(EU) 2025/1737Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1737 ze dne 13. srpna 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz valinu pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 19. prosince 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu valinu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 5. listopadu 2024 společnost Eurolysine SAS (dále jen „Eurolysine“ nebo „žadatel“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou valinu, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/326 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu dotčeného výrobku (3).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise navíc o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce a čínské orgány, jakož i známé dovozce a uživatele, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Nebyly obdrženy žádné připomínky k zahájení šetření ani žádosti o slyšení.

(6)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že zřejmě bude nutné vybrat vzorek dovozců, kteří nejsou ve spojení, a vyvážejících výrobců v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(7)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(8)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(9)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(10)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo sedm vyvážejících výrobců v dotčené zemi patřících do pěti skupin. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek sestávající ze dvou skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V době výběru představoval vybraný vzorek na základě dostupných informací 24 % odhadovaného celkového množství valinu dováženého z Číny do Unie a 67 % celkového vývozu do Unie, který spolupracující vyvážející výrobci v období šetření vykázali. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(11)

Jedna skupina vyvážejících výrobců, která poskytla odpověď na formulář pro výběr vzorku, skupina Tongliao Meihua Biological Sci-Tech Co., Ltd. a Xinjiang Meihua Amino Acid Co., Ltd. (dále jen „skupina Meihua“), požádala o zařazení do vzorku, protože i) objem jejího dovozu do Unie se v letech 2021 až 2024 neustále zvyšoval, ii) vyráběla rovněž potravinářský valin, na rozdíl od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří údajně vyráběli pouze krmný valin, a iii) mezi její odběratele v Unii patřili distributoři i koneční uživatelé, na rozdíl od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(12)

Žadatel podpořil žádost skupiny Meihua, protože i) působí v odvětví potravinářského a farmaceutického valinu a ii) na základě poměru mezi domácím a vývozním prodejem se zjevně chová jako typický čínský výrobce na rozdíl od společnosti CJ (Shenyang) Biotechnology Co., Ltd. (dále jen „CJS“), která je jedním ze dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a vyrábí a prodává převážně na vývoz.

(13)

Komise připomněla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení byl kritériem pro výběr vzorku největší reprezentativní objem vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. V tomto ohledu Komise podotkla, že i přes nárůst vývozu skupiny Meihua do Unie během období šetření zůstal tento vývoz nižší než objem vývozu dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. V rozporu s tvrzením skupiny Meihua navíc jeden ze dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku během období šetření vyráběl a vyvážel do Unie potravinářský valin a vyráběl farmaceutický valin, který však během období šetření do Unie nevyvážel. V neposlední řadě pak druh zákazníka a poměr mezi domácím a vývozním prodejem jako typické chování čínského výrobce nebyly v tomto případě při výběru vzorku relevantními prvky. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(14)

Žadatel se domníval, že společnost CJS není reprezentativní pro nejnovější trend zvýšeného dovozu valinu z Číny, protože i) je historickým subjektem ve výrobním odvětví valinu, který vyváží do Unie po dlouhou dobu, a proto není reprezentativní pro nejnovější trendy, a ii) je součástí korejské nadnárodní skupiny, takže ji žadatel považuje za zahraniční společnost působící v Číně, která nepůsobí za stejných podmínek jako společnosti vlastněné Čínou.

(15)

Společnost CJS odpověděla, že prvky zdůrazněné žadatelem nejsou pro výběr vzorku relevantní, a potvrdila, že společnost CJS je jedním z historicky nejvýznamnějších hráčů ve výrobním odvětví valinu v Číně, a je tedy reprezentativní.

(16)

Komise připomněla, že vzorek byl vybrán na základě kritérií stanovených v článku 17 základního nařízení a na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být v době, jež byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Ostatní prvky uváděné žadatelem nebyly v tomto ohledu relevantní. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(17)

V neposlední řadě žadatel tvrdil, že jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, společnost Bayannur Huaheng Biotechnology Co., Ltd. (dále jen „Huaheng“), ve formuláři pro výběr vzorku nadhodnotil svůj objem vývozu ve srovnání s údaji uvedenými v čínských vývozních statistikách.

(18)

Komise uvedla, že toto tvrzení může být řádně posouzeno až během ověřování informací o objemech vývozu, které tato společnost poskytla ve své odpovědi na dotazník. Následné ověření těchto údajů ukázalo, že objem vývozu společnosti Huaheng během období šetření odpovídal objemu deklarovanému ve fázi výběru vzorku. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto a vybraný vzorek byl potvrzen.

(19)

O individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení nepožádal žádný vyvážející výrobce v Číně.

(20)

Komise zaslala dotazníky jedinému výrobci v Unii, vyvážejícím výrobcům v Číně zařazeným do vzorku a dovozcům, kteří se přihlásili ve fázi výběru vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu.

(21)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(22)

Vyplněné dotazníky týkající se výrobního odvětví Unie zaslal jediný výrobce v Unii, dva čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku, dva dovozci a dva uživatelé, kteří jsou ve spojení s výrobním odvětvím Unie.

(23)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(24)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2023 do 30. září 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(25)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je valin, jeho estery a jeho soli, jako samostatná chemicky definovaná organická sloučenina, též s obsahem nečistot, v současnosti kódu KN 2922 49 85 (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(26)

Valin se vyrábí biofermentací, což je přeměna sacharidů na aminokyseliny vzájemným působením bakteriálních kmenů. Hlavní surovinou pro fermentaci je řepný nebo kukuřičný cukr. Po fermentaci následuje další výrobní krok, kterým je extrakce a u některých aplikací další čištění.

(27)

Valin se používá v široké škále aplikací, na trhu s krmivy, farmaceutickými přípravky a potravinami (doplňky stravy).

(28)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a pochází z Čínské lidové republiky, v současnosti kódu KN 2922 49 85 (kód TARIC 2922 49 85 87) (dále jen „dotčený výrobek“).

(29)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(30)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(31)

Jedna spolupracující skupina vyvážejících výrobců, která nebyla zařazena do vzorku (dále jen „skupina Meihua“), požádala, aby byl z definice výrobku vyloučen valin používaný v potravinářském odvětví. Tvrdila, že potravinářský valin má jiné fyzikální a chemické vlastnosti než krmný valin a že se prodává za vyšší ceny. Tvrdila také, že potravinářský valin nekonkuruje valinu používanému v krmivech a že v Unii nejsou žádní výrobci potravinářského valinu.

(32)

I když je pravda, že valin používaný ve farmaceutickém nebo potravinářském odvětví podléhá přísnějším regulačním požadavkům, mají různé druhy valinu přesto podobné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti, protože jsou tvořeny stejnou molekulou a mají stejné základní funkce, tj. poskytovat vysoce stravitelný valin zvířatům a lidem, a to buď ve farmaceutických přípravcích, v potravinách (jako doplněk stravy) nebo v krmivech. Všechny druhy se navíc vyrábějí stejným výrobním procesem s různými stupni čištění a extrakce. Všechny druhy valinu se dovážejí pod stejnými kódy TARIC.

(33)

Šetření ukázalo, že společnost Eurolysine byla po získání příslušných regulačních povolení technicky schopna vyrábět všechny druhy valinu včetně potravinářského a že výroba potravinářského valinu nevyžaduje další zařízení. Jeví se také, že odběratelé valinu společnosti Eurolysine mohou provádět další kroky čištění a extrakce nezbytné pro výrobu potravinářského valinu. Společnost Eurolysine rovněž uvedla, že v budoucnu plánuje diverzifikaci své výroby. V neposlední řadě by pak vyloučení potravinářského valinu z definice výrobku motivovalo k obcházení opatření. Kromě toho se neočekává, že by se dovoz potravinářského valinu do Unie zastavil, i když budou opatření zavedena, protože výše cla není prohibitivní. Komise se proto v této fázi domnívala, že potravinářský valin by neměl být z definice výrobku vyloučen a že toto tvrzení je třeba zamítnout.

(34)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(35)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě valinu. Příslušné informace předložili tři vyvážející výrobci ze dvou skupin. Byly to skupina Meihua a společnost CJS.

(36)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně dne 26. května 2025 čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení. Komise od čínské vlády neobdržela žádné připomínky k použití článku 18 základního nařízení.

(37)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(38)

Dne 2. dubna 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě valinu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země, a to Brazílii, Kolumbii, Indonésii, Thajsko a Turecko. Komise obdržela připomínky k první poznámce od společností CJS, Huaheng a žadatele.

(39)

Komise připomínky analyzovala, zabývala se jimi a dne 4. června 2025 informovala druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o výsledku této analýzy a o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Malajsií jako reprezentativní zemí. Rovněž informovala zúčastněné strany, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě dostupných informací za společnost Ajinomoto (Malaysia) Berhad (dále jen „Ajinomoto Malaysia“), výrobce glutamátu sodného v Malajsii, výrobku v obecné kategorii a/nebo odvětví valinu s (většinou) stejnými výrobními činiteli, jak je vysvětleno ve 150. bodě odůvodnění. Komise obdržela připomínky ke druhé poznámce od společností CJS, Huaheng a žadatele. Těmito připomínkami se podrobně zabývá oddíl 3.2.11 níže.

(40)

Po analýze připomínek a informací obdržených v návaznosti na druhou poznámku dospěla Komise k závěru, že vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou pocházet nezkreslené ceny a náklady pro stanovení běžné hodnoty, je Kolumbie a že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě dostupných informací za rok 2023 za společnost Sucroal S.A. (dále jen „Sucroal“), výrobce kyseliny citronové v Kolumbii, což je výrobek stejné obecné kategorie a/nebo odvětví jako valin s (většinou) stejnými výrobními činiteli, jak je vysvětleno ve 144. bodě odůvodnění.

(41)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(42)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se … zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(43)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(44)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(45)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(46)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(47)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(48)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (4), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i ve vybraných odvětvích (například chemické odvětví). Zúčastněné strany byly v době zahájení řízení vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu při zahájení šetření.

(49)

Žadatel tvrdil, že ceny nebo náklady výrobku, který je předmětem šetření, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, a že v důsledku toho není vhodné k určení běžné hodnoty použít domácí ceny a náklady.

(50)

Na podporu tohoto stanoviska se žadatel odvolával na důkazy obsažené ve zprávě (5), na zjištění v několika nedávných šetřeních Komise – konkrétně na šetření týkající se glukonátu sodného (6), určitých polyvinylalkoholů (7), kyseliny sulfanilové (8), kyseliny citronové (9), glutamátu sodného (10), erythritolu (11) a kyseliny šťavelové (12) – jakož i na závěry obchodních orgánů USA týkající se kyseliny citronové a glukonátu sodného. Odvolával se rovněž na rozhodnutí USA ohledně cen a nákladů v Číně a zdůrazňoval faktory, jako je doktrína socialistického tržního hospodářství, vedoucí úloha Komunistické strany Číny a intervenční hospodářská politika čínského státu.

(51)

Žadatel dále poukázal na to, že výrobci ve výše uvedených šetřeních Komise působí ve stejném odvětví jako výrobci v odvětví valinu, a tvrdil, že je třeba předpokládat, že závěry z výše uvedených šetření Komise se vztahují i na výrobce valinu v Číně. Kromě toho žadatel připomněl následující prvky, které poukazují na existenci podstatných zkreslení.

(52)

Zaprvé, v odvětví chemických látek, včetně pododvětví valinu, působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny:

(53)

Zadruhé, přítomnost státu ve společnostech působících v odvětví valinu dává státním orgánům rovněž možnost ovlivňovat ceny a/nebo náklady:

(54)

Zatřetí, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež protežují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil:

(55)

Začtvrté, podobně jako v jiných odvětvích čínské ekonomiky i v chemickém odvětví dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného prosazování čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva:

(56)

Zapáté jsou v chemickém odvětví zkresleny i mzdové náklady:

(57)

Zašesté, výrobci valinu mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu:

(58)

Odkazuje se také na to, že Komise důsledně konstatuje, že pro čínskou ekonomiku jsou charakteristická zkreslení. Vzhledem k tomu, že k výrobě valinu je zapotřebí řada vstupů, jsou navíc ceny, za něž je výrobci valinu nakupují v ČLR (a které jsou vykazovány jako jejich náklady), vystaveny těmto systémovým zkreslením. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením, vypůjčují si peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu, a podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(59)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví valinu dochází k významným zkreslením podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, a proto není vhodné použít ke stanovení běžné hodnoty v tomto šetření domácí ceny a náklady.

(60)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(61)

Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu. Důkazy ve spisu zahrnovaly důkazy obsažené ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku.

(62)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“ (26).

(63)

Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen zajišťovat „její konsolidaci a růst“ (27). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(64)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (28).

(65)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(66)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(67)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny“  (29) . To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(68)

Tato vedoucí úloha a kontrola jsou nedílnou součástí čínského systému a jdou daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(69)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (30). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(70)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(71)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(72)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(73)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (31).

(74)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (32).

(75)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (33).

(76)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (34).

(77)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (35).

(78)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (36).

(79)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(80)

V odvětví dotčeného výrobku působí především soukromé společnosti, jako např.: skupina Meihua (37), skupina Fufeng (38) nebo skupina Huaheng (39), přičemž v posledně jmenované skupině má menšinový podíl stát. V tomto odvětví působí také některé státní společnosti, například Ningxia Eppen Biotechnology Co. Ltd. (40), kterou ovládá společnost Zhaoqing Starlake Bioscience Ltd. (41), státní podnik spadající pod Komisi Státní rady pro dohled nad státem vlastněným majetkem a jeho správu.

(81)

Vzhledem k tomu, že si Komunistická strana Číny činí nárok na vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země, staly se stranické zásahy do operativního rozhodování normou nejen v podnicích vlastněných státem, ale i v soukromých společnostech (42). Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(82)

Odvětví valinu navíc podléhá několika vládním politikám, například klíčovým politikám, které v roce 2022 oznámilo Ministerstvo financí a Ministerstvo zemědělství a venkova: „[i]ntegrovaný rozvoj zemědělského průmyslu. Koordinovat uspořádání a výstavbu řady národních moderních zemědělskoprůmyslových parků, výhodných a charakteristických průmyslových klastrů a obcí se silným zemědělským průmyslem. Soustředit se na zajištění národního potravinového zabezpečení a efektivního zásobování důležitými zemědělskými produkty se zaměřením na rýži, pšenici, kukuřici, […], budovat na venkově moderní průmyslový systém založený na silných průmyslových městech, průmyslových parcích jako hnací síle a průmyslových klastrech jako páteři, na struktuře provincií, okresů a měst a na koordinované podpoře bodů, linií a oblastí s cílem zlepšit kvalitu a efektivitu průmyslového rozvoje jako celku“ (43). Obdobně 14. pětiletý plán podpory modernizace zemědělství a venkovských oblastí stanoví tyto cíle: „[v]ybudování pásu národního potravinového zabezpečení. Na základě produkce a dodávek rýže, pšenice, kukuřice, sóji atd. koordinovat strukturu budování kapacit v oblasti výroby, zpracování, skladování a oběhu a vybudovat průmyslové pásy pro bezpečnost dodávek potravin […]“ (44). Kromě toho 14. pětiletý plán rozvoje biohospodářství rovněž požaduje „rozvíjet enzymové přípravky, mikrobiální přípravky, fermentovaná krmiva, krmné aminokyseliny a další biologická krmiva […]“ (45).

(83)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (46).

(84)

Čínské sdružení průmyslu biotechnologických fermentací, CBFIA, například v článku 3 svých stanov uvádí, že organizace „přijímá odborné vedení, dohled a řízení ze strany subjektů pověřených registrací a řízením, subjektů pověřených budováním strany, jakož i příslušných správních útvarů pověřených řízením odvětví“ (47). Stranická pobočka sdružení CBFIA (48) vyžaduje, aby „prověřovalo a zavádělo konkrétní činnosti na podporu komplexní a přísné správy uplatňované stranou a posílení budování strany [...] a aby plně uznalo, že důkladná podpora komplexní a přísné správy uplatňované stranou nad vnitrostátními průmyslovými sdruženími a obchodními komorami je politickým požadavkem, kterým se řídí úsilí průmyslových sdružení a obchodních komor o dodržování a posílení vedoucího postavení strany“ (49).

(85)

Mezi členy sdružení CBFIA patří i skupina Meihua a skupina Fufeng, přičemž obě působí jako místopředsedové správní rady tohoto sdružení (50).

(86)

Kromě toho asociace CSIA sleduje cíl „aktivně zveřejňovat a provádět stranické a vládní pokyny týkající se rozvoje škrobárenského průmyslu a plnit úkoly svěřené příslušnými vládními resorty“ (51). Asociace v článku 3 svých stanov uvádí, že CSIA „zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace a přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovídajících za registraci a řízení, subjektů odpovídajících za budování strany, jakož i příslušných správních útvarů, které odpovídají za řízení odvětví“ (52).

(87)

Skupina Meihua patří mezi místopředsedy výkonné rady asociace CSIA (53).

(88)

Zákon o podpoře soukromého sektoru dále nařizuje, aby „[s]oukromé hospodářské organizace a jejich provozovatelé podporovali vedení Komunistické strany Číny, dodržovali socialistický systém s čínskými rysy a aktivně se podíleli na budování moderní socialistické moci (54)“.

(89)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

(90)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(91)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (55)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(92)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (56), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (57).

(93)

Již v roce 2018 údajně existovaly stranické buňky v 73 % z asi 2,57 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (58). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(94)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (59), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(95)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzivnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky účinněji plnily svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (60).

(96)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví valinu.

(97)

Jako příklad lze uvést, že jeden z ředitelů společnosti Ningxia Eppen Biotechnology Co. Ltd. působí také jako stranický tajemník holdingové společnosti Zhaoqing Starlake Bioscience Ltd. (61)..

(98)

V případě skupiny Meihua bylo navíc uvedeno, že čtyři z jedenácti členů představenstva byli v roce 2023 členy Komunistické strany Číny (62).

(99)

Zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (63). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví valinu a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(100)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(101)

Kromě toho hodlá vláda ČLR „podporovat soukromé hospodářské organizace, aby se podílely na významných národních strategiích a velkých projektech. Podporovat soukromé hospodářské organizace, aby investovaly a zakládaly podniky ve strategických rozvíjejících se odvětvích, v odvětvích budoucnosti a v dalších oblastech, podporovat technologickou transformaci a transformaci a modernizaci tradičních odvětví“ (64).

(102)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (65).

(103)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(104)

Výše uvedené klíčové strategie ministerstva financí a ministerstva zemědělství a venkova z roku 2022 (viz 82. bod odůvodnění) obsahují také následující ustanovení ovlivňující fungování odvětví: „[s]tát bude pokračovat v provádění politik, jako jsou dotace pro producenty kukuřice a sóji, dotace na rýži a pobídky pro velké obilnářské okresy, aby upevnil účinnost strukturální reformy na straně nabídky v zemědělství a zajistil národní potravinovou bezpečnost“, nebo „[o]dměny pro hlavní okresy produkující osivo. Rozšířit rozsah podpory pro hlavní oblasti produkce osiva rýže, pšenice a kukuřice […] a podpořit transformaci a modernizaci semenářského odvětví.“ (66)

(105)

Ve 14. pětiletém plánu podpory modernizace zemědělství a venkovských oblastí (67) je stanoven cíl „[z]lepšit politiky na podporu produkce obilovin. Stabilizovat dotace pěstitelů obilovin, zlepšit politiku minimálních nákupních cen rýže a pšenice a politiku subvencí pro producenty kukuřice a sójových bobů. Zlepšit kompenzační mechanismus v zájmu hlavních obilnářských oblastí a zlepšit systém podpůrné politiky pro hlavní obilnářské okresy“ (68). Podle 14. pětiletého plánu rozvoje odvětví výsadby na vnitrostátní úrovni (69)„[b]ěhem období ‚14. pětiletého plánu‘ prozkoumáme potenciální rozšíření, zvýšíme výrobní kapacitu, optimalizujeme strukturu, podpoříme diverzifikovaný rozvoj a zlepší kapacity v oblasti bezpečnosti dodávek‘ (70).

(106)

Čtrnáctý pětiletý plán asociace CSIA (71) rovněž ukazuje stávající vládní politiky v tomto odvětví, když vysvětluje, že „[o]d roku 2016 stát pozměnil politiku dočasného skladování kukuřice ve třech severovýchodních provinciích a Autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko na nový mechanismus ‚tržně orientovaného nákupu‘ a ‚dotací‘, což způsobilo prudký pokles cen kukuřice a výrazně snížilo výrobní náklady u kukuřičného škrobu; za účelem využití nadbytečných zásob kukuřice poskytly provincie Chej-lung-ťiang, Ťi-lin, Liao-ning, Autonomní oblast Vnitřní Mongolsko a další místa různé stupně dotací podnikům pro hloubkové zpracování kukuřice, které nadále zvyšovaly výrobní kapacitu pro hloubkové zpracování kukuřice a výrobu kukuřičného škrobu“ (72).

(107)

Čtrnáctý pětiletý plán rozvoje biohospodářství (73) se přímo zabývá odvětvím dotčeného výrobku, neboť si klade za cíl „[p]osílit zásadní postavení podnikových inovací. Umožnit vůdčí a podpůrnou úlohu předních podniků v biologické oblasti, vést velké podniky k otevírání a sdílení zdrojů, jako jsou technologické inovace, dodavatelský řetězec a finanční služby, s předcházejícím a navazujícím průmyslovým řetězcem a podporovat integraci a inovace s malými a středními podniky. V rámci zaměření na klíčové oblasti s rozsáhlým a širokým vlivem, jako je biomedicína, biozemědělství a bioprodukce jsou inovativní podniky v bio oblasti podněcovány k tomu, aby dále prohlubovaly rozvoj pododvětví, pěstovaly své výhody z hlediska rozvoje a snažily se stát individuálními šampiony s konkurenceschopností na globální úrovni“ (74). Konkrétněji tento plán rovněž vyžaduje „rozvíjet enzymatické přípravky, mikrobiální přípravky, fermentovaná krmiva, krmné aminokyseliny a jiná biologická krmiva […]“.

(108)

Podobně i na úrovni provincií mají vládní orgány podle 14. pětiletého plánu provincie Che-pej pro strategická a nově vznikající odvětví (75) utvářet průmyslovou strukturu tohoto odvětví takto: „Intenzivně rozvíjet odvětví biologické fermentace, výrobků z biologických materiálů a charakteristických biologických produktů a podporovat integrované využívání biotechnologií v oblasti lékařství, chemického průmyslu, materiálů, hlubokého zpracování potravin a nové energie. Konsolidovat a zlepšovat výhody aminokyselin, škrobových cukrů, enzymových přípravků, vitaminů a dalších produktů a vyvíjet nové biologické materiály, jako jsou vlákna a chemické látky z biologického materiálu.“ (76)

(109)

V roce 2024 navíc provincie Šan-tung vydala stěžejní politiku pro podporu, modernizaci a rozvoj průmyslu zpracování kukuřice (77), která zajišťuje významnou daňovou podporu výzkumu a vývoji.

(110)

Podobně provincie Ťi-lin vydala zvláštní preferenční politiky zvýhodňující výrobní odvětví dotčeného výrobku. Podle zprávy zveřejněné na jeho internetových stránkách „daňový úřad provincie Ťi-lin […] vytváří a upravuje seznam politických výhod a seznam témat vyžadujících rychlou reakci. Podniky mají své potřeby, zdanění na ně reaguje. Na cestě k modernizaci odvětví je k dispozici dostatek politických nástrojů“ (78). To potvrzuje i zástupce skupiny Meihua: „[v] roce 2017 se společnost usadila v průmyslovém parku Jilin Baicheng jako první společnost v Paj-čchengu s celkovou investicí 10 miliard RMB. Po letech postupného rozvoje a růstu se díky silné podpoře preferenčních daňových politik […] účinně zlepšila konkurenceschopnost výrobků na trhu. Jen v první polovině roku 2023 získala naše společnost slevu na vývozní dani ve výši 139 milionů RMB, což nás zbavilo starostí při výrobě produktů, a my se nyní můžeme v klidu zabývat riziky a výzvami mezinárodního trhu a dále rozšiřovat rozsah vývozu.“ (79) Předseda skupiny Meihua rovněž prohlásil, že „společnost Jilin Meihua získala významnou podporu a pomoc ze strany vedoucích představitelů na všech úrovních provincie a města, což pomohlo skupině Meihua v rychlém rozvoji“ (80), čímž naznačil, že preferenční politika se neomezovala pouze na daňovou politiku. V roce 2023 podepsala skupina Meihua další dohodu se samosprávou města Paj-čcheng v provincii Ťi-lin (81).

(111)

Kromě toho skupina Meihua ve své výroční zprávě za rok 2024 uvádí, že obdržela státní podporu přesahující 35 milionů RMB prostřednictvím příspěvků z různých fondů na podporu rozvoje průmyslu (82).

(112)

Podobná podpůrná opatření jsou k dispozici také v provincii Chej-lung-ťiang, jak uvedl viceprezident společnosti Ningxia Eppen Biotechnology Co., Ltd., který zdůraznil, že „vynikající podnikatelské prostředí v místní oblasti, odhodlání provincie Chej-lung-ťiang energicky rozvíjet hospodářství v centru a velkorysá daňová politika v oblastech etnických menšin jsou hlavními důvody, které přitahují podniky, aby sem přišly (83)“.

(113)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(114)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(115)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(116)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (84).

(117)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (85). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (86). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (87).

(118)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů jeví být plně použitelné i v chemickém odvětví, a tudíž i v odvětví valinu. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(119)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(120)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (88).

(121)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (89). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(122)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (90). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(123)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva odvětví valinu netýkal. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(124)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(125)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (91), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (92) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(126)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (93). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(127)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (94). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (95).

(128)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (96). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (97). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(129)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(130)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená zásahy státu. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (98). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (99). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(131)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k rychlému nárůstu úvěrů v selhání, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(132)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(133)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(134)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II zprávy.

(135)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v 62. až 133. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci valinu podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(136)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy.

(137)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(138)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracovala, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(139)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(140)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(141)

Jak je vysvětleno v 38. až 39. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty: první poznámku a druhou poznámku. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Malajsii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(142)

V první poznámce Komise vysvětlila, že se výrobek, který je předmětem šetření, ze zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR v souladu s kritérii uvedenými ve 140. bodě odůvodnění zjevně vyrábí pouze v Brazílii a Indonésii.

(143)

Vzhledem k podílu čínského dovozu do Indonésie, který ovlivňuje výrobní činitele valinu (101), a vzhledem k tomu, že neexistují snadno dostupné informace o výrobcích valinu v Brazílii a Indonésii (jak je podrobně uvedeno ve 154. až 156. bodě odůvodnění), určila Komise další potenciální reprezentativní země na základě výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem šetření, s (většinou) stejnými výrobními činiteli jako valin.

(144)

Valin, aminokyselina, se vyrábí fermentací sacharidů pocházejících ze zemědělských surovin, jako je cukrová řepa nebo kukuřice, vzájemným působením bakteriálních kmenů. Komise se proto rozhodla prozkoumat jiné chemické procesy vyžadující přirozenou fermentaci sacharidů a zaměřila se na možnost použití kyseliny citronové. Kyselina citronová je výrobek ve stejné obecné kategorii a podkategorii výrobku, který je předmětem šetření (chemikálie, zejména organické kyseliny získané fermentací). Stejně jako valin je kyselina citronová organický chemický výrobek vyráběný fermentací zemědělských sacharidů. Kyselina citronová i valin se vyrábějí fermentačním procesem s regulovanými kroky, po němž následuje fáze krystalizace (102) a sušení krystalů. Jak valin, tak kyselinu citronovou lze prodávat buď jako sušinu (valin jako síran valinový), nebo vodný roztok, přičemž oba výrobky se běžně používají ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu. Komise měla za to, že kyselina citronová, která je základní slabou organickou kyselinou s rozsáhlým využitím ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu, je vhodným výrobkem stejné podkategorie, neboť má stejné základní vstupní suroviny, společný relevantní spotřební materiál a velmi podobné výrobní procesy (103). Komise dospěla k závěru, že kyselina citronová je vhodným výrobkem ve stejné podkategorii (organické kyseliny získané fermentací) jako výrobek, který je předmětem šetření.

(145)

Komise proto uvedla, že využije výrobu kyseliny citronové, výrobku obdobného valinu, k určení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(146)

V první poznámce tedy Komise určila tyto země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína, které vyrábějí kyselinu citronovou: Brazílii, Kolumbii, Thajsko a Turecko.

(147)

V návaznosti na první poznámku společnost Huaheng uvedla, že Komise by měla rovněž prošetřit výrobu kyseliny citronové v Indonésii a Malajsii, které mají podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čína.

(148)

Ve druhé poznámce proto Komise zkoumala také výrobu kyseliny citronové v Indonésii a Malajsii.

(149)

V návaznosti na první poznámku společnost Huaheng dále uvedla, že by Komise měla prošetřit, zda lze glutamát sodný považovat za výrobek stejné obecné kategorie/odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření.

(150)

Vzhledem k tomu, že v této fázi nebylo možné určit vhodnou reprezentativní zemi na základě výroby kyseliny citronové, Komise ve druhé poznámce zkoumala, zda by glutamát sodný měl být považován za výrobek ve stejné obecné kategorii jako výrobek, který je předmětem šetření (chemické látky, zejména organické kyseliny získané fermentací). Podle zjištění v přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se glutamátu sodného (104) je glutamát sodný, stejně jako valin, organický chemický výrobek vyráběný fermentací zemědělských sacharidů, zejména kukuřičného škrobu, který je jednou z hlavních surovin pro výrobu valinu. Kromě toho je další surovinou pro výrobu glutamátu sodného amoniak (105), stejně jako v případě valinu. Navíc stejně jako u valinu zahrnuje výrobní proces fermentaci a krystalizační fázi (106). V neposlední řadě se glutamát sodný stejně jako valin používá především jako potravinářská přísada, ale také pro nepotravinářské účely (107). Komise se domnívala, že glutamát sodný, který je organickým chemickým výrobkem používaným pro potravinářské i nepotravinářské účely, je výrobkem stejné obecné kategorie, neboť valin a glutamát sodný mají stejné základní vstupní suroviny (zemědělské sacharidy, zejména získané z kukuřičného škrobu), další výrobní činitele, použití a podobné výrobní postupy. Komise dospěla k závěru, že stejně jako kyselina citronová je i glutamát sodný vhodným výrobkem ve stejné obecné kategorii (organické kyseliny získané fermentací) jako výrobek, který je předmětem šetření.

(151)

Komise proto uvedla, že k určení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení využije výrobu glutamátu sodného, výrobku obdobného valinu.

(152)

V druhé poznámce tedy Komise určila tyto země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína, které vyrábějí glutamát sodný: Thajsko, Malajsie a Indonésie.

(153)

V první poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí, tj. Brazílie a Indonésie, je třeba dále ověřit dostupnost údajů, zejména pokud jde o snadno dostupné finanční údaje výrobců výrobku, který je předmětem šetření.

(154)

Pokud jde o Brazílii, nebyly pro společnost, která byla v první poznámce označena jako výrobce valinu, k dispozici žádné snadno dostupné finanční údaje, a proto tato společnost nebyla vhodným kandidátem pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Vzhledem k tomu, že ve spise nemá Komise k dispozici jiné informace o přítomnosti dalších společností vyrábějících valin v Brazílii se snadno dostupnými finančními údaji, dospěla Komise k závěru, že Brazílii již na základě její výroby valinu nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(155)

Podobně v případě Indonésie nebyly pro společnost, která byla v první poznámce označena jako výrobce valinu, k dispozici žádné snadno dostupné finanční údaje, a proto tato společnost nebyla vhodným kandidátem pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(156)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních činitelů do Indonésie. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz alespoň čtyř nejdůležitějších výrobních činitelů do Indonésie byl významně ovlivněn dovozem z ČLR. Kromě toho existovala tržní omezení týkající se kukuřici, která je nejdůležitějším výrobním činitelem valinu, a uhlí, které rovněž představovalo významný podíl výrobních nákladů valinu, což nelze vyloučit jako potenciální zdroje zkreslení. Indonésii proto na základě její výroby valinu nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(157)

V první poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se vyrábí kyselina citronová, tj. u Brazílie, Kolumbie, Thajska a Turecka, je třeba dále ověřit, zda jsou dostupné údaje, zejména pokud jde o snadno dostupné finanční údaje výrobců kyseliny citronové.

(158)

Pokud jde o Brazílii, veřejně dostupné finanční údaje pro jedinou společnost vyrábějící kyselinu citronovou pocházely z roku 2020 a nebyly považovány za vhodné pro období šetření. Navíc byly k dispozici aktuálnější údaje pro další výrobce v jiných možných reprezentativních zemích. Vzhledem k tomu, že ve spise nemá Komise k dispozici jiné informace o přítomnosti dalších společností vyrábějících kyselinu citronovou v Brazílii s veřejně dostupnými finančními údaji, dospěla Komise k závěru, že Brazílii nelze na základě její výroby kyseliny citronové považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření .

(159)

Pokud jde o Kolumbii, byly pro společnost, která byla v první poznámce označena za výrobce kyseliny citronové, konkrétně Sucroal, snadno dostupné finanční výkazy za rok 2023. Proto Komise v první poznámce informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít finanční výsledky společnosti jako referenční hodnotu, pokud budou k dispozici novější údaje a pokud bude Kolumbie vybrána jako reprezentativní země.

(160)

V návaznosti na první poznámku společnost Huaheng tvrdila, že Kolumbie není vhodnou reprezentativní zemí, a to z důvodu nízkého objemu dovozu kukuřičného škrobu, zejména ve srovnání s Indonésií (6 444 tun, tj. 2,5 % indonéského dovozu kukuřičného škrobu), a velmi omezeného dovozu aktivního uhlí (592 tun) a uhlí (54 340 tun). Rovněž uvedla, že téměř veškerý dovoz uhlí pochází z Venezuely, což může působit zkreslení.

(161)

Ve druhé poznámce Komise uznala, že dovoz kukuřičného škrobu do Kolumbie je nižší než do Indonésie a že dovoz aktivního uhlí a uhlí je nízký. Komise však také uvedla, že v Kolumbii je počet výrobních činitelů ovlivněných významným podílem čínského dovozu nižší ve srovnání s jinými zeměmi vyrábějícími kyselinu citronovou, jako je Thajsko, Indonésie a Malajsie. Kromě toho byl podíl čínského dovozu do Kolumbie v případě těchto výrobních činitelů nižší než v případě Thajska, Indonésie a Malajsie. Komise dále uvedla, že společnost Huaheng neprokázala, proč by dovoz uhlí pocházejícího z Venezuely mohl zkreslit ceny uhlí v Kolumbii.

(162)

Ve druhé poznámce však Komise rovněž uznala, že ačkoli dostala k dispozici finanční informace společnosti Sucroal za rok 2024, vykázaný zisk byl zanedbatelný (méně než 0,5 %), a proto nebyl považován za reprezentativní. Z tohoto důvodu dospěla Komise ve druhé poznámce k závěru, že Kolumbii nelze v tomto případě považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(163)

Pokud jde o Thajsko, Komise v první poznámce určila tři společnosti, které vyrábějí kyselinu citronovou. Komise zjistila snadno dostupné finanční údaje za rok 2023 za všechny tři společnosti. V první poznámce Komise dospěla k závěru, že pokud by Thajsko bylo vybráno jako reprezentativní země a pokud by byly k dispozici novější finanční údaje, Komise by zvážila možnost použít je jako zdroj pro stanovení referenčních hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk.

(164)

Komise však rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních činitelů do Thajska. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz alespoň pěti nejdůležitějších výrobních činitelů pro valin do Thajska byl významně ovlivněn dovozem z ČLR, a proto Thajsko nebylo možné zohlednit jako vhodnou reprezentativní zemi.

(165)

Pokud jde o Turecko, veřejně dostupné finanční údaje pro jedinou společnost vyrábějící kyselinu citronovou byly neúplné, a proto Komise sice byla schopna určit zisk, ale nedokázala získat dostatečné finanční údaje, které by mohla použít jako referenční hodnotu pro prodejní, režijní a správní náklady. Vzhledem k tomu, že ve spise nemá Komise k dispozici jiné informace o přítomnosti dalších společností vyrábějících kyselinu citronovou v Turecku se snadno dostupnými finančními údaji, dospěla Komise k závěru, že Turecko nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi pro toto šetření.

(166)

V návaznosti na první poznámku společnost Huaheng navrhla dva výrobce kyseliny citronové v Indonésii, na jejichž základě by Komise mohla stanovit referenční hodnotu pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk, ale poskytla finanční informace pouze pro jednoho z nich (za rok 2023), a to pro společnost PT. Indo Acidatama Tbk (dále jen „Indo Acidatama“).

(167)

Proto Komise ve druhé poznámce uvedla, že společnost Huaheng předložila finanční informace pouze pro společnost Indo Acidatama. Komise rovněž nedokázala najít snadno dostupné finanční informace pro druhého indonéského výrobce kyseliny citronové.

(168)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních činitelů do Indonésie. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz alespoň čtyř nejdůležitějších výrobních činitelů do Indonésie byl významně ovlivněn dovozem z ČLR. Kromě toho nebylo možné vyloučit tržní omezení týkající se kukuřice, která je nejdůležitějším výrobním činitelem valinu, a uhlí, které rovněž představuje významný podíl výrobních nákladů, jako potenciální zdroje zkreslení. Indonésii proto nelze na základě její výroby kyseliny citronové považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(169)

V návaznosti na první poznámku společnost Huaheng navrhla dva výrobce kyseliny citronové v Malajsii, podle nichž by Komise mohla stanovit referenční hodnotu pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk, aniž by však předložila jakékoli finanční informace pro některou z těchto společností.

(170)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že se jí podařilo zjistit finanční informace pro jednoho z navrhovaných výrobců pouze za rok 2021, zatímco finanční informace za rok 2023 pro druhého výrobce kyseliny citronové, společnost M.S. Asia Enterprise Sdn. Bhd. (dále jen „Asia Enterprise“), nebyly úplné.

(171)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních činitelů do Malajsie. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz tří výrobních činitelů do Malajsie byl významně ovlivněn dovozem z ČLR.

(172)

V každém případě se Komise domnívá, že Malajsie nemůže v této fázi představovat vhodnou reprezentativní zemi na základě její výroby kyseliny citronové.

(173)

V návaznosti na tvrzení společnosti Huaheng uvedené ve 149. bodě odůvodnění, že by Komise měla prošetřit, zda lze glutamát sodný považovat za výrobek stejné obecné kategorie/odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření, Komise ve druhé poznámce uvedla, že u zemí označených jako země, kde se glutamát sodný vyrábí, tj. u Thajska, Malajsie a Indonésie, je třeba dále ověřit dostupnost údajů, zejména pokud jde o snadno dostupné finanční údaje výrobců výrobku, který je předmětem šetření.

(174)

Pokud však jde o Thajsko, Komise ve druhé poznámce dospěla k závěru, že výběr Thajska jako reprezentativní země by v tomto případě nebyl vhodný vzhledem k jeho výrobě glutamátu sodného, protože jeho podíl dovozu z Číny je tak vysoký (nejméně u pěti nejdůležitějších výrobních činitelů valinu), že vhodnější by byly jiné země vyrábějící glutamát sodný, jako jsou Malajsie a Indonésie s nižším podílem dovozu hlavních výrobních činitelů z Číny. Komise proto dále nezkoumala dostupnost finančních údajů výrobců glutamátu sodného v Thajsku.

(175)

Pokud jde o Indonésii, Komise ve druhé poznámce uvedla, že společnost Huaheng nenavrhla žádného výrobce glutamátu sodného v Indonésii se snadno dostupnými finančními informacemi. Komise nalezla v Indonésii dva výrobce glutamátu sodného. Za jednoho z nich však nebyly k dispozici žádné finanční údaje, zatímco za druhého byly poslední finanční údaje dostupné v databázi Orbis (108) z roku 2001.

(176)

V každém případě Komise uvedla, že Indonésie dovážela z Číny významné množství čtyř výrobních činitelů valinu. Počet výrobních činitelů, u nichž dovoz z Číny představoval významný podíl, i význam těchto podílů byly nižší ve srovnání s Thajskem, ale vyšší ve srovnání s Malajsií. Komise proto dospěla k závěru, že výběr Indonésie jako reprezentativní země na základě její výroby glutamátu sodného by v tomto případě nebyl vhodný vzhledem k chybějícím aktualizovaným finančním informacím a vysokému podílu dovozu nejméně čtyř nejdůležitějších výrobních činitelů z Číny (v rozmezí 45 % až 83 % dovozu). Kromě toho nebylo možné vyloučit tržní omezení týkající se kukuřice, která je nejdůležitějším výrobním činitelem valinu, a uhlí, které rovněž představuje významný podíl výrobních nákladů, jako potenciální zdroje zkreslení.

(177)

Pokud jde o Malajsii, Komise ve druhé poznámce určila dva výrobce glutamátu sodného: společnost Ajinoriki MSG (Malaysia) SDN. BHD. (dále jen „Ajinoriki Malaysia“) a společnost Ajinomoto Malaysia. Finanční údaje pro společnost Ajinoriki Malaysia byly snadno dostupné, ale pocházely z roku 2022, a byly tedy příliš vzdálené od období šetření. V případě společnosti Ajinomoto Malaysia Komise nalezla snadno dostupné finanční výkazy za fiskální rok 2024 (2. čtvrtletí 2023 – 1. čtvrtletí 2024), který se částečně překrýval s obdobím šetření.

(178)

Komise zjistila, že Malajsie dovážela z Číny tři výrobní činitele valinu ve významném množství. Počet výrobních činitelů, u nichž dovoz z Číny představoval významný podíl, a význam těchto podílů však byly nižší ve srovnání s Indonésií a Thajskem, dvěma dalšími zeměmi vyrábějícími glutamát sodný.

(179)

Při analýze průměrných dovozních cen tří dotčených výrobních činitelů v Malajsii Komise navíc zjistila, že průměrná cena dovozu ze zbytku světa zůstává nejméně o 18 % vyšší než cena dovozu z Číny a ze zemí, které nejsou členy WTO a jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (109). Komise proto dospěla k závěru, že dovozní ceny tří výrobních činitelů ze zbytku světa do Malajsie se neřídí dovozními cenami z Číny. Objemy dovozu těchto výrobních činitelů ze zbytku světa navíc zůstaly reprezentativní, přičemž každý z nich byl během období šetření dovezen v objemu nejméně 1 417 tun. Z těchto důvodů se Komise domnívá, že dovozní cena do Malajsie u tří dotčených výrobních činitelů představuje spolehlivou referenční hodnotu.

(180)

Ve druhé poznámce proto Komise dospěla k závěru, že výběr Malajsie jako reprezentativní země bude v tomto případě vhodný vzhledem k omezenějšímu podílu dovozu z Číny ve srovnání s Indonésií a Thajskem, dalšími zeměmi vyrábějícími glutamát sodný.

(181)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti informovala Komise zúčastněné strany druhou poznámkou, že má v úmyslu použít jako vhodnou reprezentativní zemi Malajsii a společnost Ajinomoto Malaysia v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení za účelem získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty.

(182)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Malajsie jako reprezentativní země a společnosti Ajinomoto Malaysia jako výrobce v reprezentativní zemi.

(183)

Po druhé poznámce obdržela Komise připomínky od společností CJS, Huaheng a žadatele.

(184)

Společnost Huaheng tvrdila, že nejvhodnější reprezentativní zemí by byla Indonésie, protože vyrábí valin a ve srovnání s Brazílií, druhou zemí vyrábějící valin, dováží více kukuřice, kukuřičného škrobu, kapalného amoniaku, uhlí, uhlí s nízkým obsahem síry a aktivního uhlí. Společnost Huaheng navíc zpochybnila vymezení výrobních činitelů, na něž má vliv významný podíl čínského dovozu do Indonésie, jako některých z „nejdůležitějších výrobních činitelů“. Podle společnosti Huaheng kromě aktivního uhlí, které se na výrobních nákladech valinu podílí více než 2 %, ostatní dotčené výrobní činitele se na výrobních nákladech podílejí méně než 2 % a nelze je označit za jedny z „nejdůležitějších“ výrobních činitelů. Zejména pokud jde o aktivní uhlí, společnost Huaheng tvrdila, že i) také v Malajsii pochází více než 40 % dovozu z Číny, ii) dovoz do Indonésie z jiných zemí je vyšší než v případě Malajsie a iii) průměrná dovozní cena z jiných zemí do Indonésie je v souladu s průměrnou dovozní cenou v Turecku, u níž Komise nezjistila problémy se zkreslením. Pokud jde o monohydrát glukózy a práškovou SOD, společnost Huaheng uvedla, že čínský dovoz se týká všech možných reprezentativních zemí. Pokud jde o kyselinu fosforečnou, společnost Huaheng tvrdila, že její průměrná dovozní cena do Indonésie z jiných zemí je v souladu s její dovozní cenou do Malajsie a je vyšší než dovozní cena do Brazílie a Turecka. Pokud jde o hydroxid sodný, společnost Huaheng tvrdila, že průměrná dovozní cena do Indonésie z jiných zemí je vyšší než v Malajsii, Kolumbii a Brazílii a v souladu s Tureckem, u nějž Komise nezjistila problémy se zkreslením. Společnost Huaheng rovněž tvrdila, že tržní omezení týkající se kukuřice a uhlí v Indonésii nemá zkreslující účinky, protože i) průměrná dovozní cena kukuřice je stejná jako v Malajsii, ii) Indonésie dováží více kukuřice než Brazílie a přibližně stejné množství jako Thajsko a iii) průměrná dovozní cena uhlí je srovnatelná s cenou v Malajsii a Brazílii a vyšší než v Thajsku. Nakonec společnost Huaheng předložila aktualizované finanční údaje za rok 2024 pro společnost Indo Acidatama, výrobce kyseliny citronové v Indonésii, pro kterou poskytla finanční údaje za rok 2023 v návaznosti na své připomínky k první poznámce. Společnost Huaheng proto tvrdila, že tyto údaje jsou novější než finanční údaje společnosti Ajinomoto Malaysia.

(185)

Připomínky společnosti Huaheng nic nemění na skutečnosti, že pro výrobce valinu v Indonésii uvedeného v první poznámce nejsou k dispozici žádné snadno dostupné finanční údaje. Vzhledem k předložení aktualizovaných finančních údajů za výrobce kyseliny citronové v Indonésii je proto třeba posoudit vhodnost Indonésie jako reprezentativní země ve srovnání s dalšími možnými reprezentativními zeměmi vyrábějícími kyselinu citronovou.

(186)

Pokud jde o vymezení některých výrobních činitelů jako „nejdůležitějších“, Komise uvedla, že všechny byly v příloze I druhé poznámky posuzovány samostatně vzhledem k jejich váze ve výrobních nákladech a nebyly zahrnuty do spotřebního materiálu. Pokud jde o jednotlivě posuzované činitele, čínský dovoz do Indonésie ovlivnil čtyři činitele s podílem od 45 % do 83 % celkového dovozu každého činitele (110). Naopak čínský dovoz do Malajsie ovlivnil tři činitele s podílem od 49 % do 81 % celkového dovozu každého činitele (111) a čínský dovoz do Kolumbie ovlivnil tři činitele s nižším podílem od 36 % do 65 % celkového dovozu každého činitele (112). Tyto údaje podporují názor, že dovoz do Indonésie může být v zásadě zkreslenější než dovoz do Malajsie a Kolumbie, dalších zemí vyrábějících kyselinu citronovou.

(187)

Navíc se zdá, že analýza cen, kterou poskytla společnost Huaheng, je založena na účelovém výběru jiných možných reprezentativních zemí, s nimiž je Indonésie srovnávána. Společnost Huaheng totiž trvala na srovnání Indonésie s Brazílií a Tureckem, které v době druhé poznámky nebyly považovány za vhodné, místo aby Indonésii srovnávala s Malajsií a Kolumbií, což byly další možné vhodné reprezentativní země, které Komise ve druhé poznámce analyzovala. Analýza společnosti Huaheng navíc nutně neprokazuje, že dovozní ceny do Indonésie nejsou zkreslené. Například při srovnání Indonésie s Malajsií a Kolumbií dováží Indonésie méně kukuřice než Malajsie a Kolumbie. Tato skutečnost může být způsobena zákazem dovozu kukuřice uvedeným v první poznámce, což je v rozporu s tvrzením společnosti Huaheng, že zákaz neměl na kukuřici v Indonésii zkreslující vliv.

(188)

Závěrem lze tedy říci, že ačkoli byly poskytnuty aktualizované finanční údaje výrobce kyseliny citronové, Indonésie se jeví být více ovlivněna čínským zkresleným vývozem než Malajsie a Kolumbie. Indonésie je navíc jedinou zemí, u níž byla zjištěna příslušná tržní omezení. Tato zkreslení mají vliv na spolehlivost finančních údajů výrobce kyseliny citronové v Indonésii. Tvrzení společnost Huaheng v tomto ohledu byla proto zamítnuta.

(189)

Společnost CJS tvrdila, že společnost Ajinomoto Malaysia přestala vyrábět glutamát sodný v Malajsii před obdobím šetření, a to na základě informací z oznámení o zahájení řízení a předběžných opatřeních – konsolidovaná věc EAPA 7950 vydaného Úřadem pro cla a ochranu hranic Spojených států amerických (113) a výroční zprávy společnosti Ajinomoto Malaysia za rok 2024. Společnost Ajinomoto Malaysia v současné době vykonává pouze činnost obchodníka a distributora, nikoli však výrobce glutamátu sodného. Podle společnosti CJS proto Komise nemohla zohlednit společnost Ajinomoto Malaysia pro účely stanovení referenční hodnoty pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk. V případě, že by Komise i nadále zohledňovala společnost Ajinomoto Malaysia, společnost CJS požadovala, aby byl použit jiný alokační klíč pro rozlišení nákladů na prodané zboží a prodejních, režijních a správních nákladů od celkových nákladů ve výkazech zisků a ztrát společnosti Ajinomoto Malaysia, zatímco společnost Huaheng požadovala, aby byly z prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Ajinomoto Malaysia vyloučeny náklady na distribuci. Kromě toho společnost CJS připomněla, že dovoz do Malajsie byl na základě podílu čínského dovozu zkreslený více než dovoz do Kolumbie a že údaje společnosti Ajinomoto Malaysia byly méně podrobné než výkaz zisků a ztrát společnosti Sucroal, výrobce kyseliny citronové zjištěného v Kolumbii. Společnost Huaheng dále uvedla, že u většiny hlavních výrobních činitelů byl objem dovozu do Malajsie nižší než objem dovozu do Indonésie. A konečně, pokud by Komise stále považovala Malajsii za vhodnou reprezentativní zemi, požádala společnost CJS, aby z výpočtu referenční hodnoty pro kyselinu octovou byly vyloučeny dovozy do Malajsie ze Spojeného království z důvodu jejich vysoké jednotkové ceny.

(190)

Komise shledala tvrzení týkající se zastavení výroby glutamátu sodného společností Ajinomoto Malaysia jako opodstatněné a souhlasila s tím, že finanční údaje společnosti Ajinomoto Malaysia nelze použít jako zdroj pro referenční hodnotu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Komise proto nemusela analyzovat zbývající tvrzení týkající se společnosti Ajinomoto Malaysia. Poté, co se Komise vypořádala s připomínkami k druhé poznámce, pokračovala v šetření, zda lze Malajsii stále považovat za vhodnou reprezentativní zemi ve smyslu 199. bodu odůvodnění. Zbývající tvrzení, pokud jde o Malajsii, jsou proto vypořádána ve 201. bodě odůvodnění.

(191)

Společnost Huaheng tvrdila, že v přílohách druhé poznámky byly zveřejněny pouze údaje o dovozu do Malajsie z jiných zemí než z Číny, a nikoli také údaje o dovozu z Číny.

(192)

Komise shledala toto tvrzení oprávněným a zveřejnila údaje o dovozu do Malajsie z Číny ve veřejně přístupném spisu.

(193)

Kromě toho společnost Huaheng tvrdila, že Brazílie není vhodnou reprezentativní zemí, protože se na indonéském dovozu kukuřičného škrobu podílí jen minimálně (pouhými 2 %).

(194)

Komise podotkla, že jak bylo připomenuto ve 154. a 158. bodě odůvodnění, dospěla již k závěru, že Brazílie není vhodnou reprezentativní zemí, protože v případě výrobce valinu nejsou k dispozici snadno dostupné finanční údaje a v případě výrobce kyseliny citronové jsou finanční údaje zastaralé. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(195)

Společnost Huaheng dále tvrdila, že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí, protože objem dovozu kukuřičného škrobu je velmi nízký a činí pouze 0,5 % dovozu do Indonésie, kterou společnost Huaheng považuje za nejvhodnější reprezentativní zemi. Kromě toho bylo Turecko postiženo inflací a turecká lira vůči euru devalvovala.

(196)

Komise uvedla, že, jak bylo připomenuto ve 165. bodě odůvodnění, již dospěla k závěru, že Turecko není vhodnou reprezentativní zemí, protože finanční údaje za výrobce kyseliny citronové uvedeného v první poznámce nejsou úplné. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(197)

Nakonec společnost Huaheng zopakovala, že Kolumbie není vhodnou reprezentativní zemí z důvodu nízkého dovozu kukuřičného škrobu, uhlí a aktivního uhlí.

(198)

Komise konstatovala, že se touto připomínkou zabývala již ve druhé poznámce, jak je uvedeno výše ve 161. bodě odůvodnění.

(199)

Na základě připomínek obdržených v návaznosti na druhou poznámku dospěla Komise k závěru, jak je uvedeno ve 190. bodě odůvodnění, že finanční údaje společnosti Ajinomoto Malaysia jako výrobce glutamátu sodného nelze použít jako referenční hodnotu pro přiměřené částky prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Komise proto zvažovala, zda by bylo možné použít finanční údaje druhého výrobce glutamátu sodného v Malajsii, společnosti Ajinoriki Malaysia.

(200)

Kromě toho, že poslední dostupné finanční údaje za společnost Ajinoriki Malaysia pocházejí z roku 2022, jak je uvedeno ve 177. bodě odůvodnění, však bylo při nedávném šetření Komise v souvislosti s glutamátem sodným zjištěno, že společnost Ajinoriki Malaysia se dopouští praktik obcházení předpisů (114). V důsledku toho se na její finanční údaje nebylo možné spolehnout při určování nezkreslených referenčních hodnot pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk, protože tyto údaje pocházejí také z přeposílání čínského glutamátu sodného přes Malajsii, a nikoli pouze ze skutečné výroby (115).

(201)

Komise proto již nemohla považovat Malajsii na základě její produkce glutamátu sodného za vhodnou reprezentativní zemi. Z toho vyplývá, že se Komise nemusela zabývat zbývajícími připomínkami týkajícími se Malajsie uvedenými ve 189. bodě odůvodnění.

(202)

Kromě toho z důvodů uvedených ve 174. až 176. bodě odůvodnění nelze za vhodné reprezentativní země považovat žádnou z dalších dvou zemí s výrobou glutamátu sodného, tj. Indonésii a Thajsko.

(203)

Vzhledem k tomu, že žádná z potenciálních reprezentativních zemí vyrábějících valin a glutamát sodný nebyla vhodná, a vzhledem k tomu, že společnost Huaheng poskytla finanční údaje za společnost Indo Acidatama, která je výrobcem kyseliny citronové v Indonésii, za rok 2024, Komise znovu přezkoumala, zda lze některou z potenciálních reprezentativních zemí vyrábějících kyselinu citronovou považovat za vhodnou.

(204)

V tomto ohledu, jak je uvedeno výše ve 185. bodě odůvodnění, ačkoli jsou údaje společnosti Indo Acidatama nejnovějšími dostupnými údaji, je dovoz Indonésie ve srovnání s Malajsií a Kolumbií více ovlivněn významným podílem dovozu z Číny. Jak je vysvětleno ve 170. bodě odůvodnění výše, v případě Malajsie jsou k dispozici pouze neúplné finanční údaje za rok 2023 týkající se výrobce kyseliny citronové, společnosti Asia Enterprise. Pokud však jde o Kolumbii, za společnost Sucroal jsou k dispozici údaje za rok 2023. I když ve 162. bodě odůvodnění Komise dospěla k závěru, že finanční údaje společnosti Sucroal za rok 2024 nejsou vhodné z důvodu nízkého ziskového rozpětí, které není považováno za reprezentativní, Komise znovu přezkoumala finanční údaje společnosti Sucroal za rok 2023 a shledala je dostatečně reprezentativními, zejména proto, že údaje společnosti Sucroal za rok 2023 se v jednom čtvrtletí překrývaly s obdobím šetření. Proto, a také s ohledem na analýzu týkající se dovozu výrobních činitelů, jak je uvedeno ve 161. bodě odůvodnění, se Komise rozhodla použít jako reprezentativní zemi Kolumbii a finanční údaje společnosti Sucroal za rok 2023, aby určila nezkreslené referenční hodnoty.

(205)

V návaznosti na druhou poznámku požádala společnost CJS, aby byly v případě výběru Kolumbie jako reprezentativní země z výpočtu referenčních hodnot uvedených v připomínkách společnosti CJS k první poznámce vyloučeny extrémy v údajích o dovozu.

(206)

Komise však v připomínkách společnosti CJS k první poznámce nenašla žádné údaje o takových extrémech, pokud jde o Kolumbii, a našla je pouze v případě Thajska, což nebylo třeba řešit, protože Thajsko nebylo vybráno jako vhodná reprezentativní země. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(207)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Kolumbie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(208)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Kolumbie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(209)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(210)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení na základě Malajsie jako reprezentativní země použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (116). Kromě toho Komise uvedla, že pro stanovení nezkreslených nákladů na pracovní sílu (117) použije údaje malajsijského statistického úřadu, pro elektřinu údaje společnosti Tenaga Nasional Berhad (118) a pro vodu údaje Národní komise pro vodohospodářské služby (SPAN) (119).

(211)

V návaznosti na druhou poznámku požádala společnost CJS Komisi o poskytnutí podrobných výpočtů týkajících se nákladů na práci, elektřinu a vodu.

(212)

Komise připomněla, že její obvyklou praxí je zveřejňovat tyto výpočty ve fázi předběžného poskytování informací. Jelikož se však Komise rozhodla použít jako vhodnou reprezentativní zemi Kolumbii, a nikoli Malajsii, zveřejnila ve fázi předběžného poskytování informací podrobné výpočty týkající se výhradně Kolumbie.

(213)

V návaznosti na druhou poznámku dospěla Komise ve 208. bodě odůvodnění k závěru, že Kolumbie je vhodnou reprezentativní zemí. K určení nezkreslených nákladů na většinu výrobních činitelů, zejména na suroviny a uhlí, použila Komise databázi GTA. Komise dále použila statistiky Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“) ke stanovení nezkreslených nákladů práce (120), průmyslové a obchodní sazby nabízené hlavním dodavatelem elektřiny v Kolumbii, společností Enel S.A. (dále jen „Enel Colombia“), ke stanovení nezkreslených nákladů na elektřinu (121) a sazby za vodu nabízené dodavatelem vody v Bogotě, hlavním městě Kolumbie, společností Acueducto S.A. (dále jen „Acueducto“), ke stanovení nezkreslených nákladů na vodu (122).

(214)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise v druhé poznámce informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi. Tento přístup byl zachován i v případě Kolumbie jako vhodné reprezentativní země.

(215)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele valinu

(216)

V návaznosti na druhou poznámku žadatel tvrdil, že by Komise měla při stanovení běžné hodnoty zohlednit nízkou efektivitu výroby čínských vyvážejících výrobců a z toho vyplývající množství potřebných výrobních činitelů.

(217)

Komise při výpočtu běžné hodnoty použila množství a výrobní činitele nahlášené vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a ověřené Komisí. Žadatel nevysvětlil, jak by měla být údajná nízká efektivitu v těchto výpočtech zohledněna. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(218)

Pro přepočet cen kolumbijských pesos (COP) na čínské jüany (CNY) použila Komise převodní koeficient mezi COP a EUR pro období šetření a převodní koeficienty mezi EUR a CNY pro období šetření dostupné prostřednictvím Evropské centrální banky. Převodní koeficient byl 1 COP = 0,00181 CNY.

(219)

Komise dále zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do činitelů výroby uvedených výše. Pro stanovení této částky Komise použila výrobní náklady, které vykázali vyvážející výrobci zařazení do vzorku a které nebyly zahrnuty do výše uvedených individuálních výrobních činitelů. Metodika je řádně vysvětlena níže v 255. bodě odůvodnění.

(220)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do Kolumbie vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (129). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 138. a 139. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(221)

Pokud jde o dovozní cla, Komise v Mapě přístupu na trh Mezinárodního obchodního centra (130) zjistila, že dovozní cla se při dovozu do Kolumbie vztahují na čtyři výrobní činitele: kukuřici, kukuřičný škrob, monohydrát glukózy a SOD a aktivní uhlí. Dovozní cla byla případně připočtena k celkové hodnotě CIF výrobních činitelů dovážených do Kolumbie, a to ve výši odůvodněné původem dovážených výrobních činitelů. Referenční hodnota pro tyto výrobní činitele, tj. jednotková dovozní cena, byla vypočtena z hodnoty se zaplaceným clem.

(222)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly při dodávkách surovin vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(223)

V návaznosti na druhou poznámku žadatel tvrdil, že by Komise k ceně kukuřice získané z databáze GTA měla připočíst přirážku zohledňující skutečnost, že v Číně byla použita geneticky nemodifikovaná kukuřice, která je dražší než geneticky modifikovaná kukuřice. Žadatel vyčíslil tuto úpravu na 6,5 % v souladu s šetřením týkajícím se lysinu (131).

(224)

Komise shledala, že toto tvrzení je odůvodněné. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku skutečně odebírali kukuřici a kukuřičný škrob od domácích čínských dodavatelů. Na základě veřejně dostupných informací (132) je kukuřice produkovaná v Číně zpravidla geneticky nemodifikovaná. Kolumbie navíc dováží kukuřici převážně z USA. Jak bylo zjištěno v šetření týkajícím se lysinu (133) a potvrzeno veřejně dostupnými informacemi (134), míra rozšíření geneticky modifikované kukuřice je v USA vysoká. Vzhledem k tomu, že kukuřice, která není geneticky modifikovaná, je oproti kukuřici geneticky modifikované dražší, byla cena kukuřice dovážené do Kolumbie upravena tak, aby odrážela tento cenový rozdíl. Byly použity údaje o cenách geneticky nemodifikované krmné kukuřice na trhu USA během období šetření, které byly získány z veřejně dostupných týdenních zpráv ministerstva zemědělství Spojených států (135), a údaje o cenové přirážce za geneticky nemodifikovanou krmnou kukuřici na trhu USA během období šetření, které byly získány ze stránek Fastmarkets.com. Tato přirážka, která tvořila rozdíl v ceně, činila 5,7 % ceny geneticky modifikované kukuřice.

(225)

V návaznosti na druhou poznámku žadatel rovněž tvrdil, že Komise by měla do výrobních činitelů zahrnout i obaly, protože významně přispívají k výrobním nákladům.

(226)

Komise konstatovala, že při vymezení druhů výrobku na základě činitelů, které mají vliv na náklady nebo ceny podle zavedené struktury kontrolního čísla výrobku (dále jen „PCN“) mimo jiné pro účely srovnání dotčeného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie a výrobku vyráběného čínskými vyvážejícími výrobci, nebyly zohledněny náklady na balení. Obal byl tedy v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. f) základního nařízení u vývozní ceny zohledněn. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(227)

Kromě toho žadatel v návaznosti na druhou poznámku tvrdil, že ceny uhlí zaznamenané v databázi GTA se týkají uhlí s nízkou výhřevností a že by proto Komise měla upravit objem uhlí potřebný pro výrobu valinu směrem nahoru.

(228)

Komise konstatovala, že žadatel své tvrzení, že se ceny uhlí zaznamenané v databázi GTA týkají uhlí s nízkou výhřevností, nijak neodůvodnil a že nevysvětlil, jak by měly být upraveny. V každém případě metodika Komise zohledňuje skutečné množství uhlí použitá vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku k výrobě valinu. Již tedy zohledňuje výhřevnost použitého uhlí. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(229)

V návaznosti na druhou poznámku žadatel dále tvrdil, že by Komise měla k cenám výrobních činitelů získaných z databáze GTA připočíst náklady na vnitrostátní dopravu, protože šlo o ceny CIF.

(230)

Jak je uvedeno ve 222. bodě odůvodnění, u referenčních hodnot pro příslušné výrobní činitele Komise uplatnila v souladu se svou praxí náklady na dopravu, které pro každý výrobní činitel uvedli vyvážející výrobci zařazení do vzorku a které byly vyjádřeny jako procento nákladů na suroviny. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(231)

Nakonec žadatel v návaznosti na druhou poznámku uvedl, že při fermentaci jsou obvykle zapotřebí geneticky modifikované bakterie. Podle žadatele náklady na licenční poplatky za geneticky modifikované bakterie odpovídají 1–5 % výrobních nákladů a měly by být zahrnuty jako výrobní činitel.

(232)

Komise konstatovala, že ačkoli jeden čínský vyvážející výrobce v souvislosti s valinem licenční poplatky uhradil, neexistují ve spisu důkazy o tom, že platba licenčních poplatků byla spojena s geneticky modifikovanými bakteriemi. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(233)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období šetření zanedbatelný podíl na celkových nákladech na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno v druhé poznámce a výše v 214. bodě odůvodnění.

(234)

V návaznosti na druhou poznámku žadatel tvrdil, že dva výrobní činitele (neuvedené v nedůvěrné verzi připomínek) by neměly být považovány za spotřební materiál, protože jejich podíl na výrobních nákladech je významný a srovnatelný s některými dalšími nespecifikovanými výrobními činiteli, které nepředstavují spotřební materiál.

(235)

Komise uvedla, že oba dotčené výrobní činitele nejsou z hlediska podílu na výrobních nákladech významné, neboť každý z nich představuje zanedbatelný podíl výrobních nákladů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Kromě toho měly všechny výrobní činitele posuzované jednotlivě větší podíl na výrobních nákladech než dotčené dva vstupy. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(236)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že analyzovala účetní postupy čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku týkající se vedlejších produktů/odpadu. Komise dodala, že v závislosti na zjištěních během inspekcí na místě u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku rozhodne o vhodném způsobu výpočtu referenčních hodnot pro vedlejší produkty/odpad.

(237)

V návaznosti na druhou poznámku, v níž byla jako vhodná reprezentativní země navržena Malajsie, navrhla společnost CJS použít místo váženého průměru prostý průměr dovozních cen vedlejších produktů/odpadu do Malajsie podle databáze GTA, a to z důvodu velkého cenového rozpětí u dovozu do Malajsie, což způsobuje, že dovozní ceny ze zemí, jež vyvážejí velké objemy, jsou zastoupeny nadměrně, i když ceny z těchto zemí nejsou pro mezinárodní ceny reprezentativní. Žadatel souhlasil s tím, že toto tvrzení společnosti CJS podporuje jeho názor, že ceny podle databáze GTA jsou založeny na příliš širokých celních kódech, které nerozlišují výrobky v nich zařazené. Žadatel zejména tvrdil, že vedlejší produkty vznikající při mokrém mletí kukuřice se používají především jako krmivo, jehož ceny jsou výrazně nižší než ceny potravinářských výrobků. Podle žadatele nejsou ceny podle databáze GTA dostatečně přesné také proto, že ceny získané z databáze GTA nerozlišují, zda se jedná o potraviny nebo krmivo. Žadatel dále tvrdil, že obchodní údaje sice zohledňují nutné výrobní kroky mezi okamžikem oddělení od výroby valinu a okamžikem, kdy se vedlejší produkty stávají obchodovatelnými, ale energii potřebnou k tomu, aby vedlejší produkty získaly tuto vyšší hodnotu, nemusí vyvážející výrobci nutně vykazovat, protože se obvykle eviduje odděleně. V tomto ohledu společnost CJS v reakci na připomínky žadatele odpověděla, že vykázala veškeré materiálové náklady na vedlejší produkty.

(238)

Komise zjistila, že ceny podle databáze GTA při dovozu do reprezentativní země (nejen Malajsie, jak je navrženo ve druhé poznámce, ale také Kolumbie, vybrané ve 207. bodě odůvodnění) odrážejí cenu vedlejších produktů v obchodovatelné formě a neodrážejí výrobní náklady vedlejších produktů. Komise proto tuto možnost vyloučila.

(239)

V návaznosti na druhou poznámku společnost CJS navrhla oceňovat vedlejší produkt na základě dovozních cen podle databáze GTA po odečtení nákladů na zpracování čistého vedlejšího produktu na vedlejší produkt v prodávané formě.

(240)

Komise uvedla, že takový návrh by vedl k tomu, že by se zpracovatelské náklady v Číně považovaly za spolehlivé, protože by snížil dovozní ceny podle databáze GTA o zpracovatelské náklady čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. V každém případě by tato metodika vycházela z dovozních cen podle databáze GTA jako referenční hodnoty, což Komise již zamítla. Tento návrh byl proto zamítnut.

(241)

Místo toho žadatel v návaznosti na druhou poznámku získal alternativní veřejné zdroje cen vedlejších produktů z databází a komunikace s dodavateli a obchodníky.

(242)

Komise by tyto alternativní veřejné zdroje zvažovala pouze v případě, že by neexistovala vhodnější metoda pro ocenění vedlejších produktů.

(243)

V návaznosti na druhou poznámku žadatel tvrdil, že vedlejší produkty by se měly oceňovat ve vztahu k ceně kukuřice v souladu s šetřením týkajícím se lysinu (136). V tomto ohledu společnost CJS ve svých připomínkách k první poznámce tvrdila, že cena vedlejších produktů nemá přímou souvislost s cenou kukuřice, z níž byly vyrobeny. Podle společnosti CJS se ceny vedlejších produktů řídí vlastními individuálními tržními toky a mají své vlastní jedinečné sazby a konkurenční podmínky nabídky a poptávky. Podle společnosti CJS to lze prokázat porovnáním jednotkových cen kukuřice a jejích vedlejších produktů, které uvedla ve své odpovědi na dotazník. Podle společnosti CJS proto použití hodnoty kukuřice pro výpočet hodnoty vedlejších produktů není přiměřené, protože mezi nimi neexistuje žádná souvislost, přičemž společnost CJS zopakovala, že vhodnější jsou dovozní ceny podle databáze GTA.

(244)

Jak bylo uvedeno ve druhé poznámce, Komise analyzovala účetní postupy čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku týkající se vedlejších produktů a zjišťovala ceny, které jsou pro ně k dispozici. Komise zjistila, že čínští vyvážející výrobci účtují vedlejší produkty na základě jejich prodejní ceny. Tato prodejní cena tedy nepředstavovala skutečné náklady na výrobu vedlejších produktů.

(245)

Hlavní kategorie vedlejších produktů, které uvedl jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, jsou navíc ty, které vznikají při použití kukuřice jako hlavní vstupní suroviny, např. kukuřičné klíčky, kukuřičný klíčkový šrot, kukuřičné slupky, zatímco vedlejší produkt, který uvedl druhý vyvážející výrobce zařazený do vzorku, vzniká při použití kukuřičného škrobu jako hlavní vstupní suroviny, tj. proteinový prášek. Rozmanitost cen zjištěná v údajích GTA odráží různé vlastnosti a použití výrobků zahrnutých do těchto kategorií vedlejších produktů. Komise konstatovala, že ačkoli ceny vedlejších produktů mohou být do určité míry určovány specifickou dynamikou trhu, žadatel ve svých připomínkách ke druhé poznámce prokázal, že v období šetření existoval poměr cen mezi kukuřicí na jedné straně a potravinovým kukuřičným lepkem a krmným kukuřičným lepkem na straně druhé. Tento trend byl dostatečně stabilní, aby popřel tvrzení společnosti CJS, že tyto dvě ceny spolu nesouvisí.

(246)

U vedlejších produktů tedy Komise předběžně vycházela z poměru mezi cenou vedlejšího produktu v ČLR a cenou hlavní vstupní suroviny v ČLR, tj. kukuřice nebo kukuřičného škrobu, v závislosti na vyvážejícím výrobci zařazeném do vzorku, který ji uvedl. Tento poměr byl použit na cenu kukuřice nebo kukuřičného škrobu v Kolumbii, odvozenou z databáze GTA a upravenou o činitel geneticky nemodifikovaných produktů, aby se vypočítala referenční hodnota pro tyto vedlejší produkty.

(247)

MOP zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Kolumbii. Komise použila nejnovější dostupné statistické údaje za období šetření týkající se průměrných nákladů práce v rámci výrobních nákladů v Kolumbii. Průměrná měsíční hodnota v období šetření byla řádně upravena o další příspěvky přičtením sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem včetně důchodového pojištění a daně z profesního rizika: 12 % jako příspěvek zaměstnavatele do penzijního fondu, 8,5 % na zdravotní pojištění, 6,5 % na daně ze mzdy a 4,35 % jako riziková přirážka. Průměrné hodinové náklady práce za plný pracovní úvazek činí 20,44 CNY na pracovní hodinu.

(248)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Kolumbii zveřejňuje společnost Enel Colombia. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele v odpovídajícím spotřebitelském pásmu v CNY/kWh za období šetření. Průměrná cena elektřiny činí 1,46 CNY/kWh.

(249)

V návaznosti na druhou poznámku, v níž byla jako vhodná reprezentativní země navržena Malajsie, žadatel tvrdil, že se ceny elektřiny v Malajsii od roku 2014 nezměnily, ale bylo oznámeno jejich zvýšení, což však nemělo vliv na období šetření. Žadatel požádal Komisi, aby na referenční hodnotu použila korekční činitel směrem nahoru.

(250)

Jelikož Komise nakonec zvolila jako vhodnou reprezentativní zemi Kolumbii, nebylo třeba se tímto tvrzením zabývat.

(251)

Cenu vody pro uživatele v Kolumbii, kteří nejsou spotřebiteli, zveřejňuje dodavatel vody v Bogotě, společnost Acueducto. Komise použila údaje zveřejněné pro období šetření. Průměrné náklady na vodu činí 8,47 CNY/m3.

(252)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(253)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vycházela Komise z finančních údajů za rok 2023 za kolumbijskou společnost Sucroal, které byly získány z oficiální databáze vedené kolumbijskými orgány (137), jako základu pro stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a míry zisku pro výpočet běžné hodnoty.

(254)

Komise měla za to, že takto stanovené sazby povedou k částkám prodejních, režijních a správních nákladů a zisku ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení, jež jsou přiměřené úrovni ceny ze závodu.

(255)

Náklady na výrobní režii, které vznikly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(256)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(257)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Nezkreslené jednotkové náklady uplatnila na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Tato míra spotřeby byla ověřena při kontrole na místě v prostorách vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Činitele použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.12.

(258)

Aby Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady, jak je vysvětleno v 255. bodě odůvodnění, nejprve připočetla náklady na výrobní režii k nezkresleným výrobním nákladům, a to na základě poměru mezi výrobní režií a náklady na materiál, jak je vykázal každý z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(259)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno ve 252. až 254. bodě odůvodnění. Tyto náklady byly určeny na základě prodejních, režijních a správních nákladů a zisku společnosti Sucroal, jak je vysvětleno ve 253. bodě odůvodnění.

(260)

Prodejní, režijní a správní náklady, vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady, činily 23,3 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 9,5 %.

(261)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(262)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo, nebo prostřednictvím společnosti ve spojení mimo Unii, která působí jako obchodník, nebo prostřednictvím obchodníka ve spojení mimo Unii a společnosti ve spojení v Unii, která působí jako dovozce.

(263)

U vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, který dotčený výrobek vyvážel přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(264)

U vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, který dotčený výrobek vyvážel do Unie prostřednictvím dovozce ve spojení, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(265)

Komise vycházela ze skutečných prodejních, režijních a správních nákladů vykázaných dovozcem ve spojení. Pokud jde o zisk, v tomto řízení spolupracoval pouze jeden dovozce, který není ve spojení, ale ziskové rozpětí bylo poskytnuto jen jako důvěrné, a proto nemohlo být použito při výpočtu zjištěné vývozní ceny. Z tohoto důvodu Komise předběžně vycházela ze zisku, který považovala za přiměřený při šetření týkajícím se lysinu (138) a při předchozím šetření týkajícím se dovozu některých polyvinylalkoholů (dále jen „PVA“) pocházejících z Číny (139). Konkrétně byl tento zisk stanoven ve výši 6,89 %. Úroveň zisku ve výši 6,89 % byla předběžně považována za přiměřenou i v tomto případě, neboť jí dosáhli dovozci, kteří nejsou ve spojení a kteří jsou zapojeni do obchodu s chemickými výrobky.

(266)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(267)

Jak je vysvětleno v 256. až 261. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, správní a režijní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(268)

V návaznosti na druhou poznámku společnost CJS požádala, aby v případě, že jako referenční hodnota pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk budou použity finanční údaje společnosti Sucroal, byla v souladu s rozsudkem ve věci Sinopec (140) běžná hodnota upravena tak, aby zohledňovala náklady na distribuci zahrnuté do prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Sucroal. Podle společnosti CJS by zahrnutí nákladů na distribuci do výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů vedlo k početně zjištěné běžné hodnotě na obchodní úrovni, která není cenou ze závodu, takže by nebyla srovnatelná s vývozní cenou ze závodu.

(269)

Komise konstatovala, že Tribunál ve svém rozsudku ve věci CCCME (141), který následoval po rozsudku ve věci Sinopec, nejprve uvedl, že v souladu s judikaturou platí, že pokud strana požaduje úpravy podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, aby zajistila srovnatelnost běžné hodnoty a vývozní ceny pro účely stanovení dumpingového rozpětí, musí prokázat, že toto tvrzení je oprávněné. Důkazní břemeno týkající se zvláštních úprav stanovených v čl. 2 odst. 10 písm. a) až k) základního nařízení, musí tedy nést strana, která se jich zamýšlí dovolávat (142). Z toho vyplývá, že v projednávané věci, stejně jako v tomto šetření, příslušelo na základě této judikatury zúčastněným stranám, aby prokázaly nezbytnost úpravy požadované na podporu důkazů, které předložily během šetření (143).

(270)

Tribunál rozhodl, že i když se provedení úprav může podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení ukázat jako nezbytné pro zohlednění rozdílů mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, které ovlivňují jejich srovnatelnost, nelze takové odpočty provést na základě početně zjištěné hodnoty, která tudíž není skutečná. Tato hodnota totiž v zásadě není dotčena skutečnostmi, které mohou ohrozit její srovnatelnost, protože byla určena uměle (144). Kromě toho, stejně jako ve věci CCCME, v tomto šetření početní zjištění běžné hodnoty jednotlivých druhů výrobku na základě ceny ze závodu zahrnovalo přiměřenou částku prodejních, režijních a správních nákladů a nebyly k dispozici žádné informace, které by prokazovaly, že prodejní, režijní a správní náklady společnosti Sucroal zahrnovaly jakékoli náklady na distribuci. S ohledem na diskreční pravomoc Komise při použití čl. 2 odst. 10 základního nařízení (145) byl proto přístup Komise v souladu s nejnovější judikaturou týkající se nepodložených tvrzení, že částky prodejních, režijních a správních nákladů použité při početním zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a), které Komise považuje za přiměřené pro obchodní úroveň odpovídající ceně ze závodu, obsahují náklady na dopravu. Jak je vysvětleno v 266. bodě odůvodnění, rozhodla se Komise srovnat vývozní cenu s běžnou hodnotou na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu. Jak je vysvětleno v 256. až 261. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni cen ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(271)

Závěrem tedy Komise konstatuje, že neshledala žádné důvody pro snížení běžné hodnoty.

(272)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, dalšího dovozního poplatku, dopravy, pojištění, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů, jakož i balení.

(273)

Byly provedeny úpravy s cílem zohlednit účinky úvěrových nákladů a bankovních poplatků, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(274)

Navíc pokud byly výrobky prodány výrobcem společnosti ve spojení a poté vyvezeny do Unie, byly podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení provedeny úpravy o přirážku inkasovanou obchodníky ve spojení, kdykoli se mělo za to, že obchodníci vykonávali funkce podobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize.

(275)

Komise zjistila, že oba vyvážející výrobci zařazení do vzorku využívali pro obchodní účely společnosti ze skupiny. Bylo zjištěno, že funkce obchodníků ve spojení byly podobné jako funkce obchodního zástupce. Tito obchodníci ve spojení získávali za své služby zisk a obchodovali se širokým sortimentem jiného zboží než dotčeného výrobku.

(276)

Úprava byla provedena odečtením prodejních, režijních a správních nákladů vzniklých obchodníkům ve spojení, přičemž použitý zisk činil 6,89 %, jak je vysvětleno výše v 265. bodě odůvodnění.

(277)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(278)

U spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku Komise vypočetla vážené průměrné dumpingové rozpětí stanovené pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení.

(279)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na revidovaném celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven, jak je uvedeno ve 285. až 287. bodě odůvodnění. Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval přibližně 93 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(280)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(281)

Během období šetření vyráběl obdobný výrobek jeden výrobce v Unii. Tento výrobce představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(282)

Vzhledem k tomu, že údaje týkající se posouzení újmy byly získány pouze od jednoho výrobce v Unii, jsou údaje o analýze újmy z důvodu důvěrnosti uvedeny v určitém rozmezí. Indexy jsou však založeny na skutečných údajích, nikoli na rozmezí.

(283)

Celková výroba v Unii během období šetření činila [1 800 až 3 200] tun. Komise stanovila skutečný údaj na základě ověřeného objemu výroby výrobního odvětví Unie, konkrétně společnosti Eurolysine.

(284)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě i) ověřených údajů o prodeji od výrobního odvětví Unie zákazníkům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a ii) dovozu z dotčené země a ze všech ostatních třetích zemí.

(285)

Dotčený výrobek spadá do zbytkového kódu KN, který obsahuje jiné výrobky než dotčený výrobek. Proto nebylo možné stanovit objemy dovozu za období šetření pouze podle údajů Eurostatu. Žadatel poskytl údaje o vývozu z Číny a Indonésie, jediných dvou zemí vyvážejících do Unie, na základě odhadů externích poskytovatelů údajů.

(286)

Zdroj údajů nemohl být na žádost poskytovatele údajů zveřejněn. Komise však provedla křížovou kontrolu poskytnutých údajů podle dalších dostupných statistických zdrojů, tj. údajů Eurostatu, údajů poskytnutých celními orgány vybraných členských států s nejvyšším objemem dovozu výrobku, který je předmětem šetření, jakož i odpovědí spolupracujících vyvážejících výrobců na formuláře pro výběr vzorku a odpovědí na dotazník od čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(287)

Tato analýza odhalila, že u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly údaje o čínském vývozu neúplné, a proto byly upraveny přičtením ověřených objemů dovozu od čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(288)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(289)

Spotřeba valinu v Unii v tunách se během posuzovaného období obecně zvýšila, a to o 28 %, s výjimkou roku 2022, kdy došlo k jejímu poklesu. Pokles v roce 2022 a opětovný nárůst v roce 2023 byl způsoben zejména závažnou ptačí chřipkou v Unii (146) v kombinaci se snížením poptávky po valinu na trhu s krmivy pro prasata (147), což mělo přímý vliv na spotřebu valinu v Unii.

(290)

Jak je uvedeno v 285. bodě odůvodnění, Komise stanovila objem dovozu na základě čínských a indonéských obchodních statistik od poskytovatelů specializovaných informací o trhu, které předložil žadatel a které byly upraveny podle informací o výběru vzorku poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci.

(291)

Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě objemu dovozu z dotčené země a spotřeby v Unii.

(292)

Dovoz z Číny do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(293)

Tabulka 3 ukazuje trvalý a výrazný nárůst objemu dovozu z Číny do Unie, který během dotčeného období vzrostl o 57 %.

(294)

Během posuzovaného období se dovoz valinu z Číny zvýšil o [8 000 – 16 000] tun. To se promítlo do nárůstu celkového podílu čínského dovozu do Unie o 23 %, a to z [60–70 %] v roce 2021 na [78–88 %] v období šetření.

(295)

Komise stanovila dovozní ceny na základě váženého průměru dovozních cen dotčeného výrobku během dotčeného období, které poskytly celní orgány. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku.

(296)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(297)

Čínské dovozní ceny se během posuzovaného období snížily ze 4 156 EUR/t na 3 002 EUR/t, tj. o 28 %. Mezi lety 2021 a 2022 se zvýšily o 27 %, ale poté v roce 2023 a v období šetření výrazně poklesly o 43 % ve srovnání s rokem 2022. V posuzovaném období tak ceny klesly z 5 296 EUR/t v roce 2022 na 3 002 EUR/t v období šetření.

(298)

Čínské dovozní ceny po roce 2022 nadále klesaly, což vedlo k tomu, že ceny pro rok 2023 a období šetření byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Kromě toho zůstaly čínské dovozní ceny během dotčeného období, s výjimkou roku 2021, nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie.

(299)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(300)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobního odvětví v Unii v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 9,5 % až 22,2 %. Podbízení bylo zjištěno u 99 % objemů dovozu společností zařazených do vzorku.

(301)

Komise dále zvážila další cenové dopady, zejména existenci výrazného stlačení cen. Během posuzovaného období se výrobní náklady výrobního odvětví Unie výrazně zvýšily, zejména v důsledku rostoucích nákladů na energii a suroviny (viz 320. bod odůvodnění). Mezitím dovoz z Číny dále rostl, přičemž ceny po roce 2022 neustále klesaly, což výrobnímu odvětví Unie znemožnilo prodávat výrobek za cenu, která by pokryla jeho výrobní náklady, s výjimkou roku 2021, kdy bylo výrobní odvětví Unie sotva ziskové. Toto stlačení cen potvrdilo, že dumpingový dovoz z Číny vedl ke ztrátě ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(302)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(303)

Výrobní odvětví Unie mělo určité využití pro vlastní spotřebu, ale vzhledem k nízkým objemům v porovnání s celkovým prodejem se má za to, že to nemůže mít významný vliv na ukazatele újmy a z tohoto důvodu to nebylo analyzováno zvlášť.

(304)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Vzhledem k tomu, že společnost Eurolysine je jediným výrobcem v Unii, byly oba soubory údajů stanoveny na základě ověřených odpovědí společnosti Eurolysine na dotazník a bylo zjištěno, že jsou reprezentativní pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(305)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(306)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(307)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(308)

I přes nárůst spotřeby v Unii v posuzovaném období, jak je znázorněno v tabulce 5, došlo k výraznému poklesu objemu výroby výrobního odvětví Unie.

(309)

Během posuzovaného období se výroba v roce 2022 výrazně snížila, a to o 43 % ve srovnání s úrovní v roce 2021. V roce 2023 zůstala relativně stabilní a mírně se zvýšila. Větší pokles v roce 2022 byl způsoben zejména nižší spotřebou na trhu Unie v důsledku ptačí chřipky, jak je vysvětleno v 289. bodě odůvodnění, v kombinaci s pokračujícím nárůstem čínského dovozu. V období šetření pak výroba výrobního odvětví Unie ve srovnání s rokem 2023 prudce poklesla o 38 %. Během posuzovaného období klesl objem výroby celkem o 79 %. Výrobní odvětví Unie čelilo výraznému nárůstu dovozu valinu z Číny za ceny nižší než jeho výrobní náklady z roku 2021, což výrobnímu odvětví Unie neumožnilo konkurovat. V důsledku toho výrobní odvětví Unie v posuzovaném období snížilo objem výroby, včetně dočasného pozastavení výroby valinu.

(310)

Výrobní kapacita platí pro instalovanou kapacitu, která zůstala v posuzovaném období stabilní. V důsledku toho se míra využití výrobní kapacity vyvíjela přesně v souladu s objemem výroby.

(311)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(312)

Během posuzovaného období objem prodeje následoval pokles výroby a během posuzovaného období se výrazně snížil, a to o 74 %. Pokles objemu prodeje vykazoval trvalý trend, od roku 2021 do roku 2022 se snížil o 40 % a v roce 2023 o dalších 12 %. V období šetření prodej prudce poklesl, a to o dalších 22 %.

(313)

Z výše uvedených důvodů vedl výrazný pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie v kombinaci s vyšší spotřebou v Unii k výraznému poklesu podílu na trhu, a to z [30 % – 40 %] v roce 2021 na [3 % – 13 %] v období šetření.

(314)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(315)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie zůstala v letech 2021 až 2023 relativně stabilní, s mírným poklesem v roce 2022 a nárůstem v roce 2023. Během období šetření však došlo k prudkému poklesu, kdy výrobce v Unii musel dočasně zastavit výrobu výrobku, který je předmětem šetření. Celkově zaměstnanost v posuzovaném období poklesla o 45 %.

(316)

Produktivita se vyvíjela v souladu se změnami ve výrobě a zaměstnanosti. V posuzovaném období se produktivita snížila o 62 % v důsledku výrazného poklesu výroby a objemu prodeje výrobního odvětví Unie.

(317)

Všechna dumpingová rozpětí byla výrazně nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(318)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(319)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(320)

Během posuzovaného období se prodejní ceny v letech 2022 a 2023 zvýšily, ale poté v období šetření prudce poklesly. Celkově došlo v posuzovaném období k mírnému nárůstu prodejní ceny o 3 %. Současně se zvyšovaly i jednotkové výrobní náklady, ale mnohem rychleji než jednotkové prodejní ceny. Zvýšení výrobních nákladů bylo způsobeno zejména náklady na elektřinu, suroviny (např. cukr, amoniak, sóju nebo louh), páru a fixní náklady. Dramatický pokles výroby a objemu prodeje navíc způsobil zvýšení fixních nákladů na jednotku valinu. Výrobní náklady se tak během posuzovaného období zvýšily o 56 %. Tento nárůst nákladů se projevil zejména v letech 2022 a 2023, kdy se výrobní náklady zvýšily o 53 %, resp. 22 %. V období šetření se průměrné jednotkové výrobní náklady snížily o 19 %.

(321)

S výjimkou roku 2021 byly průměrné prodejní ceny i přes jejich zvýšení v letech 2022 a 2023 po celé posuzované období výrazně nižší než jednotkové výrobní náklady.

(322)

Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(323)

Průměrné náklady na zaměstnance výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily, a to o 13 %. Tento pokles lze přičíst především nižším mzdám a dalším nákladům práce spojeným s dotčeným výrobkem, včetně zmrazení růstu mezd, dočasného propouštění a prodlužování pracovních dnů bez plné náhrady.

(324)

Stav zásob výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Stav zásob

(325)

Zásoby zboží se v letech 2021 až 2022 snížily a poté se v roce 2023 a v období šetření zvýšily. Nebylo však dosaženo úrovně z roku 2021.

(326)

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby se s výjimkou roku 2022 během posuzovaného období zvýšil a v období šetření dosáhl [19 % – 29 %], protože výrobní odvětví Unie postupně ztrácelo schopnost prodat předchozí zásoby a snižovalo úroveň výroby v důsledku konkurence ze strany dovozu.

(327)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(328)

Komise stanovila ziskovost výrobního odvětví Unie tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období bylo výrobní odvětví Unie značně ztrátové, s výjimkou roku 2021, kdy výrobní odvětví Unie dosáhlo malého zisku. V období šetření utrpělo značné ztráty, když byla na několik měsíců zastavena výroba z důvodu pokračujícího nárůstu objemu dumpingového dovozu, který vyvíjel značný cenový tlak na trh Unie, což vedlo ke ztrátě prodeje a dočasnému zastavení výroby. V posuzovaném období se jeho ziskovost snížila o přibližně 60 procentních bodů.

(329)

Po celé uvažované období byl peněžní tok záporný, s výjimkou roku 2021, což bylo způsobeno zejména značnou zápornou úrovní ziskovosti. Peněžní tok se v období šetření zlepšil, i když byl stále záporný, ale to bylo způsobeno prodejem zásob z minulosti v kombinaci s velmi nízkým objemem výroby, což vedlo ke snížení stavu zásob a k výdajům, které nezahrnovaly odliv hotovosti.

(330)

V průběhu celého posuzovaného období byly investice prováděny především za účelem udržení stávajících výrobních zařízení a výrobní kapacity. Byly rovněž provedeny investice do dodržování ekologických norem a snižování emisí. Hlavním důvodem nedostatku nových investic do rozšíření výrobní kapacity pro výrobu valinu byla složitá hospodářská situace výrobního odvětví Unie a z ní vyplývající nedostatečná ziskovost.

(331)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V návaznosti na značné záporné úrovně zisku pozorované ve výrobním odvětví Unie se návratnost investic během posuzovaného období výrazně snížila a s výjimkou roku 2021 byla výrazně záporná.

(332)

Schopnost výrobního odvětví Unie opatřit si kapitál byla negativně ovlivněna vzhledem k záporné návratnosti kapitálu, velkým ztrátám a zápornému peněžnímu toku v posuzovaném období.

(333)

Veškeré hlavní ukazatele újmy vykazovaly v posuzovaném období výrazně negativní trendy, což se v období šetření ještě zvýraznilo.

(334)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se tak v posuzovaném období snížil o 79 % a objem prodeje o 74 %. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období poklesl přibližně o 80 %, z [30 % – 40 %] v roce 2021 na [3 % – 13 %] během období šetření.

(335)

I když se prodejní cena výrobního odvětví Unie celkově během posuzovaného období mírně zvýšila o 3 %, mezi rokem 2023 a obdobím šetření výrazně klesla o 24 % a téměř během celého posuzovaného období s výjimkou roku 2021 byla nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. To bylo způsobeno zejména rostoucím objemem čínského dovozu, který konkuroval prodeji výrobního odvětví Unie, v kombinaci s cenovým tlakem ze strany čínského dovozu, jehož ceny se během období šetření podbízely prodejním cenám výrobního odvětví Unie, což vytvářelo tlak na výrobní odvětví Unie a neumožňovalo mu zvýšit ceny na udržitelnou úroveň, aby pokrylo své výrobní náklady.

(336)

V posuzovaném obdobím se výrobní odvětví Unie potýkalo s výrazným nárůstem výrobních nákladů, které vzrostly o 56 %. Tento nárůst nákladů však nemohlo přenést na zákazníky při silně klesajícím objemu prodeje v důsledku objemu čínského dovozu, jehož podíl na trhu byl již na začátku posuzovaného období vyšší než 60 % a ve stejném období vzrostl o 23 %. Tento pokles objemu prodeje vedl ke zvýšení fixních nákladů, a tedy i výrobních nákladů, které výrobní odvětví Unie nemohlo pokrýt zvýšením prodejních cen v důsledku tlaku čínských cen, jak je uvedeno ve 298. bodě odůvodnění. V důsledku toho se situace výrobního odvětví Unie, které v roce 2022 utrpělo dvouciferné ztráty, výrazně zhoršila a v období šetření muselo dočasně zastavit výrobu. Toto prudké zhoršení situace výrobního odvětví Unie se odrazilo i ve vývoji dalších klíčových ukazatelů, jako je zaměstnanost, produktivita, zásoby, peněžní tok a návratnost investic.

(337)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(338)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz z ostatních třetích zemí, vývozní výkonnost výrobců v Unii a růst nákladů na suroviny a energie.

(339)

Zhoršení situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s rychlým nárůstem dumpingového dovozu z Číny. Jak je uvedeno ve 293. bodě odůvodnění, dovoz z dotčené země se během posuzovaného období zvýšil o 57 %, což se projevilo ve zvýšení podílu na trhu o 23 %, který v období šetření dosáhl [78 % – 88 %]. Ve stejném období, jak je uvedeno ve 311. bodě odůvodnění, se prodej výrobního odvětví Unie snížil o 74 % a podle 313. bodu odůvodnění se jeho podíl na trhu v posuzovaném období snížil o 80 %, z [30 % – 40 %] v roce 2021 na [3 % – 13 %] v období šetření.

(340)

Čínský dovoz se v období šetření výrazně podbízel cenám výrobního odvětví Unie a průměrné dovozní ceny byly nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie v roce 2022, což vedlo k dalšímu zhoršení jeho situace. Čínský dovoz také vedl ke stlačení cen v posuzovaném období, podle 301. bodu odůvodnění výrobní odvětví Unie vzhledem k tlaku dumpingového dovozu nebylo schopno prodávat nad své výrobní náklady. Stlačování cen bylo obzvláště výrazné v období šetření.

(341)

Komise proto dospěla k závěru, že výrazný nárůst dovozu z Číny za ceny, které se stále významně podbízely cenám Unie, způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(342)

Během posuzovaného období dovážela výrobek, který je předmětem šetření, pouze Indonésie. Objem a průměrná cena dovozu z Indonésie se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Dovoz z Indonésie

(343)

Indonéský dovoz začal na trh Unie pronikat v roce 2023 a dosáhl tržního podílu [12 – 22 %]. V období šetření se objem dovozu opět snížil, což se projevilo i v poklesu podílu na trhu. Objem dovozu z Indonésie a jeho podíl na trhu byly v roce 2023 a v období šetření podstatně nižší než objem čínského dovozu a jeho podíl na trhu. Průměrné dovozní ceny z Indonésie vykazovaly klesající tendenci, ale byly vyšší než průměrné dovozní ceny z Číny. Dovozní ceny z Indonésie byly rovněž nižší než jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie. Komise proto dospěla k závěru, že dovoz z Indonésie nezmírnil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(344)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(345)

Vývozní prodej výrobního odvětví Unie představoval pouze malou část jeho celkového prodeje valinu s výjimkou období šetření, kdy prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie výrazně poklesl, a podíl vývozního prodeje na celkovém prodeji se proto relativně zvýšil. Výrobní odvětví Unie prodávalo výrobek, který je předmětem šetření, pouze do sousedních zemí, jako je Spojené království nebo Norsko. Vývozní cena sledovala vývoj cen na trhu Unie, v letech 2021 až 2023 se zvýšila, ale poté v období šetření prudce klesla. Během období šetření byly tyto ceny mírně vyšší než průměrná prodejní cena na trhu Unie. Celkově se vývozní ceny do ostatních třetích zemí během posuzovaného období zvýšily o 11 %. Komise se domnívala, že vzhledem k tomu, že Čína je významným vývozcem valinu, a to i na vývozní trhy sousedních zemí výrobního odvětví Unie, muselo výrobní odvětví Unie na těchto trzích čelit konkurenci čínského dovozu.

(346)

Na základě toho Komise v této fázi usoudila, že vývozní prodej výrobního odvětví Unie do jiných třetích zemí nezpůsobil podstatnou újmu, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(347)

Na výrobní náklady měl dopad růst nákladů na energie a některé suroviny v důsledku války na Ukrajině. Během období šetření se však tento trend obrátil. Přestože výrobní odvětví Unie v roce 2022 a poté v roce 2023 zvýšilo své ceny, nemohlo toto zvýšení cen plně promítnout do svých prodejních cen na trhu Unie, a prodej byl proto ztrátový. To je způsobeno cenovým tlakem čínského dovozu, který v posuzovaném období vstoupil na trh Unie ve významném a rostoucím množství. Komise proto v této fázi dospěla k závěru, že dočasné zvýšení nákladů nenarušuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(348)

Šetření prokázalo časovou souvislost mezi nárůstem dumpingového dovozu z dotčené země a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Výrazný nárůst objemu dovozu, a to za nižší ceny, vyvolal vysoký cenový tlak na trh Unie a vedl k výraznému poklesu výroby, prodeje a podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

(349)

Průměrné čínské dovozní ceny byly od roku 2022 nižší než průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Zároveň se jejich podíl na trhu, který již na začátku posuzovaného období přesahoval 60 %, zvýšil o 23 %. Ztráta objemu prodeje a následně i objemu výroby vedla ke zvýšení fixních nákladů, což se projevilo ve značném zvýšení jednotkových nákladů výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie se sice snažilo přizpůsobit své ceny růstu nákladů, ale nepodařilo se mu to, protože souběžně s tím pokračoval výrazný nárůst čínského dovozu v absolutním i relativním vyjádření za ceny, které byly nižší než náklady a prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Tato situace způsobila výrazné stlačení cen na trhu Unie, což vedlo k dramatickému poklesu prodeje, podílu na trhu a ziskovosti a od roku 2022 vyústilo ve značné ztráty.

(350)

Komise tedy prokázala příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(351)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv těchto činitelů na negativní vývoj výrobního odvětví Unie však nebyl významný.

(352)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(353)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(354)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(355)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(356)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže, průměrný zisk dosažený v šesti letech před začátkem posuzovaného období a před výrazným zvýšením dovozu dotčeného výrobku z Číny. Tato úroveň ziskovosti umožnila společnosti pokrýt náklady, výzkum a vývoj a inovace v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na [6 až 12 %].

(357)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Podle čl. 7 odst. 2 písm. d) základního nařízení společnost uvedla malý počet investic za běžných podmínek, k nimž nedošlo, a různé budoucí náklady vyplývající z dodržování environmentálních a pracovních norem EU. Tato tvrzení však nebyla podložena.

(358)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu nepůsobící újmu ve výši [6 000 – 6 900] EUR za tunu za obdobný výrobek výrobního odvětví Unie tak, že použila výše uvedené cílové ziskové rozpětí (viz 356. bod odůvodnění) na výrobní náklady výrobce v Unii během období šetření.

(359)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobcem v Unii, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(360)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a tento dovoz (viz oddíl 3.5 výše).

(361)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(362)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(363)

Šetření prokázalo, že výrobnímu odvětví Unie vznikla podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z dotčené země. Tento dovoz výrazně stlačil ceny a donutil výrobní odvětví Unie prodávat pod cenou. Výrobní odvětví Unie tak zaznamenalo těžké ztráty. Čínský dovoz se výrazně podbízel prodejním cenám výrobního odvětví Unie na trhu Unie, což vedlo k podstatnému zvýšení objemu dovozu a podílu na trhu na úkor výrobního odvětví Unie.

(364)

Opatření by měla vést ke zvýšení cen valinu na trhu Unie, což by výrobnímu odvětví Unie umožnilo zvýšit prodejní ceny na udržitelnou úroveň. Zvýšení cen by rovněž umožnilo výrobnímu odvětví Unie získat zpět objem výroby a prodeje a následně snížit jednotkové náklady s využitím úspor z rozsahu. Je tomu tak proto, že opatření by nejspíše zabránila dalšímu nárůstu dovozu z Číny za velmi nízké ceny a umožnila odvětví zahájit svůj proces oživení.

(365)

Na druhou stranu, pokud opatření nebudou zavedena, tlak na ceny a objem čínského dovozu bude pokračovat a pravděpodobně se ještě zhorší. To by mělo značný negativní dopad na situaci výrobního odvětví Unie, které je již nyní silně ovlivněno čínským dovozem a utrpělo podstatnou újmu, přičemž od roku 2022 realizuje neudržitelné ztráty, což pravděpodobně povede k úplnému ukončení výroby valinu v Unii.

(366)

Z těchto důvodů byl učiněn závěr, že zavedení opatření bude v zájmu výrobního odvětví Unie.

(367)

V rámci šetření se přihlásili dva dovozci, přičemž pouze jeden z nich předložil úplnou odpověď na dotazník. Tento dovozce představoval přibližně [5 – 10 %] celkového čínského dovozu do Unie v období šetření. Společnost je distributorem aminokyselin, včetně valinu, nadnárodní společnosti s továrnou v Číně. Tento dovozce opatření podpořil, s výjimkou svého dodavatele, který tvrdil, že trpí levným dovozem jiných čínských vyvážejících výrobců, což vyvíjí značný cenový tlak na jeho ceny pro další prodej v Unii.

(368)

Šetření ukázalo, že tento dovozce je distributorem širokého sortimentu chemických látek pro různé druhy průmyslových odvětví (148). Dovoz valinu z Číny představoval pouze zanedbatelný podíl na jeho celkových obchodních aktivitách.

(369)

Na základě toho dospěla Komise k předběžnému závěru, že cla nebudou mít na dovozce významný negativní dopad.

(370)

Valin se používá na trhu s krmivy, ve farmacii a v potravinářství (doplněk stravy). V současné době výrobní odvětví Unie vyrábí pouze krmný valin, který prodává výrobcům krmiv, což je podle znalostí trhu výrobního odvětví Unie největší trh v Unii ve srovnání s potravinářským a farmaceutickým valinem.

(371)

Valin se používá jako krmivo pro zvířata, především v odvětví vepřového masa a drůbeže. Uživateli bývají výrobci krmných směsí, kteří krmiva obohacují o různé aminokyseliny. Na podporu opatření vystoupili dva uživatelé krmného valinu z výrobního odvětví Unie. Žádní další uživatelé se nepřihlásili, a to ani ti, kteří používají potravinářský nebo farmaceutický valin.

(372)

Podle informací poskytnutých výrobním odvětvím Unie a informací poskytnutých uživateli v odpovědích na dotazník představuje valin v celkovém složení krmiva pouze nevýznamné množství, tj. přibližně 0,03 % v krmivu pro prasata a přibližně 0,06 % v krmivu pro brojlery. V závislosti na fyziologickém stádiu zvířete a na krmné směsi se však odhaduje, že v celkovém složení krmiva lze použít až 1 kg valinu na tunu, což odpovídá 0,1 %. Proto se očekává, že případné zvýšení ceny valinu nebude mít významný nepříznivý vliv na náklady uživatelů na krmiva.

(373)

Kromě toho oba uživatelé uvedli, že se nechtějí stát příliš závislými na dovozu valinu z dotčené země s ohledem na možná rizika dodávek, jako je doprava, pandemie nebo jiné potenciálně rušivé vnější činitele.

(374)

Jelikož nejsou k dispozici žádné jiné informace poskytnuté uživateli, ve světle výše uvedeného Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že uložení antidumpingových opatření pravděpodobně nebude mít významný dopad na situaci uživatelů.

(375)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(376)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(377)

Na dovoz valinu pocházejícího z Číny by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí výše ve 359. a 361. bodě odůvodnění. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(378)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(379)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(380)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud taková faktura nebude předložena, mělo by se na dovoz vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(381)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(382)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(383)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(384)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(385)

V této fázi řízení nebylo / nemůže být přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(386)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(387)

Společnost Huaheng předložila připomínky k výpočtu referenční hodnoty pro vedlejší produkt. S ohledem na tyto připomínky Komise revidovala své výpočty dumpingu pro společnost Huaheng poté, co přepočítala jednotkovou cenu kukuřičného škrobu a použila metodiku uvedenou výše ve 246. bodě odůvodnění. Společnost Huaheng rovněž předložila připomínky k metodice použité pro výpočet jejího dumpingového rozpětí. Jelikož se tyto připomínky netýkaly přesnosti samotného výpočtu, budou případně řešeny v konečné fázi šetření.

(388)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(389)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,