(EU) 2019/878Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (Text s významem pro EHP.)
Publikováno: | Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 253-295 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 20. května 2019 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 27. června 2019 | Nabývá účinnosti: | 27. června 2019 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/878
ze dne 20. května 2019,
kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 53 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (5) byly přijaty v reakci na finanční krize probíhající v letech 2007–2008. Tato legislativní opatření podstatně přispěla k upevnění finančního systému v Unii a k posílení odolnosti institucí vůči případným budoucím otřesům. Přestože jsou uvedená opatření nanejvýš obsáhlá, nezabývala se všemi identifikovanými slabými místy, která mají na instituce vliv. Na některá z původně navrhovaných opatření se navíc vztahovala ustanovení o přezkumu nebo nebyla dostatečně podrobná, aby mohla být provedena bez potíží. |
(2) |
Tato směrnice se zabývá problémy v souvislosti s ustanoveními směrnice 2013/36/EU, která, jak se ukázalo, nebyla dostatečně jasná, a byla proto předmětem rozdílného výkladu nebo bylo zjištěno, že pro určité instituce představují přílišnou zátěž. Rovněž obsahuje úpravy směrnice 2013/36/EU, které jsou nezbytné buď následkem přijetí jiných relevantních právních aktů Unie, například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (6), nebo souběžně navrhovaných změn nařízení (EU) č. 575/2013. Navrhované změny navíc současný regulační rámec lépe přizpůsobují mezinárodnímu vývoji za účelem podpory souladu a srovnatelnosti mezi jurisdikcemi. |
(3) |
Finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti mohou být mateřskými podniky bankovních skupin a vyžaduje se uplatnění obezřetnostních požadavků na základě konsolidované situace těchto holdingových společností. Jelikož instituce ovládaná těmito holdingovými společnostmi není vždy schopna zajistit splnění požadavků na konsolidovaném základě napříč celou skupinou, je nutné, aby některé finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti byly včleněny do oblasti přímé působnosti pravomocí dohledu podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 s cílem zajistit plnění na konsolidovaném základě. Je proto třeba stanovit zvláštní schvalovací postup a přímé pravomoci dohledu nad některými finančními holdingovými společnostmi a smíšenými finančními holdingovými společnostmi s cílem zajistit, aby takové holdingové společnosti mohly být považovány za přímo odpovědné za zajištění splnění konsolidovaných obezřetnostních požadavků, aniž by se na ně na individuálním základě vztahovaly dodatečné obezřetnostní požadavky. |
(4) |
Schválením některých finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností a dohledem nad nimi by se nemělo bránit skupinám v rozhodování o zvláštních vnitřních postupech a rozdělení úkolů ve skupině, jak to pokládají za vhodné s cílem zajistit plnění konsolidovaných požadavků, ani přímým dohledovým opatřením ohledně těch institucí ve skupině, které jsou zapojeny do zajištění plnění obezřetnostních požadavků na konsolidovaném základě. |
(5) |
Za zvláštních okolností by mohla být od schválení osvobozena finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost, jež byla zřízena za účelem holdingové účasti v podnicích. Ačkoliv se uznává, že osvobozená finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost může přijímat rozhodnutí v rámci běžného podnikání, neměla by přijímat správní, provozní nebo finanční rozhodnutí mající dopad na skupinu nebo dceřiné podniky skupiny, které jsou institucemi nebo finančními institucemi. Při posuzování souladu s tímto požadavkem by příslušné orgány měly zohlednit příslušné požadavky podle práva obchodních společností, jemuž daná finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost podléhá. |
(6) |
Pokud jde o dohled na konsolidovaném základě, hlavní odpovědností je pověřen orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě. Proto je nezbytné, aby do schvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností a dohledu nad nimi byl odpovídajícím způsobem zapojen orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě. Jestliže orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě není zároveň příslušným orgánem v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena, schválení by mělo být udělováno na základě společného rozhodnutí obou uvedených orgánů. Evropská centrální banka by při výkonu svého úkolu provádět dohled na konsolidovaném základě nad mateřskými společnostmi úvěrových institucí podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (7) měla rovněž vykonávat své povinnosti ohledně schvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností a dohledu nad nimi. |
(7) |
Zpráva Komise ze dne 28. července 2016 o posouzení pravidel pro odměňování podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 (dále jen „zpráva Komise ze dne 28. července 2016“) ukázala, že některé zásady stanovené ve směrnici 2013/36/EU, zejména požadavky na odklad splatnosti a výplatu v cenných papírech, pokud jsou uplatněny na malé instituce, přinášejí přílišnou zátěž a nejsou přiměřené přínosům z uplatnění obezřetnostních zásad. Podobně konstatovala, že v případě pracovníků s nízkou pohyblivou složkou odměny náklady na použití uvedených požadavků přesahují přínosy z uplatnění obezřetnostních zásad, protože nízká úroveň variability odměny nabízí pracovníkům jen malou či vůbec žádnou pobídku k převzetí nadměrného rizika. Takže zatímco by se od všech institucí mělo obecně vyžadovat, aby vůči všem svým pracovníkům, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, uplatňovaly všechny zásady, je nezbytné, aby malé instituce a pracovníci s nízkou pohyblivou složkou odměny byly od uplatňování zásad odkladu splatnosti a výplaty prostřednictvím cenných papírů stanovených ve směrnici 2013/36/EU osvobozeny. |
(8) |
Pro zajištění sbližování dohledu, podpory rovných podmínek pro instituce a dostatečné ochrany vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Unii jsou nezbytná jasná, důsledná a harmonizovaná kritéria určení takových malých institucí i nízké úrovně pohyblivé složky odměn. Zároveň je vhodné nabídnout členským státům určitou flexibilitu, aby v případech, kdy to považují za nezbytné, mohly uplatnit přísnější přístup. |
(9) |
V článku 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je zakotvena zásada stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci. Je třeba, aby instituce tuto zásadu důsledně dodržovaly. Měly by proto uplatňovat genderově neutrální zásady odměňování. |
(10) |
Účelem požadavků na odměňování je podpořit řádné a účinné řízení rizik institucí sladěním dlouhodobých zájmů institucí a jejich pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce (osoby podstupující podstatné riziko). Na dceřiné podniky, které nejsou institucemi, a na něž se proto směrnice 2013/36/EU na individuálním základě nevztahuje, by se současně mohly vztahovat jiné požadavky na odměňování podle příslušných odvětvových právních aktů, které by měly mít přednost. Požadavky na odměňování stanovené v této směrnici by se tedy na konsolidovaném základě v zásadě neměly na takové dceřiné podniky vztahovat. S cílem zabránit možné arbitráži by se však požadavky na odměňování stanovené v této směrnici měly na konsolidovaném základě vztahovat na pracovníky dceřiných podniků, které poskytují určité služby, jako je správa aktiv nebo portfolia či provádění pokynů, přičemž tito pracovníci jsou pověřeni, ať již je forma tohoto pověření jakákoli, prováděním pracovních činností, na jejichž základě je lze označit za osoby podstupující podstatné riziko na úrovni bankovní skupiny. Součástí takových pověření by měla být ujednání o delegování nebo externím poskytování služeb uzavřená mezi dceřiným podnikem, pro nějž dané osoby pracují, a další institucí ve stejné skupině. Členským státům by se nemělo bránit v tom, aby požadavky na odměňování stanovené v této směrnici uplatňovaly na konsolidovaném základě na širší okruh dceřiných podniků a jejich pracovníků. |
(11) |
Směrnice 2013/36/EU požaduje, aby podstatná část, v každém případě nejméně 50 %, jakékoli pohyblivé složky odměny, byla ve vyváženém poměru tvořena akciemi nebo rovnocennými vlastnickými podíly v závislosti na právní struktuře dané instituce, nebo nástroji spojenými s akciemi či rovnocennými nepeněžními nástroji v případě nekotované instituce; a pokud je to možné, alternativními nástroji tier 1 nebo tier 2, které splňují určité podmínky. Tato zásada omezuje použití nástrojů spojených s akciemi na nekotované instituce a požaduje, aby kotované instituce používaly akcie. Zpráva Komise ze dne 28. července 2016 ukázala, že použití akcií může u kotovaných institucí vést ke značné administrativní zátěži provázené vysokými náklady. Zároveň lze odpovídajících přínosů z uplatnění obezřetnostních zásad dosáhnout tím, že se kotovaným institucím ponechá možnost použít nástroje spojené s akciemi, jejichž hodnota sleduje hodnotu akcií. Možnost použití nástrojů spojených s akciemi by tedy měla být rozšířena na kotované instituce. |
(12) |
Proces dohledu a hodnocení by měly zohlednit velikost, strukturu a vnitřní organizaci institucí a povahu, rozsah a složitost jejich činností. Pokud mají různé instituce podobné rizikové profily, například protože mají podobné modely podnikání nebo zeměpisnou polohu expozic nebo jsou členy stejného režimu institucionální ochrany, příslušné orgány by měly být schopny vypracovat individuální metodiku pro proces dohledu a hodnocení s cílem podchytit společné charakteristiky a rizika institucí s takovým totožným rizikovým profilem. Takové řešení na míru by však nemělo příslušným orgánům bránit v řádném zohlednění specifických rizik ovlivňujících jednotlivé instituce, ani by nemělo měnit povahu uložených opatření specifickou pro jednotlivé instituce. |
(13) |
Dodatečný kapitálový požadavek uložený příslušnými orgány je významným motorem pro celkovou úroveň kapitálu instituce a je důležitý pro účastníky trhu, protože výše uloženého dodatečného kapitálového požadavku má dopad na okamžik aktivace omezení vyplácení dividend, výplat bonusů a plateb na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1. Měla by být stanovena jasná definice podmínek, za kterých by měl být dodatečný kapitálový požadavek uložen, aby bylo zajištěno důsledné uplatňování pravidel ve všech členských státech a řádné fungování vnitřního trhu. |
(14) |
Dodatečný kapitálový požadavek uložený příslušnými orgány by měl být stanoven vzhledem ke konkrétní situaci instituce a měl by být řádně zdůvodněn. Dodatečné kapitálové požadavky lze ukládat s cílem řešit rizika nebo prvky rizika, které jsou výslovně vyjmuty z kapitálových požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 575/2013 nebo kterých se tyto požadavky výslovně netýkají, jen do té míry, v jaké je to považováno za nezbytné s ohledem na konkrétní situaci určité instituce. Tyto požadavky by měly v příslušném pořadí kapitálových požadavků zaujímat místo nad příslušnými minimálními požadavky na kapitál a pod požadavkem kombinovaných kapitálových rezerv nebo v relevantních případech požadavkem kapitálové rezervy k pákovému poměru. Skutečnost, že povaha dodatečných kapitálových požadavků je specifická pro každou instituci, by měla zabránit tomu, aby se tyto požadavky používaly jako nástroje k řešení makroobezřetnostních nebo systémových rizik. To by však nemělo příslušným orgánům bránit v tom, aby mimo jiné prostřednictvím dodatečných kapitálových požadavků řešily rizika, která pro jednotlivé instituce vyplývají z jejich činností, včetně rizik odrážejících dopad určitého hospodářského a tržního vývoje na rizikový profil konkrétní instituce. |
(15) |
Požadavek na pákový poměr je souběžným požadavkem k požadavkům na výši kapitálu k pokrytí rizik. Jakékoli dodatečné kapitálové požadavky uložené příslušnými orgány k řešení rizika nadměrné páky by proto měly být připojeny k požadavku na minimální pákový poměr, a nikoli k požadavku na minimální výši kapitálu k pokrytí rizik. Ke splnění požadavků na výši kapitálu k pokrytí rizik včetně požadavku kombinovaných kapitálových rezerv by instituce navíc měly mít rovněž možnost použít jakýkoli kmenový kapitál tier 1, který využívají ke splnění požadavků týkajících se zadlužení. |
(16) |
Příslušné orgány by měly mít možnost sdělit instituci v podobě pokynu požadavek na jakoukoli úpravu výše kapitálu převyšující příslušné minimální požadavky na kapitál, příslušný dodatečný kapitálový požadavek a případně požadavek kombinovaných kapitálových rezerv nebo požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, kterou by podle jejich očekávání tato instituce měla držet, aby se vypořádala s výhledovými zátěžovými scénáři. Jelikož takový pokyn představuje kapitálový cíl, měl by se považovat za zařazený nad příslušné minimální požadavky na kapitál, příslušný dodatečný kapitálový požadavek, požadavek kombinovaných kapitálových rezerv nebo požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, podle okolností. Nesplnění tohoto cíle by nemělo vést k uplatnění omezení týkajících se rozdělování výnosů podle směrnice 2013/36/EU. Vzhledem k tomu, že pokyn k držení dodatečného kapitálu odráží očekávání v oblasti dohledu, směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 by neměly stanovit povinné zveřejnění pokynu, ale ani zakazovat příslušným orgánům, aby jeho zveřejnění požadovaly. Jestliže instituce opakovaně neplní kapitálový cíl, příslušný orgán by měl být oprávněn přijmout opatření v oblasti dohledu a případně uložit dodatečné kapitálové požadavky. |
(17) |
Ustanovení směrnice 2013/36/EU o úrokovém riziku vyplývajícím z investičního portfolia jsou propojena s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 575/2013, jež u institucí vyžadují delší období pro provedení. Za účelem jednotného uplatňování ustanovení o úrokovém riziku vyplývajícím z investičního portfolia by se měla ustanovení nezbytná k dodržení příslušných ustanovení této směrnice použít od stejného data jako příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 575/2013. |
(18) |
Za účelem harmonizace výpočtu úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia v případě, že interní systémy institucí pro měření tohoto rizika nejsou uspokojivé, by Komise měla být zmocněna přijmout regulační technické normy, které vypracoval Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví, EBA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (8) s cílem vytvořit standardizovanou metodiku pro účely hodnocení takového rizika. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. |
(19) |
Aby mohly příslušné orgány lépe určit instituce, které by mohly v souvislosti se svým investičním portfoliem utrpět nadměrné ztráty z důvodu možných změn úrokových sazeb, měla by být Komise zmocněna přijmout regulační technické normy vypracované orgánem EBA. Tyto regulační technické normy by měly vymezit: šest dohledových šokových scénářů, které musí uplatnit všechny instituce při výpočtu změn ekonomické hodnoty vlastního kapitálu; obecné předpoklady, které musí instituce zavést do svých interních systémů pro účely výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu, a v souvislosti se stanovením možné potřeby zvláštních kritérií pro určení institucí, pro něž mohou být odůvodněna opatření v oblasti dohledu po snížení čistého úrokového výnosu způsobeného změnami úrokových sazeb; a co představuje velký pokles. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. |
(20) |
Pro zachování stability a integrity finančního systému má zásadní význam boj proti praní peněz a financování terorismu. Odhalení skutečnosti, že určitá instituce je zapojena do praní peněz a financování terorismu, by mohlo mít na životaschopnost a stabilitu finančního systému dopad. Vedle orgánů a subjektů odpovědných za zajišťování dodržování pravidel pro boj proti praní peněz podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (9) náleží významná úloha při odhalování a napravování nedostatků příslušným orgánům pověřeným vydáváním povolení a obezřetnostním dohledem. Tyto příslušné orgány by proto měly problematiku praní peněz a financování terorismu důsledně začleňovat do svých příslušných činností dohledu, včetně postupů hodnocení a přezkumu v oblasti dohledu, posuzování přiměřenosti systémů, procesů a mechanismů správy a řízení institucí a posuzování způsobilosti členů vedoucího orgánu, odpovídajícím způsobem informovat příslušné orgány a subjekty odpovědné za zajišťování dodržování pravidel pro boj proti praní peněz o všech zjištěných skutečnostech a v případě potřeby přijmout opatření v oblasti dohledu v souladu se svými pravomocemi podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013. Informace by měly být poskytovány na základě skutečností zjištěných v rámci procesů povolování, schvalování nebo přezkumu, jejichž prováděním jsou tyto příslušné orgány pověřeny, jakož i na základě informací obdržených od orgánů a subjektů odpovědných za zajišťování souladu se směrnicí (EU) 2015/849. |
(21) |
Jedním z klíčových ponaučení z finanční krize v Unii je skutečnost, že je zapotřebí náležitý institucionální a politický rámec pro předcházení nerovnováze v Unii a její řešení. S ohledem na nejnovější institucionální vývoj v Unii je třeba provést komplexní přezkum rámce makroobezřetnostní politiky. |
(22) |
Směrnice 2013/36/EU by neměla členským státům bránit v tom, aby ve svém vnitrostátním právu prováděly opatření určená na posílení odolnosti finančního systému, například omezení poměru úvěru k hodnotě nemovitosti, omezení poměru zadlužení k příjmům, omezení poměru nákladů na obsluhu dluhu k příjmům a další nástroje zabývající se standardy v oblasti úvěrování. |
(23) |
Aby se zajistilo, že proticyklické kapitálové rezervy řádně odrážejí riziko přílišné úvěrové expanze pro bankovní sektor, měly by instituce vypočítat své konkrétní kapitálové rezervy jako vážený průměr sazeb proticyklických kapitálových rezerv, které se uplatňují v zemích, kde se nacházejí jejich úvěrové expozice. Každý členský stát by proto měl určit orgán odpovědný za stanovování sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice nacházející se v daném členském státě. Tato sazba kapitálové rezervy by měla zohledňovat úvěrovou expanzi a vývoj poměru úvěrů k hrubému domácímu produktu (HDP) v daném členském státě a veškeré další proměnné související s riziky ohrožujícími stabilitu finančního systému. |
(24) |
Členské státy by měly mít možnost vyžadovat, aby určité instituce vedle bezpečnostní kapitálové rezervy a proticyklické kapitálové rezervy držely rovněž kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika za účelem předcházení makroobezřetnostním nebo systémovým rizikům, na která se nevztahuje nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU, jakož i za účelem jejich zmírnění, zejména riziku narušení kontinuity finančního systému, které může mít pro finanční systém a reálnou ekonomiku v konkrétním členském státě závažné negativní důsledky. Sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika by se měla vztahovat na všechny expozice nebo podmnožinu expozic a na všechny instituce nebo na jednu či více jejich podskupin, pokud instituce mají v rámci své podnikatelské činnosti podobný rizikový profil. |
(25) |
Je důležité zefektivnit mechanismus koordinace mezi orgány, zajistit jasné vymezení úkolů, zjednodušit aktivaci nástrojů makroobezřetnostní politiky a rozšířit škálu makroobezřetnostních nástrojů s cílem zajistit, aby orgány mohly včas a účinným způsobem řešit systémová rizika. Předpokládá se, že Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (10) bude zastávat klíčovou úlohu při koordinaci makroobezřetnostních opatření, stejně jako při předávání informací o plánovaných makroobezřetnostních opatřeních v členských státech, zejména zveřejňováním přijatých makroobezřetnostních opatření na svých internetových stránkách a sdílením informací mezi orgány v návaznosti na vyrozumění o plánovaných makroobezřetnostních opatřeních. V zájmu zajištění odpovídajících politických reakcí ze strany členských států se předpokládá, že ESRB bude monitorovat dostatečnost a soustavnost makroobezřetnostních politik členských států, včetně monitorování toho, zda jsou nástroje používány konsistentně a neduplicitně. |
(26) |
Relevantní příslušné nebo pověřené orgány by se měly zaměřit na zamezení jakémukoli duplicitnímu nebo nekonsistentnímu používání makroobezřetnostních opatření stanovených ve směrnici 2013/36/EU a v nařízení (EU) č. 575/2013. Zejména by relevantní příslušné nebo pověřené orgány měly řádně zvážit, zda opatření přijatá podle článku 133 směrnice 2013/36/EU nejsou duplicitní nebo nekonsistentní s ohledem na další existující nebo připravovaná opatření podle článků 124, 164 nebo 458 nařízení (EU) č. 575/2013. |
(27) |
Příslušné nebo pověřené orgány by měly být na základě povahy a rozložení rizik spojených se strukturou skupiny schopny určit úroveň či úrovně uplatňování kapitálové rezervy pro jiné systémově významné instituce (J-SVI). Za určitých okolností by mohlo být vhodné, aby příslušný orgán nebo pověřený orgán uložil kapitálovou rezervu pro J-SVI pouze na úrovni nacházející se pod nejvyšší úrovní konsolidace. |
(28) |
V souladu s metodikou hodnocení pro globální systémově významné banky, kterou zveřejnil Basilejský výbor pro bankovní dohled, jsou pohledávky a závazky instituce napříč jurisdikcemi ukazateli globálního systémového významu této instituce a možných dopadů jejího selhání na globální finanční systém. Tyto ukazatele odrážejí konkrétní obavy, například ohledně obtížnější koordinace při řešení krizí institucí s podstatnými přeshraničními činnostmi. Díky pokroku, jehož bylo dosaženo z hlediska společného přístupu k řešení krizí v důsledku posílení jednotného souboru pravidel a zavedení jednotného mechanismu pro řešení krizí, se významně rozvinula schopnost řádně řešit úpadek přeshraničně působících skupin v rámci bankovní unie. Z tohoto důvodu a aniž je dotčena schopnost příslušných nebo pověřených orgánů provádět posouzení v rámci dohledu, je třeba vypočítávat alternativní skóre odrážející tento pokrok a příslušné nebo pověřené orgány by k tomuto skóre měly přihlížet při posuzování systémového významu úvěrových institucí, aniž by to mělo vliv na údaje poskytované Basilejskému výboru pro bankovní dohled za účelem určení jmenovatelů na mezinárodní úrovni. EBA by měl vypracovat návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní další metodiku určení globálních systémově významných institucí (G-SVI) tak, aby bylo možné uznat specifika integrovaného evropského rámce pro řešení krizí v kontextu jednotného mechanismu pro řešení krizí. Tato metodika by se měla používat výhradně pro účely nastavení kapitálové rezervy pro G-SVI. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. |
(29) |
Jelikož cíle této směrnice, totiž posílení a zlepšení již existujících právních aktů Unie zajišťujících jednotné obezřetnostní požadavky použitelné pro instituce v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
(30) |
Ve společném politickém prohlášení členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 (11) se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení svých prováděcích opatření o jeden či více dokumentů, v nichž vysvětlí vztah mezi ustanoveními směrnice a odpovídajícími částmi nástrojů k jejímu provedení ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné. |
(31) |
Směrnice 2013/36/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice 2013/36/EU
Směrnice 2013/36/EU se mění takto:
1) |
V článku 2 se odstavce 5 a 6 nahrazují tímto: „5. Tato směrnice se nevztahuje:
6. Subjekty uvedené v odst. 5 bodě 1 a bodech 3 až 24 tohoto článku se pro účely článku 34 a hlavy VII kapitoly 3 považují za finanční instituce. (*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).“" |
2) |
Článek 3 se mění takto:
|
3) |
V článku 4 se odstavec 8 nahrazuje tímto: „8. V případě, že pravomoc k řešení krize mají jiné než příslušné orgány, členské státy zajistí, aby tyto jiné orgány úzce spolupracovaly a konzultovaly s příslušnými orgány při přípravě plánů řešení krize a ve všech ostatních případech, kdy to vyžadují tato směrnice, směrnice 2014/59/EU nebo nařízení (EU) č. 575/2013.“ |
4) |
Článek 8 se mění takto:
|
5) |
V článku 9 se doplňují nové odstavce, které znějí: „3. Členské státy oznámí Komisi a orgánu EBA vnitrostátní právní předpisy, které jiným podnikům než úvěrovým institucím výslovně umožňují vykonávat podnikatelskou činnost spočívající v přijímání vkladů a jiných splatných prostředků od veřejnosti. 4. Na základě tohoto článku nesmějí členské státy osvobodit úvěrové instituce od uplatňování této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013.“ |
6) |
Článek 10 se nahrazuje tímto: „Článek 10 Plán činností, organizační struktura a systém správy a řízení 1. Členské státy vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen plán činností, z něhož budou vyplývat druhy zamýšlené činnosti a organizační struktura dané úvěrové instituce, včetně údajů o mateřských podnicích, finančních holdingových společnostech a smíšených finančních holdingových společnostech ve skupině. Členské státy rovněž vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen popis systémů, postupů a mechanismů uvedených v čl. 74 odst. 1. 2. Příslušné orgány odmítnou vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, pokud nejsou přesvědčeny, že jí systémy, postupy a mechanismy uvedené v čl. 74 odst. 1 umožňují řádné a účinné řízení rizik.“ |
7) |
V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Příslušné orgány odmítnou vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, nejsou-li přesvědčeny, že akcionáři nebo společníci vyhovují nárokům kladeným v zájmu zajištění řádného a obezřetného řízení úvěrové instituce v souladu s kritérii stanovenými v čl. 23 odst. 1. Použijí se čl. 23 odst. 2 a 3 a článek 24.“ |
8) |
V článku 18 se písmeno d) nahrazuje tímto:
|
9) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 21a Schvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností 1. Mateřské finanční holdingové společnosti v členském státě, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v členském státě, mateřské finanční holdingové společnosti v EU a mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU žádají o schválení v souladu s tímto článkem. Jiné finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti žádají o schválení v souladu s tímto článkem, mají-li povinnost dodržovat tuto směrnici nebo nařízení (EU) č. 575/2013 na subkonsolidovaném základě. 2. Pro účely odstavce 1 finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti v něm uvedené poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, příslušnému orgánu v členském státě, v němž jsou usazeny, tyto informace:
Probíhá-li schvalování finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti souběžně s posuzováním podle článku 22, příslušný orgán pro účely uvedeného článku koordinuje činnost v závislosti na daném případě s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, s příslušným orgánem v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena. Lhůta pro posouzení uvedená v čl. 22 odst. 3 druhém pododstavci se v tomto případě staví na dobu přesahující 20 pracovních dnů, dokud není postup stanovený v tomto článku dokončen. 3. Schválení podle tohoto článku lze finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti udělit, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
4. Schválení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti podle tohoto článku se nevyžaduje, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
Finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti osvobozené od schválení v souladu s tímto odstavcem nejsou vyňaty z dosahu konsolidace stanovené v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013. 5. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě sleduje, zda jsou soustavně dodržovány podmínky uvedené v odstavci 3, nebo odstavci 4. Finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě informace, jež potřebuje k soustavnému sledování organizační struktury skupiny a dodržování podmínek uvedených v odstavci 3 nebo případně odstavci 4. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tyto informace sdělí příslušnému orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena. 6. Zjistil-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, že podmínky stanovené v odstavci 3 splněny nejsou nebo přestaly být splněny, podléhá finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost příslušným opatřením v oblasti dohledu k zajištění nebo případně obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků stanovených v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě. V případě smíšené finanční holdingové společnosti zohlední opatření v oblasti dohledu zejména dopady na finanční konglomerát. Opatření v oblasti dohledu uvedená v prvním pododstavci mohou zahrnovat:
7. Zjistil-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, že podmínky uvedené v odstavci 4 již nejsou splněny, požádá finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost o schválení v souladu s tímto článkem. 8. Je-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odlišný od příslušného orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena, oba orgány pro účely rozhodování o schválení podle odstavce 3, o osvobození od schválení podle odstavce 4 a o opatřeních v oblasti dohledu podle odstavců 6 a 7 spolupracují a důkladně navzájem konzultují. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě posoudí záležitosti uvedené v odstavcích 3, 4, 6 a 7, v závislosti na daném případě, a toto posouzení předá příslušnému orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena. Oba orgány učiní vše, co je v jejich silách, aby do dvou měsíců od obdržení uvedeného posouzení dosáhly společného rozhodnutí. Společné rozhodnutí musí být řádně zdokumentováno a odůvodněno. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě společné rozhodnutí sdělí finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti. V případě sporu orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušný orgán v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena, rozhodnutí nepřijme a v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010 postoupí věc orgánu EBA. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Dotčené příslušné orgány poté přijmou společné rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení dvouměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. 9. Je-li v případě smíšených finančních holdingových společností orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušný orgán v členském státě, kde je smíšená finanční holdingová společnost usazena, odlišný od koordinátora určeného v souladu s článkem 10 směrnice 2002/87/ES, je pro účely rozhodnutí nebo společných rozhodnutí podle odstavců 3, 4, 6 a 7 tohoto článku, v závislosti na daném případě, vyžadován souhlas koordinátora. Je-li vyžadován souhlas koordinátora, postoupí se spory příslušnému evropskému orgánu dohledu, totiž orgánu EBA nebo Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA), zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (*3), který přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Žádným rozhodnutím přijatým podle tohoto odstavce nejsou dotčeny povinnosti podle směrnice 2002/87/ES nebo 2009/138/ES. 10. Je-li schválení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti podle tohoto článku odmítnuto, oznámí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tohoto rozhodnutí i jeho odůvodnění žadateli do čtyř měsíců od doručení žádosti, nebo v případě neúplné žádosti do čtyř měsíců od doručení úplných informací potřebných k rozhodnutí. V každém případě však musí být rozhodnutí o schválení nebo o odmítnutí schválení přijato do šesti měsíců od doručení žádosti. Odmítnutí může být v případě nutnosti doprovázeno kterýmkoli z opatření uvedených v odstavci 6. Článek 21b Zprostředkující mateřský podnik v EU 1. Dvě nebo více institucí v Unii, které jsou součástí téže skupiny ze třetí země, musí mít jediný zprostředkující mateřský podnik v EU, který je usazen v Unii. 2. Příslušné orgány mohou institucím uvedeným v odstavci 1 povolit, aby měly dva zprostředkující mateřské podniky v EU, pokud dospějí k závěru, že by zřízení jediného zprostředkujícího mateřského podniku v EU:
3. Zprostředkující mateřský podnik v EU musí být úvěrovou institucí povolenou v souladu s článkem 8 nebo finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností schválenou v souladu s článkem 21a. Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce platí, že pokud žádná z institucí uvedených v odstavci 1 tohoto článku není úvěrovou institucí nebo pokud v souvislosti s investičními činnostmi musí být zřízen druhý zprostředkující mateřský podnik v EU, aby byl splněn povinný požadavek uvedený v odstavci 2 tohoto článku, může být zprostředkující mateřský podnik v EU nebo druhý zprostředkující mateřský podnik v EU investičním podnikem povoleným v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice 2014/65/EU, který podléhá směrnici 2014/59/EU. 4. Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže celková hodnota aktiv skupiny ze třetí země v Unii je nižší než 40 miliard EUR. 5. Pro účely tohoto článku je celková hodnota aktiv skupiny ze třetí země v Unii součtem:
6. Příslušné orgány oznámí orgánu EBA tyto informace týkající se každé skupiny z třetí země působící v jejich jurisdikci:
7. EBA na své internetové stránce zveřejní seznam všech skupin ze třetí země působících v Unii a jejich zprostředkující mateřský podnik v EU, nebo případně zprostředkující mateřské podniky v EU. Příslušné orgány zajistí, aby každá instituce v jejich jurisdikci, která je součástí skupiny ze třetí země, splňovala jednu z těchto podmínek:
8. Odchylně od odstavce 1 skupiny ze třetí země, které působí v Unii prostřednictvím více než jedné instituce a jejichž celková hodnota aktiv k 27. červnu 2019 dosahuje nejméně 40 miliard EUR, musí mít do 30. prosince 2023 zprostředkující mateřský podnik v EU nebo v případě použití odstavce 2 dva zprostředkující mateřské podniky v EU. 9. Do 30. prosince 2026 Komise po konzultaci s orgánem EBA přezkoumá požadavky, které institucím ukládá tento článek, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Tato zpráva alespoň posoudí:
10. Do 28. června 2021 předloží EBA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o zacházení s pobočkami ze třetích zemí podle vnitrostátního práva členských států. Tato zpráva alespoň posoudí:
V případě potřeby předloží Komise na základě doporučení orgánu EBA Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh. (*3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48)." (*4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).“" |
10) |
V čl. 23 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
|
11) |
Článek 47 se mění takto:
|
12) |
Článek 56 se mění takto:
|
13) |
V čl. 57 odst. 1 se úvodní věta nahrazuje tímto: „1. Bez ohledu na články 53, 54 a 55 členské státy zajistí, aby mohla probíhat výměna informací mezi příslušnými orgány a orgány odpovědnými za dohled nad:“. |
14) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 58a Předávání informací mezinárodním subjektům 1. Bez ohledu na čl. 53 odst. 1 a článek 54 mohou příslušné orgány při dodržení podmínek stanovených v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku předat některé informace následujícím subjektům nebo je s nimi sdílet:
2. Příslušné orgány mohou důvěrné informace sdílet pouze na výslovnou žádost dotčeného subjektu a jsou-li splněny alespoň tyto podmínky:
3. Podá-li žádost kterýkoli ze subjektů uvedených v odstavci 1, mohou příslušné orgány předat pouze souhrnné nebo anonymizované informace; jiné informace mohou sdílet pouze ve svých prostorách. 4. Pokud sdělení informací zahrnuje zpracování osobních údajů, musí být při každém zpracování osobních údajů prováděném žádajícím subjektem dodrženy požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*6). (*6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).“" |
15) |
V čl. 63 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Členské státy stanoví, že příslušné orgány mohou požadovat nahrazení osoby uvedené v prvním pododstavci, pokud tato osoba svým jednáním poruší své povinnosti podle prvního pododstavce.“ |
16) |
Článek 64 se mění takto:
|
17) |
V čl. 66 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
18) |
V čl. 67 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
19) |
Článek 74 se nahrazuje tímto: „Článek 74 Vnitřní správa a řízení, ozdravné plány a plány řešení krize „1. Instituce musí mít spolehlivé systémy správy a řízení, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními odpovědnostmi, účinnými postupy pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž instituce je nebo může být vystavena, přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádné správy a účetních postupů, a zásady a postupy odměňování, které odpovídají náležitému a účinnému řízení rizik a podporují je. Zásady a postupy odměňování uvedené v prvním pododstavci musí být genderově neutrální. 2. Systémy, postupy a mechanismy uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí být komplexní a úměrné povaze, rozsahu a složitosti rizika spojeného s modelem podnikání a s činností instituce. Zohlední se technická kritéria stanovená v článcích 76 až 95. 3. EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o systémech, postupech a mechanismech uvedených v odstavci 1 tohoto článku s přihlédnutím k odstavci 2 tohoto článku. EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o genderově neutrálních zásadách odměňování pro instituce. Do dvou let ode dne zveřejnění obecných pokynů uvedených v druhém pododstavci vydá EBA na základě informací shromážděných příslušnými orgány zprávu o tom, jak instituce genderově neutrální zásady odměňování uplatňují.“ |
20) |
V článku 75 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Příslušné orgány shromažďují informace zpřístupněné v souladu s kritérii pro zpřístupňování informací podle čl. 450 odst. 1 písm. g), h), i) a k) nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i informace poskytnuté institucemi o rozdílech v odměňování žen a mužů, a používají tyto informace ke srovnávání trendů a postupů odměňování. Příslušné orgány poskytují tyto informace orgánu EBA.“ |
21) |
Článek 84 se nahrazuje tímto: „Článek 84 Úrokové riziko investičního portfolia 1. Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly interní systémy a uplatňovaly standardizovanou metodiku nebo zjednodušenou standardizovanou metodiku pro identifikaci, hodnocení, řízení a snižování rizik vyplývajících z případných změn v úrokových sazbách, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce. 2. Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly systémy vyhodnocování a monitorování rizik vyplývajících z případných změn v úvěrových rozpětích, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce. 3. Příslušný orgán může vyžadovat, aby instituce uplatňovala standardizovanou metodiku uvedenou v odstavci 1 v případě, že interní systémy zavedené touto institucí za účelem hodnocení rizik uvedených ve zmíněném odstavci nejsou uspokojivé. 4. Příslušný orgán může vyžadovat, aby malá a nepříliš složitá instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013 používala standardizovanou metodiku, pokud se domnívá, že zjednodušená standardizovaná metodika není vhodná ke zjištění úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia této instituce. 5. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které pro účely tohoto článku upřesní standardizovanou metodiku, již mohou instituce uplatňovat k hodnocení rizik uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně zjednodušené standardizované metodiky pro malé a nepříliš složité instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013, která je alespoň stejně konzervativní jako standardizovaná metodika. EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 28. června 2020. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 6. EBA vydá obecné pokyny k upřesnění kritérií pro:
EBA tyto obecné pokyny vydá do 28. června 2020.“ |
22) |
V článku 85 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly zásady a postupy pro hodnocení a řízení expozice vůči operačnímu riziku, včetně rizik modelů a rizik plynoucích z outsourcingu, a pro pokrytí méně četných, ale vysoce rizikových událostí. Pro účely těchto zásad a postupů instituce jasně zformulují, co tvoří podstatu operačního rizika.“ |
23) |
V čl. 88 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Členské státy zajistí, aby byly údaje o úvěrech poskytnutých členům vedoucího orgánu a jejich spřízněným stranám řádně zdokumentovány a na žádost poskytnuty příslušným orgánům. Pro účely tohoto článku se „spřízněnou stranou“ rozumí:
|
24) |
V článku 89 se doplňuje nový odstavec, který zní: „6. Do 1. ledna 2021 Komise po konzultaci s orgány EBA, EIOPA a ESMA přezkoumá, zda jsou informace uvedené v odst. 1 písm. a) až f) stále odpovídající, přičemž zohlední předchozí posouzení dopadů, mezinárodní dohody a vývoj právních předpisů v Unii, a zda lze do odstavce 1 doplnit další relevantní požadavky na informace. Do 30. června 2021 Komise na základě konzultace s orgány EBA, EIOPA a ESMA podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o posouzení uvedeném v tomto odstavci a v případě potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.“ |
25) |
Článek 91 se mění takto:
|
26) |
Článek 92 se mění takto:
|
27) |
Článek 94 se mění takto:
|
28) |
Článek 97 se mění takto:
|
29) |
Článek 98 se mění takto:
|
30) |
V čl. 99 odst. 2 se zrušuje písmeno b). |
31) |
Článek 103 se zrušuje. |
32) |
Článek 104 se mění takto:
|
33) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 104a Dodatečný kapitálový požadavek 1. Příslušné orgány uloží dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a) v případě, že na základě přezkumů provedených v souladu s články 97 a 101 zjistí u některé instituce kteroukoli z těchto situací:
Příslušné orgány uloží dodatečné kapitálové požadavky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných jednotlivými institucemi v důsledku jejich činností, včetně těch, které odrážejí dopad určitého hospodářského a tržního vývoje na rizikový profil dané instituce. 2. Pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku se má za to, že rizika nebo prvky rizik nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 pouze v případě, že objemy, druhy a rozdělení kapitálu, které příslušný orgán považuje za přiměřené při zohlednění přezkumu hodnocení provedeného institucemi v rámci dohledu v souladu s čl. 73 prvním pododstavcem této směrnice, jsou vyšší než kapitálové požadavky stanovené v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402. Pro účely prvního pododstavce posoudí příslušné orgány s ohledem na rizikový profil každé jednotlivé instituce rizika, jimž je daná instituce vystavena, včetně:
Za rizika nebo prvky těchto rizik, jež budou navzdory dodržení příslušných požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 pravděpodobně podceněny, se nepovažují rizika nebo prvky rizik v rozsahu, v jakém se na ně vztahují přechodná ustanovení nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 575/2013. Pro účely prvního pododstavce kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika nebo prvky rizik, které byly na základě posouzení uvedeného v druhém pododstavci tohoto odstavce označeny za významné a které nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402. Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic lze považovat za významné přinejmenším v případech uvedených v čl. 98 odst. 5, nedospějí-li příslušné orgány při provádění přezkumu a hodnocení k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany instituce přiměřené a že instituce není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně. 3. Je-li za účelem řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky, která nejsou dostatečně pokryta podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadován dodatečný kapitál, příslušné orgány určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle odst. 1 písm. a) tohoto článku jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za dostatečný podle odstavce 2 tohoto článku, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a čtvrté nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402. Je-li za účelem řešení rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadován dodatečný kapitál, příslušné orgány určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle odst. 1 písm. a) tohoto článku jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za dostatečný podle odstavce 2 tohoto článku, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013. 4. Instituce splní dodatečný kapitálový požadavek uložený příslušným orgánem podle čl. 104 odst. 1 písm. a) kapitálem splňujícím tyto podmínky:
Odchylně od prvního pododstavce může příslušný orgán v případě nutnosti a s ohledem na zvláštní situaci dané instituce požadovat, aby dodatečný kapitálový požadavek splnila s vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1. Kapitál použitý ke splnění dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky se nepoužije ke splnění žádného z těchto požadavků:
Kapitál použitý ke splnění dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, se nepoužije ke splnění žádného z těchto požadavků:
5. Příslušný orgán každé instituci řádně písemně odůvodní rozhodnutí uložit dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a), a to alespoň jasným popisem úplného posouzení prvků podle odstavců 1 až 4 tohoto článku. Součástí tohoto odůvodnění je v případě uvedeném v odst. 1 písm. e) tohoto článku zvláštní zdůvodnění, proč se uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu již nepovažuje za dostatečné. Článek 104b Pokyn k držení dodatečného kapitálu 1. Podle strategií a postupů uvedených v článku 73 instituce určí vnitřně stanovený kapitál v přiměřené kapitálové výši, která stačí k pokrytí veškerých rizik, jimž je instituce vystavena, a k zajištění toho, aby kapitál instituce byl schopen absorbovat potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch, které byly zjištěny při zátěžových testech v rámci dohledu uvedených v článku 100. 2. Příslušné orgány provádějí pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu, kterou každá instituce stanovila v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, v rámci přezkumů a hodnocení prováděných v souladu s články 97 a 101, včetně výsledků zátěžových testů podle článku 100. Na základě uvedeného přezkumu příslušné orgány určí pro každou instituci celkovou úroveň kapitálu, kterou považují za vhodnou. 3. Příslušné orgány sdělí institucím svůj pokyn k držení dodatečného kapitálu. Pokyn k držení dodatečného kapitálu zahrnuje kapitál převyšující příslušný objem kapitálu požadovaný podle části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013, kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402, čl. 104 odst. 1 písm. a) a čl. 128 bodu 6 této směrnice nebo případně čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, jenž je nezbytný k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou příslušné orgány považují za vhodnou podle odstavce 2 tohoto článku. 4. Pokyn příslušných orgánů k držení dodatečného kapitálu podle odstavce 3 tohoto článku je specifický pro každou instituci. Rizika, která jsou řešena prostřednictvím dodatečného kapitálového požadavku uloženého podle čl. 104 odst. 1 písm. a), může zahrnovat pouze v míře, v jaké zahrnuje aspekty těchto rizik, které v daném požadavku dosud nejsou zahrnuty. 5. Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, který má řešit jiná rizika než riziko nadměrné páky, se nepoužije ke splnění žádného z následujících požadavků:
Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku k řešení rizika nadměrné páky se nepoužije ke splnění kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadavku stanoveného v článku 104a této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení rizika nadměrné páky ani požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru uvedeného v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013. 6. Nesplnění pokynu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku v případě, že instituce splňuje příslušné kapitálové požadavky stanovené v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU 2017/2402, příslušný dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice a případně požadavek kombinovaných kapitálových rezerv nebo požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru uvedený v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, nezpůsobí uplatnění omezení podle článku 141 nebo 141b této směrnice. Článek 104c Spolupráce s orgány příslušnými k řešení krize Příslušné orgány informují orgány příslušné k řešení krize o dodatečných kapitálových požadavcích uložených institucím podle čl. 104 odst. 1 písm. a) a o jakémkoli pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleném institucím v souladu s čl. 104b odst. 3. (*7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).“" |
34) |
V článku 105 se zrušuje písmeno d). |
35) |
V článku 108 se zrušuje odstavec 3. |
36) |
Článek 109 se mění takto:
|
37) |
Článek 111 se nahrazuje tímto: „Článek 111 Určení orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě 1. Je-li mateřský podnik mateřskou úvěrovou institucí v členském státě nebo mateřskou úvěrovou institucí v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad danou mateřskou úvěrovou institucí v členském státě nebo mateřskou úvěrovou institucí v EU vykonává dohled na individuálním základě. Je-li mateřský podnik mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU a žádný z jeho dceřiných podniků není úvěrovou institucí, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad daným mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU vykonává dohled na individuálním základě. Je-li mateřský podnik mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU a nejméně jeden z jeho dceřiných podniků je úvěrovou institucí, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán této úvěrové instituce nebo v případě několika úvěrových institucí příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou. 2. Je-li mateřský podnik instituce mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad danou institucí vykonává dohled na individuálním základě. 3. Pokud dvě nebo více institucí, které mají povolení v Unii, mají tutéž mateřskou finanční holdingovou společnost v členském státě, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společnost v členském státě, mateřskou finanční holdingovou společnost v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společnost v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě:
4. Je-li konsolidace požadována podle čl. 18 odst. 3 nebo 6 nařízení (EU) č. 575/2013, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou nebo v případě, že skupina nezahrnuje žádnou úvěrovou instituci, příslušný orgán investičního podniku s nejvyšší bilanční sumou. 5. Odchylně od odst. 1 třetího pododstavce, odst. 3 písm. b) a odstavce 4 je v případě, že příslušný orgán vykonává na individuálním základě dohled nad více než jednou úvěrovou institucí ve skupině, orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který vykonává na individuálním základě dohled nad jednou nebo více úvěrovými institucemi ve skupině, jestliže součet bilančních sum úvěrových institucí podléhajících jeho dohledu je vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucí, nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán. Odchylně od odst. 3 písm. c) platí, že vykonává-li příslušný orgán na individuálním základě dohled nad více než jedním investičním podnikem ve skupině, je orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který vykonává na individuálním základě dohled nad jedním nebo více investičními podniky ve skupině s nejvyšší celkovou bilanční sumou. 6. V konkrétních případech mohou příslušné orgány na základě vzájemné dohody upustit od kritérií uvedených v odstavcích 1, 3 a 4 a mohou výkonem dohledu na konsolidovaném základě pověřit jiný příslušný orgán, pokud by použití těchto kritérií bylo nevhodné s ohledem na dotčené instituce a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech nebo na potřebu zajistit kontinuitu dohledu na konsolidovaném základě ze strany téhož příslušného orgánu. V takových případech mají mateřská instituce v EU, mateřská finanční holdingová společnost v EU, mateřská smíšená finanční holdingová společnost v EU nebo případně instituce s nejvyšší bilanční sumou právo vyjádřit se před tím, než příslušné orgány přijmou rozhodnutí. 7. Příslušné orgány oznámí Komisi a orgánu EBA neprodleně veškeré dohody, na něž se vztahuje odstavec 6.“ |
38) |
Článek 113 se nahrazuje tímto: „Článek 113 Společná rozhodnutí ohledně obezřetnostních požadavků pro jednotlivé instituce 1. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU učiní vše, co je v jejich silách, aby dosáhly společného rozhodnutí:
2. Společných rozhodnutí podle odstavce 1 bude dosaženo:
Společná rozhodnutí uvedená v odstavci 1 tohoto článku také náležitě zohlední posouzení rizika dceřiných podniků vypracované dotčenými příslušnými orgány v souladu s články 73, 97, 104a a 104b. Společná rozhodnutí uvedená v odst. 1 písm. a) a b) mají podobu dokumentů obsahujících úplná odůvodnění, které mateřské instituci v EU poskytne orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě. V případě nesouhlasu konzultuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na žádost kteréhokoli jiného dotčeného příslušného orgánu orgán EBA. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může konzultovat orgán EBA z vlastního podnětu. 3. V případě, že příslušné orgány nedosáhnou takového společného rozhodnutí v rámci lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku, rozhodne o použití článků 73, 86 a 97, čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 této směrnice na konsolidovaném základě orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po řádném zohlednění posouzení rizika dceřiných podniků provedeném dotčenými příslušnými orgány. Pokud na konci lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupí záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odloží své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které může EBA vydat podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodne v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku se považují za lhůty pro smírné urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Relevantní příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské úvěrové instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU rozhodnou o použití článků 73, 86 a 97, čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 této směrnice na individuálním nebo subkonsolidovaném základě po náležitém zohlednění názorů a výhrad vyjádřených orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě. Pokud na konci kterékoli ze lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupí záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, odloží příslušné orgány své rozhodnutí a vyčkají na rozhodnutí, které EBA přijme podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodnou v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku se považují za lhůty pro smírné urovnání sporu ve smyslu uvedeného nařízení. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Rozhodnutí mají podobu dokumentu obsahujícího plná odůvodnění a zohledňují posouzení rizik, názory a výhrady ostatních příslušných orgánů vyjádřené ve lhůtách uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě doručí tento dokument všem dotčeným příslušným orgánům a mateřské instituci v EU. Pokud byl konzultován EBA, všechny příslušné orgány jeho doporučení zváží a podají vysvětlení ohledně všech významných odchylek od tohoto doporučení. 4. Společná rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí přijatá příslušnými orgány v případě, že neexistuje společné rozhodnutí podle odstavce 3, se považují za směrodatná a jsou příslušnými orgány uplatňována v dotčených členských státech. Společná rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku a jakékoli rozhodnutí přijaté v případě, že neexistuje společné rozhodnutí podle odstavce 3 tohoto článku, se aktualizují každoročně nebo za výjimečných okolností v případě, že příslušný orgán odpovědný za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU písemně podá orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě plně odůvodněnou žádost o aktualizaci rozhodnutí o použití čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105. Za těchto výjimečných okolností se aktualizace může provádět na dvoustranném základě, tj. může se na ní podílet orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušný orgán podávající žádost. 5. EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro zajištění jednotných podmínek uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v tomto článku, pokud jde o použití článků 73, 86 a 97 a čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí. EBA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do 1. července 2014. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.“ |
39) |
V článku 115 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3. Není-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě totožný s příslušným orgánem v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost schválená v souladu s článkem 21a usazena, uzavřou se dohody o koordinaci a spolupráci uvedené v odstavci 1 tohoto článku rovněž s příslušným orgánem členského státu, ve kterém je usazen mateřský podnik.“ |
40) |
Článek 116 se mění takto:
|
41) |
V článku 117 se doplňují nové odstavce, které znějí: „5. Příslušné orgány, finanční zpravodajské jednotky a orgány příslušné k dohledu nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849 pro účely zajištění souladu s uvedenou směrnicí vzájemně úzce spolupracují v rámci svých pravomocí a vzájemně si poskytují informace, jež jsou relevantní pro plnění jejich příslušných úkolů podle této směrnice, nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice (EU) 2015/849, pokud tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajícího šetření, vyšetřování nebo řízení v souladu s trestním či správním právem členského státu, v němž se příslušný orgán, finanční zpravodajská jednotka nebo orgán příslušný k dohledu nad povinnými osobami uvedenými v čl. 2 odst. 1 bodech 1 a 2 směrnice (EU) 2015/849 nachází. EBA může příslušným orgánům v případě sporu týkajícího se koordinace činností dohledu podle tohoto článku pomoci z vlastního podnětu v souladu s čl. 19 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1093/2010. 6. V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 vydá EBA do 1. ledna 2020 obecné pokyny, v nichž upřesní způsob spolupráce a výměny informací mezi orgány uvedenými v odstavci 5 tohoto článku, zejména ve vztahu k přeshraničním skupinám a v souvislosti se zjištěním závažných porušení pravidel pro boj proti praní peněz.“ |
42) |
V článku 119 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. S výhradou článku 21a přijmou členské státy jakákoli opatření nezbytná k zahrnutí finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností do konsolidovaného dohledu.“ |
43) |
Netýká se českého znění. |
44) |
V čl. 125 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Pokud je podle článku 111 této směrnice orgánem vykonávajícím na konsolidovaném základě dohled nad skupinou s mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností jiný orgán než koordinátor určený v souladu s článkem 10 směrnice 2002/87/ES, spolupracují tento orgán a koordinátor pro účely uplatňování této směrnice a nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě. Za účelem usnadnění a zavedení účinné spolupráce uzavřou písemné dohody o koordinaci a spolupráci.“ |
45) |
V článku 128 se za první pododstavec vkládají nové pododstavce, které znějí: „Instituce nesmějí kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem plnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv uvedeného v prvním pododstavci bodě 6 tohoto článku používat ke splnění žádného z požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013, dodatečných kapitálových požadavků uložených podle článku 104a této směrnice k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a pokynu sděleného v souladu s čl. 104b odst. 3 této směrnice k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky. Instituce nesmějí kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem plnění jednoho z prvků svého požadavku kombinovaných kapitálových rezerv používat ke splnění ostatních příslušných prvků svého požadavku kombinovaných kapitálových rezerv. Instituce nesmějí kmenový kapitál tier 1 udržovaný za účelem plnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv uvedeného v prvním pododstavci bodě 6 tohoto článku používat ke splnění rizikově založených složek požadavků stanovených v článcích 92a a 92b nařízení (EU) č. 575/2013 a v článcích 45c a 45d směrnice 2014/59/EU.“ |
46) |
Články 129 a 130 se nahrazují tímto: „Článek 129 Požadavek na udržování bezpečnostní kapitálové rezervy 1. Členské státy vyžadují, aby instituce nad rámec kmenového kapitálu tier 1 udržovaného za účelem splnění kteréhokoli z požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 udržovaly bezpečnostní kapitálovou rezervu kmenového kapitálu tier 1 rovnající se 2,5 % celkového objemu jejich rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení na individuálním a případně konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II uvedeného nařízení. 2. Odchylně od odstavce 1 může členský stát od dodržování požadavků stanovených v odstavci 1 osvobodit malé a střední investiční podniky, pokud toto osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému daného členského státu. Rozhodnutí uplatnit osvobození uvedené v prvním pododstavci musí být plně odůvodněné a musí obsahovat vysvětlení, proč dané osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému členského státu, a přesnou definici malých a středních investičních podniků, které mají být osvobozeny. Členské státy, které se rozhodnou osvobození uvedené v prvním pododstavci uplatnit, oznámí tuto skutečnost ESRB. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států. 3. Pro účely odstavce 2 určí členské státy orgán, který bude zodpovídat za uplatňování tohoto článku. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán. 4. Pro účely odstavce 2 se investiční podniky klasifikují jako malé nebo střední v souladu s doporučením Komise 2003/361/ES (*8). 5. V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek stanovený v odstavci 1 tohoto článku, bude podléhat omezením týkajícím se rozdělování výnosů uvedeným v čl. 141 odst. 2 a 3. Článek 130 Požadavek na udržování proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci 1. Členské státy vyžadují, aby instituce udržovaly proticyklickou kapitálovou rezervu stanovenou konkrétně pro danou instituci, jež se rovná celkovému objemu jejich rizikové expozice vypočtenému v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 vynásobenému váženým průměrem sazeb proticyklické kapitálové rezervy vypočtených v souladu s článkem 140 této směrnice na individuálním a případně konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II uvedeného nařízení. Tato kapitálová rezerva je tvořena kmenovým kapitálem tier 1. 2. Odchylně od odstavce 1 může členský stát od dodržování požadavků stanovených v odstavci 1 osvobodit malé a střední investiční podniky, pokud toto osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému daného členského státu. Rozhodnutí uplatnit osvobození uvedené v prvním pododstavci musí být plně odůvodněné a musí obsahovat vysvětlení, proč dané osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému členského státu, a přesnou definici malých a středních investičních podniků, které mají být osvobozeny. Členské státy, které se rozhodnou osvobození uvedené v prvním pododstavci uplatnit, oznámí tuto skutečnost ESRB. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států. 3. Pro účely odstavce 2 určí členské státy orgán, který bude zodpovídat za uplatňování tohoto článku. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán. 4. Pro účely odstavce 2 se investiční podniky klasifikují jako malé a střední v souladu s doporučením 2003/361/ES. 5. V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek stanovený v odstavci 1 tohoto článku, bude podléhat omezením týkajícím se rozdělování výnosů uvedeným v čl. 141 odst. 2 a 3. (*8) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).“" |
47) |
V článku 131 se slova „instituce G-SVI“ a „instituce J-SVI“ ve všech mluvnických tvarech nahrazují zkratkami „G-SVI“ a „J-SVI“ a text článku se mění takto:
|
48) |
Článek 132 se zrušuje. |
49) |
Články 133 a 134 se nahrazují tímto: „Článek 133 Požadavek na udržování kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika 1. Každý členský stát může pro finanční sektor nebo pro jedno či více pododvětví tohoto sektoru zavést pro všechny expozice nebo jejich podmnožinu podle odstavce 5 tohoto článku povinnost udržovat kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika tvořenou kmenovým kapitálem tier 1 za účelem předcházení makroobezřetnostním nebo systémovým rizikům, na která se nevztahuje nařízení (EU) č. 575/2013 a články 130 a 131 této směrnice, a zmírnění těchto rizik, ve smyslu rizika narušení kontinuity finančního systému, které může mít závažné negativní důsledky pro finanční systém a reálnou ekonomiku v konkrétním členském státě. 2. Instituce vypočtou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika takto:
kde: BSR = kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika rT = sazba kapitálové rezervy platná pro celkový objem rizikové expozice instituce; ET = celkový objem rizikové expozice instituce vypočtený v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013; i= index označující podmnožinu expozic uvedených v odstavci 5; ri = sazba kapitálové rezervy platná pro objem rizikové expozice podmnožiny expozic i a Ei = objem rizikové expozice instituce pro podmnožinu expozic i vypočtený v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. 3. Pro účely odstavce 1 určí členské státy orgán, který bude odpovědný za stanovení kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a určení expozic a podskupin institucí, na něž se vztahuje. Tímto orgánem je buď příslušný orgán, nebo pověřený orgán. 4. Pro účely odstavce 1 tohoto článku může relevantní příslušný orgán, nebo pověřený orgán požadovat, aby instituce držely kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika tvořenou kmenovým kapitálem tier 1, která se vypočte v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a to na individuálním, konsolidovaném nebo případně subkonsolidovaném základě, v souladu s částí první hlavou II nařízení (EU) č. 575/2013. 5. Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se může vztahovat na:
6. V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 EBA po konzultaci s ESRB vydá do 30. června 2020 obecné pokyny o vhodných podmnožinách expozic, na něž může příslušný orgán nebo pověřený orgán uplatňovat kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika v souladu s odst. 5 písm. f) tohoto článku. 7. Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se použije na všechny expozice nebo podmnožinu expozic podle odstavce 5 tohoto článku všech institucí, pro něž jsou orgány dotčených členských států příslušné v souladu s touto směrnicí, nebo jedné či více podskupin těchto institucí a je stanovena v krocích s úpravou po 0,5 procentního bodu nebo násobcích této hodnoty. Pro jednotlivé podskupiny institucí a podmnožiny expozic mohou být zavedeny různé požadavky. Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika neřeší rizika, na něž se vztahují články 130 a 131. 8. Při stanovení požadavku na udržování kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika dodržuje příslušný orgán nebo pověřený orgán tyto zásady:
9. Příslušný orgán, nebo pověřený orgán informuje ESRB před zveřejněním rozhodnutí podle odstavce 13. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států. Je-li instituce, na kterou se vztahuje jedna nebo více sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika, dceřiným podnikem, jehož mateřský podnik je usazen v jiném členském státě, příslušný orgán nebo pověřený orgán vyrozumí rovněž orgány daného členského státu. Vztahuje-li se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika na expozice nacházející se v třetích zemích, příslušný orgán, nebo pověřený orgán to oznámí rovněž ESRB. ESRB předá tato oznámení neprodleně orgánům dohledu těchto třetích zemí. Tato oznámení obsahují podrobné informace o:
Pokud rozhodnutí o stanovení sazby kapitálové rezervy pro systémová rizika vede ke snížení dříve stanovené sazby nebo nevede k žádné změně této sazby, příslušný orgán, nebo pověřený orgán se řídí pouze tímto odstavcem. 10. Pokud nemá stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 3 % pro jakoukoli z těchto expozic, příslušný orgán, nebo pověřený orgán informuje ESRB v souladu s odstavcem 9 jeden měsíc před zveřejněním rozhodnutí podle odstavce 13. Pro účely tohoto odstavce se uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem podle článku 134 nezapočítá do 3 % prahové hodnoty. 11. Pokud má stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek pro kteroukoli z těchto expozic kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nejvýše 5 %, příslušný orgán nebo pověřený orgán členského státu, který tuto kapitálovou rezervu stanoví, požádá v oznámení předloženém v souladu s odstavcem 9 o stanovisko Komise. Komise poskytne své stanovisko do jednoho měsíce od obdržení oznámení. Je-li stanovisko Komise záporné, příslušný orgán, nebo pověřený orgán členského státu, který kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika stanoví, se tímto stanoviskem řídí, nebo uvede důvody, proč tak neučiní. Je-li instituce, na kterou se vztahuje jedna nebo více sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika, dceřiným podnikem, jehož mateřský podnik je usazen v jiném členském státě, příslušný orgán nebo pověřený orgán požádá v oznámení předloženém v souladu s odstavcem 9 o doporučení Komise a ESRB. Komise i ESRB poskytnou svá doporučení do šesti týdnů od obdržení oznámení. Pokud orgány dceřiného podniku a mateřského podniku nedosáhnou shody na sazbě nebo sazbách kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika platných pro tuto instituci a v případě negativního doporučení ze strany Komise i ESRB, příslušný orgán, nebo pověřený orgán mohou postoupit záležitost orgánu EBA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. Rozhodnutí o stanovení sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika pro tyto expozice se pozastaví, dokud EBA nevydá rozhodnutí. 12. Pokud má stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek pro kteroukoli z těchto expozic kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 5 %, příslušný orgán, nebo pověřený orgán před zavedením kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika požádá o povolení Komise. Do šesti týdnů od obdržení oznámení podle odstavce 9 tohoto článku poskytne ESRB Komisi stanovisko k tomu, zda je kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika považována za vhodnou. EBA rovněž může Komisi poskytnout k dané kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika stanovisko podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1093/2010. Do tří měsíců od obdržení oznámení podle odstavce 9 přijme Komise akt, jímž zmocní příslušný orgán, nebo pověřený orgán k přijetí navrženého opatření, s přihlédnutím k případnému posouzení ze strany ESRB a EBA a pokud je Komise přesvědčena o tom, že sazba nebo sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika nemají neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku tím, že by bránily řádnému fungování vnitřního trhu nebo vytvářely překážky jeho fungování. 13. Každý příslušný orgán, nebo pověřený orgán oznámí stanovení nebo úpravu jedné nebo více sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika zveřejněním na příslušné internetové stránce. Zveřejní se přinejmenším tyto informace:
Informace uvedené v prvním pododstavci písm. d) se do zveřejnění nezahrnou, pokud by jejich zveřejnění mohlo ohrozit stabilitu finančního systému. 14. V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek stanovený v odstavci 1 tohoto článku, bude podléhat omezením týkajícím se rozdělování výnosů uvedeným v čl. 141 odst. 2 a 3. V případě, že použití omezení týkajících se rozdělování výnosů vede k neuspokojivému zlepšení kmenového kapitálu tier 1 instituce z hlediska příslušného systémového rizika, mohou příslušné orgány přijmout dodatečná opatření v souladu s článkem 64. 15. Pokud se příslušný orgán, nebo pověřený orgán rozhodne stanovit kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika na základě expozic nacházejících se v jiných členských státech, musí být tato kapitálová rezerva stanovena rovnocenně na všechny expozice nacházející se v Unii, ledaže by byla stanovena v zájmu uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem v souladu s článkem 134. Článek 134 Uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika 1. Jiné členské státy mohou uznat sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovenou v souladu s článkem 133 a mohou ji uplatňovat vůči institucím s vnitrostátním povolením u expozic nacházejících se v členském státě, který uvedenou sazbu stanoví. 2. Pokud členský stát uzná sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro instituce s vnitrostátním povolením v souladu s odstavcem 1, oznámí to ESRB. ESRB předá toto oznámení neprodleně Komisi, orgánu EBA a členskému státu, který uvedenou sazbu neprodleně stanoví. 3. Členský stát při rozhodování o tom, zda uzná sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, zohlední informace předložené v souladu s čl. 133 odst. 9 a 13 členským státem, který uvedenou sazbu stanoví. 4. Pokud členské státy uznají sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro instituce s vnitrostátním povolením, může být taková rezerva kumulativní s kapitálovou rezervou pro krytí systémového rizika použitou v souladu s článkem 133, pokud uvedené kapitálové rezervy řeší odlišná rizika. Pokud kapitálové rezervy řeší tatáž rizika, použije se pouze vyšší z nich. 5. Členský stát, který stanoví sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s článkem 133 této směrnice, může požádat ESRB o vydání doporučení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 pro jeden nebo více členských států, které mohou dotčenou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika uznat.“ |
50) |
Článek 136 se mění takto:
|
51) |
V článku 141 se odstavce 1 až 6 nahrazují tímto: „1. Instituce, která splňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, nerozděluje výnosy související s kmenovým kapitálem tier 1 v rozsahu, v jakém by došlo ke snížení kmenového kapitálu tier 1 na takovou úroveň, kdy by požadavek kombinovaných kapitálových rezerv již splněn nebyl. 2. Instituce, která nesplňuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, vypočte nejvyšší rozdělitelnou částku (dále jen „MDA“) v souladu s odstavcem 4 a oznámí ji příslušnému orgánu. Použije-li se první pododstavec, instituce nepřijme žádné z níže uvedených opatření dříve, než vypočte MDA:
3. Jestliže instituce nesplňuje nebo nepřekračuje požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, nevyplatí prostřednictvím žádného z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) částku vyšší než MDA, která se vypočte v souladu s odstavcem 4. 4. Instituce vypočtou MDA vynásobením součtu vypočteného v souladu s odstavcem 5 činitelem určeným v souladu s odstavcem 6. MDA se sníží o jakoukoli částku vyplývající z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c). 5. Součet, jenž se má vynásobit podle odstavce 4, se skládá z:
6. Druhý činitel součinu se určí takto:
Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kombinovaných kapitálových rezerv se vypočtou takto:
kde: Qn = pořadové číslo daného kvartilu.“ |
52) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 141a Nesplnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv Má se za to, že instituce neplní požadavek kombinovaných kapitálových rezerv pro účely článku 141, nemá-li kapitál ve výši a kvalitě potřebné ke splnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv zároveň s každým požadavkem uvedeným v:
Článek 141b Omezení týkající se rozdělování výnosů v případě nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru 1. Instituce, která splňuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, nerozdělí výnosy související s kmenovým kapitálem tier 1 v rozsahu, v jakém by tím došlo ke snížení jejího kmenového kapitálu tier 1 na úroveň, kdy by požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru již splněn nebyl. 2. Instituce, která nesplňuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, vypočte nejvyšší rozdělitelnou částku související s pákovým poměrem (dále jen „L-MDA“) v souladu s odstavcem 4 a oznámí tuto částku příslušnému orgánu. Použije-li se první pododstavec, instituce nepřijme žádné z níže uvedených opatření dříve, než vypočte L-MDA:
3. Jestliže instituce nesplňuje nebo nepřekračuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, nevyplatí prostřednictvím žádného z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) částku vyšší než L-MDA, která se vypočte v souladu s odstavcem 4. 4. Instituce vypočtou L-MDA vynásobením součtu vypočteného v souladu s odstavcem 5 činitelem určeným v souladu s odstavcem 6. L-MDA se sníží o jakoukoli částku vyplývající z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c). 5. Součet, jenž se má vynásobit podle odstavce 4, se skládá z:
6. Činitel uvedený v odstavci 4 se určí takto:
Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru se vypočtou takto:
kde: Qn = pořadové číslo daného kvartilu. 7. Omezení stanovená tímto článkem se použijí pouze na platby, které budou mít za následek snížení kmenového kapitálu tier 1 nebo snížení zisků, a za podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nebude představovat selhání nebo splnění podmínky pro zahájení insolvenčního řízení proti dotčené instituci. 8. Pokud některá instituce nesplní požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru a má v úmyslu rozdělit kterýkoli ze svých rozdělitelných zisků nebo podniknout opatření uvedená v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) tohoto článku, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu a poskytne informace uvedené v čl. 141 odst. 8, s výjimkou písm. a) bodu iii), a L-MDA vypočtenou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku. 9. Instituce udržují v platnosti opatření k zajištění toho, aby byly částky rozdělitelných zisků a L-MDA vypočteny správně, a musí být schopny na žádost příslušného orgánu přesnost tohoto výpočtu prokázat. 10. Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku zahrne rozdělení v souvislosti s kmenovým kapitálem tier 1 jakoukoli z položek uvedených v čl. 141 odst. 10. Článek 141c Nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru Má se za to, že instituce neplní požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru pro účely článku 141b této směrnice, pokud nemá kmenový kapitál tier 1 ve výši nutné k současnému plnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/213 a požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení a v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice při řešení rizika nadměrné páky, které dostatečně nepokrývá čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013.“ |
53) |
V čl. 142 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: „1. V případě, že instituce nesplňuje na ni vztahující se požadavek kombinovaných kapitálových rezerv, nebo případně na ni použitelný požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, vyhotoví plán zachování kapitálu a předloží jej příslušnému orgánu do pěti pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že předmětný požadavek nesplňuje, ledaže příslušný orgán povolí delší lhůtu v délce nejvýše deseti dnů.“ |
54) |
V čl. 143 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:
|
55) |
Článek 146 se nahrazuje tímto: „Článek 146 Prováděcí akty Změna výše počátečního kapitálu stanovené v článku 12 a hlavě IV za účelem zohlednění hospodářského a měnového vývoje se přijímá prostřednictvím prováděcího aktu přezkumným postupem podle čl. 147 odst. 2.“ |
56) |
Za článek 159 se vkládá nová kapitola, která zní: „KAPITOLA 1a Přechodná ustanovení o finančních holdingových společnostech a smíšených finančních holdingových společnostech Článek 159a Přechodná ustanovení o schvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností Mateřské finanční holdingové společnosti a mateřské smíšené finanční holdingové společnosti, které již existují k 27. červnu 2019, požádají o schválení v souladu s článkem 21a do 28. června 2021. Pokud finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost nepožádá o schválení do 28. června 2021, přijmou se vhodná opatření podle čl. 21a odst. 6. Během přechodného období podle prvního pododstavce tohoto článku mají příslušné orgány veškeré nutné pravomoci dohledu, které jim tato směrnice svěřuje vůči finančním holdingovým společnostem nebo smíšeným finančním holdingovým společnostem, s výhradou schválení v souladu s článkem 21a pro účely konsolidovaného dohledu.“ |
57) |
V článku 161 se doplňuje nový odstavec, který zní: „10. Do 31. prosince 2023 Komise přezkoumá provádění a uplatňování pravomocí dohledu uvedených v čl. 104 odst. 1 písm. j) a l) a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě.“ |
Článek 2
Provedení
1. Členské státy do 28. prosince 2020 přijmou a zveřejní opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Použijí tato opatření ode dne 29. prosince 2020. Opatření, která jsou nezbytná k dosažení souladu se změnami stanovenými v čl. 1 bodě 21 a bodě 29 písm. a), b) a c) této směrnice, pokud jde o článek 84 a čl. 98 odst. 5 a 5a směrnice 2013/36/EU, však použijí ode dne 28. června 2021, a opatření, která jsou nezbytná k dosažení souladu se změnami stanovenými v čl. 1 bodech 52 a 53 této směrnice, pokud jde o články 141b a 141c a čl. 142 odst. 1 směrnice 2013/36/EU, použijí ode dne 1. ledna 2022.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 3
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 4
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne 20. května 2019.
Za Evropský parlament
předseda
A. TAJANI
Za Radu
předseda
G. CIAMBA
(1) Úř. věst. C 34, 31.1.2018, s. 5.
(2) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 36.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2019.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
(7) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).