(EU) 2024/1103Nařízení Komise (EU) 2024/1103 ze dne 18. dubna 2024, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel a samostatných souvisejících řídicích jednotek, a zrušuje nařízení Komise (EU) 2015/1188
Publikováno: | Úř. věst. L 1103, 19.4.2024 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 18. dubna 2024 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 9. května 2024 | Nabývá účinnosti: | 1. července 2025 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Tisk Export Jen platné Všechny Skrýt přehled Celkový přehled Skrýt názvy Zobrazit názvy |
Provádí předpisy
Předpisem se ruší
Oblasti
Věcný rejstřík
Třídění
- Deskriptor EUROVOC:
; povolení k prodeji; snižování plynných emisí; spotřeba energie; technická specifikace; uplatňování právních předpisů EU; úspora energie; výkonnost energetiky; vytápění; značka kvality ES - Oblast:
; Energetika; Životní prostředí - Kód oblastí:
12 ENERGETIKA; 12.10 Obecné zásady a programy; 12.10.20 Racionální využívání energií a úspory energií; 13 PRŮMYSLOVÁ POLITIKA A VNITŘNÍ TRH; 13.30 Vnitřní trh: sbližování právních předpisů; 13.30.99 Ostatní oblasti sbližování právních předpisů
Předpisy EU
Úřední věstník |
CS Řada L |
2024/1103 |
19.4.2024 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2024/1103
ze dne 18. dubna 2024,
kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel a samostatných souvisejících řídicích jednotek, a zrušuje nařízení Komise (EU) 2015/1188
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2009/125/ES vyžaduje, aby Komise stanovila požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, které představují významný objem prodeje a obchodu, mají významný dopad na životní prostředí a jejich dopad na životní prostředí by mohl být výrazně snížen bez nepřiměřeně vysokých nákladů. |
(2) |
Návrh revidované směrnice o energetické účinnosti (EED) (2) požaduje, aby členské státy dále rozvíjely své vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu uvedené v čl. 4 odst. 2 tím, že do nich zahrnou opatření ke snížení celkové spotřeby energie v Unii do roku 2030 nejméně o 9 % ve srovnání s referenčním scénářem pro rok 2020. V této souvislosti pravidla ekodesignu a označování výrobků energetickými štítky představují klíčové metody, jakými může Unie dosáhnout svých cílů v oblasti energetiky a dekarbonizace. |
(3) |
Pracovní plán na období 2022–2024 týkající se ekodesignu a označování energetickými štítky (3) zahrnuje lokální topidla mezi skupiny výrobků, u nichž musí být přezkum požadavků na ekodesign a označování energetickými štítky proveden do konce roku 2025 nebo se do konce roku 2025 očekává. |
(4) |
Odhaduje se, že opatření uvedená v pracovním plánu na období 2022–2024 týkajícím se ekodesignu a označování energetickými štítky mohou do roku 2030 přinést celkové roční úspory v konečné spotřebě energie ve výši více než 170 TWh. To odpovídá snížení emisí skleníkových plynů přibližně o 24 milionů tun ročně do roku 2030. Lokální topidla mohou do roku 2030 přinést úspory elektrické energie ve výši 11 TWh/rok. |
(5) |
Komise stanovila požadavky na ekodesign lokálních topidel v nařízení (EU) 2015/1188 (4). V souladu s jeho článkem 7 Komise uvedené nařízení přezkoumala a analyzovala technické, environmentální a ekonomické aspekty lokálních topidel a chování konečných uživatelů v reálném životě. Výsledky přezkumu byly zveřejněny a předloženy konzultačnímu fóru zřízenému podle článku 18 směrnice 2009/125/ES. |
(6) |
Z přezkumné studie vyplývá, že opatření v oblasti ekodesignu obsažená v nařízení (EU) 2015/1188 významně přispěla ke snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů. Bez dalších regulačních opatření však budou úspory energie po roce 2030 stagnovat. Environmentálními aspekty lokálních topidel, které byly v přezkumné studii identifikovány jako významné pro účely nařízení (EU) 2015/1188, jsou spotřeba energie ve fázi používání, produkce odpadu po skončení životnosti a emise do ovzduší a vody ve výrobní fázi (v důsledku těžby a zpracování surovin). |
(7) |
Roční spotřeba energie u lokálních topidel v roce 2020 dosáhla 200 TWh/rok, což odpovídá 1,7 % celkové konečné spotřeby energie v Unii a 4 % konečné spotřeby energie v domácnostech a službách. Odhaduje se, že předpokládaná spotřeba energie lokálních topidel v případě scénáře bez opatření klesne v roce 2030 na 140 TWh/rok. Tento pokles může být urychlen, pokud budou aktualizovány stávající požadavky na ekodesign. |
(8) |
Komise posoudila dopad různých možností politiky na snížení spotřeby energie lokálních topidel po roce 2025. Podle posouzení dopadů by nová opatření týkající se ekodesignu mohla do roku 2030 snížit spotřebu energie o 23 TWh/rok a emise skleníkových plynů o 1,8 Mt CO2 ekv./rok. |
(9) |
Je tudíž nutné vyjasnit a rozšířit oblast působnosti nařízení (EU) 2015/1188, aby se vyřešily nejasnosti a odstranily stávající mezery ve vztahu k výrobkům, které zajišťují tepelnou pohodu, a měly by se proto považovat za lokální topidla. Vzhledem k tomuto cíli by měla být zdokonalena definice vyňatých výrobků, aby se snížila možnost nesprávného výkladu. Kromě toho by prohlášení výrobce, dovozce nebo zplnomocněného zástupce o zamýšleném použití vyňatého výrobku a jeho designu uvedené v technické dokumentaci mělo být v souladu s popisem a definicí vyňatých druhů výrobku a nemělo by být v rozporu s marketingovými tvrzeními nebo jinými informacemi poskytnutými výrobcem, dovozcem nebo zplnomocněným zástupcem, které jsou k danému výrobku připojeny. |
(10) |
Do oblasti působnosti nařízení je vhodné zahrnout lokální topidla uváděná na trh bez regulace teploty, včetně samoregulačních topných kabelů a rohoží. To by přineslo úspory energie, a zejména by se tak odstranila právní mezera, která umožňuje uvádět na trh lokální topidla bez řídicí jednotky nebo s řídicími jednotkami, které se prodávají samostatně, a obcházet tak uplatňování požadavků na ekodesign. |
(11) |
Aby byly zahrnuty příslušné druhy lokálních topidel uváděných na trh, měly by být stanoveny požadavky na ekodesign pro následující kategorie lokálních topidel pro domácnost: lokální topidla s otevřenou spalovací komorou; lokální topidla s odvodem spalin do komína; lokální topidla s otevřenou spalovací komorou s uzavřeným čelem; lokální topidla s vyváženým vzduchospalinovým systémem; přenosná elektrická lokální topidla; pevná elektrická lokální topidla; akumulační elektrická lokální topidla; podlahová elektrická lokální topidla; světlá sálavá elektrická lokální topidla; přenosná světlá sálavá elektrická lokální topidla; světlé zářiče; tmavé trubkové zářiče; sušiče ručníků a topidla bez odvodu spalin. |
(12) |
Pevná lokální topidla a světlá sálavá elektrická lokální topidla zahrnují širokou škálu výrobků různých velikostí a tepelného výkonu. Přísnější požadavky na ekodesign by měly být v rámci téže kategorie výrobků stanoveny pro výrobky, které mají větší tepelný výkon, a tudíž spotřebovávají více energie. |
(13) |
Světlá sálavá elektrická lokální topidla mají topné články o vysoké teplotě, které jsou dosažitelné zvenčí, a proto by se mohly náhodně dostat do kontaktu s hořlavými předměty. Z tohoto důvodu by přenosná světlá sálavá elektrická lokální topidla, která lze přemisťovat z jednoho místa na druhé, měla být ovládána pouze ručně a následně by se na ně neměly vztahovat úrovně energetické účinnosti vyžadující montáž automatických řídicích jednotek, které umožňují, aby se výrobek sám zapnul a zůstal aktivní bez zásahu člověka. |
(14) |
Aby se zvýšila reprezentativnost a relevantnost požadavků na ekodesign, pokud jde o lokální topidla pro komerční použití dostupná na trhu, měly by se požadavky tohoto nařízení vztahovat na světlé zářiče a tmavé trubkové zářiče o tepelném výkonu nepřesahujícím 300 kW. |
(15) |
Řídicí jednotky uváděné na trh nezávisle na lokálních topidlech by měly podléhat příslušným požadavkům na ekodesign, aby nedošlo k narušení schopnosti ekodesignu snižovat spotřebu energie. |
(16) |
Sušiče ručníků nejsou určeny pouze k nahřívání nebo sušení ručníků. Jsou také schopny vytápět prostor, ve kterém jsou umístěny, a přispívají tak k tepelné pohodě tím, že fungují jako lokální topidla. Aby se vytvořily rovné podmínky pro výrobce nezávisle na tom, zda tyto sušiče uvádějí na trh jako lokální topidla, měly by všechny takové výrobky podléhat požadavkům na ekodesign s cílem šetřit více energie. |
(17) |
Hlavní použití sušičů ručníků závisí na tepelném výkonu výrobku. Sušiče ručníků se středním až vysokým tepelným výkonem by přispívaly k tepelné pohodě, tudíž by nahřívání nebo sušení ručníků bylo pouze druhotným využitím, zatímco sušiče ručníků s nízkým tepelným výkonem by se používaly převážně k nahřívání nebo sušení ručníků a k tepelné pohodě by přispívaly pouze malým množstvím tepla. Úroveň přísnosti požadavků na ekodesign by proto měla být přizpůsobena hlavnímu použití výrobku, které je určeno jeho tepelným výkonem. |
(18) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/807 (5) stanoví faktor primární energie pro elektřinu ve výši 1,9 (převodní koeficient), který se použije při výpočtu úspor energie vyjádřených v primární energii na základě konečné spotřeby energie. Tento faktor primární energie by se měl použít při výpočtu sezónní energetické účinnosti vytápění pro elektrická lokální topidla. |
(19) |
Všechny režimy s nízkou spotřebou energie, které jsou v současné době u lokálních topidel zavedeny, generují dodatečnou spotřebu energie. V tomto nařízení by měly být stanoveny zvláštní požadavky na ekodesign pro režimy s nízkou spotřebou energie, včetně klidového režimu nebo pohotovostního režimu při připojení na síť, a to pro lokální topidla i pro samostatné řídicí jednotky. |
(20) |
Je vhodné, aby k přísnější požadavky na režimy s nízkou spotřebou energie pro lokální topidla a samostatné řídicí jednotky byly uplatňovány současně s požadavky stanovenými pro spotřebu energie ve vypnutém stavu podle nařízení Komise (EU) 2023/826 (6). |
(21) |
Opatření týkající se ekodesignu by měla být prováděna pouze na úrovni Unie, neboť se vztahují přímo na dotčený výrobek a je třeba zajistit jednotnost, aby nedošlo k situaci, kdy by různá vnitrostátní pravidla narušovala vnitřní trh s tímto výrobkem. |
(22) |
Akční plán EU pro oběhové hospodářství (7) a pracovní plán na období 2022–2024 týkající se ekodesignu a označování energetickými štítky zdůrazňují význam využívání rámce pro ekodesign na podporu přechodu k účinnějšímu využívání zdrojů a oběhovému hospodářství. Toto nařízení by proto mělo stanovit náležité požadavky týkající se oběhového hospodářství, které zajistí, že výrobky budou účinně opravovány díky dostupnosti celé škály náhradních dílů, stanoví maximální dodací lhůty náhradních dílů a upřesní, jaké informace týkající se oprav a údržby mají být poskytovány odborným opravnám a konečným uživatelům. Lokální topidla by také měly být navržena tak, aby usnadňovala zpětné získávání materiálů a konstrukčních částí. |
(23) |
Přechodné období pro zavedení nových požadavků na ekodesign by mělo být dostatečné k tomu, aby výrobci mohli přizpůsobit lokální topidla těmto požadavkům. Toto období by mělo zohlednit případný dopad na náklady výrobců, zejména pak malých a středních podniků, a zároveň zajistit dosažení cílů tohoto nařízení. |
(24) |
Základní charakteristiky lokálních topidel týkající se ekodesignu by měly být měřeny a vypočítávány za použití spolehlivých, přesných a opakovatelných metod měření a výpočtu, včetně harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními organizacemi na žádost Komise v souladu s postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (8), jsou-li k dispozici. Pokud harmonizované normy neexistují, měly by se na podporu ověřování souladu lokálních topidel s tímto nařízením používat prozatímní metody stanovené v příloze IV. Po přijetí harmonizovaných norem by měla být příloha IV tohoto nařízení zrušena. |
(25) |
Výpočet energetické účinnosti lokálních topidel, pokud jde o ztráty tepelného výkonu a zpětné získávání tepelného výkonu pomocí regulace, by měl být reprezentativní pro skutečný fyzikální účinek, k němuž dochází v okamžiku, kdy je lokální topidlo v činnosti. Ztráty a zpětné získávání tepelného výkonu by proto měly vycházet z faktorů násobících konečnou energii, nikoliv odečítaných od primární energie. |
(26) |
V zájmu zajištění účinnosti nařízení a ochrany spotřebitelů by neměla být povolena změna výkonu lokálních topidel ve zkušebních podmínkách za účelem zlepšení deklarovaných hodnot, pokud jde o ekodesign. To zahrnuje mimo jiné lokální topidla navržená tak, aby zjistila, že jsou zkoušena, rozpoznáním zkušebních podmínek nebo zkušebního cyklu a v reakci na to automaticky změnila své chování nebo vlastnosti, a lokální topidla předem nastavená tak, aby změnila své chování nebo vlastnosti během zkoušení. Zahrnuto je i předepsání ruční úpravy lokálního topidla v rámci přípravy na zkoušku, kterou se mění jeho chování nebo vlastnosti pro běžné použití. Ze stejných důvodů by aktualizace softwaru lokálních topidel neměla zhoršit deklarované vlastnosti. |
(27) |
Aby bylo zajištěno, že zařízení bude možné účinně opravit, měla by být odborným opravnám nebo koncovým uživatelům k dispozici řada náhradních dílů. Rovněž cena náhradních dílů by měla být přiměřená a neměla by odrazovat od opravy. V zájmu transparentnosti a motivace ke stanovení přiměřených cen by u náhradních dílů poskytovaných podle tohoto nařízení měla být na volně přístupných internetových stránkách uvedena orientační cena bez daně. |
(28) |
V souladu s čl. 8 odst. 2 směrnice 2009/125/ES by toto nařízení mělo stanovit, které postupy posuzování shody se použijí. |
(29) |
Aby se usnadnila kontrola souladu, měli by výrobci poskytovat informace obsažené v technické dokumentaci podle příloh IV a V směrnice 2009/125/ES, pokud se tyto informace týkají požadavků stanovených v tomto nařízení. |
(30) |
Kromě právně závazných požadavků stanovených tímto nařízením by měly být určeny orientační referenční hodnoty nejlepších dostupných technologií, aby byla zajištěna široká dostupnost a snadná přístupnost informací o vlivu lokálních topidel na životní prostředí během celého jejich životního cyklu. |
(31) |
Toto nařízení by mělo být přezkoumáno za účelem posouzení vhodnosti a účinnosti jeho ustanovení z hlediska dosahování jeho cílů. Přezkum by měl být načasován tak, aby všechna ustanovení byla uplatněna a měla účinek na trh. |
(32) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 19 odst. 1 směrnice 2009/125/ES, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Tímto nařízením se stanoví požadavky na ekodesign pro uvádění na trh a uvádění do provozu lokálních topidel pro domácnost, jejichž jmenovitý tepelný výkon nepřesahuje 50 kW, a lokálních topidel pro komerční použití, u nichž jmenovitý tepelný výkon výrobku nebo jednoho segmentu tmavého trubkového zářiče nepřesahuje 300 kW. Toto nařízení rovněž stanoví požadavky na ekodesign pro samostatné související řídicí jednotky.
2. Toto nařízení se nevztahuje na:
a) |
lokální topidla, která k výrobě tepla používají parní kompresní cyklus nebo sorpční cyklus poháněný elektřinou nebo palivem; |
b) |
lokální topidla navržená, zkoušená, uváděná na trh a určená výhradně pro venkovní použití; |
c) |
lokální topidla, jejichž přímý tepelný výkon činí méně než 6 % celkového přímého tepelného výkonu a nepřímého tepelného výkonu při jmenovitém tepelném výkonu; |
d) |
ohřívače vzduchu; |
e) |
saunová kamna; |
f) |
kuchyňské spotřebiče. |
3. Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci nepovažují výrobek za nespadající do oblasti působnosti tohoto nařízení na základě odstavce 2, pokud design, technické vlastnosti, zamýšlené použití, marketingová tvrzení nebo jakékoli jiné informace poskytnuté výrobcem, dovozcem nebo zplnomocněným zástupcem, které jsou k výrobku připojeny, dostatečně neodlišují tento výrobek od lokálních topidel, na které se vztahuje toto nařízení.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) |
„lokálním topidlem“ zařízení vybavené jedním nebo více zdroji tepla, které přeměňují elektřinu z elektrické sítě nebo plynná či kapalná paliva přímo na tepelný výkon za účelem zajištění tepelné pohody osob v uzavřeném prostoru, v němž je zařízení umístěno, a to přímým přenosem tepla, případně ve spojení s výdejem tepla v jiných prostorech nebo s ohřevem kapaliny; |
2) |
„lokálním topidlem pro domácnost“ lokální topidlo jiné než lokální topidlo pro komerční použití; |
3) |
„jmenovitým tepelným výkonem“ (Pnom) výrobcem deklarovaný tepelný výkon lokálního topidla vyjádřený v kW a zahrnující přímý tepelný výkon i (případný) nepřímý tepelný výkon při provozu s nastavením na maximální tepelný výkon, který lze dlouhodobě udržet; |
4) |
„lokálním topidlem pro komerční použití“ světlý zářič nebo tmavý trubkový zářič; |
5) |
„světlým zářičem“ lokální topidlo na plynná paliva nebo lokální topidlo na kapalná paliva vybavené hořákem, které je určeno k zavěšení nad úroveň hlavy a směřuje k místu použití tak, aby teplo sálající z hořáku, tvořené převážně infračerveným zářením, přímo ohřívalo zahřívané osoby, a u kterého se spaliny odvádějí do prostoru, v němž je topidlo umístěno; |
6) |
„tmavým trubkovým zářičem“ lokální topidlo na plynná paliva nebo lokální topidlo na kapalná paliva vybavené hořákem, které je určeno k zavěšení nad úroveň hlavy poblíž zahřívaných osob, které prostor vytápí především infračerveným zářením z trubky (trubek) nebo pásu (pásů) ohřívaných zevnitř průchodem spalin a u kterého se spaliny odvádějí kouřovodem; |
7) |
„segmentem tmavého trubkového zářiče“ část sestavy tmavého trubkového zářiče, která zahrnuje všechny prvky potřebné pro samostatný provoz a lze ji proto zkoušet nezávisle na ostatních částech sestavy tmavého trubkového zářiče; |
8) |
„tepelným výkonem segmentu tmavého trubkového zářiče“ tepelný výkon segmentu tmavého trubkového zářiče, který společně s ostatními segmenty tmavého trubkového zářiče tvoří část konfigurace sestavy tmavého trubkového zářiče, vyjádřený v kW; |
9) |
„sestavou tmavého trubkového zářiče“ tmavý trubkový zářič sestávající z více než jednoho segmentu tmavého trubkového zářiče, u kterého mohou být spaliny z jednoho segmentu tmavého trubkového zářiče přiváděny k dalšímu segmentu tmavého trubkového zářiče a u kterého se spaliny z více segmentů tmavého trubkového zářiče odvádějí jedním odsávacím ventilátorem; |
10) |
„přímým tepelným výkonem“ tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla z výrobku sáláním a konvekcí do vzduchu, vyjádřený v kW a nezahrnující tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla do teplonosného média; |
11) |
„nepřímým tepelným výkonem“ tepelný výkon výrobku, pokud jde o přenos tepla do teplonosného média v rámci téhož procesu výroby tepla, který poskytuje přímý tepelný výkon výrobku, vyjádřený v kW; |
12) |
„ohřívačem vzduchu“ ohřívač vzduchu ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Komise (EU) 2016/2281 (9); |
13) |
„saunovými kamny“ topidlo, které je navrženo, vyzkoušeno, uváděno na trh a určeno výlučně pro použití v suché či vlhké sauně nebo v podobném prostředí; |
14) |
„kuchyňským spotřebičem“ zařízení nebo jeho část, které obsahuje jednu nebo více komor využívajících elektřinu, plyn nebo obojí k přípravě pokrmů v konvenčním režimu nebo režimu s ventilátorem; |
15) |
„lokálním topidlem na plynná paliva“ lokální topidlo využívající plynná paliva; |
16) |
„lokálním topidlem na kapalná paliva“ lokální topidlo využívající kapalná paliva; |
17) |
„rovnocenným modelem“ model uvedený na trh, který má stejné technické parametry stanovené v příloze II tabulce 1, 2, 3, 4, 5 nebo 6 jako jiný model uvedený na trh stejným výrobcem; |
18) |
„řídicí jednotkou“ zařízení, které zajišťuje jednu nebo více řídicích funkcí a je rozhraním propojeno s konečným uživatelem za účelem regulace tepelného výkonu lokálního topidla v oblasti působnosti tohoto nařízení; |
19) |
„řídicí funkcí“ každá z jednotlivých řídicích funkcí podle tabulky 10 a tabulky 11 přílohy III pro regulaci lokálního topidla; |
20) |
„samostatnou související řídicí jednotkou“ řídicí jednotka určená k použití s lokálními topidly v rámci oblasti působnosti tohoto nařízení, která je však uváděna na trh samostatně; |
21) |
„deklarovanými hodnotami“ hodnoty poskytnuté výrobcem, dovozcem nebo zplnomocněným zástupcem pro stanovené, vypočtené nebo naměřené technické parametry v souladu s článkem 4 pro účely ověření souladu orgány členského státu; |
22) |
„identifikační značkou modelu“ kód, obvykle alfanumerický, který odlišuje konkrétní model výrobku od jiných modelů se stejnou ochrannou známkou nebo stejným jménem výrobce, dovozce nebo zplnomocněného zástupce. |
Článek 3
Požadavky na ekodesign
1. Lokální topidla a samostatné související řídicí jednotky uvedené v článku 1 musí splňovat požadavky na ekodesign stanovené v příloze II.
2. Splnění požadavků na ekodesign bude měřeno a vypočteno podle metod stanovených v příloze III a příloze IV.
Článek 4
Posuzování shody
1. Postupem posuzování shody uvedeným v čl. 8 odst. 2 směrnice 2009/125/ES je interní kontrola designu uvedená v příloze IV zmíněné směrnice nebo systém řízení pro posuzování shody stanovený v příloze V zmíněné směrnice.
2. Pro účely posuzování shody podle článku 8 směrnice 2009/125/ES obsahuje technická dokumentace deklarované hodnoty parametrů uvedených v bodě 6 přílohy II tohoto nařízení a podrobné informace o provedených výpočtech a jejich výsledky v souladu s přílohou III tohoto nařízení.
3. Jestliže byly informace uvedené v technické dokumentaci určitého modelu získány některým z následujících způsobů, musí technická dokumentace obsahovat podrobnosti o výpočtu, posouzení provedené výrobcem za účelem ověření přesnosti výpočtu a v příslušných případech prohlášení o rovnocennosti mezi modely různých výrobců:
a) |
z modelu, který má stejné technické vlastnosti relevantní pro technické informace, které mají být poskytnuty, ale který je vyráběn jiným výrobcem, nebo |
b) |
výpočtem na základě konstrukčního návrhu nebo extrapolace z jiného modelu téhož nebo jiného výrobce nebo oběma způsoby. |
4. Technická dokumentace obsahuje seznam všech rovnocenných modelů včetně identifikační značky modelu.
Článek 5
Postup ověřování pro účely dozoru nad trhem
Členské státy použijí při provádění kontrol v rámci dozoru nad trhem podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES postup ověřování stanovený v příloze V tohoto nařízení.
Článek 6
Obcházení
1. Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci nesmějí uvádět na trh nebo do provozu lokální topidla nebo samostatné související řídicí jednotky navržené tak, aby se během zkoušky změnilo jejich chování nebo vlastnosti s cílem dosáhnout příznivějšího výsledku u některé z deklarovaných hodnot parametrů stanovených v tomto nařízení.
2. Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci nesmějí předepisovat zkušební pokyny, zejména pro zkoušení lokálních topidel nebo samostatných souvisejících řídicích jednotek, které by měly za následek změnu chování nebo vlastností těchto topidel nebo samostatných souvisejících řídicích jednotek s cílem dosáhnout příznivějšího výsledku u některé z deklarovaných hodnot parametrů stanovených v tomto nařízení.
3. Výrobci, dovozci nebo zplnomocnění zástupci nesmějí uvádět na trh nebo do provozu lokální topidla nebo samostatné související řídicí jednotky navržené tak, aby se krátce po uvedení do provozu změnilo jejich chování nebo vlastnosti, v důsledku čehož by se zhoršila některá z deklarovaných hodnot parametrů stanovených v tomto nařízení.
Článek 7
Aktualizace softwaru
1. Aktualizace softwaru nebo firmwaru nesmí zhoršit žádnou z deklarovaných hodnot parametrů lokálního topidla nebo samostatné související řídicí jednotky měřených pomocí zkušební metody platné v době uvedení lokálního topidla nebo samostatné související řídicí jednotky na trh nebo do provozu.
2. V důsledku odmítnutí aktualizace nesmí dojít k žádné změně deklarovaných hodnot parametrů lokálního topidla nebo samostatné související řídicí jednotky měřených pomocí zkušební metody platné v době uvedení lokálního topidla nebo samostatné související řídicí jednotky na trh nebo do provozu.
Článek 8
Orientační referenční hodnoty
Orientační referenční hodnoty lokálních topidel s nejlepšími provozními parametry, která jsou dostupná na trhu v době vstupu tohoto nařízení v platnost, jsou uvedeny v příloze VI.
Článek 9
Přezkum
Do 9. května 2029 Komise přezkoumá toto nařízení s ohledem na technický pokrok a výsledek tohoto přezkumu, případně včetně návrhu revize, předloží konzultačnímu fóru.
V rámci přezkumu zejména posoudí:
— |
zda je vhodné stanovit přísnější požadavky na ekodesign, pokud jde o energetickou účinnost a emise znečišťujících látek, |
— |
zda by měly být změněny přípustné tolerance pro ověřování, |
— |
platnost korekčních faktorů použitých k posouzení sezónní energetické účinnosti vytápění u lokálních topidel, |
— |
zda je vhodné zavést certifikaci třetí stranou, |
— |
zda je vhodné zahrnout do oblasti působnosti tohoto nařízení lokální topidla určená pouze pro venkovní použití, saunová kamna a softwarové řídicí jednotky, |
— |
zda je vhodné stanovit další požadavky na účinné využívání zdrojů v souladu s cíli oběhového hospodářství, včetně toho, zda by mělo být k dispozici více náhradních dílů, zda by měly být stanoveny požadavky na kritické suroviny, zda by měly být stanoveny další požadavky na dostupnost náhradních dílů, |
— |
zda se v důsledku zavedení pokročilejších řídicích jednotek snížila životnost lokálních topidel a zda je vhodné revidovat požadavky týkající se řídicích jednotek a jejich použití, aby byla zajištěna co nejdelší životnost, |
— |
zda je vhodné stanovit další požadavky týkající se možnosti modernizace řídicích jednotek. |
Článek 10
Zrušení
Nařízení (EU) 2015/1188 se zrušuje s účinkem ode dne 1. července 2025.
Článek 11
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. července 2025.
Článek 6 se však použije od 9. května 2024.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. dubna 2024.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(2) Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti (přepracované znění), (COM(2021) 558 final ze dne 14.7.2021).
(3) Sdělení Komise, Pracovní plán na období 2022–2024 týkající se ekodesignu a označování energetickými štítky (2022/C 182/01) (C/2022/2026) (Úř. věst. C 182, 4.5.2022, s. 1).
(4) Nařízení Komise (EU) 2015/1188 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel (Úř. věst. L 193, 21.7.2015, s. 76).
(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/807 ze dne 15. prosince 2022 o revizi faktoru primární energie pro elektřinu při uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (Úř. věst. L 101, 14.4.2023, s. 16).
(6) Nařízení Komise (EU) 2023/826 ze dne 17. dubna 2023, kterým se stanoví požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře ve vypnutém stavu, v pohotovostním režimu a v pohotovostním režimu při připojení na síť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a kterým se zrušují nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 a (ES) č. 107/2009 (Úř. věst. L 103, 18.4.2023, s. 29).
(7) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Nový akční plán pro oběhové hospodářství (COM(2020) 98 final ze dne 11.3.2020).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12.)
(9) Nařízení Komise (EU) 2016/2281 ze dne 30. listopadu 2016, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů vzduchu, chladicích zařízení, vysokoteplotních procesních chladičů a ventilátorových konvektorů (Úř. věst. L 346, 20.12.2016, s. 1).
PŘÍLOHA I
Definice pro účely příloh II až VI
Pro účely příloh II až VI se rozumí:
1) |
„sezónní energetickou účinností vytápění“ (ηs) poměr mezi potřebou tepla pro vytápění dodávaného lokálním topidlem a roční spotřebou energie potřebné k uspokojení této potřeby, vyjádřený v %; |
2) |
„lokálním topidlem s otevřenou spalovací komorou“ lokální topidlo na plynná paliva nebo lokální topidlo na kapalná paliva, jehož spalovací komora je otevřena do prostoru, v němž je lokální topidlo umístěno, a které je těsně napojeno na kouřovod pro odvod spalin; |
3) |
„lokálním topidlem s odvodem spalin do komína“ lokální topidlo na tuhá paliva nebo kapalná paliva určené k usazení pod komín nebo do krbu bez utěsnění mezi výrobkem a komínem nebo krbovým otvorem a s možností volného proudění spalin z ohniště do komína nebo kouřovodu; |
4) |
„lokálním topidlem s otevřenou spalovací komorou s uzavřeným čelem“ lokální topidlo na plynná paliva nebo lokální topidlo na kapalná paliva, jehož spalovací komora je skleněnou tabulí nebo podobným prvkem oddělena od prostoru, v němž je lokální topidlo umístěno, ačkoli z tohoto prostoru odebírá vzduch pro spalování, a které je napojeno na kouřovod pro odvod spalin; |
5) |
„lokálním topidlem s vyváženým vzduchospalinovým systémem“ lokální topidlo na plynná paliva nebo lokální topidlo na kapalná paliva, jehož spalovací komora je utěsněna vůči prostoru, v němž je topidlo umístěno, a které je napojeno na trubku sestávající ze dvou koncentrických kouřovodů, přičemž vnější kouřovod přivádí vzduch pro spalování z prostoru mimo budovu a vnitřní kouřovod odvádí spaliny rovněž mimo budovu; |
6) |
„přenosným elektrickým lokálním topidlem“ elektrické lokální topidlo, kromě přenosných světlých sálavých elektrických lokálních topidel, které výrobce opatřil přívodním kabelem a zástrčkou, je určeno k přesunu mezi místnostmi podle potřeb vytápění uživatele a nemusí být pevně osazeno na konkrétním místě; |
7) |
„elektrickým lokálním topidlem“ lokální topidlo, které k výrobě tepla používá elektrický Jouleův jev; |
8) |
„světlým sálavým elektrickým lokálním topidlem“ elektrické lokální topidlo, jehož topný element je viditelný zvnějšku a při běžném používání má teplotu nejméně 650 °C; |
9) |
„přenosným světlým sálavým elektrickým lokálním topidlem“ světlé sálavé elektrické lokální topidlo, které výrobce opatřil přívodním kabelem a zástrčkou, je určeno k přesunu mezi místnostmi podle potřeb vytápění uživatele a nemusí být pevně osazeno na konkrétním místě. Světlá sálavá elektrická lokální topidla s prvky, které lze použít k jejich upevnění na strop, zeď nebo podlahu, se považují za světlá sálavá elektrická lokální topidla; připevnění koleček nestačí k tomu, aby bylo světlé sálavé elektrické lokální topidlo považováno za přenosné; |
10) |
„pevným elektrickým lokálním topidlem“ elektrické lokální topidlo, které není akumulačním elektrickým lokálním topidlem nebo podlahovým elektrickým lokálním topidlem, jež je určeno k upevnění nebo zajištění na konkrétním místě nebo k montáži na zeď; přenosný spotřebič s prvky, které lze použít k jeho upevnění na zeď nebo na podlahu, případně na obojí, se považuje za pevné elektrické lokální topidlo; |
11) |
„akumulačním elektrickým lokálním topidlem“ elektrické lokální topidlo, které je konstruováno k ukládání tepla v izolovaném akumulačním jádru a k výdeji tepla po dobu několika hodin po fázi akumulace; |
12) |
„podlahovým elektrickým lokálním topidlem“ elektrické lokální topidlo, které je určeno k začlenění do konstrukce budovy nebo konečné úpravy budovy, včetně samoregulačních topných kabelů a rohoží; |
13) |
„sušičem ručníků“ pevné elektrické lokální topidlo, jehož konstrukce umožňuje zavěšení ručníků za účelem jejich nahřátí; |
14) |
„elektronickým řízením akumulace tepla se zpětnou vazbou informující o teplotě v místnosti a/nebo venkovní teplotě“ automaticky ovládané snímací zařízení začleněné do výrobku, které měří teplotu akumulačního jádra výrobku a reguluje akumulované množství tepla podle venkovní teploty nebo na potřeby tepla v místnosti, případně obojího; |
15) |
„výdejem tepla s ventilátorem“ to, že výrobek je vybaven integrovaným a ovládatelným ventilátorem (či ventilátory) k přizpůsobení výdeje uložené energie podle potřeby tepla; |
16) |
„emisemi oxidů dusíku“ emise oxidů dusíku (Nox) při jmenovitém tepelném výkonu, vyjádřené v mg/kWhinput vztaženo ke spalnému teplu v bezvodém stavu, z lokálních topidel na plynná paliva nebo lokálních topidel na kapalná paliva; |
17) |
„spalným teplem v bezvodém stavu“ (GCV) celkové množství tepla uvolněné úplným spálením jednotkového množství paliva s vysušenou přirozenou vlhkostí za přítomnosti kyslíku, přičemž spaliny jsou ochlazeny na teplotu okolního prostředí; toto množství zahrnuje kondenzační teplo vodních par vzniklých spálením veškerého vodíku obsaženého v palivu; |
18) |
„lokálním topidlem bez odvodu spalin“ lokální topidlo na plynné palivo nebo lokální topidlo na kapalné palivo jiné než lokální topidlo pro komerční použití, které vypouští spaliny do prostoru, v němž je umístěno; |
19) |
„vypnutým stavem“ stav, kdy je zařízení připojeno k síťovému zdroji a neposkytuje žádnou funkci nebo je ve stavu zajišťujícím pouze:
|
20) |
„pohotovostním režimem“ stav, kdy je výrobek připojen k síťovému zdroji energie a zajišťuje pouze jednu nebo více těchto funkcí, jež mohou trvat neomezeně dlouho:
|
21) |
„funkcí opětovné aktivace“ funkce, která prostřednictvím dálkového spínače, dálkového ovládání, vnitřního čidla nebo časového spínače umožňuje přepnutí z pohotovostního režimu do jiného režimu, včetně aktivního režimu, který poskytuje další funkce; |
22) |
„aktivním režimem“ stav, kdy je výrobek připojen k síťovému zdroji a kdy byla aktivována alespoň jedna z hlavních funkcí zajišťujících zamýšlenou službu zařízení; |
23) |
„klidovým režimem“ stav, kdy je výrobek připojen k síťovému zdroji a je schopen automaticky dodávat teplo do místnosti podle nastavené teploty; |
24) |
„sítí“ komunikační infrastruktura s topologií propojení, architekturou včetně fyzických součástí, organizačními zásadami, komunikačními postupy a formáty (protokoly); |
25) |
„funkcí nepřímého vytápění“ to, že výrobek je schopen přenášet část celkového tepelného výkonu do teplonosného média pro použití k vytápění prostorů nebo ohřevu teplé vody v domácnosti; |
26) |
„minimálním tepelným výkonem“ (Pmin) výrobcem deklarovaný tepelný výkon lokálního topidla vyjádřený v kW a zahrnující přímý tepelný výkon i (případný) nepřímý tepelný výkon při provozu s nastavením na nejnižší tepelný výkon; |
27) |
„užitečnou účinností při jmenovitém, resp. minimálním tepelném výkonu“ (ηth,nom nebo ηth,min) poměr mezi užitečným tepelným výkonem a celkovým příkonem lokálního topidla, vyjádřený v %, přičemž:
|
28) |
„výhřevností“ (NCV) celkové množství tepla uvolněné úplným spálením jednotkového množství paliva o příslušném obsahu vlhkosti za přítomnosti kyslíku, přičemž spaliny nejsou ochlazeny na teplotu okolního prostředí; |
29) |
„převodním koeficientem“ (CC) standardní koeficient primární energie na 1 kWh elektřiny uvedený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (2); hodnota převodního koeficientu je CC = 1,9; |
30) |
„obsahem vlhkosti“ podíl hmotnosti vody v palivu k celkové hmotnosti paliva ve stavu, v jakém se v lokálním topidle používá; |
31) |
„spotřebou pomocné elektrické energie při jmenovitém tepelném výkonu“ (elmax) elektrický příkon lokálního topidla při poskytování jmenovitého tepelného výkonu. Elektrický příkon se stanoví bez uvážení příkonu oběhového čerpadla, pokud výrobek nabízí funkci nepřímého vytápění a oběhové čerpadlo je jeho součástí, a vyjádří se v kW; |
32) |
„spotřebou pomocné elektrické energie při minimálním tepelném výkonu“ (elmin) elektrický příkon lokálního topidla při poskytování minimálního tepelného výkonu. Elektrický příkon se stanoví bez uvážení příkonu oběhového čerpadla, pokud výrobek nabízí funkci nepřímého vytápění a oběhové čerpadlo je jeho součástí, a vyjádří se v kW; |
33) |
„jedním stupněm tepelného výkonu, bez regulace teploty v místnosti“ to, že výrobek neumožňuje automaticky měnit tepelný výkon a neexistuje zpětná vazba informující o teplotě v místnosti, která by automatické přizpůsobení tepelného výkonu umožňovala; |
34) |
„dvěma nebo více ručními stupni, bez regulace teploty v místnosti“ to, že výrobek umožňuje ručně měnit tepelný výkon ve dvou nebo více stupních a není vybaven zařízením, které automaticky reguluje tepelný výkon podle požadované teploty ve vnitřním prostoru; |
35) |
„mechanickým termostatem pro regulaci teploty v místnosti“ neelektronické zařízení, které umožňuje automaticky měnit tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru; |
36) |
„elektronickou regulací teploty v místnosti“ začleněné nebo vnější elektronické zařízení, které umožňuje automaticky měnit tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru; |
37) |
„elektronickou regulací teploty v místnosti s denním programem“ začleněné nebo vnější elektronické zařízení, které umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru podle nastavení zadaného uživatelem a umožňuje uživateli nastavit časování a úrovně teploty na období 24 hodin; |
38) |
„elektronickou regulací teploty v místnosti s týdenním programem“ začleněné nebo vnější elektronické zařízení, které umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon výrobku po určitou dobu podle určité vyžadované úrovně tepelné pohody ve vnitřním prostoru podle nastavení zadaného uživatelem a umožňuje uživateli nastavit časování a úrovně teploty na celý týden. V tomto období sedmi dnů musí být umožněno různé nastavení pro jednotlivé dny; |
39) |
„regulací teploty v místnosti s detekcí přítomnosti osob“ začleněné nebo vnější elektronické zařízení, které automaticky sníží nastavenou teplotu v místnosti, pokud v místnosti není zjištěna přítomnost osob; |
40) |
„regulací teploty v místnosti s detekcí otevřeného okna“ začleněné nebo vnější elektronické zařízení, které automaticky přepne do režimu ochrany proti mrazu nebo omezí spotřebu energie lokálního topidla na úroveň spotřeby energie v klidovém režimu, jestliže je otevřeno okno nebo dveře. Pokud se k detekci otevření okna nebo dveří používá čidlo, může být namontováno s výrobkem, vně výrobku, jako součást konstrukce budovy nebo s použitím kombinace uvedených možností; |
41) |
„režimem ochrany proti mrazu“ funkce, při které lokální topidlo udržuje vnitřní teplotu v rozmezí 7 °C ± 3 °C; |
42) |
„dálkové ovládání“ funkce, která umožňuje ovládat lokální topidlo na dálku, z míst vně budovy, v níž je lokální topidlo umístěno; |
43) |
„adaptivně řízeným spouštěním“ funkce, která předvídá a zahajuje optimální spuštění zahřívání, aby bylo v požadovanou dobu dosaženo nastavené teploty zóny; |
44) |
„nastavenou teplotou zóny“ se rozumí požadovaná teplota nastavená uživatelem; |
45) |
„omezením doby činnosti“ funkce, která automaticky deaktivuje lokální topidlo po uplynutí předem nastavené doby; |
46) |
„černým kulovým čidlem“ začleněné nebo vnější elektronické zařízení, které měří teplotu vzduchu a tepelného záření; |
47) |
„samoučením“ funkce, která automaticky zaznamenává vzorce používání lokálního topidla uživatelem a na základě těchto vzorců automaticky programuje období vysokých a nízkých teplot; |
48) |
„přesností regulace“ (CA) se rozumí stupeň schopnosti regulace lokálního topidla reagovat na změny teploty zóny tak, aby se teplota zóny co nejvíce přiblížila nastavené teplotě zóny; |
49) |
„teplotou zóny“ skutečná teplota uzavřeného prostoru, jenž má být vyhříván; |
50) |
„příkonem trvale hořícího zapalovacího hořáku“ (Ppilot) spotřeba plynného nebo kapalného paliva lokálního topidla pro zajištění plamene, který slouží k zapalování výkonnějšího procesu spalování potřebného pro dosažení jmenovitého tepelného výkonu nebo tepelného výkonu při částečném zatížení, pokud hoří déle než 5 minut před zapálením hlavního hořáku, vyjádřená jako příkon v kW; |
51) |
„maximálním trvalým tepelným výkonem“ (Pmax,c) výrobcem deklarovaný tepelný výkon elektrického lokálního topidla při provozu s nastavením na maximální tepelný výkon, který lze trvale udržet po delší dobu, vyjádřený v kW; |
52) |
„tepelným výkonem sestavy tmavého trubkového zářiče“ celkový tepelný výkon segmentů konfigurace tmavého trubkového zářiče, která je uváděna na trh, vyjádřený v kW; |
53) |
„součinitelem sálání“ při „jmenovitém“ nebo „minimálním tepelném výkonu“ (RFnom nebo RFmin) poměr mezi tepelným výkonem lokálního topidla ve formě infračerveného vyzařování a celkovým příkonem, vyjádřený v %; |
54) |
„izolací opláštění“ úroveň tepelné izolace opláštění nebo krytu výrobku použité k minimalizaci tepelných ztrát, pokud je povoleno výrobek umístit do venkovních prostorů; |
55) |
„ztrátovým součinitelem opláštění“ tepelné ztráty tou částí výrobku, která je nainstalována mimo uzavřený prostor, jenž má být vyhříván, určené prostupností příslušného opláštění dotyčné části a vyjádřené v %; |
56) |
výrazem „jednostupňový“ to, že výrobek neumožňuje automaticky regulovat tepelný výkon; |
57) |
výrazem „dvoustupňový“ to, že výrobek umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon ve dvou různých stupních podle skutečné teploty vzduchu ve vnitřních prostorech a požadované teploty vzduchu ve vnitřních prostorech s řízením pomocí zařízení pro snímání teploty a rozhraní, které nemusí být nutně začleněno do výrobku samotného; |
58) |
výrazem „vícestupňový“ to, že výrobek umožňuje automaticky regulovat tepelný výkon ve třech nebo více různých stupních podle skutečné teploty vzduchu ve vnitřních prostorech a požadované teploty vzduchu ve vnitřních prostorech s řízením pomocí zařízení pro snímání teploty a rozhraní, které nemusí být nutně začleněno do výrobku samotného; |
59) |
„odchylkou regulace od nastavené hodnoty“ (CSD) rozdíl mezi průměrnou teplotou zóny naměřenou za určité období a nastavenou teplotou zóny; |
60) |
„náhradním dílem“ samostatný díl, který může ve výrobku nahradit díl se stejnou nebo podobnou funkcí; |
61) |
„odbornou opravnou“ provozovatel nebo podnik, který poskytuje služby v oblasti oprav a odborné údržby lokálních topidel; |
62) |
„zárukou“ závazek obchodníka nebo výrobce vůči spotřebiteli, že buď vrátí zaplacenou cenu, nebo lokální topidlo vymění, opraví či nějakým způsobem vypořádá, pokud neodpovídá údajům uvedeným v záručním listě nebo v příslušné reklamě. |
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
PŘÍLOHA II
Požadavky na ekodesign uvedené v článku 3
1. POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE SEZÓNNÍ ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI VYTÁPĚNÍ
1) |
Lokální topidla musí splňovat tyto požadavky:
|
2) |
Akumulační elektrická lokální topidla musí být vybavena elektronickým řízením akumulace tepla se zpětnou vazbou informující o teplotě v místnosti a/nebo venkovní teplotě a výdejem tepla s ventilátorem. |
3) |
Sušiče ručníků s jmenovitým tepelným výkonem do 60 W včetně musí být provozuschopné pouze s omezením doby činnosti a maximální předem nastavenou dobou, která nesmí být delší než 6 hodin. |
4) |
Elektrická lokální topidla uváděná na trh bez řídicí jednotky nesmí být schopna bez řídicí jednotky poskytovat tepelný výkon. |
2. POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE EMISÍ
Emise oxidů dusíku (NOx) z lokálních topidel na kapalná a plynná paliva nesmí překročit tyto hodnoty, vztaženo ke spalnému teplu v bezvodém stavu:
1) |
emise oxidů dusíku (NOx) z lokálních topidel s otevřenou spalovací komorou, z lokálních topidel s odvodem spalin do komína, lokálních topidel s otevřenou spalovací komorou s uzavřeným čelem, lokálních topidel s vyváženým vzduchospalinovým systémem a lokálních topidel bez odvodu spalin nesmí překročit 120 mg/kWhinput; |
2) |
emise NOx ze světlých zářičů a z tmavých trubkových zářičů nesmí překročit 180 mg/kWhinput. |
3. POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE REŽIMŮ S NÍZKOU SPOTŘEBOU ENERGIE
Lokální topidla s řídicími prvky a samostatné související řídicí jednotky musí splňovat tyto požadavky:
1) |
musí umožňovat vypnutý stav nebo pohotovostní režim nebo obojí. Spotřeba energie ve vypnutém stavu (Po ) nesmí překročit 0,50 W a spotřeba energie v pohotovostním režimu nesmí překročit 0,50 W; od 9. května 2027 nesmí spotřeba energie ve vypnutém stavu překročit 0,30 W; |
2) |
jestliže pohotovostní režim zahrnuje zobrazení informací nebo indikaci stavu, pak spotřeba energie v tomto režimu nesmí přesáhnout 1,00 W; |
3) |
jestliže pohotovostní režim umožňuje připojení k síti a umožňuje pohotovostní režim při připojení na síť dle definice v čl. 2 bodě 10 nařízení (EU) 2023/826, nesmí spotřeba energie v tomto režimu (Pnsm ) přesáhnout 2,00 W; je-li komunikace mezi generátorem tepla a řídicí jednotkou bezdrátová nebo probíhá prostřednictvím silové sítě (PLC), nesmí spotřeba energie v tomto režimu překročit 3,00 W; |
4) |
jestliže umožňují klidový režim, nesmí spotřeba energie v klidovém režimu (P idle ) překročit 1,00 W v průměru za 1 hodinu, s výjimkou případů, kdy klidový režim závisí na příkonu ze síťového připojení pro automatické vytápění místnosti, v takovém případě nesmí spotřeba energie překročit 3,00 W v průměru za 1 hodinu. |
4. POŽADAVKY NA INFORMACE O VÝROBKU
1) |
Návody pro osoby provádějící instalaci a pro uživatele, jakož i volně přístupné internetové stránky výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců musí obsahovat tyto prvky:
|
2) |
Návod k použití pro osoby provádějící instalaci a pro uživatele, volně přístupné internetové stránky výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců a obal výrobku musí způsobem, který zajistí zřetelnou viditelnost a čitelnost, a v jazyce, kterému snadno rozumí koneční uživatelé v členském státě, v němž je výrobek uváděn na trh, uvádět tyto informace o výrobku:
|
3) |
V případě samostatných souvisejících řídicích jednotek musí návody k použití pro osoby provádějící instalaci a pro uživatele, volně přístupné internetové stránky výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců a obal výrobku způsobem, který zajistí zřetelnou viditelnost a čitelnost, a v jazyce, kterému snadno rozumí koneční uživatelé v členském státě, v němž je výrobek uváděn na trh, uvádět tyto informace o výrobku:
„Tato řídicí jednotka má tyto řídicí funkce“: [seznam kódů řídicích funkcí ve formátu podle tabulky 7. Formát kódu je TC (f1/f2/f3/f4/f5/f6/f7/f8), kde TC je kód funkce F(2) a f1 až f8 jsou kódy příslušné funkce F(3), pokud je tato funkce přítomna, jinak se uvádí „0“]. |
4) |
Návody k použití pro osoby provádějící instalaci a pro uživatele, volně přístupné internetové stránky výrobců, jejich zplnomocněných zástupců a dovozců a obal výrobku mohou obsahovat další informace o vlastnostech výrobku, které mohou být užitečné pro osoby provádějící instalaci a uživatele, včetně informací o kompatibilitě topidel a řídicích jednotek pro splnění požadavků uvedených v bodech 1 a 3 této přílohy. |
5. POŽADAVKY NA ÚČINNÉ VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ
1) |
Dostupnost náhradních dílů:
|
2) |
Maximální dodací lhůta náhradních dílů:
Během období, kdy musí být zajištěna dostupnost náhradních dílů, zajišťují výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce dodání náhradních dílů do deseti pracovních dní od obdržení objednávky. |
3) |
Přístup k informacím o opravách a údržbě:
Během období uvedeného v bodě 1 písm. b) poskytuje výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce odborným opravnám přístup k informacím o opravách a údržbě spotřebičů za těchto podmínek:
|
4) |
Požadavky na demontáž materiálů k využití a recyklaci při současném zabránění znečišťování:
|
6. TECHNICKÁ DOKUMENTACE
1) |
Pro účely posuzování shody podle článku 4 postupu ověřování stanoveného v příloze V musí technická dokumentace lokálních topidel obsahovat tyto prvky:
|
2) |
U lokálních topidel uváděných na trh bez řídicí jednotky se údaje v tabulkách 2 a 4 vypracují alespoň pro jednu nebo více kombinací lokálních topidel a řídicích funkcí podle bodu 4 odst. 1 písm. g); |
3) |
Pro účely posuzování shody podle článku 4 postupu ověřování stanoveného v příloze V musí technická dokumentace samostatných souvisejících řídicích jednotek obsahovat tyto prvky:
|
(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38).
PŘÍLOHA III
Metody měření a výpočtů podle článku 3
Pro účely shody a ověření shody s požadavky tohoto nařízení se k měření a výpočtům použijí harmonizované normy, jejichž referenční čísla byla za tímto účelem zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávané nejmodernější metody.
1. Obecné podmínky pro měření a výpočty
1) |
Deklarované hodnoty sezónní energetické účinnosti vytápění se zaokrouhlí na jedno desetinné místo. |
2) |
U elektrických lokálních topidel se deklarované hodnoty jmenovitého tepelného výkonu zaokrouhlí na tři desetinná místa. U všech ostatních elektrických lokálních topidel se deklarované hodnoty jmenovitého tepelného výkonu zaokrouhlí na jedno desetinné místo. |
3) |
Deklarované hodnoty emisí se zaokrouhlí na nejbližší celé číslo. |
4) |
Je-li parametr deklarovaný podle článku 4, je jeho deklarovaná hodnota použita výrobcem, dovozcem nebo zplnomocněným zástupcem pro výpočty v této příloze. |
5) |
U lokálních topidel na plynná a kapalná paliva kromě lokálních topidel pro komerční použití se teplota spalin a teplota spalovacího vzduchu měří pro minimální celkovou délku kouřovodu uvedenou výrobcem v příručce k instalaci, která však nesmí přesáhnout 1,5 metru (součet svislé a vodorovné délky trubky). Pokud není k dispozici žádné prohlášení, provede se měření s celkovou délkou trubky 1,5 metru. |
6) |
U samostatných souvisejících řídicích jednotek se kontroluje správná funkce řídicích funkcí. |
2. Obecné podmínky pro sezónní energetickou účinnost vytápění
1) |
Sezónní energetická účinnost vytápění (ηS ) se vypočte jako sezónní energetická účinnost vytápění v aktivním režimu (ηS,on ) opravená o příspěvky zohledňující regulaci tepelného výkonu, spotřebu pomocné elektrické energie a energetickou spotřebu trvale hořícího zapalovacího hořáku. |
2) |
U lokálních topidel, která jsou uváděna na trh společně s řídicí jednotkou, se sezónní energetická účinnost vytápění měří a vypočítává s řídicí jednotkou obsaženou v balení. |
3) |
U lokálních topidel, která jsou uváděna na trh bez řídicí jednotky, se sezónní energetická účinnost vytápění měří a vypočítává pro každou jednotlivou kombinaci lokálního topidla a řídicích funkcí, které uvede výrobce, dovozce nebo zplnomocněný zástupce podle přílohy II bodu 4 odst. 2 písm. a). |
3. Obecné podmínky pro emise
U lokálních topidel na plynná a kapalná paliva se emise oxidů dusíku (NOx) vypočítají jako součet naměřených hodnot oxidu uhelnatého a oxidu dusičitého a vyjádří se v oxidu dusičitém. Měření emisí oxidů dusíku se provádí současně s měřením energetické účinnosti vytápění.
Pro účely deklarace a ověření se použijí emise při plném zatížení NOx(max).
4. Zvláštní podmínky pro sezónní energetickou účinnost vytápění
1) |
Sezónní energetická účinnost vytápění je u lokálních topidel definována takto:
|
2) |
sezónní energetická účinnost vytápění v aktivním režimu se vypočte takto:
|
3) |
korekční faktor F(1) se vypočte takto:
Tabulka 9: Korekční faktor F(1) pro lokální topidla pro komerční použití
|
4) |
korekční faktor F(2) se rovná jednomu z faktorů podle tabulky 10 v závislosti na použité řídicí funkci. Lze vybrat jen jednu hodnotu; funkce uvedené v tabulce 10 musí být aktivovány a funkční při uvedení zařízení na trh nebo do provozu a aktivovány s počátečním nastavením poté, co je na zařízení obnoveno tovární nastavení.
Tabulka 10: Korekční faktor F(2)
|
5) |
korekční faktor F(3) se vypočte jako součet hodnot podle tabulky 11 v závislosti na použité řídicí funkci; funkce uvedené v tabulce 11 musí být aktivovány a funkční při uvedení zařízení na trh nebo do provozu a aktivovány s počátečním nastavením poté, co je na zařízení obnoveno tovární nastavení.
Tabulka 11: Korekční faktor F(3)
|
6) |
korekční faktor F(4) se vypočte jako:
|
7) |
korekční faktor F(5) se vypočte takto:
|
5. Režimy s nízkou spotřebou energie
1) |
Měří se spotřeba energie ve vypnutém stavu (Po
), v pohotovostním režimu (Psm
) a případně v klidovém režimu (P
idle
) a pohotovostním režimu při připojení na síť (Pnsm
), vyjadřuje se ve W a zaokrouhluje se na dvě desetinná místa.
Během měření spotřeby energie v režimech s nízkou spotřebou energie se ověřují a zaznamenávají tyto funkce:
Jestliže pohotovostní režim zahrnuje zobrazování informací nebo indikaci stavu, musí být tato funkce k dispozici i v případě pohotovostního režimu při připojení na síť. |
2) |
U samostatných souvisejících řídicích jednotek se spotřeba energie v režimech s nízkou spotřebou energie měří při síťovém napětí. Jestliže lze spotřebu energie v režimech s nízkou spotřebou energie měřit pouze při stejnosměrném napětí, vynásobí se výsledky těchto měření pro každý režim s nízkou spotřebou energie koeficientem 1,5. Ten představuje průměrnou přeměnu střídavého proudu na stejnosměrný ve výši 67 %, aby se dosáhlo hodnot, které musí splňovat požadavky na režimy s nízkou spotřebou energie. |
6. PŘESNOST REGULACE A ODCHYLKA REGULACE OD NASTAVENÉ HODNOTY
U lokálních topidel a samostatných souvisejících řídicích jednotek se přesnost regulace (CA) a odchylka regulace od nastavené hodnoty (CSD) měří ve všech případech, kdy výrobce deklaruje CA < 2K a CSD < 2K.
PŘÍLOHA IV
Prozatímní metody uvedené v článku 3
Lokální topidla na plynná paliva kromě světlých zářičů a tmavých trubkových zářičů
Parametr |
Evropská normalizační organizace |
Odkaz/název |
Poznámky |
Přímý tepelný výkon |
CEN |
EN 613:2021 článek 7.11 EN 1266:2002 článek 7.12. EN 13278:2013 Kamna na plynná paliva s otevřenou spalovací komorou články 6.3.1, 6.12, 7.12 a 7.3.1 EN 449:2002+A1:2007 |
Jedná se o tepelný výkon do prostoru, ve kterém je výrobek instalován. Vypočítá se podle rovnice Přímý tepelný výkon = Qn * η, kde Qn je jmenovitý tepelný příkon a η je jmenovitá účinnost. Přímý tepelný výkon se vypočte jako spalné teplo. |
Nepřímý tepelný výkon |
CEN |
|
Nepřímý tepelný výkon lokálních topidel na plynná paliva není v normách EN popsán. Pro účely deklarace a ověření lze použít zásady uplatněné v normě EN 16510-1. |
Užitečná účinnost při jmenovitém a minimálním tepelném výkonu: ηth,nom , ηth,min |
CEN |
EN 613:2021 článek 7.11.2 EN 1266:2002 články 6.12 a 7.12.2 EN 13278:2013 články 6.12 a 7.12.2 |
V příslušných případech se podle normy EN 613 ηth,nom a ηth,min vypočte jako účinnost η v podmínkách použitelných na jmenovitý a minimální tepelný výkon. V normách EN 1266 a EN 13278 odpovídá účinnost ηth,nom účinnosti η, jestliže vychází ze jmenovitého tepelného příkonu. Všechny hodnoty se zakládají na výhřevnosti. |
Jmenovitý tepelný výkon, minimální tepelný výkon: Pnom , Pmin |
CEN |
EN 613:2021 EN 1266:2002 články 6.3.1, 6.3.3, 7.3.1, 7.3.5, články 6.12 a 7.12 EN 13278:2013 články 6.3.1, 6.3.3, 7.3.1, 7.3.5, 6.12 a 7.12.2 EN 449:2002+A1:2007 články 5.15.1, 5.15.2, 6.15.1 a 6.15.2 |
Výkon Pnom se podle normy EN 613 stanoví jako Pnom = Qn* η použitelný na podmínky jmenovitého výkonu. Pokud jde o Qn, viz článek 7.3.1. Pmin se stanoví jako Pmin = minimální tepelný výkon*η. Minimální tepelný výkon viz článek 7.3.5. V normách EN 1266, EN 13278:2013 a EN 449 se Pnom určuje pomocí Pnom = Qn*ηth,nom a Pmin se určuje pomocí Pmin = Qm*ηth,min. Všechny hodnoty se zakládají na výhřevnosti. |
Elektrický příkon při jmenovitém tepelném výkonu, elmax |
CEN |
EN 15456:2008: článek 5.1.3.1. |
Příkon elmax odpovídá Paux 100 měřenému při jmenovitém provozním zatížení. |
Elektrický příkon při minimálním tepelném výkonu: elmin |
CEN |
EN 15456:2008: článek 5.1.3.2. |
Příkon elmin odpovídá Paux 30 měřenému při odpovídajícím částečném provozním zatížení. |
Elektrický příkon v pohotovostním režimu: elsm |
CEN |
EN 15456:2008: článek 5.1.3.3 nebo EN 50564:2011 článek 5.3 |
Příkon elsm odpovídá buď Paux sb v normě EN 15456 nebo spotřebě energie v pohotovostním stavu v normě EN 50564. |
Emise oxidů dusíku (NOx) |
CEN |
EN 613:2021 článek 7.7.4 EN 1266:2002 článek 7.7.4 a příloha G EN 13278:2013 článek 7.7.4 a příloha H Topidla bez odvodu spalin: EN 14829:2007 článek 7.9.4 |
Normy EN613, EN1266 a EN13278 stanoví emise NOx jako vážené hodnoty za podmínek plného/proměnlivého/minimálního zatížení. EN 14829:2007 Zkušební metoda NOx, kterou je třeba zvážit pro plynová topidla bez spalin. |
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku: Ppilot |
CEN |
EN 1266:2002 článek 7.3.4 |
Normy EN 613 a EN 13278 neobsahují kapitolu, která by popisovala způsob výpočtu tepelného příkonu zapalovacího hořáku. |
Přesnost regulace a odchylka regulace od nastavené hodnoty: CA a CSD |
CEN |
|
Přesnost regulace lokálních topidel na plynná paliva není v normách EN popsána. Pro účely deklarace a ověření se použijí zásady uplatněné v normě EN 15500-1. |
Lokální topidla na kapalná paliva
Parametr |
Evropská normalizační organizace |
Odkaz/název |
Poznámky |
Přímý tepelný výkon |
CEN |
EN 1:1998 článek 6.6.2 EN 13842:2004: článek 6.3. |
Přímý tepelný výkon je tepelný výkon podle normy EN 1 článku 6.6.2. Dle normy EN 13842 lze přímý tepelný výkon vypočítat jako Q0* (1-qA). Všechny hodnoty se zakládají na výhřevnosti. |
Nepřímý tepelný výkon |
CEN |
|
Nepřímý tepelný výkon lokálních topidel na kapalná paliva není v normách EN popsán. Pro účely deklarace a ověření se použijí zásady uplatněné v normě EN 16510-1. |
Užitečná účinnost při jmenovitém a minimálním tepelném výkonu: ηth,nom, ηth,min |
CEN |
EN 1:1998 článek 6.6.1.2 EN 13842:2004 článek 6.5.6 |
Dle EN 1 ηth, nom odpovídá η při maximálním průtoku oleje, ηth, min se stanoví jako η při minimálním průtoku oleje. Dle normy EN 13842 se ηth,nom vypočítá jako ηth,nom = 1-qA, přičemž qA se měří při jmenovitém tepelném příkonu, nebo minimálním tepelném příkonu (v příslušných případech). Všechny hodnoty se zakládají na výhřevnosti. |
Jmenovitý tepelný výkon, minimální tepelný výkon: Pnom , Pmin |
CEN |
EN 1:1998/A1:2007 článek 6.5.2.1 EN 13842:2004: článek 6.3. |
Dle normy EN 1 odpovídá výkon Pnom výkonu P při maximálním (tj. jmenovitém) a minimálním průtoku oleje. Dle normy EN 13842 lze jmenovitý tepelný výkon vypočítat jako: Q0 * (1-qA) pro podmínky jmenovitého a minimálního tepelného výkonu. |
Elektrický příkon při jmenovitém tepelném výkonu, elmax |
CEN |
EN 15456:2008 článek 5.1.3.1. |
elmax odpovídá Paux 100 v normě EN 15456. |
Elektrický příkon při minimálním tepelném výkonu: elmin |
CEN |
EN 15456:2008 článek 5.1.3.2. |
Odpovídá spotřebě pomocné elektrické energie Paux 30 v normě EN 15456. |
Elektrický příkon v pohotovostním režimu: Psm |
CEN |
EN 15456:2008 článek 5.1.3.3. nebo EN 50564:2011 článek 5.3. |
Odpovídá Paux sb v normě EN 15456 nebo spotřebě energie v pohotovostním stavu v normě EN 50564. |
Emise oxidů dusíku (NOx) |
CEN |
EN 1:1998/A1:2007 článek 6.6.4 EN 13842 Příloha C7 |
Pro účely deklarace a ověření se použije metoda podle EN 1. |
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku: Ppilot |
CEN |
EN 1266:2002, článek 7.3.4 |
Pro účely deklarace a ověření tohoto příkonu se použije metoda podle normy EN 1266:2002, článku 7.3.4. |
Přesnost regulace a odchylka regulace od nastavené hodnoty: CA a CSD |
CEN |
|
Přesnost regulace lokálních topidel na kapalná paliva není v normách EN popsána. Pro účely deklarace a ověření se použijí zásady uplatněné v normě EN 15500-1. |
Elektrická lokální topidla
Parametr |
Evropská normalizační organizace |
Odkaz/název |
Poznámky |
Jmenovitý tepelný výkon: Pnom |
CENELEC |
Pro elektrická přenosná a pevná topidla a podlahová topidla: EN/IEC 60675:1995/A11:2019 ustanovení 16C Pro elektrická akumulační lokální topidla: EN 60531:2000/A11:2019 článek 9.3 |
Podle normy EN 60675:1995/A11:2019 se maximální trvalý tepelný výkon (ustanovení 16A) rovná jmenovitému tepelnému výkonu, pokud neexistuje nepřímý tepelný výkon. Pnom odpovídá těmto příslušným normám: IEC/EN 60335-1: Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Jmenovité napětí: 250 V pro jednofázové spotřebiče, až 480 V pro ostatní, neurčeno pro spotřebiče pro obvyklé domácí použití. IEC/EN 60335-2-30: Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Zvláštní požadavky na topidla pro vytápění místností. IEC/EN 60335-2-43: Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Část 2-43: Zvláštní požadavky na sušiče prádla a ručníků. IEC/EN 60335-2-61: Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Zvláštní požadavky na akumulační topidla pro vytápění místností. IEC/EN 60335-2-96: Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Zvláštní požadavky na tenké ohebné topné články pro vytápění místností. IEC/EN 60335-2-106: Elektrické spotřebiče pro domácnost a podobné účely – Bezpečnost – Zvláštní požadavky na vyhřívané koberce a na topné jednotky pro vytápění místností. IEC/EN 60531:1991. Elektrická akumulační topidla pro vytápění místností – Metody měření funkce |
Maximální trvalý tepelný výkon: Pmax,c |
CENELEC |
Pro elektrická přenosná a pevná topidla a podlahová topidla: EN/IEC 60675:1995/A11:2019 Ustanovení 16 A |
Pmax, c odpovídá využitelné energii v normě IEC 60675 |
Elektrický příkon v pohotovostním režimu: Psm |
CENELEC |
EN 50564:2011 článek 5.3 |
Odpovídá spotřebě energie v pohotovostním stavu v normě EN 50564. |
F(2) a F(3) |
CENELEC |
Pro elektrická přenosná a pevná topidla a podlahová topidla: EN 60675:1995/A11:2019 článek 17 |
Norma EN 60675 stanoví zkušební metody pro všechny řídicí funkce odpovídající F(2) a F(3), s výjimkou přesnosti regulace a funkce samoučení |
Přesnost regulace a odchylka regulace od nastavené hodnoty: CA a CSD |
CEN |
EN 15500-1:2017 články 5.4 a 6.3 |
|
Světlé zářiče a tmavé trubkové zářiče
Parametr |
Evropská normalizační organizace |
Odkaz/název |
Poznámky |
Užitečná účinnost při jmenovitém a minimálním tepelném výkonu: ηth,nom , ηth,min |
CEN |
Tmavé trubkové zářiče s jinými než pásovými segmenty tmavého trubkového zářiče: EN 416:2019 článek 7.6.5. Tmavé trubkové zářiče s pásovými segmenty tmavého trubkového zářiče: EN 17175:2019 |
|
Jmenovitý tepelný výkon, minimální tepelný výkon: Pnom , Pmin |
CEN |
Světlé zářiče: EN 419:2019 Tmavé trubkové zářiče s jinými než pásovými segmenty tmavého trubkového zářiče: EN 416:2019 Tmavé trubkové zářiče s pásovými segmenty tmavého trubkového zářiče: EN 17175:2019 |
U světlých zářičů a tmavých trubkových zářičů se tepelný výkon vypočte jako: tepelný výkon = tepelný příkon Qn * užitečná účinnost při jmenovitém nebo minimálním tepelném výkonu. Všechny hodnoty se zakládají na spalném teple paliva. |
Ztrátový součinitel opláštění: Fenv |
CEN |
EN 1886:2007 článek 8.2.1 |
Fenv závisí na třídě T1 až T5 podle EN 1886. |
Součinitel sálání (RF při jmenovitém a minimálním tepelném výkonu): Rfnom a RFmin |
CEN |
Světlé zářiče: EN 419:2019: článek 7.6.3 Tmavé trubkové zářiče: EN 416:2019 článek 7.5.3 Tmavé trubkové zářiče s pásovými segmenty tmavého trubkového zářiče: EN 17175:2019 |
RF při jmenovitém tepelném výkonu odpovídá Rf podle normy. RF při jmenovitém tepelném výkonu odpovídá Rf, ale měřenému při minimálním tepelném výkonu. Hodnota Rf se zakládá na výhřevnosti. |
Elektrický příkon při jmenovitém tepelném výkonu: elmax |
CEN |
EN 416:2019 článek 6.4.2 EN 419:2019 článek 6.8.2 EN 17175:2019 |
|
Elektrický příkon při minimálním tepelném výkonu: elmin |
CEN |
EN 416:2019 článek 6.4.3 EN 419:2019 článek 6.8.3 EN 17175:2019 |
|
Elektrický příkon v pohotovostním režimu, Psm |
CEN |
EN 416:2019 článek 6.4.4 EN 419:2019 článek 6.8.4 EN 17175:2019 EN 50564:2011 |
Odpovídá spotřebě energie v pohotovostním stavu v normě EN 50564 |
Příkon trvale hořícího zapalovacího hořáku: Ppilot |
CEN |
|
Norma EN 416, norma EN 419 ani norma EN 17175 nepopisují metodu pro stanovení příkonu trvale hořícího zapalovacího hořáku. Pro účely deklarace a ověření tohoto příkonu se použije metoda podle normy EN 1266:2002, článku 7.3.4. |
Řídicí jednotky
Parametr |
Evropská normalizační organizace |
Odkaz/název |
Poznámky |
Vypnutý stav: Po |
CEN |
EN 15500-1:2017 články 5.3.2 a 6.1 EN 50564:2011 článek 5.3 |
Norma EN 15500-1 definuje základní uspořádání pro zkoušení řídicích jednotek odděleně od lokálního topidla, nestanovuje však konkrétní metodu pro zkoušení ve vypnutém stavu. Norma EN 50564:2011 stanoví konkrétní metodu pro režimy s nízkou spotřebou energie u elektrických spotřebičů pro domácnost, při níž musí být provedeny odpovídající úpravy pro kontrolu řídicích jednotek. |
Pohotovostní režim: Psm |
CEN |
EN 15500-1:2017 články 5.3.2 a 6.1 EN 50564:2011 článek 5.3 |
Norma EN 15500-1 definuje základní uspořádání pro zkoušení řídicích jednotek odděleně od lokálního topidla, nestanovuje však konkrétní metodu pro zkoušení v pohotovostním režimu. Norma EN 50564:2011 stanoví konkrétní metodu pro režimy s nízkou spotřebou energie u elektrických spotřebičů pro domácnost, při níž musí být provedeny odpovídající úpravy pro kontrolu řídicích jednotek. |
Klidový režim: Pidle |
CEN |
EN 15500-1:2017 článek 6.2.1 |
|
Pohotovostní režim při připojení na síť: Pnsm |
CEN |
EN 15500-1:2017 články 5.3.2 a 6.1 EN 50564:2011 článek 5.3 |
Norma EN 15500-1 definuje základní uspořádání pro zkoušení řídicích jednotek odděleně od lokálního topidla, nestanovuje však konkrétní metodu pro zkoušení v pohotovostním režimu při připojení na síť. Norma EN 50564:2011 stanoví konkrétní metodu pro režimy s nízkou spotřebou energie u elektrických spotřebičů pro domácnost, při níž musí být provedeny odpovídající úpravy pro kontrolu řídicích jednotek. |
Pohotovostní režim se zobrazením informací nebo stavu |
CEN |
EN 15500-1:2017 články 5.3.2 a 6.1 EN 50564:2011 článek 5.3 |
Norma EN 15500-1 definuje základní uspořádání pro zkoušení řídicích jednotek odděleně od lokálního topidla, nestanovuje však konkrétní metodu pro zkoušení v pohotovostním režimu se zobrazením informací nebo stavu. Norma EN 50564:2011 stanoví konkrétní metodu pro režimy s nízkou spotřebou energie u elektrických spotřebičů pro domácnost, při níž musí být provedeny odpovídající úpravy pro kontrolu řídicích jednotek. |
Přesnost regulace a odchylka regulace od nastavené hodnoty: CA a CSD |
CEN |
EN 15500-1:2017 články 5.4 a 6.3 |
|
PŘÍLOHA V
Postup ověřování pro účely dozoru nad trhem podle článku 5
1.
Tolerance pro ověřování definované v této příloze se vztahují pouze na ověřování deklarovaných parametrů ze strany orgánů členského státu a nesmí být použity výrobcem, dovozcem nebo zplnomocněnými zástupci jako přípustné tolerance ke stanovení hodnot v technické dokumentaci nebo k interpretaci těchto hodnot za účelem dosažení shody nebo za účelem deklarování lepší výkonnosti jakýmikoliv prostředky.
2.
Pokud určitý model není ve shodě s požadavky stanovenými v článku 6, považuje se daný model a všechny rovnocenné modely za nevyhovující.
3.
V rámci ověřování, zda určitý model lokálního topidla nebo samostatné související řídicí jednotky vyhovuje požadavkům stanoveným v tomto nařízení, podle čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/125/ES uplatní orgány členského státu tento postup:
a) |
orgány členského státu provedou ověření na jediném kusu každého modelu; |
b) |
model a všechny rovnocenné modely se považují za vyhovující požadavkům stanoveným v tomto nařízení, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky:
|
4.
Nedosáhne-li se výsledků podle bodu 3 písm. b) bodu i), ii), iii) nebo iv), má se za to, že daný model a všechny rovnocenné modely nejsou v souladu s tímto nařízením.
5.
Nedosáhne-li se výsledku podle bodu 3 písm. b) podbodu v), vyberou orgány členského státu ke zkoušení tři další kusy téhož modelu. Alternativně mohou tyto tři další vybrané kusy představovat jeden nebo více rovnocenných modelů.
6.
Model se považuje za vyhovující příslušným požadavkům, jestliže je u těchto tří kusů podle bodu 5 aritmetický průměr zjištěných hodnot v souladu s příslušnými tolerancemi pro ověřování uvedenými v tabulce 12.
7.
Nedosáhne-li se výsledku podle bodu 6, má se za to, že daný model ani žádné rovnocenné modely nejsou v souladu s tímto nařízením.
8.
Neprodleně po přijetí rozhodnutí o tom, že podle bodů 2, 4 nebo 7 daný model požadavkům nevyhovuje, poskytnou orgány členského státu všechny relevantní informace orgánům ostatních členských států a Komisi.
9.
Orgány členského státu použijí metody měření a výpočtů stanovené v příloze III.
10.
U požadavků uvedených v této příloze použijí orgány členského státu pouze odchylky pro ověřování stanovené v tabulce 12 a pouze postup popsaný v bodech 3 až 7. U parametrů v tabulce 12 nelze použít žádné další tolerance pro ověřování, například tolerance stanovené v harmonizovaných normách nebo v jiných metodách měření.Tabulka 12: Tolerance pro ověřování
Parametry |
Tolerance pro ověřování |
η S u elektrických lokálních topidel |
Zjištěná hodnota* η S není horší než deklarovaná hodnota ηs. (*1) |
η S u lokálních topidel na kapalná paliva |
Zjištěná hodnota* η S není o více než 8 % nižší než deklarovaná hodnota ηs. (*1) |
η S u lokálních topidel na plynná paliva |
Zjištěná hodnota* η S není o více než 8 % nižší než deklarovaná hodnota ηs. (*1) |
η S u lokálních topidel pro komerční použití |
Zjištěná hodnota* η S není o více než 10 % nižší než deklarovaná hodnota ηs. (*1) |
Pnom |
Zjištěná hodnota* P nom není o více než 10 % nižší než deklarovaná hodnota P nom . (*1) |
Emise NOx lokálních topidel na plynná paliva, lokálních topidel na kapalná paliva a lokálních topidel pro komerční použití |
Zjištěná hodnota* není o více než 10 % vyšší než deklarovaná hodnota emisí NOx. (*1) |
Po |
Zjištěná hodnota* nesmí překročit deklarovanou hodnotu Po o více než 0,10 W. (*1) |
Psm, Pidle, Pnsm |
Zjištěná hodnota* nesmí překročit deklarovanou hodnotu o více než 10 %, jestliže deklarovaná hodnota Psm, Pidle nebo Pnsm je vyšší než 1,00 W, nebo o více než 0,10 W, jestliže deklarovaná hodnota je nejvýše 1,00 W. (*1) |
(*1) * V případě zkoušení tří dalších kusů podle bodu 5 se zjištěnou hodnotou rozumí aritmetický průměr hodnot zjištěných u těchto tří dalších kusů.
PŘÍLOHA VI
Orientační referenční hodnoty podle článku 8
V době vstupu tohoto nařízení v platnost byla pro lokální topidla, pokud jde o sezónní energetickou účinnost vytápění a emise oxidů dusíku, označena jako nejlepší na trhu technologie s těmito parametry:
1) |
specifické referenční hodnoty sezónní energetické účinnosti vytápění pro lokální topidla:
|
2) |
Specifické referenční hodnoty emisí oxidů dusíku (NOx) z lokálních topidel:
|
Referenční hodnoty stanovené v bodech 1 a 2 nemusí nutně znamenat, že u jednoho lokálního topidla lze dosáhnout kombinace těchto hodnot.
ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1103/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)