(EU) 2024/857Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/857 ze dne 1. prosince 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující standardizovanou metodiku a zjednodušenou standardizovanou metodiku pro hodnocení rizik vyplývajících z případných změn v úrokových sazbách, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce

1.   Pro účely standardizované metodiky a zjednodušené standardizované metodiky uvedené v čl. 84 odst. 1 směrnice 2013/36/EU instituce vyhodnotí u každé měny, v níž má instituce pozici, která je významná, jak je uvedeno v článku 3, všechny pozice v investičním portfoliu. Uvedené pozice v investičním portfoliu zahrnují:

a)	pozice v investičním portfoliu ve finančních aktivech;

b)	pozice v investičním portfoliu v závazcích;

c)	pozice v investičním portfoliu v podrozvahových položkách.

2.   Pozice v investičním portfoliu uvedené v odstavci 1 zahrnují všechny následující položky:

a)	úrokové deriváty;

b)	neúrokové deriváty, u nichž jsou peněžní toky zcela nebo zčásti určeny odkazem na úrokovou sazbu;

c)	penzijní závazky a aktiva penzijního plánu, kromě případů, kdy je jejich úrokové riziko zachyceno v jiném ukazateli míry úrokových rizik;

d)	aktiva citlivá na úrokovou sazbu jiná než ta, která jsou uvedena v písmenech a), b) a c), která se neodečítají od kmenového kapitálu tier 1;

e)	závazky citlivé na úrokovou sazbu jiné než ty, které jsou uvedeny v písmenech a), b) a c), které nejsou nástroji zahrnovanými do kmenového kapitálu tier 1 podle článku 28 nařízení (EU) č. 575/2013 ani jinými nepřetržitými nástroji bez vypověditelné lhůty;

f)	podrozvahové položky citlivé na úrokové sazby jiné než ty, které jsou uvedeny v písmenech a), b) a c);

g)	pozice v malých obchodních portfoliích ve smyslu článku 94 nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou případů, kdy je jejich úrokové riziko zachyceno v jiném ukazateli míry úrokových rizik.

Pro účely písmene e) zahrnují závazky citlivé na úrokovou sazbu neúročené vklady.

1.   Při použití standardizované metodiky pro hodnocení rizik vyplývajících z případných změn v úrokových sazbách, které mají vliv na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu pozic v investičním portfoliu, přidělí instituce pomyslné přeceňované peněžní toky svých pozic v investičním portfoliu do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy takto:

a)	u nástrojů s pevnou sazbou podle článku 6;

b)	u nástrojů s proměnlivou sazbou podle článku 7;

c)	u vkladů splatných na požádání podle článku 8;

d)	u úvěrů s pevnou sazbou s rizikem předčasného splacení podle článku 9;

e)	u termínovaných vkladů s pevnou úrokovou sazbou s rizikem předčasného splacení podle článku 10;

f)	u derivátových nástrojů bez opčního prvku podle článku 11;

g)	u jiných nástrojů, než jsou nástroje uvedené v písmenech a) až f) podle článku 12.

2.   Instituce nakládají s obchodními maržemi a jinými složkami rozpětí v úrokových platbách, pokud jde o jejich vyčlenění z pomyslných přeceňovaných peněžních toků nebo jejich zahrnutí do nich, v souladu se svým přístupem k internímu řízení a měření úrokových rizik investičního portfolia.

Instituce, které obchodní marže a jiné složky rozpětí z pomyslných přeceňovaných peněžních toků vylučují, provádějí všechny následující kroky:

a)	při vzniku každého nástroje použijí transparentní metodiku pro určení bezrizikové úrokové míry a tuto metodiku důsledně uplatňují ve všech obchodních jednotkách;

b)	zajistí, aby vyloučení obchodních marží a jiných složek rozpětí z pomyslných přeceňovaných peněžních toků bylo v souladu s tím, jak instituce řídí a zajišťuje úrokové riziko investičního portfolia;

c)	oznámí vyloučení obchodních marží a jiných složek rozpětí příslušnému orgánu.

3.   Při přidělování pomyslných přeceňovaných peněžních toků svých pozic v investičním portfoliu podle odstavce 1 instituce:

a)	nezohledňují dopad vložených opčních charakteristik automatické úrokové opce na pomyslné přeceňované peněžní toky;

b)	zohledňují dopad vložených opčních charakteristik behaviorální úrokové opce na pomyslné přeceňované peněžní toky.

1.   Instituce přidělí pomyslné přeceňované peněžní toky plynoucí z úrokových plateb pozic v investičním portfoliu v nástrojích s pevnou sazbou do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy podle data přecenění, přičemž zohlední všechna vyloučení uvedená v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci.

2.   Instituce přidělí peněžní toky plynoucí z průběžných a konečných splátek jistiny pozic v investičním portfoliu v nástrojích s pevnou sazbou do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy podle data přecenění.

1.   Instituce klasifikují vklady splatné na požádání v závislosti na typu protistrany do následujících kategorií:

a)	retailové vklady splatné na požádání, které se dále dělí na: i) retailové transakční vklady; ii) retailové netransakční vklady;

b)	velkoobchodní vklady splatné na požádání, které se dále dělí na: i) velkoobchodní vklady finančních zákazníků; ii) velkoobchodní nefinanční vklady.

2.   Instituce rozlišují:

a)	stabilní a nestabilní části vkladů uvedených v odst. 1 písm. a) bodě i), písm. a) bodě ii) a písm. b) bodě ii) s využitím pozorovaných změn objemu vkladů v důsledku pohybu bezrizikové úrokové míry směrem nahoru a dolů po dobu nejméně deseti předchozích let;

b)	kmenovou a nekmenovou složku stabilní části vkladů splatných na požádání uvedených v odstavci 1.

Pro stanovení výše nekmenové složky stabilní části vkladů splatných na požádání podle písmene b) instituce vynásobí částku všech stabilních vkladů splatných na požádání průchozím podílem.

3.   Při posuzování průchozího podílu uvedeného v odst. 2 druhém pododstavci instituce zohlední následující prvky, přičemž přihlédnou i k pozicím v investičním portfoliu s podobnými charakteristikami:

a)	aktuální výši úrokových sazeb;

b)	rozpětí mezi nabídkovou sazbou instituce a tržní sazbou;

c)	konkurenci ze strany jiných firem;

d)	zeměpisnou oblast instituce;

e)	demografické a jiné relevantní charakteristiky portfolia klientů instituce;

f)	nepravděpodobné přecenění kmenové složky stabilní části vkladů splatných na požádání, a to i při výrazných změnách v prostředí úrokových sazeb.

4.   V případě šokových scénářů předepisujících zvýšení krátkodobých úrokových sazeb podle čl. 4 písm. a) bodu i), písm. b) bodu i) a písm. c) bodu i) instituce vynásobí kmenovou složku stabilní části vkladů splatných na požádání vypočtenou podle odstavců 2 a 3 koeficientem 0,8 a nekmenovou složku odpovídajícím způsobem zvýší.

5.   V případě šokových scénářů předepisujících snížení krátkodobých úrokových sazeb podle čl. 4 písm. a) bodu ii), písm. b) bodu ii) a písm. c) bodu ii) instituce vynásobí kmenovou složku stabilní části vkladů splatných na požádání vypočtenou podle odstavců 2 a 3 koeficientem 1,2 a nekmenovou složku odpovídajícím způsobem sníží.

6.   Při uplatňování odstavců 2 až 5 použijí instituce pro podíl kmenové složky stabilní části vkladů splatných na požádání vypočtený podle odstavců 2 a 3 následující limity:

a)	90 % u retailových transakčních vkladů uvedených v odst. 1 písm. a) bodě i);

b)	70 % u retailových netransakčních vkladů uvedených v odst. 1 písm. a) bodě ii);

c)	50 % u velkoobchodních nefinančních vkladů uvedených v odst. 1 písm. b) bodě ii);

7.   Instituce nakládají se všemi velkoobchodními vklady finančních zákazníků uvedenými v odst. 1 písm. b) bodě i) jako s nekmenovými vklady splatnými na požádání.

8.   Instituce přidělí nekmenovou složku vkladů splatných na požádání do časového úseku přecenění uvedeného v bodě 1 písm. a) přílohy.

9.   Instituce přidělují kmenové složky vkladů splatných na požádání způsobem, který je v průběhu času konzistentní, do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy na základě zjištěných interních údajů a s výhradou následujících omezení splatnosti vypočtených na základě váženého průměru:

a)	5 let u vkladů splatných na požádání uvedených v odst. 1 písm. a) bodě i);

b)	4,5 roku u vkladů splatných na požádání uvedených v odst. 1 písm. a) bodě ii);

c)	4 roky u vkladů splatných na požádání uvedených v odst. 1 písm. b) bodě ii).

10.   Instituce označí vklady splatné na požádání jako nekmenové vklady splatné na požádání, pokud je součet vkladů splatných na požádání menší než 2 % pozic v investičním portfoliu, které jsou v souladu s platným účetním rámcem účtovány jako závazky.

1.   Instituce považují úvěry s pevnou úrokovou sazbou poskytnuté retailovým zákazníkům za úvěry s rizikem předčasného splacení, pokud je dlužník schopen splatit část nebo celou nesplacenou jistinu buď před smluvně dohodnutým dnem splatnosti, nebo před datem smluvní splatnosti jistiny:

a)	aniž by nesl ekonomické náklady na toto splacení, nebo

b)	nese-li ekonomické náklady pouze převyšující prahovou hodnotu pro předčasné splacení.

2.   Pro pozice v investičním portfoliu uvedené v odstavcích 1 a 7 instituce odhadnou základní roční podmíněnou míru předčasného splácení na měnu způsobem, který je v průběhu času konzistentní a odpovídá průměrné míře předčasného splácení. Instituce odhadnou tuto průměrnou míru předčasného splácení zvlášť pro každé portfolio homogenních pozic v investičním portfoliu a v rámci převládající časové struktury úrokových sazeb na základě všech dostupných interních pozorování.

Pro účely prvního pododstavce mohou instituce stanovit míru předčasného splácení na hodnotu 0, pokud je součet úvěrů s pevnou úrokovou sazbou uvedených v odstavci 1 a aktiv s pevnou úrokovou sazbou uvedených v odstavci 7 nižší než 5 % pozic v investičním portfoliu, které jsou v souladu s platným účetním rámcem účtovány jako aktiva.

3.   Instituce upraví podmíněnou míru předčasného splácení odhadovanou podle odstavce 2 takto:

a)	v případě scénářů, které předepisují zvýšení úrokových sazeb podle čl. 4 písm. a) bodu i), písm. b) bodu ii) a písm. c) bodu i), instituce vynásobí podmíněnou míru předčasného splácení koeficientem 0,8;

b)	v případě scénářů, které předepisují snížení úrokových sazeb podle čl. 4 písm. a) bodu ii), písm. b) bodu i) a písm. c) bodu ii), instituce vynásobí podmíněnou míru předčasného splácení koeficientem 1,2.

4.   Pro každý časový úsek přecenění uvedený v bodě 1 přílohy instituce odhadnou očekávanou výši předčasně splacených úvěrů pro každý časový úsek přecenění jako součin:

a)	neuhrazené částky úvěrů s pevnou úrokovou sazbou uvedených v odstavci 1 určitého homogenního typu produktu denominovaného v určité měně;

b)	podmíněné míry předčasného splácení stanovené podle odstavce 2 vynásobené délkou příslušného časového úseku přecenění uvedeného v bodě 2 přílohy a upravené podle odstavce 3.

Pro účely písmene a) instituce nepovažují částky splatné nebo předčasně splacené dříve, než nastane spodní limit časového úseku přecenění, za neuhrazené částky.

5.   Instituce přidělí předčasně splacenou částku úvěrů s pevnou úrokovou sazbou uvedených v odstavci 1, včetně sankčních poplatků z předčasně splacené částky, které retailoví zákazníci zaplatí v rámci příslušného scénáře, do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy. Instituce přidělí jakoukoli část pomyslných přeceňovaných peněžních toků těch úvěrů s pevnou úrokovou sazbou, u nichž neočekávají předčasné splacení, do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy na základě smluvního splátkového kalendáře na dobu smluvní splatnosti těchto úvěrů.

6.   Instituce nakládají s úvěry s pevnou úrokovou sazbou poskytnutými velkoobchodním zákazníkům, pokud je dlužník schopen předčasně splatit část nebo celou nesplacenou jistinu buď před smluvně dohodnutým dnem splatnosti, nebo před datem smluvní splatnosti jistiny, podle článků 6 a 13.

7.   Pokud je instituce vystavena aktivům ve formě cenných papírů s podkladovými nástroji ve formě úvěrů s pevnou úrokovou sazbou uvedených v odstavci 1 („aktiva s pevnou úrokovou sazbou“) a emitent těchto aktiv s pevnou úrokovou sazbou nemá povinnost úvěry s pevnou úrokovou sazbou v případě jejich předčasného splacení nahradit, použije tato instituce přístup se zohledněním a vyhodnotí pozice v investičním portfoliu těchto aktiv podle odstavce 1 bez ohledu na to, zda je protistranou této instituce velkoobchodní nebo retailový zákazník.

1.   Instituce považují termínované vklady s pevnou úrokovou sazbou za termínované vklady s pevnou úrokovou sazbou s rizikem předčasného splacení, pokud platí obě následující podmínky:

a)	tyto termínované vklady s pevnou úrokovou sazbou představují retailové vklady;

b)	vkladatel má možnost splatit jakoukoli neuhrazenou částku termínovaných vkladů s pevnou úrokovou sazbou před datem smluvní splatnosti vkladu.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou instituce nakládat s termínovanými vklady s pevnou úrokovou sazbou podle článku 6, pokud by předčasný výběr těchto vkladů vedl k sankci pro vkladatele, která by kompenzovala jak ztrátu úroků od data výplaty vkladu do data jeho smluvní splatnosti, tak ekonomické náklady na výplatu vkladu.

3.   Instituce nakládají s termínovanými vklady s pevnou úrokovou sazbou, které jsou velkoobchodními vklady, podle článku 6.

Pokud má velkoobchodní vkladatel opci na splacení jakékoli nesplacené částky vkladu před datem jeho smluvní splatnosti a nejsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2, nakládají instituce s touto opcí jako s vloženou automatickou opcí podle článku 13.

4.   Instituce odhadují základní kumulativní sazbu při splacení termínovaných vkladů s pevnou úrokovou sazbou uvedených v odstavci 1 způsobem, který je v průběhu času konzistentní a který je vhodný pro průměrnou sazbu při předčasném splacení. Instituce odhadují tuto základní kumulativní sazbu při splacení termínovaných vkladů zvlášť pro každé portfolio homogenních produktů denominovaných v dané měně a v rámci převládající časové struktury úrokových sazeb na základě všech dostupných interních pozorování.

Pro účely prvního pododstavce mohou instituce stanovit základní kumulativní sazbu při splacení termínovaných vkladů na hodnotu 0, pokud je součet termínovaných vkladů s pevnou úrokovou sazbou uvedených v odstavci 1 nižší než 5 % pozic v investičním portfoliu, které jsou v souladu s platným účetním rámcem účtovány jako závazky.

5.   Instituce upraví základní kumulativní sazbu při splacení termínovaných vkladů pro termínované vklady s pevnou úrokovou sazbou odhadnutou v souladu s odstavcem 4 podle příslušných scénářů takto:

a)	v případě scénářů, které předepisují snížení krátkodobých úrokových sazeb podle čl. 4 písm. a) bodu ii), písm. b) bodu ii) a písm. c) bodu ii), instituce vynásobí sazbu při splacení koeficientem 0,8;

b)	v případě scénářů, které předepisují zvýšení krátkodobých úrokových sazeb podle čl. 4 písm. a) bodu i), písm. b) bodu i) a písm. c) bodu i), instituce vynásobí sazbu při splacení koeficientem 1,2.

6.   Pro každý časový úsek přecenění uvedený v bodě 1 přílohy získají instituce očekávanou částku předčasně splacených termínovaných vkladů s pevnou úrokovou sazbou vynásobením termínovaných vkladů s pevnou úrokovou sazbou uvedených v odstavci 1 určitého homogenního typu produktu denominovaného v určité měně příslušnou základní kumulativní sazbou při splacení termínovaných vkladů pro termínované vklady s pevnou úrokovou sazbou upravenou podle odstavce 5.

7.   Pro všechny časové úseky přecenění a soubory homogenních typů produktů získají instituce celkovou částku předčasně splacených termínovaných vkladů s pevnou úrokovou sazbou sečtením částek předčasného splacení uvedených v odstavci 6. Instituce přidělí celkové předčasně splacené částky do časového úseku přecenění uvedeného v bodě 1 písm. a) přílohy. Instituce přidělí části pomyslných přeceňovaných peněžních toků termínovaných vkladů s pevnou úrokovou sazbou uvedených v odstavci 1, u nichž neočekávají předčasné splacení, do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy podle jejich smluvní splatnosti.

1.   Instituce rozdělí derivátové nástroje bez opčního prvku na část k vyplacení a část k inkasu.

2.   Instituce nakládají s částí derivátového nástroje bez opčního prvku k inkasu jako s příchozím peněžním tokem a s částí k vyplacení jako s odchozím peněžním tokem.

Instituce přidělí pomyslné přeceňované peněžní toky do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy.

3.   Instituce nakládají se swapy úrokových sazeb v různých měnách zahrnujícími směnu jistiny nebo úroků v různých měnách v každé části a v každé měně samostatně.

4.   Instituce nakládají s úrokovými výnosy a náklady derivátových nástrojů používaných k zajištění odděleně od výnosů a nákladů plynoucích ze zajišťované pozice.

1.   Instituce s podílem nevýkonných expozic ve výši 2 % nebo více přidělí pomyslné přeceňované peněžní toky svých nevýkonných expozic do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy. Tyto očekávané peněžní toky přidělí po odečtení rezerv s přihlédnutím k jejich načasování a způsobem, který je v průběhu času konzistentní.

Pro účely prvního pododstavce instituce vypočítají poměr nevýkonných expozic vydělením objemu nevýkonných dluhových cenných papírů, úvěrů a záloh podle čl. 47a odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 celkovým objemem hrubých dluhových cenných papírů, úvěrů a jiných pohledávek.

2.   Pokud součet pomyslných hodnot úvěrových příslibů s pevnou úrokovou sazbou vůči retailovým protistranám přesáhne 2 % pozic v investičním portfoliu, které jsou v souladu s platným účetním rámcem účtovány jako aktiva, odhadnou instituce čerpanou částku jak v základním scénáři, tak ve scénářích uvedených v článku 4 na základě:

a)	historických interních pozorování čerpání úvěrových příslibů s pevnou úrokovou sazbou podle typu protistrany za podobných podmínek;

b)	hodnoty smlouvy pro protistranu v základním scénáři;

c)	hodnoty smlouvy pro protistranu v šokovém scénáři.

Instituce přidělí odhadované čerpané částky do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy v souladu s odhadovanou dobou čerpání.

1.   Instituce vypočítají ekonomickou hodnotu navýšení vlastního kapitálu pro automatické úrokové opce svých pozic v investičním portfoliu uvedené v čl. 5 odst. 3 písm. a).

2.   V případě koupené automatické úrokové opce instituce vypočítají změnu hodnoty této opce mezi její hodnotou v příslušném scénáři se zohledněním relativního zvýšení implicitní volatility úrokových sazeb o 25 % a její hodnotou v základním scénáři.

3.   V případě prodané automatické úrokové opce instituce vypočítají změnu hodnoty této opce mezi její hodnotou v příslušném scénáři a její hodnotou v základním scénáři.

Pro účely prvního pododstavce se změnou hodnoty rozumí rozdíl mezi hodnotami uvedenými v písmenech a) a b):

a)	odhad hodnoty opce pro držitele opce, který je dán: i) bezrizikovou výnosovou křivkou v příslušné měně podle příslušného scénáře; ii) relativním zvýšením implicitní volatility úrokových sazeb o 25 %;

b)	hodnota úrokové opce pro držitele opce vypočtená na základě nešokové výnosové křivky a implicitní volatility úrokových sazeb v příslušné měně ke dni ocenění.

4.   Instituce vypočítají ekonomickou hodnotu navýšení vlastního kapitálu pro riziko automatické úrokové opce jako rozdíl mezi hodnotami všech koupených opcí vypočtených podle odstavce 2 a hodnotami všech prodaných opcí vypočtených podle odstavce 3 po uplatnění scénáře v dané měně.

5.   Pro výpočet uvedený v odstavcích 2 a 3 použijí instituce své příslušné interní metody ocenění.

1.   Při použití standardizované metodiky pro hodnocení rizik vyplývajících z případných změn v úrokových sazbách, které mají vliv na čistý úrokový výnos investičního portfolia institucí, přidělí instituce pomyslné přeceňované peněžní toky svých pozic v investičním portfoliu do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy.

2.   Na přidělení pomyslných přeceňovaných peněžních toků podle odstavce 1 se použijí články 5 až 12 s výhradou odchylek stanovených v odstavcích 3 až 6 tohoto článku.

3.   Odchylně od čl. 5 odst. 2 prvního pododstavce zahrnou instituce do pomyslných přeceňovaných peněžních toků obchodní marže a jiné složky rozpětí v úrokových platbách.

4.   Kromě přidělení pomyslných přeceňovaných peněžních toků uvedených v článku 6, čl. 9 odst. 5, čl. 10 odst. 7 a článku 12 do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy přidělí instituce tyto pomyslné přeceňované peněžní toky do časových úseků referenčního období uvedených v bodě 3 přílohy. Pomyslné přeceňované peněžní toky, které jsou úrokovými platbami, mají referenční období nástroje, který je vytvořil.

5.   Kromě přidělení pomyslných přeceňovaných peněžních toků uvedených v článku 7 a článku 8 do příslušných časových úseků přecenění uvedených v bodě 1 přílohy přidělí instituce tyto pomyslné přeceňované peněžní toky do časového úseku referenčního období uvedeného v bodě 3 písm. a) přílohy.

6.   Instituce nakládají s pevnými částmi derivátových nástrojů uvedených v článku 11 podle odstavce 4 tohoto článku.

Instituce nakládají s pohyblivými částmi derivátových nástrojů uvedených v článku 11 podle odstavce 5 tohoto článku.

1.   Instituce vypočítají navýšení čistého úrokového výnosu pro automatické úrokové opce svých pozic v investičním portfoliu uvedené v čl. 5 odst. 3 písm. a) až do časového horizontu čistého úrokového výnosu.

2.   Pro účely odstavce 1 se článek 13 použije obdobně s výhradou odchylek stanovených v odstavcích 3 až 6 tohoto článku.

3.   Z výpočtu navýšení čistého úrokového výnosu podle odstavce 1 instituce vyloučí automatické úrokové opce, které lze uplatnit pouze za časovým horizontem čistého úrokového výnosu.

4.   Při výpočtu navýšení čistého úrokového výnosu podle odstavce 1 instituce nezohledňují relativní zvýšení implicitní volatility.

5.   Instituce vypočítají hodnotu uvedenou v čl. 13 odst. 2 a 3 na základě výplat očekávaných v základním scénáři a v příslušných scénářích.

6.   Instituce předpokládají, že nástroje, u nichž je automaticky aktivována přítomnost opčních charakteristik nebo nelinearita, jsou obnovovány se srovnatelnými charakteristikami až do konce časového horizontu čistého úrokového výnosu.

1.   Instituce vypočítají ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu pro základní scénář a příslušné šokové scénáře v každé měně podle odstavců 2, 3 a 4. Instituce vypočítají změny ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle odstavců 5 a 6.

2.   Instituce přidělí pomyslné přeceňované peněžní toky uvedené v článcích 6, 7 a 8, čl. 9 odst. 5, čl. 10 odst. 7, čl. 11 odst. 2 a článku 12 do časových úseků přecenění uvedených v těchto článcích následujícím způsobem:

a)	všechny kladné a záporné pomyslné přeceňované peněžní toky v rámci časového úseku přecenění se očistí a vytvoří čistou dlouhou nebo čistou krátkou pozici pro každý časový úsek přecenění;

b)	příchozí peněžní toky mají kladné znaménko a odchozí peněžní toky mají záporné znaménko.

3.   Instituce diskontují čisté pomyslné přeceňované peněžní toky na současnou hodnotu pomocí diskontního faktoru. Tento diskontní faktor

instituce vypočítají ze spotové nulové úrokové sazby

ve středu časového úseku pro příslušný scénář i a měnu c vynásobené střední hodnotou časového úseku t k takto:

4.   Instituce sečtou diskontované čisté přeceňované peněžní toky ve všech časových úsecích přecenění a určí ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu pro základní scénář a příslušné scénáře pro každou měnu.

5.   Instituce vypočítají změnu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu odečtením ekonomické hodnoty vlastního kapitálu v základním scénáři od ekonomické hodnoty vlastního kapitálu v příslušném scénáři a přičtením změny hodnoty automatické úrokové opce vypočtené podle článku 13.

6.   Při výpočtu celkové změny pro každý scénář sečtou instituce všechny negativní i pozitivní změny, ke kterým došlo v každé měně. Při tomto výpočtu instituce přepočítají měny jiné, než je vykazovací měna, na vykazovací měnu podle spotového směnného kurzu ECB k referenčnímu datu vykazování. Kladné změny jsou váženy koeficientem 50 % nebo koeficientem 80 % v případě měn mechanismu směnných kurzů s formálně dohodnutým fluktuačním pásmem užším než standardní pásmo +/– 15 %.

Instituce uznají vážené zisky do výše té z následujících hodnot, která je vyšší:

a)	absolutní hodnota záporných změn v měně EUR nebo v měnách ERM II;

b)	výsledek použití koeficientu 50 % na kladné změny měn ERM II nebo EUR.

1.   Pro výpočet příspěvku předpokládaného bezrizikového výnosu z reinvestice nebo refinancování pomyslných přeceňovaných peněžních toků k čistým úrokovým výnosům podle odstavce 4 vypočítají instituce pro každou měnu a každý scénář forwardové sazby, které odrážejí bezrizikovou složku úrokových sazeb, jež se podle očekávání použije na bezrizikové úvěry začínající ve středech časových úseků přecenění uvedených v bodě 4 přílohy, a se splatnostmi, které odpovídají středům časových úseků referenčního období uvedeným v bodě 3 přílohy.

2.   Forwardové sazby uvedené v odstavci 1 instituce vypočítají podle tohoto vzorce:

kde:

t k je střed časového úseku přecenění k;

REF j je střed časového úseku referenčního období j;

je forwardová sazba pro příslušný scénář i a pro měnu c bezrizikového úvěru začínajícího ve středu časového úseku přecenění k a splatného ve středu časového úseku referenčního období j;

je diskontní faktor pro příslušný scénář i a pro měnu c a čas t k podle čl. 17 odst. 3.

3.   Instituce vypočítají příslušnou bezrizikovou úrokovou míru pro každou kombinaci středu časového úseku přecenění se středem časového úseku referenčního období tak, že vynásobí forwardové sazby uvedené v odstavci 1 zbývajícím časovým horizontem uvedeným v čl. 18 druhém pododstavci.

4.   Instituce vypočítají příspěvek předpokládané bezrizikové úrokové míry z reinvestice nebo refinancování pomyslných přeceňovaných peněžních toků k čistým úrokovým výnosům jako součin těchto písmen a) a b):

a)	pomyslných přeceňovaných peněžních toků uvedených v článcích 6, 7 a 8, čl. 9 odst. 5, čl. 10 odst. 7, čl. 11 odst. 2 druhém pododstavci a článku 12 přidělených v souladu s čl. 14 odst. 4 a 5;

b)	příspěvku odpovídající příslušné bezrizikové úrokové míry vypočtené podle odstavce 3 tohoto článku.

1.   Instituce vypočítají příspěvek předpokládané obchodní marže z reinvestice nebo refinancování pomyslných přeceňovaných peněžních toků k čistým úrokovým výnosům tak, že vynásobí pomyslné přeceňované peněžní toky vypočtené podle odstavce 2 výnosem z příslušné obchodní marže uvedeným v odstavci 4.

2.   Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1 instituce:

a)	při obnovení obchodních marží přidělí pomyslné přeceňované peněžní toky nástrojů uvedených v článcích 6 až 12 do časových úseků přecenění uvedených v bodě 4 přílohy;

b)	odhadne: i) příslušnou sazbu obchodní marže podle odstavce 3 tohoto článku; ii) zbývající dobu uvedenou v čl. 18 druhém pododstavci.

Pro účely písmene a) se články 6 až 12 použijí obdobně. V případě nástrojů s proměnlivou sazbou však instituce přidělí část pomyslných přeceňovaných peněžních toků, která tvoří jistinu, v souladu s konečným datem smluvní splatnosti těchto nástrojů s proměnlivou sazbou.

3.   Pro účely odstavce 1 instituce přidělí pozice v investičním portfoliu k typům produktů finančních aktiv a finančních závazků rozdělených podle zeměpisné oblasti a měnové denominace.

Typy produktů finančních aktiv uvedených v prvním pododstavci jsou tyto:

a)	dluhové cenné papíry;

b)	úvěry a jiné pohledávky – nefinanční podniky;

c)	úvěry a jiné pohledávky – domácnosti – hypotéky;

d)	úvěry a jiné pohledávky – domácnosti – úvěry (jiné než hypoteční);

e)	úvěry a jiné pohledávky – jiné protistrany;

f)	jiné produkty v investičním portfoliu.

Typy produktů finančních závazků uvedených v prvním pododstavci jsou tyto:

a)	vklady – nefinanční podniky;

b)	vklady – domácnosti;

c)	vklady – jiné protistrany;

d)	dluhové cenné papíry;

e)	jiné závazky v investičním portfoliu.

4.   V případě nástrojů obchodovaných na hlubokých a aktivních likvidních trzích, kdy lze hodnotu těchto nástrojů určit na základě obecně rozšířených a snadno dostupných tržních cen, odhadnou instituce příslušnou sazbu obchodní marže uvedenou v odst. 2 písm. b) na základě tržní ceny, úrokových plateb těchto nástrojů a odečtení bezrizikové úrokové míry.

V případě jiných nástrojů, než jsou nástroje uvedené v prvním pododstavci, instituce odhadnou příslušnou sazbu obchodní marže uvedenou v odst. 2 písm. b) na základě váženého průměru obchodních marží přijatých nebo zaplacených v rámci transakcí během předchozích 360 dnů s ohledem na typ produktu, zeměpisnou oblast a měnovou denominaci, jak je uvedeno v odstavci 2. Pokud takové transakce neexistují, odhadnou instituce příslušnou sazbu obchodní marže na základě předpokladů vycházejících z marží přijatých nebo zaplacených ve srovnatelných portfoliích.

5.   Příslušná sazba obchodní marže v základním scénáři odhadnutá podle odstavce 3 se použije i v příslušném scénáři.

6.   Pro zohlednění zbývající doby uvedené v čl. 18 druhém pododstavci instituce vypočítají procento výnosu z obchodní marže vynásobením příslušné sazby obchodní marže odhadnuté podle odstavce 3 tohoto článku touto zbývající dobou.

1.   Instituce vypočítají příspěvek úrokových plateb, které se uskuteční do data přecenění, včetně tohoto data, k čistým úrokovým výnosům tak, že do časových úseků přecenění uvedených v bodě 4 přílohy přidělí kromě přidělení uvedeného v článcích 19 a 20 úrokové platby nástrojů uvedených v článcích 6 až 12, pokud uvedené úrokové platby splňují tyto podmínky:

a)	výše úrokové platby je známá a pevná, bez možnosti změny platby v důsledku pohybu úrokových sazeb;

b)	očekává se, že úroková platba bude provedena v časovém horizontu čistého úrokového výnosu podle čl. 18 prvního pododstavce.

2.   U nástrojů s proměnlivou sazbou, u nichž dochází k úrokové platbě po datu přecenění, použijí instituce odstavec 1 tohoto článku pouze na tu část úrokové platby, která představuje obchodní marži.

1.   Instituce vypočítají změny tržní hodnoty za časovým horizontem čistého úrokového výnosu u nástrojů oceňovaných reálnou hodnotou s použitím čl. 17 odst. 3, 4 a 5 obdobně jako v případě přidělení provedeného podle odstavce 2.

2.   V případě přidělení uvedeného v odstavci 1 použijí instituce obdobně čl. 17 odst. 2 a zahrnou obchodní marže a jiné složky rozpětí v úrokových platbách do pomyslných přeceňovaných peněžních toků, a to s těmito odchylkami:

a)	instituce vyloučí pomyslné přeceňované peněžní toky související s nástroji, které nejsou oceňovány reálnou hodnotou;

b)	instituce vyloučí pomyslné peněžní toky, u kterých dojde ke změně úrokových sazeb v časovém horizontu čistého úrokového výnosu, tím, že tyto peněžní toky v časových úsecích přecenění uvedených v bodě 4 přílohy nastaví na nulu.

1.   Kromě přidělení uvedeného v článku 7 instituce přidělí pomyslné přeceňované peněžní toky nástrojů s proměnlivou sazbou, u každé měny podle data jejich přecenění, do časových úseků přecenění uvedených v bodě 4 přílohy, pokud součet těchto nástrojů s proměnlivou sazbou, jiných než nástrojů v referenčním období „jednodenní“ uvedených v odst. 2 písm. a) tohoto článku, přesahuje 5 % pozic v investičním portfoliu, které jsou v souladu s platným účetním rámcem účtovány jako aktiva.

Pro účely prvního pododstavce instituce vyloučí vložené úrokové opce a nakládají s nimi podle odstavce 8.

2.   Při přidělování pomyslných přeceňovaných peněžních toků uvedených v odstavci 1 instituce přidělí tyto peněžní toky k následujícím referenčním obdobím, ke kterým se vztahuje nástroj s proměnlivou sazbou:

a)	jednodenní;

b)

1 měsíc;

c)

3 měsíce;

d)

6 měsíců;

e)	12 měsíců.

3.   Pokud příslušné referenční období neexistuje, přidělí instituce pomyslné přeceňované peněžní toky do jedné z těchto kategorií:

a)	„základní úroková sazba“, v níž nástroj s proměnlivou sazbou odkazuje na základní úrokovou sazbu centrální banky;

b)	„jiná“, v níž nástroj s proměnlivou sazbou odkazuje na jakoukoli jinou referenční hodnotu.

Instituce přiřadí příchozím pomyslným přeceňovaným peněžním tokům kladné znaménko a odchozím pomyslným přeceňovaným peněžním tokům záporné znaménko.

4.   Instituce na základě historických pozorování pohybů úrokových sazeb nástrojů odhadují pro danou měnu a pro každé referenční období uvedené v odstavci 2 a kategorii uvedenou v odstavci 3 zužující a rozšiřující šoky způsobem, který je v průběhu času konzistentní.

5.   Zužující a rozšiřující šoky uvedené v odstavci 4 instituce odhadují porovnáním úrokových sazeb v referenčním období „jednodenní“ uvedeném v odst. 2 písm. a) s ostatními referenčními obdobími uvedenými v odst. 2 písm. b) až e) a kategoriemi uvedenými v odstavci 3.

6.   Instituce pro každou měnu použijí na pomyslné přeceňované peněžní toky zužující a rozšiřující šoky uvedené v odstavci 4, vynásobené zbývající dobou uvedenou v čl. 18 druhém pododstavci.

7.   Instituce provedou souhrn výsledků výpočtů uvedených v odstavci 6, avšak odděleně pro zužující a rozšiřující šoky uvedené v odstavci 4.

8.   Pro zužující i rozšiřující šoky uvedené v odstavci 4 instituce vypočítají výplaty z automatických úrokových opcí u nástrojů s proměnlivou sazbou a porovnají tyto výplaty s výplatami vypočtenými podle základního scénáře.

Rozdíl ve výplatách, který vyplývá ze srovnání uvedeného v prvním pododstavci, instituce přičtou k souhrnnému výsledku uvedenému v odstavci 7, avšak zvlášť pro zužující a zvlášť pro rozšiřující šok. Příchozím výplatám přiřadí kladné znaménko a odchozím výplatám záporné znaménko. Instituce nediskontují výplaty a nevytvářejí žádné předpoklady týkající se změn volatility.

9.   Navýšení čistých úrokových výnosů pro bazické riziko je nižší výsledek vypočtený podle odstavců 1 až 8 pro zužující a rozšiřující šoky.

1.   Instituce vypočítají čistý úrokový výnos sečtením všech následujících položek, s výjimkou automatických úrokových opcí, až do časového horizontu čistého úrokového výnosu:

a)	předpokládané bezrizikové výnosy z reinvestice nebo refinancování pomyslných přeceňovaných peněžních toků vypočtené podle článku 19;

b)	předpokládané obchodní marže z reinvestice nebo refinancování pomyslných přeceňovaných peněžních toků nástrojů uvedených v článcích 6 až 12 vypočtené podle článku 20;

c)	součet úrokových plateb uskutečněných do data přecenění, včetně uvedeného data, vypočtený podle článku 21, snížený o veškeré podstatné úroky naběhlé k datu t = 0.

2.   Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1 instituce přiřadí příchozím peněžním tokům kladné znaménko a odchozím peněžním tokům záporné znaménko.

3.   Instituce vypočítají dopad scénáře na čistý úrokový výnos sečtením všech následujících položek:

a)	rozdílu mezi i) výpočtem uvedeným v odstavci 1 týkajícím se příslušného scénáře; ii) výpočtem uvedeným v odstavci 1 týkajícím se základního scénáře;

b)	navýšení čistého úrokového výnosu pro automatické opce v časovém horizontu čistého úrokového výnosu vypočtené podle článku 15;

c)	navýšení čistého úrokového výnosu pro bazické riziko podle článku 23.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) a b) použijí instituce stejné scénáře.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) instituce vypočítají navýšení čistých úrokových výnosů pro bazické riziko pro zužující nebo rozšiřující šoky podle čl. 23 odst. 9, které má největší negativní dopad na čisté úrokové výnosy.

4.   Při výpočtu celkové změny pro každý scénář sečtou instituce všechny negativní i pozitivní změny, ke kterým došlo v každé měně. Při tomto výpočtu instituce přepočítají měny jiné, než je vykazovací měna, na vykazovací měnu podle spotového směnného kurzu ECB k referenčnímu datu vykazování. Kladné změny jsou váženy koeficientem 50 % nebo koeficientem 80 % v případě měn mechanismu směnných kurzů s formálně dohodnutým fluktuačním pásmem užším než standardní pásmo +/– 15 %.

Instituce uznají vážené zisky do výše té z následujících hodnot, která je vyšší:

a)	absolutní hodnota záporných změn v měně EUR nebo v měnách ERM II;

b)	výsledek použití koeficientu 50 % na kladné změny měn ERM II nebo EUR.

1.   Pro výpočet ekonomické hodnoty vlastního kapitálu a změn ekonomické hodnoty vlastního kapitálu podle zjednodušené standardizované metodiky použijí instituce články 5 až 13 s výhradou odchylek stanovených v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.

2.   V základním scénáři platí toto:

a)

odchylně od čl. 8 odst. 2 až 6 stanoví instituce výši kmenové složky vkladů splatných na požádání s použitím těchto poměrů: i) 69,23 % u retailových transakčních vkladů splatných na požádání uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a) bodě i); ii) 53,85 % u retailových netransakčních vkladů splatných na požádání uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a) bodě ii); iii) 38,46 % u velkoobchodních nefinančních vkladů splatných na požádání uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. b) bodě ii);

b)	odchylně od čl. 8 odst. 9 přidělují instituce kmenovou složku vkladů splatných na požádání rovnoměrně v čase, jak je stanoveno v bodě 5 písm. a) přílohy.

3.   V případě scénářů předepisujících snížení krátkodobé úrokové sazby, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) bodě ii), písm. b) bodě ii) a písm. c) bodě ii), se použijí následující ustanovení:

a)

odchylně od čl. 8 odst. 2 až 6 stanoví instituce výši kmenové složky vkladů splatných na požádání s použitím těchto poměrů: i) 90 % u retailových transakčních vkladů splatných na požádání uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a) bodě i); ii) 70 % u retailových netransakčních vkladů splatných na požádání uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a) bodě ii); iii) 50 % u velkoobchodních nefinančních vkladů splatných na požádání uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. b) bodě ii);

b)	odchylně od čl. 8 odst. 9 přidělují instituce kmenovou složku vkladů splatných na požádání rovnoměrně v čase, jak je stanoveno v bodě 5 písm. b) přílohy.

4.   V případě scénářů předepisujících zvýšení krátkodobé úrokové sazby, jak je uvedeno v čl. 4 písm. a) bodě i), písm. b) bodě i) a písm. c) bodě i), se použijí následující ustanovení:

a)

odchylně od čl. 8 odst. 2 až 6 stanoví instituce výši kmenové složky vkladů splatných na požádání s použitím těchto poměrů: i) 48,46 % u retailových transakčních vkladů splatných na požádání uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a) bodě i); ii) 37,69 % u retailových netransakčních vkladů splatných na požádání uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a) bodě ii); iii) 26,92 % u velkoobchodních nefinančních vkladů splatných na požádání uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. b) bodě ii);

b)	odchylně od čl. 8 odst. 9 přidělují instituce kmenovou složku vkladů splatných na požádání rovnoměrně v čase, jak je stanoveno v bodě 5 písm. c) přílohy.

5.   Instituce vypočítají změnu hodnoty uvedenou v čl. 13 odst. 2 a 3 jako rozdíl mezi součtem výplat v základním scénáři a součtem výplat v příslušném scénáři diskontovaný příslušnými bezrizikovými úrokovými mírami. Instituce nezohledňují žádný vliv zvýšené volatility a vynásobí výplaty automatických opcí podle příslušného scénáře koeficientem 1,10.

1.   Pro výpočet čistého úrokového výnosu a změn čistého úrokového výnosu podle zjednodušené standardizované metodiky použijí instituce články 14 až 16 s výhradou odchylek stanovených v odstavcích 2 až 7 tohoto článku.

2.   Článek 25 se použije rovněž na výpočet uvedený v odstavci 1.

3.   Ustanovení čl. 14 odst. 4 se nepoužije na výpočet uvedený v odstavci 1. Instituce pro každý typ produktu uvedený v čl. 20 odst. 3 vypočítají:

a)	průměrné referenční období pro všechna aktiva investičního portfolia citlivá na pevnou úrokovou sazbu;

b)	průměrné referenční období pro všechny závazky investičního portfolia citlivé na pevnou úrokovou sazbu.

4.   Odchylně od článku 19 použijí instituce namísto středů časových úseků referenčních období stanovených v bodě 3 přílohy vypočtená průměrná referenční období.

5.   Odchylně od čl. 20 odst. 2 instituce při uplatňování čl. 20 odst. 3 třetího pododstavce rozdělí pozice v investičním portfoliu uvedené v čl. 20 odst. 2 pouze podle typů produktů, nikoli podle zeměpisné oblasti.

6.   Odchylně od článku 21 vypočítají instituce úrokové platby nebo část úrokových plateb, které se uskuteční do data přecenění, včetně tohoto data, vynásobením:

a)	výše jistiny všech nesplacených nástrojů;

b)	odhadů průměrných úrokových sazeb institucí pro nástroje na straně aktiv, případně na straně pasiv;

c)	časového horizontu čistého úrokového výnosu, nebo v případě přecenění nástroje před časovým horizontem čistého úrokového výnosu středu příslušných časových úseků přecenění stanovených v bodě 1 přílohy, které se vztahují na nesplacený nástroj.

7.   Instituce vypočítají změnu hodnoty uvedenou v článku 15 jako rozdíl mezi součtem výplat v základním scénáři a součtem výplat v příslušném scénáři diskontovaný příslušnými bezrizikovými úrokovými mírami. Instituce nezohledňují žádný vliv zvýšené volatility a vynásobí výplaty podle příslušného scénáře koeficientem 1,10.