(EU) 2025/1739Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1739 ze dne 14. srpna 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic pocházejících z Korejské republiky a Tchaj-wanu

(1)

Dne 19. prosince 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic pocházejících z Korejské republiky (dále jen „Korea“) a Tchaj-wanu (dále jen „dotčené země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 4. listopadu 2024 podaly společnosti INEOS Styrolution Switzerland SA, Versalis SpA a Trinseo Europe GmbH (dále jen „žadatelé“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/412 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a tchajwanské a korejské orgány, známé dovozce a uživatele a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Komise obdržela připomínky k zahájení šetření od korejské vlády a společnosti LG Chem.

(7)

Ve svých připomínkách k zahájení šetření (4) společnost LG Chem uvedla, že úroveň důvěrnosti poskytnutá žadatelům v podnětu není v souladu s článkem 6.5.1 antidumpingové dohody Světové obchodní organizace (dále jen „antidumpingová dohoda WTO“) a příslušnou judikaturou. Společnost uvedla, že kompletní úpravou prodejních cen výrobního odvětví Unie na volném trhu Unie bylo porušeno právo společnosti na obhajobu, protože nebylo možné tyto ceny porovnat s korejskými cenami, a tak adekvátně reagovat na tvrzení o újmě.

(8)

V návaznosti na připomínky společnosti LG Chem požádala Komise výrobní odvětví Unie o doplnění chybějících informací do nedůvěrné verze podnětu. Výrobní odvětví Unie poskytlo požadované informace.

(9)

Společnost LG Chem nesouhlasila s tvrzeními o dumpingu uvedenými v podnětu a tvrdila, že tvrzení o nerentabilním prodeji akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic (dále též „ABS“) na korejském domácím trhu jsou založena na nepřesných finančních informacích a neodrážejí skutečný provozní a čistý zisk společnosti. Dále uvedla, že výpočet nákladů a ziskových rozpětí uvedený v podnětu je rovněž chybný, neboť vychází z údajů od společností, které nejsou ve spojení, a z údajů o nesouvisejících výrobcích a nezohledňuje rozdíly ve struktuře nákladů a ceně mezi standardními a prémiovými výrobky z akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic. Společnost LG Chem uvedla, že v podnětu uvedené údaje o cenách surovin jsou nespolehlivé, protože neodrážejí skutečnou kvalitu surovin používaných korejskými výrobci akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic a skutečné náklady na tyto suroviny. Vyvážející výrobci nepředložili důkazy, které by zpochybnily správnost informací poskytnutých žadatelem. Komise neshledala žádné důvody k tomu, aby se domnívala, že tyto informace nejsou pro zahájení šetření dostatečným opodstatněním. Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(10)

Společnost LG Chem tvrdila, že podnět neobsahuje důkaz o existenci podstatné újmy pro výrobní odvětví Unie, a to z následujících důvodů:

(11)

Komise připomněla, že zjištění prima facie o podstatné újmě vyžaduje, aby byly mimo jiné posouzeny příslušné činitele popsané v čl. 5 odst. 2 písm. d) základního nařízení. Pro stanovení podstatné újmy článek 5 základního nařízení výslovně nevyžaduje, aby zhoršení vykazovaly všechny činitele újmy uvedené v čl. 3 odst. 5. Znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení ve skutečnosti uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou činitele a ukazatele (nikoli nutně všechny) uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie.

(12)

Pro stanovení podstatné újmy proto nemusí na zhoršení poukazovat všechny činitele. Existence jiných činitelů, které mohou mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie, nadto nemusí znamenat, že účinek dumpingového dovozu není pro toto odvětví podstatný.

(13)

Komise měla za to, že podnět poskytl dostatečné důkazy o existenci podstatné újmy, když prokázal, že v situaci klesající spotřeby v Unii se dovoz z dotčených zemí v absolutním i relativním vyjádření zvýšil, a naopak výroba a objem prodeje výrobního odvětví Unie, jakož i jeho ziskovost v posuzovaném období poklesly.

(14)

Korejská vláda a společnost LG Chem dále tvrdily, že výrazný nárůst dovozu akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic z Koreje byl způsoben kvalitou výrobku, nikoli dumpingem. V tomto ohledu korejská vláda uvedla, že dovoz akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic z Koreje se zvýšil také kvůli jejich nedostatku na trhu Unie, který byl důsledkem událostí způsobených vyšší mocí v roce 2021. Obě strany navíc tvrdily, že údajná újma byla způsobena prudkým nárůstem cen energií v Unii.

(15)

Komise měla za to, že strany nepředložily žádné důkazy na podporu tvrzení, že příčinou zvýšení dovozu akrylonitril-butadien-styrenových pryskyřic z Koreje byla kvalita výrobku a krátkodobé události způsobené vyšší mocí v roce 2021. Kromě toho Komise shledala, že otázkou rostoucích nákladů na energie v době podání podnětu se jeho předkladatelé zabývali dostatečně.

(16)

Tvrzení týkající se analýzy újmy a příčinné souvislosti obsažená v podnětu, jak jsou uvedena v 10. a 14. bodě odůvodnění, byla proto zamítnuta.

(17)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(18)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise tento vzorek vybrala na základě objemu prodeje a složení výrobků. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali [38–48] % objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(20)

Ohledně výběru vzorku kontaktovalo Komisi šest dovozců, kteří nejsou ve spojení. Požadované informace však poskytli pouze čtyři z nich. Ti rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(21)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Korejské republice, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Korejské republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem účastnit se šetření.

(22)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři vyvážející výrobci v Korejské republice. Tito vyvážející výrobci představovali v tunách více než 90 % korejského dovozu během období šetření. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise do vzorku dva vyvážející výrobce na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Na tyto společnosti připadá v tunách za období šetření [75–85] % celkového objemu vývozu z Korejské republiky do Unie. Žádná ze zúčastněných stran nevznesla k výběru vzorku připomínky.

(23)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce na Tchaj-wanu, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise mimoto požádala Tchajpejský zastupitelský úřad v Evropské unii, aby označil a/nebo kontaktoval další případné vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast v šetření.

(24)

Tři tchajwanští vyvážející výrobci poskytli požadované informace a souhlasili se zařazením do vzorku. Tyto strany představovaly během šetření 100 % tchajwanského dovozu. Komise měla za to, že dva ze tří vyvážejících výrobců jsou ve spojení a jsou součástí stejné skupiny. Komise se rozhodla prošetřit tuto skupinu (skupina Chimei Corporation / Grand Pacific Petrochemical Corporation) a dalšího vyvážejícího výrobce, kteří představují 100 % dovozu z Tchaj-wanu.

(25)

Tchajwanští vyvážející výrobci Chimei Corporation a Grand Pacific Petrochemical Corporation napadli toto rozhodnutí v rozsahu, v jakém považuje obě strany za strany ve spojení. Společnosti Chimei Corporation a Grand Pacific Petrochemical Corporation tvrdily, že jsou nezávislými stranami, pokud jde o výrobek, který je předmětem šetření, jenž se vyrábí na Tchaj-wanu, a to zejména proto, že společnosti vzájemně nevlastní své akcie a nemají společné členy představenstva, manažery nebo zaměstnance.

(26)

Komise nesouhlasila s tím, že strany mohou být pro účely tohoto šetření považovány za strany, které nejsou ve spojení. Jak přiznávají samy společnosti Chimei Corporation a Grand Pacific Petrochemical Corporation, mají v Číně společný podnik, a jsou tedy stranami ve spojení podle čl. 127 odst. 1 písm. g) prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (5). Skutečnost, že jejich společný podnik se nachází v Číně nebo že společnéý podnik neprodával výrobek, který je předmětem šetření, do Unie, je pro účely čl. 127 odst. 1 písm. g) nepodstatná. Komise tak potvrdila své původní rozhodnutí.

(27)

Bez ohledu na výše uvedené skutečnosti Komise vzhledem k nepoměru mezi společností Chimei Corporation a společností Grand Pacific Petrochemical Corporation, pokud jde o objem výrobku, který je předmětem šetření, vyváženého do EU v období šetření, osvobodila společnost Grand Pacific Petrochemical Corporation na její žádost od povinnosti odpovědět na dotazník a informovala ji, že dumpingové rozpětí vypočtené pro společnost Chimei Corporation se použije i na společnost Grand Pacific Petrochemical Corporation. Společnost Grand Pacific Petrochemical Corporation s tímto návrhem souhlasila.

(28)

O individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení požádal jeden vyvážející výrobce v Koreji. V této fázi šetření Komise ohledně těchto žádostí o individuální zjišťování nepřijala žádné rozhodnutí. Komise se rozhodne, zda žádostem o individuální zjišťování vyhoví, až v konečné fázi šetření.

(29)

Komise zaslala dotazníky vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a všem spolupracujícím dovozcům, kteří nejsou ve spojení. Stejné dotazníky, včetně dotazníků pro uživatele, byly v den zahájení šetření zpřístupněny online (6). Komise zaslala žadatelům rovněž dotazník s žádostí o poskytnutí makroekonomických ukazatelů výrobního odvětví Unie.

(30)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(31)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2023 do 30. září 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2020 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(32)

V oznámení o zahájení je výrobek, který je předmětem šetření, definován jako akrylonitril-butadien-styrenové pryskyřice, termoplastický kopolymer sestávající z akrylonitrilu, butadienu a styrenu v různých poměrech, bez ohledu na barvu nebo jiné fyzikální nebo mechanické vlastnosti, též dále zpracovávaný nebo upravený tak, aby získal specifické dodatečné fyzikální vlastnosti, s číslem Chemical Abstracts Service (CAS) 9003–56–9.

(33)

ABS lze vyrábět dvěma polymeračními procesy: emulzní proces a proces hromadné výroby. Procesy se liší použitými surovinami a technologiemi. Konečný výrobek má obvykle podobu pelet a bez přídavku pigmentů má bělavou/žlutavou barvu.

(34)

Emulzní proces využívá jako vstupní suroviny styren, akrylonitril a butadien. Butadien nejprve polymeruje ve vodě. Vzniká tak kaučukový latex, tj. částice kaučuku rozpuštěné ve vodě. Ve druhém kroku dochází k polymeraci styrenu a akrylonitrilu v roztoku kaučukového latexu. Výrobek získaný v této fázi se nepovažuje za hotový výrobek, protože má vysoký obsah butadienu, kvůli čemuž je nevhodný pro průmyslové použití. V pevné formě je popsán jako suchý prášek, kaučukový prášek nebo roubovaný kaučukový koncentrát. Souběžně s výrobou suchého prášku probíhá polymerace styrenu a akrylonitrilu za vzniku kopolymeru styren-akrylonitrilu (dále též „SAN“). ABS (hotový výrobek) se získá smíšením suchého prášku a styrenakrylonitrilového kopolymeru. V tomto posledním kroku lze do směsi přidat pigmenty, aditiva nebo jiné (ko)polymery, aby se upravily její vlastnosti. Výsledná sloučenina se nakonec vysuší a peletizuje.

(35)

Proces hromadné výroby je novější a umožňuje kontinuální hromadnou výrobu ABS. Jako vstupní suroviny používá styren, akrylonitril a polybutadienový kaučuk. Polybutadienový kaučuk se nejprve rozemele v mlecím zařízení a poté se rozpustí ve styrenu. Dále se mísí s chemikáliemi a akrylonitrilem. Hromadná polymerační reakce probíhá za přítomnosti rozpouštědla. Na konci reakčního řetězce se z polymeru odstraní monomery, které nepolymerovaly, a nízkovroucí sloučeniny. Před peletizací ABS lze přimísit pigmenty, přísady nebo jiné (ko)polymery.

(36)

ABS mají mnoho způsobů využití, např. v automobilovém průmyslu (nárazníky vozidel, dekorativní prvky atd.), domácích spotřebičích (pračky, myčky atd.), elektronice (počítačové klávesnice, myši, dálkové ovladače, pouzdra na telefony atd.), nábytku, stavebnictví (stavební potrubí a trubky), zdravotnických zařízeních, hračkách (kostky LEGO atd.).

(37)

Podle způsobu použití a procesu výroby navazujících výrobků mohou uživatelé upřednostňovat ABS vyráběné emulzním nebo hromadným výrobním procesem. ABS vyráběné emulzním procesem umožňují docílit u navazujících výrobků lesklejšího povrchu. ABS vyráběné metodou hromadné výroby obsahují větší částice kaučuku, a výsledný povrch je proto matnější. Navazující výrobky se obvykle vyrábějí buď vytlačováním, nebo vstřikováním. Při vytlačování závisí lesk povrchu na procesu použitém k výrobě ABS, tzn. emulzní ABS umožňují docílit lesklého, masově vyráběné ABS matného povrchu. Při vstřikování závisí povrch na formě, takže lesklý povrch mohou mít i výrobky z hromadně vyráběných ABS.

(38)

V průběhu šetření Komise zjistila, že výrobci v Unii i v dotčených zemích používají různé postupy, pokud jde o používání registračního čísla CAS (7). Pokud byly ABS vyráběny jako směs suchého prášku a SAN, někteří výrobci je uváděli pod jedním číslem CAS, a to 9003-56-9, zatímco jiní používali dvě čísla CAS, a to 9003-56-9 pro suchý prášek a 9003-54-7 pro SAN. Aby se předešlo případným nedorozuměním, k nimž by tyto rozdílné postupy mohly vést, Komise se rozhodla odstranit z definice výrobku, který je předmětem šetření, odkaz na číslo CAS.

(39)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou pak akrylonitril-butadien-styrenové pryskyřice, termoplastický kopolymer sestávající z akrylonitrilu, butadienu a styrenu v různých poměrech, bez ohledu na barvu nebo jiné fyzikální nebo mechanické vlastnosti, též dále zpracovávaný nebo upravený tak, aby získal specifické dodatečné fyzikální vlastnosti (dále též „výrobek, který je předmětem šetření“ nebo „ABS“).

(40)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a pochází z Korejské republiky a Tchaj-wanu, v současnosti kódu KN 3903 30 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(41)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(42)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(43)

Několik vyvážejících výrobců požádalo o objasnění, zda do oblasti působnosti tohoto šetření spadají následující výrobky:

(44)

V tomto ohledu by Komise ráda objasnila, že kopolymery nebo sloučeniny, které se skládají pouze z akrylonitrilu, butadienu a styrenu, spadají do oblasti působnosti tohoto šetření za předpokladu, že styren v takovém kopolymeru nebo směsi převažuje. Tyto kopolymery nebo sloučeniny se v tomto šetření označují jako ABS.

(45)

Jak se uvádí ve 34. bodě odůvodnění, suchý prášek je polotovar. Přestože již obsahuje všechny tři komonomery, převažuje butadien, a tento výrobek tak nesplňuje podmínku týkající se obsahu styrenu, která je uvedena ve 44. bodě odůvodnění. Suchý prášek proto do oblasti působnosti tohoto šetření nespadá.

(46)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají dále sloučeniny ABS (podle definice uvedené ve 44. bodě odůvodnění) s jinými (ko)polymery a/nebo přísadami, jako jsou mimo jiné pigmenty, antistatická činidla, UV stabilizátory, látky zpomalující hoření nebo skelná vlákna, pokud ve sloučenině převažuje ABS.

(47)

Proto se toto šetření vztahuje na ABS zpomalující hoření a ABS vyztužené skelným vláknem, neboť tyto typy výrobků se vyrábějí jako směsi s převažujícím obsahem ABS. Na transparentní ABS se naopak toto šetření nevztahuje. Transparentní ABS se vyrábí jako sloučenina ABS a methylmetakrylátu, tzv. MABS. ABS v této sloučenině nepřevažuje, a proto nespadá do definice výrobku, který je předmětem tohoto šetření.

(48)

Do oblasti působnosti tohoto šetření spadají rovněž kopolymery složené z akrylonitrilu, butadienu, styrenu a dalších komonomerů, pokud v kopolymeru převažuje akrylonitril, butadien a styren.

(49)

Společnost Chimei ve své odpovědi na dotazník požádala, aby z oblasti působnosti tohoto šetření byly vyňaty ABS zpomalující hoření, protože tyto ABS se v Unii údajně nevyrábí.

(50)

Těmto tvrzením uvedené společnosti však odporuje skutečnost, že výrobci v Unii vyrábějí ABS zpomalující hoření. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(51)

Společnosti Chimei a LEGO tvrdily, že z oblasti působnosti tohoto šetření by měly být vyňaty ABS, pro jejichž obsah existuje hmotnostní bilance. Tyto strany tvrdí, že ABS s hmotnostní bilancí jsou kvůli zelené přirážce, kterou hradí zákazník, výrazně dražší. Jako alternativu společnost LEGO navrhla, aby antidumpingová cla nebyla vybírána pouze z obsahu s hmotnostní bilancí nebo aby byly ABS s hmotnostní bilancí alespoň akceptovány pro účely spravedlivého srovnání.

(52)

ABS s hmotnostní bilancí jsou ABS vyráběné z oběhových (mechanicky nebo chemicky recyklovaných) vstupů nebo z biologických surovin, např. použitého kuchyňského oleje. Tyto ABS jsou skutečně dražší než ABS vyráběné z neoběhových nebo fosilních vstupů. Zelená přirážka může dosahovat až 100 % ceny neoběhových nebo fosilních ABS. ABS s hmotnostní bilancí má však stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i stejná základní použití jako ABS vyrobené z neoběhových nebo fosilních vstupů, a konkuruje proto standardním ABS. Společnost Chimei ani společnost Lego nepředložily argumenty, které by dokazovaly opak. Komise proto žádost o vynětí těchto výrobků z oblasti působnosti šetření zamítla.

(53)

Uložení antidumpingových cel na obsah ABS neoběhového fosilního původu je prakticky neproveditelné. Zelená přirážka se sjednává mezi výrobcem ABS a jeho zákazníkem a je zahrnuta přímo v ceně. Na faktuře nebo jiných dokladech doprovázejících dovozní transakci ji nelze zjistit, a její hodnotu pro účely určování celní hodnoty tudíž nelze stanovit. Žádost společnosti LEGO, aby antidumpingová cla byla uložena pouze na neoběhový nebo fosilní obsah ABS, proto Komise zamítla.

(54)

Při stanovení dumpingových rozpětí a rozpětí újmy však Komise pro účely spravedlivého srovnání náležitě zohlednila skutečnost, že některé typy výrobků obsahují ABS s hmotnostní bilancí.

(55)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku, který byl zařazen do vzorku, na domácím trhu reprezentativní.

(56)

Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(57)

Komise poté v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení prověřovala, zda je domácí prodej každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na jeho domácím trhu u každého typu výrobku, který je totožný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, reprezentativní. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že nejvýše třetina typů výrobku byla pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku nereprezentativní.

(58)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(59)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(60)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(61)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(62)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že 64 % veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Pro většinu transakcí byla proto běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření a pro určitou část těchto transakcí pak jako vážený průměr pouze ziskového prodeje.

(63)

V některých případech, kdy byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nedostatečný, nebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství, zjistila Komise běžnou hodnotu početně. V dalších případech, kdy určitý typ obdobného výrobku nebyl v běžném obchodním styku prodáván vůbec, hledala Komise alternativní zdroje údajů o cenách v běžném obchodním styku. Vzhledem k tomu, že jiný výrobce zařazený do vzorku neprodával na domácím trhu nebo že prodejní cena jiného výrobce zařazeného do vzorku pro daný typ výrobku na domácím trhu nemohla být smysluplně zveřejněna, aniž by byla porušena důvěrnost informací o tomto výrobci, a že nebyly k dispozici žádné jiné zdroje údajů o cenách pro konkrétní typy výrobků, Komise běžnou hodnotu pro příslušné typy výrobků zjistila početně v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(64)

Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(65)

U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly přičteny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk z transakcí uskutečněných s těmito typy výrobku v běžném obchodním styku na domácím trhu. U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly přičteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech transakcí uskutečněných v běžném obchodním styku na domácím trhu.

(66)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo jako dovozci prostřednictvím společností ve spojení.

(67)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(68)

U vyvážejících výrobců, kteří dotčený výrobek vyváželi do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a o zisk ([9–12] %), který byl získán od dvou spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení a kteří poskytli požadované informace.

(69)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(70)

V případě prodeje typů výrobku, pro něž byla běžná hodnota zjištěna početně, jak je vysvětleno v 64. bodě odůvodnění, byla běžná hodnota stanovena na úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(71)

V případě prodeje typů výrobku, u nichž došlo k prodeji v běžném obchodním styku, byly za účelem očištění běžné hodnoty zpět na úroveň ceny ze závodu provedeny úpravy zohledňující náklady na dopravu a balení. Dále byly provedeny úpravy zohledňující úvěrové náklady. Komise neshledala žádné důvody pro další úpravy běžné hodnoty.

(72)

Společnost LG Chem požadovala úpravu týkající se výrobního procesu a rozdílných vlastností výrobku. Navíc požadovala úpravu, která by zohlednila technickou pomoc. Úpravy požadované společností LG Chem Komise zamítla. Pokud jde o úpravu, která měla zohlednit rozdíly ve výrobním procesu, společnost nepředložila důkaz o tom, že by rozdíl ve výrobním procesu měl nějaký vliv na ceny nebo na jejich srovnatelnost. Po úpravě kontrolního čísla výrobku (dále jen „PCN“) se veškeré rozdíly s významným dopadem na cenu promítnou do upraveného PCN; tím se úpravy, které měly zohlednit rozdílné fyzikální vlastnosti, staly bezpředmětnými, protože rozdíly, které mají vliv na ceny a jejich srovnatelnost, byly zohledněny v PCN. Zamítnuty byly rovněž úpravy, které měly zohlednit služby technické pomoci, protože společnost nepředložila důkaz, že tyto služby jsou smluvně zajištěny a zahrnuty do prodejní ceny.

(73)

Společnost Lotte požádala o úpravu týkající se vrácení cla, avšak nebyla schopna přiřadit konkrétní množství dovezených surovin k výrobku, který byl předmětem šetření, a její žádost byla proto zamítnuta.

(74)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů.

(75)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(76)

Jeden vyvážející výrobce požadoval úpravu zohledňující prodej uskutečněný prostřednictvím dovozce ve spojení, jehož předmětem bylo zboží dodané přímo z Koreje nezávislému odběrateli v Unii, protože veškeré prodejní funkce vykonává obchodní oddělení v Koreji. Na základě toho pak společnost tvrdila, že dovozce ve spojení tyto náklady nenese, a cena by tudíž měla být odpovídajícím způsobem upravena. Toto tvrzení nebylo podloženo žádným důkazem, a bylo tedy zamítnuto.

(77)

Malá část vývozu vyvážejícího výrobce byla prodána uživateli ve spojení v Unii za účelem výroby jiného zboží, u něhož dotčený výrobek představuje malou část výrobních nákladů. Pro tato množství by nebylo možné stanovit spolehlivou vývozní cenu na základě prodeje konečného výrobku prvnímu nezávislému kupujícímu. Tato množství byla proto ve výpočtech zohledněna za použití vývozní ceny stanovené pro přímý prodej obdobných typů výrobku.

(78)

Jeden vyvážející výrobce dodává výrobek, který je předmětem šetření, své společnosti v Unii, která je ve spojení a která tento výrobek dále zpracovává a prodává nezávislým odběratelům. U tohoto prodeje byla z ceny pro prvního odběratele, který není ve spojení, odečtena dodatečná přirážka. Komise odečetla náklady na zpracování/mísení dovážených ABS, které probíhalo v zařízeních společnosti v Unii. Takto upravená cena pak byla použita pro srovnání s výrobky podobnými vstupním ABS dováženým z Koreje společností ve spojení.

(79)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(80)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(81)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(82)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 4,3 %.

(83)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Koreji stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu o dovozu.

(84)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření okolo [75–85] % celkového dovozu. Na základě toho měla Komise za to, že je vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(85)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(86)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého jednotlivého spolupracujícího vyvážejícího výrobce obdobného výrobku na domácím trhu reprezentativní.

(87)

Komise následně určila typy výrobků prodávané na domácím trhu, které byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobků prodávanými na vývoz do Unie.

(88)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného každým spolupracujícím vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje tohoto typu výrobku nezávislým odběratelům během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že domácí prodej několika typů výrobku nebyl pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku reprezentativní.

(89)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(90)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(91)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(92)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(93)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že přes 99 % veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Běžná hodnota byla proto (obecně) vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření nebo (v několika případech) jako vážený průměr pouze ziskového prodeje.

(94)

Metodika vysvětlená ve výše uvedeném bodě odůvodnění byla použita rovněž na domácí prodej uskutečněný spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, který uskutečnil několik prodejních transakcí prostřednictvím zpracovatelského subjektu ve spojení.

(95)

V případech, kdy byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nedostatečný, nebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení. Pokud určitý typ obdobného výrobku nebyl na domácím trhu prodáván vůbec, hledala Komise alternativní zdroje údajů o cenách v běžném obchodním styku. V konečném důsledku byla běžná hodnota zjištěna početně, protože prodejní cenu na domácím trhu jiného výrobce zařazeného do vzorku pro tento typ výrobku nebylo možné smysluplně sdělit, aniž by byla porušena důvěrnost informací tohoto výrobce. Komise si nebyla vědoma žádných jiných potenciálních zdrojů údajů o cenách pro příslušné typy výrobku v běžném obchodním styku.

(96)

Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(97)

U typů výrobků zpracovávaných a prodávaných na domácím trhu stranou, která je ve spojení s jedním ze spolupracujících vyvážejících výrobců, se za obchodní náklady v rámci testu podle typu považovaly výrobní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk subjektu ve spojení.

(98)

U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly přičteny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk z transakcí uskutečněných s těmito typy výrobku v běžném obchodním styku na domácím trhu. U typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly přičteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech transakcí uskutečněných v běžném obchodním styku na domácím trhu.

(99)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii. Vývozní cena byla cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(100)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(101)

Aby se běžná hodnota očistila zpět na úroveň ceny ze závodu, byly v případě, že to vyvážející výrobci zařazení do vzorku požadovali a odůvodnili, provedeny úpravy zohledňující náklady na dopravu a/nebo balení.

(102)

Pokud byla běžná hodnota stanovena na základě výrobních nákladů zvýšených o prodejní, správní a režijní náklady a přiměřený zisk odpovídající dané úrovni obchodu, nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby se běžná hodnota očistila zpět na úroveň ze závodu.

(103)

Jeden ze spolupracujících vyvážejících výrobců, který prostřednictvím strany ve spojení realizoval jen malý objem domácího prodeje, požádal o úpravu, která by zohlednila prodejní, správní a režijní náklady a zisk této strany ve spojení a její transakce. Na základě informací obsažených ve spisu však nebylo možné usoudit, že tchajwanský tollingový/obchodní partner ve spojení se spolupracujícím vyvážejícím výrobcem plní funkce obdobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(104)

Aby se vývozní cena očistila zpět na úroveň ceny ze závodu, byly v případě, že to vyvážející výrobci zařazení do vzorku požadovali a odůvodnili, provedeny úpravy zohledňující náklady na dopravu, pojištění, balení, manipulaci a nakládku.

(105)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(106)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(107)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(108)

Vzhledem k tomu, že spolupráce byla stoprocentní, nebylo nutné vypočítat vážené průměrné dumpingové rozpětí, které by se normálně použilo pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku.

(109)

U všech ostatních vyvážejících výrobců na Tchaj-wanu stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců.

(110)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť vývoz vyvážejících výrobců zařazených do vzorku představoval během období šetření 100 % celkového dovozu. Na základě toho měla Komise za to, že je vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané společnosti, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(111)

Během období šetření vyráběli obdobný výrobek v Unii čtyři výrobci. Kromě toho se během šetření přihlásilo pět výrobců recyklovaných ABS prostřednictvím svého sdružení Plastics Recyclers Europe. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(112)

Informace, které poskytli výrobci recyklovaných ABS, se omezily na objemy výroby v letech 2022, 2023 a v období šetření. Vzhledem k jejich nevýznamnému podílu na celkovém objemu výroby ABS v Unii (přibližně 1,5 %) dospěla Komise k názoru, že absence úplných informací od recyklátorů nemá vliv na zjištění týkající se újmy.

(113)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 500 000 tun. Komise tuto hodnotu stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou ověřené objemy výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku, ověřené objemy výroby výrobců v Unii nezařazených do vzorku a objemy výroby recyklátorů. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, dva výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali [38–48] % celkového objemu výroby obdobného výrobku v Unii.

(114)

Kromě výrobců a recyklátorů ABS byla v podnětu dále analyzována úloha výrobců směsí, kteří odebírali výrobky od výrobců v Unii a v dotčených zemích a buď je mísili s přísadami, které zlepšují určité vlastnosti ABS, nebo je přeměňovali na výrobky, které nespadají do oblasti působnosti tohoto šetření.

(115)

Před jeho zahájením Komise kontaktovala všechny známé výrobce směsí. Žádný ze známých výrobců směsí však na dotazy Komise neodpověděl. V pozdější fázi šetření se jako zúčastněná strana zaregistroval jeden výrobce směsí, společnost Romira GmbH. Společnost uvedla, že je výrobcem ABS, a poskytla několik prvotních informací. Nepodala však žádná další vyjádření ani neposkytla žádné údaje, které by Komisi umožnily učinit závěr o povaze činnosti společnosti Romira v souvislosti s tímto šetřením.

(116)

Komise shledala, že z chemického a technického hlediska je posledním klíčovým krokem při výrobě ABS dokončení procesu polymerace. Přidaná hodnota vznikající ve fázi směšování bývá poměrně omezená a představuje 7–10 % výrobních nákladů. Komise proto v této fázi dospěla k závěru, že výrobci směsí nejsou součástí výrobního odvětví Unie.

(117)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě:

(118)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(119)

Spotřeba v Unii se v roce 2021 dočasně zvýšila, ale po zbývající část posuzovaného období setrvale klesala. Na konci období šetření byla o 16 % nižší než na začátku posuzovaného období.

(120)

Komise zkoumala, zda má být dovoz výrobku pocházejícího z dotčených zemí posouzen souhrnně ve shodě s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(121)

Dumpingové rozpětí zjištěné v souvislosti s dovozem z Koreje a Tchaj-wanu bylo vyšší než prahová hodnota de minimis stanovená v čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Podíl na trhu v období šetření činil 25,2 % a 5,9 %.

(122)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z Koreje a Tchaj-wanu a mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a obdobným výrobkem byly podobné. Přesněji řečeno, dovážené výrobky soutěžily mezi sebou a s ABS vyráběnými v Unii, protože jsou prodávány prostřednictvím stejných prodejních kanálů a podobným kategoriím zákazníků.

(123)

Byla tudíž splněna všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení a dovoz z Koreje a Tchaj-wanu byl pro účely zjištění újmy posouzen souhrnně.

(124)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů z databáze Eurostatu Comext. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii stanovenou v oddíle 4.2.

(125)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(126)

Souhrnný dovoz z těchto zemí zaznamenal v posuzovaném období trvalý prudký nárůst ze 124 000 tun na téměř 190 000 tun. Nejvyšší hodnoty 200 000 tun dosahoval sice v roce 2022, ale i na konci posuzovaného období byl ve srovnání s jeho začátkem stále o 53 % vyšší.

(127)

Podíl dovozu z dotčených zemí na trhu se v posuzovaném období postupně zvyšoval z 19 % na 31 %. Mezi rokem 2020 a obdobím šetření dosáhl 12 procentních bodů, což odpovídá 63% podílu na trhu.

(128)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených informací poskytnutých vyvážejícími výrobci v dotčených zemích zařazenými do vzorku a výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(129)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(130)

Dovozní ceny z dotčených zemí se v posuzovaném období zvýšily v průměru o 28 %. K tomu přispělo zejména zvýšení cen korejského dovozu (+31 %), zatímco ceny dovozu z Tchaj-wanu vzrostly pouze o 14 %. Mimořádně prudký nárůst cen v letech 2021 a 2022 byl způsoben událostmi ve světové ekonomice. V roce 2021, kdy nastalo hospodářské oživení po pandemii, došlo k obnovení globálních obchodních toků, a tím i k růstu poptávky po námořní dopravě, což vedlo ke zvýšení nákladů na námořní dopravu. Tato situace pokračovala i na začátku roku 2022. (8) Na konci roku 2021 a v průběhu roku 2022 se k dopadům zvýšených nákladů na přepravu přidružila celosvětová energetická krize způsobená rostoucí poptávkou po pohonných hmotách v důsledku pandemického oživení ekonomiky, ale především důsledky vojenské agrese Ruska proti Ukrajině, která začala ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022. (9)

(131)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(132)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření.

(133)

Výše uvedené srovnání ukázalo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení na trhu Unie v rozmezí od 30,4 % do 30,9 % v případě Koreje a od 20,9 % do 29,9 % v případě Tchaj-wanu.

(134)

Bez ohledu na zjištění významného cenového podbízení Komise mimoto zjistila, že v důsledku stlačování cen způsobeného objemem a cenami dovozu z Koreje a Tchaj-wanu nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své ceny na úroveň, která by vytvářela přiměřený zisk. Počínaje rokem 2022 a po zbytek posuzovaného období byla průměrná cena dovozu z dotčených zemí nižší než výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku (viz tabulka 7).

(135)

Stlačení cen zjištěné na makroúrovni bylo dále potvrzeno na úrovni jednotlivých společností. Úrovně pro odstranění újmy byly stanoveny podle typu výrobku, čímž byly zohledněny případné rozdíly mezi sortimentem dovážených výrobků a domácím prodejem výrobního odvětví Unie. V období šetření byl dovoz od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku podhodnocen oproti domácím prodejním cenám výrobců v Unii zařazených do vzorku o 62,9 % až 66,6 %, pokud jde o Koreu, a o 51,7 % až 67,8 %, pokud jde o Tchaj-wan (podrobněji v oddíle 6.1).

(136)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(137)

Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(138)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila na základě údajů obsažených v odpovědích na makroekonomický dotazník, které zaslali jednak čtyři výrobci ABS v Unii, jednak organizace Plastics Recyclers Europe jménem výrobců recyklovaných ABS v Unii. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(139)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(140)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(141)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(142)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se v roce 2021 zvýšil o 14 %. Poté v letech 2021 až 2023 poklesl a v období šetření opět mírně vzrostl. Na konci posuzovaného období byl objem výroby oproti roku 2020 o 16 % nižší.

(143)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v letech 2021 a 2022 mírně zvýšila v důsledku dokončení investičních projektů zahájených dlouho před posuzovaným obdobím. Objem výrobní kapacity v posuzovaném období celkově vzrostl o 9 %.

(144)

Vzhledem k novým kapacitám a klesající výrobě se využití kapacity rovněž snížilo z 65 % v roce 2020 na 50 % v období šetření, přičemž v roce 2021 se dočasně zvýšilo na 71 %.

(145)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(146)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie se v roce 2021 zvýšil o 16 %. Poté však neustále klesal a na konci posuzovaného období pozbylo výrobní odvětví Unie 19 % svého objemu prodeje, jehož dosahovalo v roce 2020.

(147)

Objem prodeje se snížil výrazněji než spotřeba (19 % oproti 6 %), a proto se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil ze 72 % v roce 2020 na méně než 63 % v období šetření.

(148)

Rok 2021 byl ve znamení celosvětového hospodářského oživení po pandemii. To se projevilo i na trhu Unie, kde spotřeba ABS dočasně vzrostla, což umožnilo, aby výroba a prodej v tomto výrobním odvětví Unie rostly. Následně se však situace obrátila.

(149)

V posuzovaném období se výrazně snížila spotřeba. Výrobní odvětví Unie však v porovnání s tímto poklesem spotřeby ztratilo více než dvojnásobný objem prodeje. To vedlo ke ztrátě podílu na trhu o téměř 10 procentních bodů.

(150)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(151)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví ABS v Unii zůstala v posuzovaném období poměrně stabilní, pouze se mírně zvýšila: v roce 2021 o 2 % a v roce 2022 o 4 %. Tento nárůst zaměstnanosti si lze spojovat se zprovozněním dalších výrobních kapacit, k němuž došlo právě v letech 2021 a 2022.

(152)

Dočasné zvýšení objemu výroby v roce 2021 se odrazilo v produktivitě, která se ve stejném období zvýšila o 12 %. Objem výroby však začal po roce 2021 klesat, což se projevilo poklesem produktivity, který lze sledovat od roku 2022 až do konce posuzovaného období, kdy byla o 18 % nižší než v roce 2020.

(153)

Vzhledem k poklesům na trhu začalo výrobní odvětví Unie od roku 2023 snižovat zaměstnanost. V období šetření byla zaměstnanost nepatrně vyšší (+1 %) než v roce 2020.

(154)

Všechna dumpingová rozpětí byla nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí nebyl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zanedbatelný.

(155)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(156)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii

(157)

V letech 2020 až 2022 se prodejní ceny výrobního odvětví Unie zvýšily o 92 %. Následně došlo ke snížení prodejních cen. V období šetření však byla průměrná jednotková prodejní cena stále téměř o 50 % vyšší než na začátku posuzovaného období.

(158)

Výrobní náklady se vyvíjely podobně. V letech 2020–2022 se zvýšily o 90 % a poté se snížily – ale méně než průměrná jednotková prodejní cena. V období šetření byly výrobní náklady o 60 % vyšší než v roce 2020.

(159)

V roce 2021 se prodejní cena ABS výrobního odvětví Unie zvýšila mnohem více než náklady. Rozdíl mezi prodejní cenou a výrobními náklady dosahoval v tomto období téměř 550 EUR/t. Poté se výrobní náklady exponenciálně zvyšovaly a v období šetření průměrná prodejní cena převyšovala průměrné náklady přibližně jen o 50 EUR/t.

(160)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(161)

Průměrné mzdové náklady na zaměstnance se dočasně zvýšily: v roce 2021 o 11 %, v roce 2022 o 10 %. Po zbytek posuzovaného období však zůstávaly stabilní, přičemž v období šetření mírně poklesly.

(162)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(163)

Objem konečných zásob sledoval vývoj výroby. V roce 2021 se zvýšil, ale ve zbývající části posuzovaného období se snižoval.

(164)

Výrobní odvětví Unie reagovalo na snížený objem prodeje snížením objemu výroby. Podíl konečných zásob na objemu výroby byl proto po celé posuzované období poměrně stabilní (7,5–9 %).

(165)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(166)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. V roce 2021, kdy byly hospodářské podmínky pro toto odvětví v Unii mimořádně příznivé, se ziskovost zvýšila. Vzhledem k vysoké poptávce a dovozním cenám ovlivněným vysokými cenami námořní přepravy v roce 2021 (viz 131. bod odůvodnění) bylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své vlastní prodejní ceny na trhu Unie a dosahovat zisku ve výši [21,4–23,7] %. Ačkoli růst nákladů na námořní dopravu pokračoval i v první polovině roku 2022, byl spojen s růstem nákladů na energie, včetně nákladů na ropu a plyn (viz 131. bod odůvodnění), které jsou základními surovinami pro výrobu monomerů, z nichž se skládají ABS. V roce 2022 se proto ziskovost oproti roku 2021 snížila o více než polovinu, ačkoli prodejní cena zůstala poměrně vysoká. V následujícím období ziskovost nadále výrazně klesala: v roce 2023 na [3,2–3,5] % a v období šetření na [2,0–2,2] %.

(167)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se vyvíjel podobně jako ziskovost. Čistý peněžní tok se v roce 2021 dočasně zvýšil. Ve zbývající části posuzovaného období klesal a v období šetření dosahoval čistý peněžní tok pouze 14 % své úrovně v roce 2020.

(168)

Investice výrobního odvětví Unie se v letech 2020, 2023 a v období šetření pohybovaly mezi 4,4 milionu EUR a 5,9 milionu EUR. Výrazně vzrostly v roce 2022 (na více než [6,6–7,3] mil. EUR) a zejména v roce 2022 (na [11–12,2] mil. EUR).

(169)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Výrazné snížení ziskovosti se projevilo i klesající návratností investic. V roce 2021 se dočasně zvýšila na úroveň 92 %. V období šetření však dosahovala pouze 4 %.

(170)

Z výše uvedeného vyplývá, že schopnost výrobců v Unii zařazených do vzorku opatřit si kapitál byla negativně ovlivněna poklesem ziskovosti i čistého peněžního toku.

(171)

Trh Unie zaznamenal po skončení krize související s pandemií COVID-19 v roce 2021 velké oživení, ale od roku 2022 se rapidně zmenšuje. Během posuzovaného období však výrobnímu odvětví Unie klesal objem prodeje výrazně více, než klesala spotřeba v Unii. V důsledku se významně snížil podíl výrobního odvětví Unie na trhu: ze 72,4 % na 62,8 %. Spolu se snížením objemu prodeje (–19 %) pak poklesl (–16 %) i objem výroby výrobního odvětví Unie.

(172)

Kromě objemové újmy Komise zjistila také újmu cenovou. Zatímco v prvních třech letech posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie schopno dosahovat zdravých zisků, v roce 2023 a v období šetření tomu tak již nebylo, neboť ziskovost tohoto odvětví klesla na velmi nízkou úroveň. Vývoj ostatních finančních ukazatelů (peněžní tok, investice, návratnost investic) byl od roku 2022, resp. 2023, podobně záporný.

(173)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(174)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, spotřeba, výrobní náklady, výrobní kapacita výrobního odvětví Unie, nedostatek nabídky na trhu Unie a preference uživatelů, kvalita výrobku a poprodejní služby.

(175)

Kumulovaný objem dovozu z dotčených zemí se zvýšil o 53 % (viz tabulka 2), zatímco spotřeba v Unii klesla o 6 % (viz tabulka 1). Podíl dotčených zemí na trhu se v důsledku toho zvýšil o 12 procentních bodů: z 19 % na 31 %. Současně se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o téměř 10 procentních bodů: ze 72 % na 63 %.

(176)

Průměrné ceny dovozu z Koreje a Tchaj-wanu byly po celé posuzované období nižší než ceny výrobního odvětví Unie. V období šetření se podbízely cenám výrobního odvětví Unie o 20,9 % až 30,9 %. Takové dovozní ceny vedly ke stlačení cen na trhu Unie, v důsledku čehož nebylo výrobní odvětví Unie schopno dosahovat zdravých zisků. Během období šetření byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie pouze o málo vyšší než jeho výrobní náklady.

(177)

Společnost Lotte tvrdila, že dovoz ABS z Koreje se zvýšil pouze proto, že jako základní rok pro vyhodnocení trendů byl použit rok 2020, který byl poznamenán pandemií COVID-19. Společnost tvrdila, že v posuzovaném období se dovoz z Koreje pouze vrátil na úroveň před pandemií.

(178)

Podobně společnost LEGO tvrdila, že nárůst dovozu z Tchaj-wanu lze pozorovat pouze proto, že posuzované období začíná rokem 2020, tedy rokem, který je ovlivněn hospodářským útlumem souvisejícím s pandemií. Tato strana trvala na tom, že jako počátek posuzovaného období měl být použit rok 2021.

(179)

Rok 2020 se totiž vyznačoval všeobecným snížením hospodářské aktivity v důsledku pandemie COVID-19, která ovlivnila nejen průmysl Unie, ale i dovoz. Na druhé straně ani rok 2021 nelze považovat za reprezentativní pro běžnou hospodářskou aktivitu na trhu Unie s ABS, a to z důvodu výrazného hospodářského oživení po pandemii. I kdyby se v této souvislosti nepřihlíželo k absolutnímu nárůstu dovozu, vývoj podílu dovozu z dotčených zemí na trhu je jasným dokladem toho, že v poměru k velikosti trhu Unie tento dovoz nepřiměřeně vzrostl. Několik ukazatelů újmy (objem výroby a prodeje, podíl na trhu, ziskovost, peněžní tok, návratnost investic) vykazuje navíc v období šetření negativní trend, a to i ve srovnání s pandemickým rokem 2020. To jen potvrzuje škodlivý dopad zvýšeného dumpingového dovozu z Koreje a Tchaj-wanu. Tvrzení, že rok 2020 není vhodné použít jako základní rok analyzovaného období, bylo proto zamítnuto.

(180)

Společnost LG Chem tvrdila, že újma výrobnímu odvětví Unie nebyla způsobena dovozem z Koreje, a to z těchto důvodů:

(181)

Je třeba podotknout, že zjištění Komise týkající se újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, vycházejí z analýzy trendů, které bylo možné pozorovat v průběhu celého posuzovaného období. Jednotlivé změny hospodářských ukazatelů, k nimž došlo v průběhu jednotlivých let, neposkytují dostatečně reprezentativní obraz o účincích dovozu z dotčených zemí na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie. Komise nezpochybňuje, že ceny dovozů z dotčených zemí v posuzovaném období rostly. Jejich úroveň však byla vždy a stále více pod úrovní cen, kterých dosahovalo výrobní odvětví Unie na trhu Unie. Tyto nízké ceny spolu s vysokým objemem dovozu z Koreje a Tchaj-wanu stlačily ceny na trhu Unie a v roce 2023 a v období šetření již výrobnímu odvětví Unie neumožňovaly dosahovat zdravých zisků. Pokud jde o objemy výroby v období šetření, Komise zjistila, že na rozdíl od údajů za období šetření podnětu se objemy výroby mírně snížily. Tvrzení společnosti LG Chem bylo proto zamítnuto.

(182)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz z Koreje a Tchaj-wanu způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(183)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Dovoz ze třetích zemí

(184)

Dovoz z USA a Saúdské Arábie zůstal po většinu posuzovaného období poměrně stabilní. Podíl na trhu se v případě USA pohyboval v rozmezí od 1,0 % do 1,9 % a v případě Saúdské Arábie od 0,6 % do 1,0 % a mezi začátkem a koncem posuzovaného období nevykazoval výraznější rozdíly. Dovoz z Číny se v posuzovaném období výrazně zvýšil: z 0,1% na 1,2% podíl na trhu. Dovozní ceny z Číny se v průběhu posuzovaného období snížily o 15 % a během období šetření dosáhly 1 893 EUR/t.

(185)

Celkový objem dovozu ze třetích zemí (včetně výše uvedených zemí) se však snížil o téměř 20 000 tun, což vedlo k poklesu jejich podílu na trhu o 2,5 procentního bodu: z 8,6 % v roce 2020 na 6,1 % v období šetření.

(186)

Na základě toho dospěla Komise k závěru, že zatímco dovoz z jiných třetích zemí nezpůsobil výrobnímu odvětví Unie újmu, čínský dovoz mu při svém objem a při svých cenách určitou menší újmu způsobit mohl. Tyto skutečnosti však neoslabily příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

(187)

Objem vývozu výrobců v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(188)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie během posuzovaného období kolísal, ale v období šetření byl na podobné úrovni jako v prvním roce posuzovaného období. Objem vývozu byl nejnižší v roce 2023, kdy byl o 25 % nižší než objem vývozu v roce 2020 a v období šetření.

(189)

V poměrném vyjádření se však vývozní prodej výrobního odvětví Unie zvýšil. Zatímco v roce 2020 objem vývozního prodeje nepředstavoval více než čtvrtinu objemu prodeje v Unii, v období šetření se blížil jedné třetině objemu prodeje v Unii.

(190)

Průměrné vývozní prodejní ceny se navíc během posuzovaného období velmi podobaly prodejním cenám v Unii a ve většině let byly ve srovnání s nimi o něco vyšší.

(191)

Na základě toho Komise dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie neoslabila příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

(192)

Spotřeba na trhu Unie během posuzovaného období klesala. Výjimkou byl pouze rok 2021, kdy došlo k hospodářskému oživení po pandemii COVID-19. Zatímco však spotřeba v posuzovaném období klesla o 40 000 tun, prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se snížil o dvojnásobek. Současně se o 65 000 tun zvýšil dovoz z dotčených zemí, a to i přesto, že trh se zmenšoval.

(193)

Pokles spotřeby tedy mohl přispět k újmě, ale pouze v omezené míře, neboť ztráta objemu prodeje ve prospěch dotčených zemí je vyšší než pokles spotřeby a ceny tohoto zboží, které bylo dovezeno navíc, stlačily ceny, kterých mohlo výrobní odvětví Unie dosáhnout.

(194)

Korejská vláda a společnosti LG Chem a Lotte tvrdily, že újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, je třeba přičítat zvýšení výrobních nákladů, zejména vysokým nákladům na energie na trhu Unie. Společnost Lotte navíc tvrdila, že zvýšení výrobních nákladů bylo způsobeno také neobvykle vysokými náklady na zaoceánskou dopravu, které bylo výrobní odvětví Unie nuceno nést v souvislosti s dovážením surovin.

(195)

Výrobní náklady výrobního odvětví Unie se totiž v posuzovaném období celkově zvýšily, přičemž svého maxima dosáhly v roce 2022, tj. v době celosvětové energetické krize způsobené hospodářským oživením po pandemii a důsledky vojenské agrese Ruska proti Ukrajině (10). Celosvětový nárůst nákladů na energie a cen ropy a zemního plynu, které jsou základními surovinami používanými k výrobě monomerů akrylonitrilu, butadienu a styrenu, však neovlivnil pouze výrobce v Unii, ale také výrobce v dotčených zemích.

(196)

Změny ve skladbě dodávek energie v důsledku hospodářských sankcí uvalených na Rusko mohly zvýšit náklady na energie pro výrobce v Unii, a přispět tak k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V podmínkách spravedlivé hospodářské soutěže by však výrobci v Unii byli schopni zohlednit zvýšené náklady ve svých prodejních cenách. Tomu však zabránil cenový tlak dumpingového dovozu z dotčených zemí.

(197)

Náklady na námořní přepravu z Asie byly neobvykle vysoké pouze v letech 2021 a 2022 (11). Ovlivnily však nejen ceny dovážených surovin, ale také ceny dovozu ABS z dotčených zemí. Navíc na rozdíl od toho, co tvrdila jedna ze stran (společnost Lotte), výrobci v Unii zařazení do vzorku nakupovali většinu hlavních surovin v Evropě, tudíž se jich nedotkly zvýšené náklady na námořní dopravu z Asie.

(198)

Vzhledem k tomu, že a) energetická krize v roce 2022 ovlivnila náklady na energie v celosvětovém měřítku, b) zvýšené náklady na námořní dopravu v letech 2021 a 2022 mohly ovlivnit náklady na suroviny používané výrobci v Unii zařazenými do vzorku pouze okrajově a c) v případě neexistence nekalé soutěže by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady a dosáhnout přiměřeného zisku, dospěla Komise k závěru, že účinek zvýšených výrobních nákladů neoslabil příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

(199)

Společnost LG Chem tvrdila, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena jeho neefektivností. Tato strana zejména uvedla, že výrobci v Unii navzdory poklesu spotřeby v Unii zvýšili svou výrobní kapacitu.

(200)

Nárůst kapacity o 9 % v letech 2021 a 2022 byl výsledkem projektů, jejichž realizace probíhala dlouho předtím, než došlo k poklesu spotřeby v Unii. Tyto projekty nerealizovaly společnosti zařazené do vzorku, takže příslušné mikroukazatele (výrobní náklady, ziskovost, návratnost investic) nebyly zvýšením výrobní kapacity ovlivněny. Jediným ovlivněným ukazatelem újmy je využití kapacity, kde došlo k poklesu z 65 % v roce 2020 na 50 % v období šetření (s dočasným zvýšením na 71 % v roce 2021). Využití kapacity by se snížilo i při nezměněné výrobní kapacitě (úroveň roku 2020). V období šetření by se pouze nesnížilo na 50 %, nýbrž by kleslo na 54 % (s dočasným zvýšením na 75 % v roce 2021).

(201)

Zjištění újmy, která jsou uvedena v oddíle 4, nebyla tudíž zvýšením výrobní kapacity ve skutečnosti ovlivněna. Komise na základě toho dospěla k závěru, že zvýšení výrobní kapacity neoslabilo příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(202)

Korejská vláda a společnosti LG Chem a Lotte tvrdily, že zvýšení dovozu z Koreje nezpůsobilo výrobnímu odvětví Unie újmu. Bylo spíše reakcí na nedostatečnou nabídku na trhu Unie. V tomto ohledu strany zdůraznily, že dva výrobci v Unii vyhlásili v roce 2021 případy vyšší moci.

(203)

Komise uznala, že v roce 2021 ohlásili dva výrobci v Unii případy vyšší moci. V únoru 2021 evidovala společnost Ineos (subjekt v Německu zařazený do vzorku) nedostatek dodávek akrylonitrilu (12). V září 2021 došlo ve společnosti Versalis k poruše pece (13). V důsledku toho snížily tyto společnosti svou produkci po dobu trvání situace vyšší moci, což bylo v obou případech 2–5 měsíců.

(204)

Tyto případy mohly mít negativní vliv na objem výroby a prodeje, případně i na ziskovost výrobců v Unii, kteří byli těmito výpadky výroby postiženi. K těmto případům však došlo pouze ve dvou závodech, a nikoli současně, a pro výrobce v Unii, kteří nebyli těmito výpadky výroby postiženi, to byla příležitost zvýšit svou výrobu a prodej. Vzhledem k tomu, že v příslušných obdobích (rok 2021, případně začátek roku 2022) byla hospodářská situace pro výrobní odvětví Unie mimořádně příznivá, je nepravděpodobné, že by uvedené případy vyšší moci negativně ovlivnily výkonnost výrobního odvětví Unie jako celku. Tyto případy vyšší moci nemohly také při svém krátkém trvání vysvětlit dlouhodobý trend rostoucího dovozu z dotčených zemí.

(205)

Komise proto dospěla k závěru, že uvedené případy vyšší moci neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(206)

Korejská vláda a společnosti LG Chem a Lotte uvedly, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena jeho neschopností uspokojit preference a potřeby uživatelů týkající se specifických druhů ABS, jako jsou emulzní ABS nebo ABS zpomalující hoření, a dále i nedostatečnou kvalitou výrobků a nedostatečnými poprodejními službami, zejména pokud jde o emulzní ABS, kde kvalita výrobku a poprodejní služby představují důležitější faktory, než je cena.

(207)

Komise uvedla, že výrobní odvětví Unie vyrábí emulzní ABS i ABS zpomalující hoření, třebaže se tyto druhy zpomalující hoření vyrábějí v menším množství.

(208)

Strany, které tvrdily, že výrobní odvětví Unie není schopno zajistit dostatečnou kvalitu výrobků a poskytuje nedostatečné poprodejní služby, nepředložily žádné důkazy, které by jejich tvrzení podepřely. Komise naopak zjistila, že výrobní odvětví Unie zůstalo hlavním dodavatelem ABS pro uživatele emulzních ABS s vysokými požadavky na kvalitu. Kvalita výrobku a poprodejní služby výrobního odvětví Unie tedy nemohly být důvodem ztráty podílu na trhu.

(209)

Na základě toho dospěla Komise k závěru, že činitele uvedené ve 206. bodě odůvodnění nemohly tím či oním způsobem přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(210)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Komise shledala, že dovoz ze třetích zemí (kromě Číny), vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, spotřeba, výrobní kapacita výrobního odvětví Unie, nedostatek nabídky na trhu Unie a preference uživatelů, kvalita výrobku a poprodejní služby nepřispěly k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Zároveň však také shledala, že dovoz z Číny a zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie mohly mít, ať už samostatně, nebo společně, pouze omezený vliv na negativní vývoj hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(211)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma je zjevná zejména s ohledem na objem výroby a prodeje, podíl na trhu, ziskovost, peněžní tok a návratnost investic.

(212)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(213)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(214)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před nárůstem dovozu z dotčených zemí, míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu, vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(215)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Dva výrobci v Unii zařazení do vzorku poskytli výpočet ziskovosti výrobku, který je předmětem šetření, za období deseti let před zahájením tohoto šetření. Komise údaje ověřila a stanovila základní zisk jako vážený průměr zisku dosahovaného výrobci v Unii zařazenými do vzorku před nárůstem dovozu ze zemí, které jsou předmětem šetření, a to v období let 2017 až 2019. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na [12,0–12,8] %.

(216)

Jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku poskytl důkazy o tom, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila a dospěla k závěru, že z předložené interní dokumentace a komunikace vyplývá, že společnost neprovedla některé investice vzhledem k situaci na trhu Unie. Aby Komise výše uvedené skutečnosti zohlednila v cílovém zisku, vypočítala rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytl výrobce Unie zařazený do vzorku a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na investice, výzkum, vývoj a inovace v posuzovaném období. Tento rozdíl vyjádřený jako procento obratu činil [0,1–0,5] %.

(217)

Toto procento bylo přičteno k základnímu zisku uvedenému v 216. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku [12,1–13,3] % pro typy výrobku vyráběné tímto výrobcem v Unii zařazeným do vzorku.

(218)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Pouze jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku poskytl důkazy o tom, že mu vznikly náklady na dodržování předpisů, například interní údaje a zprávu o auditu nákladů na dodržování předpisů. Na základě dostupných důkazů, které bylo možné podepřít s využitím nástrojů uvedených společností pro podávání zpráv a jejich prognóz, Komise stanovila dodatečné náklady ve výši [12–15] EUR/t, které byly zohledněny v ceně nepůsobící újmu uvedené ve 220. bodě odůvodnění za typy výrobku vyráběné tímto výrobcem v Unii zařazeným do vzorku.

(219)

Na základě toho Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, v průměrné výši 2 502 EUR/t, přičemž použila výše uvedené cílové ziskové rozpětí (viz 218. bod odůvodnění) na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(220)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(221)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a dovoz (v případě Koreje viz 82. až 84. bod odůvodnění, v případě Tchaj-wanu viz 109. až 110. bod odůvodnění).

(222)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(223)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a spotřebitelů.

(224)

Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie vznikla podstatná újma způsobená zvyšujícím se objemem dumpingového dovozu z Koreje a Tchaj-wanu. Tato újma se projevila zejména silným poklesem objemu výroby a prodeje a neustálým snižováním ziskového rozpětí v důsledku stlačování cen způsobeného tímto dovozem. Pokud by antidumpingová opatření nebyla uložena, výrobní odvětví Unie by se stalo ztrátovým, což by dále ohrozilo jeho životaschopnost. Uložení opatření naopak pomůže obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie, a umožní tak výrobnímu odvětví Unie, aby se zotavilo.

(225)

Komise proto dospěla k závěru, že by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie, aby byla opatření uložena.

(226)

Zpočátku čtyři z 20 známých dovozců, kteří nejsou ve spojení, při šetření spolupracovali a poskytli odpovědi na dotazník. Avšak pouze se dvěma z nich byla spolupráce dostatečná. Zbývající dva nedodali některé požadované informace a/nebo podklady nebo neodpověděli na žádosti o opravu a doplňující otázky a/nebo odpověděli se zpožděním, které značně přesahovalo stanovené lhůty. Jejich údaje byly tudíž zohledněny pouze do té míry, do jaké mohly být považovány za spolehlivé.

(227)

Tři další dovozci se zaregistrovali jako zúčastněné strany a předložili podání, která se většinou týkala zájmů jejich odběratelů, tj. uživatelů výrobku, který je předmětem šetření. Tyto připomínky jsou předmětem níže uvedeného oddílu 7.3.

(228)

Několik dovozců rovněž vytvořilo ad hoc Koalici pro otevřený a konkurenceschopný trh EU s ABS, která jejich jménem rovněž předložila připomínky týkající se zájmu Unie. Všemi těmito připomínkami se zabývají příslušné, níže uvedené oddíly tohoto nařízení.

(229)

Na čtyři (částečně) spolupracující dovozce, kteří nejsou ve spojení, připadalo 28 % dovozu ABS pocházejících z dotčených zemí. Někteří z nich byli nejen dovozci ABS z dotčených zemí, ale také součástí prodejních kanálů výrobního odvětví Unie.

(230)

Dovozci, kteří nejsou ve spojení, vykazovali vysokou ziskovost obchodování s ABS (nad 10 %). Obchodování s ABS tvořilo nevelký podíl jejich celkové obchodní činnosti, protože z prodeje ABS bez ohledu na jeho původ pocházelo méně než 10 % jejich obratu.

(231)

Vzhledem k úrovni opatření je navíc nepravděpodobné, že by dovoz z dotčených zemí zcela vymizel. Na trhu Unie jsou k dispozici i další zdroje ABS v podobě jejich dovozu ze třetích zemí, jako jsou USA, Čína a Saúdská Arábie.

(232)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že opatření nebudou mít nepřiměřeně negativní dopad na dovozce a obchodníky, kteří nejsou ve spojení.

(233)

ABS se používají v široké škále aplikací (viz 36. bod odůvodnění). Při šetření nicméně spolupracovali pouze dva uživatelé: společnost LEGO, výrobce hraček v Dánsku, a společnost Valeo Vision, dodavatel autodílů se sídlem ve Francii. Společnost LEGO je jedním z největších individuálních uživatelů ABS na trhu Unie, který v období šetření představoval [5–10] % spotřeby Unie.

(234)

Obě společnosti odebíraly značná množství ABS od výrobního odvětví Unie a doplňovaly je dovozem z dotčených zemí. Podíl ABS na celkových nákladech na výrobky využívající ABS byl navíc nižší než 4 %. Oba tito uživatelé dosahovali zdravých zisků, například celosvětové zisky společnosti LEGO dlouhodobě přesahují 25 % (14).

(235)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním a úrovni navrhovaných opatření dospěla Komise k závěru, že uložení antidumpingových opatření nebude mít na uživatele nepřiměřeně negativní dopad.

(236)

Korejská vláda, společnosti LG Chem a Lotte, Koalice pro otevřený a konkurenceschopný trh EU s ABS a pět dovozců (15) a dva uživatelé (16) předložili připomínky týkající se zájmu uživatelů v Unii. Tvrdili, že uložení opatření by zvýšilo výrobní náklady uživatelů, snížilo obecnou dostupnost ABS na trhu Unie a omezilo přístup uživatelů ke specifickým druhům ABS (např. emulzní ABS, ABS zpomalující hoření) a k již dříve schváleným ABS, které splňují specifické požadavky uživatelů, a uživatelům by v neposlední řadě znemožnilo využívat vysoce kvalitní technickou podporu a poprodejní služby.

(237)

Pokud jde o výrobní náklady uživatelů, Komise uvedla, že vzhledem ke zjištěním u dvou spolupracujících uživatelů a k úrovni opatření je nepřiměřeně negativní dopad opatření na uživatele velmi nepravděpodobný. Instalovaná kapacita výrobců v Unii v současnosti převyšuje poptávku v Unii. Pokud by se poptávka v budoucnu zvýšila, lze využít, byť v omezené míře, také dovoz ze třetích zemí. Výrobci v Unii navíc nabízejí širokou škálu druhů ABS, včetně emulzních ABS a ABS zpomalujících hoření, a dokumentace neobsahuje nic, co by dokazovalo, že by kvalita výrobků, technická podpora a poprodejní služby nabízené výrobním odvětvím Unie byly jakkoli nedostatečné. Cílem opatření není bránit dovážení ABS z dotčených zemí, ale obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie. V tomto ohledu a také vzhledem na výši opatření je nepravděpodobné, že by antidumpingová cla znemožnila uživatelům přístup k ABS pocházejícím z dotčených zemí. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(238)

Vzhledem k omezenému podílu ABS na celkových nákladech na konečné výrobky v hračkářském a automobilovém průmyslu bude vliv na prodejní cenu spotřebitelských výrobků (hračky, automobily) zanedbatelný.

(239)

Korejská vláda připomněla investice korejských výrobců ABS v Unii a uvedla, že opatření by ohrozila investice do továren a výzkumu a vývoje ve výši více než 80 milionů EUR (přičemž se uvažuje o dalších investicích), více než 300 pracovních míst vytvořených v Unii a více než 80 milionů EUR zisku reinvestovaného do místních zařízení.

(240)

Komise je naopak toho názoru, že uložení opatření by mohlo sloužit jako pobídka pro vyvážející výrobce se zařízeními v Unii, aby rozšířili svou přítomnost na trhu Unie v podobě místních dceřiných společností.

(241)

Korejská vláda, společnosti LG Chem a Lotte, Koalice pro otevřený a konkurenceschopný trh EU s ABS a tři dovozci (17) poukázali na to, že korejští vyvážející výrobci investovali značné prostředky do výroby udržitelných výrobků, tj. ABS s hmotnostní bilancí. Omezení přístupu k těmto výrobkům by mohlo uživatele motivovat k přechodu na alternativy s vyšší uhlíkovou stopou, jako je polyamid nebo polykarbonát, což by se v konečném důsledku stalo pro Unii překážkou na její cestě k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a přechodu na oběhové hospodářství.

(242)

S významem přechodu na oběhové hospodářství a ekologických cílů Komise souhlasila. Předně však bez dalších podrobnějších údajů o přínosu ABS s hmotnostní bilancí a konkrétně pak ABS s hmotnostní bilancí, které pocházejí z dotčených zemí, ke snižování emisí CO2 (a srovnání těchto ABS s alternativními výrobky) nemohla posoudit dopad opatření na ekologické cíle Unie. Výrobní odvětví Unie navíc investovalo do udržitelných řešení a v současné době nabízí celou řadu ABS s hmotnostní bilancí, ať už pocházejí z mechanicky, nebo z chemicky recyklovaných vstupů, nebo využívají biologické suroviny. Jak bylo uvedeno výše, hlavním cílem opatření není zcela zabránit dovozu z dotčených zemí, nýbrž obnovit rovné podmínky na trhu Unie.

(243)

Komise proto dospěla k závěru, že opatření nebudou mít nepřiměřeně negativní dopad na investice vyvážejících výrobců v Unii a na ekologické cíle Unie, jak uvedly strany a jak je popsáno ve 240. a 242. bodě odůvodnění.

(244)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že uložení opatření na dovoz ABS pocházejících z Koreje a Tchaj-wanu v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(245)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(246)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz ABS pocházejících z dotčených zemí uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí (viz 222. bod odůvodnění výše). Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(247)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(248)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(249)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(250)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(251)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné přezkoumat potřebu zrušit individuální celní sazby a následně uložit celostátní clo.

(252)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(253)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(254)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(255)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(256)

Společnosti Chimei, LG Chem a Lotte předložily připomínky k předběžnému poskytnutí informací, které odkazovaly na metodiku použitou k výpočtu dumpingového rozpětí. Jelikož se tyto připomínky přímo netýkaly přesnosti výpočtu, budou případně řešeny v konečné fázi šetření.

(257)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(258)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,