(EU) 2024/1174Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1174 ze dne 11. dubna 2024, kterou se mění směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o některé aspekty minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazkyText s významem pro EHP.

Publikováno: Úř. věst. L 1174, 22.4.2024 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 11. dubna 2024 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 12. května 2024 Nabývá účinnosti: 13. května 2024
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Řada L


2024/1174

22.4.2024

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1174

ze dne 11. dubna 2024,

kterou se mění směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o některé aspekty minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 (5) pozměnily rámec pro minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky (dále jen „minimální požadavek“) stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (6) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (7), který se vztahuje na úvěrové instituce a investiční podniky (dále jen „instituce“) usazené v Unii, jakož i na všechny ostatní subjekty, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2014/59/EU nebo nařízení (EU) č. 806/2014 (dále jen „subjekty“). Tyto změny stanovily, že interní minimální požadavek, tj. minimální požadavek vztahující se na instituce a subjekty, které jsou dceřinými podniky subjektů řešících krizi, ale samy nejsou subjekty řešícími krizi, mohou tyto instituce a subjekty splnit prostřednictvím nástrojů vydaných subjektu řešícímu krizi a zakoupených tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi.

(2)

Unijní rámec pro minimální požadavek byl dále změněn nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2036 (8), které zavedlo zvláštní pravidla pro odpočet v případě nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro splnění interního minimálního požadavku. Uvedené nařízení zavedlo do směrnice 2014/59/EU požadavek, aby Komise přezkoumala dopad nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro splnění minimálního požadavku na rovnost podmínek pro různé typy struktur bankovních skupin, včetně případů, kdy bankovní skupiny mají mezi holdingovou společností určenou jako subjekt řešící krizi a jejími dceřinými podniky určitou provozní společnost. Komise byla požádána, aby posoudila, zda by subjektům, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, mělo být povoleno plnit minimální požadavek na konsolidovaném základě. Komise byla dále požádána, aby posoudila, jak se podle pravidel upravujících minimální požadavek zachází se subjekty, jejichž plán řešení krize stanoví, že tyto subjekty mají být likvidovány v běžném úpadkovém řízení. Konečně byla Komise požádána, aby posoudila vhodnost omezení výše odpočtů požadovaných podle čl. 72e odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (9). Nová ustanovení by proto měla respektovat zásady původního mandátu k přezkumu, který Komisi udělily Evropský parlament a Rada s cílem zajistit proporcionalitu a rovné podmínky pro různé typy struktur bankovních skupin.

(3)

Výsledkem přezkumu provedeného Komisí bylo zjištění, že by bylo vhodné a přiměřené cílům sledovaným pravidly pro interní minimální požadavek umožnit orgánům příslušným k řešení krize stanovit interní minimální požadavek na konsolidovaném základě pro širší rozsah subjektů, než je rozsah vyplývající z uplatňování směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014, přičemž tento širší rozsah by zahrnoval instituce a subjekty, které samy nejsou subjekty řešícími krizi, ale jsou dceřinými podniky subjektů řešících krizi a ovládají jiné dceřiné podniky (dále jen „zprostředkující subjekty“) v téže skupině řešící krizi. To by se týkalo zejména těch bankovních skupin, v jejichž čele stojí holdingová společnost. V takových případech zprostředkující subjekty přirozeně centralizují vnitroskupinové expozice a směřují zdroje způsobilé pro interní minimální požadavek, které subjekt řešící krizi předem připravil. Vzhledem k této struktuře by tyto zprostředkující subjekty mohly být neúměrně postiženy stávajícími pravidly pro odpočet. Komise rovněž dospěla k závěru, že rámec pro minimální požadavek by byl přiměřenější, pokud by se upravila pravidla pro rozsah expozic, které musí zprostředkující subjekt odečíst, pokud se jedná o expozice vůči subjektu v likvidaci, na který se nevztahuje rozhodnutí o stanovení minimálního požadavku. V těchto případech se neočekává, že ve vztahu k těmto subjektům v likvidaci bude třeba vykonávat pravomoci k odpisu a konverzi. Naproti tomu zbývající subjekty skupiny řešící krizi budou muset být v případě potíží nebo selhání rekapitalizovány subjektem řešícím krizi. Potřebné zdroje způsobilé pro minimální požadavek by proto měly být k dispozici na všech úrovních skupiny řešící krizi a jejich dostupnost pro absorpci ztrát a rekapitalizaci by měla být zajištěna prostřednictvím mechanismu odpočtu. Komise tedy v rámci přezkumu dospěla k závěru, že zprostředkující subjekty by měly nadále odečítat plnou výši svých držených zdrojů způsobilých pro interní minimální požadavek vydaných ve stejné skupině řešící krizi jinými subjekty, které nejsou v likvidaci.

(4)

Jasné vymezení toho, co představuje subjekt v likvidaci, je nezbytné pro řádné fungování rámců odpočtů a konsolidace a pro výpočet minimálního požadavku pro konkrétní subjekty. Za tímto účelem by měla být stanovena definice subjektu v likvidaci se zaměřením na určení subjektů v likvidaci ve fázi plánování řešení krize. Orgány příslušné k řešení krize by proto měly při vypracovávání plánů řešení krize řádně posoudit instituce a subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014. Ústřední součástí tohoto posouzení je určení, zda instituce nebo subjekt vykonávají zásadní funkce. Aniž je dotčeno posouzení významu instituce nebo subjektu na celostátní nebo regionální úrovni, očekává se, že bude rovněž provedena důkladná analýza významu potenciálního subjektu v likvidaci ve skupině řešící krizi. Instituce nebo subjekt, které představují významnou část celkového objemu rizikové expozice, expozice pákového poměru nebo provozních výnosů skupiny řešící krizi, by v zásadě neměly být identifikovány jako subjekt v likvidaci.

(5)

Podle článku 45f směrnice 2014/59/EU a článku 12g nařízení (EU) č. 806/2014 mají instituce a subjekty splnit interní minimální požadavek na individuálním základě. Splnění na konsolidovaném základě je povoleno pouze ve dvou konkrétních případech: u mateřských podniků v Unii, které nejsou subjekty řešícími krizi a jsou dceřinými podniky subjektů ze třetích zemí, a u mateřských podniků institucí nebo subjektů, které jsou zproštěny povinnosti splnit interní minimální požadavek. Podle čl. 72e odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 platí, že pokud zprostředkující subjekt splní svůj minimální požadavek na konsolidovaném základě, není povinen odečíst držené zdroje způsobilé pro interní minimální požadavek jiných subjektů patřících do téže skupiny řešící krizi a zahrnutých do jeho konsolidačního okruhu, neboť splněním interního minimálního požadavku na konsolidovaném základě se dosahuje podobného účinku. Přezkum provedený Komisí ukázal, že zprostředkujícím subjektům bankovních skupin, v jejichž čele stojí holdingová společnost, by mělo být rovněž povoleno splnit interní minimální požadavek na konsolidovaném základě. Zejména by mělo být možné splnit interní minimální požadavek na konsolidovaném základě, pokud by uplatnění odpočtů interní minimální požadavek nepřiměřeně zvýšilo. Z přezkumu dále vyplynulo, že pokud se na zprostředkující subjekt vztahují kapitálové požadavky nebo požadavek kombinovaných kapitálových rezerv na konsolidovaném základě, mohlo by splnění interního minimálního požadavku na individuálním základě vést ke vzniku rizika, že zdroje způsobilé pro interní minimální požadavek předem připravené na úrovni zprostředkujícího subjektu nebudou po svém odpisu a konverzi dostačovat k obnovení souladu s příslušným konsolidovaným kapitálovým požadavkem. Kromě toho, pokud by byly dodatečný kapitálový požadavek nebo požadavek kombinovaných kapitálových rezerv stanoveny na jiné úrovni konsolidace, chyběl by klíčový vstup do výpočtu minimálního požadavku pro danou instituci nebo subjekt, což by výpočet požadavku ztěžovalo. Podobně se stává obtížným výkon pravomoci orgánů příslušných k řešení krize zakázat v souladu s článkem 16a směrnice 2014/59/EU a článkem 10a nařízení (EU) č. 806/2014 určitá rozdělení výnosů nad nejvyšší rozdělitelnou částku související s minimálním požadavkem ve vztahu k jednotlivým dceřiným podnikům, pokud klíčový ukazatel, tj. požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, není stanoven na stejném základě jako interní minimální požadavek. Z těchto důvodů by možnost splnit interní minimální požadavek na konsolidovaném základě měla být dostupná i pro jiné typy struktur bankovních skupin, kdykoli se na zprostředkující subjekt vztahují dodatečné kapitálové požadavky pouze na konsolidovaném základě. Možnost splnit interní minimální požadavek na konsolidovaném základě, jak je zavedena touto směrnicí, má doplnit situace, kdy je to již možné podle směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014, a nenahrazuje příslušná ustanovení uvedených legislativních aktů.

(6)

Aby se zajistilo, že možnost splnit interní minimální požadavek na konsolidovaném základě bude k dispozici pouze v relevantních případech a nepovede k nedostatku zdrojů způsobilých pro interní minimální požadavek ve skupině řešící krizi, měla by být pravomoc stanovit interní minimální požadavek na konsolidovaném základě pro zprostředkující subjekty diskreční pravomocí orgánu příslušného k řešení krize, která podléhá určitým podmínkám. Zprostředkující subjekt by měl být přímým dceřiným podnikem subjektu řešícího krizi, který je finanční holdingovou společností v Unii nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v Unii usazenou v témže členském státě, a součástí téže skupiny řešící krizi. Daný subjekt řešící krizi by kromě zprostředkujícího subjektu neměl přímo držet jiné dceřiné podniky, které jsou institucemi nebo subjekty, na něž se vztahuje minimální požadavek. Alternativně by měl příslušný zprostředkující subjekt splnit dodatečný kapitálový požadavek pouze na základě své konsolidované situace. V obou případech by však splnění interního minimálního požadavku na konsolidovaném základě nemělo podle posouzení orgánu příslušného k řešení krize podstatným způsobem ohrozit důvěryhodnost a proveditelnost strategie řešení krize skupiny ani uplatnění pravomoci orgánu příslušného k řešení krize odepsat nebo konvertovat příslušné kapitálové nástroje a způsobilé závazky dotčeného zprostředkujícího subjektu nebo jiných subjektů v jeho skupině řešící krizi. Stanovení interního minimálního požadavku na konsolidovaném základě by poškodilo způsobilost skupiny řešící krizi k řešení krize mimo jiné v situaci, kdy by částka nezbytná ke splnění tohoto minimálního požadavku nepostačovala k zajištění souladu s kapitálovými požadavky použitelnými po výkonu pravomocí k odpisu a konverzi.

(7)

Podle čl. 45f odst. 2 směrnice 2014/59/EU a čl. 12g odst. 2 nařízení (EU) č. 806/2014 mohou zprostředkující subjekty splnit konsolidovaný interní minimální požadavek prostřednictvím kapitálu a způsobilých závazků. Aby bylo možné plně využít možnosti splnit minimální požadavek na konsolidovaném základě, je nutné zajistit, aby způsobilé závazky zprostředkujících subjektů byly vypočteny způsobem, který je podobný výpočtu kapitálu. Kritéria způsobilosti pro závazky, které mohou být použity za účelem splnění interního minimálního požadavku na konsolidovaném základě, by proto měla zohledňovat pravidla pro výpočet konsolidovaného kapitálu stanovená v nařízení (EU) č. 575/2013. Aby byl zajištěn soulad se stávajícími pravidly pro externí minimální požadavek, mělo by toto sladění rovněž odrážet stávající pravidla stanovená v čl. 45b odst. 3 směrnice 2014/59/EU a čl. 12d odst. 3 nařízení (EU) č. 806/2014 pro výpočet způsobilých závazků, které mohou pro splnění svého konsolidovaného minimálního požadavku použít subjekty řešící krizi. Zejména je třeba zajistit, aby se do kapitálu a způsobilých závazků subjektu, na který se vztahuje konsolidovaný interní minimální požadavek, započítávaly způsobilé závazky, které jsou vydány dceřinými podniky subjektu, na nějž se vztahuje konsolidovaný interní minimální požadavek, a které drží subjekt řešící krizi přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů téže skupiny řešící krizi, ale mimo rozsah konsolidace, nebo stávající akcionáři, kteří nepatří do téže skupiny řešící krizi.

(8)

Podle stávajícího rámce je pro subjekty určené k likvidaci minimální požadavek ve většině případů stanoven ve výši nezbytné pro absorpci ztrát, což odpovídá kapitálovým požadavkům. V takových případech minimální požadavek nezahrnuje žádný dodatečný požadavek přímo související s rámcem pro řešení krize pro subjekt v likvidaci. To znamená, že subjekt v likvidaci může plně splnit minimální požadavek tím, že splní kapitálové požadavky, a že zvláštní rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize, kterým se stanoví minimální požadavek, nijak zásadně nepřispívá ke způsobilosti daného subjektu k řešení krize. Takové rozhodnutí s sebou nese mnoho procesních povinností pro orgán příslušný k řešení krize a pro subjekt v likvidaci, aniž by mělo odpovídající přínos ve zlepšení způsobilosti k řešení krize. Z tohoto důvodu by orgány příslušné k řešení krize neměly určovat minimální požadavek pro subjekty v likvidaci. Rámec pro minimální požadavek by měl být uplatňován na základě kritérií, která zajistí, aby byl subjekt považován za subjekt v likvidaci v celé Unii jednotně. Orgány příslušné k řešení krize by tudíž měly zajistit jednotné uplatňování nových ustanovení týkajících se subjektů v likvidaci na subjekty, které jsou součástí přeshraniční skupiny, zejména pokud daná skupina zahrnuje subjekty nacházející se uvnitř bankovní unie a mimo ni.

(9)

Při vypracovávání plánů řešení krize a posuzování způsobilosti skupin řešících krizi k řešení krize mohou orgány příslušné k řešení krize mít za to, že dceřiná instituce nebo dceřiný subjekt je subjektem v likvidaci, pokud plán řešení krize předpokládá, že by bylo proveditelné a věrohodné, aby byla tato instituce nebo subjekt likvidován v běžném úpadkovém řízení, nebo pokud plán řešení krize nepředpokládá výkon pravomocí k odpisu a konverzi ve vztahu k této instituci nebo tomuto subjektu. Aby se zohlednily zvláštnosti subjektů trvale přidružených k ústřednímu subjektu, může orgán příslušný k řešení krize mít za to, že takový subjekt je subjektem v likvidaci, pokud plán řešení krize nepředpokládá žádná jiná opatření, jako je fúze přidružených subjektů, která má ústřední subjekt nebo orgán příslušný k řešení krize ve vztahu k takovému subjektu přijmout. V takových případech nemusí být nutné, aby dceřiný podnik nebo subjekt držel kapitál a způsobilé závazky nad rámec svých kapitálových požadavků. Aby byla zajištěna způsobilost skupiny k řešení krize při současném dodržení zásady proporcionality, měly by být v některých případech – v závislosti na významu držených kapitálových nástrojů vydaných subjekty v likvidaci v poměru ke schopnosti zprostředkujícího subjektu absorbovat ztráty – odečteny zdroje držené ve formě kapitálových nástrojů. Aby se zabránilo efektu strmého pádu, měl by být poměr těchto držených zdrojů ke schopnosti zprostředkujícího subjektu absorbovat ztráty vypočítán ke konci každého kalendářního roku jako průměr za předchozích 12 měsíců. Od zprostředkujícího subjektu by však nemělo být požadováno, aby odečítal závazky, které by splňovaly podmínky pro soulad s interním minimálním požadavkem a které nejsou kapitálovými nástroji. Plán řešení krize nepředpokládá, že by v případě úpadku subjektu v likvidaci byl tento subjekt rekapitalizován subjektem řešícím krizi. To znamená, že by se neočekával přenos ztrát nad rámec stávajícího kapitálu po vlastnické ose směrem vzhůru ze subjektu v likvidaci na subjekt řešící krizi prostřednictvím zprostředkujícího subjektu, ani přenos kapitálu v opačném směru. Tato úprava rozsahu držených zdrojů, které mají být odečteny v souvislosti s nepřímým upisováním zdrojů způsobilých pro interní minimální požadavek, by tedy neměla vliv na obezřetnostní spolehlivost rámce.

(10)

Hlavním cílem režimu svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků stanoveného v čl. 77 odst. 2 a článku 78a nařízení (EU) č. 575/2013, který platí i pro instituce a subjekty, na něž se vztahuje minimální požadavek, a pro závazky vydané za účelem splnění minimálního požadavku, je umožnit orgánům příslušným k řešení krize sledovat opatření, která vedou ke snížení stavu způsobilých závazků, a zakázat jakékoli opatření, které by znamenalo snížení nad úroveň, kterou orgány příslušné k řešení krize považují za přiměřenou. Pokud orgán příslušný k řešení krize nepřijal ve vztahu k instituci nebo subjektu rozhodnutí o stanovení minimálního požadavku, není tento cíl relevantní. Instituce nebo subjekty, pro které nebyla přijata žádná rozhodnutí o stanovení minimálního požadavku, by proto neměly být povinny získat předchozí svolení orgánu příslušného k řešení krize k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkoupení závazků, které by splňovaly požadavky na způsobilost pro minimální požadavek.

(11)

U některých subjektů v likvidaci by orgán příslušný k řešení krize mohl mít za to, že minimální požadavek by měl překročit částku pro absorpci ztrát, pokud je taková vyšší částka nezbytná k ochraně finanční stability nebo k řešení rizika rozšíření problémů do finančního systému, a to i pokud jde o kapacitu systémů pojištění vkladů k financování. Pouze v těchto situacích by měl být orgán příslušný k řešení krize schopen přiměřeným způsobem určit pro subjekt v likvidaci minimální požadavek, který by měl sestávat z částky dostatečné k absorpci ztrát, navýšené o částku nezbytně nutnou k řádnému řešení potenciálních rizik zjištěných orgánem příslušným k řešení krize. Subjekt v likvidaci by tedy měl splňovat minimální požadavek a neměl by být vyňat z režimu předchozího svolení stanoveného v čl. 77 odst. 2 a článku 78a nařízení (EU) č. 575/2013. Od zprostředkujících subjektů, které patří do téže skupiny řešící krizi jako dotčený subjekt v likvidaci, by se mělo nadále vyžadovat, aby od svých zdrojů způsobilých pro interní minimální požadavek odečetly své držené zdroje způsobilé pro interní minimální požadavek vydané tímto subjektem v likvidaci. Vzhledem k tomu, že likvidační řízení probíhá na úrovni právnické osoby, by navíc subjekty v likvidaci, které stále podléhají minimálnímu požadavku, měly splňovat tento požadavek pouze na individuálním základě. Některé požadavky na způsobilost týkající se vlastnictví dotčeného závazku nejsou relevantní, neboť bez výkonu pravomocí k odpisu a konverzi by nebylo nutné zachovat kontrolu subjektu řešícího krizi nad dceřiným podnikem. Takové požadavky na způsobilost by se proto neměly uplatnit.

(12)

Podle článku 45i směrnice 2014/59/EU mají instituce a subjekty podávat svým příslušným orgánům a orgánům příslušným k řešení krize pravidelné informace o úrovni způsobilých závazků a závazků použitelných k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů a o složení těchto závazků a tyto informace zveřejňovat spolu s úrovní svého minimálního požadavku. V případě subjektů v likvidaci se takové podávání zpráv ani zveřejňování nevyžaduje. Aby však bylo zajištěno transparentní uplatňování minimálního požadavku, měly by se tyto povinnosti týkající se podávání zpráv a zveřejňování informací vztahovat i na subjekty v likvidaci, u nichž orgán příslušný k řešení krize rozhodne, že by minimální požadavek měl být vyšší než částka postačující k absorpci ztrát. V souladu se zásadou proporcionality by měl orgán příslušný k řešení krize zajistit, aby tyto povinnosti nepřekračovaly rámec toho, co je nezbytné pro sledování plnění minimálního požadavku.

(13)

V zájmu zajištění soudržnosti by se změny nařízení (EU) č. 806/2014 a vnitrostátních opatření provádějících změny směrnice 2014/59/EU měly použít od téhož dne. Je však vhodné stanovit dřívější den použitelnosti změn ustanovení o možnosti splnit konsolidovaný interní minimální požadavek s cílem zohlednit skutečnost, že orgány příslušné k řešení krize za tímto účelem potřebují přijmout nová rozhodnutí určující minimální požadavek, a zvýšit právní jistotu pro bankovní skupiny, na které by se uvedené ustanovení vztahovalo, s ohledem na to, že směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014 stanoví pro splnění minimálního požadavku obecnou lhůtu 1. ledna 2024. Z tohoto důvodu by se nová pravidla o konsolidovaném interním minimálním požadavku podle nařízení (EU) č. 806/2014 měla použít od prvního dne po dni vstupu této pozměňující směrnice v platnost. To by rovněž signalizovalo všem bankovním skupinám a orgánům příslušným k řešení krize, na něž se vztahuje směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014, že mohou být zapotřebí opatření k překlenutí období od 1. ledna 2024 do dne nabytí účinnosti vnitrostátních předpisů, kterými se provádějí ustanovení této pozměňující směrnice.

(14)

Jelikož cílů této směrnice, totiž úpravy zacházení se subjekty v likvidaci v rámci minimálního požadavku a možnosti, aby orgány příslušné k řešení krize určily interní minimální požadavek na konsolidovaném základě, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být dosaženo na úrovni Unie prostřednictvím změny pravidel, která jsou již stanovena na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(15)

Směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2014/59/EU

Směrnice 2014/59/EU se mění takto:

1)

V čl. 2 odst. 1 se vkládá nový bod, který zní:

„83aa)

‚subjektem v likvidaci‘ právnická osoba usazená v Unii, u níž skupinový plán řešení krize – nebo v případě subjektů, které nejsou součástí skupiny, plán řešení krize – stanoví, že subjekt má být likvidován v běžném úpadkovém řízení, nebo subjekt ve skupině řešící krizi, který není subjektem řešícím krizi a ve vztahu k němuž skupinový plán řešení krize nestanoví výkon pravomocí k odpisu a konverzi;“

2)

Článek 45c se mění takto:

a)

v odstavci 2 se zrušují druhý a třetí pododstavec;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Orgány příslušné k řešení krize neurčí požadavek uvedený v čl. 45 odst. 1 pro subjekty v likvidaci.

Odchylně od prvního pododstavce může orgán příslušný k řešení krize posoudit, zda je odůvodněné určit požadavek uvedený v čl. 45 odst. 1 pro subjekt v likvidaci na individuálním základě ve výši přesahující částku dostatečnou k absorpci ztrát v souladu s odst. 2 písm. a) tohoto článku. Orgán příslušný k řešení krize ve svém posouzení zohlední zejména jakýkoli možný dopad na finanční stabilitu a na riziko šíření krize do finančního systému, a to i s ohledem na finanční kapacitu systémů pojištění vkladů. Pokud orgán příslušný k řešení krize určí požadavek uvedený v čl. 45 odst. 1, subjekt v likvidaci ho splní použitím jednoho nebo více z těchto prostředků:

a)

kapitál;

b)

závazky, které splňují kritéria způsobilosti uvedená v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b) a d) uvedeného nařízení;

c)

závazky uvedené v čl. 45b odst. 2.

Ustanovení čl. 77 odst. 2 a článku 78a nařízení (EU) č. 575/2013 se nepoužijí na subjekty v likvidaci, u nichž orgán příslušný k řešení krize neurčil požadavek uvedený v čl. 45 odst. 1 této směrnice.

Držené kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků vydané dceřinými institucemi, které jsou subjekty v likvidaci, u nichž orgán příslušný k řešení krize neurčil požadavek uvedený v čl. 45 odst. 1, nejsou předmětem odpočtu podle čl. 72e odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013.

Odchylně od čtvrtého pododstavce instituce nebo subjekt uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), které samy nejsou subjektem řešícím krizi, ale jsou dceřiným podnikem subjektu řešícího krizi nebo subjektu třetí země, který by byl subjektem řešícím krizi, kdyby byl usazen v Unii, odečtou své držené kapitálové nástroje v dceřiných institucích, které patří do téže skupiny řešící krizi a které jsou subjekty v likvidaci, pro něž orgán příslušný k řešení krize neurčil požadavek uvedený v čl. 45 odst. 1, je-li celková výše těchto držených zdrojů nejméně rovna 7 % celkové výše jeho kapitálu a závazků, které splňují kritéria způsobilosti stanovená v čl. 45f odst. 2, vypočtené každoročně k 31. prosinci jako průměr za předchozích 12 měsíců.“

3)

Článek 45f se mění takto:

a)

v odst. 1 písm. b) se za třetím pododstavcem vkládá nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního a druhého pododstavce může orgán příslušný k řešení krize rozhodnout, že pro dceřiný podnik uvedený v tomto odstavci určí požadavek stanovený v článku 45c na konsolidovaném základě, pokud dojde k závěru, že jsou splněny všechny následující podmínky:

a)

dceřiný podnik splňuje jednu z těchto podmínek:

i)

je vlastněn přímo subjektem řešícím krizi a:

subjektem řešícím krizi je mateřská finanční holdingová společnost v Unii nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost v Unii,

dceřiný podnik i subjekt řešící krizi jsou usazeny v tomtéž členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi,

subjekt řešící krizi přímo nedrží kromě dotčeného dceřiného podniku žádnou dceřinou instituci ani žádný dceřiný subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d), pokud se na něj vztahuje požadavek stanovený v tomto článku nebo požadavek uvedený v článku 45c,

odpočty požadované podle čl. 72e odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 by na dceřiný podnik měly neúměrný dopad;

ii)

požadavek uvedený v článku 104a směrnice 2013/36/EU se na něj vztahuje pouze na konsolidovaném základě a určení požadavku stanoveného v článku 45c této směrnice na konsolidovaném základě by nevedlo k nadhodnocení potřeb rekapitalizace pro účely čl. 45c odst. 1 písm. b) této směrnice u podskupiny složené ze subjektů v dotčeném konsolidačním okruhu, zejména v případě, že se v témž konsolidačním okruhu vyskytuje více subjektů v likvidaci;

b)

dodržení požadavku stanoveného v článku 45c na konsolidovaném základě jako náhrada za splnění tohoto požadavku na individuálním základě významně neohrožuje:

i)

důvěryhodnost a proveditelnost strategie řešení krize skupiny;

ii)

schopnost dceřiného podniku splnit svůj kapitálový požadavek po výkonu pravomocí k odpisu a konverzi ani

iii)

přiměřenost interního mechanismu převodu ztrát a rekapitalizace, včetně odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků dotčeného dceřiného podniku nebo jiných subjektů ve skupině řešící krizi v souladu s článkem 59.“;

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„2a.   Pokud subjekt uvedený v odstavci 1 splňuje požadavek uvedený v čl. 45 odst. 1 na konsolidovaném základě, zahrnuje výše kapitálu a způsobilých závazků tohoto subjektu následující závazky vydané v souladu s odst. 2 písm. a) tohoto článku dceřiným podnikem usazeným v Unii, který je zahrnut do konsolidace tohoto subjektu:

a)

závazky vydané subjektu řešícímu krizi a zakoupené tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi, které nejsou zahrnuty do konsolidace subjektu, který splňuje požadavek uvedený v čl. 45 odst. 1 na konsolidovaném základě;

b)

závazky vydané stávajícímu akcionáři, který není součástí téže skupiny řešící krizi.

2b.   Závazky uvedené v odstavci 2a písm. a) a b) tohoto článku nesmějí přesáhnout částku vypočtenou tak, že se od výše požadavku uvedeného v čl. 45 odst. 1 vztahujícího se na dceřiný podnik zahrnutý do konsolidace odečte součet všech následujících položek:

a)

výše závazků vydaných subjektu, který splňuje požadavek uvedený v čl. 45 odst. 1 na konsolidovaném základě, a zakoupených tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi, které jsou zahrnuty do konsolidace tohoto subjektu;

b)

výše kapitálu, který je vydán v souladu s odst. 2 písm. b) tohoto článku.“

4)

V článku 45i se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Odstavce 1 a 3 se nepoužijí na subjekt v likvidaci, pokud orgán příslušný k řešení krize nestanovil pro takový subjekt požadavek uvedený v čl. 45 odst. 1 v souladu s čl. 45c odst. 2a druhým pododstavcem. V takovém případě orgán příslušný k řešení krize určí pro tento subjekt obsah a četnost povinností týkajících se podávání zpráv a zveřejňování informací uvedených v odstavcích 5 a 6 tohoto článku. Orgán příslušný k řešení krize sdělí tyto povinnosti týkající se podávání zpráv a zveřejňování informací dotčenému subjektu v likvidaci. Tyto povinnosti týkající se podávání zpráv a zveřejňování informací nepřesáhnou rámec toho, co je nezbytné pro sledování plnění požadavku stanoveného podle čl. 45c odst. 2a druhého pododstavce.“

5)

V článku 45j se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Orgány příslušné k řešení krize informují EBA o minimálním požadavku na kapitál a způsobilé závazky, který byl stanoven pro jednotlivé subjekty v jejich pravomoci v souladu s článkem 45e nebo 45f, včetně rozhodnutí přijatých podle čl. 45f odst. 1 čtvrtého pododstavce.“

Článek 2

Změny nařízení (EU) č. 806/2014

Nařízení (EU) č. 806/2014 se mění takto:

1)

V čl. 3 odst. 1 se vkládá nový bod, který zní:

„24aa)

‚subjektem v likvidaci‘ právnická osoba usazená v zúčastněném členském státě, u níž skupinový plán řešení krize – nebo v případě subjektů, které nejsou součástí skupiny, plán řešení krize – stanoví, že subjekt má být likvidován v běžném úpadkovém řízení, nebo subjekt ve skupině řešící krizi, který není subjektem řešícím krizi, ve vztahu k němuž skupinový plán řešení krize nestanoví výkon pravomocí k odpisu a konverzi;“

2)

Článek 12d se mění takto:

a)

v odstavci 2 se zrušuje druhý a třetí pododstavec;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a.   Výbor neurčí požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekty v likvidaci.

Odchylně od prvního pododstavce může výbor posoudit, zda je odůvodněné určit požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 pro subjekt v likvidaci na individuálním základě ve výši přesahující částku dostatečnou k absorpci ztrát v souladu s odst. 2 písm. a) tohoto článku. Výbor ve svém posouzení zohlední zejména jakýkoli možný dopad na finanční stabilitu a na riziko rozšíření problémů do finančního systému, a to i s ohledem na kapacitu systémů pojištění vkladů k financování. Pokud výbor určí požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1, subjekt v likvidaci ho splní použitím jednoho nebo více z těchto prostředků:

a)

kapitál;

b)

závazky, které splňují kritéria způsobilosti uvedená v článku 72a nařízení (EU) č. 575/2013, s výjimkou čl. 72b odst. 2 písm. b) a d) uvedeného nařízení;

c)

závazky uvedené v čl. 12c odst. 2.

Ustanovení čl. 77 odst. 2 a článku 78a nařízení (EU) č. 575/2013 se nepoužijí na subjekty v likvidaci, u nichž výbor neurčil požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 tohoto nařízení.

Držené kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků vydané dceřinými institucemi, které jsou subjekty v likvidaci, u nichž výbor neurčil požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1, nejsou předmětem odpočtu podle čl. 72e odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013.

Odchylně od čtvrtého pododstavce instituce nebo subjekt uvedené v článku 2, které samy nejsou subjektem řešícím krizi, ale jsou dceřiným podnikem subjektu řešícího krizi nebo subjektu třetí země, který by byl subjektem řešícím krizi, kdyby byl usazen v Unii, odečtou své držené kapitálové nástroje v dceřiných institucích, které patří do téže skupiny řešící krizi a které jsou subjekty v likvidaci, pro něž výbor neurčil požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1, je-li celková výše těchto držených zdrojů nejméně rovna 7 % celkové výše jeho kapitálu a závazků, které splňují kritéria způsobilosti stanovená v čl. 12g odst. 2, vypočtené každoročně k 31. prosinci jako průměr za předchozích 12 měsíců.“

3)

Článek 12g se mění takto:

a)

v odst. 1 písm. b) se za třetím pododstavcem vkládá nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního a druhého pododstavce může výbor rozhodnout, že pro dceřiný podnik uvedený v tomto odstavci určí požadavek stanovený v článku 12d na konsolidovaném základě, pokud výbor dojde k závěru, že jsou splněny všechny následující podmínky:

a)

dceřiný podnik splňuje jednu z těchto podmínek:

i)

je vlastněn přímo subjektem řešícím krizi a:

subjektem řešícím krizi je mateřská finanční holdingová společnost v Unii nebo mateřská smíšená finanční holdingová společnost v Unii,

dceřiný podnik i subjekt řešící krizi jsou usazeny v tomtéž zúčastněném členském státě a jsou součástí téže skupiny řešící krizi,

subjekt řešící krizi přímo nedrží kromě dotčeného dceřiného podniku žádnou dceřinou instituci uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/59/EU ani žádný dceřiný subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. b), c) nebo d) uvedené směrnice, pokud se na něj vztahuje požadavek stanovený v článku 45c nebo 45f uvedené směrnice nebo v článku 12d nebo 12g tohoto nařízení,

odpočty požadované podle čl. 72e odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 by na dceřiný podnik měly neúměrný dopad;

ii)

požadavek uvedený v článku 104a směrnice 2013/36/EU se na něj vztahuje pouze na konsolidovaném základě a určení požadavku stanoveného v článku 12d tohoto nařízení na konsolidovaném základě by nevedlo k nadhodnocení potřeb rekapitalizace pro účely čl. 12d odst. 1 písm. b) tohoto nařízení u podskupiny složené ze subjektů v dotčeném konsolidačním okruhu, zejména v případě, že se v témž konsolidačním okruhu vyskytuje více subjektů v likvidaci;

b)

dodržení požadavku stanoveného v článku 12d na konsolidovaném základě jako náhrada za splnění tohoto požadavku na individuálním základě významně neohrožuje:

i)

důvěryhodnost a proveditelnost strategie řešení krize skupiny;

ii)

schopnost dceřiného podniku splnit svůj kapitálový požadavek po výkonu pravomocí k odpisu a konverzi ani

iii)

přiměřenost interního mechanismu převodu ztrát a rekapitalizace, včetně odpisu nebo konverze příslušných kapitálových nástrojů a způsobilých závazků dotčeného dceřiného podniku nebo jiných subjektů ve skupině řešící krizi v souladu s článkem 21.“

b)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„2a.   Pokud subjekt uvedený v odstavci 1 splňuje požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 na konsolidovaném základě, zahrnuje výše kapitálu a způsobilých závazků tohoto subjektu následující závazky vydané v souladu s odst. 2 písm. a) tohoto článku dceřiným podnikem usazeným v Unii, který je zahrnut do konsolidace tohoto subjektu:

a)

závazky vydané subjektu řešícímu krizi a zakoupené tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi, které nejsou zahrnuty do konsolidace subjektu, který splňuje požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 na konsolidovaném základě;

b)

závazky vydané stávajícímu akcionáři, který není součástí téže skupiny řešící krizi.

2b.   Závazky uvedené v odstavci 2a písm. a) a b) tohoto článku nesmějí přesáhnout částku vypočtenou tak, že se od výše požadavku uvedeného v čl. 12 odst. 1 vztahujícího se na dceřiný podnik zahrnutý do konsolidace odečte součet všech následujících položek:

a)

výše závazků vydaných subjektu, který splňuje požadavek uvedený v čl. 12a odst. 1 na konsolidovaném základě, a zakoupených tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi, které jsou zahrnuty do konsolidace tohoto subjektu;

b)

výše kapitálu, který je vydán v souladu s odst. 2 písm. b) tohoto článku.“

Článek 3

Provedení ve vnitrostátním právu

1.   Členské státy do 13. listopadu 2024 přijmou a zveřejní opatření nezbytná pro dosažení souladu s článkem 1. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí tato opatření ode dne 14. listopadu 2024.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti článku 1.

Článek 4

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Ustanovení čl. 2 bodů 1 a 2 se použijí ode dne 14. listopadu 2024.

Ustanovení čl. 2 bodu 3 se použije ode dne 13. května 2024.

3.   Článek 2 je závazný v celém rozsahu a přímo použitelný ve všech členských státech.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 11. dubna 2024.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

H. LAHBIB


(1)   Úř. věst. C 307, 31.8.2023, s. 19.

(2)   Úř. věst. C 349, 29.9.2023, s. 161.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. února 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26. března 2024.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 296).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/877 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 226).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2036 ze dne 19. října 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2014/59/EU, pokud jde o obezřetnostní přístup ke globálním systémově významným institucím se strategií řešení krize ve více subjektech a metody nepřímého upisování nástrojů způsobilých pro splnění minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).


ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1174/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU