(ES) č. 1466/97Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik
| Publikováno: | Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1-5 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 7. července 1997 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 1. července 1998 | Nabývá účinnosti: | 1. července 1998 |
| Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2024/1263 | Pozbývá platnosti: | 30. dubna 2024 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 (Úř. věst. L 209 2.8.1997, s. 1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
L 174 |
1 |
7.7.2005 |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, |
L 306 |
12 |
23.11.2011 |
|
Opraveno:
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1466/97
ze dne 7. července 1997
o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik
ODDÍL 1
ÚČEL A DEFINICE
Článek 1
Toto nařízení stanoví pravidla týkající se obsahu, předkládání, posuzování a sledování programů stability a konvergenčních programů v rámci mnohostranného dohledu ze strany Rady a Komise s cílem včas předejít vzniku nadměrných schodků veřejných financí a posílit dohled nad hospodářskými politikami a jejich koordinaci, a tím podporovat dosažení cílů Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti.
Článek 2
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) „zúčastněnými členskými státy“ členské státy, jejichž měnou je euro;
b) „nezúčastněnými členskými státy“ členské státy jiné než ty, jejichž měnou je euro.
ODDÍL 1-A
EVROPSKÝ SEMESTR PRO KOORDINACI HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK
Článek 2-a
1. S cílem zajistit užší koordinaci hospodářských politik a trvalou konvergenci hospodářské výkonnosti členských států Rada provádí mnohostranný dohled jako nedílnou součást Evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik v souladu s cíli a požadavky uvedenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).
2. Evropský semestr zahrnuje:
a) definování hlavních směrů hospodářských politik členských států a Unie (hlavní směry hospodářských politik) a dohled nad jejich prováděním v souladu s čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU;
b) definování a přezkum provádění hlavních zásad zaměstnanosti, které musí být zohledněny členskými státy v souladu s čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování EU (hlavní zásady zaměstnanosti);
c) předkládání a posuzování programů stability a konvergenčních programů členských států podle tohoto nařízení;
d) předkládání a posuzování národních programů reforem členských států, které podporují strategii Unie pro růst a zaměstnanost a které byly sestaveny v souladu se zásadami uvedenými v písmenech a) a b) a v souladu s obecnými pokyny určenými členským státům, jež vydaly Komise a Evropská rada na začátku ročního cyklu dohledu;
e) dohled za účelem předcházení makroekonomické nerovnováze a její nápravy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy ( 1 ).
3. S cílem zajistit včasné a integrované politické poradenství o makrofiskálních a makrostrukturálních politických záměrech vydá Rada v průběhu evropského semestru po posouzení těchto programů a na základě doporučení Komise zpravidla pokyny členským státům, přičemž využije v plném rozsahu právní nástroje podle článků 121 a 148 Smlouvy o fungování EU a podle tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1176/2011.
Než členské státy přijmou klíčová rozhodnutí o vnitrostátních rozpočtech na následující roky, zohlední řádně při vypracovávání svých hospodářských a rozpočtových politik a politik zaměstnanosti pokyny, které obdržely. Komise sleduje dosažený pokrok.
Nejedná-li členský stát podle pokynů, které obdržel, může to vést k:
a) dalším doporučením, aby přijal konkrétní opatření;
b) varování ze strany Komise podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU;
c) opatřením podle tohoto nařízení, nařízení (ES) č. 1467/97 nebo nařízení (EU) č. 1176/2011.
Komise podrobně dohlíží nad prováděním uvedených opatření a v rámci tohoto dohledu může vysílat kontrolní mise podle článku -11 tohoto nařízení.
4. Evropský parlament je řádně zapojen do evropského semestru s cílem zvýšit transparentnost, vlastní odpovědnost a odpovědnost členských států v souvislosti s přijímanými rozhodnutími, zejména prostřednictvím hospodářského dialogu vedeného podle článku 2-ab tohoto nařízení. Případně jsou v rámci evropského semestru vedeny konzultace s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro hospodářskou politiku, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu. V souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a vnitrostátními právními a politickými ustanoveními jsou v rámci evropského semestru případně zapojeny v souvislosti s hlavními politickými otázkami příslušné zainteresované strany, zejména sociální partneři.
Předseda Rady a Komise, a případně i předseda euroskupiny, podávají každoročně v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU Evropskému parlamentu a Evropské radě zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu. Tyto zprávy by měly být součástí hospodářského dialogu uvedeného v článku 2-ab tohoto nařízení.
ODDÍL 1-Aa
HOSPODÁŘSKÝ DIALOG
Článek 2-ab
1. Pro posílení dialogu mezi orgány Unie, především mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a pro zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat předsedu Rady a Komisi, a případně předsedu Evropské rady nebo euroskupiny, aby se zúčastnili diskuze ve výboru o:
a) informacích, které výboru poskytla Rada o hlavních směrech hospodářských politik podle čl. 121 odst. 2 Smlouvy o fungování EU;
b) obecných pokynech určených členských státům, které vydala Komise na začátku ročního cyklu dohledu;
c) veškerých závěrech Evropské rady ohledně orientace hospodářských politik v souvislosti s evropským semestrem;
d) výsledcích mnohostranného dohledu prováděného podle tohoto nařízení;
e) veškerých závěrech Evropské rady ohledně orientace mnohostranného dohledu a jeho výsledků;
f) jakémkoli přezkumu provádění mnohostranného dohledu na konci evropského semestru;
g) doporučeních Rady určených členským státům v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU v případě závažného odchýlení a o zprávě předložené Radou Evropské radě, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení;
2. Očekává se, že se Rada bude zpravidla řídit doporučeními a návrhy Komise; není-li tomu tak, veřejně vysvětlí svůj postoj.
3. Příslušný výbor Evropského parlamentu může členskému státu, na nějž se vztahuje doporučení Rady podle čl. 6 odst. 2 nebo čl. 10 odst. 2, nabídnout možnost zúčastnit se výměny názorů.
4. Rada a Komise pravidelně informují Evropský parlament o uplatňování tohoto nařízení.
ODDÍL 1a
STŘEDNĚDOBÉ ROZPOČTOVÉ CÍLE
Článek 2a
Každý členský stát má odlišný střednědobý cíl pro svou rozpočtovou situaci. Tyto střednědobé rozpočtové cíle specifické pro jednotlivé státy se mohou odklánět od požadavku na téměř vyrovnaný nebo přebytkový stav a současně stanovit dostatečnou rezervu, pokud jde o míru schodku veřejných financí ve výši 3 % HDP. Střednědobé rozpočtové cíle zajišťují udržitelnost veřejných financí či rychlý pokrok směrem k jejich udržitelnosti, přičemž umožňují volnější nakládání s rozpočtem, především pokud jde o potřeby veřejných investic.
S přihlédnutím k uvedeným faktorům je pro zúčastněné členské státy a pro členské státy, které se účastní ERM II, vymezeno rozmezí střednědobých rozpočtových cílů stanovených konkrétně pro jednotlivé země v cyklicky očištěném vyjádření a bez jednorázových a dočasných opatření pohybující se mezi -1 % HDP a vyrovnaným nebo přebytkovým stavem.
Střednědobý rozpočtový cíl se reviduje každé tři roky. Střednědobý rozpočtový cíl členského státu může být dále revidován v případě, že je prováděna strukturální reforma s výrazným dopadem na udržitelnost veřejných financí.
Dodržování střednědobého rozpočtového cíle je zahrnuto do vnitrostátních střednědobých rozpočtových rámců v souladu s kapitolou IV směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států ( 2 ).
ODDÍL 2
►C1 PROGRAMY STABILITY ◄
Článek 3
1. Každý zúčastněný členský stát předkládá Radě a Komisi pravidelně podle článku 121 Smlouvy o fungování EU informace potřebné k mnohostrannému dohledu v podobě programu stability, který poskytuje základ pro udržitelnost veřejných financí, jež vede k cenové stabilitě, silnému udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst.
2. ►C1 Program stability ◄ poskytuje tyto informace:
a) střednědobý rozpočtový cíl a cestu k postupnému dosažení uvedeného cíle pro saldo veřejných financí v procentuálním vyjádření k HDP, očekávaný vývoj poměru veřejného dluhu, plánovaný vývoj růstu veřejných výdajů, včetně přidělení odpovídajících prostředků na tvorbu hrubého fixního kapitálu, zejména při zohlednění podmínek a kritérií pro stanovení růstu výdajů podle čl. 5 odst. 1, plánovaný vývoj růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky a vyčíslení plánovaných diskrečních opatření na straně příjmů;
aa) informace o implicitních závazcích souvisejících se stárnutím obyvatelstva a podmíněných závazcích, jako jsou státní záruky, které mohou mít potenciálně velký dopad na účty vládních institucí;
ab) informace o souladu mezi programem stability a hlavními směry hospodářských politik a národním programem reforem;
b) hlavní předpoklady očekávaného hospodářského vývoje a důležitých ekonomických proměnných vztahujících se k plnění programu stability, jako jsou veřejné investiční výdaje, růst reálného HDP, zaměstnanost a inflace;
c) kvantitativní vyhodnocení přijímaných nebo navrhovaných rozpočtových opatření a jiných opatření hospodářské politiky k dosažení cílů programu, obsahující analýzu nákladů a přínosů významných strukturálních reforem majících přímé dlouhodobé příznivé dopady na rozpočet, mimo jiné zvýšením potenciálního udržitelného růstu;
d) rozbor otázky, jak by změny hlavních hospodářských předpokladů ovlivnily stav rozpočtu a dluhu;
e) popřípadě důvody pro odchylku od požadované cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle.
2a. Program stability je založen na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři. Makroekonomické a rozpočtové prognózy se srovnávají s nejaktuálnějšími prognózami Komise a v případě potřeby s prognózami dalších nezávislých subjektů. Případné podstatné rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózou Komise jsou popsány a odůvodněny, zejména pokud se úroveň či růst vnějších předpokladů výrazně liší od hodnot, jež uvádějí prognózy vypracované Komisí.
Přesná povaha informací uvedených v odst. 2 písm. a), aa), b), c) a d) je uvedena v harmonizovaném rámci vytvořeném Komisí ve spolupráci s členskými státy.
3. Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, náležitě kvantifikovaných plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky.
4. Každý program obsahuje informace o tom, v jakém stádiu v rámci vnitrostátních postupů se nachází, zejména zda byl s daným programem seznámen vnitrostátní parlament, zda měl vnitrostátní parlament příležitost projednat stanovisko Rady k předchozímu programu nebo případně jakékoli doporučení či varování a zda tento parlament program schválil.
Článek 4
1. Programy stability se předkládají každoročně v dubnu, pokud možno do poloviny dubna a nejpozději do 30. dubna.
2. Členské státy své programy stability zveřejní.
Článek 5
1. Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 Smlouvy o fungování EU přezkoumá střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy v jejich programech stability, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, věrohodné, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná, včetně zvážení souvisejícího vývoje míry zadlužení, a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu.
Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle Rada a Komise přezkoumají, zda dotčený členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu. U členských států, které se potýkají s mírou zadlužení přesahující 60 % HDP nebo s výrazným rizikem z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení, Rada a Komise přezkoumají, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. Rada a Komise berou v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. Zohledněny by měly být zejména neplánované příjmy a výpadky příjmů.
Dostatečný pokrok k naplnění střednědobého rozpočtového cíle se vyhodnocuje na základě celkového posouzení, v němž je strukturální saldo použito jako měřítko, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů. Rada a Komise za tímto účelem posoudí, zda je vývoj růstu veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo plánovaných na straně příjmů v souladu s následujícími podmínkami:
a) u členských států, které dosáhly střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů;
b) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů tempo pod hranicí referenčního střednědobého tempa potenciálního růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů. Míra, o kterou tempo růstu veřejných výdajů zaostává za referenčním střednědobým tempem potenciálního růstu HDP, je nastavena takovým způsobem, aby bylo zajištěno postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle;
c) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, je diskreční snížení položek veřejných příjmů kompenzováno buď snížením výdajů, nebo diskrečním zvýšením jiných položek veřejných příjmů, případně obojím.
Ze sumy výdajů se vyloučí výdaje na úroky, výdaje na programy Unie plně kompenzované příjmy z prostředků Unie a nediskreční změny výdajů na dávky v nezaměstnanosti.
Překročení střednědobého referenčního tempa růstu výdajů se nepovažuje za porušení doporučené hodnoty, pokud je plně kompenzováno zvýšením příjmů založeným právními předpisy.
Referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP se určí na základě výhledových projekcí a zpětných odhadů. Tyto projekce jsou pravidelně aktualizovány. Komise zveřejní metodu výpočtu pro tyto projekce a výsledné referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP.
Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odchýlení se od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada a Komise provádění významných strukturálních reforem, které mají přímé dlouhodobé příznivé dopady na rozpočet, mimo jiné zvýšením potenciálního udržitelného růstu, a které tedy prokazatelně ovlivňují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovaný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet částku přímého dodatečného dopadu reformy na saldo veřejných financí, za podmínky, že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.
Rada a Komise také přezkoumají, zda program stability usnadňuje dosažení trvalé a skutečné konvergence v rámci eurozóny a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotčených členských států v souladu s hlavními směry hospodářských politik a s hlavními zásadami zaměstnanosti členských států a Unie.
V případě neobvyklé události, kterou dotčený členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v obdobích závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku může být členským státům dočasně povoleno odchýlit se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle uvedeného ve třetím pododstavci, a to pod podmínkou, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.
2. Rada a Komise přezkoumají program stability nejdéle do tří měsíců od jeho předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Rada v případě potřeby zaujme k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k cestě k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, vyzve ve svém stanovisku dotčený členský stát, aby program upravil.
Článek 6
1. Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy o fungování EU sledují Rada a Komise provádění programů stability na základě informací poskytovaných zúčastněnými členskými státy a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle.
2. V případě zjištění závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle uvedeného v čl. 5 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku zašle Komise dotčenému členskému státu varování v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.
Do jednoho měsíce ode dne přijetí varování uvedeného v prvním pododstavci Rada přezkoumá situaci a na základě doporučení Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU přijme doporučení ohledně nezbytných politických opatření. V tomto doporučení stanoví lhůtu v délce nejvýše pěti měsíců pro nápravu odchýlení. Pokud Komise ve svém varování usoudí, že situace je obzvláště závažná a vyžaduje bezodkladné kroky, zkrátí se lhůta na tři měsíce. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.
Ve lhůtě stanovené Radou v doporučení podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU podá dotčený členský stát Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na toto doporučení.
Pokud dotčený členský stát ve lhůtě stanovené v doporučení Rady uvedeném v druhém pododstavci vhodná opatření nepřijme, Komise neprodleně doporučí Radě, aby kvalifikovanou většinou přijala rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření. Komise zároveň může Radě doporučit, aby přijala revidované doporučení o nezbytných politických opatřeních podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.
Nepřijme-li Rada na doporučení Komise rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření, a dotčený členský stát současně stále nepřijal vhodná opatření, doporučí Komise Radě jeden měsíc po svém předchozím doporučení, aby přijala rozhodnutí konstatující, že nebylo přijato žádné účinné opatření. Toto rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada nerozhodne prostou většinou o jeho zamítnutí do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Komise zároveň může Radě doporučit, aby přijala revidované doporučení o nezbytných politických opatřeních podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.
Při přijímání rozhodnutí uvedeného ve čtvrtém a pátém pododstavci o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření, hlasují pouze ti členové Rady, kteří zastupují zúčastněné členské státy, a při přijímání svého rozhodnutí Rada jedná bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího dotčený členský stát.
Rada předloží Evropské radě formální zprávu o příslušných přijatých rozhodnutích.
3. Odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení se vyhodnotí na základě celkového posouzení, v němž je jako měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů, jak je vymezeno v čl. 5 odst. 1.
Při posouzení, zda je odchýlení závažné, se zohlední zejména tato kritéria:
a) u členského státu, který nesplnil střednědobý rozpočtový cíl, se při posuzování změny strukturálního salda posoudí, zda odchýlení činí nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech;
b) při posuzování vývoje výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů se posoudí, zda celkový dopad odchýlení na saldo veřejných financí činí alespoň 0,5 % HDP v jednom roce nebo kumulativně za dva po sobě jdoucí roky.
Odchýlení vývoje výdajů se nepovažuje za závažné, pokud dotčený členský stát překonal střednědobý rozpočtový cíl s přihlédnutím k možnosti významných neplánovaných příjmů a rozpočtové plány předložené v programu stability neohrožují dosažení uvedeného cíle v průběhu programového období.
Obdobně se odchýlení nemusí brát v úvahu, pokud je způsobeno neobvyklou událostí, kterou dotčený členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v případě závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.
ODDÍL 3
KONVERGENČNÍ PROGRAMY
Článek 7
1. Každý nezúčastněný členský stát předkládá Radě a Komisi pravidelně podle článku 121 Smlouvy o fungování EU informace potřebné k mnohostrannému dohledu v podobě konvergenčního programu, který poskytuje základ pro udržitelnost veřejných financí, jež vede k cenové stabilitě, silnému udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst.
2. Konvergenční program poskytuje tyto informace, zejména o proměnných týkajících se konvergence:
a) střednědobý rozpočtový cíl a cestu k postupnému dosažení tohoto cíle pro saldo veřejných financí v procentuálním vyjádření k HDP, očekávaný vývoj poměru veřejného dluhu, plánovaný vývoj růstu veřejných výdajů, včetně přidělení odpovídajících prostředků na tvorbu hrubého fixního kapitálu, zejména při zohlednění podmínek a kritérií pro stanovení růstu výdajů podle čl. 9 odst. 1, plánovaný vývoj růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky a vyčíslení plánovaných diskrečních opatření na straně příjmů, střednědobé cíle měnové politiky, vztah těchto cílů ke stabilitě cen a směnných kurzů a k dosažení trvalé konvergence;
aa) informace o implicitních závazcích souvisejících se stárnutím obyvatelstva a podmíněných závazcích, jako jsou státní záruky, které mohou mít potenciálně velký dopad na účty vládních institucí;
ab) informace o souladu mezi konvergenčním programem, hlavními směry hospodářských politik a národním programem reforem;
b) hlavní předpoklady očekávaného hospodářského vývoje a důležitých ekonomických proměnných vztahujících se k plnění konvergenčního programu, jako jsou veřejné investiční výdaje, růst reálného hrubého domácího produktu (HDP), zaměstnanost a inflace;
c) kvantitativní vyhodnocení přijímaných nebo navrhovaných rozpočtových opatření a jiných opatření hospodářské politiky k dosažení cílů programu, obsahující analýzu nákladů a přínosů významných strukturálních reforem majících přímé dlouhodobé příznivé dopady na rozpočet, mimo jiné zvýšením potenciálního udržitelného růstu;
d) rozbor otázky, jak by změny hlavních hospodářských předpokladů ovlivnily stav rozpočtu a dluhu;
e) popřípadě důvody pro odchylku od požadované cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle.
2a. Konvergenční program je založen na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři. Makroekonomické a rozpočtové prognózy se srovnávají s nejaktuálnějšími prognózami Komise a v případě potřeby s prognózami dalších nezávislých subjektů. Případné podstatné rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózou Komise jsou popsány a odůvodněny, zejména pokud se úroveň či růst vnějších předpokladů výrazně liší od hodnot, jež uvádějí prognózy vypracované Komisí.
Přesná povaha informací uvedených v odst. 2 písm. a), aa), b), c) a d) je objasněna v harmonizovaném rámci vytvořeném Komisí ve spolupráci s členskými státy.
3. Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, náležitě kvantifikovaných plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky.
4. Každý program obsahuje informace o tom, v jakém stádiu v rámci vnitrostátních postupů se nachází, zejména zda byl s daným programem seznámen vnitrostátní parlament, zda měl vnitrostátní parlament příležitost projednat stanovisko Rady k předchozímu programu nebo případně jakékoli doporučení či varování a zda parlament program schválil.
Článek 8
1. Konvergenční programy se předkládají každoročně v dubnu, pokud možno do poloviny dubna a nejpozději do 30. dubna.
2. Členské státy své konvergenční programy zveřejní.
Článek 9
1. Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 Smlouvy o fungování EU přezkoumá střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy v jejich konvergenčních programech, posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, věrohodné, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná, včetně zvážení souvisejícího vývoje míry zadlužení, a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu a aby bylo dosaženo trvalé konvergence.
Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle berou Rada a Komise v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. Zohledněny by měly být zejména neplánované příjmy a výpadky příjmů. U členských států, které se potýkají s mírou zadlužení přesahující 60 % HDP nebo s výrazným rizikem z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení, Rada a Komise přezkoumají, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. U členských států, které se účastní ERM II, Rada a Komise přezkoumají, zda dotčený členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu.
Dostatečný pokrok k naplnění střednědobého rozpočtového cíle se vyhodnocuje na základě celkového posouzení, v němž je strukturální saldo použito jako měřítko, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů. Rada a Komise za tímto účelem posoudí, zda je vývoj růstu veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo plánovaných na straně příjmů v souladu s následujícími podmínkami:
a) u členských států, které dosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů;
b) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, nepřesahuje roční růst výdajů tempo pod hranicí referenčního střednědobého tempa potenciálního růstu HDP, pokud ovšem překročení není kompenzováno diskrečními opatřeními na straně příjmů. Míra, o kterou tempo růstu veřejných výdajů zaostává za referenčním střednědobým tempem potenciálního růstu HDP, je nastavena takovým způsobem, aby bylo zajištěno postupné dosažení střednědobého rozpočtového cíle;
c) u členských států, které ještě nedosáhly svého střednědobého rozpočtového cíle, je diskreční snížení položek veřejných příjmů kompenzováno buď omezením výdajů, nebo diskrečním zvýšením jiných položek veřejných příjmů, případně obojím.
Ze sumy výdajů se vyloučí výdaje na úroky, výdaje na programy Unie plně kompenzované příjmy z prostředků Unie a nediskreční změny výdajů na dávky v nezaměstnanosti.
Překročení referenční střednědobé hodnoty u růstu výdajů se nepovažuje za porušení doporučené hodnoty, pokud je plně kompenzováno zvýšením příjmů založeným právními předpisy.
Referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP se určí na základě výhledových projekcí a zpětných odhadů. Tyto projekce jsou pravidelně aktualizovány. Komise zveřejní metodu výpočtu pro tyto projekce a výsledné referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP.
Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odchýlení se od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada a Komise provádění významných strukturálních reforem, které mají přímé dlouhodobé příznivé dopady na rozpočet, mimo jiné zvýšením potenciálního udržitelného růstu, a které tedy prokazatelně ovlivňují dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovaný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet částku přímého dodatečného dopadu reformy na saldo veřejných financí, za podmínky, že zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.
Rada a Komise rovněž přezkoumají, zda konvergenční program usnadňuje dosažení trvalé a skutečné konvergence a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotčeného členského státu v souladu s hlavními směry hospodářských politik a s hlavními zásadami zaměstnanosti členských států a Unie. U členských států, které se účastní ERM II, navíc Rada přezkoumá, zda konvergenční program zajišťuje bezproblémovou účast v mechanismu směnných kurzů.
V případě neobvyklé události, kterou dotčený členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v obdobích závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku může být členským státům dočasně povoleno odchýlit se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle uvedeného ve třetím pododstavci, a to za podmínky, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.
2. Rada a Komise přezkoumají konvergenční program nejdéle do tří měsíců od jeho předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Rada v případě potřeby zaujme k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k cestě k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, vyzve ve svém stanovisku dotčený členský stát, aby program upravil.
Článek 10
1. Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy o fungování EU sledují Rada a Komise provádění konvergenčních programů na základě informací poskytovaných členskými státy, na něž se vztahuje výjimka, a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle.
Rada a Komise dále sledují hospodářské politiky nezúčastněných členských států s ohledem na cíle konvergenčních programů, aby zajistily, že jejich politiky jsou zaměřeny na stabilitu, a tím na předcházení nevyrovnanostem reálných směnných kurzů a nadměrným výkyvům nominálních směnných kurzů.
2. V případě zjištění závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle uvedeného v čl. 9 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku zašle Komise dotčenému členskému státu varování v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.
Do jednoho měsíce ode dne přijetí varování uvedeného v prvním pododstavci Rada přezkoumá situaci a na základě doporučení Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU přijme doporučení ohledně nezbytných politických opatření. V tomto doporučení stanoví lhůtu v délce nejvýše pěti měsíců pro nápravu odchýlení. Pokud Komise ve svém varování usoudí, že situace je obzvláště závažná a vyžaduje bezodkladné kroky, zkrátí se lhůta na tři měsíce. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.
Ve lhůtě stanovené Radou v doporučení podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU podá dotčený členský stát Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na toto doporučení.
Pokud dotčený členský stát ve lhůtě stanovené v doporučení Rady uvedeném v druhém pododstavci vhodná opatření nepřijme, Komise neprodleně doporučí Radě, aby kvalifikovanou většinou přijala rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření. Komise zároveň může Radě doporučit, aby přijala revidované doporučení podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU o nezbytných politických opatřeních.
Nepřijme-li Rada na doporučení Komise rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření, a dotčený členský stát současně stále nepřijal vhodná opatření, doporučí Komise Radě jeden měsíc po svém předchozím doporučení, aby přijala rozhodnutí konstatující, že nebylo přijato žádné účinné opatření. Toto rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada nerozhodne prostou většinou o jeho zamítnutí do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Komise zároveň může Radě doporučit, aby přijala revidované doporučení o nezbytných politických opatřeních podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU.
Při přijímání rozhodnutí uvedeného ve čtvrtém a pátém pododstavci o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření, jedná Rada bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího dotčený členský stát.
Rada předloží Evropské radě formální zprávu o příslušných přijatých rozhodnutích.
3. Odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení se vyhodnotí na základě celkového posouzení, v němž je jako měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů, jak je vymezeno v čl. 9 odst. 1.
Při posouzení, zda je odchýlení závažné, se zohlední zejména tato kritéria:
a) u členského státu, který nesplnil střednědobý rozpočtový cíl, se při posuzování změny strukturálního salda posoudí, zda odchýlení činí nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech;
b) při posuzování vývoje výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů se posoudí, zda celkový dopad odchýlení na saldo veřejných financí činí alespoň 0,5 % HDP v jednom roce nebo kumulativně za dva po sobě jdoucí roky.
Odchýlení vývoje výdajů se nepovažuje za závažné, pokud dotčený členský stát překonal střednědobý rozpočtový cíl s přihlédnutím k možnosti významných neplánovaných příjmů a rozpočtové plány předložené v konvergenčním programu neohrožují dosažení uvedeného cíle v průběhu programového období.
Obdobně se odchýlení nemusí brát v úvahu, pokud je způsobeno neobvyklou událostí, kterou dotčený členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v případě závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu.
ODDÍL 3 A
ZÁSADA STATISTICKÉ NEZÁVISLOSTI
Článek 10a
Členské státy zajistí odbornou nezávislost vnitrostátních statistických úřadů v souladu s Kodexem evropské statistiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice ( 3 ), aby zaručily, že se mnohostranný dohled zakládá na spolehlivých a nezávislých statistických údajích. To vyžaduje přinejmenším:
a) transparentní postup přijímání a propouštění pracovníků, který musí vycházet výlučně z odborných kritérií;
b) přidělování prostředků z rozpočtu, které musí být prováděno na ročním či víceletém základě;
c) termín zveřejnění klíčových statistických údajů musí být stanoven s výrazným předstihem.
ODDÍL 4
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Článek -11
1. Komise zajistí nepřetržitý dialog s příslušnými orgány členského státu v souladu s cíli tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise zejména vysílá mise, které posuzují hospodářskou situaci členského státu a zjišťují, zda tu existují jakákoli rizika či obtíže spojené s plněním cílů tohoto nařízení.
2. Komise může uskutečnit posílené kontrolní mise v členských státech, kterých se týkají doporučení vydaná podle čl. 6 odst. 2 nebo čl. 10 odst. 2, za účelem dohledu na místě. Dotčené členské státy poskytnou veškeré informace nezbytné pro přípravu a průběh těchto misí.
3. Je-li dotčeným státem zúčastněný členský stát, nebo členský stát, který se účastní ERM II, může Komise případně vyzvat zástupce Evropské centrální banky, aby se zúčastnili kontrolní mise.
4. Komise podá Radě zprávu o výsledcích misí uvedených v odstavci 2 a případně může rozhodnout, že svá zjištění zveřejní.
5. Při organizování misí uvedených v odstavci 2 předá Komise dotčenému členskému státu prozatímní zjištění, aby se k nim mohl vyjádřit.
Článek 11
Jako součást mnohostranného dohledu podle tohoto nařízení provede Rada celkové hodnocení podle ►M2 čl. 121 ◄ odst. 3.
Článek 12
V souladu ►M2 s čl. 121 ◄ odst. 4 druhým pododstavcem zahrnou předseda Rady a Komise do zprávy pro Evropský parlament výsledky mnohostranného dohledu prováděného podle tohoto nařízení.
Článek 12a
1. Do 14. prosince 2014 a poté každých pět let zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení.
V této zprávě mimo jiné posoudí:
a) účinnost tohoto nařízení, zejména s ohledem na to, zda se ustanovení upravující rozhodovací proces ukázala jako dostatečně odolná;
b) pokrok při zajišťování užší koordinace hospodářských politik a trvalé konvergence hospodářské výkonnosti členských států v souladu se Smlouvou o fungování EU.
2. Ke zprávě bude případně přiložen návrh na změny tohoto nařízení, včetně změn v postupech v rámci rozhodovacího procesu.
3. Zpráva bude předložena Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 13
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 1998.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.
( 2 ) Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 41.
( 3 ) Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164.