterodamské smlouvy na základě akčního plánu přijatého dne 3. prosince 1998 Radou ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci a potvrzeného na zasedání Evropské rady ve Vídni ve dnech 11. a 12. prosince 1998 a na základě hlavních politických směrů a konkrétních cílů dohodnutých v Tampere a zahrnujících prohloubení policejní spolupráce za účelem boje proti přeshraniční trestné činnosti. |
|
(4) |
Evropská rada na zasedání v Helsinkách ve dnech 10. a 11. prosince 1999 vyzvala Evropskou unii k zintenzivnění mezinárodního úsilí posílením spolupráce se třetími zeměmi při snižování poptávky a nabídky v oblasti drog a spolupráce v soudnictví a vnitřních věcech. Evropská rada rovněž upozornila, že bude třeba společného úsilí všech příslušných orgánů, se zvláštní úlohou pro Europol. |
|
(5) |
Evropská rada na zasedání v Laekenu ve dnech 14. a 15. prosince 2001 potvrdila v bodě 37 svých závěrů hlavní zásady a cíle vymezené v Tampere a rovněž upozornila na potřebu nových podnětů a hlavních zásad pro dohnání zpoždění v některých oblastech. |
|
(6) |
Dne 14. října 1996 Rada přijala společnou akci 96/602/SVV, kterou se stanoví společný rámec pro podněty členských států týkající se styčných důstojníků ( 4 ). |
|
(7) |
S ohledem na zkušenosti s uplatňováním společné akce a s ohledem na ustanovení Amsterodamské smlouvy o boji proti přeshraniční trestné činnosti je třeba posilovat a rozvíjet spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o úkoly přidělované styčným důstojníkům a o vysílání těchto důstojníků do třetích zemí a mezinárodních organizací. |
|
(8) |
Pokud je to vhodné pro plnění úkolů vymezených v úmluvě o Europolu ( 5 ), Europol navazuje a udržuje spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. |
|
(9) |
Europol navázal a bude i nadále navazovat a udržovat spolupráci s řadou třetích zemí a mezinárodních organizací. |
|
(10) |
Europol potřebuje nezbytnou podporu a prostředky na to, aby účinně fungoval jako stěžejní bod evropské policejní spolupráce. Evropská rada zdůraznila, že Europol hraje hlavní úlohu ve spolupráci mezi orgány členských států při vyšetřování přeshraniční trestné činnosti podporou předcházení, analýzy a vyšetřování trestné činnosti na úrovni Unie. |
|
(11) |
Europol potřebuje příležitost, aby do určité míry využil styčné důstojníky členských států ve třetích zemích za účelem posílení funkce operativní podpory Europolu vnitrostátním policejním orgánům. |
|
(12) |
Členské státy uznávají, že již probíhá rozsáhlá spolupráce mezi styčnými důstojníky vysílanými členskými státy pro jejich vnitrostátní potřeby do třetích zemí a mezinárodních organizací. Je však potřeba posílit některé aspekty spolupráce mezi výše uvedenými styčnými důstojníky, aby byly co nejlepším způsobem využity zdroje členských států. |
|
(13) |
Spolupráci mezi členskými státy v této oblasti je třeba posílit, aby se usnadnila výměna informací za účelem boje proti závažné přeshraniční trestné činnosti. |
|
(14) |
Členské státy přikládají zvláštní význam spolupráci při boji proti přeshraniční trestné činnosti, protože věří, že posílení spolupráce týkající se výměny informací zvýší schopnost vnitrostátních orgánů účinně bojovat proti trestné činnosti. Členské státy věří, že Europol by v tomto měl hrát hlavní úlohu. |
|
(15) |
Cílem tohoto rozhodnutí je úprava otázek týkajících se boje proti závažné přeshraniční trestné činnosti. |
|
(16) |
Ustanovení Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkovou republikou Německo a Francouzskou republikou o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích ( 6 ) (dále jen „úmluva k provedení Schengenské dohody“) vztahující se ke společnému využívání styčných důstojníků by měla být dále rozvíjena za účelem posílení spolupráce mezi členskými státy v boji proti přeshraniční trestné činnosti. |
|
(17) |
Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí s výjimkou článku 8 ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis ( 7 ), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu H rozhodnutí Rady 1999/437/ES ( 8 ) o některých opatřeních pro uplatňování uvedené dohody. |
|
(18) |
Spojené království se účastní tohoto rozhodnutí v souladu s článkem 5 Protokolu o začlenění schengenského acquis do Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství, a v souladu s čl. 8 odst. 2 rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis ( 9 ). |
|
(19) |
Irsko se účastní tohoto rozhodnutí v souladu s článkem 5 Protokolu o začlenění schengenského acquis do Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství, a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis ( 10 ). |
|
(20) |
Proto je třeba zrušit společnou akci Rady 96/602/SVV a čl. 47 odst. 4 úmluvy k provedení Schengenské dohody, |
ROZHODLA TAKTO:
Článek 1
Definice
1. Pro účely tohoto rozhodnutí se „styčným důstojníkem“ rozumí zástupce některého z členských států vyslaný donucovacím orgánem do jedné nebo více třetích zemí nebo do mezinárodních organizací za účelem navázání a udržování kontaktů s orgány v těchto zemích nebo organizacích s cílem přispět k předcházení trestné činností nebo jejímu vyšetřování.
V tomto rozhodnutí se „styčným důstojníkem Europolu“ rozumí zaměstnanec Europolu vyslaný do zahraničí do jedné nebo více třetích zemí nebo do mezinárodních organizací, aby posílil spolupráci mezi orgány v těchto zemích nebo organizacích a Europolem s cílem podporovat členské státy, zejména styčné důstojníky vyslané do zahraničí donucovacími orgány členských států, v boji proti závažným formám mezinárodní trestné činnosti, zejména prostřednictvím výměny informací.
2. Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny úkoly styčných důstojníků členských států v rámci jejich působnosti a v souladu s vnitrostátními právními předpisy, potřebami a případnými výhodnějšími dohodami uzavřenými s hostitelským státem nebo mezinárodní organizací.
Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny úkoly Europolu a styčných důstojníků Europolu v rámci úmluvy o Europolu, pravidel stanovených pro její provádění a dohod o spolupráci uzavřených mezi Europolem a dotyčnou třetí zemí nebo mezinárodní organizací.
Článek 2
Úkoly styčných důstojníků
1. Každý členský stát zajistí, aby jeho styční důstojníci navázali a udržovali přímé kontakty s příslušnými orgány v hostitelském státě nebo mezinárodní organizaci za účelem usnadnění a urychlení shromažďování a výměny informací.
2. Styční důstojníci z každého členského státu rovněž přispívají ke shromažďování a výměně informací, jež mohou být využity v boji proti závažné přeshraniční trestné činnosti, včetně informací poskytujících lepší poznatky o právních systémech a operativních metodách dostupných v dotyčných zemích nebo mezinárodních organizacích.
3. Styční důstojníci vykonávají své úkoly v rámci své působnosti a v souladu s ustanoveními obsaženými v jejich vnitrostátních právních předpisech a v případných dohodách uzavřených s hostitelskými státy nebo mezinárodními organizacemi včetně ustanovení na ochranu osobních údajů.
Článek 3
Oznámení o vyslání styčných důstojníků
1. Členské státy se navzájem informují o svých záměrech, pokud jde o vysílání styčných důstojníků do třetích zemí a mezinárodních organizací, a každoročně informují generální sekretariát Rady Evropské unie (dále jen „generální sekretariát“) o vysílání styčných důstojníků, přičemž uvedou jejich působnost a případná opatření týkající se spolupráce mezi členskými státy při vysílání styčných důstojníků.
2. Generální sekretariát vypracuje každoroční přehled týkající se vysílání styčných důstojníků členskými státy, včetně jejich působností a všech dohod o spolupráci mezi členskými státy při vysílání styčných důstojníků; tento přehled je zasílán členským státům, Komisi a Europolu. V tomto přehledu se uvede seznam členských států, kterým byla se souhlasem jiných členských států prostřednictvím koordinace ve strukturách Rady svěřena zodpovědnost za koordinaci spolupráce EU v konkrétní zemi nebo regionu podle čl. 4 odst. 1. Uvedou se v něm rovněž údaje o styčných důstojnících Europolu vyslaných do třetích zemí nebo mezinárodních organizací.
Článek 4
Sítě styčných důstojníků ve třetích zemích
1. Členské státy zajistí, aby se styční důstojníci členských států vyslaní do stejné třetí země nebo mezinárodní organizace setkávali pravidelně, nebo kdykoli je to nezbytné pro výměnu vhodných informací. Členský stát předsedající Radě Evropské unie zajistí, aby jeho styční důstojníci dávali podnět k takovým setkáním. Pokud není předsedající členský stát v dotyčné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci zastoupen, dává k setkání podnět zástupce nadcházejícího předsedajícího členského státu nebo členského státu následujícího po něm. Ve vhodných případech je na taková setkání pozvána Komise a Europol. ►M1 Taková setkání se mohou rovněž konat po konzultaci s předsedajícím členským státem na podnět jakéhokoli jiného členského státu a zejména těch členských států, kterým byla svěřena zodpovědnost za koordinaci spolupráce EU v konkrétní zemi nebo regionu. ◄
2. Členské státy zajistí, aby si jejich styční důstojníci vyslaní do stejné třetí země nebo mezinárodní organizace poskytovali navzájem pomoc při kontaktech s orgány hostitelského státu. Ve vhodných případech se mohou členské státy dohodnout, že si jejich styční důstojníci rozdělí úkoly mezi sebou.
3. Členské státy se mohou dvoustranně nebo mnohostranně dohodnout, že styční důstojníci vyslaní členským státem do třetí země nebo mezinárodní organizace budou rovněž dbát zájmů jednoho nebo více jiných členských států.
Článek 5
Spolupráce mezi členskými státy při výměně informací prostřednictvím styčných důstojníků ve třetích zemích
1. Členské státy zajistí, aby styční důstojníci ve třetích zemích a mezinárodních organizacích v souladu s vnitrostátními právními předpisy a odpovídajícími mezinárodními akty a při dodržení platných předpisů upravujících ochranu osobních údajů poskytovali vlastním vnitrostátním orgánům informace týkající se závažné trestné činnosti hrozící jiným členským státům nezastoupeným vlastním styčným důstojníkem v dotyčné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. Vnitrostátní orgány zhodnotí v souladu s vnitrostátními právními předpisy a podle závažnosti hrozby potřebu dotyčný členský stát informovat.
2. Styční důstojníci členských států ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích mohou v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy a odpovídajícími mezinárodními akty při dodržení platných předpisů upravujících ochranu osobních údajů poskytovat informace týkající se závažné trestné činnosti hrozící jiným členským státům přímo styčným důstojníkům příslušného členského státu, jestliže je tento členský stát zastoupen v dotyčné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci.
3. V souladu s vnitrostátními právními předpisy a příslušnými mezinárodními akty mohou členské státy, které nemají ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci styčné důstojníky, požádat o výměnu významných informací jiný členský stát, který má v dotyčné třetí zemi nebo mezinárodní organizaci styčné důstojníky.
4. Členské státy se musí zabývat jakoukoliv žádostí uvedenou v odstavci 3 v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a odpovídajícími mezinárodními akty a musí co nejdříve uvést, zda jí lze vyhovět.
5. Členské státy mohou souhlasit s výměnou informací přímo mezi styčnými důstojníky ve třetích zemích a mezinárodních organizacích a orgány jiných členských států při dodržení platných právních předpisů upravujících ochranu osobních údajů.
6. Plnění úkolů popsaných v odstavcích 1 a 2 nesmí bránit styčným důstojníkům při plnění jejich původních povinností.
Článek 6
Společné semináře pro styčné důstojníky
1. Na podporu spolupráce mezi styčnými důstojníky v jedné nebo více třetích zemích a mezinárodních organizacích, pokud je zvláštní potřeba informací o třetích zemích nebo mezinárodních organizacích a intervence v dotyčných třetích zemích a mezinárodních organizacích, mohou členské státy pořádat společné semináře týkající se vývoje trestné činnosti a nejúčinnějších metod boje proti přeshraniční trestné činnosti s náležitým zřetelem na acquis communautaire. Na tyto semináře je pozvána Komise a Europol.
2. Účast na seminářích popsaných v odstavci 1 nesmí bránit styčným důstojníkům při plnění jejich původních povinností.
Článek 7
Příslušné vnitrostátní orgány
1. Členské státy určí v rámci svých příslušných orgánů kontaktní místa pro usnadnění úkolů uvedených v tomto rozhodnutí a zajistí, aby vnitrostátní kontaktní místa byla schopna plnit své povinnosti účinně a rychle.
2. Členské státy písemně informují generální sekretariát o kontaktních místech v rámci svých příslušných orgánů a o veškerých následných změnách podle tohoto rozhodnutí. Generální sekretariát zveřejní tyto informace v Úředním věstníku Evropské unie.
3. Toto rozhodnutí se použije, aniž jsou dotčeny stávající vnitrostátní právní předpisy, zejména s ohledem na rozdělení pravomocí mezi různé orgány a útvary v dotyčných členských státech.
Článek 8
Europol
1. Členské státy usnadní v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a úmluvou o Europolu vyřizování žádostí Europolu o získání informací od styčných důstojníků členských států ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích, ve kterých není Europol zastoupen. Žádosti Europolu musí být určeny vnitrostáním jednotkám členských států, které v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a úmluvou o Europolu o uvedené žádosti rozhodnou. Informace od styčných důstojníků členských států ve třetích zemích nebo mezinárodních organizacích jsou předávány Europolu v souladu s vnitrostátními právními předpisy a úmluvou o Europolu.
2. Členské státy při určování povinností svých styčných důstojníků ve vhodných případech věnují pozornost úkolům, jež má podle úmluvy o Europolu provádět Europol. ►M1 Členské státy rovněž zajistí, aby informace podle čl. 2 odst. 2 byly vyměňovány s Europolem v souladu s úmluvou o Europolu. ◄
3. V souladu s vnitrostátním právem a úmluvou o Europolu mohou členské státy požádat Europol o využití styčných důstojníků Europolu vyslaných do třetích zemí nebo mezinárodních organizací za účelem výměny důležitých informací v souladu s dohodami o spolupráci uzavřenými mezi Europolem a dotyčnou třetí zemí nebo organizací. Žádosti se předávají Europolu prostřednictvím národních jednotek členských zemí v souladu s úmluvou o Europolu.
4. Europol zajistí, aby mu jeho styční důstojníci vyslaní do třetích zemí a mezinárodních organizací podávali informace týkající se závažného ohrožení členských států trestnými činy, které spadají do pravomoci Europolu podle úmluvy o Europolu. Tyto informace se sdělují příslušným orgánům dotyčných členských států prostřednictvím národních jednotek v souladu s úmluvou o Europolu.
Článek 9
Použitelnost na Gibraltar
Toto rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar.
Článek 10
Hodnocení
Rada vyhodnotí provádění tohoto rozhodnutí do dvou let od jeho přijetí.
Článek 11
Zrušení
1. Zrušuje se společná akce 96/602/SVV.
2. Zrušuje se čl. 47 odst. 4 úmluvy k provedení Schengenské dohody.
Článek 12
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost čtrnáctým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
( 1 ) Úř. věst. C 176, 24.7.2002, s. 8.
( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
( 3 ) Úř. věst. C 19, 23.1.1999, s. 1.
( 4 ) Úř. věst. L 268, 19.10.1996, s. 2.
( 5 ) Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 2.
( 6 ) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.
( 7 ) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
( 8 ) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31.
( 9 ) Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43.
( 10 ) Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20.