(EHS, Euratom, ESUO) č. 2290/77Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 2290/77 ze dne 18. října 1977 o platových poměrech členů Účetního dvora
| Publikováno: | Úř. věst. L 268, 20.10.1977 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 18. října 1977 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 20. října 1977 | Nabývá účinnosti: | 20. října 1977 |
| Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2016/300 | Pozbývá platnosti: | 4. března 2016 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
NAŘÍZENÍ RADY (EHS, Euratom, ESUO) č. 2290/77 ze dne 18. října 1977 o platových poměrech členů Účetního dvora (Úř. věst. L 268, 20.10.1977, p.1) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
NAŘÍZENÍ RADY (Euratom, ESUO, EHS) č. 1416/81 ze dne 19. května 1981, |
L 142 |
1 |
28.5.1981 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (Euratom, ESUO, EHS) č. 3822/81 ze dne 15. prosince 1981, |
L 386 |
4 |
31.12.1981 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ESUO, EHS, Euratom) č. 2426/91 ze dne 29. července 1991, |
L 222 |
1 |
10.8.1991 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (EHS, Euratom, ESUO) č. 1084/92 ze dne 28. dubna 1992, |
L 117 |
1 |
1.5.1992 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom, ESUO) č. 840/95 ze dne 10. dubna 1995, |
L 85 |
10 |
19.4.1995 |
|
|
NAŘÍZENÍ RADY (ES, Euratom) č. 1293/2004 ze dne 30. dubna 2004, |
L 243 |
26 |
15.7.2004 |
|
NAŘÍZENÍ RADY (EHS, Euratom, ESUO) č. 2290/77
ze dne 18. října 1977
o platových poměrech členů Účetního dvora
RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli, a zejména na článek 78e této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 206 této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 180 této smlouvy,
s ohledem na Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství použitelný na členy Účetního dvora na základě uvedených článků 206, 78e a 180,
vzhledem k tomu, že Rada je příslušná stanovit platy, náhrady a důchody členů Účetního dvora, jakož i veškeré náhrady poskytované místo odměny,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Členové Účetního dvora mají ode dne nástupu do funkce až do posledního dne měsíce, ve kterém přestanou funkci vykonávat, nárok na základní plat, rodinné přídavky a jiné příspěvky.
Pro účely tohoto nařízení se s nemanželským partnerstvím nakládá jako s manželstvím, pokud byly splněny všechny podmínky uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. c) přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství. Nesezdaný partner člena nebo bývalého člena se v rámci systému nemocenského pojištění považuje za jeho manžela nebo manželku, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odst. 2 písm. c) bodech i), ii) a iii) uvedeného článku.
Článek 2
Základní měsíční plat členů Účetního dvora se rovná částce, která je výsledkem použití následujících procentních sazeb na základní plat úředníka Evropských společenství ►M6 v platové třídě 16 ve třetím stupni ◄ :
předseda: 115 %,
ostatní členové: 108 %.
Od 1. května 2004 do 30. dubna 2006 se však slova „v platové třídě 16 ve třetím stupni“ v prvním pododstavci nahrazují slovy „v platové třídě A*16 ve třetím stupni“.
Článek 3
Členové Účetního dvora mají nárok na rodinné přídavky stanovené obdobně podle článku 67 služebního řádu a článků 1 až 3 přílohy VII služebního řádu.
Článek 4
Členové Účetního dvora mají nárok na příspěvek na bydlení ve výši 15 % svého základního platu.
Článek 5
Na základní platy uvedené v článku 2, rodinné přídavky uvedené v článku 3 a příspěvky na bydlení uvedené v článku 4 se použije opravný koeficient stanovený Radou na základě článků 64 a 65 služebního řádu úředníků Evropských společenství pro úředníky zaměstnané v Lucembursku.
Článek 5a
Článek 17 přílohy VII služebního řádu se použije obdobně pro členy Účetního dvora.
Článek 6
Členové Účetního dvora mají při nástupu do funkce a při odchodu z funkce nárok na
a) příspěvek na zařízení ve výši dvou měsíčních základních platů při nástupu do funkce a příspěvek na znovuusídlení ve výši jednoho měsíčního základního platu při odchodu z funkce;
b) náhradu cestovních výdajů vzniklých jemu a jeho rodinným příslušníkům a náhradu výdajů spojených s přepravou osobního majetku a nábytku, včetně nákladů na pojištění pro případ běžných rizik (krádež, loupež, oheň).
Při opětovném jmenování nemá nárok na výše uvedené náhrady. Nárok rovněž nevzniká v případě jmenování členem jiného orgánu Společenství, pokud je tento orgán zatímně umístěn ve městě, ve kterém tento člen musel bydlet již předtím kvůli své funkci, a pokud se již před tímto opětovným jmenováním znovu nepřestěhoval.
Článek 7
Člen Účetního dvora, který musí v rámci výkonu své funkce cestovat mimo zatímní umístění dvora, má nárok na
a) náhradu cestovních výdajů;
b) náhradu hotelových výdajů (pouze pokoj, služby a daně);
c) příspěvek za každý celý den nepřítomnosti ve výši 105 % denního příspěvku stanoveného ve služebním řádu úředníků Evropských společenství ►M6 ————— ◄ na služební cestě.
Článek 8
1. Bývalí členové Účetního dvora pobírají od prvního dne měsíce následujícího po svém odchodu z funkce po dobu tří let měsíční přechodný příspěvek, jehož výše se stanoví takto:
— 40 % základního platu, který pobírali v době zániku funkce, je-li doba, po kterou vykonávali funkci, kratší než dva roky,
— 45 % tohoto platu, je-li uvedená doba delší než dva roky a kratší než tři roky,
— 50 % tohoto platu, je-li uvedená doba delší než tři roky a kratší než pět let,
— 55 % tohoto platu, je-li uvedená doba delší než pět let a kratší než deset let,
— 60 % tohoto platu, je-li uvedená doba delší než deset let a kratší než patnáct let,
— 65 % tohoto platu v ostatních případech.
2. Nárok na tento příspěvek zaniká, je-li bývalý člen Účetního dvora opětovně jmenován do funkce v jednom z orgánů Společenství; nárok dále zaniká smrtí. V případě nového jmenování se příspěvek vyplácí do dne nástupu do funkce; v případě smrti je poslední platba za měsíc, ve kterém tento člen zemřel.
3. Pokud bývalý člen během tohoto tříletého období vykonává novou výdělečnou činnost, odečte se od odchodného částka, o kterou jeho hrubé měsíční příjmy, tj. příjmy před zdaněním, spolu s příspěvkem podle odstavce 1 převyšují částky před zdaněním, které pobíral jako člen Účetního dvora podle článků 2, 3 a 4. Při stanovení výše příjmů z nové výdělečné činnosti se zohlední všechny složky odměny, s výjimkou náhrad výdajů.
4. Ke dni odchodu z funkce, k 1. lednu každého dalšího roku a v případě každé změny finanční situace předloží člen Účetního dvora předsedovi Účetního dvora prohlášení o všech složkách odměny pobírané za výdělečnou činnost, s výjimkou náhrad výdajů.
Vedlejší příjmy, které bývalý člen oprávněně pobíral v průběhu své funkce jako člen Účetního dvora, se od přechodného příspěvku neodečítají.
Toto prohlášení je čestné a má důvěrnou povahu. Údaje v něm obsažené smějí být použity jen pro účely tohoto nařízení a nesmějí být sdělovány třetím osobám.
5. Během doby tří let uvedené v odstavci 1 má bývalý člen Účetního dvora nárok na rodinné přídavky stanovené v článku 3.
Článek 9
1. Členové Účetního dvora mají po odchodu z funkce nárok na doživotní důchod, který se vyplácí ode dne, kdy dosáhnou věku 65 let.
2. Mohou však požádat, aby bylo vyplácení tohoto důchodu zahájeno ve věku 60 let. V tom případě se důchod snižuje podle těchto koeficientů:
|
60 let |
0,70 |
|
61 let |
0,75 |
|
62 let |
0,80 |
|
63 let |
0,87 |
|
64 let |
0,95 |
Článek 10
Důchod činí za každý dokončený rok ve funkci ►M6 4,275 % ◄ naposledy pobíraného základního platu a jednu dvanáctinu uvedené částky za každý dokončený měsíc. Nejvyšší důchod činí 70 % naposledy pobíraného základního platu.
Pokud daná osoba vykonávala funkci předsedy a člena Účetního dvora, závisí plat, který se bere v úvahu pro vyměření důchodu, na poměru času, po který dotyčná osoba vykonávala každou z těchto funkcí.
Odchylně od prvního pododstavce činí důchod členů Účetního dvora, kteří byli ve funkci před 1. květnem 2004 a setrvali do konce svého funkčního období u Účetního dvora, za každý celý rok ve funkci 4,5 % naposledy pobíraného základního platu.
Článek 11
Člen Účetního dvora, který se stal plně invalidním a nemůže dále vykonávat svou funkci a který z tohoto důvodu odstoupí nebo je odvolán z funkce, má ode dne odstoupení nebo odvolání z funkce nárok na tyto dávky:
a) Pokud je invalidita uznána za trvalou, má nárok na doživotní důchod, vypočtený podle článku 10, který nesmí být nižší než 30 % naposledy pobíraného základního platu. Pokud jeho neschopnost nastala následkem postižení nebo nemoci vzniklé při výkonu funkce, má nárok na nejvyšší důchod.
b) Pokud je invalidita dočasná, má až do svého uzdravení nárok na důchod ve výši 60 % naposledy pobíraného základního platu, pokud postižení nebo nemoc vznikly při výkonu funkce, a ve výši 30 % v ostatních případech. Dosáhne-li příjemce takového invalidního důchodu věku 65 let anebo pokud je invalidní důchod vyplácen po dobu sedmi let, nahradí se doživotním důchodem vypočteným v souladu s článkem 10.
Článek 12
Členové Účetního dvora mají nárok na dávky systému sociálního zabezpečení stanoveného ve služebním řádu úředníků Evropských společenství v případě nemoci, nemoci z povolání, pracovního úrazu a dávky v případě narození a smrti.
První pododstavec se vztahuje také na bývalé členy Účetního dvora, kterým jsou poskytovány dávky buď v rámci důchodového systému stanoveného v článku 9, nebo přechodný příspěvek stanovený v článku 8, nebo v rámci systému invalidních důchodů stanoveného v článku 11.
Na bývalé členy Účetního dvora se však vztahuje článek 72 služebního řádu úředníků Evropských společenství, pokud nevykonávají výdělečnou činnost a nemohou být kryti systémem státního nemocenského pojištění.
Avšak bývalý člen Účetního dvora, který byl ve funkci alespoň do věku ►M6 63 ◄ let nebo má nárok na dávky v rámci systému invalidních důchodů stanoveného v článku 11, má nadále bez omezení nárok na nemocenské dávky v rámci systému stanoveného ve služebním řádu úředníků. Pokud bývalý člen Účetního dvora nepobírá přechodný příspěvek stanovený v článku 8 a nemá nárok na dávky ani podle důchodového systému stanoveného v článku 9, ani podle systému invalidních důchodů stanoveného v článku 11, je povinen zaplatit polovinu příspěvků nezbytných ke krytí těchto rizik. Příspěvky se vypočítávají na základě posledního přechodného příspěvku upraveného s přihlédnutím k následným úpravám.
Bývalý člen Účetního dvora, který přestal vykonávat funkci před tím, než dosáhl věku ►M6 63 ◄ let, a který na konci doby, během které pobíral přechodný příspěvek stanovený v článku 8, nemá nárok na dávky ani v rámci důchodového systému stanoveného v článku 9, ani v rámci systému invalidních důchodů stanoveného v článku 11, se může nadále ucházet o krytí stanovené v druhém a třetím pododstavci tohoto článku, za předpokladu, že nevykonává žádnou výdělečnou činnost ►M6 ————— ◄ . Pak musí zaplatit plnou částku příspěvků nezbytných ke krytí stanovenému v čl. 72 odst. 1 služebního řádu úředníků Evropských společenství. Příspěvky se vypočítávají na základě posledního přechodného příspěvku, upraveného s přihlédnutím k následným úpravám.
Článek 13
Pokud je invalidita nebo smrt člena Účetního dvora zaviněna třetí osobou, přecházejí na dotyčné Společenství práva člena nebo jeho právních nástupců v právním sporu proti třetí osobě v mezích povinností vyplývajících z důchodového systému.
Článek 14
Přechodný příspěvek stanovený v článku 8, důchod stanovený v článku 9 a důchod stanovený v článku 11 nesmí táž osoba pobírat současně. Pokud členovi Účetního dvora vznikne současně nárok na dávku podle dvou nebo více uvedených ustanovení, použije se pouze ustanovení, které je pro žadatele nejpříznivější.
Článek 15
Pokud člen Účetního dvora během svého funkčního období zemře, mají pozůstalý manžel nebo manželka nebo vyživované děti až do konce třetího měsíce po měsíci smrti nárok na odměnu, na kterou by měl člen Účetního dvora nárok podle článků 2, 3 a 4.
Článek 16
1. ►M6 Pozůstalý manžel nebo pozůstalá manželka a děti vyživované v době úmrtí člena ◄ nebo bývalého člena Účetního dvora, který měl v okamžiku své smrti nárok na důchod, mají nárok na pozůstalostní důchod.
Tento důchod se rovná procentu důchodu, který náležel členovi nebo bývalému členovi Účetního dvora podle článku 10 v den jeho smrti, konkrétně:
|
— ►M6 pro pozůstalého manžela nebo pozůstalou manželku ◄ |
60 %, |
|
— pro každé dítě, ►M6 pokud zemřela buď matka, nebo otec ◄ |
10 %, |
|
— pro každé dítě, pokud jsou oba rodiče mrtví |
20 %. |
Pokud však člen Účetního dvora zemře v průběhu svého funkčního období,
— činí ►M6 pozůstalostní důchod pozůstalého manžela nebo pozůstalé manželky ◄ 36 % základního platu pobíraného v době smrti,
— nesmí být pozůstalostní důchod prvního sirotka bez obou rodičů nižší než 12 % základního platu pobíraného v době smrti. Pokud zůstane více sirotků bez obou rodičů, rozdělí se celková částka pozůstalostního důchodu mezi sirotky mající nárok rovným dílem.
2. Celková částka těchto pozůstalostních důchodů nepřesáhne částku důchodu člena nebo bývalého člena Účetního dvora, podle kterého jsou vyměřené. Nejvyšší pozůstalostní důchody, které mohou být přiznány, se popřípadě rozdělí mezi oprávněné osoby v poměru výše uvedených procentních sazeb.
3. Pozůstalostní důchody se poskytují od prvního dne kalendářního měsíce po dni smrti. Pokud se však použije článek 15, vzniká nárok na tyto důchody teprve od prvního dne čtvrtého měsíce po měsíci smrti.
4. Nárok na pozůstalostní důchod zaniká na konci kalendářního měsíce, ve kterém oprávněná osoba zemřela. Nárok na sirotčí důchod kromě toho zaniká na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhne věku 21 let. Tento nárok však trvá po dobu přípravy dítěte na budoucí povolání, nejdéle však do konce měsíce, ve kterém dosáhne věku 25 let.
Důchod se nadále vyplácí sirotkovi, který si z důvodu vážné nemoci nebo invalidity nemůže sám vydělávat na živobytí.
5. Pokud uzavře manželství bývalý člen Účetního dvora, kterému ke dni sňatku vznikly důchodové nároky podle tohoto nařízení, nemají ►M6 nebo manžel ◄ ani děti z tohoto manželství nárok na pozůstalostní důchod, ledaže byl sňatek uzavřen nejméně pět let před smrtí bývalého člena Účetního dvora.
6. ►M6 Nárok pozůstalého manžela nebo pozůstalé manželky na pozůstalostní důchod ◄ zaniká uzavřením nového manželství. Poté má nárok na vyplacení jednorázové částky ve výši dvojnásobku vdovského důchodu za celý rok.
7. Pokud člen zanechá ►M6 pozůstalého manžela nebo pozůstalou manželku ◄ a sirotky z předchozího manželství nebo jiné oprávněné osoby nebo pokud zanechá sirotky z různých manželství, rozdělí se celkový důchod obdobně podle článků 22, 27 a 28 přílohy VIII služebního řádu úředníků.
8. ►M6 Pozůstalý manžel nebo pozůstalá manželka ◄ a vyživované děti člena nebo bývalého člena Účetního dvora mají nárok na nemocenské dávky v rámci systému sociálního zabezpečení stanoveného ve služebním řádu úředníků Evropských společenství, pokud nemají nárok na dávky stejné povahy a stejné úrovně v rámci jiného systému sociálního zabezpečení.
Článek 17
Je-li člen Účetního dvora odvolán z funkce z důvodů vážného pochybení, ztrácí nárok na přechodný příspěvek a starobní důchod; to se však nevztahuje na jeho právní nástupce.
Článek 18
Pokud Rada rozhodne o zvýšení základního platu, přijme současně rozhodnutí o odpovídajícím zvýšení sazeb získaných důchodů.
Článek 19
Výplata dávek stanovených tímto důchodovým systémem se hradí z rozpočtu Společenství. Členské státy zajistí společně výplatu těchto dávek podle klíče pro rozdělení stanoveného pro financování těchto výdajů.
Článek 19a
Článek 66a služebního řádu úředníků se obdobně na členy Účetního dvora.
Článek 20
1. Výplata částek poskytovaných podle článků 2, 3, 4, 6, 12 a 15 se provádí ►M6 v eurech ◄ .
2. Pro částky poskytované podle článků 8, 9, 11 a 16 se nepoužijí žádné opravné koeficienty.
Příjemcům s bydlištěm v Evropské unii se tyto částky vyplácejí v eurech do banky v zemi bydliště.
Příjemcům s bydlištěm mimo Evropskou unii se důchody vyplácejí v eurech do banky v zemi bydliště. Výjimečně mohou být důchody vypláceny v eurech do banky v zemi, ve které má orgán sídlo, nebo v cizí měně v zemi bydliště příjemce, přičemž dojde k převodu na základě nejaktuálnějšího směnného kurzu používaného při plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství.
Článek 21
Na členy Účetního dvora se vztahuje nařízení, kterým se stanovují podmínky a postup pro výběr daně ve prospěch Společenství.
Článek 21a
1. Články 14, 15, 16, 17 a 19 přílohy XIII služebního řádu úředníků Evropských společenství se použijí obdobně pro členy Účetního dvora.
2. Články 20, 24 a 25 přílohy XIII služebního řádu úředníků Evropských společenství se použijí obdobně pro příjemce částek poskytovaných podle článků 8, 9, 11 a 16.
Článek 22
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.