255/2000 Sb.Zákon, kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

255
ZÁKON
ze dne 14. července 2000,
kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů


      Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


Čl. I
      Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb. a zákona č. 155/2000 Sb., se mění takto:

      1. § 1 až 4 znějí:


"§ 1
Předmět soudních poplatků
      Soudní poplatky (dále jen "poplatky") se vybírají za

a)

řízení před soudy České republiky, a to z úkonů uvedených v sazebníku poplatků (dále jen "poplatky za řízení"),

b)

jednotlivé úkony prováděné soudy a úkony prováděné správou soudů, uvedené v sazebníku poplatků (dále jen "poplatky za úkony").

Sazebník poplatků (dále jen "sazebník") je uveden v příloze k tomuto zákonu.


§ 2
Poplatníci
      (1) Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou

a)

navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak,

b)

účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,

c)

dlužník ve vyrovnacím řízení,

d)

žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem,

e)

fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,

. . .