Prohlášení Komise

1.   Prohlášení o pravidlech původu

Komise potvrzuje mimořádnost odchylek pro některé textilní výrobky a přípravky ze surimi, které jsou obsaženy v protokolu o původu. Komise rovněž potvrzuje, že přikládá význam standardním preferenčním pravidlům původu EU, která představují základ pro jednání o dalších dohodách o volném obchodu, i význam toho, aby pravidla původu EU i nadále vyžadovala náležitou míru opracování a zpracování produktu v zemi původu, má-li mu být přiznáno preferenční zacházení.

V aktuálních i budoucích jednáních o dohodách o volném obchodu Komise hodlá podporovat zákaz navracení cel. Jakékoli změně této politiky v případě konkrétní dohody o volném obchodu bude muset předcházet diskuse s členskými státy.

2.   Prohlášení o vstupních cenách

Komise potvrzuje mimořádnost ustanovení obsažených v dohodě o volném obchodu, která u některého ovoce a zeleniny odstraňují vstupní ceny a která byla s Koreou dohodnuta s ohledem na zvláštní okolnosti těchto jednání, aniž by představovala precedens pro další dvoustranná nebo mnohostranná jednání.

3.   Prohlášení k Protokolu o kulturní spolupráci

Komise připomíná, že i nadále přikládá zásadní význam zásadám a ustanovením Úmluvy Unesco o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005. Protokol o kulturní spolupráci připojený k dohodě o volném obchodu s Korejí, jehož ustanovení týkající se koprodukcí v audiovizuální oblasti budou nejprve v platnosti po omezenou dobu tří let, vznikl přímo pod záštitou zmíněné úmluvy a nedotýká se politiky Evropské unie, podle níž nesmí obchodní jednání v oblasti kulturních a audiovizuálních služeb ohrozit kulturní a jazykovou rozmanitost Unie.

Protokol byl vypracován a sjednán s ohledem na specifika Koreje v oblasti kulturní politiky, zejména pokud jde o její podporu audiovizuálního průmyslu. Nepředstavuje proto precedens pro budoucí jednání s dalšími partnery.

Komise znovu potvrzuje, že je odhodlána podporovat ratifikaci a provádění zmíněné úmluvy Unesco a vytvořit celkovou strategii Evropské unie v oblasti vnější kulturní politiky, v souladu se závěry Rady ze dne 20. listopadu 2008.

4.   Prohlášení o provádění dohody o volném obchodu

Komise je odhodlána uvést v činnost postupy týkající se omezení navracení cla, ochranných opatření a řešení sporů, kdykoliv jsou splněny podmínky příslušných ustanovení.

Aby se zajistilo pečlivé sledování závazků Koreje a spolupráce mezi Komisí a zúčastněnými stranami při provádění dohody o volném obchodu, přijmou se tato opatření:

—

Komise bude pravidelně podnikům v EU, členským státům a Výboru pro mezinárodní obchod zpřístupňovat statistické údaje o dovozu z Koreje v citlivých odvětvích i statistiku dovozu a vývozu, která je důležitá pro uplatnění ochranné doložky nebo zvláštního ustanovení o navracení cel. Statistické údaje týkající se automobilů, spotřební elektroniky a textilií se zpřístupní jednou za dva měsíce počínaje datem prozatímního uplatňování této dohody.

—	S cílem usnadnit přípravy zasedání souvisejících s touto dohodou o volném obchodu rozešle Komise začátkem každého roku zúčastněným stranám, členským státům a Výboru pro mezinárodní obchod orientační program těchto zasedání.

—

Komise se bude pečlivě zabývat jakýmikoliv podloženými informacemi o překážkách přístupu na trh, které jí poskytnou evropské podniky. Bude o těchto informacích s podniky jednat a bude je informovat o krocích učiněných v návaznosti na stížnosti týkající se přístupu na trh. Za tímto účelem budou využívána jednotlivá fóra, která již byla Bruselu i v Soulu vytvořena v rámci strategie pro přístup na trh.

S cílem zajistit řádné provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji se zřídí domácí poradní skupina. V této skupině budou rovnocenným způsobem zastoupeny podniky, odbory i nevládní organizace. Odpovídající zastoupení bude mít i Hospodářský a sociální výbor. Konkrétní pravidla pro fungování skupiny budou dohodnuta s příslušnými zúčastněnými stranami.

5.   Prohlášení ke zvláštním ustanovením ohledně správní spolupráce

Komise potvrzuje mimořádnost kompromisního znění článku 2.17 „Zvláštní ustanovení ohledně správní spolupráce“, které nepředstavuje precedens pro další dvoustranná nebo mnohostranná jednání.

V aktuálních i budoucích jednáních o dohodách o volném obchodu Komise hodlá podporovat ustanovení týkající se boje proti podvodům, která jsou zaměřena na prosazování správného uplatňování celních preferencí ze strany partnerské země, a to stanovením možného pozastavení celních preferencí v případě nespolupráce nebo podvodu/nesrovnalostí.

DOHODA O VOLNÉM OBCHODU

mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále jen „členské státy Evropské unie“,

a

EVROPSKÁ UNIE

na jedné straně a

KOREJSKÁ REPUBLIKA, dále jen „Korea“,

na straně druhé:

UZNÁVAJÍCE své dlouhotrvající a silné partnerství založené na společných zásadách a hodnotách, jež se odrážejí v rámcové dohodě;

PŘEJÍCE si dále posílit své vzájemné úzké hospodářské vztahy jakožto součást celkových vztahů a v souladu s těmito vztahy a sdílejíce přesvědčení, že tato dohoda vytvoří nový prostor pro rozvoj obchodu a investic mezi oběma stranami;

PŘESVĚDČENY, že tato dohoda vytvoří rozšířený a bezpečný trh zboží a služeb a stabilní a předvídatelné prostředí pro investice, čímž se podnítí konkurenceschopnost jejich firem na globálních trzích;

POTVRZUJÍCE svůj závazek vůči Chartě Organizace spojených národů podepsané v San Franciscu dne 26. června 1945 a Všeobecné deklaraci lidských práv, již přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů dne 10. prosince 1948;

POTVRZUJÍCE svůj závazek v souvislosti s udržitelným rozvojem a přesvědčeny o přínosu mezinárodního obchodu pro hospodářský, sociální a environmentální rozměr udržitelného rozvoje, včetně hospodářského rozvoje, pro snížení chudoby, plnou a produktivní zaměstnanost, slušnou práci pro všechny a ochranu a zachování životního prostředí a přírodních zdrojů;

UZNÁVAJÍCE právo obou stran přijmout nezbytná opatření k dosažení legitimních cílů v oblasti veřejné politiky na základě úrovně ochrany, již považují za přiměřenou, pokud taková opatření nepředstavují prostředek neoprávněné diskriminace nebo skrytá omezení mezinárodního obchodu, jak uvádí tato dohoda;

ODHODLÁNY podporovat transparentnost, pokud jde o všechny zainteresované strany, včetně soukromého sektoru a organizací občanské společnosti;

PŘEJÍCE SI zvýšit životní úroveň, podnítit hospodářský růst a stabilitu, vytvářet nové pracovní příležitosti a zlepšit obecnou kvalitu života liberalizací a rozšířením vzájemného obchodu a investic;

SNAŽÍCE SE stanovit jasná a vzájemně výhodná pravidla svého obchodu a investic a omezit či odstranit překážky vzájemného obchodu a investic;

ODHODLÁNY přispět k harmonickému rozvoji a rozšíření světového obchodu odstraněním překážek obchodu prostřednictvím této dohody a zabránit vytváření nových překážek obchodu nebo investic mezi svými územími, jež by mohly snížit prospěch plynoucí z této dohody;

PŘEJÍCE SI posílit vytváření a vymáhání právních předpisů a politik týkajících se práce a životního prostředí, podporovat základní práva pracovníků a udržitelný rozvoj a provádět tuto dohodu v souladu s těmito cíli a

VYCHÁZEJÍCE ze svých práv a povinností podle Dohody o zřízení Světové obchodní organizace z Marrákeše, uzavřené dne 15. dubna 1994 (dále jen „Dohoda o WTO“), a jiných vícestranných, regionálních a dvoustranných dohod a ujednání, jichž jsou stranami,

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA PRVNÍ

CÍLE A OBECNÉ DEFINICE

Článek 1.1

Cíle

1.   Strany zřizují oblast volného obchodu zbožím a službami a volného usazování a související pravidla v souladu s touto dohodou.

2.   Cílem této dohody je

a)	liberalizovat a zjednodušit obchod se zbožím mezi stranami v souladu s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (dále jen „GATT 1994“);

b)	liberalizovat obchod službami a investice mezi stranami v souladu s článkem V Všeobecné dohody o obchodu službami (dále jen „GATS“);

c)	podporovat hospodářskou soutěž ve svých hospodářstvích, zejména pokud se týká hospodářských vztahů mezi stranami;

d)	dále vzájemně liberalizovat trhy s veřejnými zakázkami stran;

e)	přiměřeně a účinně chránit práva duševního vlastnictví;

f)	prostřednictvím odstranění překážek obchodu a vytváření prostředí napomáhajícího zvýšení investičních toků přispět k harmonickému rozvoji a expanzi světového obchodu;

g)	angažovat se v rozvoji mezinárodního obchodu tak, aby přispěla k cíli udržitelného rozvoje, vycházejíce z toho, že udržitelný rozvoj je rámcovým cílem, a snažit se zajistit, aby byl tento cíl obsažen a reflektován na všech úrovních obchodního vztahu stran; a

h)	podporovat přímé zahraniční investice, aniž by se při používání a vymáhání právních předpisů stran v oblasti životního prostředí a zaměstnání snížily či omezily normy týkající se životního prostředí, práce nebo zdraví a bezpečnosti při práci.

Článek 1.2

Obecné definice

V celé této dohodě se rozumí:

stranami Evropská unie nebo její členské státy nebo Evropská unie a její členské státy v rámci svých příslušných oblastí pravomocí podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „strana EU“) na jedné straně a Korea na straně druhé;

rámcovou dohodou Rámcová dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé, podepsaná v Lucemburku dne 28. října 1996, nebo jakákoli dohoda, která ji aktualizuje, mění nebo nahrazuje; a

celní dohodou Dohoda mezi Evropským společenstvím a Korejskou republikou o spolupráci a vzájemné správní pomoci v celních otázkách, podepsaná v Bruselu dne 10. dubna 1997.

KAPITOLA DRUHÁ

NÁRODNÍ ZACHÁZENÍ A PŘÍSTUP ZBOŽÍ NA TRH

ODDÍL A

Společná ustanovení

Článek 2.1

Cíl

Strany během přechodného období počínaje vstupem této dohody v platnost postupně a oboustranně liberalizují obchod se zbožím v souladu s touto dohodou a s článkem XXIV GATT 1994.

Článek 2.2

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na obchod se zbožím (1) mezi stranami.

Článek 2.3

Clo

Pro účely této kapitoly zahrnuje clo jakákoli cla nebo poplatky jakéhokoli druhu, včetně jakékoli formy přirážky k dani nebo příplatku, jež se ukládají na dovoz zboží nebo v souvislosti s ním (2). Clo však nezahrnuje:

a)	poplatky rovnající se vnitřní dani uložené v souladu s článkem 2.8 na obdobné domácí zboží nebo na výrobek, z něhož bylo dovezené zboží zcela nebo částečně zpracováno nebo vyrobeno;

b)	cla uložená podle právních předpisů jedné strany v souladu s kapitolou třetí (Nápravná opatření);

c)	poplatky nebo jiné dávky uložené podle právních předpisů jedné ze stran v souladu s článkem 2.10 nebo

d)	cla uložená podle právních předpisů jedné ze stran v souladu s článkem 5 Dohody o zemědělství, která je obsažena v příloze 1A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o zemědělství“).

Článek 2.4

Zařazení zboží

Zařazení zboží v rámci obchodu mezi stranami odpovídá ustanovením celní nomenklatury každé strany vykládané v souladu s harmonizovaným systémem Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselném označování zboží, podepsané v Bruselu dne 14. června 1983.

ODDÍL B

Odstraňování cel

Článek 2.5

Odstraňování cel

1.   Není-li v této dohodě stanoveno jinak, každá strana odstraní svá cla na zboží pocházející z druhé strany v souladu se seznamem v příloze 2-A.

2.   Základní celní sazba pro každé zboží, na niž se mají uplatňovat postupná snížení podle odstavce 1, je stanovena v seznamu v příloze 2-A.

3.   Pokud některá ze stran kdykoli po vstupu této dohody v platnost sníží svou uplatňovanou celní sazbu podle doložky nejvyšších výhod, uplatní se tato celní sazba na obchod, na nějž se vztahuje tato dohoda, pokud a dokud je nižší než celní sazba vypočtená v souladu s jejím seznamem v příloze 2-A.

4.   Tři roky po vstupu této dohody v platnost spolu obě strany na žádost kterékoli z nich konzultují otázku zrychlení a rozšíření odstraňování cla z dovozu mezi sebou. Rozhodnutí stran ve Výboru pro obchod vyplývající z takových konzultací o zrychlení nebo rozšíření odstraňování cla na zboží nahrazují celní sazby nebo kategorii zavádění určené podle jejich seznamů v příloze 2-A pro dotčené zboží.

Článek 2.6

Zachování současného stavu

Není-li v této dohodě stanoveno jinak, včetně výslovného uvedení v seznamu každé ze stran v příloze 2-A, nesmí žádná ze stran zvýšit stávající clo ani zavést nové clo na zboží pocházející z druhé strany. To nebrání tomu, aby kterákoli ze stran mohla zvýšit clo na úroveň stanovenou v jejím seznamu v příloze 2-A po jednostranném snížení.

Článek 2.7

Správa a provádění celních kvót

1.   Každá strana spravuje a provádí celní kvóty stanovené v dodatku 2-A-1 svého seznamu v příloze 2-A v souladu s článkem XIII GATT 1994, včetně vysvětlujících poznámek, a s Dohodou o dovozním licenčním řízení obsaženou v příloze 1A Dohody o WTO.

2.   Každá strana zajistí, aby:

a)	její postupy při správě celních kvót byly transparentní, dostupné veřejnosti, včasné, nediskriminační, odpovídající tržním podmínkám, co nejméně zatěžující obchod a reflektující preference konečného uživatele;

b)

jakákoli osoba z jedné ze stran splňující právní a správní požadavky strany dovozu byla způsobilá k tomu, aby požádala o udělení celních kvót touto stranou a aby její žádost byla posouzena. Nedohodnou-li se strany jinak prostřednictvím rozhodnutí Výboru pro obchod se zbožím, je jakýkoli zpracovatel, maloobchodník, restaurace, hotel, poskytovatel stravovacích služeb nebo instituce nebo jakákoli jiná osoba způsobilá, aby požádala o udělení celní kvóty a aby byla její žádost posouzena. Veškeré poplatky účtované za služby související s žádostí o udělení celních kvót se omezí na skutečné náklady na poskytnuté služby;

c)	kromě případů uvedených v dodatku 2-A-1 svého seznamu v příloze 2-A neudělovala žádnou část celních kvót seskupení producentů, nepodmiňovala přístup k udělení celních kvót nákupem domácí výroby ani neomezovala přístup k udělení celních kvót zpracovatelům a

d)

udílela celní kvóty v obchodně přijatelných objemech dodávek a v co největší možné míře v množství, o něž dovozci žádají. Není-li dohodnuto jinak v ustanoveních pro každou celní kvótu a v použitelné celní položce v dodatku 2-A-1 seznamu dotčené strany v příloze 2-A, platí každé udělení celní kvóty pro jakoukoli položku nebo kombinaci položek, na něž se vztahuje zvláštní celní sazba, bez ohledu na specifikaci nebo typ položky nebo kombinace položek, a není podmíněno zamýšleným konečným využitím položky nebo kombinace položek ani velikostí balení.

3.   Každá strana určí orgány příslušné pro správu svých celních kvót.

4.   Každá strana vyvine co největší úsilí na správu svých celních kvót tak, aby mohli dovozci plně využít množství celních kvót.

5.   Žádná ze stran nesmí podmínit žádost o udělení celních kvót nebo jejich využití zpětným vývozem zboží.

6.   Strany se na písemnou žádost kterékoli z nich vzájemně konzultují ke správě svých celních kvót.

7.   Není-li v dodatku 2-A-1 jejího seznamu v příloze 2-A stanoveno jinak, dá každá ze stran celé množství celních kvót stanovené v uvedeném dodatku k dispozici žadatelům počínaje dnem vstupu této dohody v platnost pro období prvního roku a ve dny výročí vstupu této dohody v platnost pro každý následující rok. Během každého roku zveřejňuje orgán spravující celní kvóty pro stranu dovozu včas na svých určených veřejně přístupných internetových stránkách míru využití a zbývající množství dostupná pro každou celní kvótu.

ODDÍL C

Nesazební opatření

Článek 2.8

Národní zacházení

Každá strana udělí národní zacházení zboží druhé strany v souladu s článkem III GATT 1994, včetně vysvětlujících poznámek. Za tímto účelem jsou článek III GATT 1994 a jeho vysvětlující poznámky obdobně začleněny do této dohody a jsou její součástí.

Článek 2.9

Dovozní a vývozní omezení

Žádná ze stran nesmí přijmout ani zachovat jiný zákaz či omezení než cla, daně nebo jiné poplatky vztahující se na dovoz jakéhokoli zboží z druhé strany nebo na vývoz nebo prodej na vývoz jakéhokoli zboží určeného pro území druhé strany v souladu s článkem XI GATT 1994 a jeho vysvětlujícími poznámkami. Za tímto účelem jsou článek XI GATT 1994 a jeho vysvětlující poznámky obdobně začleněny do této dohody a jsou její součástí.

Článek 2.10

Poplatky a jiné dávky související s dovozem

Každá ze stran zajistí, aby byla výše veškerých poplatků a jiných dávek jakéhokoli druhu (kromě cel a položek vyjmutých z definice cla podle čl. 2.3 písm. a), b) a d)) uložených na dovoz nebo v souvislosti s dovozem omezena na částku přibližných nákladů na poskytnuté služby, aby se nevypočítávaly valoricky a nepředstavovaly nepřímou ochranu domácího zboží nebo zdanění dovozu pro daňové účely.

Článek 2.11

Cla, daně nebo další poplatky a platby vztahující se na vývoz

Žádná ze stran nesmí zachovat ani zavést žádná cla, daně nebo jiné poplatky a dávky uložené na vývoz nebo v souvislosti s vývozem zboží do druhé strany ani žádné vnitřní daně nebo poplatky a dávky uložené na zboží vyvážené do druhé strany, jež převyšují cla, daně nebo jiné poplatky a dávky uložené na obdobné zboží určené k prodeji na vnitřním trhu.

Článek 2.12

Celní hodnota

Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 obsažená v příloze 1A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o celní hodnotě“) je obdobně začleněna do této dohody a je její součástí. Výhrady a možnosti uvedené v článku 20 a v příloze III odst. 2 až 4 Dohody o celní hodnotě se nepoužijí.

Článek 2.13

Státní obchodní podniky

1.   Strany potvrzují svá stávající práva a povinnosti podle článku XVII GATT 1994, jeho vysvětlujících poznámek a Ujednání o výkladu článku XVII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 obsažených v příloze 1A Dohody o WTO, jež jsou obdobně začleněny do této dohody a jsou její součástí.

2.   Požádá-li jedna strana druhou stranu o informace o zvláštních případech státních obchodních podniků, způsobu jejich činnosti a účinku jejich činnosti na dvoustranný obchod, přihlédne dožádaná strana k potřebě zajistit co největší možnou transparentnost, aniž by byl dotčen čl. XVII odst. 4 písm. d) GATT 1994 o důvěrných informacích.

Článek 2.14

Odstraňování odvětvových nesazebních opatření

1.   Strany provádějí své závazky týkající se nesazebních opatření v konkrétních odvětvích na zboží v souladu se závazky stanovenými v přílohách 2-B až 2-E.

2.   Tři roky po vstupu této dohody v platnost spolu obě strany na žádost kterékoli z nich konzultují otázku rozšíření svých závazků týkajících se nesazebních opatření na zboží v konkrétních odvětvích.

ODDÍL D

Zvláštní výjimky týkající se zboží

Článek 2.15

Obecné výjimky

1.   Strany potvrzují, že jejich stávající práva a povinnosti podle článku XX GATT 1994 a jeho vysvětlujících poznámek, jež jsou začleněny do této dohody a jsou její součástí, se obdobně použijí na obchod se zbožím, jehož se týká tato dohoda.

2.   Strany jsou srozuměny s tím, že dříve, než přijmou jakákoli opatření stanovená v písmenech i) a j) článku XX GATT 1994, předloží strana hodlající přijmout opatření druhé straně veškeré relevantní informace s cílem nalézt řešení přijatelné pro obě strany. Strany se mohou dohodnout na jakýchkoli prostředcích potřebných pro odstranění obtíží. Nedosáhnou-li strany dohody do 30 dnů od předložení uvedených informací, může strana na dotčené zboží použít opatření podle tohoto článku. Pokud podání informací předem nebo provedení posouzení znemožňují výjimečné a vážné okolnosti vyžadující okamžité jednání, může strana, která hodlá přijmout opatření, začít ihned uplatňovat preventivní opatření nezbytná k řešení situace a neprodleně o tom informuje druhou stranu.

ODDÍL E

Institucionální ustanovení

Článek 2.16

Výbor pro obchod se zbožím

1.   Výbor pro obchod se zbožím ustavený podle čl. 15.2 odst. 1 (Specializované výbory) zasedne na žádost kterékoli ze stran nebo Výboru pro obchod a zváží jakékoli záležitosti, které nastanou v souvislosti s touto kapitolou, a je složen ze zástupců obou stran.

2.   Mezi funkce výboru patří:

a)	podpora obchodu zbožím mezi stranami, a to rovněž prostřednictvím konzultací ke zrychlení a rozšíření odstraňování cel a rozšíření závazků týkajících se nesazebních opatření podle této dohody a případně dalších otázek, a

b)	řešení sazebních a nesazebních opatření pro obchod se zbožím mezi stranami a případně předání těchto záležitostí ke zvážení Výboru pro obchod, pokud tyto otázky nebyly svěřeny příslušným pracovním skupinám zřízeným podle čl. 15.3 odst. 1 (Pracovní skupiny).

Článek 2.17

Zvláštní ustanovení o správní spolupráci

1.   Strany souhlasí s tím, že pro provedení a kontrolu preferenčního sazebního zacházení přiznaného podle této kapitoly je nezbytná správní spolupráce, a zdůrazňují svůj závazek bojovat proti nesrovnalostem a podvodům v celní oblasti a v souvisejících oblastech.

2.   Zjistí-li strana na základě objektivních informací nedostatky v poskytování správní spolupráce anebo nesrovnalosti či podvod, zasedne na žádost této strany do dvaceti dnů od jejího obdržení Celní výbor s cílem vyřešit danou situaci co nejrychleji. Má se za to, že konzultace vedené v rámci Celního výboru plní tutéž funkci jako konzultace podle článku 14.3 (Konzultace).

KAPITOLA TŘETÍ

NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ

ODDÍL A

Dvoustranná ochranná opatření

Článek 3.1

Použití dvoustranných ochranných opatření

1.   Pokud se v důsledku snížení nebo odstranění cel podle této dohody zboží pocházející z jedné ze stran dováží na území druhé strany v takovém zvýšeném množství, v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě, a za takových podmínek, které by způsobily nebo hrozily způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví vyrábějícímu obdobné zboží nebo přímo soutěžící zboží, může strana dovozu přijmout opatření stanovená v odstavci 2 v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v tomto oddíle.

2.   Strana dovozu může přijmout dvoustranné ochranné opatření, kterým se:

a)	pozastavuje další snižování celní sazby na dotčené zboží stanovené touto dohodou, nebo

b)

zvyšuje celní sazba na dané zboží na úroveň, která nepřesahuje nižší z následujících úrovní: i) uplatňovaná celní sazba podle doložky nejvyšších výhod na zboží platná v době přijetí opatření, nebo ii) základní celní sazba určená v seznamech v příloze 2-A (Odstraňování cel) podle čl. 2.5 odst. 2 (Odstraňování cel).

Článek 3.2

Podmínky a omezení

1.   Kterákoli strana oznámí písemně druhé straně zahájení šetření popsaného v odstavci 2 a konzultuje s ní v co největším předstihu před uplatněním dvoustranného ochranného opatření s cílem přezkoumat informace plynoucí z šetření a vyměnit si stanoviska k danému opatření.

2.   Kterákoli strana uplatní dvoustranné ochranné opatření pouze v návaznosti na šetření provedené jejími příslušnými orgány v souladu s článkem 3 a čl. 4 odst. 2 písm. c) Dohody o ochranných opatřeních obsažené v příloze 1A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o ochranných opatřeních“), a za tímto účelem jsou článek 3 a čl. 4 odst. 2 písm. c) Dohody o ochranných opatřeních obdobně začleněny do této dohody a jsou její součástí.

3.   Při šetření popsaném v odstavci 2 plní daná strana požadavky čl. 4 odst. 2 písm. a) Dohody o ochranných opatřeních, a za tímto účelem je čl. 4 odst. 2 písm. a) Dohody o ochranných opatřeních obdobně začleněn do této dohody a je její součástí.

4.   Každá strana zajistí, aby její příslušné orgány uzavřely každé takové šetření do jednoho roku od jeho zahájení.

5.   Žádná ze stran neuplatní dvoustranné ochranné opatření:

a)	v rozsahu a trvání větším, než může být nezbytné k tomu, aby se předešlo vážné újmě nebo aby byla napravena, a k usnadnění přizpůsobení se,

b)

po dobu přesahující dva roky, kromě případů, kdy může být tato doba prodloužena až o dva roky, pokud příslušné orgány strany dovozu postupy uvedenými v tomto článku stanoví, že opatření je nadále nezbytné v zájmu předejití závažné újmě nebo její nápravy nebo v zájmu usnadnění přizpůsobení se a že existují důkazy o tom, že se průmyslové odvětví přizpůsobuje, za předpokladu, že celková doba, po niž se ochranné opatření uplatní, včetně období počátečního uplatňování a jakéhokoli jeho prodloužení, nepřesáhne čtyři roky, nebo

c)	po uplynutí přechodného období, s výjimkou souhlasu druhé strany.

6.   Ukončí-li strana dvoustranné ochranné opatření, je celní sazba taková, jaká by se podle jejího seznamu v příloze 2-A (Odstraňování cel) uplatňovala, nebyla-li by opatření přijata.

Článek 3.3

Prozatímní opatření

Za kritických okolností, kdy by prodlení mohlo způsobit obtížně napravitelnou škodu, může strana uplatnit dvoustranné ochranné opatření na prozatímním základě poté, co je zjištěno, že existují jasné důkazy, že se dovoz zboží pocházejícího z druhé strany zvýšil v důsledku snížení či odstranění cla podle této dohody a že tento dovoz působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví. Trvání jakýchkoli prozatímních opatření nepřekročí 200 dní a během této doby musí dotčená strana splňovat požadavky čl. 3.2 odst. 2 a 3. Dotčená strana ihned zpětně uhradí veškeré zvýšení cel, pokud šetření popsané v čl. 3.2 odst. 2 nevede ke zjištění, že jsou splněny požadavky článku 3.1. Trvání jakýchkoli prozatímních opatření se považuje za součást doby popsané v čl. 3.2 odst. 5 písm. b).

Článek 3.4

Kompenzace

1.   Strana uplatňující dvoustranné ochranné opatření konzultuje s druhou stranou v zájmu dosažení vzájemné dohody o vhodných kompenzacích liberalizujících obchod ve formě koncesí se zásadně rovnocennými účinky na obchod nebo rovnocenných hodnotě předpokládaného dodatečného cla, jež vyplyne z ochranného opatření. Strana poskytne příležitost k těmto konzultacím nejpozději 30 dní po uplatnění dvoustranného ochranného opatření.

2.   Pokud konzultace podle odstavce 1 nevedou k dohodě o kompenzacích liberalizujících obchod do 30 dní od svého začátku, může strana, na jejíž zboží se vztahuje ochranné opatření, pozastavit uplatňování zásadně rovnocenných koncesí straně uplatňující ochranné opatření.

3.   Právo na pozastavení uvedené v odstavci 2 se neuplatní během prvních 24 měsíců, kdy je dvoustranné ochranné opatření v platnosti, pokud dané ochranné opatření splňuje podmínky této dohody.

Článek 3.5

Definice

Pro účely tohoto oddílu se:

vážnou újmou a hrozbou vážné újmy rozumí totéž jako v čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) Dohody o ochranných opatřeních. Za tímto účelem je čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) obdobně začleněn do této dohody a je její součástí; a

přechodným obdobím rozumí doba platná pro určité zboží ode dne vstupu této dohody v platnost do deseti let ode dne, k němuž bylo dokončeno snižování nebo odstraňování cel, podle druhu zboží.

ODDÍL B

Ochranná opatření v oblasti zemědělství

Článek 3.6

Ochranná opatření v oblasti zemědělství

1.   Strana může v souladu s odstavci 2 až 8 uplatnit opatření ve formě vyššího cla na dovoz původního zemědělského zboží, jež je uvedeno v jejím seznamu v příloze 3, pokud celkový objem dovozu dotčeného zboží v kterémkoli roce přesáhne spouštěcí úroveň stanovenou v jejím seznamu v příloze 3.

2.   Clo podle odstavce 1 nesmí přesáhnout nižší z běžně uplatňované celní sazby podle doložky nejvyšších výhod anebo uplatňované celní sazby podle doložky nejvyšších výhod platné v den bezprostředně předcházející dni vstupu této dohody v platnost nebo celní sazby stanovené v seznamu dotčené strany v příloze 3.

3.   Cla, která každá strana uplatňuje podle odstavce 1, musí být stanovena v souladu s jejími seznamy v příloze 3.

4.   Žádná ze stran nesmí uplatňovat nebo zachovat ochranné opatření v oblasti zemědělství podle tohoto článku a současně uplatňovat nebo zachovat v souvislosti se stejným zbožím:

a)	dvoustranné ochranné opatření v souladu s článkem 3.1;

b)	opatření podle článku XIX GATT 1994 a Dohody o ochranných opatřeních; nebo

c)	zvláštní ochranné opatření podle článku 5 Dohody o zemědělství.

5.   Každá strana uplatňuje veškerá ochranná opatření v oblasti zemědělství transparentně. Do 60 dní od uložení ochranných opatření v oblasti zemědělství strana uplatňující opatření písemně uvědomí druhou stranu a poskytne jí relevantní údaje týkající se opatření. Na písemnou žádost strany vývozu spolu strany konzultují použití opatření.

6.   Provedení a použití tohoto článku může být předmětem diskuse a přezkumu ve Výboru pro obchod se zbožím uvedeném v článku 2.16 (Výbor pro obchod se zbožím).

7.   Žádná ze stran nesmí použít ani zachovat ochranné opatření v oblasti zemědělství na původní zemědělské zboží:

a)	pokud uplynulo období stanovené v ochranných ustanoveních pro oblast zemědělství v jejím seznamu v příloze 3, nebo

b)	pokud opatření zvyšuje clo v kvótě na zboží, jež podléhá celním kvótám stanoveným v dodatku 2-A-1 jejího seznamu v příloze 2-A (Odstraňování cel).

8.   Jakékoli dodávky dotčeného zboží, které byly na cestě na základě smlouvy uzavřené před uložením dodatečného cla podle odstavců 1 až 4, jsou osvobozeny od takového dodatečného cla za předpokladu, že mohou být pro účely zahájení uplatňování odstavce 1 v daném roce započítány do objemu dovozu dotčeného zboží během následujícího roku.

ODDÍL C

Souhrnná ochranná opatření

Článek 3.7

Souhrnná ochranná opatření

1.   Každá strana zachovává svá práva a povinnosti podle článku XIX GATT 1994 a Dohody o ochranných opatření. Není-li v tomto článku stanoveno jinak, neposkytuje tato dohoda stranám žádná další práva ani jim neukládá žádné další povinnosti, pokud jde o opatření přijatá podle článku XIX GATT 1994 a Dohody a ochranných opatřeních.

2.   Na žádost druhé strany, má-li na věci podstatný zájem, poskytne strana, která hodlá přijmout ochranná opatření, okamžitě ad hoc písemné oznámení všech důležitých informací o zahájení ochranného šetření, předběžných závěrů a konečných závěrů šetření.

3.   Pro účely tohoto článku se má za to, že strana má podstatný zájem, pokud patří mezi pět největších dodavatelů dováženého zboží během posledního tříletého období, měřeno z hlediska buď absolutního objemu, nebo hodnoty.

4.   Žádná ze stran nesmí současně uplatnit ve vztahu k témuž zboží:

a)	dvoustranné ochranné opatření v souladu s článkem 3.1 a

b)	opatření podle článku XIX GATT 1994 a Dohody o ochranných opatřeních.

5.   Žádná ze stran nesmí ve věcech vyplývajících z tohoto oddílu použít kapitolu čtrnáctou (Řešení sporů).

ODDÍL D

Antidumpingová a vyrovnávací cla

Článek 3.8

Obecná ustanovení

1.   Není-li v této kapitole stanoveno jinak, zachovávají strany svá práva a povinnosti podle článku VI GATT 1994, Dohody o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 obsažené v příloze 1A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o antidumpingu“) a Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále jen „Dohoda o subvencích“) obsažené v příloze 1A Dohody o WTO.

2.   Strany se dohodly, že antidumpingová a vyrovnávací cla by měla být využívána v plném souladu s příslušnými požadavky Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) a měla by být založena na spravedlivém a transparentním systému, pokud jde o řízení o zboží pocházejícím z druhé strany. Za tímto účelem strany ihned po uložení prozatímních opatření a v každém případě před konečným rozhodnutím zajistí úplné a smysluplné zveřejnění všech zásadních skutečností a důvodů, z nichž rozhodnutí uplatnit opatření vychází, aniž by byl dotčen odstavec 5 článku 6 Dohody o antidumpingu a odstavec 4 článku 12 Dohody o subvencích. Zveřejnění musí být provedeno písemnou formou a poskytovat zainteresovaným stranám dostatek času k vyjádření připomínek.

3.   V zájmu zajištění maximální účinnosti šetření vedoucího k případnému uložení antidumpingového nebo vyrovnávacího cla a zejména s ohledem na přiměřené právo na obranu se strany dohodly, že jazykem dokumentů předkládaných v rámci šetření vedoucího k případnému uložení antidumpingového nebo vyrovnávacího cla je angličtina. Tento odstavec nebrání Koreji, aby si vyžádala písemné vysvětlení v korejštině, pokud:

a)	není význam předložených dokumentů pro korejské vyšetřovací orgány dostatečně jasný pro účely šetření antidumpingového nebo vyrovnávacího cla a

b)	žádost se striktně omezuje na část, která není dostatečně jasná pro účely šetření antidumpingového nebo vyrovnávacího cla.

4.   Nezdrží-li to zbytečně šetření, poskytne se zainteresovaným stranám během šetření vedoucího k případnému uložení antidumpingového nebo vyrovnávacího cla možnost slyšení, během něhož mohou vyjádřit svá stanoviska.

Článek 3.9

Oznámení

1.   Poté, co příslušné orgány strany obdrží řádně doložené podání týkající se antidumpingu v souvislosti s dovozem z druhé strany, poskytne strana nejpozději patnáct dní před zahájením šetření písemné oznámení druhé straně, že žádost obdržela.

2.   Poté, co příslušné orgány strany obdrží řádně doložené podání týkající se vyrovnávacího cla v souvislosti s dovozem z druhé strany, poskytne strana před zahájením šetření písemné oznámení druhé straně, že žádost obdržela, a nabídne druhé straně schůzku, na níž žádost konzultuje s jejími příslušnými orgány.

Článek 3.10

Přihlédnutí k veřejným zájmům

Strany se snaží přihlédnout před uložením antidumpingového nebo vyrovnávacího cla k veřejným zájmům.

Článek 3.11

Šetření po ukončení na základě přezkumu

Strany se dohodly, že zvláště pečlivě posoudí veškeré žádosti o zahájení antidumpingového šetření týkajícího se zboží pocházejícího z druhé strany, v souvislosti s nímž se v předchozích dvanácti měsících na základě přezkumu ukončila antidumpingová opatření. Neprokáže-li toto posouzení před zahájením, že došlo ke změně okolností, k šetření se nepřistoupí.

Článek 3.12

Kumulativní posouzení

Je-li předmětem šetření vedoucího k případnému uložení antidumpingového nebo vyrovnávacího cla současně dovoz z více než jedné země, posoudí strana zvláště pečlivě, zda je kumulativní posouzení účinků dovozu z druhé strany vhodné vzhledem k podmínkám hospodářské soutěže mezi dováženým zbožím a podmínkám hospodářské soutěže mezi dováženým zbožím a obdobným domácím zbožím.

Článek 3.13

Norma de minimis použitelná při přezkumu

1.   Jakékoli opatření, jež je předmětem přezkumu podle článku 11 Dohody o antidumpingu, se ukončí, pokud je stanoveno, že dumpingové rozpětí, které se pravděpodobně bude opakovat, je nižší než práh de minimis stanovený v odstavci 8 článku 5 Dohody o antidumpingu.

2.   Při stanovení individuálních rozpětí podle odstavce 5 článku 9 Dohody o antidumpingu se neuloží žádné clo vývozcům nebo výrobcům ze strany vývozu, pro něž je na základě reprezentativního vývozního prodeje stanoveno, že dumpingové rozpětí je nižší než práh de minimis stanovený v odstavci 8 článku 5 Dohody o antidumpingu.

Článek 3.14

Pravidlo nižšího cla

Rozhodne-li se strana uplatnit antidumpingové nebo vyrovnávací clo, nesmí jeho výše přesáhnout rozpětí dumpingu nebo napadnutelných subvencí a měla by být nižší než toto rozpětí, dostačuje-li takové nižší clo k odstranění újmy, jež vznikla domácímu průmyslovému odvětví.

Článek 3.15

Řešení sporů

Žádná ze stran nesmí ve věcech vyplývajících z tohoto oddílu použít kapitolu čtrnáctou (Řešení sporů).

ODDÍL E

Institucionální ustanovení

Článek 3.16

Pracovní skupina pro spolupráci v oblasti nápravných opatření

1.   Pracovní skupina pro spolupráci v oblasti nápravných opatření zřízená podle čl. 15.3 odst. 1 (Pracovní skupiny) je fórem pro dialog v rámci spolupráce v oblasti nápravných opatření.

2.   Pracovní skupina plní tyto funkce:

a)	zvyšuje znalosti každé strany o zákonech, politikách a postupech v oblasti nápravných opatření druhé strany a zlepšuje porozumění jim;

b)	dohlíží na provádění této kapitoly;

c)	zlepšuje spolupráci mezi orgány stran příslušnými pro záležitosti týkající se nápravných opatření;

d)	představuje fórum pro výměnu informací mezi stranami o otázkách týkajících se antidumpingu, subvencí a vyrovnávacích opatření a ochranných opatření;

e)

představuje fórum k diskusi mezi stranami o dalších důležitých tématech oboustranného zájmu, včetně: i) mezinárodních otázek souvisejících s nápravnými opatřeními, a to i otázek týkajících se jednání WTO z Dohá o pravidlech, a ii) postupů příslušných orgánů stran v šetřeních vedoucích k případnému uložení antidumpingových a vyrovnávacích cel, jako je použití „dostupných faktů“ a postupy ověřování, a

f)	spolupracuje v jakýchkoli dalších záležitostech, jež strany dohodou označí za nezbytné.

3.   Pracovní skupina obvykle zasedá jednou ročně a v případě potřeby mohou být uspořádána další zasedání na žádost kterékoli ze stran.

KAPITOLA ČTVRTÁ

TECHNICKÉ PŘEKÁŽKY OBCHODU

Článek 4.1

Potvrzení Dohody o technických překážkách obchodu

Strany potvrzují svá stávající práva a povinnosti, které pro ně vzájemně plynou z Dohody o technických překážkách obchodu obsažené v příloze 1A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda WTO/TBT“), jež je obdobně začleněna do této dohody a je její součástí.

Článek 4.2

Oblast působnosti a definice

1.   Tato kapitola se týká přípravy, přijímání a používání norem, technických předpisů a postupů posuzování shody, jak jsou definovány v Dohodě WTO/TBT, jež mohou ovlivnit obchod se zbožím mezi stranami.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 se tato kapitola nevztahuje na:

a)	technické specifikace vypracované vládními orgány pro výrobní nebo spotřební požadavky těchto orgánů ani

b)	sanitární a fytosanitární opatření tak, jak jsou definovaná v příloze A Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření obsažené v příloze 1A Dohody o WTO.

3.   Pro účely této kapitoly se použijí definice uvedené v příloze 1 Dohody WTO/TBT.

Článek 4.3

Spolupráce

1.   Strany posílí spolupráci v oblasti norem, technických předpisů a postupů posuzování shody za účelem zvýšení vzájemného porozumění svým příslušným systémům a usnadnění vzájemného přístupu na své trhy. Za tímto účelem mohou navázat dialog o regulaci, a to jak na horizontální, tak na odvětvové úrovni.

2.   V rámci své dvoustranné spolupráce se strany snaží identifikovat, rozvíjet a podněcovat iniciativy vedoucí k usnadnění obchodu, mezi něž mohou patřit mimo jiné následující činnosti:

a)	posilování regulační spolupráce, například prostřednictvím výměny informací, zkušeností a údajů a prostřednictvím vědecké a technické spolupráce za účelem zlepšení kvality a úrovně technických předpisů a účelného využívání regulačních zdrojů;

b)	kde je to vhodné, zjednodušení technických předpisů, norem a postupů posuzování shody;

c)	pokud strany souhlasí a je-li to vhodné, například neexistují-li mezinárodní normy, předcházení zbytečným rozdílům v přístupu k předpisům a v postupech posuzování shody a příprava možnosti sblížit nebo sjednotit technické požadavky; a

d)	prosazování a podpora dvoustranné spolupráce mezi veřejnými nebo soukromými organizacemi stran příslušnými pro metrologii, normalizaci, zkoušení, certifikaci a akreditaci.

3.   Na žádost věnuje strana patřičnou pozornost návrhům druhé strany na spolupráci podle této kapitoly.

Článek 4.4

Technické předpisy

1.   Strany se dohodly, že budou co nejlépe využívat správné regulační praxe, jak je stanoveno v Dohodě WTO/TBT. Strany se dohodly, že zejména:

a)	budou plnit povinnosti stran týkající se transparentnosti stanovené v Dohodě WTO/TBT;

b)

budou používat příslušné mezinárodní normy jako základ pro technické předpisy, včetně postupů posuzování shody, s výjimkou případů, kdy tyto mezinárodní normy jsou neúčinné nebo nevhodné k dosažení oprávněných sledovaných cílů, a pokud by mezinárodní normy nebyly použity jako základ, vysvětlit na požádání druhé straně důvody, proč byly takové normy považovány za nevhodné nebo neúčinné pro dosažení sledovaného cíle;

c)	pokud strana přijala nebo navrhuje přijetí technického předpisu, poskytne na požádání druhé straně dostupné informace o cíli, právním základu a zdůvodnění technického předpisu;

d)

stanoví mechanismus pro poskytování kvalitnějších informací o technických předpisech (a to rovněž prostřednictvím veřejných internetových stránek) hospodářským subjektům druhé strany a zejména neprodleně předloží na požádání druhé straně nebo jejím hospodářským subjektům písemné informace a případně, je-li dostupný, písemný návod k dosažení souladu s technickými předpisy této strany;

e)	náležitě zváží stanoviska druhé strany, pokud je část postupu tvorby technického předpisu otevřena veřejným konzultacím, a na požádání poskytne písemnou odpověď na připomínky druhé strany;

f)	při podávání oznámení podle Dohody WTO/TBT poskytnou druhé straně lhůtu nejméně 60 dní po oznámení pro uplatnění písemných připomínek k návrhu a

g)

ponechají dostatek času mezi zveřejněním technických předpisů a jejich vstupem v platnost, aby se hospodářské subjekty druhé strany mohly přizpůsobit, s výjimkou případů, kdy vzniknou nebo hrozí, že vzniknou, vážné problémy spojené s bezpečností, zdravím, ochranou životního prostředí nebo národní bezpečností, a pokud je to proveditelné, věnují náležitou pozornost odůvodněným žádostem o prodloužení lhůty pro předložení připomínek.

2.   Každá strana zajistí, aby se hospodářské subjekty a jiné zainteresované osoby z druhé strany mohly účastnit všech formálních veřejných postupů konzultace týkajících se tvorby technických předpisů za podmínek nejméně tak výhodných, jaké mají právnické či fyzické osoby dané strany.

3.   Každá strana usiluje o uplatňování technických předpisů jednotně a důsledně na celém svém území. Pokud Korea oznámí straně EU problém týkající se obchodu a zřejmě vyplývající z různosti právních předpisů členských států Evropské unie, kterou Korea považuje za neslučitelnou se Smlouvou o fungování Evropské unie, učiní strana EU vše pro to, aby byla záležitost co nejdříve vyřešena.

Článek 4.5

Normy

1.   Strany potvrzují své závazky podle odstavce 1 článku 4 Dohody WTO/TBT, že zajistí, aby jejich normalizační orgány přijaly a postupovaly v souladu s Kodexem správné praxe pro přípravu, přijímání a uplatňování norem obsažený v příloze 3 Dohody WTO/TBT, a rovněž zohledňovaly zásady stanovené v rozhodnutích a doporučeních přijatých výborem ode dne 1. ledna 1995, G/TBT/1/rev.8, 23. května 2002, oddíl IX (Rozhodnutí výboru o zásadách pro tvorbu mezinárodních norem, pokynů a doporučení ve vztahu k článkům 2, 5 a příloze 3 dohody), jež vydal Výbor WTO pro technické překážky obchodu.

2.   Strany se zavázaly, že si budou vyměňovat informace o:

a)	tom, jak používají normy v souvislosti s technickými předpisy,

b)	svých postupech tvorby norem a míře využití mezinárodních norem jakožto základu pro své národní a regionální normy a

c)	dohodách o spolupráci v oblasti tvorby norem prováděných kteroukoli ze stran, například informace o otázkách souvisejících s tvorbou norem v dohodách o volném obchodu se třetími stranami.

Článek 4.6

Posuzování shody a akreditace

1.   Strany uznávají, že existuje široká řada mechanismů k usnadnění přijetí výsledků postupů posuzování shody prováděných na území druhé strany, včetně:

a)	dohod o vzájemném přijímání výsledků postupů posuzování shody se zvláštními technickými předpisy prováděných orgány se sídlem na území druhé strany;

b)	postupů akreditace způsobilosti orgánů pro posuzování shody nacházejících se na území druhé strany;

c)	určení orgánů pro posuzování shody nacházejících se na území druhé strany prováděných vládou;

d)	uznávání jednou stranou výsledků postupů posuzování shody provedených na území druhé strany;

e)	dobrovolných dohod mezi orgány posuzování shody na území každé strany a

f)	přijetí prohlášení dodavatele o shodě stranou dovozu.

2.   Se zvláštním zřetelem na tyto úvahy se strany zavazují k:

a)	intenzivnější výměně informací o těchto a podobných mechanismech s cílem usnadnit přijímání výsledků posuzování shody;

b)	výměně informací o postupech posuzování shody, a zejména o kritériích použitých k výběru vhodných postupů posuzování shody pro specifické výrobky;

c)	výměně informací o akreditační politice a zvážení nejlepšího možného využití mezinárodních norem pro akreditaci a mezinárodních dohod, jichž stranami jsou akreditační orgány stran, například pomocí mechanismů Mezinárodní spolupráce v akreditaci laboratoří a Mezinárodního akreditačního fóra; a

d)	tomu, že v souladu s odstavcem 1.2 článku 5 Dohody WTO/TBT nebudou požadovat přísnější postupy posuzování shody, než je nezbytné.

3.   Zásady a postupy stanovené v souvislosti s tvorbou a přijímáním technických předpisů podle článku 4.4 s cílem vyhnout se zbytečným překážkám obchodu a zajistit transparentnost a nediskriminaci platí rovněž pro povinné postupy posuzování shody.

Článek 4.7

Dozor nad trhem

Strany se zavazují k výměně stanovisek k dozoru nad trhem a donucovacím činnostem.

Článek 4.8

Poplatky za posuzování shody

Strany potvrzují své závazky podle odstavce 2.5 článku 5 Dohody WTO/TBT, že poplatky za povinné posuzování shody dovážených produktů musí být spravedlivé v poměru k poplatkům, které jsou ukládány za posuzování shody obdobných výrobků domácího původu nebo pocházejících z jiných zemí, s přihlédnutím ke komunikačním, dopravním a jiným nákladům vyplývajícím z rozdílného umístění zařízení žadatele a orgánu pro posuzování shody, a zavazují se uplatňovat tuto zásadu v oblastech, na které se vztahuje tato kapitola.

Článek 4.9

Značení a označování

1.   Strany berou na vědomí odstavec 1 přílohy 1 Dohody WTO/TBT, podle kterého technický předpis může zahrnovat nebo se výhradně týkat předpisů o značení nebo označování výrobku, a dohodly se, že pokud jejich technické předpisy stanoví povinné značení nebo označování, budou dodržovat zásady odstavce 2 článku 2 Dohody WTO/TBT, podle kterého technické předpisy nemají být připravovány s cílem nebo důsledkem vytvářet zbytečné překážky mezinárodního obchodu a nemají omezovat obchod více, než je třeba ke splnění oprávněného cíle.

2.   Strany se zejména dohodly, že pokud jedna ze stran požaduje povinné značení nebo označování výrobků:

a)

snaží se tato strana minimalizovat své požadavky na značení nebo označování jiné než relevantní pro spotřebitele nebo uživatele výrobku. Vyžaduje-li se označování za jinými účely, například daňovými, musí být tento požadavek formulován tak, aby neomezoval obchod více, než je třeba ke splnění oprávněného cíle;

b)

tato strana může upřesnit formu etikety nebo značení, ale nesmí vyžadovat v tomto ohledu předchozí schválení, registraci nebo certifikaci. Tímto ustanovením není dotčeno právo strany požadovat předběžné schválení konkrétních informací, jež mají být na etiketě nebo značení uvedeny podle příslušných domácích právních předpisů;

c)	požaduje-li tato strana, aby hospodářské subjekty používaly jedinečné identifikační číslo, vydává takové číslo hospodářským subjektům druhé strany bez zbytečného prodlení a bez diskriminace;

d)

tato strana může nadále dle svého uvážení požadovat, aby byly informace na značkách nebo označení uvedeny v konkrétním jazyce. Existuje-li mezinárodní nomenklatura přijatá stranami, lze ji rovněž využít. Současné použití jiných jazyků nesmí být zakázáno, pokud jsou informace uvedené v jiných jazycích totožné s informacemi uváděnými ve stanoveném jazyce nebo pokud informace uváděné v dalším jazyce nepředstavují klamné tvrzení o výrobku; a

e)	tato strana se v případech, kdy má za to, že to neohrožuje oprávněné cíle ve smyslu Dohody WTO/TBT, snaží přijímat dočasné nebo snímatelné etikety nebo značení či označení v doprovodné dokumentaci spíše než fyzicky připevněné k výrobku.

Článek 4.10

Mechanismy koordinace

1.   Strany se dohodly, že jmenují koordinátory pro technické překážky obchodu a poskytnou si vzájemně příslušné informace, dojde-li ke změně těchto koordinátorů. Koordinátoři pracují společně v zájmu snadnějšího provádění této kapitoly a spolupráce mezi stranami ve všech záležitostech náležejících do této kapitoly.

2.   Mezi funkce koordinátorů patří:

a)

sledovat provádění a správu této kapitoly, řádně řešit veškeré otázky, jež vznese kterákoli ze stran a které se týkají vypracování, přijetí, použití nebo vymáhání norem, technických předpisů a postupů posuzování shody, a na žádost kterékoli ze stran vést konzultace o jakékoli záležitosti vyplývající z této kapitoly;

b)	posilovat spolupráci při vypracovávání a zlepšování norem, technických předpisů a postupů posuzování shody;

c)	připravit navázání dialogu o regulaci podle potřeby v souladu s článkem 4.3;

d)	připravit ustavení pracovních skupin, v nichž mohou zasedat nevládní odborníci a zúčastněné strany nebo s nimi skupina může konzultovat, na základě vzájemné dohody stran;

e)	vyměňovat si informace o vývoji na nevládních, regionálních a vícestranných fórech týkajících se norem, technických předpisů a postupů posuzování shody a

f)	revidovat tuto kapitolu na základě vývoje v rámci Dohody WTO/TBT.

3.   Koordinátoři spolu komunikují jakoukoli schválenou metodou vhodnou k účinnému a účelnému výkonu svých funkcí.

KAPITOLA PÁTÁ

SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ OPATŘENÍ

Článek 5.1

Cíl

1.   Cílem této kapitoly je minimalizovat negativní dopady sanitárních a fytosanitárních opatření na obchod a současně chránit život a zdraví lidí, zvířat a rostlin na územích stran.

2.   Vedle toho je cílem této kapitoly posílení spolupráce mezi stranami v otázkách dobrých životních podmínek zvířat s přihlédnutím k různým faktorům, jako jsou podmínky odvětví živočišné výroby stran.

Článek 5.2

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na všechna sanitární a fytosanitární opatření kterékoli strany, která mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat obchod mezi stranami.

Článek 5.3

Definice

Pro účely této kapitoly se sanitárními a fytosanitárními opatřeními rozumějí opatření definovaná v odstavci 1 přílohy A Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

Článek 5.4

Práva a povinnosti

Strany potvrzují svá stávající práva a povinnosti podle Dohody WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

Článek 5.5

Transparentnost a výměna informací

Strany:

a)	usilují o transparentnost, pokud jde o sanitární a fytosanitární opatření použitelná v obchodě;

b)	podporují vzájemné pochopení sanitárních a fytosanitárních opatření obou stran a jejich používání;

c)	vyměňují si informace o otázkách souvisejících s rozvojem a použitím sanitárních a fytosanitárních opatření, jež ovlivňují nebo mohou ovlivnit obchod mezi stranami, s cílem minimalizovat jejich negativní dopad na obchod a

d)	na žádost kterékoli z nich si vzájemně sdělují požadavky platné pro dovoz specifických produktů.

Článek 5.6

Mezinárodní normy

Strany:

a)	na žádost kterékoli z nich spolupracují na vývoji společného výkladu použití mezinárodních norem v oblastech, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit obchod mezi nimi, s cílem minimalizovat negativní dopad na obchod mezi sebou a

b)	spolupracují na rozvoji mezinárodních norem, pokynů a doporučení.

Článek 5.7

Dovozní požadavky

1.   Obecné dovozní požadavky jedné strany se musí týkat celého území druhé strany.

2.   Straně vývozu nebo jejím částem může strana dovozu na základě určení nákazového statusu a rostlinolékařského stavu dotyčné strany vývozu nebo jejích částí uložit další specifické dovozní požadavky v souladu s pokyny a normami stanovenými v Dohodě WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, Komisí pro Codex Alimentarius, Mezinárodní organizací pro zdraví zvířat a v Mezinárodní úmluvě o ochraně rostlin.

Článek 5.8

Opatření týkající se zdraví zvířat a rostlin

1.   Strany uznávají pojetí oblastí prostých škůdců nebo nákaz a oblastí s nízkým výskytem škůdců nebo nákaz v souladu s Dohodou WTO o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a standardy Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin a zavedou vhodný postup pro uznávání takových oblastí s přihlédnutím k jakýmkoli relevantním mezinárodním normám, pokynům nebo doporučením.

2.   Při určování těchto oblastí zváží strany takové faktory, jako je zeměpisné vymezení, ekosystémy, epidemiologický dohled a účinnost sanitárních nebo fytosanitárních kontrol v těchto oblastech.

3.   Strany v úzké spolupráci stanoví oblasti prosté škůdců nebo nákaz a oblasti s nízkým výskytem škůdců nebo nákaz s cílem nastolit vzájemnou důvěru k postupům jednotlivých stran při určování takových území. Strany se budou snažit dokončit toto posilování vzájemné důvěry přibližně do dvou let od vstupu této dohody v platnost. Úspěšné ukončení spolupráce na posilování vzájemné důvěry potvrdí Výbor pro sanitární a fytosanitární opatření uvedený v článku 5.10.

4.   Při určování takových oblastí vychází strana dovozu při vlastním určování nákazového statusu a rostlinolékařského stavu strany vývozu nebo jejích částí v zásadě z informací, jež poskytne strana vývozu v souladu s Dohodou o SFS a standardy Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, a přihlíží k tomu, které oblasti určila strana vývozu. V této souvislosti, pokud strana nepřijme určení druhé strany, vysvětlí své důvody pro tento krok a připraví se na zahájení konzultací.

5.   Strana vývozu poskytne nezbytné důkazy, aby bylo straně dovozu objektivně prokázáno, že takové oblasti jsou a pravděpodobně zůstanou oblastmi prostými škůdců nebo nákaz či oblastmi s nízkým výskytem škůdců nebo nákaz. Za tím účelem straně dovozu na požádání umožní rozumný přístup k inspekci, provedení zkoušek nebo jiným příslušným krokům.

Článek 5.9

Spolupráce v oblasti dobrých životních podmínek zvířat

Strany:

a)	si vyměňují informace, odborné znalosti a zkušenosti v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a přijmou pracovní plán pro tyto činnosti a

b)	spolupracují na rozvoji norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na mezinárodních fórech, zejména pokud jde o omračování a porážku zvířat.

Článek 5.10

Výbor pro sanitární a fytosanitární opatření

1.   Výbor pro sanitární a fytosanitární opatření zřízený podle čl. 15.2 odst. 1 (Specializované výbory) smí:

a)	vytvářet nezbytné postupy nebo opatření pro provádění této kapitoly;

b)	sledovat pokrok při provádění této kapitoly;

c)	potvrdit úspěšné ukončení posilování vzájemné důvěry uvedeného v čl. 5.8 odst. 3;

d)	vytvářet postupy pro schvalování provozů pro produkty živočišného původu a případně míst produkce pro produkty rostlinného původu a

e)	sloužit jako fórum pro diskusi o problémech plynoucích z použití určitých sanitárních a fytosanitárních opatření s cílem dosáhnout vzájemně přijatelných alternativ. V této souvislosti bude výbor na žádost kterékoli strany naléhavě svolán, aby vedl konzultace.

2.   Výbor je složen ze zástupců stran a zasedá jednou ročně v den určený vzájemnou dohodou. Místo zasedání se rovněž stanoví vzájemnou dohodou. Před zasedáním musí být schválen pořad jednání. Předsednictví vykonávají střídavě obě strany.

Článek 5.11

Řešení sporů

Žádná ze stran nesmí ve věcech vyplývajících z této kapitoly použít kapitolu čtrnáctou (Řešení sporů).

KAPITOLA ŠESTÁ

CELNÍ SPOLUPRÁCE A USNADNĚNÍ OBCHODU

Článek 6.1

Cíle a zásady

Strany se s ohledem na své cíle usnadnit obchod a podporovat celní spolupráci na dvoustranném a vícestranném základě dohodly, že budou spolupracovat a přijmou a budou uplatňovat požadavky a postupy týkající se dovozu, vývozu a tranzitu zboží na základě těchto cílů a zásad:

a)

v zájmu zajištění toho, aby požadavky a postupy týkající se dovozu, vývozu a tranzitu zboží byly účinné a přiměřené: i) každá strana přijme nebo zachová rychlé celní postupy a současně zachová přiměřené celní kontroly a postupy výběru; ii) požadavky a postupy týkající se dovozu, vývozu a tranzitu zboží nesmějí být administrativně náročné nebo omezovat obchod více, než je třeba ke splnění oprávněných cílů; iii) každá strana poskytuje k odbavení zboží minimální dokumentaci a zpřístupní elektronické systémy k využití celním orgánům; iv) každá strana využívá informačních technologií urychlujících postupy propuštění zboží; v) každá strana zajistí, aby její celní orgány a agentury zapojené do hraničních kontrol, včetně záležitostí dovozu, vývozu a tranzitu, spolupracovaly a své činnosti koordinovaly; a vi) každá strana zajistí, aby využití celních agentů bylo dobrovolné;

b)

požadavky a postupy týkající se dovozu, vývozu a tranzitu zboží musí být založeny na mezinárodních nástrojích a normách obchodu a cel, které strany přijaly: i) mezinárodní nástroje a normy obchodu a cel jsou základem pro požadavky a postupy týkající se dovozu, vývozu a tranzitu, pokud takové nástroje a normy existují, kromě případů, kdy by byly nevhodným nebo neúčinným prostředkem ke splnění stanovených oprávněných cílů, a ii) požadavky a postupy ve vztahu k údajům jsou postupně používány a uplatňovány v souladu s modelem celních údajů Světové celní organizace (dále jen „WCO“) a souvisejícími doporučeními a pokyny WCO;

c)	požadavky a postupy musí být pro dovozce, vývozce a jiné zainteresované strany transparentní a předvídatelné;

d)	každá strana vede včas konzultace se zástupci obchodní veřejnosti a jinými zúčastněnými stranami, a to i o významných nových nebo pozměněných požadavcích a postupech před jejich přijetím;

e)	zásady nebo postupy řízení rizik jsou uplatňovány tak, aby se úsilí o soulad zaměřovalo na transakce, jež si zasluhují pozornost;

f)	každá strana spolupracuje a účastní se výměny informací za účelem podpory používání a dodržování opatření na usnadnění obchodu přijatých podle této dohody a

g)	opatření k usnadnění obchodu nesmějí bránit dosažení oprávněných politických cílů, jako je ochrana národní bezpečnosti, zdraví a životního prostředí.

Článek 6.2

Propuštění zboží

1.   Každá strana přijme a uplatňuje zjednodušené a účinné požadavky a postupy týkající se cel a jiných záležitostí obchodu v zájmu usnadnění obchodu mezi stranami.

2.   Podle odstavce 1 zajistí každá strana, aby její celní orgány, pohraniční orgány nebo jiné příslušné úřady uplatňovaly požadavky a postupy, jež:

a)	stanoví propuštění zboží v době nepřesahující dobu nutnou pro zajištění souladu s jejich předpisy a formalitami v oblasti cel a jiných oblastech souvisejících s obchodem. Každá strana usiluje o další omezení doby potřebné k propuštění zboží;

b)	umožní předchozí elektronické podání a případné zpracování informací dříve, než zboží bude fyzicky dopraveno na hranice, tzv. „zpracování před příjezdem“, aby mohlo být zboží po příjezdu na hranice propuštěno;

c)	umožní dovozcům získat od celních orgánů propuštění zboží před vydáním a bez dotčení konečného rozhodnutí celních orgánů o použitelných clech, daních a poplatcích; (3) a

d)	umožní, aby bylo zboží propuštěno do volného oběhu v místě příjezdu bez dočasného přemístění do skladiště nebo jiného zařízení.

Článek 6.3

Zjednodušený celní režim

Strany se pokusí uplatňovat zjednodušené dovozní a vývozní postupy pro obchodníky nebo hospodářské subjekty, již splňují zvláštní kritéria stanovená jednou ze stran, která umožňují zejména rychlejší propuštění a odbavení zboží, včetně předchozího elektronického podání a zpracování informací dříve, než zásilka bude fyzicky dopravena na hranice, nižší četnost fyzických kontrol a usnadnění obchodu s ohledem například na zjednodušená prohlášení s co nejmenším množstvím dokumentace.

Článek 6.4

Řízení rizik

Každá strana v co největší možné míře využívá elektronický systém řízení rizik pro provádění analýzy a zacílení rizik, který jejím celním orgánům umožní zaměřit se při kontrolách na vysoce rizikové zboží a zjednodušuje odbavení a pohyb zboží s nízkým rizikem. Každá strana čerpá při řízení rizik z revidované Mezinárodní úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů z roku 1999 (dále jen „Kjótská úmluva“) a Pokynů WCO pro řízení rizik.

Článek 6.5

Transparentnost

1.   Každá strana zajistí, aby její právní předpisy a obecné správní postupy a jiné požadavky, včetně poplatků a dávek, týkající se cel a jiných obchodních záležitostí byly bezprostředně k dispozici všem zainteresovaným stranám prostřednictvím úředně určeného média, a je-li to možné a proveditelné, na internetových stránkách.

2.   Každá strana zřídí nebo zachová jedno nebo více míst pro dotazy nebo informačních míst, kam se mohou zájemci obracet s dotazy o celních a jiných obchodních záležitostech.

3.   Každá strana vede konzultace se zástupci obchodní veřejnosti a s jinými zainteresovanými stranami a poskytuje jim informace. Tyto konzultace a informace se týkají významných nových nebo změněných požadavků a postupů a zainteresované strany musí mít možnost vyjádřit se k nim dříve, než jsou tyto požadavky a postupy přijaty.

Článek 6.6

Rozhodnutí vydané předem

1.   Na písemnou žádost obchodníků každá strana písemně prostřednictvím svých celních orgánů vydá rozhodnutí před dovozem zboží na její území, v souladu se svými právními předpisy, o sazebním zařazení či původu daného zboží nebo jakýchkoli jiných podobných náležitostech podle vlastního rozhodnutí.

2.   S výhradou požadavků na zachování důvěrnosti podle svých právních předpisů každá strana zveřejní, například na internetu, svá předem vydaná rozhodnutí o sazebním zařazení zboží a jakýchkoli jiných podobných záležitostech podle vlastního rozhodnutí.

3.   V zájmu usnadnění obchodu strany do svých dvoustranných dialogů zařadí pravidelné aktualizace změn ve svých příslušných právních předpisech týkajících se záležitostí uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 6.7

Odvolací řízení

1.   Každá strana zajistí, aby se proti jejím rozhodnutím o celních záležitostech a jiných požadavcích a postupech týkajících se dovozu, vývozu a tranzitu mohly osoby dotčené takovým rozhodnutím odvolat nebo podat podnět k jejich přezkumu. Strana může požadovat, aby o odvolání, dříve než ho přezkoumá vyšší nezávislý orgán, což může být obecný nebo správní soud, nejprve rozhodla stejná agentura, její nadřízený úřad nebo soud.

2.   Výrobce nebo vývozce může na žádost orgánu, který provádí přezkum, poskytnout informace přímo straně, která provádí správní přezkum. Vývozce nebo výrobce poskytující informace může stranu, která provádí správní přezkum, požádat, aby informace považovala za důvěrné v souladu se svými právními předpisy.

Článek 6.8

Důvěrnost

1.   S jakýmikoli informacemi poskytnutými osobami nebo orgány kterékoli strany orgánům druhé strany podle této kapitoly se nakládá jako s důvěrnými nebo vyhrazenými podle platných právních požadavků každé ze stran, a to i když se jedná o informace vyžádané podle článku 6.7. Vztahuje se na ně závazek úředního tajemství a požívají ochrany poskytované informacím stejného druhu podle příslušných právních předpisů strany, která je obdržela.

2.   Osobní údaje lze poskytnout, pouze pokud se strana, která je obdrží, zaváže zajistit jejich ochranu způsobem alespoň rovnocenným způsobu ochrany, který se na daný případ vztahuje ve straně, která tyto údaje může poskytnout. Osoba poskytující informace nesmí stanovit přísnější požadavky, než jaké se na tyto údaje vztahují v její jurisdikci.

3.   Informace uvedené v odstavci 1 nepoužijí orgány strany, která je získala, pro jiné účely, než pro které byly poskytnuty, bez výslovného souhlasu osoby nebo orgánu, jenž je poskytl.

4.   Informace uvedené v odstavci 1 nesmějí být bez výslovného souhlasu osoby nebo orgánu, který je poskytl, zveřejněny nebo komukoli zpřístupněny, ledaže to vyžadují nebo umožňují právní předpisy strany, která je obdržela, v souvislosti se soudním řízením. Osoba nebo orgán, který informace poskytl, musí být o takovém zpřístupnění uvědomen, pokud možno s předstihem.

5.   Pokud orgán některé strany žádá o informace podle této kapitoly, sdělí dožádaným osobám všechny možnosti zveřejnění v souvislosti se soudním řízením.

6.   Pokud se žádající strana nedohodne s osobou poskytující informace jinak, použije vždy, když je to vhodné, všechna dostupná opatření podle svých platných právních předpisů v zájmu zachování důvěrnosti informací a ochrany osobních údajů, pokud jde o zpřístupnění dotyčných informací třetí osobou nebo jinými orgány.

Článek 6.9

Poplatky a platby

Pokud jde o veškeré poplatky a dávky jakékoli povahy jiné než cla a položky, jež jsou vyloučeny z definice cla podle článku 2.3 (Cla), jež se ukládají v souvislosti s dovozem nebo vývozem:

a)	poplatky a dávky mohou být uloženy pouze na služby poskytované ve spojení s dotčeným dovozem nebo vývozem nebo na jakékoli formality vyžadované v souvislosti s takovým dovozem nebo vývozem;

b)	poplatky a dávky nesmějí překročit přibližné náklady na poskytované služby;

c)	poplatky a dávky nesmějí být vypočteny valoricky;

d)	poplatky a dávky se neukládají za konzulární služby;

e)

informace o poplatcích a dávkách se zveřejní prostřednictvím úředně určeného média, a je-li to možné a proveditelné, na internetových stránkách. Mezi tyto informace patří i zdůvodnění poplatků a dávek za poskytovanou službu, příslušný orgán, poplatky a dávky, které se uplatní, a kdy a jak se má platba provést; a

f)	nové nebo pozměněné poplatky a dávky se neuloží, dokud nejsou informace v souladu s písmenem e) zveřejněny a přímo dostupné.

Článek 6.10

Kontrola před nakládkou

Žádná ze stran nevyžaduje provedení kontrol před nakládkou ani podobných postupů.

Článek 6.11

Audit po propuštění zboží

Každá strana dá obchodníkům příležitost využívat možnosti účinných auditů po propuštění zboží. Provádění auditů po propuštění zboží nesmí vést k bezdůvodným nebo neoprávněným požadavkům ani zátěži pro obchodníky.

Článek 6.12

Celní hodnota

Dohoda o celní hodnotě bez výhrad a možností uvedených v článku 20 a v příloze III odst. 2 až 4 uvedené dohody je obdobně začleněna do této dohody a je její součástí.

Článek 6.13

Celní spolupráce

1.   Strany posílí svou spolupráci v celních a souvisejících záležitostech.

2.   Strany se zavazují ke krokům v celních záležitostech usnadňujícím obchod s přihlédnutím k činnostem prováděným v této souvislosti mezinárodními organizacemi. To může zahrnovat testování nových celních režimů.

3.   Strany stvrzují svůj závazek usnadňovat zákonný pohyb zboží a v souladu s touto dohodou si vyměňují odborné poznatky o opatřeních ke zlepšení celních technik a postupů a o automatizovaných počítačových systémech.

4.   Strany se zavazují k:

a)	pokračování v harmonizaci dokumentace a prvků údajů používaných v obchodu v souladu s mezinárodními normami pro účely usnadnění toku obchodu mezi sebou v záležitostech souvisejících se cly, pokud jde o dovoz, vývoz a tranzit zboží;

b)	intenzivnější spolupráci mezi svými celními laboratořemi a vědeckými úseky a ke spolupráci na harmonizaci metod celních laboratoří;

c)	vzájemné výměně zaměstnanců celních orgánů;

d)	společné organizaci školicích programů o celních a souvisejících záležitostech pro úředníky, kteří se přímo podílejí na celních postupech;

e)	rozvoji účinných mechanismů ke komunikaci s obchodní a podnikatelskou veřejností;

f)	vzájemné pomoci v co nejširším možném rozsahu při stanovení celního zařazení, celní hodnoty a původu pro preferenční celní zacházení pro dovážené zboží;

g)	podpoře silného a účinného vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány, pokud jde o dovoz, vývoz, zpětný vývoz, tranzit, překládku a jiné celní režimy, a zejména pokud jde o padělané zboží; a

h)

zvýšení bezpečnosti námořních kontejnerů a jiných zásilek ze všech míst dovážených do strany, překládaných ve straně nebo procházejících tranzitem přes stranu při současném usnadnění obchodu. Strany se dohodly, že cíle posílené a rozšířené spolupráce zahrnují mimo jiné: i) spolupráci na posílení celních aspektů při zajištění logistického řetězce mezinárodního obchodu a ii) co největší koordinaci postojů na veškerých vícestranných fórech, kde se mohou vhodně nastolit a diskutovat otázky související s bezpečností kontejnerů.

5.   Strany uznávají, že ke snazšímu plnění povinností stanovených touto dohodou a k dosažení co největšího usnadnění obchodu je zásadní jejich technická spolupráce. Strany se prostřednictvím svých celních správ dohodly, že vypracují program technické spolupráce na základě společně přijatých podmínek, pokud jde o rozsah, načasování a náklady na opatření v rámci spolupráce v celních a souvisejících oblastech.

6.   Prostřednictvím svých celních správ a jiných pohraničních orgánů strany přezkoumají relevantní mezinárodní iniciativy pro usnadnění obchodu, mimo jiné včetně příslušných činností v rámci WTO a WCO, aby tak zjistily, v jakých oblastech by další společná snaha usnadnila obchod mezi stranami a podpořila společné vícestranné cíle. Strany spolupracují, kdykoli je to možné, v zájmu vypracování společných postojů v mezinárodních organizacích, zejména ve WTO a WCO, v otázkách cel a zjednodušení obchodu.

7.   Strany si vzájemně pomáhají při provádění a prosazování této kapitoly, Protokolu o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce a svých celních právních předpisů.

Článek 6.14

Vzájemná správní pomoc v celních záležitostech

1.   Strany si poskytují vzájemnou správní pomoc v celních záležitostech v souladu s ustanoveními Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

2.   Strany nesmějí využívat kapitoly čtrnácté (Řešení sporů) podle této dohody v záležitostech, jichž se týká čl. 9 odst. 1 Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

Článek 6.15

Kontaktní místa pro celní záležitosti

1.   Strany si vymění seznam určených kontaktních míst pro záležitosti vyplývající z této kapitoly a Protokolu o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce.

2.   Kontaktní místa se snaží vyřešit provozní záležitosti, jichž se týká tato kapitola, prostřednictvím konzultací. Nemůže-li záležitost vyřešit kontaktní místo, bude předána Celnímu výboru uvedenému v této kapitole.

Článek 6.16

Celní výbor

1.   Celní výbor stanovený podle čl. 15.2 odst. 1 (Zvláštní výbory) zajišťuje řádné fungování této kapitoly, Protokolu o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce a Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech a jedná o všech otázkách plynoucích z jejich použití. O záležitostech, jichž se týká tato dohoda, podává zprávy Výboru pro obchod zřízenému podle čl. 15.1 odst. 1 (Výbor pro obchod).

2.   Celní výbor je složen ze zástupců celních a jiných příslušných orgánů stran příslušných pro celní záležitosti, zjednodušení obchodu a pro řízení Protokolu o definici pojmu „původní produkty“ a metody správní spolupráce a Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

3.   Celní výbor přijme svůj jednací řád a zasedá každoročně střídavě na území jedné ze stran.

4.   Na žádost kterékoli ze stran Celní výbor zasedne a projedná a snaží se vyřešit jakýkoli spor, jež by mohl vyvstat mezi stranami ohledně záležitostí, jichž se týká tato kapitola, Protokol o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce a Protokol o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech, včetně usnadnění obchodu, celního zařazení, původu zboží a vzájemné správní pomoci v celních záležitostech, zejména pokud jde o články 7 a 8 Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

5.   Celní výbor může vydávat usnesení, doporučení nebo stanoviska, jež považuje za nezbytná pro dosažení společných cílů a řádného fungování mechanismů stanovených v této kapitole, Protokolu o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce a Protokolu o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

KAPITOLA SEDMÁ

OBCHOD SLUŽBAMI, USAZOVÁNÍ A ELEKTRONICKÝ OBCHOD

ODDÍL A

Obecná ustanovení

Článek 7.1

Cíl a oblast působnosti

1.   Strany, potvrzujíce svá práva a povinnosti podle Dohody o WTO, tímto stanoví nezbytná ustanovení pro postupnou vzájemnou liberalizaci obchodu službami a usazování a pro spolupráci v oblasti elektronického obchodu.

2.   Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že ukládá jakoukoli povinnost, pokud jde o veřejné zakázky.

3.   Tato kapitola se nevztahuje na subvence ani podpory poskytované kteroukoli stranou, včetně úvěrů, záruk a pojištění podporovaných z veřejných prostředků.

4.   V souladu s touto kapitolou si každá strana zachovává právo zachovávat a zavádět novou právní úpravu pro dosažení legitimních politických cílů.

5.   Tato kapitola se nevztahuje na opatření týkající se fyzických osob usilujících o vstup na trh práce některé strany, ani na opatření týkající se občanství, trvalého pobytu nebo zaměstnání v trvalém pracovním poměru.

6.   Žádné ustanovení této kapitoly nebrání kterékoli straně, aby uplatňovala opatření pro regulaci vstupu fyzických osob na své území nebo jejich dočasného pobytu, včetně opatření potřebných pro ochranu integrity jejích hranic a k zajištění spořádaného pohybu fyzických osob přes ně, pokud tato opatření nejsou uplatňována způsobem, který odstraňuje nebo narušuje přínosy, které druhá strana získává na základě podmínek specifického závazku v této kapitole a jejích přílohách (4).

Článek 7.2

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)	opatřením každé opatření strany, ať už ve formě právního předpisu, pravidla, postupu, rozhodnutí, správního aktu nebo v jakékoli jiné podobě;

b)	opatřeními přijatými nebo zachovávanými stranou opatření přijatá: i) ústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné moci a ii) nevládními subjekty při výkonu pravomocí přenesených na ně ústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné moci;

c)	osobou fyzická nebo právnická osoba;

d)	fyzickou osobou státní příslušník Koreje nebo jednoho z členských států Evropské unie podle jejich právních předpisů;

e)	právnickou osobou právní subjekt řádně založený nebo jinak organizovaný podle platného práva, za účelem zisku nebo z jiného důvodu, v soukromém nebo veřejném vlastnictví, včetně jakékoli korporace, trustu, partnerství, společného podniku, podniku jednotlivce nebo sdružení;

f)

právnickou osobou strany: i) právnická osoba zřízená podle práva jednoho z členských států Evropské unie nebo Koreje se sídlem, ústřední správou (5) nebo hlavní provozovnou na území, na něž se vztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, nebo na území Koreje. Pokud má právnická osoba na území, na něž se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, nebo na území Koreje pouze sídlo nebo ústřední správu, je považována za právnickou osobu Evropské unie nebo Koreje, pouze pokud se účastní na podstatných obchodních operacích (6) na území, na něž se vztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, nebo na území Koreje; nebo ii) v případě usazování podle čl. 7.9 písm. a) právnická osoba, kterou vlastní či kontrolují fyzické osoby strany EU nebo Koreje nebo právnická osoba Evropské unie nebo Koreje uvedená v bodě i). Právnická osoba je: i) vlastněna osobami strany EU nebo Koreje, pokud osoby strany EU nebo Koreje skutečně vlastní více než 50 % základního kapitálu; ii) kontrolována osobami strany EU nebo Koreje, jestliže tyto osoby mají právo jmenovat většinu jejích ředitelů nebo jinak právně řídit její činnost; iii) ve spojení s jinou osobou, pokud tuto jinou osobu kontroluje nebo je jí kontrolována, nebo pokud jsou jak právnická osoba, tak uvedená jiná osoba kontrolovány stejnou osobou;

g)

bez ohledu na písmeno f) se tato dohoda vztahuje rovněž na přepravní společnosti usazené mimo stranu EU nebo Koreu a kontrolované státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo Koreje, jsou-li jejich plavidla v souladu s příslušnými právními předpisy registrována v daném členském státě Evropské unie nebo v Koreji a plují-li pod vlajkou členského státu Evropské unie nebo Koreje; (7)

h)	dohodou o hospodářské integraci dohoda podstatně liberalizující obchod službami a usazování podle Dohody o WTO, zejména článků V a V bis GATS;

i)	službami v oblasti oprav a údržby letadel činnosti, které jsou prováděny na letadle nebo jeho části v době, kdy je staženo z provozu, a nezahrnují tzv. běžnou údržbu;

j)	službami v oblasti počítačového rezervačního systému (dále jen „CRS“) služby poskytované prostřednictvím počítačových systémů, které obsahují informace o letových řádech leteckých dopravců, dostupnosti míst, tarifech a pravidlech tarifů, jejichž pomocí lze provést rezervaci nebo vystavit letenky;

k)

prodejem leteckých dopravních služeb a obchodováním s nimi možnost pro dotyčného leteckého dopravce prodávat a nabízet volně své letecké dopravní služby, včetně všech aspektů obchodování, jako je průzkum trhu, inzerce a distribuce. Tyto činnosti nezahrnují tvorbu cen leteckých dopravních služeb ani příslušných podmínek; a

l)	poskytovatelem služeb osoba, která poskytuje nebo usiluje o poskytování služby, včetně investora.

Článek 7.3

Výbor pro obchod službami, usazování a elektronický obchod

1.   Výbor pro obchod službami, usazování a elektronický obchod zřízený podle čl. 15.2 odst. 1 (Specializované výbory) se skládá ze zástupců stran. Hlavním zástupcem stran ve výboru je úředník orgánu příslušného pro provádění této kapitoly v každé ze stran.

2.   Výbor:

a)	dohlíží nad prováděním této kapitoly a posuzuje je;

b)	projednává otázky týkající se této kapitoly, které mu předloží kterákoli ze stran, a

c)	poskytuje příslušným orgánům příležitost k výměně informací o obezřetnostních opatřeních s ohledem na článek 7.46.

ODDÍL B

Přeshraniční poskytování služeb

Článek 7.4

Oblast působnosti a definice

1.   Tento oddíl se vztahuje na opatření stran ovlivňující přeshraniční poskytování všech odvětví služeb, kromě:

a)	audiovizuálních služeb (8);

b)	vnitrostátní námořní kabotáže a

c)

vnitrostátních a mezinárodních leteckých přepravních služeb, pravidelných i nepravidelných, a služeb přímo spjatých s uplatňováním přepravních práv, kromě: i) služeb spojených s údržbou a opravami letadel; ii) prodeje a marketingu leteckých přepravních služeb; iii) služeb CRS a iv) jiných doplňkových služeb k leteckým přepravním službám, jako jsou pozemní odbavovací služby, pronájem letadel s posádkou a služby řízení letiště.

2.   Opatření ovlivňující přeshraniční poskytování služeb zahrnují opatření, jež se týkají:

a)	výroby, distribuce, uvádění na trh, prodeje a dodávání služby;

b)	nákupu, placení nebo využívání služby;

c)	přístupu k sítím a službám, u kterých strany požadují, aby se všeobecně nabízely veřejnosti, a jejich využívání v souvislosti s poskytováním služeb a

d)	přítomnosti poskytovatele služeb jedné strany na území druhé strany.

3.   Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a)	přeshraničním poskytováním služby poskytování služby: i) z území jedné strany na území druhé strany a ii) na území jedné strany spotřebiteli služby pocházejícímu z druhé strany;

b)	službou služba v jakémkoli odvětví kromě služeb poskytovaných při výkonu veřejné moci a

c)	službou poskytovanou při výkonu veřejné moci služba, která není poskytována na obchodním základě, ani v rámci soutěže s jedním nebo více poskytovateli služeb.

Článek 7.5

Přístup na trh

1.   Pokud jde o přístup na trh přeshraničním poskytováním služeb, poskytuje každá strana službám a poskytovatelům služeb druhé strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje podle požadavků, omezení a podmínek dohodnutých a stanovených ve specifických závazcích obsažených v příloze 7-A.

2.   V odvětvích, kde jsou přijaty závazky týkající se přístupu na trh, jsou opatření, která strana nesmí přijmout nebo zachovávat, ať už v rámci regionálního členění nebo na celém svém území, není-li v příloze 7-A stanoveno jinak, vymezena jako:

a)	omezení počtu poskytovatelů služeb, ať už formou početních kvót, monopolů, výhradních poskytovatelů služeb nebo požadavků na test ekonomické potřebnosti; (9)

b)	omezení celkové hodnoty operací služeb nebo aktiv formou početních kvót nebo požadavkem na provedení testu ekonomické potřebnosti a

c)	omezení celkového počtu operací služeb nebo celkového množství produkce vyjádřeného určenými číselnými jednotkami formou kvót nebo požadavku na provedení testu ekonomické potřebnosti (10).

Článek 7.6

Národní zacházení

1.   V odvětvích, pro která jsou v příloze 7-A stanoveny závazky přístupu na trh, a při dodržení veškerých podmínek a omezení v ní stanovených poskytuje každá strana službám a poskytovatelům služeb druhé strany ve vztahu ke všem opatřením dotýkajícím se přeshraničního poskytování služeb zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním obdobným službám a poskytovatelům služeb.

2.   Strana může splnit požadavek odstavce 1 tím, že poskytne službám nebo poskytovatelům služeb druhé strany buď formálně totožné zacházení, nebo formálně odlišné zacházení, než jaké poskytuje svým vlastním obdobným službám a poskytovatelům služeb.

3.   Formálně totožné nebo formálně odlišné zacházení se považuje za méně příznivé, pokud mění podmínky hospodářské soutěže ve prospěch služeb nebo poskytovatelů služeb jedné strany ve srovnání s obdobnými službami nebo poskytovateli služeb druhé strany.

4.   Konkrétní závazky podle tohoto článku nesmějí být vykládány tak, že vyžadují po kterékoli straně, aby vyrovnávala přirozené konkurenční znevýhodnění způsobené zahraniční povahou příslušných služeb nebo poskytovatelů služeb.

Článek 7.7

Seznam závazků

1.   Odvětví liberalizovaná každou stranou podle tohoto oddílu a omezení přístupu na trh a národního zacházení na základě výhrad platná pro služby a poskytovatele služeb druhé strany v těchto odvětvích jsou uvedena v seznamu závazků v příloze 7-A.

2.   Žádná ze stran nesmí přijmout nová nebo přísnější diskriminační opatření ve vztahu ke službám nebo poskytovatelům služeb druhé strany ve srovnání se zacházením uděleným podle specifických závazků přijatých v souladu s odstavcem 1.

Článek 7.8

Doložka nejvyšších výhod (11)

1.   Pokud jde o jakákoli opatření, na něž se vztahuje tento oddíl a jež ovlivňují usazování, nestanoví-li tento článek jinak, poskytne každá strana službám a poskytovatelům služeb druhé strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje službám a poskytovatelům služeb kterékoli třetí země v rámci dohody o hospodářské integraci podepsané po vstupu této dohody v platnost.

2.   Na zacházení vyplývající z regionální dohody o hospodářské integraci a poskytované kteroukoli stranou službám a poskytovatelům služeb třetí strany se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, pouze pokud je poskytováno podle odvětvových či horizontálních závazků, pro něž regionální dohoda o hospodářské integraci stanoví podstatně vyšší úroveň povinností, než je tomu u závazků přijatých v rámci tohoto oddílu, jak je stanoveno v příloze 7-B.

3.   Bez ohledu na odstavec 2 se povinnosti plynoucí z odstavce 1 nevztahují na zacházení poskytované:

a)	na základě opatření zajišťujících uznávání kvalifikací, licencí nebo obezřetnostních opatření v souladu s článkem VII GATS nebo její přílohou o finančních službách;

b)	na základě jakékoli mezinárodní dohody nebo opatření týkajících se zcela nebo převážně zdanění nebo

c)	na základě opatření, na která se vztahují výjimky z doložky nejvyšších výhod uvedené v příloze 7-C.

4.   Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že brání kterékoli straně udělit nebo poskytnout výhody sousedním zemím k usnadnění obchodu službami omezeného na přilehlé pohraniční zóny, jsou-li tyto služby poskytovány i přijímány místně.

ODDÍL C

Usazení

Článek 7.9

Definice

Pro účely tohoto oddílu:

a)	usazením se rozumí: i) ustavení, nabytí nebo udržování právnické osoby (12) nebo ii) vytvoření nebo udržování pobočky nebo zastoupení na území strany za účelem výkonu hospodářské činnosti.

b)	investorem se rozumí osoba, která se snaží provádět či provádí hospodářskou činnost prostřednictvím zřízení provozovny; (13)

c)	hospodářskou činností se rozumí veškerá činnost hospodářské povahy jiná než činnost prováděná při výkonu veřejné moci, tj. činnost neprováděná ani na obchodním základě, ani v rámci soutěže s jedním nebo více hospodářskými subjekty;

d)	dceřinou společností právnické osoby strany se rozumí právnická osoba, která je skutečně řízena jinou právnickou osobou dotčené strany, a

e)

pobočkou právnické osoby se rozumí místo podnikání, které nemá právní subjektivitu a má rys trvalosti, například odbočka mateřské organizace, má vlastní vedení a je hmotně vybaveno pro obchodní jednání se třetími osobami, takže tyto třetí osoby, i když vědí, že případně vznikne právní vztah s mateřskou organizací se sídlem v zahraničí, nemusí jednat přímo s touto mateřskou organizací, nýbrž mohou uzavírat obchody přímo v místě podnikání pobočky.

Článek 7.10

Oblast působnosti

S cílem zlepšit investiční prostředí, a zejména podmínky usazování, mezi stranami se tento oddíl vztahuje na opatření stran ovlivňující usazování (14) u všech hospodářských činností kromě:

a)	těžby, výroby a zpracování (15) jaderného materiálu;

b)	výroby zbraní, střeliva a válečného materiálu a obchodu s nimi (16);

c)	audiovizuálních služeb (17);

d)	vnitrostátní námořní kabotáže a

e)

vnitrostátních a mezinárodních leteckých přepravních služeb, pravidelných i nepravidelných, a služeb přímo spjatých s uplatňováním přepravních práv, kromě: i) služeb spojených s údržbou a opravami letadel; ii) prodeje a marketingu leteckých přepravních služeb; iii) služeb CRS a iv) jiných doplňkových služeb k leteckým přepravním službám, jako jsou pozemní odbavovací služby, pronájem letadel s posádkou a služby řízení letiště.

Článek 7.11

Přístup na trh

1.   Pokud jde o přístup na trh prostřednictvím usazení, poskytuje každá strana provozovnám a investorům druhé strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje podle požadavků, omezení a podmínek dohodnutých a stanovených ve specifických závazcích obsažených v příloze 7-A.

2.   V odvětvích, pro která byly přijaty závazky týkající se přístupu na trh, jsou opatření, která strana nesmí přijmout ani zachovávat, ať už v rámci regionálního členění nebo na celém svém území, není-li v příloze 7-A stanoveno jinak, vymezena jako:

a)	omezení počtu usazení, ať už formou číselných kvót, monopolů, výhradních práv nebo jiných požadavků na usazování, jako jsou testy ekonomické potřebnosti;

b)	omezení celkové hodnoty transakcí nebo aktiv formou číselných kvót nebo požadavkem na provedení testu ekonomické potřebnosti;

c)	omezení celkového počtu operací nebo celkového množství produkce vyjádřeného určenými číselnými jednotkami formou kvót nebo požadavku na provedení testu ekonomické potřebnosti; (18)

d)	omezení účasti zahraničního kapitálu ve formě maximální procentní výše držby akcií či podílů cizinci nebo celkové hodnoty výše jednotlivých nebo úhrnných zahraničních investic;

e)	opatření, která omezují nebo vyžadují specifické typy právnické osoby nebo společné podniky, jejichž prostřednictvím může investor druhé strany vykonávat hospodářskou činnost, a

f)

omezení celkového počtu fyzických osob jiných než klíčových zaměstnanců a stážistů-absolventů definovaných v článku 7.17, jež mohou být zaměstnány v konkrétním odvětví nebo jež může zaměstnat investor a které jsou nezbytné pro výkon hospodářské činnosti a jsou s ní přímo spojeny, formou kvót nebo požadavku na provedení testu ekonomické potřebnosti.

Článek 7.12

Národní zacházení (19)

1.   V odvětvích zapsaných v příloze 7-A a při dodržení veškerých podmínek a omezení v ní stanovených poskytuje každá strana provozovnám a investorům druhé strany ve vztahu ke všem opatřením ovlivňujícím usazování zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje vlastním obdobným provozovnám a investorům.

2.   Strana může splnit požadavek odstavce 1 tím, že poskytne podnikům a investorům druhé strany buď formálně totožné zacházení, nebo formálně odlišné zacházení, než jaké poskytuje svým vlastním obdobným provozovnám a investorům.

3.   Formálně totožné nebo formálně odlišné zacházení se považuje za méně příznivé, pokud mění podmínky hospodářské soutěže ve prospěch provozoven nebo investorů jedné strany ve srovnání s obdobnými provozovnami nebo investory druhé strany.

4.   Konkrétní závazky přijaté podle tohoto článku nesmějí být vykládány tak, že vyžadují po kterékoli straně, aby vyrovnávala přirozené konkurenční znevýhodnění způsobené zahraniční povahou příslušných provozoven nebo investorů.

Článek 7.13

Seznam závazků

1.   Odvětví liberalizovaná každou stranou podle tohoto oddílu a omezení přístupu na trh a národního zacházení na základě výhrad platná pro provozovny a investory druhé strany v těchto odvětvích jsou uvedena v seznamu závazků v příloze 7-A.

2.   Žádná ze stran nesmí přijmout nová nebo přísnější diskriminační opatření ve vztahu k provozovnám a investorům druhé strany ve srovnání se zacházením udíleným podle specifických závazků přijatých v souladu s odstavcem 1.

Článek 7.14

Doložka nejvyšších výhod (20)

1.   Pokud jde o jakákoli opatření, na něž se vztahuje tento oddíl a jež ovlivňují usazování, nestanoví-li tento článek jinak, poskytne každá strana provozovnám a investorům druhé strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje obdobným provozovnám a investorům kterékoli třetí země v rámci dohody o hospodářské integraci podepsané po vstupu této dohody v platnost (21).

2.   Na zacházení vyplývající z regionální dohody o hospodářské integraci a poskytované kteroukoli stranou podnikům a investorům třetí strany se nevztahuje povinnost podle odstavce 1, pouze pokud je poskytováno podle odvětvových či horizontálních závazků, pro něž regionální dohoda o hospodářské integraci stanoví podstatně vyšší úroveň povinností, než je tomu u závazků přijatých v rámci tohoto oddílu, jak je stanoveno v příloze 7-B.

3.   Bez ohledu na odstavec 2 se povinnosti stanovené v odstavci 1 nevztahují na zacházení poskytované:

a)	na základě opatření zajišťujících uznávání kvalifikací, licencí nebo obezřetnostních opatření v souladu s článkem VII GATS nebo její přílohy o finančních službách;

b)	na základě jakékoli mezinárodní dohody nebo opatření týkajících se zcela nebo převážně zdanění nebo

c)	na základě opatření, na která se vztahuje výjimka z doložky nejvyšších výhod uvedená v příloze 7-C.

4.   Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že brání kterékoli straně udělit nebo poskytnout výhody sousedním zemím k usnadnění obchodu službami omezeného na přilehlé pohraniční zóny, jsou-li tyto služby poskytovány i přijímány místně.

Článek 7.15

Jiné dohody

Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že:

a)	omezuje právo investorů stran využívat jakékoli příznivější zacházení poskytované na základě jakékoli stávající nebo budoucí mezinárodní dohody týkající se investic, jíž jsou některý členský stát Evropské unie a Korea stranou, a

b)	odchyluje se od mezinárodních právních závazků stran v rámci uvedených dohod, jež poskytují investorům stran příznivější zacházení než tato dohoda.

Článek 7.16

Přezkum právního rámce pro investice

1.   S cílem postupné liberalizace investic strany přezkoumají, zda je právní rámec pro investice (22), investiční prostředí a tok investic mezi nimi v souladu s jejich závazky v mezinárodních dohodách, a to do tří let od vstupu této dohody v platnost a poté v pravidelných odstupech.

2.   V rámci přezkumu uvedeného v odstavci 1 strany posoudí veškeré zjištěné překážky investicím a zahájí jednání o řešení těchto překážek s cílem prohloubit ustanovení této kapitoly, a to rovněž pokud jde o obecné zásady ochrany investic.

ODDÍL D

Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání

Článek 7.17

Oblast působnosti a definice

1.   Tento oddíl se vztahuje na opatření stran týkající se vstupu a dočasného pobytu klíčových zaměstnanců, stážistů-absolventů, prodejců podnikatelských služeb, smluvních poskytovatelů služeb a nezávislých odborníků na jejich území, v souladu s čl. 7.1 odst. 5.

2.   Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a)

klíčovými zaměstnanci fyzické osoby, které zaměstnává právnická osoba strany jiná než nezisková organizace a které jsou odpovědné za zřízení nebo řádnou kontrolu, správu a provoz provozovny. Ke klíčovým zaměstnancům patří obchodní návštěvy odpovědné za zřízení provozovny a osoby převedené v rámci společnosti; i) obchodní návštěvou se rozumějí fyzické osoby, které pracují jako vedoucí pracovníci odpovědní za zřízení provozovny. Nevykonávají žádné přímé transakce se širokou veřejností a nedostávají odměnu ze zdroje nacházejícího se uvnitř hostitelské strany, a ii) osobami převedenými v rámci společnosti se rozumějí fyzické osoby zaměstnávané právnickou osobou strany nebo působící v ní jako partneři (kromě většinových akcionářů nebo podílníků) nejméně jeden rok, které jsou dočasně převedeny do provozovny na území druhé strany (včetně dceřiných společností, přidružených společností a poboček). Dotyčná fyzická osoba musí náležet k jedné z těchto kategorií: Manažeři Fyzické osoby, které právnická osoba zaměstnává jako vedoucí pracovníky a které v první řadě vykonávají vedení provozovny, dostávají pokyny zejména od správní rady nebo od akcionářů podniku nebo od jim rovnocenných osob a jsou pod jejich obecným dohledem, včetně osob, které: A) řídí provozovnu nebo její oddělení nebo nižší útvar, B) vykonávají dohled a kontrolu nad ostatními kontrolními, odbornými nebo vedoucími zaměstnanci a C) mají pravomoc osobně přijímat a propouštět zaměstnance nebo doporučovat jejich přijetí a propuštění nebo provádět jiné personální záležitosti. Odborníci Fyzické osoby, které zaměstnává právnická osoba a které mají neobvyklé znalosti zásadního významu pro provozovnu týkající se výroby, výzkumného vybavení, technologií nebo řízení. Při hodnocení takových znalostí se přihlíží nejen ke znalostem specifickým pro danou provozovnu, ale také k tomu, zda má tato osoba vysokou úroveň kvalifikace pro práci nebo živnost, která vyžaduje specifické technické znalosti, včetně příslušnosti k akreditované profesi;

b)	stážisty-absolventy fyzické osoby zaměstnávané právnickou osobou strany nejméně jeden rok, mající vysokoškolské vzdělání a dočasně převedené do provozovny na území druhé strany za účelem rozvoje kariéry nebo pro zaškolení v oblasti obchodních technik nebo metod; (23)

c)

prodejci podnikatelských služeb fyzické osoby, které zastupují poskytovatele služby strany a usilují o dočasný vstup na území druhé strany za účelem jednání o prodeji služeb nebo uzavření dohod o prodeji služeb pro uvedeného poskytovatele služeb. Neangažují se v přímém prodeji široké veřejnosti a nedostávají odměnu ze zdroje nacházejícího se uvnitř hostitelské strany;

d)

smluvními poskytovateli služeb fyzické osoby zaměstnávané právnickou osobou strany, které nemají provozovnu na území druhé strany a které s konečným spotřebitelem z druhé strany uzavřely v dobré víře smlouvu o poskytování služeb, která vyžaduje dočasnou přítomnost jejích zaměstnanců na území dané strany za účelem plnění smlouvy o poskytování služeb (24), a

e)

nezávislými odborníky fyzické osoby podílející se na poskytnutí služby a registrované jako osoby samostatně výdělečně činné na území strany, které nemají provozovnu na území druhé strany a které s konečným spotřebitelem z druhé strany uzavřely v dobré víře smlouvu o poskytování služeb, která vyžaduje jejich dočasnou přítomnost na území této strany za účelem plnění smlouvy o poskytování služeb (25).

Článek 7.18

Klíčoví zaměstnanci a stážisté-absolventi

1.   Pro každé odvětví liberalizované v souladu s oddílem C, s ohledem na veškeré výhrady uvedené v příloze 7-A, umožní každá strana investorům druhé strany převést do jejich provozovny fyzické osoby této druhé strany za předpokladu, že tito zaměstnanci jsou klíčovými zaměstnanci nebo stážisty-absolventy, jak je vymezuje článek 7.17. Dočasný vstup a pobyt klíčových zaměstnanců a stážistů-absolventů bude povolen na dobu až tří let v případě převedení v rámci společnosti (26), devadesáti dnů v kterémkoli dvanáctiměsíčním období v případě obchodních návštěv (27) a jednoho roku v případě stážistů-absolventů.

2.   Pro každé odvětví liberalizované v souladu s oddílem C jsou opatření, která strana nesmí zachovávat nebo přijímat, není-li v příloze 7-A stanoveno jinak, vymezena jako omezení celkového počtu fyzických osob, které může investor převést jako klíčové zaměstnance nebo stážisty-absolventy v daném odvětví, formou početních kvót nebo požadavku provedení testu ekonomické potřebnosti a jako diskriminační omezení (28).

Článek 7.19

Prodejci podnikatelských služeb

Pro každé odvětví liberalizované v souladu s oddílem B nebo C, s ohledem na veškeré výhrady uvedené v příloze 7-A, povolí každá strana dočasný vstup a pobyt prodejcům podnikatelských služeb na dobu až 90 dnů v jakémkoli dvanáctiměsíčním období (29).

Článek 7.20

Smluvní poskytovatelé služeb a nezávislí odborníci

1.   Strany potvrzují své povinnosti vyplývající z jejich závazků podle GATS, pokud jde o dočasný vstup a pobyt smluvních poskytovatelů služeb a nezávislých odborníků.

2.   Nejpozději dva roky po uzavření jednání podle článku XIX GATS a po ministerské deklaraci konference ministrů WTO přijaté dne 14. listopadu 2001 přijme Výbor pro obchod rozhodnutí o seznamu závazků týkajících se přístupu smluvních poskytovatelů služeb a nezávislých odborníků jedné strany na území druhé strany. S ohledem na výsledky těchto jednání podle GATS musí být tyto závazky vzájemně prospěšné a obchodně významné.

ODDÍL E

Předpisový rámec

Pododdíl A

Obecně použitelná ustanovení

Článek 7.21

Vzájemné uznávání

1.   Žádné ustanovení této kapitoly nebrání straně požadovat, aby fyzické osoby měly potřebnou kvalifikaci nebo odborné zkušenosti stanovené pro dotčenou oblast činnosti na území, kde je služba poskytována.

2.   Strany vyzvou příslušné zastupitelské profesní organizace na svých územích, aby společně vypracovaly a Výboru pro obchod poskytly doporučení ke vzájemnému uznávání, díky nimž by poskytovatelé služeb a investoři v plném rozsahu nebo částečně splnili kritéria, která každá ze stran uplatňuje v oblasti provozování služeb a udělování povolení, licencí a osvědčení poskytovatelů služeb a investorů v oblasti služeb, zejména u odborných služeb, včetně dočasného udělování licencí.

3.   Po obdržení doporučení uvedeného v odstavci 2 Výbor pro obchod v přiměřené lhůtě doporučení přezkoumá, aby určil, zda je v souladu s touto dohodou.

4.   Pokud se postupem stanoveným v odstavci 3 dospěje k závěru, že doporučení podle odstavce 2 je v souladu s touto dohodou a existuje dostatečná míra souladu mezi příslušnými právními předpisy stran, sjednají strany prostřednictvím svých příslušných orgánů dohodu o vzájemném uznávání požadavků, kvalifikací, licencí a dalších právních předpisů s cílem zavést uvedené doporučení.

5.   Jakákoli taková dohoda musí být v souladu s příslušnými ustanoveními Dohody o WTO, a zejména s článkem VII GATS.

6.   Pracovní skupina pro dohodu o vzájemném uznávání zřízená podle čl. 15.3 odst. 1 (Pracovní skupiny) funguje v rámci Výboru pro obchod a je složena ze zástupců stran. S ohledem na usnadnění činností podle odstavce 2 zasedne pracovní skupina do jednoho roku od vstupu této dohody v platnost, nedohodnou-li se strany jinak.

a)

Pracovní skupina by měla posuzovat následující záležitosti s ohledem na služby obecně a případně na jednotlivé služby: i) postupy podněcování příslušných zastupujících subjektů k tomu, aby v rámci svých území zvážily svůj zájem na vzájemném uznávání, a ii) postupy pro vytváření doporučení ke vzájemnému uznávání příslušnými zastupujícími subjekty.

b)	Pracovní skupina funguje jako kontaktní místo pro záležitosti týkající se vzájemného uznávání, které jí předloží příslušné profesní sdružení kterékoli ze stran.

Článek 7.22

Transparentnost a důvěrné informace

1.   Strany prostřednictvím mechanismů zřízených podle kapitoly dvanácté (Transparentnost) bezprostředně reagují na všechny žádosti druhé strany o specifické informace:

a)	o mezinárodních dohodách anebo ujednáních, včetně dohod o vzájemném uznávání, které se týkají záležitostí upravovaných touto kapitolou nebo je ovlivňují, a

b)

o normách a kritériích pro udělování licencí a osvědčení poskytovatelům služeb, včetně informací o vhodném regulačním nebo jiném orgánu, který je třeba konzultovat v souvislosti s takovými normami a kritérii. Mezi takové normy a kritéria patří požadavky na vzdělávání, zkoušení, zkušenosti, chování a etiku, profesní rozvoj a opětovné osvědčování, rozsah praxe, místní znalosti a ochrana spotřebitele.

2.   Žádné ustanovení této dohody nevyžaduje od žádné strany, aby poskytla důvěrné informace, jejichž zveřejnění by narušilo vymáhání zákonů nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo by bylo na újmu oprávněným obchodním zájmům jednotlivých veřejných či soukromých podniků.

3.   Regulační orgány každé strany veřejně zpřístupní požadavky pro podání žádostí týkajících se poskytování služeb, včetně jakékoli požadované dokumentace.

4.   Regulační orgán strany uvědomí žadatele na jeho přání o stavu žádosti. Požaduje-li tento orgán od žadatele dodatečné informace, oznámí to žadateli bez zbytečného prodlení.

5.   Na přání neúspěšného žadatele regulační orgán, jenž jeho žádost zamítl, jej informuje v co největší míře o důvodech zamítnutí žádosti.

6.   Regulační orgán strany přijímá správní rozhodnutí o podaných žádostech investora nebo přeshraničního poskytovatele služby druhé strany v souvislosti s poskytováním služby do 120 dní a o svém rozhodnutí bezodkladně vyrozumí žadatele. Řízení o žádosti se považuje za uzavřené až po všech příslušných slyšeních a po obdržení všech nezbytných informací. Není-li možné přijmout rozhodnutí do 120 dní, oznámí to regulační orgán žadateli bez zbytečného odkladu a pokusí se přijmout rozhodnutí v jiné přiměřené lhůtě.

Článek 7.23

Domácí právní předpisy

1.   V případech, kdy se vyžaduje povolení pro dodávku služby nebo pro usazení, na něž byl učiněn specifický závazek, příslušné orgány strany v přiměřené lhůtě po podání žádosti považované za úplnou podle domácích právních předpisů oznámí žadateli rozhodnutí o žádosti. Na žádost žadatele mu příslušné orgány strany poskytnou bez zbytečného odkladu informace o stavu žádosti.

2.   Každá strana ustaví nebo bude udržovat soudy, též rozhodčí nebo správní, anebo soudní, rozhodčí nebo správní řízení, která umožní na žádost dotčeného investora nebo poskytovatele služby bezodkladně přezkoumat správní rozhodnutí týkající se usazování, přeshraničního poskytování služeb nebo dočasné přítomnosti fyzických osob za účelem podnikání a v odůvodněných případech přijmout přiměřená opatření k nápravě. Nejsou-li tato řízení nezávislá na orgánu pověřeném přijmout příslušné správní rozhodnutí, strany zajistí, aby tato řízení skutečně skýtala možnost objektivního a nestranného přezkoumání.

3.   S cílem zajistit, aby opatření vztahující se ke kvalifikačním požadavkům a řízením, technickým normám a licenčním předpisům nevytvářela zbytečné překážky obchodu službami a současně bylo zachováno právo regulovat a zavádět nové předpisy upravující poskytování služeb v zájmu dosažení cílů veřejné politiky, zajistí každá strana, v případě potřeby pro jednotlivé odvětví, aby taková opatření:

a)	byla založena na objektivních a transparentních kritériích, jako je oprávněnost a způsobilost poskytovat službu, a

b)	nebyla, v případě licenčního řízení, sama omezením pro poskytování služby.

4.   Tento článek bude podle potřeby pozměněn po konzultacích mezi stranami, aby se v této dohodě odrazily výsledky jednání podle čl. VI odst. 4 GATS nebo výsledky podobných jednání vedených na jiných vícestranných fórech, jichž se obě strany účastní, poté co vstoupí v platnost.

Článek 7.24

Řízení

Každá strana v co největší proveditelné míře zajistí, aby byly na jejím území zavedeny a uplatňovány mezinárodně dohodnuté standardy pro regulaci a dohled v sektoru finančních služeb a pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům. Takovými mezinárodně dohodnutými standardy jsou mimo jiné Základní zásady pro účinný bankovní dohled Basilejského výboru pro bankovní dohled, Základní zásady a metodika pojišťovnictví schválené v Singapuru dne 3. října 2003 Mezinárodní asociací orgánů pro dozor v pojišťovnictví, Cíle a principy regulace cenných papírů Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Dohoda o výměně informací o daňových záležitostech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“), Prohlášení o transparentnosti a výměně informací pro daňové účely G20 a Čtyřicet doporučení pro boj proti praní peněz a Devět zvláštních doporučení pro boj proti financování terorismu Finančního akčního výboru.

Pododdíl B

Počítačové služby

Článek 7.25

Počítačové služby

1.   Při liberalizaci obchodu počítačovými službami v souladu s oddíly B až D strany souhlasí s ujednáním stanoveným v následujících odstavcích.

2.   CPC (30) 84, kód Organizace spojených národů pro charakteristiku počítačových a souvisejících služeb, pokrývá základní funkce používané pro poskytování všech počítačových a souvisejících služeb, včetně počítačových programů vymezených jako soubor instrukcí potřebných pro chod a komunikaci počítačů (včetně jejich vývoje a zavádění), zpracování a ukládání dat a souvisejících služeb, jako je poradenství a školení pro pracovníky zákazníků. Technologický pokrok přinesl zvýšenou nabídku těchto služeb jakožto souboru nebo balíčku souvisejících služeb, který může obsahovat některé nebo všechny tyto základní funkce. Například web-hostingové služby nebo hosting domény, služby vytěžování dat (data mining) a výpočetního gridu (grid computing) jsou tvořeny kombinací základních funkcí počítačových služeb.

3.   Počítačové a související služby, bez ohledu na to, zda jsou poskytovány po síti, včetně internetu, zahrnují všechny služby, které poskytují:

a)	poradenství, strategie, analýzu, plánování, specifikaci, navrhování, vývoj, instalaci, zavádění, integraci, testování, ladění, aktualizaci, podporu, technickou pomoc nebo správu počítačů nebo počítačových systémů;

b)	počítačové programy plus poradenství, strategie, analýzu, plánování, specifikaci, navrhování, vývoj, instalaci, zavádění, integraci, testování, ladění, aktualizaci, údržbu, podporu, technickou pomoc, správu nebo použití počítačových programů;

c)	zpracování dat, ukládání dat, hostování dat nebo databázové služby;

d)	služby oprav a údržby kancelářské techniky a zařízení včetně počítačů nebo

e)	služby odborného vzdělávání pro pracovníky zákazníků týkající se počítačových programů, počítačů nebo počítačových systémů, jinde nezařazené.

4.   Počítačové a související služby umožňují poskytování jiných služeb, například bankovnictví, jak elektronickými, tak jinými prostředky. Strany uznávají, že existuje důležitý rozdíl mezi umožňující službou, jako je web-hosting nebo aplikační hosting, a obsahovou nebo základní službou, která se poskytuje elektronickým způsobem, jako je například bankovnictví, a že v takových případech se na obsahovou nebo základní službu nevztahuje CPC 84.

Pododdíl C

Poštovní a kurýrní služby

Článek 7.26

Regulační zásady

Nejpozději tři roky po vstupu této dohody v platnost stanoví Výbor pro obchod zásady předpisového rámce platného pro poštovní a kurýrní služby s cílem zajistit hospodářskou soutěž v těchto službách, jež nejsou v ani jedné ze stran vyhrazeny monopolu. Tyto zásady musí řešit otázky, jako jsou postupy narušující hospodářskou soutěž, univerzální služby, individuální licence a povaha regulačního orgánu (31).

Pododdíl D

Telekomunikační služby

Článek 7.27

Oblast působnosti a definice

1.   Tento pododdíl stanoví zásady předpisového rámce pro základní telekomunikační služby (32) jiné než vysílání, liberalizované v souladu s oddíly B až D této kapitoly.

2.   Pro účely tohoto pododdílu se rozumí:

a)	telekomunikačními službami všechny služby, jejichž předmětem je vysílání a příjem elektromagnetických signálů; nezahrnují hospodářskou činnost, jejímž předmětem je poskytování obsahu, k jehož přepravě jsou nutné telekomunikační služby;

b)	veřejnými telekomunikačními službami telekomunikační služby, které musí být na základě výslovného nebo faktického požadavku strany všeobecně nabízeny veřejnosti;

c)	veřejnou telekomunikační sítí veřejná telekomunikační infrastruktura, která dovoluje poskytovat telekomunikační služby mezi dvěma nebo více stanovenými koncovými body sítě;

d)	regulačním orgánem v odvětví telekomunikací orgán nebo orgány pověřené regulací telekomunikací uvedených v tomto pododdíle;

e)	základními zařízeními zařízení veřejné telekomunikační sítě nebo služby, která: i) jsou výhradně či převážně poskytována jediným poskytovatelem nebo omezeným počtem poskytovatelů a ii) za účelem poskytování služby není ekonomicky ani technicky možné nahradit;

f)	hlavním poskytovatelem v odvětví telekomunikací poskytovatel, který je schopen podstatně ovlivnit podmínky účasti (pokud jde o cenu a nabídku) na příslušném trhu s telekomunikačními službami v důsledku kontroly nad základním zařízením nebo využívání svého postavení na trhu;

g)	propojením spojování s poskytovateli veřejných telekomunikačních sítí nebo služeb, která mají uživatelům jednoho poskytovatele umožnit komunikaci s uživateli jiného poskytovatele a přístup ke službám jiného poskytovatele, jsou-li přijaty specifické závazky;

h)	univerzální službou soubor služeb, které musí být zpřístupněny všem uživatelům na území strany za dostupné ceny bez ohledu na jejich zeměpisné umístění; (33)

i)	koncovým uživatelem konečný spotřebitel nebo předplatitel veřejné telekomunikační služby, včetně poskytovatele jiných než veřejných telekomunikačních služeb;

j)	nediskriminačním zacházením zacházení neméně příznivé, než jaké je poskytováno kterémukoli jinému uživateli obdobných veřejných telekomunikačních sítí nebo služeb za obdobných okolností; a

k)	přenositelností čísel možnost koncových uživatelů veřejných telekomunikačních služeb ponechat si na tomtéž místě stejná telefonní čísla, pokud změní poskytovatele veřejných telekomunikačních služeb v rámci stejné kategorie, aniž by došlo ke snížení kvality, spolehlivosti nebo pohodlí.

Článek 7.28

Regulační orgán

1.   Regulační orgán pro telekomunikační služby musí být právně odlišen od jakéhokoli poskytovatele telekomunikačních služeb a být na něm funkčně nezávislý.

2.   Regulační orgán musí mít dostatečnou pravomoc pro regulaci odvětví telekomunikačních služeb. Úkoly, které má regulační orgán plnit, se zveřejní ve snadno přístupné a jasné formě, zejména pokud jsou tyto úkoly uloženy více než jednomu orgánu.

3.   Rozhodnutí regulačního orgánu a postupy, jež používá, musí být nestranné vůči všem účastníkům na trhu.

Článek 7.29

Oprávnění k poskytování telekomunikačních služeb

1.   Poskytování služeb musí být v co největší proveditelné míře povolováno ve zjednodušeném povolovacím řízení.

2.   Pro řešení otázek přidělování kmitočtů, čísel a věcných břemen může být požadována licence. Podmínky pro udělení takové licence musí být veřejně přístupné.

3.   Tam, kde se vyžaduje licence:

a)	veškerá licenční kritéria a přiměřená doba, jíž je běžně třeba k rozhodnutí o žádosti o licenci, musí být veřejně přístupné;

b)	důvody zamítnutí žádosti o licenci musí být žadateli na požádání písemně sděleny a

c)	poplatky (34) požadované stranou za udělení licence nesmějí přesahovat správní náklady obvykle vynakládané na správu, kontrolu a prosazování dodržování příslušných licencí (35).

Článek 7.30

Opatření na ochranu hospodářské soutěže týkající se velkých poskytovatelů

Ve snaze zabránit poskytovatelům, kteří, ať už sami nebo společně, jsou v postavení velkého poskytovatele, v zavádění či dalším používání praktik narušujících hospodářskou soutěž musí být uplatňována vhodná opatření. Praktiky narušující hospodářskou soutěž zahrnují zejména:

a)	křížové financování narušující hospodářskou soutěž (36);

b)	využívání informací získaných od konkurentů pro účely narušující hospodářskou soutěž a

c)	neposkytnutí technických informací o základních zařízeních a obchodně významných informací, které jsou pro poskytování služeb nezbytné, včas ostatním poskytovatelům služeb.

Článek 7.31

Propojení

1.   Každá strana zajistí, aby poskytovatelé veřejných telekomunikačních sítí nebo služeb na jejím území poskytovali, ať již přímo či nepřímo na tomtéž území, poskytovatelům telekomunikačních služeb druhé strany možnost sjednávat propojení. Propojení by mělo být v zásadě sjednáno na základě obchodního jednání mezi dotčenými společnostmi.

2.   Regulační orgány zajistí, aby poskytovatelé, kteří získají informace od jiných podniků během sjednávání dohod o propojování, využívali tyto informace výhradně k účelu, pro který byly poskytnuty, a aby vždy respektovali důvěrnost sdělovaných nebo uchovávaných informací.

3.   Propojení s velkým poskytovatelem musí být zajištěno v jakémkoli bodě sítě, kde je to technicky proveditelné. Propojení musí být zajištěno:

a)

za nediskriminačních podmínek (včetně technických norem a specifikací), za nediskriminační ceny a v kvalitě, jež nesmí být nižší, než jaká je poskytována pro vlastní obdobné služby, pro obdobné služby poskytovatelů služeb, kteří nejsou ve spojení, nebo pro obdobné služby jejich dceřiných společností či jiných přidružených subjektů;

b)

včas za podmínek (včetně technických norem a specifikací) a za nákladově stanovené ceny, jež jsou průhledné a přiměřené, zohledňují kritérium ekonomické proveditelnosti a jsou dostatečně oddělené, aby poskytovatel nemusel platit za síťové prvky nebo zařízení, které za účelem poskytování služby nepotřebuje; a

c)	na žádost i v jiných bodech sítě než v koncových, jež jsou nabízené většině uživatelů, za poplatky odrážející náklady na vybudování dalších nezbytných zařízení.

4.   Postupy týkající se propojení s hlavním poskytovatelem musí být veřejně přístupné.

5.   Hlavní poskytovatelé veřejně zpřístupní buď své dohody o propojení, nebo své referenční nabídky na propojení (37).

Článek 7.32

Přenositelnost čísel

Každá strana zajistí, aby poskytovatelé veřejných telekomunikačních služeb, kromě poskytovatelů hlasových služeb přes internetový protokol, na svém území umožnili v co největší technicky proveditelné míře a za rozumných podmínek přenositelnost čísel.

Článek 7.33

Přidělování a využívání omezených zdrojů

1.   Všechny způsoby přidělování a využívání omezených zdrojů, včetně kmitočtů, čísel a věcných břemen, musí být prováděny objektivně, včas, průhledně a nediskriminujícím způsobem.

2.   Současný stav přidělených kmitočtových pásem musí být zveřejněn, ale podrobná identifikace kmitočtů přidělených pro zvláštní státní účely není požadována.

Článek 7.34

Univerzální služba

1.   Každá strana má právo vymezit druh povinností univerzální služby, které si přeje zachovat.

2.   Takové povinnosti nejsou samy o sobě považovány za narušující hospodářskou soutěž za předpokladu, že jsou plněny průhledným, objektivním a nediskriminačním způsobem. Plnění těchto povinností musí rovněž probíhat z hlediska hospodářské soutěže neutrálním způsobem a nesmí zatěžovat více, než je nezbytné pro druh univerzální služby vymezené každou stranou.

Článek 7.35

Důvěrnost informací

Každá strana zajistí důvěrný charakter sdělení přenášených pomocí veřejné telekomunikační sítě a veřejně dostupných telekomunikačních služeb a s nimi souvisejících provozních údajů, aniž tím je omezen obchod službami.

Článek 7.36

Řešení sporů v oblasti telekomunikací

1.   Každá strana zajistí, aby:

a)	se poskytovatelé služeb mohli obrátit na regulační orgán nebo jiný příslušný subjekt strany se žádostí o řešení sporů mezi poskytovateli služeb nebo mezi poskytovateli služeb a uživateli, pokud jde o záležitosti stanovené v tomto pododdíle, a

b)

dojde-li ke sporu mezi poskytovateli veřejných telekomunikačních sítí nebo služeb v souvislosti s právy a povinnostmi vyplývajícími z tohoto pododdílu, dotčený regulační orgán na žádost některé ze stran sporu vydal závazné rozhodnutí řešící tento spor co nejdříve a v každém případě v přiměřené lhůtě.

2.   Každý poskytovatel služeb, jehož zájmy chráněné zákonem jsou nepříznivě dotčeny zjištěním nebo rozhodnutím regulačního orgánu:

a)

má právo odvolat se proti zjištění nebo rozhodnutí k odvolacímu orgánu (38). Pokud odvolací orgán nemá povahu soudu, odůvodní vždy svá zjištění nebo rozhodnutí písemně a jeho zjištění nebo rozhodnutí rovněž podléhají přezkumu nestranným a nezávislým soudem. Zjištění nebo rozhodnutí přijatá odvolacími orgány musí být účinně prosazována a

b)	může dosáhnout přezkumu zjištění nebo rozhodnutí nestranným a nezávislým soudem strany. Žádná ze stran nesmí povolit, aby využívání soudního přezkumu zakládalo důvod k nedodržení zjištění nebo rozhodnutí regulačního orgánu, ledaže příslušný soud výkon takového zjištění nebo rozhodnutí pozastaví.

Pododdíl E

Finanční služby

Článek 7.37

Oblast působnosti a definice

1.   Tento pododdíl stanoví zásady předpisového rámce pro všechny finanční služby liberalizované podle oddílů B až D.

2.   Pro účely tohoto pododdílu se rozumí:

finanční službou služba finanční povahy nabízená poskytovatelem finančních služeb některé strany. Mezi finanční služby patří tyto činnosti: a) pojišťovací služby a služby související s pojištěním: i) přímé pojištění (včetně spolupojištění): A) životní pojištění; B) jiné než životní pojištění; ii) zajištění a retrocese; iii) zprostředkování pojištění, například makléřství a agentury, a iv) pomocné pojišťovatelské služby, například služby v oblasti poradenství, pojistné matematiky, ocenění rizik a řešení pojistných nároků, a b) bankovní a ostatní finanční služby (kromě pojištění): i) přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti; ii) půjčky všech druhů, včetně spotřebitelského úvěru, hypotečního úvěru, faktoringu a financování obchodních transakcí; iii) finanční leasing; iv) veškeré služby týkající se plateb a peněžních převodů, včetně kreditních, charge a debetních karet, cestovních šeků a bankovních směnek; v) záruky a závazky; vi) obchodování na vlastní účet nebo na účet zákazníků, ať už na burze, na přepážkovém trhu nebo jinak: A) s nástroji peněžního trhu (včetně šeků, směnek a vkladových certifikátů); B) s peněžními prostředky v cizích měnách; C) s deriváty, včetně termínovaných a opčních obchodů (futures); D) s nástroje využívajícími směnných kurzů a úrokových sazeb, včetně takových produktů jako swapy a dohody o termínování kurzů; E) s převoditelnými cennými papíry a F) s ostatními obchodovatelnými nástroji a finančními aktivy, včetně drahých kovů; vii) účast na vydávání všech druhů cenných papírů, včetně upisování a umisťování jako zástupce (veřejně i soukromě), a poskytování služeb souvisejících s takovými emisemi; viii) peněžní makléřství; ix) správa aktiv, například správa hotovosti nebo portfolia, všechny formy správy kolektivního investování, správa penzijních fondů, správcovské, depozitní a svěřenecké služby; x) platební a clearingové služby týkající se finančních aktiv, včetně cenných papírů, derivátů a jiných obchodovatelných nástrojů; xi) poskytování a přenos finančních informací a zpracování finančních dat a souvisejícího programového vybavení a xii) poradenské, zprostředkovatelské a jiné pomocné finanční služby ve vztahu ke všem činnostem uvedeným v seznamu v bodech i) až xi), včetně úvěrových referencí a rozborů, výzkumu a poradenství v oblasti investic a portfolia, poradenství v oblasti akvizic a podnikové restrukturalizace a strategie;

poskytovatelem finančních služeb fyzická nebo právnická osoba strany usilující o poskytování finančních služeb nebo poskytující finanční služby, jiná než veřejný subjekt;

veřejným subjektem: a) vláda, centrální banka nebo měnová instituce strany nebo subjekt vlastněný nebo kontrolovaný stranou, který se především zabývá výkonem funkcí veřejné moci nebo činnostmi pro veřejné účely, což nezahrnuje subjekt, který se především zabývá poskytováním finančních služeb na obchodním základě, nebo b) soukromý subjekt vykonávající funkce, které obvykle vykonává centrální banka nebo měnová instituce při výkonu těchto funkcí;

novou finanční službou služba finanční povahy, včetně poradenství, týkající se stávajících nebo nových produktům anebo způsobu, jakým je produkt poskytován, která není poskytována žádným jiným poskytovatelem finančních služeb na území strany, ale která je poskytována na území druhé strany.

Článek 7.38

Výjimka pro obezřetnostní opatření (39)

1.   Každá strana může přijmout nebo zachovat opatření z obezřetnostních důvodů (40), včetně:

a)	ochrany investorů, vkladatelů, pojistníků nebo osob, vůči nimž má poskytovatel finančních služeb fiduciární povinnost, a

b)	zajištění integrity a stability finančního systému strany.

2.   Tato opatření nesmějí být více zatěžující, než je nezbytné k dosažení jejich cíle, a pokud neodpovídají ostatním ustanovením této dohody, nesmějí být použita jako prostředek k nedodržení závazků či povinností žádné strany podle takových ustanovení.

3.   Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že je kterákoli ze stran povinna zveřejnit informace o obchodech a účetnictví jednotlivých zákazníků nebo jakékoli důvěrné nebo vlastnické informace v držení veřejných subjektů.

4.   Aniž jsou dotčeny ostatní způsoby obezřetnostní regulace přeshraničního obchodu finančními službami, může strana požadovat registraci poskytovatelů přeshraničních finančních služeb druhé strany a registraci finančních nástrojů.

Článek 7.39

Transparentnost

Strany uznávají, že transparentní předpisy a politiky, jimiž se řídí činnosti poskytovatelů finančních služeb, jsou důležité pro usnadnění vzájemného přístupu zahraničních poskytovatelů finančních služeb na trh druhé strany a jejich operace na tomto trhu. Každá strana se zavazuje k podpoře transparentních předpisů upravujících finanční služby.

Článek 7.40

Samosprávné organizace

Jestliže strana vyžaduje členství či účast nebo přístup k jakékoli samosprávné organizaci, k burze nebo k trhu cenných papírů nebo termínových obchodů, k zúčtovací agentuře nebo jakékoli jiné organizaci či sdružení k tomu, aby poskytovatelé finančních služeb druhé strany dodávali finanční služby na rovnocenném základě s poskytovateli finančních služeb strany, nebo jestliže strana poskytuje přímo nebo nepřímo takovým subjektům výsady nebo výhody při dodávání finančních služeb, zabezpečí strana, aby taková samosprávná organizace dodržovala povinnosti uvedené v článcích 7.6, 7.8, 7.12 a 7.14.

Článek 7.41

Platební a zúčtovací systémy

Za podmínek, které odpovídají národnímu zacházení, uděluje každá strana poskytovatelům finančních služeb druhé strany, kteří jsou usazeni na jejím území, přístup k platebním a zúčtovacím systémům, které provozují veřejné subjekty, a k oficiálním možnostem financování a refinancování, které jsou dostupné v normálním průběhu běžného podnikání. Cílem tohoto článku není poskytnout přístup k metodám financování strany určeným pro případy nouze.

Článek 7.42

Nové finanční služby

Každá strana povolí poskytovateli finančních služeb druhé strany usazenému na jejím území poskytovat jakékoli nové finanční služby, jejichž poskytování by strana povolila svým vlastním poskytovatelům finančních služeb podle vnitrostátního práva za obdobných okolností, pod podmínkou, že zavedení nové finanční služby nevyžaduje nový zákon nebo změnu stávajícího zákona. Strana může určit institucionální a právní formu, jejímž prostřednictvím může být služba poskytována, a může poskytování služby podmínit udělením oprávnění. Vyžaduje-li se takové oprávnění, musí být o jeho udělení rozhodnuto v přiměřené době a může být odmítnuto jen z obezřetnostních důvodů.

Článek 7.43

Zpracování údajů

Nejpozději dva roky po vstupu této dohody v platnost a v žádném případě ne později než v den nabytí účinku podobných závazků plynoucích z jiných dohod o hospodářské integraci:

a)

povolí každá strana poskytovateli finančních služeb druhé strany usazenému na jejím území, aby přenášel informace v elektronické nebo jiné formě na její území a z něj za účelem zpracování údajů, pokud je toto zpracování zapotřebí k obvyklé podnikatelské činnosti tohoto poskytovatele finančních služeb, a

b)	každá strana potvrdí své závazky (41) týkající se ochrany základních práv a svobody jednotlivců a přijme dostatečná ochranná opatření na ochranu soukromí, zejména pokud jde o přenos osobních údajů.

Článek 7.44

Zvláštní výjimky

1.   Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že brání kterékoli straně, včetně jejích veřejných subjektů, na svém území výhradně provádět činnosti nebo poskytovat služby tvořící součást veřejných důchodových plánů nebo zákonného systému sociálního zabezpečení, kromě případů, kdy tyto činnosti mohou být prováděny, jak stanoví domácí předpisy strany, poskytovateli finančních služeb v soutěži s veřejnými subjekty nebo soukromými institucemi.

2.   Žádné ustanovení této dohody se nevztahuje na činnosti vykonávané centrální bankou nebo měnovým orgánem nebo jakýmkoli jiným veřejným subjektem při provádění měnové nebo devizové politiky.

3.   Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že brání kterékoli straně, včetně jejích veřejných subjektů, na svém území výhradně provádět činnosti nebo poskytovat služby na účet nebo se zárukou strany nebo za použití finančních zdrojů strany, včetně jejích veřejných subjektů, kromě případů, kdy tyto činnosti mohou být prováděny, jak stanoví domácí předpisy strany, poskytovateli finančních služeb v soutěži s veřejnými subjekty nebo soukromými institucemi.

Článek 7.45

Řešení sporů

1.   Kapitola čtrnáctá (Řešení sporů) se použije na řešení sporů týkajících se finančních služeb plynoucích výhradně z této kapitoly, nestanoví-li tento článek jinak.

2.   Výbor pro obchod nejpozději šest měsíců od vstupu této dohody v platnost sestaví seznam patnácti osob. Každá strana navrhne pět osob a strany rovněž vyberou pět osob, které nejsou státními příslušníky ani jedné z nich a které budou zastávat funkci předsedy rozhodčího soudu. Tyto osoby musí mít odbornou kvalifikaci nebo zkušenosti v právu nebo praxi v oblasti finančních služeb, což může zahrnovat řízení poskytovatelů finančních služeb, a dodržovat ustanovení přílohy 14-C (Kodex chování pro rozhodce a mediátory).

3.   Jsou-li rozhodci vybíráni losem podle čl. 14.5 odst. 3 (Ustavení rozhodčího soudu), čl. 14.9 odst. 3 (Přiměřená lhůta pro splnění požadavků rozhodnutí), čl. 14.10 odst. 3 (Přezkum opatření přijatých ke splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího soudu), čl. 14.11 odst. 4 (Dočasná nápravná opatření v případě nesplnění požadavků rozhodnutí), čl. 14.12 odst. 3 (Přezkum opatření přijatých ke splnění požadavků po pozastavení závazků), článků 6.1, 6.3 a 6.4 (Výměna) přílohy 14-B (Jednací řád pro rozhodčí řízení), provede se výběr ze seznamu sestaveného podle odstavce 2.

4.   Bez ohledu na článek 14.11, shledá-li rozhodčí soud, že určité opatření není v souladu s touto dohodou, a má-li sporné opatření vliv na odvětví finančních služeb a jakékoli jiné odvětví, může žalující strana pozastavit výhody v odvětví finančních služeb, jež mají stejný účinek jako opatření v jejím odvětví finančních služeb. Pokud má takové opatření vliv pouze na jiné odvětví než odvětví finančních služeb, nesmí žalující strana pozastavit výhody v odvětví finančních služeb.

Článek 7.46

Uznávání

1.   Strana může uznat opatření učiněná z důvodu obezřetnosti druhé strany tím, že určí, jakým způsobem se uplatní opatření strany vztahující se k finančním službám. Toto uznání, jehož lze dosáhnout prostřednictvím harmonizace nebo jinak, může být založeno na dohodě nebo ujednání mezi stranami nebo může být uděleno samostatně.

2.   Strana, která je smluvní stranou dohody nebo ujednání typu uvedeného v odstavci 1 se třetí stranou, ať již v době vstupu této dohody v platnost nebo později, poskytne druhé straně vhodnou příležitost ke sjednání jejího přístupu k těmto dohodám nebo ujednáním nebo ke sjednání podobných dohod nebo ujednání s ní za okolností, za kterých vznikne rovnocenná regulace, dohled, provádění této regulace a případně rovnocenné postupy týkající se sdílení informací mezi stranami dohody nebo ujednání. Pokud strana uděluje uznání samostatně, poskytne druhé straně vhodnou příležitost k tomu, aby prokázala, že takové okolnosti existují.

Pododdíl F

Služby v mezinárodní námořní dopravě

Článek 7.47

Oblast působnosti, definice a zásady

1.   Tento pododdíl stanoví zásady liberalizace služeb v mezinárodní námořní dopravě podle oddílů B až D.

2.   Pro účely tohoto pododdílu:

a)

mezinárodní námořní doprava zahrnuje dopravní operace typu „z domu do domu“, tj. přepravu zboží, při níž je použito více než jednoho způsobu dopravy pod jedním přepravním dokladem a která zahrnuje námořní úsek, a v tomto smyslu zahrnuje právo přímo uzavírat smlouvy s poskytovateli jiných způsobů dopravy;

b)

službami při manipulaci s nákladem se rozumějí činnosti vykonávané dokařskými společnostmi, včetně terminálových operací, ale mimo přímé činnosti dokařů, pokud je tato pracovní síla organizována nezávisle na dokařských nebo terminálových společnostech. K zahrnutým činnostem patří organizace a dohled nad: i) nakládkou a vykládkou nákladu z lodi a na loď, ii) uvazováním a odvazováním nákladu a iii) přijetím či dodáním a úschovou nákladu před odesláním nebo po vyložení;

c)	službami celního odbavení (též „služby celních agentů“) se rozumějí činnosti, které spočívají v provádění celních formalit týkajících se dovozu, vývozu nebo tranzitu nákladů na účet jiné strany, ať už je tato činnost hlavní činností poskytovatele služeb nebo je běžným doplňkem jeho hlavní činnosti;

d)	službami skladování a úschovy kontejnerů se rozumějí činnosti spočívající ve skladování kontejnerů v přístavních oblastech s ohledem na jejich nakládání či vykládání, opravy a přípravu pro nalodění a

e)

službami námořních agentur se rozumějí činnosti spočívající v zastupování obchodních zájmů jedné nebo více lodních linek nebo rejdařství v určité zeměpisné oblasti, a to za tímto účelem: i) marketing a prodej námořní dopravy a s ní souvisejících služeb od cenových nabídek po fakturaci a vystavování konosamentů na účet společností, získávání a opětovný prodej nezbytných souvisejících služeb, příprava dokumentace a poskytování informací, a ii) jednání na účet společností, organizování připlutí lodě nebo převzetí nákladu, je-li to vyžadováno.

3.   S ohledem na stávající úrovně liberalizace mezi stranami v oblasti mezinárodní námořní dopravy:

a)	strany účinně uplatňují zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trh a k mezinárodní námořní dopravě na obchodním a nediskriminačním základě a

b)

každá strana poskytuje plavidlům, která plují pod vlajkou druhé strany nebo která provozují poskytovatelé služeb druhé strany, zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje vlastním plavidlům, mimo jiné pokud jde o přístup do přístavů, využití infrastruktury a pomocné námořní služby v přístavech a rovněž o související platby a poplatky, celní služby a přidělení prostoru pro kotvení a vybavení pro nakládku a vykládku.

4.   Při používání těchto zásad strany:

a)

nezačlení do budoucích dvoustranných dohod o službách v námořní dopravě s třetími stranami ustanovení o vzájemném rozdělení množství přepravovaného nákladu, včetně suchého sypkého a kapalného nákladu a pravidelné námořní dopravy, a v případě, že taková ustanovení existují v předchozích dvoustranných dohodách, je neaktivují, a

b)	při vstupu této dohody v platnost zruší všechna jednostranná opatření a správní, technické a ostatní překážky, které by mohly omezit volnou a spravedlivou soutěž nebo mít omezující nebo diskriminační účinky na svobodné poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě, a upustí od jejich zavádění.

5.   Každá strana povolí poskytovatelům služeb mezinárodní námořní dopravy druhé strany, aby měli provozovny na jejím území za podmínek usazování a provozování neméně příznivých, než jaké poskytuje svým poskytovatelům služeb nebo poskytovatelům z kterékoli třetí strany, podle toho, co je výhodnější, v souladu s podmínkami zaznamenanými v jejím seznamu závazků.

6.   Každá strana zpřístupní poskytovatelům mezinárodní námořní přepravy druhé strany za přiměřených a nediskriminačních podmínek tyto služby v přístavech:

a)	lodivodství;

b)	pomoc při vlečení a tažení lodí;

c)	zásobování;

d)	dodávky paliva a vody;

e)	odstraňování odpadů a balastní vody z vypouštění nádrží;

f)	služby kapitána přístavu;

g)	navigační pomoc a

h)	provozní služby na pobřeží nezbytné pro provoz plavidla, včetně komunikace, dodávek vody a elektřiny, zařízení pro nouzové opravy, kotvení a kotvicí služby.

ODDÍL F

Elektronický obchod

Článek 7.48

Cíl a zásady

1.   Strany uznávají, že elektronický obchod je zdrojem hospodářského růstu a obchodních příležitostí, že je důležité odstraňovat překážky jeho použití a rozvoji a že se na opatření, jež mají vliv na elektronický obchod, vztahuje Dohoda o WTO, a současně se dohodly na podpoře rozvoje elektronického obchodu mezi sebou, zejména prostřednictvím spolupráce v otázkách souvisejících s elektronickým obchodem podle této kapitoly.

2.   Strany uznávají, že rozvoj elektronického obchodu musí být plně slučitelný s mezinárodními normami pro ochranu údajů, aby byla zaručena ochrana soukromí uživatelů elektronického obchodu.

3.   Strany se dohodly, že nebudou ukládat clo na dodávky elektronickou cestou (42).

Článek 7.49

Spolupráce na otázkách regulace

1.   Strany povedou dialog o regulaci v souvislosti s elektronickým obchodem, které se budou mimo jiné týkat těchto oblastí:

a)	uznávání certifikátů elektronických podpisů vydaných veřejnosti a usnadnění přeshraničních certifikačních služeb;

b)	odpovědnost zprostředkujících poskytovatelů služeb, pokud jde o přenos nebo ukládání údajů;

c)	nakládání s nevyžádanými elektronickými obchodními sděleními;

d)	ochrana spotřebitelů ve sféře elektronického obchodování;

e)	rozvoj elektronického obchodování a

f)	jakékoli další otázky související s rozvojem elektronického obchodu.

2.   Dialog lze vést i na téma výměny informací o právních předpisech stran upravujících tyto otázky a o uplatňování takových právních předpisů.

ODDÍL G

Výjimky

Článek 7.50

Výjimky

Za podmínky, že se taková opatření neuplatňují způsobem, který by vytvářel nástroj svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi zeměmi, kde panují podobné podmínky, nebo skryté omezení usazování nebo přeshraničního poskytování služeb, nelze žádné ustanovení této kapitoly vykládat tak, že kterékoli straně brání v přijetí nebo uplatňování opatření:

a)	nezbytných pro ochranu veřejné bezpečnosti nebo veřejné mravnosti nebo pro udržení veřejného pořádku (43);

b)	nutných k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin;

c)	vztahujících se k ochraně vyčerpatelných přírodních zdrojů, jsou-li tato opatření uplatňována ve spojení s omezením domácích investic nebo domácího poskytování nebo spotřeby služeb;

d)	nezbytných k ochraně národních památek umělecké, historické nebo archeologické hodnoty;

e)

nezbytných k zajištění souladu s právními předpisy, které nejsou neslučitelné s touto kapitolou, včetně opatření týkajících se: i) předcházení klamavým a podvodným praktikám nebo následkům neplnění smluvních závazků; ii) ochrany soukromí jednotlivců, pokud jde o zpracování a šíření osobních údajů, a ochrany důvěrné povahy záznamů a účtů jednotlivých osob; iii) bezpečnosti;

f)	v rozporu s články 7.6 a 7.12, je-li cílem rozdílného zacházení zajištění nestranného a účinného (44) ukládání nebo vybírání přímých daní v případě ekonomických činností, investorů nebo poskytovatelů služeb druhé strany.

KAPITOLA OSMÁ

PLATBY A POHYB KAPITÁLU

Článek 8.1

Běžné platby

Strany se zavazují neukládat žádná omezení a povolovat veškeré platby a převody na běžném účtu platební bilance mezi rezidenty stran ve volně směnitelné měně v souladu se Stanovami Mezinárodního měnového fondu.

Článek 8.2

Pohyb kapitálu

1.   Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu a finanční operace platební bilance, strany se zavazují neomezovat volný pohyb kapitálu související s přímými investicemi prováděnými v souladu s právními předpisy hostitelské země, s investicemi a jinými transakcemi liberalizovanými v souladu s kapitolou sedmou (Obchod službami, usazování a elektronický obchod) a s likvidací či repatriací těchto investic a veškerých z nich plynoucích zisků.

2.   Aniž jsou dotčena jiná ustanovení této dohody, zajistí strany, pokud jde o transakce, na něž se nevztahuje odstavec 1 o kapitálovém účtu a finančních operacích platební bilance, v souladu s právními předpisy hostitelské země, volný pohyb kapitálu investorů druhé strany vztahující se mimo jiné na:

a)	úvěry spojené s obchodními transakcemi, včetně poskytování služeb, jichž se účastní rezident jedné ze stran;

b)	finanční půjčky a úvěry nebo

c)	kapitálovou účast na právnické osobě bez záměru vytvořit nebo udržovat trvalé hospodářské vazby.

3.   Aniž jsou dotčena jiná ustanovení této dohody, strany nezavedou žádná nová omezení pohybu kapitálu mezi rezidenty stran a nezpřísní stávající úpravu.

4.   Strany mohou vést konzultace s cílem dále usnadnit pohyb kapitálu mezi sebou za účelem podpory cílů této dohody.

Článek 8.3

Výjimky

Za podmínky, že se taková opatření neuplatňují způsobem, který by vytvářel nástroj svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi zeměmi, kde panují podobné podmínky, nebo skryté omezení pohybu kapitálu, nelze žádné ustanovení této kapitoly vykládat tak, že kterékoli straně brání v přijetí nebo vymáhání opatření:

a)	nezbytných pro ochranu veřejné bezpečnosti a veřejné mravnosti nebo pro udržení veřejného pořádku nebo

b)

nezbytných k zajištění souladu s právními předpisy, které nejsou neslučitelné s touto kapitolou, včetně opatření, která: i) se týkají předcházení trestným činům, klamavým a podvodným praktikám nebo se zabývají dopady neplnění smluvních závazků (úpadek, insolventnost a ochrana práv věřitelů); ii) jsou přijata či zachována k zajišťování integrity a stability finančního systému strany; iii) se týkají vydávání, obchodování nebo nakládání s cennými papíry, opcemi, termínovanými obchody (futures) nebo jinými deriváty; iv) se týkají účetního výkaznictví nebo vedení záznamů o převodech v zájmu pomoci orgánům činným v trestním řízení nebo finančním regulačním orgánům v případě potřeby nebo v) se týkají zajištění souladu s příkazy nebo rozsudky vydanými v soudním nebo správním řízení.

Článek 8.4

Ochranná opatření

1.   Pokud ve výjimečných případech pohyb plateb a kapitálu mezi stranami způsobuje nebo hrozí způsobit závažné potíže provádění měnové politiky nebo devizové politiky (45) v Koreji nebo v jednom či více členských státech Evropské unie, mohou dotčené strany (46) na dobu nepřesahující šest měsíců (47) přijmout ochranná opatření týkající se pohybu kapitálu, jež jsou nezbytně nutná (48).

2.   Výbor pro obchod musí být okamžitě informován o přijetí jakýchkoli ochranných opatření a co nejdříve i o časovém plánu jejich zrušení.

KAPITOLA DEVÁTÁ

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Článek 9.1

Obecná ustanovení

1.   Strany potvrzují svá práva a povinnosti podle Dohody o vládních zakázkách obsažené v příloze 4 Dohody o WTO (dále jen „GPA 1994“) a svůj zájem na dalším rozšíření dvoustranných obchodních příležitostí na trhu s veřejnými zakázkami obou stran.

2.   Strany uznávají svůj společný zájem na podpoře mezinárodní liberalizace trhů s veřejnými zakázkami v souvislosti s mezinárodním systémem obchodování založeným na pravidlech. Strany budou nadále spolupracovat na přezkumu podle čl. XXIV odst. 7 GPA 1994 a na jiných vhodných mezinárodních fórech.

3.   Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že se odchyluje od práv nebo povinností stran podle GPA 1994 nebo jakékoli dohody, která ji nahradí.

4.   Na všechny zakázky, jichž se týká tato kapitola, strany uplatňují prozatímně schválenou revizi znění Dohody o vládních zakázkách (49) (dále jen „revidovaná GPA“), s výjimkou:

a)	zacházení nejvyšších výhod pro zboží, služby a poskytovatele jakékoli jiné strany (čl. IV odst. 1 písm. b) a čl. IV odst. 2 revidované GPA);

b)	zvláštního a rozdílného zacházení pro rozvojové země (článek V revidované GPA);

c)

podmínek účasti (čl. VIII odst. 2 revidované GPA), jež se nahradí slovy: „strana nesmí účast dodavatele v zadávacím řízení nebo uzavření smlouvy s dodavatelem podmínit dřívějším zadáním jedné nebo více zakázek zadavatelem druhé strany nebo předchozími pracovními zkušenostmi dodavatele na území dotčené strany, kromě případů, kdy jsou předchozí pracovní zkušenosti nezbytné ke splnění požadavků veřejné zakázky“;

d)	institucí (článek XXI revidované GPA) a

e)	závěrečných ustanovení (článek XXII revidované GPA).

5.   Pro účely použití revidované GPA podle odstavce 4 se:

a)	„dohodou“ v revidované GPA rozumí „kapitola“, kromě toho, že „zeměmi, jež nejsou stranami této dohody“ se rozumějí „země, jež nejsou stranami“ a „stranou této dohody“ se rozumí „strana“;

b)	„jinými stranami“ v revidované GPA rozumí „druhá strana“ a

c)	„výborem“ v revidované GPA rozumí „pracovní skupina“.

Článek 9.2

Oblast působnosti a rozsah

1.   Zakázky, jichž se týká tato kapitola, jsou veškeré zakázky, jichž se týkají přílohy GPA 1994 pro jednotlivé strany a veškeré k nim připojené poznámky, včetně jejich změn či nahrazení.

2.   Pro účely této dohody se na smlouvy o výstavbě, provozu a převodu a koncese na stavební práce definované v příloze 9 vztahuje příloha 9.

Článek 9.3

Pracovní skupina pro veřejné zakázky

Pracovní skupina pro veřejné zakázky zřízená podle čl. 15.3 odst. 1 (Pracovní skupiny) zasedá na základě vzájemné dohody nebo na žádost stran, aby:

a)	posoudila záležitosti veřejných zakázek a smluv o výstavbě, provozu a převodu nebo koncesí na stavební práce, jež jí strana předloží;

b)	vyměňovala si informace týkající se příležitostí v souvislosti s veřejnými zakázkami a smlouvami o výstavbě, provozu a převodu nebo koncesemi na stavební práce každé strany a

c)	projednala jakékoli jiné záležitosti související s uplatňováním této kapitoly.

KAPITOLA DESÁTÁ

DUŠEVNÍ VLASTNICTVÍ

ODDÍL A

Obecná ustanovení

Článek 10.1

Cíle

Cílem této kapitoly je:

a)	usnadňovat výrobu inovativních a tvořivých produktů a jejich uvádění na trh ve stranách a

b)	dosáhnout přiměřené a účinné úrovně ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví.

Článek 10.2

Povaha a rozsah povinností

1.   Strany zajistí přiměřené a účinné provádění mezinárodních smluv týkajících se duševního vlastnictví, jichž jsou smluvními stranami, včetně Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví obsažené v příloze 1C Dohody o WTO (dále jen „dohoda TRIPS“). Tato kapitola doplňuje a upřesňuje vzájemná práva a povinnosti stran podle dohody TRIPS.

2.   Pro účely této kapitoly zahrnují práva duševního vlastnictví:

a)	autorské právo, včetně autorského práva k počítačovým programům a databázím, a související práva;

b)	práva související s patenty;

c)	ochranné známky;

d)	servisní známky;

e)	(průmyslové) vzory;

f)	topografie integrovaných obvodů;

g)	zeměpisná označení;

h)	odrůdy rostlin a

i)	ochranu neveřejných informací.

3.   Ochrana práv duševního vlastnictví zahrnuje ochranu proti nekalé soutěži, jak je uvedena v článku 10 bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (1967) (dále jen „Pařížská úmluva“).

Článek 10.3

Převod technologií

1.   Strany se dohodly na výměně stanovisek a informací o svých postupech a politikách ovlivňujících převod technologií jak na svých územích, tak se třetími zeměmi. To zahrnuje zejména opatření pro usnadnění informačních toků, obchodních partnerství, udělování licencí a subdodávek. Zvláštní pozornost je věnována podmínkám nezbytným pro vytvoření patřičného prostředí umožňujícího převod technologií v hostitelských zemích, včetně otázek, jako je rozvoj lidského kapitálu a právního rámce.

2.   Každá strana přijme vhodná opatření pro prevenci či kontrolu praktik udělování licencí nebo podmínek týkajících se práv duševního vlastnictví, které by mohly nepříznivě ovlivnit mezinárodní převod technologií a které představují zneužívání práv duševního vlastnictví nositeli práv.

Článek 10.4

Vyčerpání práva

Strany mohou zřídit vlastní režim pro vyčerpání práv duševního vlastnictví.

ODDÍL B

Standardy týkající se práv duševního vlastnictví

Pododdíl A

Autorské právo a práva příbuzná

Článek 10.5

Poskytovaná ochrana

Strany budou dodržovat:

a)	články 1 až 22 Mezinárodní úmluvy o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací (1961) (dále jen „Římská úmluva“);

b)	články 1 až 18 Bernské úmluvy o ochraně literárních a uměleckých děl (1971) (dále jen „Bernská úmluva“);

c)	články 1 až 14 Smlouvy Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském (1996) (WCT) a

d)	články 1 až 23 Smlouvy WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech (1996) (WPPT).

Článek 10.6

Trvání autorského práva

Každá strana stanoví, že je-li doba ochrany díla počítána na základě života fyzické osoby, nesmí být doba ochrany kratší než život autora a 70 let po autorově smrti.

Článek 10.7

Vysílací organizace

1.   Práva vysílacích organizací uplynou nejdříve za 50 let ode dne prvního vysílání, ať již jde o vysílání po drátě nebo bezdrátové vysílání, pomocí kabelu nebo prostřednictvím družice.

2.   Žádná ze stran nesmí povolit další přenos televizního vysílání (ať již pozemní, kabelem nebo přes družici) na internetu bez povolení případného nositele nebo nositelů práv k obsahu vysílání a k vysílání. (50)

Článek 10.8

Spolupráce v oblasti kolektivní správy práv

Strany budou usilovat o usnadnění přijímání opatření mezi svými kolektivními správci práv za účelem vzájemného zajištění snadnějšího přístupu a poskytování obsahu mezi stranami a také zajištění vzájemného převodu odměn za užití děl nebo jiných předmětů ochrany stran chráněných autorským právem a právy souvisejícími. Strany se pokusí dosáhnout vysoké úrovně racionalizace a větší transparentnosti v plnění úkolů jejich kolektivních správců práv.

Článek 10.9

Vysílání a sdělování veřejnosti

1.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)

vysíláním šíření zvuků nebo obrazů a zvuků, anebo jejich vyjádření, bezdrátovými prostředky k příjmu veřejností; takové šíření pomocí družice je rovněž „vysíláním“; šíření zakódovaných signálů je vysíláním, jestliže jsou vysílající organizací nebo s jejím souhlasem poskytnuty veřejnosti prostředky k dekódování; a

b)

sdělováním veřejnosti šíření zvuků výkonu nebo zvuků anebo vyjádření zvuků zaznamenaných na zvukovém záznamu, uskutečňované pro veřejnost jakýmkoli jiným způsobem než vysíláním. Pro účely odstavce 5 zahrnuje „sdělování veřejnosti“ zpřístupňování zvuků nebo vyjádření zvuků zaznamenaných na zvukovém záznamu k poslechu veřejnosti.

2.   Každá strana stanoví výlučné právo výkonných umělců udělovat svolení nebo zakázat bezdrátové vysílání a sdělování jejich výkonů veřejnosti, s výjimkou případů, kdy výkon sám je již výkonem vysílaným nebo kdy se tak děje ze záznamu.

3.   Každá strana poskytne výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů právo na jednu přiměřenou odměnu, pokud je zvukový záznam zveřejněn pro komerční účely nebo je reprodukce takového zvukového záznamu použita k bezdrátovému vysílání nebo k jakémukoli sdělování veřejnosti.

4.   Každá strana stanoví ve svých právních předpisech, že výkonní umělci, výrobci zvukových záznamů nebo oba mohou po uživatelích požadovat jednu přiměřenou odměnu. Strany mohou ve svých právních předpisech pro případ, že neexistuje dohoda mezi výkonnými umělci a výrobci zvukového záznamu, stanovit pravidla, podle nichž se výkonní umělci a výrobci zvukových záznamů o jednu přiměřenou odměnu dělí.

5.   Každá strana poskytne vysílacím organizacím výlučné právo povolit nebo zakázat:

a)	opakované vysílání jejich vysílání;

b)	záznam jejich vysílání a

c)	sdělování jejich televizního vysílání veřejnosti, pokud je takové sdělování prováděno na místech dostupných veřejnosti oproti zaplacení vstupného. V domácím právu státu, kde se uplatňuje ochrana tohoto práva, musí být stanoveny podmínky, podle nichž může být toto právo vykonáváno.

Článek 10.10

Právo umělců na opětovný prodej uměleckého díla

Strany se dohodly, že si budou vyměňovat stanoviska a informace o postupech a politikách týkajících se práv umělců na opětovný prodej. Do dvou let od vstupu této dohody v platnost zahájí strany konzultace a přezkoumají, zda je vhodné a proveditelné zavést právo umělců na opětovný prodej uměleckých děl v Koreji.

Článek 10.11

Omezení a výjimky

Strany mohou ve svých právních předpisech stanovit omezení nebo výjimky z práv přiznaných nositelům práv podle článků 10.5 až 10.10 v určitých zvláštních případech, které nejsou v rozporu s obvyklým využíváním díla a nezpůsobují neospravedlnitelnou újmu oprávněným zájmům nositelů práv.

Článek 10.12

Ochrana technologických prostředků

1.   Každá strana poskytuje přiměřenou právní ochranu před obcházením jakýchkoli účinných technologických prostředků, které dotyčná osoba provádí vědomě nebo s dostatečnými důvody vědět, že takový cíl sleduje.

2.   Každá strana poskytuje přiměřenou právní ochranu před výrobou, dovozem, rozšiřováním, prodejem, pronájmem, reklamou týkající se prodeje nebo pronájmu nebo před držbou pro komerční účely zařízení, výrobků nebo součástek nebo před poskytováním služeb, jestliže tyto služby:

a)	jsou nabízeny, inzerovány nebo uváděny na trh za účelem obcházení účinných technologických prostředků;

b)	mají pouze omezený obchodně významný účel nebo užití jiné, než je obcházení účinných technologických prostředků; nebo

c)	jsou přednostně určeny, vyrobeny, upraveny nebo prováděny za účelem umožnit nebo usnadnit

obcházení účinných technologických prostředků.

3.   Pro účely této dohody se technologickými prostředky rozumí jakákoli technologie, zařízení nebo součástka, které jsou při své obvyklé funkci určeny k tomu, aby zabraňovaly úkonům nebo omezovaly úkony ve vztahu k dílům nebo jiným předmětům ochrany, ke kterým nebylo uděleno svolení nositele jakýchkoli autorských práv nebo práv s nimi souvisejících stanovených právními předpisy každé strany. Technologické prostředky se považují za účinné, pokud je použití chráněného díla nebo jiného předmětu ochrany kontrolováno nositeli práv uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu, jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo jiného předmětu ochrany, nebo mechanismu kontroly rozmnožování, který dosahuje cíle ochrany.

4.   Každá strana může stanovit výjimky a omezení pro opatření provádějící odstavce 1 a 2 v souladu se svými právními předpisy a příslušnými mezinárodními dohodami uvedenými v článku 10.5.

Článek 10.13

Ochrana informací týkajících se správy práv

1.   Každá strana poskytuje přiměřenou právní ochranu proti každé osobě, která vědomě bez svolení:

a)	odstraňuje nebo pozměňuje jakékoli elektronické informace týkající se správy práv nebo

b)	rozšiřuje, dováží za účelem rozšiřování, vysílá, sděluje nebo zpřístupňuje veřejnosti díla nebo jiné předměty ochrany chráněné podle této dohody, ze kterých byly bez svolení odstraněny nebo na nichž byly bez svolení pozměněny elektronické informace týkající se správy práv,

pokud taková osoba ví nebo má dostatečné důvody vědět, že takovým jednáním způsobuje, umožňuje, usnadňuje nebo zatajuje porušování jakéhokoli autorského práva nebo jakýchkoli práv s ním souvisejících podle právních předpisů dotčené strany.

2.   Pro účely této dohody se informacemi týkajícími se správy práv rozumějí jakékoli informace poskytnuté nositeli práv, které identifikují dílo nebo jiný předmět ochrany zmíněný v této dohodě, autora nebo jiného nositele práv, nebo informace o podmínkách použití díla nebo jiného předmětu ochrany a jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci reprezentují.

3.   Odstavec 2 se použije, pokud jakákoli taková informace souvisí s kopií díla nebo jiného předmětu ochrany zmíněného v této dohodě nebo se objeví v souvislosti se sdělením veřejnosti tohoto díla nebo tohoto předmětu ochrany.

Článek 10.14

Přechodná ustanovení

Korea plně uplatní povinnosti podle článků 10.6 a 10.7 do dvou let od vstupu této dohody v platnost.

Pododdíl B

Ochranné známky

Článek 10.15

Zápisné řízení

Evropská unie a Korea zavedou systém zápisu ochranných známek, který bude zahrnovat písemné sdělení důvodů pro zamítnutí zápisu ochranné známky, jež může být žadateli poskytnuto rovněž elektronicky; žadatel musí mít možnost podat odpor vůči zamítnutí zápisu ochranné známky a napadnout konečné zamítnutí před soudem. Evropská unie a Korea rovněž zavedou možnost, aby zainteresované strany podaly námitky proti přihlášce ochranné známky. Evropská unie a Korea zpřístupní veřejnosti elektronické databáze přihlášek ochranných známek a jejich zápisu.

Článek 10.16

Mezinárodní dohody

Evropská unie a Korea dodržují Smlouvu o známkovém právu (1994) a vynaloží veškeré možné úsilí k dosažení souladu se Singapurskou smlouvu o známkovém právu (2006).

Článek 10.17

Výjimky z práv udělených ochranné známce

Každá strana zavede spravedlivé užití popisných výrazů jako omezenou výjimku z práv udělených ochranné známce a může poskytnout další omezené výjimky za předpokladu, že budou brát zřetel na oprávněné zájmy majitele ochranné známky a třetích osob.

Pododdíl C

Zeměpisná označení  (51), (52)

Článek 10.18

Uznávání zeměpisných označení zemědělských produktů, potravin a vín

1.   Evropská unie přezkoumala zákon o kontrole kvality zemědělských produktů a prováděcí předpisy k němu, pokud jde o registraci, kontrolu a ochranu zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin v Koreji, a došla k závěru, že tento právní předpis obsahuje náležitosti stanovené v odstavci 6.

2.   Korea přezkoumala nařízení Rady (ES) č. 510/2006 a prováděcí předpisy k němu, pokud jde o registraci, kontrolu a ochranu zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin v Evropské unii, a nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 o společné organizaci trhu s vínem a došla k závěru, že tyto právní předpisy obsahují náležitosti stanovené v odstavci 6.

3.   Evropská unie přezkoumala přehled specifikací zemědělských produktů a potravin odpovídajících zeměpisným označením Koreje uvedeným v příloze 10-A, jež byla registrována v Koreji podle právního předpisu uvedeného v odstavci 1, a zavazuje se chránit zeměpisná označení Koreje uvedená v příloze 10-A v souladu s úrovní ochrany stanovenou v této kapitole.

4.   Korea přezkoumala přehled specifikací zemědělských produktů a potravin odpovídajících zeměpisným označením Evropské unie uvedeným v příloze 10-A, jež byla registrována v Evropské unii podle právních předpisů uvedených v odstavci 2, a zavazuje se chránit zeměpisná označení Evropské unie uvedená v příloze 10-A v souladu s úrovní ochrany stanovenou v této kapitole.

5.   Odstavec 3 se použije na zeměpisná označení vín, pokud jde o zeměpisná označení dodaná podle článku 10.24.

6.   Evropská unie a Korea se shodly na následujících náležitostech pro registraci a kontrolu zeměpisných označení uvedených v odstavcích 1 a 2:

a)	rejstřík obsahující seznam zeměpisných označení chráněných na jejich územích;

b)	správní postup pro ověření, zda zeměpisné označení identifikuje zboží jakožto pocházející z území, regionu nebo lokality některé ze stran, jestliže lze danou jakost, pověst nebo jiné charakteristické znaky zboží připsat v podstatě jeho zeměpisnému původu;

c)	požadavek, aby zapsaný název odpovídal specifickému produktu nebo produktům, pro něž je stanovena specifikace produktu, kterou lze změnit pouze řádným správním postupem;

d)	kontrolní ustanovení platná pro výrobu;

e)	právní ustanovení, jež určují, že registrovaný název může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh zemědělské produkty nebo potraviny, jež jsou v souladu s odpovídající specifikací, a

f)	řízení o námitce, jež umožňuje vzít v úvahu legitimní zájmy předchozích uživatelů názvu, ať jsou již tyto názvy chráněny jako forma duševního vlastnictví či nikoli.

Článek 10.19

Uznávání specifických zeměpisných označení vín (53), aromatizovaných vín (54) a destilátů (55)

1.   V Koreji jsou zeměpisná označení Evropské unie uvedená v seznamu v příloze 10-B chráněna u těch produktů, jež takových zeměpisných označení využívají v souladu s příslušnými právními předpisy Evropské unie o zeměpisných označeních.

2.   V Evropské unii jsou zeměpisná označení Koreje uvedená v seznamu v příloze 10-B chráněna u těch produktů, jež takových zeměpisných označení využívají v souladu s příslušnými právními předpisy Koreje o zeměpisných označeních.

Článek 10.20

Užívací právo

Název chráněný podle tohoto pododdílu může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh zemědělské produkty, potraviny, vína, aromatizovaná vína nebo destiláty, jež jsou v souladu s odpovídající specifikací.

Článek 10.21

Rozsah ochrany

1.   Zeměpisná označení uvedená v článcích 10.18 a 10.19 jsou chráněna proti:

a)	užívání jakýchkoli způsobů označení nebo obchodní úpravy zboží, které uvádějí nebo naznačují, že dotyčné zboží pochází z jiné zeměpisné oblasti, než je skutečné místo původu, způsobem, který uvádí veřejnost v omyl, pokud jde o zeměpisný původ zboží;

b)

užívání zeměpisných označení identifikujících zboží pro obdobné zboží (56), které nepochází z místa udaného v daném zeměpisném označení, a to i v případě, že je uveden skutečný původ zboží nebo je zeměpisné označení použito v překladu nebo v transkripci nebo společně s výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „imitace“ nebo podobnými výrazy; a

c)	jakémukoli jinému užívání, které představuje akt nekalé soutěže ve smyslu článku 10 bis Pařížské úmluvy.

2.   Touto dohodou nejsou nijak dotčena práva jakékoli osoby na obchodní použití vlastního jména nebo jména jejího předchůdce v podnikání, není-li toto jméno použito způsobem, který by mohl spotřebitele uvést v omyl.

3.   Jsou-li zeměpisná označení stran homonymní, vztahuje se ochrana na každé z těchto označení za předpokladu, že se používá v dobré víře. Pracovní skupina pro zeměpisná označení stanoví praktické podmínky používání, za nichž budou homonymní zeměpisná označení od sebe rozlišována, s přihlédnutím k potřebě zajistit, aby bylo s příslušnými výrobci zacházeno spravedlivě a aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl. Je-li zeměpisné označení chráněné prostřednictvím této dohody homonymní se zeměpisným označením třetí země, stanoví každá strana praktické podmínky používání, za nichž budou homonymní zeměpisná označení od sebe rozlišována, s přihlédnutím k potřebě zajistit, aby bylo s příslušnými výrobci zacházeno spravedlivě a aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl.

4.   Tato dohoda nezavazuje Evropskou unii ani Koreu chránit zeměpisné označení, které není nebo přestalo být chráněno ve své zemi původu nebo se v této zemi již nepoužívá.

5.   Ochranou zeměpisného označení podle tohoto článku není dotčeno pokračující používání ochranné známky, která byla přihlášena, zapsána nebo zavedena používáním, pokud tuto možnost dovolují dotčené právní předpisy na území strany přede dnem podání žádosti o ochranu nebo uznání daného zeměpisného označení, za předpokladu, že v právních předpisech dotčené strany neexistují žádné důvody pro prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo pro její zrušení. Datum podání žádosti o ochranu nebo uznání zeměpisného označení se stanoví v souladu s čl. 10.23 odst. 2.

Článek 10.22

Vymáhání ochrany

Strany vymáhají ochranu stanovenou v článcích 10.18 až 10.23 z vlastního podnětu vhodným zásahem svých orgánů. Tuto ochranu vymáhají rovněž na žádost zainteresované strany.

Článek 10.23

Vztah k ochranným známkám

1.   Zápis ochranné známky odpovídající některé ze situací popsané v čl. 10.21 odst. 1 ve vztahu ke chráněnému zeměpisnému označení obdobných produktů strany odmítnou nebo prohlásí za neplatný, pokud je žádost o něj podána po dni podání žádosti o ochranu nebo uznání daného zeměpisného označení na dotčeném území.

2.   Pro účely odstavce 1:

a)	pro zeměpisná označení uvedená v článcích 10.18 a 10.19 se za den podání žádosti o ochranu nebo uznání považuje den vstupu této dohody v platnost a

b)	pro zeměpisná označení uvedená v článku 10.24 se dnem podání žádosti o ochranu nebo uznání rozumí den, kdy jedna strana obdrží žádost druhé strany o ochranu nebo uznání daného zeměpisného označení.

Článek 10.24

Přidání zeměpisných označení, jež mají být chráněna (57)

1.   Evropská unie a Korea se dohodly, že budou přidávat zeměpisná označení, jež mají být chráněna, do příloh 10-A a 10-B postupem stanoveným v článku 10.25.

2.   Evropská unie a Korea se dohodly na bezodkladném vyřizování žádosti druhé strany o přidání zeměpisných označení, jež mají být chráněna, do příloh.

3.   Název nesmí být zapsán jako zeměpisné označení, pokud se shoduje s názvem odrůdy rostlin, včetně odrůdy hroznů, nebo plemene zvířat, a v důsledku toho by mohl uvést spotřebitele v omyl co do skutečného původu produktu.

Článek 10.25

Pracovní skupina pro zeměpisná označení

1.   Pracovní skupina pro zeměpisná označení zřízená podle čl. 15.3 odst. 1 (Pracovní skupiny) zasedá po vzájemné dohodě nebo na žádost jedné ze stran pro účely zesílení spolupráce stran a dialogu o zeměpisných označeních. Pracovní skupina může podávat doporučení a přijímat rozhodnutí na základě obecné shody.

2.   Pracovní skupina zasedá střídavě na území obou stran. Zasedá v den, na místě a způsobem dohodnutými stranami včetně videokonference, avšak nejpozději 90 dní od podání žádosti.

3.   Pracovní skupina může rozhodnout:

a)

o změně příloh 10-A a 10-B přidáním jednotlivých zeměpisných označení Evropské unie nebo Koreje, která v případě, že je to vhodné, prošla příslušným postupem stanoveným v čl. 10.18 odst. 3 a čl. 10.18 odst. 4 a poté o nich druhá strana rozhodla, že tvoří zeměpisná označení a budou chráněna na území této druhé strany;

b)	o změně (58) příloh uvedených v písmeni a) odstraněním jednotlivých zeměpisných označení, která již nejsou na území strany původu (59) chráněna nebo která v souladu s platnými právními předpisy již nesplňují požadavky, na jejichž základě byla ve druhé straně pokládána za zeměpisná označení; a

c)	že odkaz na právní předpisy v této dohodě by měl být chápán jako odkaz na uvedené právní předpisy ve znění platném v konkrétní datum po vstupu této dohody v platnost.

4.   Pracovní skupina rovněž zajistí řádné fungování tohoto pododdílu a může posuzovat veškeré otázky související s jeho prováděním a fungováním. Zejména je příslušná pro:

a)	výměnu informací o vývoji právních předpisů a politik týkajících se zeměpisných označení;

b)	výměnu informací o jednotlivých zeměpisných označeních pro účely posouzení jejich ochrany v souladu s touto dohodou a

c)	výměnu informací v zájmu co nejlepšího fungování této dohody.

5.   Pracovní skupina může projednat libovolnou otázku společného zájmu v oblasti zeměpisných označení.

Článek 10.26

Jednotlivé žádosti o ochranu zeměpisných označení

Tímto pododdílem není dotčeno právo žádat o uznání a ochranu zeměpisného označení podle příslušných právních předpisů Evropské unie nebo Koreje.

Pododdíl D

(Průmyslové) vzory

Článek 10.27

Ochrana zapsaných (průmyslových) vzorů

1.   Evropská unie a Korea poskytují ochranu nezávisle vytvořených (průmyslových) vzorů, které jsou nové nebo původní nebo mají jedinečnou povahu (60).

2.   Tato ochrana je zajišťována zápisem a uděluje výlučná práva jejich nositelům v souladu s tímto pododdílem.

Článek 10.28

Práva udělená zápisem

Majitel chráněného (průmyslového) vzoru musí mít alespoň právo zabránit třetím osobám, které nemají jeho souhlas, aby vyráběly, nabízely, prodávaly, dovážely, vyvážely nebo využívaly výrobky, které nesou nebo zahrnují chráněný (průmyslový) vzor, pokud se taková jednání uskutečňují pro obchodní účely nebo nenáležitě ohrožují normální využívání (průmyslového) vzoru nebo nejsou v souladu s postupy spravedlivého obchodování.

Článek 10.29

Ochrana udílená nezapsanému vzhledu

Evropská unie a Korea stanoví právní prostředky, jimiž zabrání využití nezapsaného vzhledu produktu, pouze pokud napadené užití vyplývá z kopírování nezapsaného vzhledu takového produktu (61). Takové užití se týká přinejmenším poskytování (62), dovozu nebo vývozu zboží.

Článek 10.30

Doba ochrany

1.   Trvání ochrany dostupné ve stranách po zápisu činí nejméně patnáct let.

2.   Trvání ochrany dostupné v Evropské unii a Koreji pro nezapsaný vzhled činí nejméně tři roky.

Článek 10.31

Výjimky

1.   Evropská unie a Korea mohou poskytovat omezené výjimky z ochrany (průmyslových) vzorů za předpokladu, že tyto výjimky nejsou nepřiměřeně v rozporu s běžným využíváním chráněných (průmyslových) vzorů a že nejsou nepřiměřeně na úkor oprávněných zájmů majitele chráněného (průmyslového) vzoru při zohlednění oprávněných zájmů třetích osob.

2.   Ochrana (průmyslového) vzoru se nevztahuje na vzory v zásadě vynucené technickými nebo funkčními hledisky.

3.   Právo k (průmyslovému) vzoru nevznikne, pokud by byl v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy.

Článek 10.32

Vztah k autorskému právu

(Průmyslový) vzor chráněný právem k (průmyslovému) vzoru, který je v Evropské unii nebo v Koreji zapsán v souladu s tímto pododdílem, může požívat ochrany také podle úpravy autorského práva platné na území stran, a to ode dne, kdy byl vytvořen nebo v jakékoli podobě zachycen (63).

Pododdíl E

Patenty

Článek 10.33

Mezinárodní dohoda

Strany vyvinou co největší úsilí k dosažení souladu s články 1 až 16 Smlouvy o patentovém právu (2000).

Článek 10.34

Patenty a veřejné zdraví

1.   Strany uznávají důležitost Prohlášení o dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijatého dne 14. listopadu 2001 (dále jen „prohlášení z Dohá“) na ministerské konferenci WTO. Při výkladu a provádění práv a povinností podle tohoto pododdílu mají strany právo vycházet z prohlášení z Dohá.

2.   Každá strana přispívá k provádění Rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 30. srpna 2003 o odstavci 6 prohlášení z Dohá a Protokolu, kterým se mění dohoda TRIPS, sjednaného v Ženevě dne 6. prosince 2005 a dodržuje je.

Článek 10.35

Prodloužení trvání práv patentové ochrany

1.   Strany uznávají, že farmaceutické výrobky (64) a přípravky na ochranu rostlin (65) chráněné na jejich příslušných územích patentem podléhají správnímu postupu povolování či registrace dříve, než jsou uvedeny na jejich trhy.

2.   Strany na žádost majitele patentu prodlouží trvání práv patentové ochrany s cílem kompenzovat majiteli patentu zkrácení účinné životnosti patentu v důsledku prvního povolení uvést produkt na jejich příslušné trhy. Prodloužení trvání práv patentové ochrany nesmí překročit pět let (66).

Článek 10.36

Ochrana údajů předkládaných k získání registrace farmaceutických (67) výrobků

1.   Strany zaručí, že údaje předkládané pro účely získání registrace farmaceutických výrobků zůstanou důvěrné a nebudou zveřejněny a že se nepoužijí pro jiné účely.

2.   Za tímto účelem strany ve svých právních předpisech zajistí, aby údaje podle článku 39 dohody TRIPS, jež se týkají bezpečnosti a účinnosti a které žadatel předkládá poprvé s cílem získat registraci nového farmaceutického výrobku na území příslušných stran, nebyly použity pro udělení jiné registrace farmaceutického výrobku, není-li k využití těchto údajů prokázán výslovný souhlas držitele registrace.

3.   Doba ochrany údajů by měla být alespoň pět let ode dne udělení první registrace na území příslušných stran.

Článek 10.37

Ochrana údajů předkládaných k získání registrace přípravků na ochranu rostlin

1.   Strany stanoví požadavky na bezpečnost a účinnost, dříve než povolí uvést na své trhy přípravky na ochranu rostlin.

2.   Strany zajistí, aby třetí osoby nebo příslušné orgány nevyužívaly zkoušky, zprávy o studiích a informace, které žadatel předkládá poprvé s cílem získat registraci přípravku na ochranu rostlin, ve prospěch jakékoli jiné osoby, která hodlá získat registraci přípravku na ochranu rostlin, není-li k využití těchto údajů prokázán výslovný souhlas držitele registrace. Tato ochrana se dále označuje jako ochrana údajů.

3.   Doba ochrany údajů by měla být alespoň deset let ode dne obdržení první registrace na území příslušných stran.

Článek 10.38

Provádění

Strany přijmou nezbytná opatření k zajištění plně účinné ochrany, která je stanovena v tomto pododdíle, a aktivně spolupracují a angažují se v konstruktivním dialogu v tomto ohledu.

Pododdíl F

Jiná ustanovení

Článek 10.39

Odrůdy rostlin

Každá strana poskytne ochranu odrůdám rostlin a splňuje požadavky Mezinárodní úmluvy na ochranu nových odrůd rostlin (1991).

Článek 10.40

Genetické zdroje, tradiční vědomosti a folklor

1.   Strany v mezích svých právních předpisů respektují, chrání a udržují poznatky, inovace a postupy domorodých a místních společenství ztělesňujících tradiční životní styl vhodný pro ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti, podporují jejich širší užívání se zapojením a souhlasem vlastníků takových poznatků, inovací a postupů a zasazují se o spravedlivé rozdělování přínosů vyplývajících z využívání takových poznatků, inovací a postupů.

2.   Strany se dohodly, že si budou pravidelně vyměňovat stanoviska a informace o relevantních mnohostranných jednáních:

a)	ve WIPO o otázkách projednávaných v rámci mezivládního výboru pro genetické zdroje, tradiční vědomosti a folklor;

b)	ve WTO o otázkách týkajících se vztahu mezi dohodou TRIPS a Úmluvou o biologické rozmanitosti, ochranou tradičních vědomostí a folklorem a

c)	v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti o otázkách týkajících se mezinárodního režimu pro přístup ke genetickým zdrojům a pro rozdělení zisku, pokud jde o tyto zdroje.

3.   Strany se dohodly, že po vydání závěrů mnohostranných jednání zmiňovaných v odstavci 2 a na žádost kterékoli ze stran přezkoumají tento článek v rámci Výboru pro obchod s ohledem na výsledky a závěry těchto mnohostranných jednání. Výbor pro obchod přijme rozhodnutí nezbytné k uvedení výsledků přezkumu v účinnost.

ODDÍL C

Vymáhání práv duševního vlastnictví

Článek 10.41

Obecné povinnosti

1.   Strany potvrzují své závazky podle dohody TRIPS, a zejména podle části III uvedené dohody, a zajistí, aby byla v jejich právních předpisech stanovena možnost využití níže uvedených doplňkových opatření, postupů a nápravných opatření umožňujících účinné kroky proti jakémukoli porušení práv duševního vlastnictví (68), jichž se týká tato dohoda.

2.   Tato opatření, postupy a nápravná opatření:

a)	musí zahrnovat urychlená opatření k nápravě, která by zabránila porušování, a nápravná opatření, která mají odrazující účinek vůči dalšímu porušování;

b)	musí být spravedlivá a nestranná;

c)	nesmějí být nadměrně složitá nebo nákladná, obsahovat nepřiměřené lhůty ani mít za následek bezdůvodná zdržení a

d)	musí být účinná, přiměřená a odrazující a být používána způsobem, který zabraňuje vzniku překážek právně dovoleného obchodu a poskytuje záruky proti jejich zneužití.

Článek 10.42

Způsobilí navrhovatelé

Každá strana uznává jako osoby způsobilé navrhovat použití opatření, řízení a nápravných opatření uvedených v tomto oddíle a části III dohody TRIPS:

a)	nositele práv duševního vlastnictví v souladu s ustanoveními platného práva;

b)	všechny ostatní osoby oprávněné užívat tato práva, zejména držitele licence, v rozsahu povoleném ustanoveními platného práva a v souladu s nimi;

c)	kolektivní správce práv duševního vlastnictví, kteří jsou řádně uznáváni jako oprávnění zastupovat nositele práv duševního vlastnictví, v rozsahu povoleném ustanoveními platného práva a v souladu s nimi; a

d)	federace nebo sdružení, které má právní postavení a pravomoc prosazovat tato práva v rozsahu povoleném ustanoveními platného práva a v souladu s nimi.

Pododdíl A

Občanskoprávní opatření, řízení a nápravná opatření

Článek 10.43

Důkazy

Každá strana přijme opatření nezbytná k tomu, aby v případě porušení práva duševního vlastnictví spáchaného v obchodním měřítku mohl příslušný soud tam, kde je to vhodné, a na návrh strany nařídit předložení bankovních, finančních nebo obchodních dokumentů, které jsou v držení protistrany, s výhradou ochrany důvěrných informací.

Článek 10.44

Předběžná opatření k zajištění důkazů

1.   Každá strana zajistí, aby příslušný soud mohl i před zahájením řízení ve věci na návrh strany, která předložila přiměřeně dostupné důkazy podporující její tvrzení, že bylo porušeno její právo duševního vlastnictví nebo že toto porušení hrozí, nařídit okamžitá a účinná předběžná opatření k zajištění významných důkazů ve vztahu k údajnému porušování, s výhradou ochrany důvěrných informací.

2.   Každá strana může stanovit, že taková opatření zahrnují podrobný popis, včetně odebrání vzorků nebo bez něj, či fyzické zabavení zboží porušujícího právo, a ve vhodných případech i materiálů a nástrojů použitých k výrobě nebo distribuci tohoto zboží a dokumentů vztahujících se k tomuto zboží. Tato opatření se přijmou i bez vyslechnutí druhé strany, je-li to nezbytné, zvláště když by jakýkoli odklad pravděpodobně způsobil nenapravitelnou újmu nositeli práv nebo když hrozí prokazatelné nebezpečí, že důkazní prostředek bude zničen.

Článek 10.45

Právo na informace

1.   Každá strana zajistí, aby v průběhu občanského soudního řízení o porušení práva duševního vlastnictví mohl příslušný soud na základě odůvodněného a přiměřeného návrhu žalobce nařídit, že porušitel práva a/nebo jakákoli jiná osoba, jež je stranou sporu nebo svědkem, musí poskytnout informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo duševního vlastnictví.

a)

Jakoukoli jinou osobou se v tomto odstavci rozumí osoba, která: i) prokazatelně v obchodním měřítku držela zboží porušující právo; ii) prokazatelně v obchodním měřítku užívala služby porušující právo; iii) prokazatelně v obchodním měřítku poskytovala služby využívané při činnostech porušujících právo nebo iv) byla označena osobou uvedenou v tomto písmeni jako účastník na výrobě, zpracování, nebo distribuci zboží či poskytování služeb.

b)

Informace případně obsahují: i) jména a adresy producentů, výrobců, distributorů, dodavatelů a jiných předchozích držitelů zboží nebo služeb, jakož i zamýšlených velkoobchodníků a maloobchodníků nebo ii) informace o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně obdržené za dané zboží nebo služby.

2.   Tímto článkem nejsou dotčeny jiné právní předpisy, které:

a)	přiznávají nositeli práv právo na získání plnějších informací;

b)	upravují použití informací poskytnutých na základě tohoto článku v občanském soudním řízení či trestním řízení;

c)	upravují odpovědnost za zneužití práva na informace;

d)	povolují odepřít poskytnutí informací, které by nutily osobu uvedenou v odstavci 1 přiznat svou účast nebo účast osoby sobě blízké na porušení práva duševního vlastnictví; nebo

e)	upravují ochranu důvěrnosti informačních zdrojů nebo zpracování osobních údajů.

Článek 10.46

Předběžná a preventivní opatření

1.   Každá strana zajistí, aby soud na návrh žalobce mohl vydat vůči údajnému porušiteli práv předběžné soudní opatření s cílem zamezit hrozícímu porušení práva duševního vlastnictví nebo mu předběžně zakázat, v případě potřeby pod pokutou, pokud to její právní předpisy umožňují, pokračování v údajném porušování tohoto práva nebo podmínit takové pokračování složením záruky k zajištění odškodnění nositele práva. Předběžné soudní opatření lze vydat i vůči zprostředkovateli (69), jehož služeb využívá třetí osoba k porušování autorských práv, souvisejících práv, ochranných známek a zeměpisných označení.

2.   Předběžným soudním opatřením lze rovněž nařídit zabavení zboží, u kterého je podezření, že jsou jím porušována práva duševního vlastnictví, aby se zabránilo jeho vstupu do obchodních kanálů nebo oběhu v nich.

3.   Každá strana zajistí, aby v případě porušení, ke kterému došlo v obchodním měřítku, prokáže-li žadatel okolnosti, které by mohly ohrozit náhradu škody, mohl soud nařídit preventivní zabavení movitého a nemovitého majetku údajného porušitele práv, včetně zmrazení jeho bankovních účtů nebo jiných aktiv.

Článek 10.47

Nápravná opatření

1.   Každá strana zajistí, aby příslušný soud mohl na návrh žalobce, a aniž je dotčena náhrada škody, která vznikla nositeli práv porušením práv, a bez jakéhokoli odškodnění nařídit zničení zboží, u něhož bylo prokázáno, že porušuje právo duševního vlastnictví, nebo jakákoli jiná opatření ke konečnému odstranění tohoto zboží z obchodních kanálů. Příslušný soud může rovněž, je-li to vhodné, nařídit zničení materiálu a nástrojů použitých hlavně při vytváření nebo výrobě tohoto zboží.

2.   Soud nařídí, aby tato opatření byla provedena na náklady porušitele práv, ledaže jsou uplatněny zvláštní důvody, pro které tak nemá učinit.

3.   Při rozhodování o návrzích na nápravná opatření musí být brán zřetel na nutnost úměrnosti mezi závažností porušení práv a nařízeným nápravným opatřením, jakož i na zájmy třetích osob.

Článek 10.48

Soudní zákazy

1.   Každá strana zajistí, aby v případě vydání soudního rozhodnutí shledávajícího porušení práva duševního vlastnictví mohl soud porušiteli práv zakázat další porušování práva.

2.   Stanoví-li tak právní předpisy, může být za nedodržení tohoto zákazu případně uložena opakovaná pokuta k zajištění jeho dodržování. Každá strana rovněž zajistí, aby nositelé práv měli možnost navrhnout soudní zákaz vůči zprostředkovateli (70), jehož služeb využívá třetí osoba k porušování autorských práv, souvisejících práv, ochranných známek a zeměpisných označení.

Článek 10.49

Alternativní opatření

Každá strana může stanovit, že příslušný soud může ve vhodných případech a na návrh osoby, na niž se vztahují opatření uvedená v článku 10.47 nebo 10.48, nařídit zaplacení peněžitého vyrovnání poškozené straně namísto použití opatření uvedených v článku 10.47 nebo 10.48, pokud tato osoba nejednala úmyslně ani z nedbalosti, výkon dotyčných opatření by jí způsobil nepřiměřenou újmu a pokud se peněžité vyrovnání poškozenému jeví přiměřeně dostatečným.

Článek 10.50

Náhrada škody

1.   Každá strana zajistí, aby soudy při stanovení náhrady škody:

a)	přihlížely ke všem patřičným okolnostem, jako jsou nežádoucí hospodářské důsledky, včetně ztráty zisku, kterou poškozený utrpěl, k neoprávněným ziskům porušitele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, jako je morální újma způsobená nositeli práv jejich porušitelem, nebo

b)

jako alternativu k písmenu a) mohly ve vhodných případech stanovit náhradu škody jako paušální částku na základě takových hledisek, jako je alespoň výše licenčních poplatků nebo poplatků, které by musely být zaplaceny, kdyby porušitel práv požádal o udělení oprávnění k užívání příslušných práv duševního vlastnictví.

2.   Jestliže porušitel práv při výkonu činností nevěděl ani rozumně nemohl vědět, že dochází k porušení práv, mohou strany stanovit, že soud může nařídit náhradu zisku nebo škody, které mohou být předem stanoveny.

3.   V občanském soudním řízení může každá strana, alespoň pokud jde o díla, zvukové záznamy a výkony chráněné autorskými právy nebo souvisejícími právy a v případě padělání ochranné známky, zřídit nebo zachovat předem stanovenou náhradu škod, která bude nositeli práv k dispozici podle jeho volby.

Článek 10.51

Náklady řízení

Každá strana zajistí, aby odpovídající a přiměřené náklady na řízení a jiné náklady, jež vznikly straně, jež ve sporu uspěla, byly v zásadě uhrazeny stranou, která ve sporu neuspěla, je-li to spravedlivé.

Článek 10.52

Zveřejnění soudních rozhodnutí

V případě porušení práva duševního vlastnictví každá strana zajistí, aby mohl soud případně na návrh žalobce a na náklady porušitele práv nařídit vhodná opatření k rozšíření informací týkajících se rozhodnutí, včetně zveřejnění celého rozhodnutí nebo jeho části. Každá strana může stanovit další opatření týkající se zveřejnění, která odpovídají zvláštním okolnostem, včetně inzerce.

Článek 10.53

Domněnka autorství nebo vlastnictví

V občanském soudním řízení týkajícím se autorského práva nebo souvisejících práv stanoví každá strana domněnku, že není-li prokázán opak, je osoba nebo subjekt, jehož jméno je uvedeno obvyklým způsobem jako autor díla nebo jiného předmětu ochrany nebo jako nositel souvisejících práv k dílu nebo jinému předmětu ochrany, považován za nositele práv k takovému dílu nebo předmětu ochrany.

Pododdíl B

Trestněprávní ochrana

Článek 10.54

Rozsah trestněprávní ochrany

Každá strana zajistí, aby přinejmenším v případech úmyslného padělání ochranné známky a porušení autorského práva a souvisejících práv (71) v komerčním měřítku bylo zavedeno trestní řízení a tresty.

Článek 10.55

Padělání zeměpisných označení a (průmyslových) vzorů

V závislosti na svých vnitrostátních právních předpisech zváží každá strana přijetí opatření k zavedení trestní odpovědnosti za padělání zeměpisných označení a (průmyslových) vzorů.

Článek 10.56

Odpovědnost právnických osob

1.   Každá strana přijme nezbytná opatření, jež jsou v souladu s jejími právními zásadami, k zavedení odpovědnosti právnických osob za trestné činy uvedené v článku 10.54.

2.   Touto odpovědností není dotčena trestní odpovědnost fyzických osob, jež spláchaly trestné činy.

Článek 10.57

Pomoc a účastenství

Tento pododdíl se použije na pomoc a účastenství na trestných činech uvedených v článku 10.54.

Článek 10.58

Zabavení

Ve vztahu k trestným činům uvedeným v článku 10.54 udělí každá strana svým příslušným orgánům pravomoc nařídit zabavení podezřelého zboží s padělanými ochrannými známkami nebo porušenými autorskými právy, jakýchkoli souvisejících materiálů a nástrojů používaných převážně k páchání údajného trestného činu, dokladů o údajném trestném činu a jakéhokoli zisku plynoucího nebo přímo či nepřímo získaného z porušení práv.

Článek 10.59

Tresty

Za trestné činy uvedené v článku 10.54 stanoví každá strana tresty, včetně odnětí svobody a/nebo účinného, přiměřeného a odrazujícího peněžitého trestu.

Článek 10.60

Propadnutí věci

1.   V případě trestných činů uvedených v článku 10.54 stanoví každá strana, aby její příslušné orgány měly pravomoc nařídit propadnutí a/nebo zničení veškerého zboží s padělanými ochrannými známkami nebo porušenými autorskými právy, souvisejících materiálů a nástrojů používaných převážně k vytváření zboží s padělanými ochrannými známkami nebo porušenými autorskými právy a zisku plynoucího nebo přímo či nepřímo získaného z porušování práv.

2.   Každá strana zajistí, aby zboží s padělanými ochrannými známkami a zboží s porušenými autorskými právy, jež propadlo podle tohoto článku, nebylo-li zničeno, bylo odstraněno z obchodní sítě, není-li takové zboží nebezpečné pro zdraví a bezpečnost osob.

3.   Každá strana dále zajistí, aby propadnutí a zničení podle tohoto článku proběhlo bez jakékoli náhrady pro obžalovaného.

4.   Každá strana může zajistit, aby její soudy měly pravomoc nařídit propadnutí zisku, jehož hodnota odpovídá hodnotě zisku plynoucího nebo přímo či nepřímo získaného z porušování práv.

Článek 10.61

Práva třetích osob

Každá strana zajistí, aby byla řádně chráněna a zaručena práva třetích osob.

Pododdíl C

Odpovědnost poskytovatelů služeb přes internet

Článek 10.62

Odpovědnost poskytovatelů služeb přes internet (72)

Strany uznávají, že zprostředkovatelské služby mohou být využívány třetími osobami při činnostech porušujících práva. V zájmu zajištění volného pohybu informačních služeb a současně v zájmu prosazování práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí přijme každá strana opatření stanovená v článcích 10.63 až 10.66 pro zprostředkující poskytovatele služeb, nejsou-li žádným způsobem spojeni s přenášenou informací.

Článek 10.63

Odpovědnost poskytovatelů služeb přes internet: „prostý přenos“

1.   Strany zajistí, aby v případě, kdy služba informační společnosti spočívá v přenosu informací poskytnutých příjemcem služby komunikační sítí nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti, nebyl poskytovatel služby odpovědný za přenášené informace, pokud poskytovatel služby:

a)	nezahajuje přenos;

b)	nevolí příjemce přenosu a

c)	nevolí a nemění přenášené informace.

2.   Přenos informací a zprostředkování přístupu podle odstavce 1 zahrnuje automatické přechodné a dočasné ukládání přenášených informací, pokud toto ukládání slouží výhradně pro uskutečnění přenosu v komunikační síti a pokud jeho délka nečiní více, než je pro přenos rozumně nezbytné.

3.   Tímto článkem není dotčena možnost, aby soud nebo správní orgán, v souladu s právními řády stran, požadoval, aby poskytovatel služby ukončil protiprávní jednání nebo mu zabránil.

Článek 10.64

Odpovědnost poskytovatelů služeb přes internet: „ukládání do vyrovnávací paměti (caching)“

1.   Strany zajistí, aby v případě, kdy služba informační společnosti spočívá v přenosu informací v komunikační síti poskytovaných příjemcem služby, nebyl poskytovatel služby odpovědný za automatické přechodné a dočasné ukládání informací, které slouží pouze pro účinnější následný přenos informace jiným příjemcům služby na jejich žádost, pokud poskytovatel služby:

a)	informaci nezmění;

b)	splní podmínky přístupu k informaci;

c)	dodržuje pravidla o aktualizaci informace, která jsou stanovena způsobem obecně uznávaným a používaným v průmyslu;

d)	nepřekračuje povolené používání technologie obecně uznávané a používané v průmyslu s cílem získat údaje o užívání informace a

e)

ihned přijme opatření vedoucí k odstranění jím uložené informace nebo ke znemožnění přístupu k ní, jakmile zjistí, že informace byla na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněna nebo k ní byl znemožněn přístup nebo soud nebo správní orgán nařídil odstranění této informace nebo znemožnění přístupu k ní.

2.   Tímto článkem není dotčena možnost, aby soud nebo správní orgán, v souladu s právními řády stran, požadoval, aby poskytovatel služby ukončil protiprávní jednání nebo mu zabránil.

Článek 10.65

Odpovědnost poskytovatelů služeb přes internet: „hosting“

1.   Strany zajistí, aby v případě, kdy služba informační společnosti spočívá v ukládání informací poskytovaných příjemcem služby, nebyl poskytovatel služby odpovědný za informace ukládané na žádost příjemce, pokud:

a)	neví o protiprávní činnosti nebo informaci a ani s ohledem na nárok na náhradu škody si není vědom skutečností nebo okolností, z nichž by byla zjevná protiprávní činnost nebo informace; nebo

b)	jakmile se o protiprávní činnosti nebo informaci dozvěděl, okamžitě jednal s cílem odstranit dotyčné informace nebo k nim znemožnit přístup.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud příjemce služby jedná z pověření poskytovatele nebo podléhá jeho dohledu.

3.   Tímto článkem není dotčena možnost, aby soud nebo správní orgán, v souladu s právním řádem stran, požadovat, aby poskytovatele služby ukončil protiprávní jednání nebo mu zabránil, ani možnost stran zavést postupy upravující odstranění informace nebo znemožní přístup k ní.

Článek 10.66

Neexistence obecné povinnosti dohledu

1.   Strany neukládají poskytovatelům služeb uvedených v článcích 10.63 až 10.65 obecnou povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace ani obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti poukazující na protiprávní činnost.

2.   Strany mohou zavést pro poskytovatele služeb informační společnosti povinnost neprodleně informovat příslušné orgány o údajných protiprávních činnostech uskutečněných nebo informacích poskytnutých příjemci jeho služby, nebo příslušným orgánům na jejich žádost sdělit informace umožňující identifikaci příjemců jeho služby, s nimiž uzavřel dohody o ukládání.

Pododdíl D

Jiná ustanovení

Článek 10.67

Opatření na hranicích

1.   Každá strana, není-li v tomto oddíle uvedeno jinak, přijme postupy (73), které umožní nositeli práv, který má oprávněné důvody se domnívat, že zboží porušující práva duševního vlastnictví (74) může být dovezeno, vyvezeno, zpětně vyvezeno, nacházet se v celním tranzitu, přeloženo,propuštěno do svobodného pásma (75), propuštěno do režimu s podmíněným osvobozením od cla (76) nebo umístěno do zajištěného skladu, podat příslušnému soudu nebo správnímu orgánu písemnou žádost, aby celní orgány pozastavily propuštění do volného oběhu nebo toto zboží zadržely.

2.   Strany stanoví, že pokud celní orgány během své činnosti a dříve, než nositel práv podá žádost nebo než je jeho žádost vyřízena, mají oprávněné důvody domnívat se, že zboží porušuje práva duševního vlastnictví, mohou pozastavit propuštění zboží nebo je zadržet tak, aby měl nositel práv možnost podat žádost o přijetí opatření v souladu s odstavcem 1.

3.   Všechna práva a povinnosti ustavené při provádění oddílu 4 části III dohody TRIPS týkající se dovozu se uplatní rovněž na vývozce nebo, je-li to nezbytné, na držitele (77) zboží.

4.   Korea do dvou let od vstupu této dohody v platnost plně uplatní povinnost podle odstavců 1 a 2, pokud jde o písm. c) bod i) a písm. c) bod iii) poznámky pod čarou 27.

Článek 10.68

Kodexy chování

Strany podpoří:

a)	vypracování kodexů chování obchodními nebo profesními sdruženími nebo organizacemi, s cílem přispět k vymáhání práv duševního vlastnictví, zejména doporučením použití kódu na optických discích, jenž umožní identifikovat, kde byly vyrobeny, a

b)	předání předloh kodexů chování a veškerých hodnocení jejich používání příslušným orgánům stran.

Článek 10.69

Spolupráce

1.   Strany se dohodly, že budou spolupracovat, aby podpořily provádění závazků a povinností podle této kapitoly. Mezi oblasti spolupráce patří mimo jiné tyto činnosti:

a)	výměna informací o právním rámci týkajícím se práv duševního vlastnictví a příslušných pravidel jejich ochrany a vymáhání; výměna zkušeností s legislativním procesem;

b)	výměna zkušeností s prosazováním práv duševního vlastnictví;

c)	výměna zkušeností s prosazováním práv na ústřední a nižší úrovni celními orgány, policií, správními orgány a soudy; koordinace v zájmu předcházení vývozu padělaného zboží, a to i s jinými zeměmi;

d)	vytváření kapacit a

e)	podpora a šíření informací o právech duševního vlastnictví mimo jiné v podnikatelských kruzích a v občanské společnosti; podpora veřejného povědomí spotřebitelů a nositelů práv.

2.   Jako doplnění odstavce 1, aniž by byl uvedený odstavec dotčen, se Evropská unie a Korea dohodly zavést a udržovat účinný dialog o záležitostech duševního vlastnictví k řešení témat týkajících se ochrany a vymáhání práv duševního vlastnictví, jež jsou předmětem této kapitoly, a o jakýchkoli jiných relevantních záležitostech.

KAPITOLA JEDENÁCTÁ

HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ

ODDÍL A

Hospodářská soutěž

Článek 11.1

Zásady

1.   Strany uznávají důležitost volné a nerušené hospodářské soutěže ve svých obchodních vztazích. Strany se zavazují uplatňovat své předpisy o hospodářské soutěži tak, aby se vyvarovaly toho, že protisoutěžní obchodní jednání nebo protisoutěžní transakce omezí nebo odstraní výhody procesu liberalizace obchodu zbožím a službami a usazování.

2.   Strany na svých územích zachovají komplexní předpisy o hospodářské soutěži, jež účinně řeší restriktivní dohody, jednání ve vzájemné shodě (78) a zneužívání dominantního postavení jednoho nebo více podniků a jež stanoví účinnou kontrolu spojování podniků.

3.   Strany se dohodly, že následující činnosti omezující hospodářskou soutěž jsou neslučitelné s řádným fungováním této dohody, a to do té míry, v níž by mohly ovlivnit obchod mezi nimi:

a)	dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání podniků ve vzájemné shodě, jejichž cílem či výsledkem je znemožnění, omezení nebo narušení hospodářské soutěže na celém území kterékoli strany nebo na jeho podstatné části;

b)	jakékoli zneužívání dominantního postavení jedním nebo více podniky na území kterékoli strany jako celku nebo na jeho podstatné části nebo

c)	spojování podniků, jež významně brání účinné hospodářské soutěži a jež jsou zejména výsledkem vytváření nebo posilování dominantního postavení na území kterékoli strany jako celku nebo na jeho podstatné části.

Článek 11.2

Definice

Pro účely tohoto oddílu se předpisy o hospodářské soutěži rozumějí:

a)	za Evropskou unii články 101, 102 a 106 Smlouvy o fungování Evropské unie, nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků a jejich prováděcí předpisy a změny;

b)	za Koreu zákon o regulaci monopolů a spravedlivém obchodu a jeho prováděcí předpisy a změny a

c)	veškeré změny aktů zmíněných v tomto článku provedené po vstupu této dohody v platnost.

Článek 11.3

Uplatňování

1.   Strany zachovají orgán nebo orgány, které jsou příslušné pro uplatňování předpisů o hospodářské soutěži podle článku 11.2 a jsou k tomu vhodně vybavené.

2.   Strany uznávají význam uplatňování svých předpisů o hospodářské soutěži transparentně, včas a nediskriminačně, za dodržování zásad procesní spravedlnosti a práv dotčených osob na obhajobu.

3.   Na žádost kterékoli strany jí druhá strana zpřístupní veřejné informace o prosazování svých předpisů o hospodářské soutěži a o právních předpisech týkajících se závazků zahrnutých v tomto oddíle.

Článek 11.4

Veřejné podniky a podniky se zvláštními právy (79) nebo výlučnými právy

1.   Pokud jde o veřejné podniky a podniky se zvláštními nebo výlučnými právy:

a)	žádná ze stran nepřijme nebo nezachová žádné opatření v rozporu se zásadami uvedenými v článku 11.1 a

b)	strany zajistí, aby takové podniky podléhaly předpisům o hospodářské soutěži uvedeným v článku 11.2,

pokud použití těchto zásad a předpisů o hospodářské soutěži právně ani fakticky nebrání ve výkonu konkrétních, jim svěřených úkolů.

2.   Žádné ustanovení odstavce 1 nelze vykládat tak, že brání straně zřídit nebo zachovat veřejný podnik anebo udělit podnikům zvláštní nebo výlučná práva nebo tato práva zachovat.

Článek 11.5

Státní monopoly

1.   Každá strana upraví státní monopoly obchodní povahy tak, aby byla vyloučena jakákoli diskriminační opatření (80) mezi fyzickými a právnickými osobami stran, pokud jde o podmínky nákupu a odbytu zboží.

2.   Žádná ustanovení odstavce 1 nelze vykládat tak, že brání straně zřídit či zachovat státní monopol.

3.   Tímto článkem nejsou dotčena práva a povinnosti stanovené v kapitole deváté (Státní zakázky).

Článek 11.6

Spolupráce

1.   Strany uznávají důležitost spolupráce a koordinace svých orgánů pro hospodářskou soutěž pro další podporu účinného prosazování předpisů o hospodářské soutěži a pro splnění cílů této dohody prostřednictvím podpory hospodářské soutěže a zamezení protisoutěžnímu obchodnímu jednání nebo protisoutěžním transakcím.

2.   Strany spolupracují v oblasti svých politik prosazování právních předpisů a při prosazování svých předpisů o hospodářské soutěži, a to i prostřednictvím spolupráce, oznamování, konzultací a výměny informací, jež nejsou důvěrné povahy, o prosazování právních předpisů na základě Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Korejské republiky o spolupráci ve věci protisoutěžních jednání podepsané dne 23. května 2009.

Článek 11.7

Konzultace

1.   Nejsou-li v dohodě uvedené v čl. 11.6 odst. 2 stanovena přesnější pravidla, zahájí strana na žádost druhé strany konzultace k připomínkám druhé strany v zájmu posílení vzájemného porozumění nebo v zájmu řešení konkrétních záležitostí vyplývajících z tohoto oddílu. Ve své žádosti druhá strana uvede, je-li to podstatné, jak dotčená záležitost ovlivňuje obchod mezi stranami.

2.   Strany na žádost jedné z nich urychleně projednají jakékoli otázky vyplývající z výkladu nebo použití tohoto oddílu.

3.   V zájmu usnadnění diskuse o záležitosti, jež je předmětem konzultací, se každá strana vynasnaží poskytnout druhé straně příslušné informace, jež nejsou důvěrné povahy.

Článek 11.8

Řešení sporů

Žádná ze stran nesmí v žádné záležitosti vyplývající z tohoto oddílu využít kapitoly čtrnácté (Řešení sporů).

ODDÍL B

Subvence

Článek 11.9

Zásady

Strany se dohodly, že vyvinou veškeré úsilí k předcházení, nápravě nebo odstranění narušování hospodářské soutěže způsobeného subvencemi, pokud mají vliv na mezinárodní obchod, za použití svých předpisů o hospodářské soutěži nebo jinak.

Článek 11.10

Definice subvence a specifičnost

1.   Subvence je opatření, jež splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 článku 1 Dohody o subvencích.

2.   Subvence je specifická, pokud odpovídá smyslu článku 2 Dohody o subvencích. Subvence podléhá tomuto oddílu, pouze pokud je specifická ve smyslu článku 2 Dohody o subvencích.

Článek 11.11

Zakázané subvence (81), (82)

Následující subvence se za podmínek stanovených v článku 2 Dohody o subvencích považují za specifické a pro účely této dohody jsou zakázány, pokud nepříznivě ovlivňují mezinárodní obchod stran (83):

a)

subvence udělené podle jakékoli právní úpravy, jež zavazuje vládu nebo jakýkoli orgán veřejné moci k pokrytí dluhů nebo závazků určitých podniků ve smyslu odstavce 1 článku 2 Dohody o subvencích bez právního či faktického omezení, pokud jde o výši těchto dluhů nebo závazků nebo trvání této odpovědnosti, a

b)

subvence (jako jsou půjčky a záruky, příspěvky vyplacené v hotovosti, kapitálové vklady, poskytnutí majetku pod tržní cenou nebo osvobození od daní) insolventním nebo nezdravým podnikům bez důvěryhodného restrukturalizačního plánu založeného na realistických předpokladech s cílem zajištění návratu insolventního nebo nezdravého podniku v rozumné lhůtě k dlouhodobé životaschopnosti a bez významného přispění podniku na náklady spojené s restrukturalizací. To stranám nebrání poskytovat subvence prostřednictvím dočasné podpory likvidity ve formě záruky půjček nebo půjček omezených na částku potřebnou k pouhému udržení nezdravého podniku v chodu po dobu nezbytnou k vypracování restrukturalizačního nebo likvidačního plánu. Toto písmeno se nevztahuje na subvence udílené jako náhrada za výkon povinností veřejné služby a na uhelný průmysl.

Článek 11.12

Transparentnost

1.   Každá strana zajistí v oblasti subvencí transparentnost. Za tímto účelem každá strana podává každoročně druhé straně zprávu o celkové výši, typech a odvětvovém rozdělení subvencí, jež jsou specifické a mohou mít vliv na mezinárodní obchod. Ve zprávě by měly být obsaženy informace o cíli, formě, výši nebo rozpočtu a je-li to možné o příjemci subvence udělené orgánem veřejné moci nebo veřejným subjektem.

2.   Tato zpráva se považuje za předloženou, pokud je druhé straně zaslána nebo jsou-li relevantní informace z ní zveřejněny na veřejně přístupných internetových stránkách do 31. prosince následujícího kalendářního roku.

3.   Na žádost jedné ze stran poskytne druhá strana další informace o veškerých subvenčních režimech a zejména o jednotlivých případech subvencí, jež jsou specifické. Strany si tyto informace vyměňují s přihlédnutím k omezením, jež ukládají požadavky na profesní a obchodní tajemství.

Článek 11.13

Vztah s Dohodou o WTO

Tímto oddílem nejsou dotčena práva strany podle příslušných ustanovení Dohody o WTO uplatnit nápravná opatření nebo využít řešení sporů nebo jiného vhodného opatření proti subvenci poskytnuté druhou stranou.

Článek 11.14

Monitorování a přezkum

Strany neustále přezkoumávají záležitosti, na něž se v tomto oddíle odkazuje. Každá strana může tyto záležitosti předat Výboru pro obchod. Strany se dohodly, že každé dva roky po vstupu této dohody v platnost bude přezkoumán pokrok při provádění tohoto oddílu, pokud se nedohodnou jinak.

Článek 11.15

Oblast působnosti

1.   Články 11.9 až 11.14 se použijí na subvence na zboží s výjimkou subvencí na produkty rybolovu, subvencí souvisejících s produkty, jichž se týká příloha 1 Dohody o zemědělství, a jiných subvencí, jichž se týká Dohoda o zemědělství.

2.   Strany vyvinou co největší úsilí, aby vytvořily pravidla použitelná pro subvence na služby s přihlédnutím k pokroku na mnohostranné úrovni a aby si na žádost kterékoli strany vyměňovaly informace. Strany se dohodly, že k první výměně stanovisek k subvencím pro služby přistoupí do tří let od vstupu této dohody v platnost.

KAPITOLA DVANÁCTÁ

TRANSPARENTNOST

Článek 12.1

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

obecně použitelným opatřením obecný nebo abstraktní předpis, postup, výklad nebo jiný požadavek, včetně nezávazných opatření. Nezahrnuje rozhodnutí, jež se vztahuje na konkrétní osobu, a

zainteresovanou osobou fyzická nebo právnická osoba, které mohou vyplývat jakákoli práva nebo povinnosti z obecně použitelných opatření ve smyslu článku 12.2.

Článek 12.2

Cíl a oblast působnosti

Strany uznávají dopad, jež mohou mít jejich příslušná právní prostředí na obchod mezi nimi, a snaží se proto dosáhnout účinného a předvídatelného právního prostředí pro hospodářské subjekty, zejména malé subjekty, podnikající na jejich území. Strany potvrzují své závazky podle Dohody o WTO a stanoví tímto vysvětlení a zdokonalenou úpravu pro transparentnost, konzultace a lepší správu obecně použitelných opatření, pokud mohou mít dopad na jakoukoli záležitost, jíž se týká tato dohoda.

Článek 12.3

Zveřejnění

1.   Každá strana zajistí, aby obecně použitelná opatření, jež mohou mít dopad na jakoukoli záležitost, jíž se týká tato dohoda:

a)	byla pohotově a nediskriminačně k dispozici všem zainteresovaným osobám prostřednictvím úředně stanoveného média, a je-li to proveditelné a možné, elektronicky tak, aby se s nimi mohly zainteresované osoby a druhá strana seznámit;

b)	obsahovala vysvětlení cíle a důvody takových opatření a

c)	poskytovala dostatek času mezi svým zveřejněním a vstupem v platnost, s řádným přihlédnutím k požadavkům na právní jistotu, legitimní očekávání a přiměřenost.

2.   Každá strana:

a)	se snaží zveřejnit v předstihu každé obecně použitelné opatření, které navrhuje přijmout nebo změnit, včetně vysvětlení cíle a odůvodnění návrhu;

b)	poskytuje zainteresovaným osobám po dostatečnou dobu vhodné příležitosti k připomínkám k navrženým opatřením a

c)	snaží se přihlížet k připomínkám obdrženým k navrhovanému opatření od zainteresovaných osob.

Článek 12.4

Informační a kontaktní místa

1.   Každá strana zavede nebo zachová vhodné mechanismy pro odpovědi na dotazy zainteresovaných osob týkající se navržených nebo platných obecně použitelných opatření, jež mohou mít dopad na záležitosti, jichž se týká tato dohoda, a toho, jak mají být uplatňována. Dotazy mohou být adresovány prostřednictvím informačních nebo kontaktních míst zřízených podle této dohody nebo případně prostřednictvím jiného mechanismu.

2.   Strany uznávají, že odpověď uvedená v odstavci 1 nemůže být definitivní, ani právně závazná, nýbrž pouze pro informaci, nestanoví-li jejich právní a správní předpisy jinak.

3.   Na žádost jedné strany poskytne druhá strana okamžitě informace a odpoví na otázky, jež vyvstanou k jakémukoli konkrétnímu nebo navrženému obecně použitelnému opatření, o němž se žádající strana domnívá, že by mohlo mít vliv na provádění této dohody, bez ohledu na to, zda byla žádající strana o dotčeném opatření dříve uvědomena.

4.   Každá strana usiluje o určení nebo vytvoření informačních nebo kontaktních míst pro zainteresované osoby druhé strany, jejichž úkolem je hledání účinného řešení problémů, jež mohou vyvstat při uplatňování obecně použitelných opatření. Takové postupy by měly být snadno dostupné, časově ohraničené, zaměřené na výsledky a transparentní. Neměly by jimi být dotčeny postupy pro odvolání nebo přezkum, jež strany zřídí nebo zachovají. Nejsou jimi rovněž dotčena práva a povinnosti stran podle kapitoly čtrnácté (Řešení sporů) a přílohy 14-A (Mechanismus zprostředkování pro nesazební opatření).

Článek 12.5

Správní postupy

S cílem soustavného, nestranného a přiměřeného provádění veškerých obecně použitelných opatření, jež mohou mít vliv na záležitosti upravované touto dohodou, každá strana, jež taková opatření ve zvláštních případech uplatňuje na konkrétní osoby, zboží nebo služby druhé strany:

a)	se snaží poskytnout zainteresovaným osobám druhé strany, jichž se řízení přímo týká, vhodné oznámení v souladu se svými postupy, když je řízení zahájeno, včetně popisu povahy řízení, určení právního základu, na němž je řízení zahájeno, a obecný popis veškerých sporných otázek;

b)	poskytuje takovým zainteresovaným osobám vhodnou příležitost k předložení skutečností a argumentace na podporu jejich stanoviska dříve, než se přistoupí ke konečnému správnímu aktu, umožní-li to čas, povaha řízení a veřejný zájem, a

c)	zajistí, aby se její řízení zakládala na jejím právu a byla s ním v souladu.

Článek 12.6

Přezkum a odvolání

1.   Každá strana zřídí nebo zachová soudní, kvazisoudní nebo správní tribunály nebo řízení pro účely rychlého přezkumu a v odůvodněných případech nápravy správního aktu týkajícího se záležitostí této dohody. Tyto tribunály musí být nestranné a nezávislé na úřadu nebo orgánu pověřeném vymáháním správních předpisů a nesmějí mít žádný podstatný zájem na výsledku řízení.

2.   Každá strana zajistí, aby strany řízení měly před takovými tribunály nebo v takových řízeních právo:

a)	na vhodnou příležitost podpořit nebo obhajovat svá příslušná stanoviska a

b)	na rozhodnutí založené na důkazech a předaných záznamech nebo, vyžaduje-li to její právo, záznamech sestavených správním orgánem.

3.   Každá strana zajistí, s výhradou odvolání nebo dalšího přezkumu podle svého práva, aby toto rozhodnutí vykonal úřad nebo orgán, o jehož správní akt se jednalo, a aby se tímto rozhodnutím v praxi řídil.

Článek 12.7

Regulační kvalita a výkonnost a řádná správní praxe

1.   Strany se dohodly, že budou spolupracovat při podpoře regulační kvality a výkonnosti, a to rovněž prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů týkajících se jejich reforem právních předpisů a hodnocení jejich dopadu.

2.   Strany se zavazují k uplatňování zásad řádné správní praxe a dohodly se, že budou spolupracovat při podpoře těchto zásad, a to i prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů.

Článek 12.8

Nediskriminace

Každá strana používá vůči zainteresovaným osobám druhé strany standardy transparentnosti neméně příznivé, než jaké používá vůči svým vlastním zainteresovaným osobám nebo zainteresovaným osobám kterékoli třetí země nebo vůči kterékoli třetí zemi, podle toho, co je příznivější.

KAPITOLA TŘINÁCTÁ

OBCHOD A UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Článek 13.1

Souvislosti a cíle

1.   Strany se odvolávají na Agendu 21 o životním prostředí a rozvoji z roku 1992, Johannesburský prováděcí plán o udržitelném rozvoji z roku 2002 a Ministerské prohlášení hospodářské a sociální rady OSN o plné zaměstnanosti a důstojné práci z roku 2006 a potvrzují své závazky podporovat rozvoj mezinárodního obchodu tak, aby přispěly k cíli udržitelného rozvoje, a budou se snažit zajistit, aby byl tento cíl začleněn a zohledněn na všech úrovních jejich obchodního vztahu.

2.   Strany uznávají, že hospodářský a sociální rozvoj a ochrana životního prostředí jsou vzájemně závislé a posilující se součásti udržitelného rozvoje. Zdůrazňují příznivý účinek spolupráce v oblasti sociálních a environmentálních záležitostí souvisejících s obchodem jako součásti globálního přístupu k obchodu a udržitelnému rozvoji.

3.   Strany uznávají, že v této kapitole není jejich záměrem harmonizovat pracovní nebo environmentální normy stran, nýbrž posílit jejich obchodní vazby a spolupráci v zájmu podpory udržitelného rozvoje v souvislosti s odstavci 1 a 2.

Článek 13.2

Oblast působnosti

1.   Není-li v této kapitole stanoveno jinak, použije se tato kapitola na opatření, jež strany přijaly nebo zachovaly a která mají vliv na aspekty pracovních (84) a environmentálních záležitostí souvisejících s obchodem v souvislosti s čl. 13.1 odst. 1 a čl. 13.1 odst. 2.

2.   Strany zdůrazňují, že by environmentální a pracovní normy neměly být užívány k protekcionistickým účelům v oblasti obchodu. Strany poukazují na to, že by se v žádném případě neměla zpochybňovat jejich komparativní výhoda.

Článek 13.3

Právo regulace a úrovně ochrany

Uznávajíc právo každé strany určit vlastní úrovně ochrany životního prostředí a ochrany práce a odpovídajícím způsobem přijímat nebo měnit své právní předpisy a politiky, snaží se každá strana zajistit, aby tyto právní předpisy a politiky stanovily a podporovaly vysokou úroveň ochrany životního prostředí a ochrany práce v souladu s mezinárodně uznávanými normami nebo dohodami uvedenými v článcích 13.4 a 13.5, a usiluje o průběžné zdokonalování těchto právních předpisů a politik.

Článek 13.4

Mnohostranné pracovní normy a dohody

1.   Strany uznávají hodnotu mezinárodní spolupráce a dohod o zaměstnanosti a pracovních záležitostech jako odpovědi mezinárodního společenství na hospodářské, zaměstnanecké a sociální výzvy a příležitosti plynoucí z globalizace. Zavazují se k případným konzultacím a spolupráci v otázkách týkajících se práce a zaměstnanosti souvisejících s obchodem, na nichž mají zájem obě strany.

2.   Strany potvrzují svůj závazek podle ministerského prohlášení Hospodářské a sociální rady OSN o plné zaměstnanosti a důstojné práci z roku 2006 uznávat plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny jako klíčový prvek udržitelného rozvoje všech zemí a jako prioritní cíl mezinárodní spolupráce a podporovat rozvoj mezinárodního obchodu způsobem, který vede k plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práci pro všechny, včetně mužů, žen a mladých lidí.

3.   Strany se v souladu se svými povinnostmi plynoucími z členství v MOP a z Deklarace MOP o základních principech a právech v práci a jejího následného dokumentu přijatých Mezinárodní konferencí práce na jejím 86. zasedání v roce1998 zavazují respektovat, podporovat a uplatňovat ve svých právních předpisech a postupech zásady týkající se základních práv, zejména:

a)	svobodu sdružování a účinné uznání práva na kolektivní vyjednávání;

b)	odstranění všech forem nucené nebo povinné práce;

c)	účinné odstranění dětské práce a

d)	odstranění diskriminace v zaměstnání a povolání.

Strany potvrzují svůj závazek účinně provádět úmluvy MOP, které Korea a členské státy Evropské unie ratifikovaly. Strany vynaloží trvalé udržitelné úsilí k ratifikaci základních úmluv MOP a také dalších úmluv, jež MOP klasifikuje jako aktuální.

Článek 13.5

Mnohostranné environmentální dohody

1.   Strany uznávají hodnotu mezinárodního řízení a dohod v oblasti životního prostředí jakožto reakci mezinárodního společenství na globální nebo regionální environmentální problémy a zavazují se k případným konzultacím a spolupráci, pokud jde o jednání o záležitostech společného zájmu týkajících se životního prostředí souvisejících s obchodem.

2.   Strany potvrzují své závazky účinně provádět ve svých právních předpisech a postupech vícestranné environmentální dohody, jichž jsou stranami.

3.   Strany potvrzují svůj závazek dosáhnout konečného cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a jejího Kjótského protokolu. Zavazují se ke spolupráci při rozvoji budoucího mezinárodního rámce pro klimatickou změnu v souladu s Balijským akčním plánem (85).

Článek 13.6

Obchod podporující udržitelný rozvoj

1.   Strany potvrzují, že obchod by měl ve všech svých aspektech podporovat udržitelný rozvoj. Strany uznávají příznivý vliv, který mohou mít základní pracovní normy a důstojná práce na hospodářskou efektivitu, inovace a produktivitu, a vyzdvihují hodnotu větší koherence obchodních politik na jedné straně a politiky zaměstnanosti a práce na straně druhé.

2.   Strany se snaží usnadňovat a podporovat obchod s ekologickými produkty a službami, včetně environmentálních technologií, udržitelnými obnovitelnými zdroji energie, energeticky účinnými produkty a službami a zbožím s ekoznačkou, jakož i přímé zahraniční investice do nich, a to rovněž prostřednictvím řešení souvisejících nesazebních překážek. Strany se snaží usnadňovat a podporovat obchod se zbožím, který přispívá k udržitelnému rozvoji, včetně zboží v režimech, jako jsou spravedlivý a etický obchod a režimy týkající se sociální odpovědnosti podniků.

Článek 13.7

Zachování úrovní ochrany při provádění a vynucování právních předpisů a norem

1.   Každá strana účinně prosazuje své právní předpisy týkající se životního prostředí a práce prostřednictvím udržitelného nebo opakujícího se postupu činnosti či nečinnosti způsobem, jenž má vliv na obchod nebo investice mezi stranami.

2.   Žádná ze stran neoslabí ani neomezí ochranu v oblasti životního prostředí nebo práce, jíž dosáhla ve svých právních předpisech k podpoře obchodu nebo investic, upuštěním nebo jiným odchýlením od svých právních a správních předpisů nebo norem nebo nabídnutím takového upuštění nebo odchýlení, způsobem, jenž má vliv na obchod nebo investice mezi stranami.

Článek 13.8

Vědecké informace

Strany uznávají význam důležitost zohlednění vědeckých a technických informací a příslušných mezinárodních norem, pokynů a doporučení při přípravě a provádění opatření zaměřených na ochranu životního prostředí a sociálních podmínek, které ovlivňují obchod mezi stranami.

Článek 13.9

Transparentnost

Strany se v souladu se svými domácími právními předpisy dohodly, že budou připravovat, zavádět a provádět veškerá opatření zaměřená na ochranu životního prostředí a pracovních podmínek, která ovlivňují obchod mezi nimi, transparentním způsobem, budou je náležitě oznamovat a předkládat k veřejným konzultacím a budou je náležitě a včas sdělovat nestátním subjektům včetně soukromého sektoru a s těmito subjekty konzultovat.

Článek 13.10

Přezkum dopadů na udržitelnost

Strany se zavazují k přezkumu, monitorování a posuzování dopadu provádění této dohody na udržitelný rozvoj, včetně podpory důstojné práce, prostřednictvím svých participačních procesů a institucí a rovněž procesů, které jsou vymezeny v této dohodě, například prostřednictvím posouzení s obchodem souvisejících dopadů na udržitelnost.

Článek 13.11

Spolupráce

Strany uznávají důležitost spolupráce v aspektech sociálních a evironmentálních politik souvisejících s obchodem pro dosažení cílů této dohody a zavazují se k zahájení činností spolupráce stanovených v příloze 13.

Článek 13.12

Institucionální mechanismus

1.   Každá ze stran určí v rámci svých správních orgánů úřad, který bude sloužit jako kontaktní místo pro druhou stranu pro účely provádění této kapitoly.

2.   Výbor pro obchod a udržitelný rozvoj zřízený podle čl. 15.2 odst. 1 (Specializované výbory) zahrnuje vysoké úředníky ze správních orgánů jednotlivých stran.

3.   Výbor zasedne během prvního roku od vstupu této dohody v platnost a poté vždy, když to bude nezbytné, s cílem dohlížet na provádění této kapitoly, včetně kooperativních činností podle přílohy 13.

4.   Každá strana zřídí jednu nebo více domácích poradních skupin pro udržitelný rozvoj v oblasti životního prostředí a práce s úkolem poskytovat poradenství k provádění této kapitoly.

5.   Domácí poradní skupiny se skládají z nezávislých organizací zastupujících občanskou společnost, přičemž jsou vyváženě zastoupeny organizace věnující se životnímu prostředí, pracovním záležitostem a podnikání, a také jiné důležité zúčastněné strany.

Článek 13.13

Mechanismus dialogu s občanskou společností

1.   Členové domácích poradních skupin každé strany se scházejí na Fóru občanské společnosti s cílem vést dialog o aspektech udržitelného rozvoje v obchodních vztazích mezi stranami. Fórum občanské společnosti zasedá jednou za rok, nedohodnou-li se strany jinak. Strany se dohodnou na fungování Fóra občanské společnosti rozhodnutím Výboru pro obchod a udržitelný rozvoj nejpozději jeden rok od vstupu této dohody v platnost.

2.   Domácí poradní skupiny vyberou mezi svými členy zástupce při zachování vyváženého zastoupení důležitých zúčastněných stran, jak je stanoveno v čl. 13.12 odst. 5.

3.   Strany mohou Fóru občanské společnosti předložit aktuální informace o provádění této kapitoly. Svá stanoviska, názory a zjištění předkládá Fórum občanské společnosti stranám buď přímo, nebo prostřednictvím domácích poradních skupin.

Článek 13.14

Vládní konzultace

1.   Strany mohou požádat o konzultaci s druhou stranou, pokud jde o jakoukoli záležitost společného zájmu plynoucí z této kapitoly, včetně sdělení domácích poradních skupin uvedených v článku 13.12, podáním písemné žádosti na kontaktním místě druhé strany. Konzultace budou zahájeny okamžitě poté, co o ně strana požádá.

2.   Strany vynaloží veškeré úsilí, aby záležitost vyřešily k vzájemné spokojenosti. Strany zajistí, aby usnesení reflektovalo činnosti MOP nebo příslušných vícestranných environmentálních organizací nebo subjektů, v zájmu podpory větší spolupráce a koherence mezi prací stran a těchto organizací. Kde to bude na místě a shodnou-li se na tom, mohou strany tyto organizace nebo subjekty požádat o poradenství.

3.   Domnívá-li se některá strana, že je o záležitosti třeba dále diskutovat, může požádat, aby Výbor pro obchodu a udržitelný rozvoj zasedl a záležitost zvážil, a to písemnou žádostí podanou kontaktnímu místu druhé strany. Výbor neprodleně zasedne a vynasnaží se dohodnout se na řešení dané záležitosti. Usnesení výboru se zveřejní, nerozhodne-li výbor jinak.

4.   Výbor pro obchod a udržitelný rozvoj může požádat o radu domácí poradní skupinu (skupiny) kterékoli ze stran nebo obou stran a každá strana si může vyžádat poradenství své domácí poradní skupiny (svých domácích poradních skupin). Kterákoli domácí poradní skupina kterékoli strany může rovněž dotčené straně nebo výboru předložit sdělení z vlastního podnětu.

Článek 13.15

Odborná komise

1.   Nedohodnou-li se strany jinak, může strana 90 dnů po předložení žádosti o konzultace podle čl. 13.14 odst. 1 požádat, aby zasedla odborná komise a přezkoumala záležitost, jež nebyla uspokojivě vyřešena během vládních konzultací. Strany mohou odborné komisi činit podání. Odborná komise by si měla od kterékoli strany, domácí poradní skupiny nebo mezinárodní organizace podle článku 13.14 vyžádat informace a doporučení, považuje-li to za nezbytné. Odborná komise zasedne do dvou měsíců od podání žádosti stranou.

2.   Odborná komise, jež je vybrána postupy stanovenými v odstavci 3, poskytuje odborné poradenství při provádění této kapitoly. Nedohodnou-li se strany jinak, předloží odborná komise stranám zprávu do 90 dní ode dne, kdy byl vybrán její poslední člen. Strany vynaloží veškeré úsilí, aby se při provádění této kapitoly přizpůsobily radám nebo doporučením odborné komise. Provádění doporučení odborné komise monitoruje Výbor pro obchod a udržitelný rozvoj. Odborná komise zpřístupní svou zprávu domácím poradním skupinám stran. Pokud jde o důvěrné informace, použijí se zásady přílohy 14-B (Jednací řád pro rozhodčí řízení).

3.   Po vstupu této dohody v platnost strany schválí seznam nejméně patnácti osob s odbornými znalostmi problematiky, které se tato kapitola týká, přičemž alespoň pět těchto osob nesmí být státními příslušníky žádné ze stran a mohou odborné komisi předsedat. Odborníci musí být nezávislí na obou stranách nebo organizacích zastoupených v domácích poradních skupinách, nesmějí s nimi být spojeni ani od nich přijímat pokyny. Každá strana vybere jednoho odborníka ze seznamu odborníků do 30 dní od obdržení žádosti o zřízení odborné komise. Pokud některá strana v této lhůtě svého odborníka nevybere, vybere ho ze seznamu odborníků, kteří jsou státními příslušníky této strany, druhá strana. Oba vybraní odborníci rozhodnou o předsedovi, jenž nesmí být státním příslušníkem žádné ze stran.

Článek 13.16

Řešení sporů

Pokud jde o veškeré záležitosti plynoucí z této kapitoly, mohou strany využít pouze postupů stanovených v článcích 13.14 a 13.15.

KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

ŘEŠENÍ SPORŮ

ODDÍL A

Cíl a oblast působnosti

Článek 14.1

Cíl

Cílem této kapitoly je předcházet sporům mezi stranami o použití této dohody v dobré víře a urovnávat je za účelem dosažení pokud možno vzájemně dohodnutého řešení.

Článek 14.2

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na jakýkoli spor týkající se výkladu a použití ustanovení této dohody, není-li stanoveno jinak (86).

ODDÍL B

Konzultace

Článek 14.3

Konzultace

1.   Strany se snaží veškeré spory týkající se výkladu a použití ustanovení uvedených v článku 14.2 řešit v dobré víře konzultacemi s cílem dosáhnout vzájemně dohodnutého řešení.

2.   Strana, která si přeje zahájit konzultaci, podá druhé straně písemnou žádost, ve které uvede všechna sporná opatření a ustanovení dohody, jež považuje za použitelná. Kopii žádosti o konzultace zašle Výboru pro obchod.

3.   Konzultace se uskuteční do 30 dnů ode dne podání žádosti a probíhají na území žádané strany, pokud se strany nedohodnou jinak. Konzultace se považují za ukončené 30 dnů po podání žádosti, pokud se strany nedohodnou, že v nich budou pokračovat déle. Veškeré informace sdělené během konzultací zůstávají důvěrné.

4.   V naléhavých záležitostech, zejména těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží (87), se konzultace zahájí do patnácti dnů ode dne podání žádosti a považují se za ukončené patnáct dnů po podání žádosti.

5.   Pokud se konzultace neuskuteční ve lhůtách stanovených v odstavci 3 nebo odstavci 4 nebo pokud se konzultace uskuteční, ale strany nedosáhnou vzájemně dohodnutého řešení, může žádající strana požádat o ustavení rozhodčího soudu podle článku 14.4.

ODDÍL C

Postupy řešení sporů

Pododdíl A

Rozhodčí řízení

Článek 14.4

Zahájení rozhodčího řízení

1.   Pokud se stranám nepodaří vyřešit spor na základě konzultací podle článku 14.3, může žalující strana požádat o ustavení rozhodčího soudu.

2.   Písemná žádost o ustavení rozhodčího soudu se zašle žalované straně a Výboru pro obchod. Žalující strana ve své žádosti uvede konkrétní sporné opatření a vysvětlí, jakým způsobem toto opatření porušuje ustanovení uvedená v článku 14.2.

Článek 14.5

Ustavení rozhodčího soudu

1.   Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců.

2.   Do deseti dnů ode dne podání žádosti o ustavení rozhodčího soudu Výboru pro obchod se strany konzultují s cílem dohodnout se na složení rozhodčího soudu.

3.   Pokud strany nejsou schopny dohodnout se na složení rozhodčího soudu ve lhůtě stanovené v odstavci 2, může kterákoli strana požádat předsedu Výboru pro obchod nebo jeho zástupce, aby byli všichni tři rozhodci vybráni losem ze seznamu uvedeného v článku 14.18, a to jeden z osob navržených žalující stranou, jeden z osob navržených žalovanou stranou a jeden z osob, které obě strany navrhly na funkci předsedy. V případě, že se strany dohodnou na jednom či více rozhodcích, zbývající rozhodce či rozhodci se vyberou stejným postupem.

4.   Za den ustavení rozhodčího soudu se považuje den, kdy byli vybráni všichni tři rozhodci.

Článek 14.6

Předběžná zpráva rozhodčího soudu

1.   Rozhodčí soud předloží stranám předběžnou zprávu obsahující zjištěný skutkový stav, použitelnost příslušných ustanovení a základní zdůvodnění zjištění a učiněných doporučení do 90 dnů ode dne ustavení rozhodčího soudu. Pokud rozhodčí soud usoudí, že tuto lhůtu není možno dodržet, vyrozumí o tom jeho předseda písemně strany a Výbor pro obchod s uvedením důvodů zpoždění a dne předpokládaného vydání předběžné zprávy. Za žádných okolností nesmí být předběžná zpráva vydána později než 120 dnů ode dne ustavení rozhodčího soudu.

2.   Kterákoli strana může podat písemnou žádost, aby rozhodčí soud přezkoumal určitý aspekt předběžné zprávy, do čtrnácti dnů od jejího vydání.

3.   V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, vynaloží rozhodčí soud veškeré úsilí, aby vydal svou předběžnou zprávu, a kterákoli strana může podat písemnou žádost, aby rozhodčí soud přezkoumal konkrétní aspekty předběžné zprávy v polovičních lhůtách, než jaké jsou stanoveny v odstavcích 1 a 2.

4.   Rozhodčí soud posoudí písemná vyjádření stran k předběžné zprávě a poté může svou zprávu změnit a provést jakékoli další šetření, které považuje za nezbytné. Konečné rozhodnutí rozhodčího soudu bude zahrnovat argumenty vznesené v průběhu fáze předběžného přezkoumání.

Článek 14.7

Rozhodnutí rozhodčího soudu

1.   Rozhodčí soud vydá rozhodnutí stranám a Výboru pro obchod do 120 dnů ode dne svého ustavení. Pokud rozhodčí soud usoudí, že tuto lhůtu není možno dodržet, vyrozumí o tom jeho předseda písemně obě strany a Výbor pro obchod s uvedením důvodů zpoždění a dne předpokládaného vydání rozhodnutí. Za žádných okolností nesmí být rozhodnutí vydáno později než 150 dnů ode dne ustavení rozhodčího soudu.

2.   V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží, vyvine rozhodčí soud veškeré úsilí, aby bylo rozhodnutí vydáno do 60 dnů ode dne jeho ustavení. Rozhodnutí rozhodčího soudu nesmí být v žádném případě přijato později než 75 dnů od jeho ustavení. Pokud se rozhodčí soud domnívá, že jde o naléhavý případ, může vydat předběžné rozhodnutí do deseti dnů ode dne svého ustavení.

Pododdíl B

Splnění požadavků

Článek 14.8

Splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího soudu

Každá strana přijme veškerá opatření nezbytná ke splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího soudu v dobré víře a obě strany usilují o dohodu o lhůtě pro splnění požadavků dotyčného rozhodnutí.

Článek 14.9

Přiměřená lhůta pro splnění požadavků rozhodnutí

1.   Do 30 dnů od vydání rozhodnutí rozhodčího soudu stranám oznámí žalovaná strana žalující straně a Výboru pro obchod, jakou lhůtu potřebuje ke splnění požadavků rozhodnutí.

2.   Pokud se strany nedohodnou na přiměřené lhůtě ke splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího soudu, požádá žalující strana do dvaceti dnů od oznámení učiněného žalovanou stranou podle odstavce 1 písemně původní rozhodčí soud, aby délku přiměřené lhůty určil. Tato žádost musí být oznámena druhé straně a Výboru pro obchod. Rozhodčí soud vydá rozhodnutí stranám a Výboru pro obchod do dvaceti dnů ode dne podání žádosti.

3.   Není-li již některý člen původního rozhodčího soudu k dispozici, použijí se postupy podle článku 14.5. Rozhodčí soud vydá rozhodnutí do 35 dnů ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 2.

4.   Žalovaná strana písemně informuje žalující stranu o vývoji v plnění požadavků rozhodnutí rozhodčího soudu nejméně jeden měsíc před uplynutím přiměřené lhůty.

5.   Přiměřenou lhůtu lze na základě dohody stran prodloužit.

Článek 14.10

Přezkum opatření přijatých ke splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího soudu

1.   Žalovaná strana oznámí žalující straně sporu a Výboru pro obchod před uplynutím přiměřené lhůty opatření, která přijala s cílem splnit požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu.

2.   Neshodnou-li se strany na existenci opatření nebo na souladu jakéhokoli opatření oznámeného podle odstavce 1 s ustanoveními uvedenými v článku 14.2, může žalující strana písemně požádat původní rozhodčí soud o rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí obsahovat konkrétní sporné opatření a vysvětlovat, jakým způsobem porušuje ustanovení uvedená v článku 14.2. Rozhodčí soud vydá rozhodnutí do 45 dnů od podání žádosti.

3.   Není-li již některý člen původního rozhodčího soudu k dispozici, použijí se postupy podle článku 14.5. Rozhodčí soud vydá rozhodnutí do 60 dnů ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 2.

Článek 14.11

Dočasná nápravná opatření v případě nesplnění požadavků rozhodnutí

1.   Pokud žalovaná strana neoznámí opatření přijatá ke splnění požadavků rozhodnutí rozhodčího soudu před uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud rozhodčí soud rozhodne, že nebylo přijato žádné opatření ke splnění požadavků nebo že opatření oznámené podle čl. 14.10 odst. 1 je v rozporu s povinnostmi strany podle ustanovení uvedených v článku 14.2, žalovaná strana na žádost žalující strany předloží nabídku dočasného vyrovnání.

2.   Pokud není dohody o vyrovnání dosaženo do 30 dnů po uplynutí přiměřené lhůty po přijetí rozhodnutí rozhodčího soudu podle článku 14.10, že nebylo přijato žádné opatření ke splnění požadavků nebo že opatření oznámené podle čl. 14.10 odst. 1 porušuje ustanovení uvedená v článku 14.2, je žalující strana oprávněna po oznámení žalované straně a Výboru pro obchod pozastavit provádění závazků vyplývajících z ustanovení uvedených v článku 14.2 na úrovni odpovídající zrušení nebo omezení způsobenému nesplněním požadavků. V oznámení musí být upřesněna úroveň provádění závazků, které žalující strana hodlá pozastavit. Žalující strana může uplatnit pozastavení deset dnů po oznámení, pokud žalovaná strana nepožádala o rozhodčí řízení podle odstavce 4.

3.   Při pozastavení závazků se může žalující strana rozhodnout zvýšit své celní sazby na úroveň uplatňovanou vůči jiným členům WTO na objem obchodu, jež musí být stanoven tak, aby se objem obchodu násobený zvýšenou celní sazbou rovnal hodnotě zrušení nebo omezení způsobeného nesplněním požadavků.

4.   Domnívá-li se žalovaná strana, že úroveň pozastavení není úměrná zrušení nebo omezení způsobenému nesplněním požadavků, může písemně požádat původní rozhodčí soud o přijetí rozhodnutí v této věci. Tato žádost se oznámí žalující straně a Výboru pro obchod před uplynutím desetidenní lhůty uvedené v odstavci 2. Původní rozhodčí soud vydá rozhodnutí o úrovni pozastavení závazků stranám a Výboru pro obchod do 30 dnů ode dne podání žádosti. Závazky nesmějí být pozastaveny do té doby, než původní rozhodčí soud vydá rozhodnutí, a všechna pozastavení musí být v souladu s rozhodnutím rozhodčího soudu.

5.   Není-li již některý člen původního rozhodčího soudu k dispozici, použijí se postupy podle článku 14.5. Rozhodčí soud vydá rozhodnutí do 45 dnů ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 4.

6.   Pozastavení závazků musí být dočasné a použije se pouze do doby, než je opatření porušující ustanovení uvedená v článku 14.2 zrušeno či změněno tak, aby bylo s uvedenými ustanoveními v souladu, jak stanoví článek 14.12, nebo dokud se strany nedohodnou na urovnání sporu.

Článek 14.12

Přezkum opatření přijatých ke splnění požadavků po pozastavení závazků

1.   Žalovaná strana oznámí žalující straně a Výboru pro obchod veškerá opatření, která přijme s cílem splnit požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu, a svou žádost o ukončení pozastavení závazků uplatňovaných žalující stranou.

2.   Pokud strany nedospějí k dohodě o souladu oznámeného opatření s ustanoveními uvedenými v článku 14.2 do 30 dnů ode dne oznámení, požádá žalující strana písemně původní rozhodčí soud o přijetí rozhodnutí v této věci. Tato žádost musí být oznámena žalované straně a Výboru pro obchod. Rozhodčí soud vydá rozhodnutí stranám a Výboru pro obchod do 45 dnů ode dne podání žádosti. Pokud rozhodčí soud rozhodne, že je opatření přijaté ke splnění požadavků v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 14.2, je pozastavení závazků ukončeno.

3.   Není-li již některý člen původního rozhodčího soudu k dispozici, použijí se postupy podle článku 14.5. Rozhodčí soud vydá rozhodnutí do 60 dnů ode dne podání žádosti uvedené v odstavci 2.

Pododdíl C

Společná ustanovení

Článek 14.13

Vzájemně dohodnuté řešení

Strany se mohou kdykoli dohodnout na vzájemně přijatelném řešení sporu podle této kapitoly. Toto řešení oznámí Výboru pro obchod. Oznámením vzájemně dohodnutého řešení řízení končí.

Článek 14.14

Jednací řád

1.   Postupy řešení sporů podle této kapitoly se řídí přílohou 14-B.

2.   Veškerá slyšení rozhodčího soudu jsou veřejná v souladu s přílohou 14-B.

Článek 14.15

Informace a technické poradenství

Na žádost některé ze stran nebo z vlastního podnětu může rozhodčí soud získat informace z jakéhokoli zdroje, včetně účastníků sporu, považuje-li to vhodné pro účely rozhodčího řízení. Rozhodčí soud má také právo si vyžádat znalecké posudky, považuje-li to za vhodné. Informace získané tímto způsobem musí být zpřístupněny oběma stranám, které se k nim mohou vyjádřit. Zainteresované fyzické nebo právnické osoby stran jsou oprávněny předložit rozhodčímu soudu stanoviska amicus curiae v souladu s přílohou 14-B.

Článek 14.16

Pravidla výkladu

Rozhodčí soud vykládá ustanovení uvedená v článku 14.2 podle obvyklých pravidel výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně pravidel kodifikovaných Vídeňskou úmluvou o smluvním právu. Je-li některý závazek podle této dohody totožný se závazkem podle Dohody o WTO, přijme rozhodčí soud výklad, který je v souladu s příslušným výkladem stanoveným v rozhodnutích orgánu WTO pro řešení sporů. Rozhodnutím rozhodčího soudu nelze rozšířit ani omezit práva a povinnosti vymezené v ustanoveních uvedených v článku 14.2.

Článek 14.17

Rozhodnutí a nález rozhodčího soudu

1.   Rozhodčí soud se snaží rozhodnutí dosáhnout cestou konsensu. Pokud však není k rozhodnutí možné dospět cestou konsensu, rozhodne o sporné záležitosti většinovým hlasováním. Nesouhlasná stanoviska rozhodců nejsou v žádném případě zveřejňována.

2.   Rozhodnutí rozhodčího soudu je závazné pro strany a nezakládá práva nebo povinnosti pro fyzické nebo právnické osoby. Nález musí obsahovat zjištěný skutkový stav, použitelnost příslušných ustanovení této dohody a odůvodnění zjištění a učiněných závěrů. Výbor pro obchod zveřejní úplné znění nálezu rozhodčího soudu, nerozhodne-li jinak.

ODDÍL D

Obecná ustanovení

Článek 14.18

Seznam rozhodců

1.   Výbor pro obchod do šesti měsíců ode dne vstupu této dohody v platnost sestaví seznam patnácti osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodce. Každá ze stran navrhne na funkci rozhodce pět osob. Strany rovněž vyberou pět osob, které nejsou státními příslušníky žádné z nich a které mohou zastávat funkci předsedy rozhodčího soudu. Výbor pro obchod odpovídá za udržování seznamu na výše uvedené úrovni.

2.   Rozhodci musí mít odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva a mezinárodního obchodu. Musí být nezávislí a zastávat tuto funkci jako soukromé osoby, nesmějí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti související se sporem, ani nesmějí být spojeni s vládou žádné ze stran a musí jednat v souladu s přílohou 14-C.

Článek 14.19

Vztah k závazkům v rámci WTO

1.   Uplatněním ustanovení této kapitoly o řešení sporů není dotčeno žádné opatření v rámci WTO, včetně opatření pro řešení sporů.

2.   Pokud však některá ze stran ve vztahu ke konkrétnímu opatření zahájila řízení o urovnání sporu podle této kapitoly nebo podle Dohody o WTO, nesmí zahájit řízení o urovnání sporu týkající se téhož opatření na jiném fóru, dokud nebude uzavřeno první řízení. Dále strana nesmí požádat o kompenzaci závazku, který je totožný v rámci této dohody a v rámci Dohody o WTO, na obou fórech. V takovém případě po zahájení postupu řešení sporu nevznese strana požadavek na kompenzaci téhož závazku v rámci druhé dohody druhému fóru, ledaže by vybrané fórum z procesních nebo jurisdikčních důvodů o žádosti o kompenzaci dotčeného závazku nerozhodlo.

3.   Pro účely odstavce 2 se:

a)

postup řešení sporů podle Dohody o WTO považuje za zahájený žádostí strany o ustavení skupiny odborníků podle článku 6 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů obsaženého v příloze 2 Dohody o WTO a za uzavřený, když orgán pro řešení sporů přijme zprávu odborné komise nebo případně zprávu odvolacího orgánu podle článků 16 a 17.14 Ujednání WTO o pravidlech a řízení při řešení sporů, a

b)	postup řešení sporu podle této kapitoly považuje za zahájený žádostí strany o ustavení rozhodčího soudu podle čl. 14.4 odst. 1 a za uzavřený, když rozhodčí soud oznámí své rozhodnutí stranám a Výboru pro obchod podle článku 14.7.

4.   Žádné ustanovení této dohody nebrání straně, aby mohla uplatnit pozastavení závazků schválených orgánem pro řešení sporů. Dohoda o WTO se nepoužije s cílem zabránit jedné straně v pozastavení závazků podle této kapitoly.

Článek 14.20

Lhůty

1.   Veškeré lhůty stanovené v této kapitole, včetně lhůt pro vydání nálezů rozhodčích soudů, se počítají v kalendářních dnech ode dne následujícího po úkonu nebo události, které se týkají.

2.   Veškeré lhůty uvedené v této kapitole mohou být prodlouženy vzájemnou dohodou stran.

KAPITOLA PATNÁCTÁ

INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15.1

Výbor pro obchod

1.   Strany ustavují Výbor pro obchod (88) složený ze zástupců strany EU a zástupců Koreje.

2.   Výbor pro obchod zasedá střídavě v Bruselu a v Soulu jednou ročně nebo jindy na žádost kterékoli ze stran. Výboru pro obchod spolupředsedá ministr obchodu Korejské republiky a člen Evropské komise příslušný pro obchod nebo jimi jmenované osoby. Výbor pro obchod se dohodne na harmonogramu zasedání a stanoví pořad jednání.

3.   Výbor pro obchod:

a)	zajišťuje řádné fungování této dohody;

b)	dohlíží na provádění a používání této dohody a usnadňuje je a podporuje obecné cíle této dohody;

c)	dohlíží na práci všech specializovaných výborů, pracovních skupin a jiných orgánů zřízených podle této dohody;

d)	posuzuje způsoby, jak dále posílit obchodní vztahy mezi stranami;

e)

aniž jsou dotčena práva stanovená v kapitole čtrnácté (Řešení sporů) a v příloze 14-A (Mechanismus mediace pro nesazební opatření), hledá vhodné způsoby a metody předcházení problémům, jež by mohly nastat v oblastech upravovaných touto dohodou nebo řešení sporů, k nimž může dojít, pokud jde o výklad nebo použití této dohody;

f)	studuje rozvoj obchodu mezi stranami a

g)	projednává jakékoli další záležitosti týkající se oblastí zahrnutých v této dohodě.

4.   Výbor pro obchod může:

a)	rozhodnout o zřízení specializovaných výborů, pracovních skupin a jiných orgánů a přenést na ně pravomoci;

b)	komunikovat se všemi zúčastněnými stranami včetně soukromého sektoru a organizací občanské společnosti;

c)	projednávat změny této dohody nebo měnit její ustanovení v případech výslovně stanovených v této dohodě;

d)	přijímat výklad ustanovení této dohody;

e)	vydávat doporučení nebo přijímat rozhodnutí, pokud tak tato dohoda stanoví;

f)	přijmout svůj jednací řád a

g)	přijímat v rámci výkonu svých funkcí jakákoli jiná opatření, na nichž se strany dohodnou.

5.   Výbor pro obchod předkládá smíšenému výboru na každém jeho pravidelném zasedání zprávu o své činnosti a o činnosti svých specializovaných výborů, pracovních skupin a jiných orgánů.

6.   Aniž jsou dotčena práva stanovená v kapitole čtrnácté (Řešení sporů) a v příloze 14-A (Mechanismus mediace pro nesazební opatření), může kterákoli strana Výboru pro obchod předložit jakoukoli záležitost spojenou s výkladem nebo používáním této dohody.

7.   Předloží-li některá strana Výboru pro obchod, specializovaným výborům, pracovním skupinám nebo jakýmkoli jiným orgánům informace, jež považuje za důvěrné podle svých právních předpisů, musí druhá strana s těmito informacemi nakládat jako s důvěrnými.

8.   Uznávajíce význam transparentnosti a otevřenosti, potvrzují strany své postupy pro zohledňování názorů veřejnosti, aby mohly při provádění této dohody čerpat z široké škály stanovisek.

Článek 15.2

Specializované výbory

1.   Při Výboru pro obchod se zřizují tyto specializované výbory:

a)	Výbor pro obchod se zbožím v souladu s článkem 2.16 (Výbor pro obchod se zbožím);

b)	Výbor pro sanitární a fytosanitární opatření v souladu s článkem 5.10 (Výbor pro sanitární a fytosanitární opatření);

c)	Celní výbor v souladu s článkem 6.16 (Celní výbor). V záležitostech, na něž se výlučně vztahuje celní dohoda, jedná Celní výbor jako Smíšený výbor pro celní spolupráci zřízený podle uvedené dohody;

d)	Výbor pro obchod službami, usazování a elektronický obchod v souladu s článkem 7.3 (Výbor pro obchod službami, usazování a elektronický obchod);

e)	Výbor pro obchod a udržitelný rozvoj v souladu s článkem 13.12 (Institucionální mechanismus) a

f)	Výbor pro zóny pasivního zušlechťovacího styku na Korejském poloostrově v souladu s přílohou IV Protokolu o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce.

Působnost a úkoly zřízených specializovaných výborů jsou definovány v příslušných kapitolách a protokolech této dohody.

2.   Výbor pro obchod může rozhodnout o zřízení jiných specializovaných výborů, které mu budou pomáhat při plnění jeho úkolů. Výbor pro obchod stanoví složení, povinnosti a funkce specializovaných výborů zřízených podle tohoto článku.

3.   Není-li v této dohodě stanoveno jinak, zasedají specializované výbory jednou za rok na vhodné úrovni střídavě v Bruselu a v Soulu nebo jindy na žádost kterékoli strany nebo Výboru pro obchod a spolupředsedají jim zástupci Koreje a Evropské unie. Specializované výbory se dohodnou na harmonogramu zasedání a stanoví pořad jednání.

4.   Specializované výbory informují Výbor pro obchod o harmonogramu a pořadu jednání s dostatečným předstihem před svým zasedáním. Podávají Výboru pro obchod zprávu o své činnosti na každém jeho pravidelném zasedání. Zřízení nebo existence specializovaného výboru nebrání žádné ze stran, aby předložila jakoukoli záležitost přímo Výboru pro obchod.

5.   Výbor pro obchod může rozhodnout, že změní nebo převezme úkol zadaný specializovanému výboru, nebo může jakýkoli specializovaný výbor rozpustit.

Článek 15.3

Pracovní skupiny

1.   Při Výboru pro obchod se zřizují tyto pracovní skupiny:

a)	Pracovní skupina pro motorová vozidla a jejich části a součásti v souladu s článkem 9.2 (Pracovní skupina pro motorová vozidla a jejich části a součásti) přílohy 2-C (Motorová vozidla a jejich části a součásti);

b)	Pracovní skupina pro farmaceutické výrobky a zdravotnické prostředky v souladu s článkem 5.3 (Spolupráce v oblasti právních předpisů) přílohy 2-D (Farmaceutické výrobky a zdravotnické prostředky);

c)	Pracovní skupina pro chemické látky v souladu s odstavcem 4 přílohy 2-E (Chemické látky);

d)	Pracovní skupina pro spolupráci v oblasti nápravných opatření v souladu s čl. 3.16 odst. 1 (Pracovní skupina pro spolupráci v oblasti nápravných opatření);

e)	Pracovní skupina pro dohodu o vzájemném uznávání v souladu s čl. 7.21 odst. 6 (Vzájemné uznávání);

f)	Pracovní skupina pro veřejné zakázky v souladu s článkem 9.3 (Pracovní skupina pro veřejné zakázky) a

g)	Pracovní skupina pro zeměpisná označení v souladu s článkem 10.25 (Pracovní skupina pro zeměpisná označení).

2.   Výbor pro obchod může rozhodnout o zřízení dalších pracovních skupin pro specifické úkoly či záležitosti. Výbor pro obchod stanoví složení, povinnosti a fungování pracovních skupin. Za pracovní skupiny ve smyslu tohoto článku se považují jakékoli pravidelné či ad hoc uskutečněné schůze mezi stranami, které se věnují záležitostem upravovaným touto dohodou.

3.   Není-li v této dohodě stanoveno jinak, scházejí se pracovní skupiny na vhodné úrovni vždy, kdy to okolnosti vyžadují, nebo na žádost kterékoli ze stran či Výboru pro obchod. Spolupředsedají jim zástupci Koreje a Evropské unie. Pracovní skupiny se dohodnou na harmonogramu zasedání a stanoví pořad jednání.

4.   Pracovní skupiny informují Výbor pro obchod o harmonogramu a pořadu jednání s dostatečným předstihem před svým zasedáním. Podávají Výboru pro obchod zprávu o své činnosti na každém jeho pravidelném zasedání. Zřízení nebo existence pracovní skupiny nebrání žádné ze stran, aby předložila jakoukoli záležitost přímo Výboru pro obchod.

5.   Výbor pro obchod může rozhodnout, že změní nebo převezme úkol zadaný pracovní skupině, nebo může jakoukoli pracovní skupinu rozpustit.

Článek 15.4

Přijímání rozhodnutí

1.   Výbor pro obchod je oprávněn za účelem dosažení cílů této dohody přijímat rozhodnutí ve všech záležitostech v případech stanovených v této dohodě.

2.   Přijatá rozhodnutí jsou závazná pro obě strany; ty podniknou opatření nezbytná k jejich provedení. Výbor pro obchod může také vydávat vhodná doporučení.

3.   Svá rozhodnutí a doporučení přijímá Výbor pro obchod na základě dohody obou stran.

Článek 15.5

Změny

1.   Strany se mohou písemně dohodnout na změnách této dohody. Jakákoli změna vstoupí v platnost poté, co si strany navzájem písemná oznámí, že splnily své platné právní požadavky a postupy, v den, na němž se strany dohodnou.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 může Výbor pro obchod rozhodnout o změnách příloh, dodatků, protokolů a poznámek k této dohodě. Strany mohou přijmout rozhodnutí s výhradou svých platných právních požadavků a postupů.

Článek 15.6

Kontaktní místa

1.   V zájmu usnadnění komunikace a zajištění účinného provádění této dohody jmenuje každá strana po vstupu této dohody v platnost své koordinátory. Jmenováním koordinátorů není dotčeno konkrétní určení příslušných orgánů na základě zvláštních kapitol této dohody.

2.   Na žádost kterékoli strany poskytne koordinátor druhé strany informace o úřadu nebo úředníkovi příslušných pro jakoukoli záležitost týkající se provádění této dohody a poskytne potřebnou podporu pro usnadnění komunikace s žádající stranou.

3.   Každá strana v míře možné v rámci svých právních předpisů poskytne prostřednictvím svých koordinátorů informace na žádost druhé strany a bezodkladně odpovídá na jakékoli dotazy druhé strany týkající se konkrétních či navrhovaných opatření, jež mohou mít dopad na obchod mezi stranami.

Článek 15.7

Daně

1.   Tato dohoda se vztahuje na daňová opatření, pouze pokud je takové použití nezbytné pro uvedení jejích ustanovení v účinnost.

2.   Žádným ustanovením této dohody nejsou dotčena práva a povinnosti obou stran podle jakékoli daňové úmluvy mezi Koreou a příslušným členským státem Evropské unie. V případě jakéhokoli rozporu mezi touto dohodou a jakoukoli takovou úmluvou má v rozporné otázce přednost dotčená úmluva. V případě daňové úmluvy mezi Koreou a příslušným členským státem Evropské unie nesou odpovědnost za společné určení, zda existuje rozpor mezi touto dohodou a dotčenou úmluvou, výhradně příslušné orgány podle dotčené úmluvy.

3.   Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že brání stranám rozlišovat při používání příslušných ustanovení svých daňových předpisů mezi plátci daně, kteří nejsou ve stejné situaci, zejména s ohledem na jejich postavení daňového rezidenta nebo s ohledem na místo, kde je investován jejich kapitál.

4.   Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že brání stranám přijímat nebo prosazovat jakákoli opatření, jejichž cílem je zabránit daňovým únikům nebo vyhýbání se daňové povinnosti podle daňových ustanovení dohod o zamezení dvojího zdanění nebo jiných daňových opatření nebo domácích daňových předpisů.

Článek 15.8

Výjimky týkající se platební bilance

1.   Má-li kterákoli strana vážné potíže s platební bilancí nebo s vnější finanční situací nebo hrozí-li jí tyto potíže, může přijmout nebo zachovat omezující opatření týkající se obchodu zbožím a službami a usazování.

2.   Strany se snaží vyhýbat uplatňování omezujících opatření uvedených v odstavci 1.

Veškerá omezující opatření přijatá nebo zachovaná podle tohoto článku musí být nediskriminující, mít omezenou dobu trvání a nesmějí přesahovat to, co je nezbytné pro vyřešení situace v oblasti platební bilance a vnější finanční situace. Musí být v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o WTO a případně v souladu se Stanovami Mezinárodního měnového fondu, pokud jsou použitelné.

3.   Kterákoli strana, která zachovává nebo přijímá omezující opatření nebo jakékoli změny těchto opatření, je musí neprodleně oznámit druhé straně a co nejdříve předložit časový plán jejich zrušení.

4.   Jsou-li přijata nebo zachována omezení, zahájí Výbor pro obchod okamžitě konzultace. V rámci těchto konzultací se hodnotí situace platební bilance dotyčné strany a omezení přijatá nebo zachovávaná podle tohoto článku, přičemž jsou mimo jiné zohledněny tyto okolnosti:

a)	povaha a rozsah potíží s platební bilancí a s vnější finanční situací;

b)	vnější hospodářské a obchodní prostředí nebo

c)	alternativní nápravná opatření, která by bylo možné využít.

V rámci konzultací se posuzuje soulad omezujících opatření s odstavci 3 a 4. Jsou přijímána veškerá zjištění statistických a jiných skutečností, která předloží Mezinárodní měnový fond (dále jen „MMF“) a která se týkají deviz, měnových rezerv a platební bilance, a závěry se opírají o hodnocení platební bilance a vnější finanční situace dotčené strany provedené MMF.

Článek 15.9

Bezpečnostní výjimky

Žádná ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že:

a)	vyžaduje od kterékoli strany podávat jakékoli informace, jejichž sdělení je podle ní v rozporu s jejími základními bezpečnostními zájmy;

b)

kterékoli straně brání učinit jakékoli opatření, které považuje za potřebné pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů: i) týkající se výroby zbraní, střeliva nebo válečného materiálu nebo obchodem s nimi nebo souvisejících hospodářských činností prováděných přímo nebo nepřímo pro účely zásobování vojenských sil, ii) vztahující se ke štěpným a termonukleárním materiálům nebo materiálům, které slouží k jejich výrobě, nebo iii) přijaté v době války nebo jiné mimořádné situace v mezinárodních vztazích; nebo

c)	kterékoli straně brání přijmout opatření ve snaze dostát svým mezinárodním závazkům za účelem zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

Článek 15.10

Vstup v platnost

1.   Strany schválí tuto dohodu v souladu se svými vlastními postupy.

2.   Tato dohoda vstupuje v platnost 60 dní ode dne, kdy si strany navzájem písemně oznámí, že splnily své platné právní požadavky a postupy, nebo v jiný den, na němž se strany dohodnou.

3.   Bez ohledu na odstavce 2 a 5 budou strany používat Protokol o kulturní spolupráci od prvního dne třetího měsíce po dni, kdy Korea uloží v sekretariátu UNESCO v Paříži listiny o ratifikaci Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, která byla přijata v Paříži dne 20. října 2005 (dále jen „úmluva UNESCO“), pokud Korea listiny o ratifikaci úmluvy UNESCO neuloží před výměnou oznámení uvedených v odstavcích 2 nebo 5.

4.   Oznámení se zašlou generálnímu tajemníkovi Rady Evropské unie a ministrovi zahraničních věcí a obchodu Koreje nebo jeho nástupci.

5.

a) Tato dohoda se uplatňuje prozatímně od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy si strana EU a Korea vzájemně oznámí dokončení svých postupů. b) V případě, že určitá ustanovení této dohody nemohou být uplatňována předběžně, oznámí je strana, jež je nemůže předběžně uplatňovat, druhé straně. Bez ohledu na písmeno a), pokud druhá strana dokončila nezbytné postupy a nevysloví námitky proti prozatímnímu uplatňování do deseti dnů od oznámení, že určitá ustanovení nemohou být prozatímně uplatňována, jsou ustanovení této dohody, jež nebyla oznámena, prozatímně uplatňována od prvního dne měsíce následujícího po tomto oznámení. c) Strana může ukončit prozatímní uplatňování písemným oznámením druhé straně. Takové ukončení nabývá účinku prvním dnem měsíce následujícího po oznámení. d) Uplatňuje-li se tato dohoda nebo určitá její ustanovení prozatímně, rozumí se „vstupem této dohody v platnost“ počátek prozatímního uplatňování.

Článek 15.11

Doba platnosti

1.   Tato dohoda se sjednává na dobu neurčitou.

2.   Každá strana může podat druhé straně písemné oznámení o svém záměru tuto dohodu vypovědět.

3.   Vypovězení dohody nabývá účinku šest měsíců poté, co je oznámeno podle odstavce 2.

Článek 15.12

Plnění povinností

1.   Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření potřebná pro plnění svých závazků vyplývajících z této dohody. Dohlížejí na to, aby bylo dosaženo cílů stanovených v této dohodě.

2.   Kterákoli strana může okamžitě přijmout vhodná opatření v souladu s mezinárodním právem v případě vypovězení této dohody, jež by bylo v rozporu s obecnými pravidly mezinárodního práva.

Článek 15.13

Přílohy, dodatky, protokoly a poznámky

Přílohy, dodatky, protokoly a poznámky k této dohodě tvoří její nedílnou součást.

Článek 15.14

Vztahy s jinými dohodami

1.   Není-li stanoveno jinak, nejsou předchozí dohody mezi členskými státy Evropské unie a/nebo Evropským společenstvím a/nebo Evropskou unií a Koreou touto dohodou nahrazeny ani ukončeny.

2.   Tato dohoda je nedílnou součástí celkových dvoustranných vztahů, jak je spravuje rámcová dohoda. Je zvláštní dohodou, jíž se provádějí obchodní ustanovení, ve smyslu rámcové dohody.

3.   Protokol o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech nahrazuje celní dohodu, pokud jde o ustanovení týkající se vzájemné správní pomoci.

4.   Strany se dohodly, že žádné ustanovení této dohody nevyžaduje, aby jednaly způsobem, který by byl v rozporu s jejich závazky v rámci Dohody o WTO.

Článek 15.15

Územní působnost

1.   Tato dohoda se vztahuje jednak na území, na které se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie, a to za podmínek jimi stanovených, a jednak na území Koreje. Odkazy na „území“ v této dohodě je nutno chápat v tomto smyslu, není-li výslovně stanoveno jinak.

2.   Ustanovení této dohody o sazebním zacházení pro zboží se vztahují rovněž na oblasti celního území EU, na něž se nevztahuje odstavec 1.

Článek 15.16

Platná znění

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a korejském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

---

(1)  Pro účely této dohody se zbožím rozumějí produkty, jak jsou chápány v GATT 1994, není-li v této dohodě stanoveno jinak.

(2)  Strany berou na vědomí, že touto definicí není dotčeno zacházení, které mohou strany v souladu s Dohodou o WTO udělit obchodu vedenému na základě doložky nejvyšších výhod.

(3)  Strana může dovozce požádat, aby poskytl dostatečnou záruku ve formě jistoty, zálohy nebo jiného vhodného nástroje, jež by pokryla konečnou platbu cel, daní a poplatků v souvislosti s dovozem zboží.

(4)  Pouhý vízový požadavek pro fyzické osoby z některých zemí a nikoli pro fyzické osoby z jiných zemí se nepovažuje za opatření, jež odstraňuje nebo narušuje výhody vyplývající z podmínek specifického závazku podle této kapitoly a jejích příloh.

(5)  Ústřední správou se rozumí hlavní sídlo, kde se přijímají konečná rozhodnutí.

(6)  V souladu se svým oznámením Světové obchodní organizaci (dokument WT/REG39/1) o Smlouvě o založení Evropského společenství strana EU vyvozuje, že pojem „skutečná a trvalá vazba“ s hospodářstvím členského státu Evropské unie popsaná v článku 48 Smlouvy je rovnocenný pojmu „podstatná obchodní operace“ uvedenému v čl. V odst. 6 GATS. Proto pokud jde o právnické osoby zřízené v souladu s právními předpisy Koreje, které mají na území Koreje pouze sídlo nebo ústřední správu, rozšíří strana EU výhody této dohody, pouze pokud taková právnická osoba má trvalou a skutečnou vazbu s korejským hospodářstvím.

(7)  Toto písmeno se nevztahuje na usazování.

(8)  Vynětím audiovizuálních služeb z oblasti působnosti tohoto oddílu nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z Protokolu o kulturní spolupráci.

(9)  Toto písmeno zahrnuje opatření, jež jako podmínku pro přeshraniční poskytování služeb vyžadují, aby poskytovatel služby druhé strany byl usazen ve smyslu čl. 7.9 písm. a) nebo aby byl rezidentem na území strany.

(10)  Toto písmeno se netýká opatření strany, která omezují vstupy pro přeshraniční poskytování služeb.

(11)  Žádné ustanovení tohoto článku nelze vykládat jako rozšíření oblasti působnosti tohoto oddílu.

(12)  „Ustavením“ a „nabytím“ právnické osoby se rozumí též vložení kapitálové účasti do právnické osoby s cílem vytvořit nebo udržovat dlouhodobé hospodářské vztahy.

(13)  Pokud není hospodářská činnost prováděna přímo právnickou osobou, ale prostřednictvím jiných forem usazení, jako je pobočka nebo obchodní zastoupení, poskytne se investorovi, včetně právnické osoby, prostřednictvím takové provozovny přesto zacházení poskytované investorům podle této dohody. Takové zacházení se rozšíří na provozovnu, jehož prostřednictvím se provádí hospodářská činnost, a nemusí být rozšířeno na žádné jiné části investora nacházející se mimo území, kde je vykonávána hospodářská činnost.

(14)  Tato kapitola se netýká ochrany investic jiné než zacházení plynoucího z článku 7.12, včetně postupů pro řešení sporů mezi investory a státem.

(15)  Pro upřesnění je třeba uvést, že zpracování jaderného odpadu zahrnuje všechny činnosti obsažené v Mezinárodní standardní klasifikaci všech ekonomických činností stanovené Statistickým oddělením OSN, Statistical Papers, řada M, č. 4, ISIC Rev. 3.1, 2002, kód 2330.

(16)  Válečný materiál je omezen na veškeré produkty, jež jsou určeny a vyrobeny výhradně pro vojenské použití ve spojení s vedením válečných či obranných akcí.

(17)  Vynětím audiovizuálních služeb z oblasti působnosti tohoto oddílu nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z Protokolu o kulturní spolupráci.

(18)  Písmena a) až c) se nevztahují na opatření přijatá za účelem omezení produkce zemědělského výrobku.

(19)  Tento článek se vztahuje na opatření, jimiž se řídí složení správních rad provozovny, jako jsou požadavky na státní příslušnost nebo na trvalý pobyt.

(20)  Žádné ustanovení tohoto článku nelze vykládat jako rozšíření oblasti působnosti tohoto oddílu.

(21)  Povinnost obsažená v tomto odstavci se nevztahuje na ustanovení o ochraně investic, jichž se tato kapitola netýká, včetně ustanovení o postupů řešení sporů mezi investory a státem.

(22)  Zahrnuje tuto kapitolu a přílohy 7-A a 7-C.

(23)  Přijímající provozovna může být povinna předložit program školení pro dobu pobytu ke schválení předem a doložit tak, že účelem pobytu je zaškolení odpovídající úrovni vysokoškolského vzdělání.

(24)  Smlouva o poskytování služeb, na kterou se odkazuje v tomto písmeni, musí být v souladu s právními a správními předpisy a požadavky strany, kde se smlouva provádí.

(25)  Smlouva o poskytování služeb, na kterou se odkazuje v tomto písmeni, musí být v souladu s právními a správními předpisy a požadavky strany, kde se smlouva provádí.

(26)  Strana může povolit prodloužení na období, jež připouští právní a správní předpisy platné na jejím území.

(27)  Tímto odstavcem nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z dvoustranných dohod o bezvízovém styku mezi Koreou a jedním z členských států Evropské unie.

(28)  Není-li v příloze 7-A stanoveno jinak, nesmí žádná ze stran požadovat, aby podnik na vyšší vedoucí místa jmenoval fyzické osoby jakékoli konkrétní státní příslušnosti nebo osoby s bydlištěm na jejím území.

(29)  Tímto článkem nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z dvoustranných dohod o bezvízovém styku mezi Koreou a jedním z členských států Evropské unie.

(30)  CPC se rozumí centrální klasifikace produkce (Central Products Classification) Statistického oddělení OSN, Statistical Papers, řada M, č. 77, CPC prov, 1991.

(31)  Pro upřesnění je třeba uvést, že žádné ustanovení tohoto článku nelze vykládat jako pokus o změnu předpisového rámce stávajícího regulačního orgánu v Koreji, který reguluje soukromé poskytovatele dodavatelských služeb před vstupem této dohody v platnost.

(32)  Mezi ně patří služby uvedené v písmenech a) až g) v oddíle C - Telekomunikační služby v sektoru 2 - Komunikační služby v MTN/GNS/W/120.

(33)  O rozsahu a provádění univerzálních služeb rozhodne každá strana.

(34)  Licenční poplatky nezahrnují platby za aukce, tendry nebo jiné nediskriminační způsoby udělování oprávnění nebo povinné příspěvky na poskytování univerzální služby.

(35)  Toto písmeno nabude účinku nejpozději pět let po vstupu této dohody v platnost. Každá strana zajistí, aby byly poplatky za licence po vstupu této dohody v platnost ukládány a uplatňovány nediskriminačně.

(36)  Nebo zmenšení marže pro stranu EU.

(37)  Každá strana provede tuto povinnost v souladu se svými právními předpisy.

(38)  Odvolací orgán pro spory mezi poskytovateli služeb nebo mezi poskytovateli služeb a uživateli musí být nezávislý na stranách sporu.

(39)  Veškerá opatření platná pro poskytovatele finančních služeb usazené na území jedné strany, nad nimiž neprovádí regulaci a dohled orgán finančního dohledu uvedené strany, by měla být pro účely této dohody považována za obezřetnostní opatření. Pro upřesnění je třeba uvést, že jakákoli taková opatření musí být přijata v souladu s tímto článkem.

(40)  Rozumí se, že pojem „obezřetnostní opatření“ může zahrnovat zachování bezpečnosti, dobrého stavu, integrity nebo finanční odpovědnosti jednotlivých poskytovatelů finančních služeb.

(41)  Pro upřesnění je třeba uvést, že tento závazek označuje práva a povinnosti stanovené ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Směrnici o automatizovaných souborech s osobními údaji (přijaté rezolucí Valného shromáždění OSN 45/95 ze dne 14. prosince 1990) a ve Směrnici OECD pro ochranu soukromí a přeshraniční toky osobních údajů (přijaté Radou dne 23. září 1980).

(42)  Zahrnutím ustanovení o elektronickém obchodě do této kapitoly není dotčeno stanovisko Koreje, zda mají být dodávky elektronickou cestou kategorizovány jako obchod službami nebo zbožím.

(43)  Výjimku týkající se veřejného pořádku lze uplatnit, pouze pokud je skutečně a dostatečně závažně ohrožen některý ze základních zájmů společnosti.

(44)  Opatření, která jsou zaměřena na zajištění nestranného nebo účinného ukládání nebo vybírání přímých daní, zahrnují opatření, která přijala strana v rámci svých daňových systémů a která:

a)	se vztahují na investory a poskytovatele služeb – nerezidenty, při uznání skutečnosti, že daňová povinnost nerezidentů je určena s ohledem na daňové položky pořizované nebo umístěné na území strany;

b)	platí pro nerezidenty v zájmu zajištění uložení nebo výběru daní na území strany;

c)	se vztahují na nerezidenty nebo rezidenty s cílem zamezit vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým úniků, včetně opatření pro zajištění shody;

d)	se vztahují na spotřebitele služeb dodaných na území nebo z území druhé strany s cílem zajistit uložení nebo výběr daní od těchto spotřebitelů pocházejících ze zdrojů na území strany;

e)	rozlišují investory a poskytovatele služeb podléhající zdanění u celosvětově zdanitelných položek od jiných investorů a poskytovatelů služeb, při uznání rozdílného charakteru jejich daňového základu, nebo

f)	stanoví, vyměřují nebo rozdělují příjem, zisk, výnos, ztrátu, srážky nebo pohledávku osob nebo poboček, které jsou rezidenty, nebo mezi osobami ve spojení nebo pobočkami stejné osoby s cílem zachovat základ daně strany.

Výrazy nebo pojmy z oblasti daní uvedené v tomto odstavci a v této poznámce pod čarou se stanoví podle definic nebo pojmů z oblasti daní podle domácího práva strany přijímající toto opatření nebo podle rovnocenných či podobných definic nebo pojmů.

(45)  Mezi „závažné problémy pro provádění měnové politiky nebo devizové politiky“ patří mimo jiné závažné potíže s platební bilancí nebo s vnější finanční situací a ochranná opatření podle tohoto článku se nepoužijí, pokud jde o přímé zahraniční investice.

(46)  Evropská unie nebo členské státy Evropské unie nebo Korea.

(47)  Dokud trvají okolnosti, jež byly přítomny v době původního přijetí ochranných opatření nebo jejich jakýkoli ekvivalent, může být použití ochranných opatření dotčenou stranou jednou prodlouženo o dalších šest měsíců. Vyvstanou-li však extrémně výjimečné podmínky, kvůli nimž musí strana přistoupit k dalšímu prodloužení ochranných opatření, v předstihu s druhou stranou koordinuje záležitosti týkající se provádění jakéhokoli navrženého prodloužení.

(48)  Ochranná opatření podle tohoto článku by měla být zejména používána tak, aby:

a)	neměla povahu konfiskace;

b)	nevytvářela dvojí nebo násobné směnné kurzy;

c)	jinak nezasahovala do schopnosti investorů dosáhnout tržní míry návratnosti na území strany, která přijala ochranná opatření pro jakákoli omezená aktiva;

d)	se vyhnula zbytečnému poškození obchodních, hospodářských a finančních zájmů druhé strany;

e)	byla dočasná a postupně rušena podle toho, jak se zlepšuje situace vyžadující jejich přijetí, a

f)	byla ihned zveřejněna příslušným orgánem odpovědným za devizovou politiku.

(49)  Nachází se v dokumentu WTO „Negs 268 (Job No[1].8274)“ ze dne 19. listopadu 2007.

(50)  Pro účely tohoto odstavce se za další přenos na internetu nepovažuje další přenos na území strany prostřednictvím uzavřené a definované předplatitelské sítě, která není dostupná mimo území strany.

(51)  „Zeměpisným označením“ v tomto pododdíle se rozumějí:

a)

zeměpisná označení, označení původu, jakostní vína vyráběná ve stanovené pěstitelské oblasti a stolní vína se zeměpisným označením, jak je uvedeno v nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008, nařízení Rady (EHS) č. 1601/1991 ze dne 10. června 1991, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 a nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007 nebo v ustanoveních, jež tato nařízení nahrazují, a

b)	zeměpisná označení zahrnutá v korejském zákoně o kontrole kvality zemědělských produktů (zákon č. 9759 ze dne 9. června 2009) a zákoně o dani z destilátů (zákon č. 8852 ze dne 29. února 2008).

(52)  Ochranou zeměpisných označení v tomto pododdíle nejsou dotčena jiná ustanovení této dohody.

(53)  Vína ve smyslu tohoto pododdílu jsou produkty čísla 22.04 harmonizovaného systému, které:

a)	jsou v souladu s nařízením Rady (ES) 1234/2007 ze dne 22. října 2007, nařízením Komise (ES) 606/2009 ze dne 10. července 2009 a nařízením Komise (ES) 607/2009 ze dne 14. července 2009 nebo s právními předpisy, které je nahrazují, nebo

b)	jsou v souladu s korejským zákonem o kontrole kvality zemědělských produktů (zákon č. 9759 ze dne 9. června 2009) a zákonem o dani z destilátů (zákon č. 8852 ze dne 29. února 2008).

(54)  Aromatizovaná vína ve smyslu tohoto pododdílu jsou produkty čísla 22.05 harmonizovaného systému, které:

a)	jsou v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 1601/1991 ze dne 10. června 1991 nebo s právními předpisy, které ho nahrazují, nebo

b)	jsou v souladu s korejským zákonem o kontrole kvality zemědělských produktů (zákon č. 9759 ze dne 9. června 2009) a zákonem o dani z destilátů (zákon č. 8852 ze dne 29. února 2008).

(55)  Destiláty ve smyslu tohoto pododdílu jsou produkty čísla 22.08 harmonizovaného systému, které:

a)	jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 a nařízením Komise (EHS) č. 1014/90 ze dne 24. dubna 1990 nebo s právními předpisy, které je nahrazují, nebo

b)	jsou v souladu s korejským zákonem o kontrole kvality zemědělských produktů (zákon č. 9759 ze dne 9. června 2009) a zákonem o dani z destilátů (zákon č. 8852 ze dne 29. února 2008).

(56)  U veškerého zboží se výraz „obdobné zboží“ vykládá v souladu s čl. 23 odst. 1 dohody TRIPS o užívání zeměpisného označení identifikujícího vína pro vína, která nepocházejí z místa uvedeného v dotyčném zeměpisném označení, nebo identifikujícího lihoviny pro lihoviny, které nepocházejí z místa uvedeného v příslušném zeměpisném označení.

(57)  Podává-li:

a)	Korea pro původní produkt spadající do působnosti právních předpisů Evropské unie stanovených v čl. 10.18 odst. 2 a poznámkách pod čarou k článku 10.19 nebo

b)

Evropská unie pro původní produkt spadající do působnosti právních předpisů Koreje stanovených v čl. 10.18 odst. 1 a poznámkách pod čarou k článku 10.19 návrh přidat k této dohodě název původu, který uznala některá ze stran jako zeměpisné označení ve smyslu čl. 22 odst. 1 dohody TRIPS prostřednictvím právních předpisů některé ze stran jiných než právních předpisů uvedených v čl. 10.18 odst. 1 a čl. 10.18 odst. 2 a poznámkách pod čarou k článku 10.19, dohodly se strany, že přezkoumají, zda lze dané zeměpisné označení přidat k této dohodě podle tohoto pododdílu.

(58)  To se týká změn zeměpisného označení jako takového, včetně názvu a kategorie produktu. Změny specifikací uvedené v čl. 10.18 odst. 3 a čl. 10.18 odst. 4 nebo změny odpovědných kontrolních subjektů uvedené v čl. 10.18 odst. 6 písm. d) zůstávají ve výhradní pravomoci strany původu zeměpisného označení. Takové změny lze oznámit pro informaci.

(59)  Rozhodnutí ukončit ochranu zeměpisného označení zůstává ve výhradní pravomoci strany původu zeměpisného označení.

(60)  Korea nepokládá (průmyslový) vzor za nový, pokud byl před podáním přihlášky (průmyslového) vzoru zveřejněn nebo veřejně vypracován totožný nebo podobný (průmyslový) vzor. Korea nepokládá (průmyslové) vzory za původní, pokud mohly být snadno vytvořeny kombinací vzorů, jež byly před podáním přihlášky (průmyslového) vzoru zveřejněny nebo veřejně vypracovány. Evropská unie nepokládá (průmyslový) vzor za nový, pokud byl totožný (průmyslový) vzor zveřejněn před podáním přihlášky (průmyslového) vzoru nebo přede dnem zveřejnění nezapsaného vzoru. Evropská unie nepokládá (průmyslový) vzor za vzor, jenž má jedinečnou povahu, pokud se celkový dojem, který vyvolá u informovaného uživatele, neliší od celkového dojmu vyvolaného u tohoto uživatele jakýmkoli (průmyslovým) vzorem, který byl zveřejněn.

(61)  Pro účely tohoto článku se Evropská unie a Korea domnívají, že „nezapsaný vzor“ a „nezapsaný vzhled“ mají podobný význam. Podmínky ochrany „nezapsaného vzoru“ nebo „nezapsaného vzhledu“ stanoví:

a)	Korea zákonem o předcházení nekalé soutěži a ochraně obchodního tajemství (zákon č. 8767 ze dne 21. prosince 2007) a

b)	Evropská unie nařízením Rady (ES) č. 6/2002 ze dne 12. prosince 2001 o (průmyslových) vzorech Společenství naposledy pozměněným nařízením Rady (ES) č. 1891/2006 ze dne 18. prosince 2006.

(62)  Pro účely tohoto článku pokládá Evropská unie „poskytování“ za „nabízení“ nebo „uvádění na trh“ a Korea pokládá „poskytování“ za „udělení, půjčování nebo vystavení k udělení nebo půjčování“.

(63)  Ochrana (průmyslového) vzoru podle úpravy autorského práva se neudílí automaticky, nýbrž pouze pokud vzor splňuje podmínky pro ochranu podle úpravy autorského práva.

(64)  Jak jsou definovány v příloze 2-D (Farmaceutické výrobky a zdravotnické prostředky).

(65)  Přípravky na ochranu rostlin v podobě, v níž jsou dodávány uživateli, obsahují účinné látky, safenery nebo synergenty nebo jsou z nich složeny a jsou určeny pro některé z těchto použití:

a)	ochrana rostlin či rostlinných produktů před všemi škodlivými organismy či ochrana před působením těchto organismů, ledaže jsou hlavním důvodem použití těchto přípravků spíše hygienické účely než ochrana rostlin a rostlinných produktů;

b)	ovlivňování životních procesů rostlin, například jako látky ovlivňující růst, avšak jinak než jako živiny;

c)	konzervace rostlinných produktů, pokud se na tyto látky nebo produkty nevztahují zvláštní předpisy Evropské unie o konzervantech;

d)	ničení nežádoucích rostlin či částí rostlin s výjimkou řas, pokud přípravky nejsou použity v půdě nebo ve vodě k ochraně rostlin, nebo

e)	kontrola nežádoucího růstu rostlin nebo zamezení nežádoucímu růstu rostlin s výjimkou řas, pokud přípravky nejsou použity v půdě nebo ve vodě k ochraně rostlin.

(66)  Tímto ustanovením není dotčeno možné prodloužení pro pediatrické použití, stanoví-li tak strany.

(67)  Jak jsou definovány v příloze 2-D (Farmaceutické výrobky a zdravotnické prostředky).

(68)  Jak jsou definována v čl. 10.2 odst. 2 písm. a) až h).

(69)  Pro účely tohoto odstavce je rozsah pojmu „zprostředkovatel“ stanoven právními předpisy každé strany, avšak zahrnuje osoby, jež dodávají nebo distribuují zboží, které porušuje právo, a také případně zahrnuje poskytovatele služeb po internetu.

(70)  Pro účely tohoto odstavce je rozsah pojmu „zprostředkovatel“ stanoven právními předpisy každé strany, avšak zahrnuje osoby, jež dodávají nebo distribuují zboží, které porušuje právo, a také případně zahrnuje poskytovatele služeb po internetu.

(71)  Pojem „související práva“ definuje každá strana v souladu se svými mezinárodními závazky.

(72)  Pro účely funkce uvedené v článku 10.63 se poskytovatelem služeb rozumí poskytovatel přenosu, směrování nebo spojení digitálních komunikací přes internet beze změny jejich obsahu mezi body určenými uživatelem materiálu podle jeho výběru a pro účely funkcí uvedených v článcích 10.64 a 10.65 se poskytovatelem služeb rozumí poskytovatel nebo operátor zařízení pro služby přes internet nebo síťový přístup.

(73)  Rozumí se, že nebude platit žádná povinnost použít takové postupy v případě dovozu zboží uváděného na trh v jiné zemi nebo se souhlasem držitele práv.

(74)  Pro účely tohoto článku se zbožím porušujícím právo duševního vlastnictví rozumí:

a)

padělané zboží, kterým je/jsou: i) zboží, včetně obalů, označené neoprávněně ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou platně zapsanou pro stejný druh zboží nebo která nemůže být ve svých podstatných znacích od takové ochranné známky odlišena, a tím porušuje práva držitele ochranné známky; ii) jakýkoli symbol ochranné známky (logo, etiketa, nálepka, leták, návod k použití nebo záruční list), a to i tehdy, je-li předkládán samostatně, za stejných podmínek jako zboží zmíněné v písm. a) bodě i), nebo iii) obalové materiály padělaného zboží označené ochrannými známkami uvedenými samostatně, za stejných podmínek jako zboží uvedené v písm. a) bodě i);

b)	zboží porušující autorská práva, které je kopií nebo obsahuje kopie vytvořené bez souhlasu držitele autorského nebo souvisejícího práva nebo osoby řádně oprávněné držitelem těchto práv v zemi výroby, bez ohledu na to, zda je zapsáno podle právních předpisů každé strany, nebo

c)	zboží, které podle právních předpisů strany, v níž je podána žádost o přijetí opatření celních orgánů, porušuje: i) patent; ii) odrůdové právo; iii) zapsaný (průmyslový) vzor nebo iv) zeměpisné označení.

(75)  „Celní tranzit, překládka a umístění do svobodného pásma“ podle definic v Kjótské úmluvě.

(76)  Pro Koreu zahrnuje „propuštění do režimu s podmíněným osvobozením od cla“ dočasný dovoz a továrnu s celním dozorem. Pro Evropskou unii zahrnuje „propuštění do režimu s podmíněným osvobozením od cla“ dočasný dovoz, aktivní zušlechťovací styk a zpracování pod celním dohledem.

(77)  Přinejmenším včetně osoby, která je vlastníkem zboží, nebo osoby, která má podobné právo nakládat s ním.

(78)  Použití tohoto článku na jednání ve vzájemné shodě stanoví předpisy o hospodářské soutěži každé strany.

(79)  Zvláštní práva strana udílí, když stanoví nebo omezí počet podniků, jež mohou poskytovat zboží nebo služby, na dva nebo více, jinak než podle objektivních, přiměřených a nediskriminačních kritérií, nebo když podnikům svěří výhody zajištěné právními předpisy, jež se podstatně dotýkají schopnosti jiného podniku poskytovat totéž zboží nebo služby.

(80)  Diskriminačním opatřením se rozumí opatření, které není v souladu s národním zacházením, jak je stanoveno v příslušných ustanoveních této dohody, včetně podmínek stanovených v jejích příslušných přílohách.

(81)  Strany se dohodly, že tento článek platí pouze pro subvence obdržené po datu vstupu této dohody v platnost.

(82)  Pro účely této dohody se tento článek nevztahuje na subvence pro malé a střední podniky, jež byly uděleny v souladu s objektivními kritérii nebo podmínkami stanovenými v pododstavci b) odstavce 1 článku 2 a v související poznámce pod čarou 2 Dohody o subvencích.

(83)  K mezinárodnímu obchodu stran patří jak domácí trh, tak vývozní trh.

(84)  Odkazuje-li tato kapitola na práci, patří k ní záležitosti spadající do Agendy důstojné práce schválené Mezinárodní organizací práce (dále jen „MOP“) a v Ministerském prohlášení hospodářské a sociální rady OSN o plné zaměstnanosti a důstojné práci z roku 2006.

(85)  Rozhodnutí UNFCCC 1/CP.13 přijaté na třináctém zasedání konference stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu.

(86)  Ve sporech týkajících se Protokolu o kulturní spolupráci se všechny odkazy učiněné v této kapitole na Výbor pro obchod chápou jako odkazy na Výbor pro kulturní spolupráci.

(87)  Sezónní zboží je zboží, jehož dovoz během reprezentativního období není rozložen v průběhu celého roku, ale je koncentrován do specifických ročních období v důsledku sezónních faktorů.

(88)  Jak je stanoveno v Protokolu o kulturní spolupráci, Výbor pro obchod nemá ve vztahu k uvedenému protokolu žádné pravomoci a všechny funkce Výboru pro obchod, pokud jde o uvedený protokol, vykonává Výbor pro kulturní spolupráci, jsou-li tyto funkce relevantní pro účely provádění uvedeného protokolu.