(EU) 2025/1732Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1732 ze dne 13. srpna 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu svíček, svící a podobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 19. prosince 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu svíček, svící a podobných výrobků pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „ČLR“ nebo „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 4. listopadu 2024 podali výrobci v Unii představující více než 25 % celkové výroby v Unii v období od 1. dubna 2023 do 31. března 2024 (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie, které se zabývá výrobou svíček, svící a podobných výrobků, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise zavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/511 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise informovala o zahájení šetření žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a čínskou vládu, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je, aby se jej zúčastnili.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Po zahájení šetření jeden vyvážející výrobce, společnost Qingdao Kingking Applied Chemistry Co Ltd (dále jen „Qingdao Kingking“), a jedno sdružení výrobců svíček, China Household Chemicals Industry Association (dále jen „CHCIA“), zpochybnili definici výrobku, který je předmětem šetření.

(7)

Sdružení CHCIA se domnívalo, že definice výrobku, který je předmětem šetření, je široká a neurčitá, což naznačuje, že dva reprezentativní příklady uvedené v podnětu – bílé čajové svíčky bez vůně v hliníkových kalíšcích a vonné skleněné svíčky – jsou neúplné a zastaralé ve srovnání s tím, co vyvážející výrobci v současnosti vyvážejí. Sdružení CHCIA se domnívalo, že značná část prodeje čínských vyvážejících výrobců do Unie je sofistikovanější a k výrobě vyžaduje značné umělecké znalosti a manuální dovednosti, přičemž výrobci v Unii nemohou toto zboží vyrábět kvůli nákladům práce.

(8)

Na závěr sdružení CHCIA požádalo o vyloučení ručně vyráběných dekorativních svíček, svíček v nádobách ze skla nebo v keramických kalíšcích a vonných svíček.

(9)

Společnost Qingdao Kingking se připojila k názoru sdružení CHCIA a měla za to, že definice výrobku, který je předmětem šetření, je příliš neurčitá. Zopakovala rovněž žádost sdružení CHCIA, aby byly z šetření vyloučeny některé druhy svíček, např.:

(10)

Žadatel nesouhlasil s argumenty společnosti Qingdao Kingking a sdružení CHCIA a byl proti žádosti o vyloučení výrobku, kterou předložily. Zdůraznil, že dva typy reprezentativních svíček v podnětu uvedeném v 7. bodě odůvodnění jsou reprezentativní pro dovážené svíčky a nejsou reprezentativní pro výrobce svíček v Unii. Rovněž zdůraznil, že je třeba zachovat definici výrobku, který je předmětem šetření, jak byla uvedena v oznámení o zahájení, jelikož výroba svíček výrobců v Unii zahrnuje také výrobky, u nichž sdružení CHCIA a společnost Qingdao Kingking požádaly o vyloučení.

(11)

Komise se domnívala, že všechny svíčky, svíce a podobné výrobky by měly být považovány za výrobek, který je předmětem šetření. Komise připomněla, že systém kontrolního čísla výrobku zajistí, že svíčky s určitou nádobou, s barvou nebo bez barvy a s vůní nebo bez vůně budou porovnávány pouze s podobným typem svíčky.

(12)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(13)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek (4) výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii v období šetření. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Vzhledem k tomu, že výrobce zařazený do vzorku, společnost HANSA CANDLE (Estonsko), nebyl schopen poskytnout odpověď na dotazník, rozhodla se Komise nahradit (5) tuto společnost jiným výrobcem, společností Løgumkloster Lys (Dánsko). Tento výrobce nově zařazený do vzorku však rovněž nebyl schopen poskytnout odpověď na dotazník. V důsledku toho se konečný vzorek skládal ze dvou výrobců v Unii. V době, kdy byl proveden výběr vzorku, představovali tito dva výrobci více než 35 % výroby a více než 40 % objemu prodeje společností zapojených do hodnocení. Po ověření makrodotazníku bylo zjištěno, že tyto společnosti představují více než 16 % odhadované výroby a více než 17 % odhadovaného objemu prodeje výrobního odvětví Unie v Unii. Výrobní odvětví Unie zahrnuje velké množství společností, celkem více než 80, včetně velkých firem i široké škály malých a středních podniků. Vzhledem k této struktuře je podíl 16–17 % považován za reprezentativní pro širší průmyslové odvětví. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Žádný dovozce, který není ve spojení, se však ve stanovené lhůtě nepřihlásil ani neposkytl potřebné informace. Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení, proto nebyl proveden.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo 73 vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi (6). Komise k navrhovanému vzorku neobdržela žádné námitky. Po formální aktualizaci provedené jedním z vyvážejících výrobců, kteří nebyli předběžně zařazeni do vzorku, Komise nakonec stanovila (7), že vzorek tvoří tři vyvážející výrobci, kteří během období šetření společně vyváželi do Unie více než 50 % objemu.

(16)

Jeden vyvážející výrobce v ČLR požádal o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Přezkoumání této žádosti v prozatímní fázi šetření by bylo nepřiměřeně zatěžující vzhledem ke složitosti případu, výrobním procesům a podnikové struktuře vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Komise se rozhodne, zda žádostem o individuální zjišťování vyhoví, až v konečné fázi šetření.

(17)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(18)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy prima facie o zkresleních na trhu surovin v ČLR, která se týkala dotčeného výrobku. Šetření proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, tato zkreslení na trhu surovin zahrnovalo s cílem určit, zda se s ohledem na ČLR použijí ustanovení čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Proto Komise zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(19)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii, vyvážejícím výrobcům v ČLR zařazeným do vzorku, známým dovozcům a uživatelům. Stejné dotazníky byly zpřístupněny online (8) v den zahájení.

(20)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(21)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2023 do 30. září 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(22)

Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou svíčky, svíce a podobné výrobky, v současnosti kódu KN 3406 00 00 (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(23)

Výrobní proces při výrobě svíček spočívá v zahřívání surovin (především parafínového vosku) a tvarování svíček ve formách nebo nádobách v procesu chlazení. Nejběžnější surovinou používanou k výrobě svíček, svící apod. je parafínový vosk. Parafínový vosk se získává z nerostných surovin, zejména z minerálního oleje, uhlí nebo ropné břidlice a v menší míře ze zemního plynu. Dotčený výrobek může být vyráběn také z jiných palivových vosků, jako je živočišný nebo rostlinný stearin.

(24)

Svíčky produkují teplo a světlo, ale používají se převážně k dekoračním účelům v interiéru, například v různých svícnech, stojanech a dalších dekoračních předmětech, nebo k venkovním účelům.

(25)

Výrobek, který je předmětem šetření, má velkou rozmanitost velikostí, tvarů a hmotnosti. Může být čistě bílý nebo barevný (celý nebo jen na vnější straně), s vůní nebo bez vůně, zdobený nebo nezdobený. Povrch může být hladký nebo drsný. Dotčený výrobek může být vložen do sklenice nebo nádob z různých materiálů (např. keramických, hliníkových, plastových). Existují také rozdíly, pokud jde o knot použitý ve svíčce. Mohou být ploché, čtvercové, s jádry (z materiálů, jako je bavlna nebo cín), dřevěné nebo speciální (tj. navržené tak, aby splňovaly vlastnosti hoření pro konkrétní použití svíček).

(26)

Dotčeným výrobkem jsou svíčky, svíce a podobné výrobky pocházející z ČLR, v současnosti kódu KN 3406 00 00 (dále jen „dotčený výrobek“).

(27)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(28)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Komise obdržela od společností Qingdao Kingking a sdružení CHCIA tvrzení týkající se definice výrobku. Jejich tvrzením o definici výrobku se zabýval oddíl 1.4 výše.

(30)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(31)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě svíček, svící a podobných výrobků. Příslušné informace předložilo deset čínských vyvážejících výrobců.

(32)

S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(33)

Pokud jde o uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení, všichni vyvážející výrobci jeho použití zpochybnili. Námitky byly řešeny v následujících oddílech.

(34)

Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(35)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy je pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot jednou případnou vhodnou reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Thajsko. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(36)

Komise vydala dvě poznámky ke spisu, aby informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty: první poznámku o výrobních činitelích ze dne 25. dubna 2025 (dále jen „první poznámka“) a druhou poznámku o výrobních činitelích ze dne 20. května 2025 (dále jen „druhá poznámka“), po níž následovala doplňující poznámka ze dne 22. května 2025, která opravovala chybu v psaní směnného kurzu a poskytovala podrobné údaje o dovozu včetně platných cel a údajů o pracovní síle.

(37)

V těchto poznámkách Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů využívaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila možné reprezentativní země. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě společností Nopparat Candlelight Company Limited a T.T.T. Candle Co Ltd., dvou výrobců dotčeného výrobku v reprezentativní zemi. Tyto poznámky se rovněž zabývaly připomínkami, které zúčastněné strany obdržely k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Připomínkami stran se zabývají následující oddíly.

(38)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(39)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(40)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(41)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(42)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(43)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(44)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(45)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“ (10)), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako jsou chemické látky). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření.

(46)

Podnět odkazoval na zprávu a obsahoval také další relevantní důkazy, které zprávu doplňovaly.

(47)

Konkrétně bylo v podnětu uvedeno, že domácí ceny některých svíček, svící a podobných výrobků a domácí náklady na jejich výrobu v Číně nelze akceptovat, protože jsou v rozporu s pojmem volného působení tržních sil a naopak jsou výsledkem komplexních a všezahrnujících státních zásahů.

(48)

Na podporu tohoto tvrzení podnět zdůraznil úlohu Komunistické strany Číny při utváření čínského hospodářství v souladu s doktrínou socialistického tržního hospodářství. V této souvislosti žadatel poukázal na to, že čínská ústava i různé další právní akty přiznávají státu a Komunistické straně Číny rozhodující úlohu v hospodářství. Žadatel dále konstatoval, že v reakci na celosvětové obchodní napětí se v programu průmyslové politiky Komunistické strany Číny dostal do popředí pojem „dvojí oběh“. Zaměřuje se především na domácí oběh, což snižuje závislost na dovozu, a na posílení mezinárodního hospodářského cyklu s větším pronikáním čínských průmyslových subjektů na světový trh.

(49)

Jako podpůrný argument žadatel rovněž uvedl, že prostřednictvím své intervenční politiky udržuje Komunistická strana Číny přísnou kontrolu nejen nad státními podniky, ale i nad společnostmi v soukromém vlastnictví. Kromě toho uvedl, že Komunistická strana Číny zastává formální úlohu v průmyslových sdruženích, která jsou dalším nástrojem státu pro kontrolu čínského průmyslu. V této souvislosti žadatel uvedl, že podle čínského práva obchodních společností jsou společnosti povinny zřizovat organizaci Komunistické strany Číny, která bude vykonávat činnost vlády.

(50)

Komunistická strana Číny na druhé straně zavedla intervenční politiky na celostátní, provinční a komunální úrovni v konkrétních odvětvích. Mezi tyto intervenční politiky patří pětileté plány (11), jejichž úkolem je dosáhnout cílů Ústředního výboru Komunistické strany Číny. V souladu s tím Komunistická strana Číny podporuje určité kategorie hospodářských činností a jiné zakazuje. Podporované kategorie mají přístup k prostředkům potřebným k provádění plánů, zatímco znevýhodněná odvětví se potýkají s omezenou dostupností zdrojů.

(51)

Mezi podporovanými odvětvími žadatel uvedl chemické a petrochemické odvětví, přičemž parafín a jiné druhy vosků jsou hlavními surovinami pro výrobu dotčeného výrobku. Zejména v petrochemickém a chemickém odvětví je cílem čínské politiky udržet „absolutní kontrolu“ a „poměrně silnou kontrolu“ (12). Podle žadatele je to rovněž v souladu se 14. pětiletým plánem a pro dané odvětví byly stanoveny konkrétní cíle v oblasti kapacity, výběr výrobků a opatření týkající se výdajů na výzkum a vývoj.

(52)

Dalším odvětvím, které stěžovatel označil za ovlivněné podstatnými zkresleními, je odvětví hliníku (bílé čajové svíčky bez vůně jsou často vkládány do hliníkových kalíšků). Žadatel uvedl, že odvětví hliníku je do značné míry řízeno a kontrolováno čínskou vládou a že toto odvětví využívá několika intervenčních opatření, mimo jiné preferenčních cen elektřiny a energie, opatření souvisejících s vývozem, která brání vývozu bauxitu, a požadavků na neautomatické vývozní licence na bauxit. Tato opatření vedla k zkreslením, která ovlivňují celý hodnotový řetězec.

(53)

Žadatel dále uvedl, že Komise již dříve zjistila, že odvětví hliníku mělo prospěch nejen z řady vládních subvencí, ale také z dalšího prodeje surového hliníku prostřednictvím státní agentury, konkrétně Národní správy státních potravinových a strategických rezerv.

(54)

Kromě toho podnět poukazoval na význam skla jako vstupu pro výrobu svíček a tvrdil, že odvětví skla v současné době trpí nadměrnými kapacitami a že patří k podporovaným odvětvím a jako takové také těží z politiky diferenciace cen elektřiny (13).

(55)

Kromě toho podnět rovněž poukázal na podstatná zkreslení ovlivňující odvětví bavlny, další suroviny používané při výrobě svíček. Čínská vláda povoluje obchodovat s bavlnou pouze některým státním obchodním podnikům, což jí umožňuje ovlivňovat domácí a vývozní cenu. V podnětu se tvrdilo, že cílem je udržet stabilní cenu bavlny, která je považována za strategickou zemědělskou komoditu (14).

(56)

Žadatel navíc zaznamenal zkreslení v odvětví energetiky a uvedl, že dodavatelský řetězec výroby svíček dostává preferenční ceny elektřiny, zejména vzhledem k tomu, že zejména průmysl hliníku a textilní průmysl jsou způsobilé, aby jim byla poskytována levnější elektřina, ale také s ohledem na podporu výroby uhlí v minulosti, což nakonec vedlo k nadměrné nabídce elektřiny vyrobené z tohoto zdroje.

(57)

V podnětu se rovněž uvádělo, že čínský stát hraje významnou roli při přidělování kapitálu, když neobjektivním způsobem poskytuje úvěry státním podnikům a soukromým podnikům s úzkými vazbami na vládu. Tuto situaci ještě zhoršuje skutečnost, že velká část úvěrů je k dispozici za zvýhodněných podmínek. V důsledku takto uměle snížených nákladů zažila Čína úvěrový boom, který se vyznačuje nadměrným využíváním kapitálu.

(58)

A konečně, žadatel zmínil podstatná zkreslení v odvětví práce a konstatoval, že pracovníci a zaměstnavatelé nemají svobodu sdružování a kolektivního vyjednávání, protože Čína neratifikovala příslušné základní úmluvy MOP ani tato práva jinak neprovedla. Čínský trh práce je navíc podle žadatele zkreslen systémem registrace domácností, který znevýhodňuje část pracovní síly a vytváří nejistotu ohledně nákladů práce.

(59)

Na tomto základě dospěl žadatel k závěru, že při výrobě dotčeného výrobku existují podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(60)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů.

(61)

Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v Číně.

(62)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“.

(63)

Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“ (15). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(64)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (16).

(65)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(66)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(67)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“, byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“ (17) To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(68)

Tato vedoucí úloha a kontrola jsou nedílnou součástí čínského systému a jdou daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejímž rámci probíhá volné působení tržních sil.

(69)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (18). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(70)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(71)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(72)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(73)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority stanovené v plánech (19).

(74)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (20).

(75)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (21).

(76)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (22).

(77)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (23).

(78)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (24).

(79)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství. V odvětví dotčeného výrobku působí především soukromé společnosti, jako je Ningbo Kwung’s Wisdom Art & Design Co. (25), Ningbo Kwung’s Home Interior & Gift Co. (26) nebo Qingdao Kingking (27). Komise nicméně rovněž zjistila, že hlavní výrobci (28) parafínu, který je klíčovým vstupem pro výrobu svíček, jsou ve vlastnictví státu, jako například společnosti Petrochina (29), Sinopec Group (30) nebo Sinochem Group (31), které jsou všechny kontrolovány Státní radou pro kontrolu a správu majetku ve vlastnictví státu (32) (dále jen „SASAC“).

(80)

Největší čínský výrobce hliníku, společnost China Aluminum Corporation (dále jen „Chinalco“), je navíc státní podnik s více než 35% podílem veřejného vlastnictví (33).

(81)

Vzhledem k tomu, že zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se staly normou i v soukromých podnicích (34) a že si Komunistická strana Číny činí nárok na vedení prakticky všech aspektů hospodářství země, má vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny v podnicích navíc za následek to, že hospodářské subjekty podléhají kontrole a politickému dohledu vlády, a to vzhledem k tomu, že státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(82)

Zákon o podpoře soukromého sektoru dále nařizuje, že „soukromé hospodářské organizace a jejich provozovatelé podporují vedení Komunistické strany Číny, dodržují socialistický systém s čínskými rysy a aktivně se podílejí na budování moderní socialistické moci“ (35).

(83)

Podobnou úroveň kontroly a politického dohledu lze pozorovat na úrovni příslušných průmyslových sdružení, jako je Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu (dále jen „CPCIF“) pokrývající petrochemické a chemické odvětví.

(84)

Federace CPCIF se hlásí k celkovému vedení Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace (36). Kromě toho je jejím „registračním a řídícím orgánem Ministerstvo pro občanské záležitosti“ (37) a jednou z podmínek způsobilosti pro funkci jejího zástupce je „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku Strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (38).

(85)

Skupiny Sinochem Group a Sinopec Group jsou členy federace CPCIF (39).

(86)

Průmyslovým sdružením, které se zabývá odvětvím výroby svíček, je konkrétně Čínské sdružení chemického průmyslu pro domácnost (40) (dále jen „CHCIA“), které rovněž zřídilo pobočku pro výrobu svíček (41).

(87)

Článek 2 stanov sdružení CHCIA uvádí, že „účelem tohoto sdružení je být dobrým pomocníkem vládním úřadům“. Kromě toho se sdružení CHCIA „řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny [… a] [o]rgánem pro registraci a řízení tohoto sdružení je Ministerstvo pro občanské záležitosti a vedoucím orgánem pro budování strany je stranický výbor [SASAC] Státní rady. Sdružení akceptuje obchodní pokyny a dohled ze strany registračních a řídících orgánů, vedoucích orgánů pro budování strany a příslušných složek pro řízení odvětví“  (42) .

(88)

Kromě toho k podmínkám způsobilosti pro funkci zástupce sdružení CHCIA patří „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (43).

(89)

Společnost Qingdao Kingking zastává v představenstvu sdružení CHCIA funkci místopředsedy (44).

(90)

Například Čínské sdružení výrobců v odvětví neželezných kovů (dále jen „CNFA“) (45), které se týká vstupů hliníku, uvádí v článku 3 svých stanov, že organizace „[p]odléhá celkovému vedení Komunistické strany Číny, zřizuje organizaci Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a vytváří nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace“ a „přijímá profesní vedení, dohled a řízení ze strany subjektů odpovědných za registraci a řízení, subjektů odpovědných za budování strany, jakož i příslušných správních útvarů odpovědných za řízení výrobního odvětví“ (46). Podle článku 6 stanov zahrnuje činnost sdružení mimo jiné následující: „[v] souladu s obecnou politikou a obecným úkolem vytvořit systém socialistického tržního hospodářství, který prosazuje strana a stát, a s ohledem na aktuální situaci v daném odvětví aktivně předkládat návrhy a stanoviska týkající se rozvoje odvětví a souvisejících politik a právních předpisů.“ (47)

(91)

Čínské národní sdružení pro sklářský průmysl (48) (dále jen „CNAGI“) je rovněž relevantní, co se týče odvětví skla pro použití v domácnosti, včetně skleněných nádob používaných při výrobě svíček. V článku 2 stanov se uvádí, že „[s]družení dodržuje ústavu, zákony, předpisy a vnitrostátní politiky, uplatňuje základní socialistické hodnoty, podporuje ducha vlastenectví“ (49). Kromě toho se sdružení podle článku 3 „řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny, zřizuje organizaci Komunistické strany Číny [a] přijímá obchodní vedení a dohled Ministerstva pro občanské záležitosti a složek pro řízení průmyslu“ (50).

(92)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

(93)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, které je zakotveno v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (51), avšak dalším významným kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, jak ve státních, tak v soukromých.

(94)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (52)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán.

(95)

Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (53), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (54).

(96)

V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (55). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(97)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (56), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(98)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“ a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci.“ Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o něj (57).

(99)

Šetření potvrdilo, že překrývání vedoucích pozic a členství v Komunistické straně Číny či stranických funkcí existuje i v odvětví výroby svíček. Jako příklad lze uvést generálního ředitele společnosti Ningbo Kwung’s Home Interior & Gift Co., který je členem Komunistické strany Číny (58).

(100)

Kromě toho společnost Qingdao Kingking „plně využívá stranickou organizaci, pokud jde o její hlavní politickou roli mezi zaměstnanci a o její politické vedení v souvislosti s rozvojem společnosti“ (59).

(101)

Kromě toho je na internetových stránkách společnosti Sinopec úloha stranického výboru ve skupině popsána následovně: „[p]osílit vedoucí úlohu strany v procesu zlepšování správy a řízení společnosti, […] optimalizovat seznam hlavních záležitostí projednávaných a rozhodovaných stranickým výborem společnosti […] a začlenit je do rozhodovacího a informačního systému ústředí“. Kromě toho hodlá společnost „komplexně podporovat účinné propojení a konsolidaci seznamu hlavních otázek projednávaných a rozhodovaných stranickým výborem přímo přidružených podniků se seznamem ‚tří hlavních a jedné důležité‘ záležitosti k rozhodování, zavést pracovní mechanismus shora dolů pro koordinaci a spolupráci více složek a neustále podporovat společný přezkum a společné vylepšování důležitých rozhodovacích systémů, aby bylo zajištěno standardizované a účinné fungování pravomocí stranického výboru v oblasti správy a řízení společnosti“ (60).

(102)

Kromě toho jsou výrobci hliníku rovněž předmětem zásahů strany, neboť předseda představenstva společnosti Chinalco a její generální ředitel současně zastávají funkce tajemníka a zástupce tajemníka ve stranické organizaci této společnosti. V roce 2024 rovněž všechny složky skupiny Chinalco zahájily iniciativu zaměřenou na studium stranické disciplíny a výchovu k ní: „[z]asedání věnované zavedení studia stranické disciplíny ve skupině Chinalco zdůraznilo, že stranické organizace na všech úrovních by měly posílit kombinaci učení a uplatňování v praxi, sloučit studium stranické disciplíny s každoročním prováděním systému strategického plánování […] klíčových ročních projektů skupiny Chinalco […] a poskytnout silné politické záruky pro další etapu modernizace společnosti Chinalco.“ (61)

(103)

Zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (62). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví výroby svíček a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(104)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(105)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (63).

(106)

Obecně má čínská vláda v úmyslu „podporovat soukromé hospodářské organizace, aby se podílely na hlavních vnitrostátních strategiích a velkých projektech. Podporovat soukromé hospodářské organizace při investování a zakládání podniků ve strategických nově vznikajících odvětvích, budoucích odvětvích a dalších oblastech, podněcovat technologickou transformaci a transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví“ (64).

Kromě toho čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(107)

Nejprve se 14. pětiletý plán pro suroviny (65) přímo zabývá odvětvím dotčeného výrobku, když uvádí, že čínská vláda bude „[o]ptimalizovat rozmístění nových výrobních kapacit, […] podporovat úpravu a optimalizaci prostorového uspořádání průmyslu surovin [a] [p]rovádět plánování a uspořádání petrochemického průmyslu“. Konkrétně má čínská vláda v úmyslu „vybudovat řadu petrochemických […] průmyslových klastrů“ a „[z]většit a posílit přední podniky, […] koordinovat a řešit hlavní otázky meziregionálních fúzí a reorganizací podniků, podporovat podniky při urychlování meziregionálních fúzí a fúzí křížového vlastnictví a reorganizací, zlepšovat průmyslovou koncentraci a provádět mezinárodní operace. V odvětví petrochemie, ocelářství, barevných kovů, stavebních materiálů a dalších průmyslových odvětví [hodlá čínská vláda rovněž] vytvořit skupinu předních podniků průmyslového řetězce s dominantním ekologickým postavením a klíčovou konkurenceschopností“ (66).

(108)

Kromě toho poradní stanovisko Ministerstva průmyslu a informačních technologií z roku 2022 k podpoře kvalitního rozvoje chemického a petrochemického průmyslu ve 14. pětiletém plánu (67) ukládá, že je třeba „[u]rychlit transformaci a modernizaci s cílem zlepšit konkurenceschopnost průmyslu“.

(109)

V pracovním plánu pro stabilní růst chemického a petrochemického průmyslu na rok 2023, který vydalo Ministerstvo průmyslu a informačních technologií (68), je uvedeno, že jedním z jeho hlavních cílů je „[p]odporovat vnitrostátní demonstrační základny pro nový model industrializace v petrochemickém a chemickém průmyslu, aby se zvýšila kvalita rozvoje a podpořily se vnitrostátní pokročilé výrobní klastry v petrochemickém a chemickém průmyslu, jako je Ningbo Green Petrochemical Cluster, s cílem posunout je mezi klastry světové úrovně“.

(110)

Společnosti Ningbo Kwung’s Wisdom Art & Design Co. a Ningbo Kwung’s Home Interior & Gift Co. se nacházejí ve městě Ning-po.

(111)

Také na místní úrovni se pracovní plán provincie Liao-ning na rok 2024 týkající se zlepšení propojení průmyslových robotů s dalšími klíčovými průmyslovými dodavatelskými řetězci (69) výslovně vztahuje na odvětví parafínu a usiluje o „[o]dstranění řady úzkých míst v oblasti kvality omezujících průmyslový rozvoj, kultivaci řady předních podniků v oblasti kvality a standardních inovativních podniků a výrazné zlepšení úrovně řízení kvality, hodnoty značky, podílu na trhu a klíčové konkurenceschopnosti klíčových průmyslových odvětví“.

(112)

Kromě toho „městský stranický výbor města Fu-šun a městská správa přikládají velký význam rozvoji odvětví výroby parafínu a plně využijí výhod zdrojů, technických výhod a výhod klastru odvětví výroby parafínový vosků, posílí odolnost řetězce odvětví výroby parafínu a urychlí vytvoření nového modelu rozvoje řetězce odvětví výroby parafínu. […] Společnost Petrochina podporuje společnost Fushun Petrochemical, aby se zvětšila a posílila, zvýšila výrobu parafínu a vybudovala z Fu-šunu největší světovou základnu pro výrobu parafínu. […] Pokud jde o zlepšení propojení odvětví výroby parafínu s celým dodavatelským řetězcem, městská správa města Fu-šun jako vedoucí subjekt průmyslového řetězce bude plně využívat úlohu vlády v oblasti makrokontroly […] s cílem dosáhnout kvalitního rozvoje odvětví výroby parafínu, podpořit místní hospodářský růst a vybudovat pilíře průmyslového systému“ (70).

(113)

Šetřením bylo dále zjištěno, že čínská vláda rovněž přijala opatření k rozvoji trhu se svíčkami, jako je tomu v provincii Che-pej, kde „město Dongwang intenzivně rozvíjí odvětví výroby svíček. […] V současné době tvoří vyrobené svíčky a podpůrné výrobky 70 % podílu na vnitrostátním trhu, s více než 40 velkými výrobními podniky, roční hodnotou produkce 1,2 miliardy jüanů RMB a ročním vývozem 100 milionů jüanů RMB“ (71). Za účelem splnění těchto cílů se město Dongwang snažilo „[p]rospět rozvoji a modernizaci průmyslu, [p]odpořit průmyslovou integraci, založit sdružení v odvětví výroby svíček, integrovat průmyslové výhody [a] podpořit vědecký a řádný rozvoj odvětví výroby svíček“ (72).

(114)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(115)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(116)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(117)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (73).

(118)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (74). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (75). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (76).

(119)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví svíček. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(120)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(121)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (77).

(122)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (78). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(123)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (79). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(124)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva odvětví svíček netýkal. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(125)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(126)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (80), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (81) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(127)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (82). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (83).

(128)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(129)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (84). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (85).

(130)

Zkresleny jsou často i dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady silně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (86).

(131)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (87). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(132)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(133)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená zásahy státu. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (88). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (89). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(134)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu úvěrů se selháním, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(135)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(136)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(137)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II zprávy.

(138)

Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v 104. až 136. bodě odůvodnění. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci svíček podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(139)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy.

(140)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(141)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(142)

Dne 8. května 2025 předložila společnost Qingdao Kingking v reakci na první poznámku soubor připomínek, včetně připomínek týkajících se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(143)

Společnost konstatovala, že tvrzení, že v Číně dochází k „podstatnému zkreslení“ cen určitého výrobního odvětví, by nemělo být předem daným závěrem, a poukázala rovněž na to, že podle pravidel EU lze výrobní náklady určitého výrobního odvětví v Číně uznat, pokud se prokáže, že k žádnému zkreslení nedochází. Dále konstatovala, že zkreslení cen ve čtyřech základních průmyslových odvětvích v Číně nemá nic společného s konkrétním odvětvím výroby svíček a že šetření Komise v roce 2009, resp. 2015 dospěla k závěru, že ceny v Číně zkresleny nebyly.

(144)

Společnost Qingdao Kingking tato tvrzení zopakovala ve svých připomínkách ke druhé poznámce, které předložila dne 3. června 2025.

(145)

Tyto argumenty nebylo možné přijmout. Zaprvé, odkaz společnosti na původní šetření a přezkum před pozbytím platnosti z roku 2015 je irelevantní, protože tato šetření proběhla před zavedením čl. 2 odst. 6a do základního nařízení. Zadruhé, podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení může Komise použít domácí náklady ke stanovení běžné hodnoty, avšak pouze v takovém rozsahu, ve kterém je na základě přesných a vhodných důkazů zjištěno, že nejsou zkreslené. Kromě tvrzení o neexistenci zkreslení v souvislosti s šetřením z let 2009 a 2015 však společnost nepředložila žádné důkazy o tom, že odvětví výroby svíček není v současné době těmito zkresleními ovlivněno. Jak je podrobně popsáno v 79. a 88. bodě, které se týkají stranické příslušnosti společnosti Qingdao Kingking, a 62. až 141. bodě odůvodnění, odvětví dotčeného výrobku, včetně odvětví jeho hlavních vstupů, je předmětem podstatného zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(146)

Analýza uvedená v tomto oddíle, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů Číny do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví dotčeného výrobku, ukázala, že ceny dotčeného výrobku a náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(147)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(148)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(149)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(150)

Jak je vysvětleno v 36. bodě odůvodnění, Komise vydala dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Thajsko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(151)

V první poznámce Komise informovala zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které hodlá použít pro stanovení běžné hodnoty, a poskytla seznam všech výrobních činitelů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Určila také možné reprezentativní země.

(152)

Podle dovozních statistik surovin byl dovoz výrobních činitelů nezbytných pro výrobu svíček, svící a obdobných výrobků zjištěn v následujících zemích, které splňují kritéria stanovená v odst. 2 bodě 6a písm. a) první odrážce základního nařízení: Argentina, Brazílie, Kolumbie, Indonésie, Severní Makedonie, Mexiko, Malajsie, Peru, Filipíny, Srbsko, Thajsko, Turecko a Jihoafrická republika. Má se rovněž za to, že svíčky se vyrábějí ve všech těchto zemích.

(153)

K zemím uvedeným v této poznámce nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se úrovně hospodářského rozvoje.

(154)

Komise nebyla schopna najít snadno dostupné finanční údaje od výrobců svíček v žádné ze zemí uvedených v předchozí části s výjimkou Malajsie a Thajska. Finanční údaje zjištěné od výrobců svíček v Malajsii navíc nebyly dostatečně podrobné pro výpočet prodejních, režijních a správních a nákladů a zisku.

(155)

Pouze v Thajsku Komise zjistila pět společností, které vyrábějí svíčky a pro něž byly k dispozici finanční údaje, které se z jedné čtvrtiny překrývaly s obdobím šetření.

(156)

Ačkoli dostupnost finančních údajů od výrobců svíček v Thajsku naznačovala, že Thajsko by mělo být reprezentativní zemí (jak je rovněž uvedeno v oznámení o zahájení), u tří důležitých výrobních činitelů (parafínový vosk, skleněné nádoby a obalový papír) zahrnovaly objemy dovozu do Thajska značná množství za zkreslené ceny pocházející z Číny.

(157)

Komise hledala alternativní zemi, kde by byl dovoz těchto výrobních činitelů z Číny výrazně nižší. Nejvhodnější možností se jednoznačně ukázalo Turecko, kde dovoz všech výrobních činitelů představující více než 2 % celkových výrobních nákladů pocházel z nejméně 63 % z jiných zemí než z Číny. Konkrétně v případě parafínového vosku, klíčové suroviny, pouze 15 % dovozu do Turecka pocházelo z Číny.

(158)

Komise proto provedla rozsáhlé vyhledávání příslušných finančních údajů v Turecku s využitím snadno dostupných zdrojů. Ačkoli bylo zjištěno několik tureckých výrobců svíček, nebyly nalezeny žádné snadno dostupné finanční údaje, které by umožnily stanovit jejich ziskové rozpětí a prodejní, režijní a správní náklady. Komise vyzvala všechny zúčastněné strany, aby tyto informace předložily, jsou-li k dispozici, a žádná z nich neurčila jinou společnost v jiné zemi než thajské společnosti, které určila Komise.

(159)

V reakci na první poznámku žádný vyvážející výrobce ani výrobní odvětví Unie nevznesli námitky proti použití Thajska jako reprezentativní země. Žádná strana neposkytla finanční údaje z jiné potenciální reprezentativní země.

(160)

Pokud jde o dopad čínských zkreslených vstupů na ceny některých výrobních činitelů v Thajsku, strany měly protichůdné argumenty proti a ve prospěch použití údajů o dovozu z Thajska. Vyvážející výrobci, kteří byli pro použití Thajska jako zdroje pro všechny výrobní činitele, poukázali na to, že celkový objem dovozu těchto výrobních činitelů do Thajska je ve srovnání s Tureckem větší a že by bylo v rozporu s dřívější praxí Komise vybírat alternativní zdroj pro výrobní činitele, které nebylo možné získat z reprezentativní země. Výrobní odvětví Unie mezitím vyjádřilo obavu, že pokud významná část dovozu některých výrobních činitelů pochází z ČLR, může být převažující cenová úroveň těchto výrobních činitelů považována za zkreslenou.

(161)

Ve druhé poznámce Komise navrhla, aby u všech výrobních činitelů, u nichž dovoz z Číny představuje více než 50 % celkového objemu dovozu (tj. parafínového vosku, skleněných nádob a obalů/štítků), byly zdrojem nezkreslené ceny z Turecka. Na rozdíl od Thajska dovoz do Turecka z jiných zemí než z Číny trvale překračoval prahovou hodnotu 50 % a představuje tak přiměřenější referenční hodnotu.

(162)

Výrobní odvětví Unie navrhlo vyhledat finanční údaje pomocí kategorie průmyslových odvětví (NACE) v Turecku, do které spadá výroba svíček. Komise se domnívala, že vzhledem k tomu, že jsou k dispozici údaje od výrobců svíček, je vhodnější použít tyto údaje než méně přesnou klasifikaci na úrovni NACE.

(163)

Společnost Qingdao Kingking nesouhlasila s kritériem, podle něhož se jako zdroj referenčních hodnot používají země s vyššími středními příjmy. Jelikož tento požadavek vyplývá z čl. 2 odst. 6a základního nařízení, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(164)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Thajsko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provádět posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(165)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Thajsko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi, neboť je jedinou zemí s dostupnými finančními údaji potřebnými ke stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. U tří výrobních činitelů, které jsou ovlivněny zkresleným čínským dovozem, budou údaje získány z Turecka, které má celkově nejnižší dovoz z Číny a má k dispozici velmi podrobné statistiky dovozu.

(166)

V reakci na připomínky týkající se získávání cen některých výrobních činitelů z Turecka se Komise domnívala, že i když je vybrána reprezentativní země, nebrání jí to v tom, aby v rámci určitých přesně vymezených kritérií považovala ceny z této země za potenciálně zkreslené a získávala ceny z jiných zemí v rámci stejné obecné kategorie zemí podle čl. 2 odst. 6a. Podrobná analýza dotčených činitelů je uvedena v následující části.

(167)

Společnost Qingdao Kingking tvrdila, že turecké hospodářství je zkreslené a nestabilní, a proto by Turecko nemělo být používáno jako reprezentativní země. Komise konstatovala, že bez ohledu na celkový stav tureckého hospodářství by to mělo pouze omezený dopad na dovozní ceny výrobních činitelů, které jsou pro tento případ relevantní. Podrobné posouzení tureckého hospodářství tedy nebylo nutné, a proto byla tato žádost zamítnuta.

(168)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou suroviny, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(169)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databáze GTA (pro dovozní ceny) a MacMap (pro cla).

(170)

Vyvážející výrobce Qingdao Kingking se dotázal na důvod rozdílu údajů mezi poznámkami 1 a 2 a na potřebu používat dvě různé databáze (GTA a MacMap) a požádal o přesnou celní sazbu pro každý výrobní činitel použitý při výpočtu. Rozdíl mezi oběma poznámkami spočívá v tom, že v první poznámce se k porovnání dostupnosti a cen všech surovin mezi několika potenciálními reprezentativními zeměmi používá mezinárodní úroveň HS-6 (harmonizovaný systém klasifikace zboží). Druhá poznámka odkazuje na statistiky vybrané reprezentativní země na její vnitrostátní celní úrovni (nad rámec číslic HS-6) s vědomím, že cla vybírají celní orgány pouze na tomto základě. K údajům o dovozu ze všech partnerských zemí je třeba přičíst cla, a to za smluvní nebo případně preferenční sazby, aby bylo možné vypočítat co nejpřesnější úplnou dovozní cenu. Proto je třeba při výpočtech referenčních hodnot používat obě databáze, které jsou snadno dostupné (viz zdroje v poznámkách pod čarou 88 a 89).

(171)

Společnost Qingdao Kingking rovněž tvrdila, že stanovení nezkreslené ceny daného výrobního činitele na základě průměrné ceny podle určitého kódu HS v konkrétní zemi je nevhodné. Uvedla, že jeden kód HS často zahrnuje různé stupně, jakosti a konečná užití výrobků, z nichž každé je spojeno s různými cenovými úrovněmi. V důsledku toho nebylo použití nediferencované průměrné ceny pro všechny tyto varianty v souladu se základními zásadami pro stanovení běžné hodnoty. Komise toto tvrzení zamítla, protože vycházela z vnitrostátních celních kódů nejvhodnější reprezentativní země, jak je vysvětleno ve výše uvedeném bodě odůvodnění týkajícím se druhé poznámky. To Komisi umožnilo filtrovat údaje na nejpodrobnější úrovni klasifikace a popisu výrobku s cílem určit nejbližší možnou shodu se surovinou používanou výrobci.

(172)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

(173)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky Komise použila výrobní náklady, které vykázali vyvážející výrobci zařazení do vzorku a které nebyly zahrnuty do výše uvedených individuálních výrobních činitelů, například odpisy a náklady na údržbu.

(174)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu.

(175)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (95).

(176)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR.

(177)

Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(178)

Když vyvážející výrobci tvrdili, že dováželi výrobní činitele za nezkreslené ceny, Komise ověřila příslušné faktury a provedla kontrolu skladů, kde byly dovážené suroviny uskladněny. Pokud Komise mohla prokázat, že vstupy byly plně dováženy za nezkreslené ceny – například pokud pocházely přímo od výrobců surovin nacházejících se mimo Čínu – byly tyto ceny přijaty a nebyly nahrazeny referenčními hodnotami. Jednalo se o materiály, které nebyly na čínském trhu dostupné, a proto musely být dováženy.

(179)

Komise konstatovala, že vyvážející výrobci používali různé měrné jednotky v závislosti na materiálu. Aby bylo zajištěno co nejpřesnější srovnání, vybrala Komise referenční hodnoty v příslušné jednotce. U většiny materiálů, včetně parafínového vosku, byly referenční hodnoty uvedeny v kilogramech, zatímco u skleněných, kovových a keramických nádob byly referenční hodnoty uvedeny v kusech. Měrné jednotky byly zvoleny tak, aby odpovídaly jednotkám, které společnosti používají ve svých výrobních nákladech.

(180)

Někteří vyvážející výrobci používali pro část výroby svíček zpracovatelské partnery. Zpracovatelští partneři dodávali práci a v některých případech i určité suroviny. Za tuto službu účtoval zpracovatelský partner zpracovatelskou odměnu nebo odměnu za zpracování.

(181)

Pro přepočet hodnoty odměny za zpracování na hodnotu základních nákladů na práci a/nebo suroviny byl určen každý typ svíčky, u nějž bylo využito zpracování a souvisel se systémem zpracování.

(182)

V případech, kdy odměna za zpracování představovala pouze práci, byla odměna za zpracování přepočtena na odpovídající hodnotu práce, přičemž se nejprve odečetlo přiměřené procento prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, které vznikly zpracovatelskému partnerovi. Přepočtená hodnota byla následně znovu přepočtena na pracovní dobu s použitím vlastních nákladů práce vyvážejícího výrobce na hodinu.

(183)

V případech, kdy odměna za zpracování představovala jak náklady práce, tak náklady na suroviny, byla odměna za zpracování přepočtena na odpovídající hodnotu práce a surovin, přičemž se nejprve odečetlo přiměřené procento za prodejní, režijní a správní náklady a zisk, které vznikly zpracovatelskému partnerovi.

(184)

Pokud vyvážející výrobce vyráběl stejný typ svíčky jako zpracovatelský partner, bylo použito rozdělení mezi náklady práce a náklady na různé suroviny pro tento typ výrobku.

(185)

Pokud vyvážející výrobce nevyráběl stejný typ svíčky jako zpracovatelský partner, bylo použito rozdělení mezi náklady práce a náklady na různé suroviny na různé suroviny pro celého vyvážejícího výrobce.

(186)

V obou případech byly přepočtené hodnoty surovin a práce následně přepočteny na pracovní dobu a spotřebu surovin s použitím vlastních nákladů práce vyvážejícího výrobce na hodinu a ceny za kilogram nebo kus.

(187)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2.6.3, referenční hodnotu pro parafínový vosk, klíčovou surovinu pro výrobu svíček, nebylo možné z reprezentativní země Thajska získat.

(188)

Více než 58 % dovozu vosku do Thajska pocházelo z Číny. Komise se proto domnívala, že zkreslená čínská cena vyvíjela tlak na snižování cen z jiných zemí, protože dovozní cena z jiných zemí byla velmi podobná dovozním cenám z Číny. Proto nebylo možné tuto cenu použít a za vhodnější byly považovány statistiky dovozu z Turecka, kde čínský dovoz představoval pouze méně než 15 %. Komise nezjistila žádné známky tlaku na snižování cen ze strany čínského dovozu do Turecka.

(189)

Čínští vyvážející výrobci tento přístup zpochybnili a ve svých podáních tvrdili, že celkový objem dovozu vosku z jiných zemí než z Číny byl v Turecku ve skutečnosti nižší než v Thajsku. Jak je však vysvětleno ve výše uvedeném bodě odůvodnění, Komise zjistila, že cenová hladina v Thajsku byla zkreslená, zatímco v případě dovozních cen z Turecka tomu tak nebylo. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(190)

Společnost Qingdao Kingking rovněž tvrdila, že syntetický parafín by měl být z referenční hodnoty vosku vyloučen, aniž toto tvrzení jakkoli zdůvodnila. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(191)

Společnost Qingdao Kingking dále tvrdila, že dovoz do Turecka z Jihoafrické republiky a Polska by měl být z tureckých statistik vyloučen vzhledem k velkému dovozu z Číny do těchto zemí. Společnost Qingdao Kingking nevysvětlila ani nevyčíslila souvislost mezi dovozem do země a svými vývozními cenami do Turecka, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(192)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2.6.3, referenční hodnotu pro skleněné nádoby nebylo možné získat z reprezentativní země Thajska.

(193)

Méně než 15 % celkového dovozu skleněných nádob do Thajska pochází z jiných zemí než z Číny. Naproti tomu z Turecka pochází více než 73 % tohoto dovozu z jiných než čínských zdrojů. Významný rozdíl mezi tureckými dovozními cenami z Číny a z jiných zemí ukázal, že tyto ceny nebyly ovlivněny čínskými cenami.

(194)

Kromě toho turecké statistiky poskytovaly podrobnější údaje vyjádřené v kusech, které bylo možné sladit s jednotkami používanými vyvážejícími výrobci.

(195)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.2.6.3, referenční hodnotu pro papírový obal nebylo možné získat z reprezentativní země Thajska.

(196)

Přibližně 27 % celkového dovozu papírového obalu do Thajska pochází z jiných zemí než z Číny. Na rozdíl od dovozu do Turecka, kde více než 88 % pocházelo z jiných zemí než z Číny. Významný rozdíl mezi tureckými dovozními cenami z Číny a z jiných zemí ukázal, že tyto ceny nebyly ovlivněny čínskými cenami.

(197)

Kromě toho turecké statistiky umožnily rozdělit papír na obal z vlnité lepenky a jiný obal než z vlnité lepenky, což přesně odpovídá vykázaným výrobním činitelům vyvážejících výrobců.

(198)

Společnost Qingdao Kingking uvedla, že dovoz syntetického vosku do Thajska z Německa, Japonska a Singapuru by měl být z výpočtu referenční hodnoty vyloučen, protože může být použit pro vojenský a vědecký výzkum.

(199)

Komise považuje toto tvrzení za neopodstatněné, jelikož společnost Qingdao Kingking své tvrzení dále nedoložila.

(200)

Společnost Qingdao Kingking ve svých připomínkách požadovala, aby Komise nezohledňovala dovoz z některých zemí z důvodu cen, které považovala za mimořádně vysoké, protože se údajně jedná o špičkovou keramiku pro jiné účely než svíčky.

(201)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další informace ani důkazy, považovala Komise toto tvrzení za neopodstatněné a zamítla je.

(202)

Pokud jde o dovozní cla vztahující se na dovoz výrobních činitelů, byla tato cla zahrnuta do použité referenční ceny.

(203)

Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti v reprezentativní zemi. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(204)

Vyvážející výrobci vykázali tisíce různých výrobních vstupů. Ověření potvrdilo, že zejména v segmentu dekorativních svíček má mnoho těchto vstupů jednotlivě zanedbatelnou hodnotu a nelze je snadno seskupit do konkrétních kategorií nebo pod kód HS, což téměř znemožňuje určit pro ně přiměřenou referenční cenu. Proto byly všechny výrobní činitele představující méně než 1,5 % celkových výrobních nákladů zařazeny do kategorie spotřebního materiálu. Strany o tom byly informovány ve druhé poznámce.

(205)

Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a použila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot.

(206)

Společnost Qingdao Kingking prohlásila, že u některých surovin by měla být zachována vlastní cena výrobních činitelů nebo by měly obsahovat svůj původní kód HS z první poznámky. Komise toto tvrzení v prozatímní fázi zamítla, protože se týkalo výrobních činitelů s nevýznamným podílem na výrobních nákladech.

(207)

Pokud jde o náklady práce (96), Thajská národní banka zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Thajsku. Komise použila nejnovější dostupné statistiky zahrnující období šetření pro průměrné náklady práce v soukromém výrobním sektoru.

(208)

Cenu elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Thajsku zveřejňuje Thajská rada pro investice a thajský Metropolitní úřad pro elektřinu (97). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl jako vážený průměr mezi cenami ve špičce a mimo špičku v THB/kWh za období šetření. Podrobnosti byly přiloženy ke druhé poznámce.

(209)

Společnost Qingdao Kingking navrhla upravit náklady na elektřinu, protože byly vyšší než náklady, které Komise použila v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu spojovacích prostředků z Číny (AD676).

(210)

Komise přezkoumala výpočet elektřiny a zjistila chybu při použití mechanismu úpravy Ft (palivového tarifu). Komise proto chybu opravila a cenu elektřiny odpovídajícím způsobem upravila.

(211)

Společnost Qingdao Kingking rovněž tvrdila, že vzhledem k tomu, že při své výrobě využívá určitou doplňkovou fotovoltaickou energii, měla by Komise v Thajsku poskytnout cenu fotovoltaiky. Komise však toto tvrzení považovala za irelevantní pro stanovení referenční hodnoty pro elektřinu. Důvodem je to, že referenční hodnota pro elektřinu má odrážet průměrnou nezkreslenou cenu elektřiny dostupnou průmyslovým uživatelům v reprezentativní zemi, nikoli cenu elektřiny konkrétní společnosti nebo elektřiny z vlastních zdrojů. Fotovoltaická elektřina, zejména pokud je vyráběna z vlastních zdrojů, není součástí veřejné nebo komerční elektrické sítě, a proto nepředstavuje spolehlivou nebo široce použitelnou referenční hodnotu. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(212)

Společnost Ningbo Kwung’s Home zpochybnila metodu stanovení referenční hodnoty pro elektřinu. Tvrdila, že pásma spotřeby v provincii Če-ťiang se liší od pásem v Thajsku, kde sazby stanovené v závislosti na době používání rozlišují hodiny špičky od 9:00 do 22:00, a požadovali změnu metody.

(213)

Komise určila, že použitá metoda je nejvhodnější dostupnou metodou, protože nejpřesněji odráží ceny elektřiny, které by vznikly, kdyby se výroba uskutečnila v reprezentativní zemi. Navíc spotřeba elektřiny pro výrobu svíček obvykle probíhá v provozní době továrny, která odpovídá tarifu spotřeby ve špičce. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(214)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(215)

V první poznámce jeden vyvážející výrobce poukázal na to, že jeden z pěti výrobců svíček v Thajsku, o nichž byla Komise schopna získat finanční údaje, je dceřinou společností jednoho ze spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR nezařazených do vzorku a jeho finanční výkonnost mohla být ovlivněna jeho umístěním ve zvláštní zóně hospodářského rozvoje ČLR a Thajska a přístupem k surovinám od jeho mateřské společnosti se sídlem v ČLR.

(216)

Komise toto tvrzení přijala, a proto při stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku nezohlednila údaje tohoto thajského výrobce.

(217)

Ve druhé poznámce Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že prodejní, režijní a správní náklady a zisky stanoví na základě veřejně dostupných informací. Za tímto účelem dva ze zbývajících čtyř výrobců svíček v Thajsku, kteří měli k dispozici údaje, vykázali ziskové rozpětí nižší než 1 %. Na tuto skutečnost poukázalo ve svém podání také výrobní odvětví Unie. Komise proto navrhla vyloučit tyto dva výrobce svíček a výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a zisku založit na prostém průměru zbývajících dvou výrobců.

(218)

Pro stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk vycházela Komise z finančních údajů za rok 2023 pro dva výrobce svíček v Thajsku, které byly získány z databáze Orbis. Komise použila vážený průměr obou výrobců svíček.

(219)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(220)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(221)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi.

(222)

Dále Komise k nezkresleným provozním nákladům přidala výrobní režijní náklady, aby tak dospěla k nezkresleným výrobním nákladům.

(223)

Na výrobní náklady stanovené tak, jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění, Komise použila prodejní, režijní a správní náklady a zisk odvozený od dvou výrobců svíček v Thajsku uvedených v 218. bodě odůvodnění.

(224)

Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 14 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 7 %.

(225)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(226)

Vývozní cenou byla v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, jež byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodaný na vývoz do Unie.

(227)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(228)

V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byla vývozní cena ve vhodných případech upravena tak, aby: i) byla vyrovnána na úroveň ceny ze závodu; a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(229)

Jak je vysvětleno v 225. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(230)

Komise nezjistila žádné důvody pro provedení jakýchkoliv úprav běžné hodnoty a žádný ze spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové úpravy nepožádal.

(231)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: cla, dalšího dovozního poplatku, dopravy, pojištění, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů.

(232)

Výrobci zařazení do vzorku prodávali dotčený výrobek na vývoz do EU buď přímo, nebo prostřednictvím obchodníků ve spojení. V druhém případě, tj. kdy prodej probíhal prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem v Číně nebo Hongkongu, Komise zjistila, že dotyčný obchodník vykonával funkce podobné funkcím agenta pracujícího na základě provize. Ve všech případech obchodníci působili souběžně s obchodním oddělením vyvážejícího výrobce a za svou činnost dostávali provizi. Obchodníci obchodovali také s jinými výrobky než s dotčeným výrobkem a také s dotčeným výrobkem zakoupeným od třetích stran, který nebyl vyroben vyvážejícím výrobcem. Konečně oba vyvážející výrobci také přímo vyváželi dotčený výrobek do Unie, jakož i dotčený výrobek a jiné výrobky do třetích zemí, a proto měli vlastní vývozní oddělení.

(233)

Ceny příslušných transakcí byly upraveny tak, aby zohledňovaly provizi podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení.

(234)

Pokud jde o tyto obchodní transakce, Komise získala prodejní, režijní a správní náklady od každého příslušného obchodníka ve spojení.

(235)

Ziskové rozpětí bylo stanoveno individuálně pro každého příslušného obchodníka. Vzhledem k tomu, že obchodník, který není ve spojení, nespolupracoval, bylo získáno ze zisku dosaženého, když vyvážející výrobce nakupoval svíčky od dodavatelů v ČLR, kteří nejsou ve spojení, a následně tyto svíčky dále prodával nezávislým odběratelům v Unii. Výpočet byl proveden na úrovni PCN nebo na úrovni dílčích PCN s cílem získat odpovídající nákupní ceny a ceny při dalším prodeji.

(236)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(237)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Tabulka 2

(238)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bez ohledu na rozpětí vyvážejících výrobců s nulovým a nepatrným dumpingovým rozpětím.

(239)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 55,5 %.

(240)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(241)

Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a nezařazených do vzorku do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě dovozních statistik Eurostatu.

(242)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření přibližně 80 % celkového dovozu. Kromě toho je toto odvětví považováno za roztříštěné. Na základě toho Komise považovala za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(243)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(244)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo více než 80 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(245)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 484 048 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například údajů obsažených v odpovědi žadatele na dotazník týkající se všech výrobců v Unii a odpovědí na dotazník obdržených od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 16 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(246)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) údajů předložených žadatelem týkajících se prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, jež byly porovnány s údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku o objemu prodeje, a b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, ze všech třetích zemí do Unie podle údajů Eurostatu.

(247)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii (v tunách)

(248)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období snížila o 16 %. Z podrobné analýzy vyplývá, že spotřeba v Unii se v letech 2021–2022 zvýšila o 2 % a v roce 2023 následoval výrazný pokles. Od roku 2023 do období šetření se spotřeba zvýšila o 2 %, ale zůstala o 15 % nižší než na začátku posuzovaného období.

(249)

Během pandemie COVID-19 a v následujících letech 2021 a 2022 zaznamenala spotřeba svíček v Unii nárůst. Tento nárůst byl přičítán změnám v chování spotřebitelů, zejména v důsledku delší doby omezení pohybu na domov, což vedlo k vyššímu zájmu o domácí dekorace. Po roce 2022 byl zaznamenán pokles spotřeby, jak je podrobně uvedeno výše.

(250)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(251)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Množství dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(252)

Dovoz z dotčené země se během posuzovaného období zvýšil z 97 764 tun na 136 548 tun, což je nárůst o 40 %. Po výrazném nárůstu v roce 2022, kdy dovoz dosáhl vrcholu ve výši 137 953 tun, což představuje 41% nárůst ve srovnání s rokem 2021, se objem v roce 2023 snížil na 116 036 tun a poté během období šetření došlo k částečnému oživení. Celkový nárůst během období šetření činil 40 %.

(253)

Podíl na trhu u tohoto dovozu se během posuzovaného období zvýšil z 13 na 22 %, což je nárůst o 67 %.

(254)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů poskytnutých spolupracujícími vyvážejícími výrobci, kteří v období šetření představovali 52 % čínského dovozu do Unie.

(255)

Průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Ceny dovozu (EUR za tunu)

(256)

Průměrné dovozní ceny z Číny se během posuzovaného období snížily o 3 %. Ceny se zvýšily o přibližně 19 % a v roce 2022 dosáhly 3 081 EUR/t. Poté následoval pokles v roce 2023, kdy ceny klesly na 2 601 EUR/t, aby se později během období šetření snížily na 2 516 EUR/t.

(257)

Komise určila cenové podbízení během období šetření porovnáním váženého průměru prodejních cen podle typu výrobku účtovaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu, a odpovídajících vážených průměrných cen podle typu výrobku při dovozu od čínských výrobců zařazených do vzorku prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě nákladů, pojištění a přepravného (CIF), s případnými příslušnými úpravami o cla a náklady po dovozu.

(258)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázalo se, že značná část dovozu vykazovala vážené průměrné rozpětí cenového podbízení z dotčené země na trh Unie v rozmezí od 16,7 % do 43,2 %.

(259)

Kromě cenového podbízení docházelo rovněž k výraznému stlačování cen ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení. V důsledku značného cenového tlaku způsobeného levným dumpingovým dovozem od čínských vyvážejících výrobců nebylo výrobní odvětví Unie schopno během období šetření zvýšit své prodejní ceny v souladu s vývojem výrobních nákladů a za účelem dosažení přiměřené úrovně zisku, jak je uvedeno v tabulce 9 níže. Výrazné stlačení cen je dále potvrzeno prodejem pod cenou zjištěným na základě údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(260)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(261)

Jak je uvedeno v oddíle 1.5.1, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(262)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi žadatele na dotazník týkající se všech výrobců v Unii, přičemž tyto údaje byly v případě potřeby podrobeny křížovému kontrolnímu srovnání s odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Vzhledem k tomu, že vzorek výrobců v Unii tvořili dva výrobci v Unii, a za účelem zajištění důvěrnosti, jsou mikroekonomické ukazatele uvedeny v rozmezích. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(263)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(264)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(265)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(266)

Během posuzovaného období zaznamenal objem výroby výrobního odvětví Unie trvalý a významný pokles s celkovým snížením o 29 %. Od roku 2021 do roku 2022 se výroba snížila o 8 %. Tento klesající trend se v roce 2023 zrychlil, přičemž výroba klesla ve srovnání s rokem 2021 o 23 %. Pokles pokračoval i během období šetření, kdy se výroba snížila o 29 % ve srovnání s objemem výroby v roce 2021.

(267)

Během posuzovaného období zaznamenala výrobní kapacita výrobního odvětví Unie celkové snížení o 13 %. Zatímco v letech 2021 až 2022 zůstala kapacita stabilní, v letech 2022 až 2023 a v období šetření zaznamenala významný pokles. Vzhledem k poklesu objemu výroby v posuzovaném období kleslo využití kapacity z 55 % v roce 2021 na 45 % v období šetření.

(268)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(269)

Během celého posuzovaného období zaznamenal celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie trvalý a významný pokles, a to o 24 %.

(270)

S ohledem na pokles objemu prodeje se podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období celkově snížil o 7 % během setrvale klesajícího trendu, který snížil přítomnost výrobního odvětví Unie na trhu z tržního podílu 80 % v roce 2021 na 73 % v období šetření.

(271)

V souvislosti se zmenšujícím se trhem a klesající spotřebou v Unii údaje naznačují, že výrobní odvětví Unie utrpělo značné ztráty, pokud jde o výrobu, objem prodeje a podíl na trhu – pokles, který překročil celkový pokles trhu (–16 %). Výkonnost výrobního odvětví Unie se zhoršila výrazněji než výkonnost trhu, což zdůraznilo obzvláště zranitelné postavení výrobního odvětví během posuzovaného období.

(272)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(273)

Výrobní odvětví Unie zaznamenalo v posuzovaném období pokles zaměstnanosti o 11 %, přičemž celkový počet zaměstnanců klesl z 10 831 v roce 2021 na 9 597 během období šetření.

(274)

Navzdory snížení zaměstnanosti se produktivita pracovní síly výrobního odvětví Unie, která je měřena v tunách vyrobených na zaměstnance za rok během posuzovaného období, snížila o 20 % v důsledku významného poklesu výroby. Přestože se výrobní odvětví Unie snažilo svou pracovní sílu přizpůsobit, pokles výroby tyto úpravy překonal, což vedlo k poklesu celkové produktivity.

(275)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(276)

Dotčený výrobek byl v minulosti předmětem antidumpingového šetření. Na základě počátečního šetření byla v roce 2009 uložena na dotčený výrobek konečná antidumpingová cla (98). Tato opatření byla zrušena na základě šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti v roce 2015 (99). Vzhledem k tomu, že tato opatření již nebyla v posuzovaném období v platnosti, dřívější důkazy o dumpingu a související cla už nebyly pro posouzení újmy v rámci stávajícího šetření relevantní.

(277)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(278)

Prodejní ceny na trhu Unie pro strany, které nejsou ve spojení, během posuzovaného období kolísaly a nakonec vykázaly celkový nárůst o 24 %. V roce 2022 ceny prudce vzrostly o 30 %, především v důsledku rostoucích vstupních nákladů. Tato nejvyšší úroveň se udržela po celý rok 2023. Ačkoli se průměrná cena během období šetření snížila, zůstala o 24 % vyšší než v roce 2021.

(279)

Ve stejném období se jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku zvýšily o 42 %. Od roku 2021 do roku 2022 došlo k významnému nárůstu o 23 %. Tento trend pokračoval i v roce 2023, kdy došlo k dalšímu nárůstu o 25 %, a poté došlo během období šetření ke snížení. Celkově zaznamenaly výrobní náklady během posuzovaného období zvýšení o 42 %. Tento nárůst byl způsoben především vývojem cen surovin a neschopností společností plně využít úspor z rozsahu v důsledku snížení prodeje a výroby.

(280)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(281)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance se v posuzovaném období zvýšily o 19 %. Zatímco v letech 2021–2022 zůstaly náklady práce relativně stabilní, v roce 2023 a během období šetření zaznamenaly výrazný nárůst, především v důsledku inflace.

(282)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(283)

V absolutním vyjádření se zásoby výrobců v Unii zařazených do vzorku trvale a významně zvyšovaly a během posuzovaného období vzrostly o 197 %. Po úpravě o úroveň výroby vzrostl konečný stav zásob jako procento výroby během posuzovaného období o 123 %.

(284)

Nárůst pozorovaný od roku 2023 do období šetření by měl být interpretován s opatrností, protože odvětví svíček je vysoce sezónní a velká část prodeje se uskutečňuje v posledních měsících roku. Vzhledem k tomu, že období šetření skončilo v říjnu, může být nárůst zásob v porovnání s předchozími obdobími nadhodnocen. Nicméně i při zohlednění možných sezónních zkreslení zůstal nárůst úrovně zásob výrazný.

(285)

Tento celkový nárůst zásob poukazuje na významnou nerovnováhu mezi výrobou a prodejem. Z tohoto trendu vyplývá, že navzdory snahám o přizpůsobení výroby poptávce odráží hromadění neprodaných zásob závažné problémy s přístupem na trh.

(286)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(287)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období výrazně snížila, a to z 9–11 % v roce 2021 na přibližně 3–4 % během období šetření. Podrobná analýza odhalila dočasný nárůst ziskovosti na 16–18 % v roce 2022, po němž následoval prudký pokles na 4–5 % v roce 2023, který se dále zhoršoval i během období šetření.

(288)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Během posuzovaného období se čistý peněžní tok snížil o 53 %. V letech 2021 až 2022 se zvýšil díky lepší ziskovosti, ale poté v roce 2023 a během období šetření prudce klesl, což bylo odrazem zhoršení finanční výkonnosti.

(289)

Úroveň ročních investic se v průběhu posuzovaného období snížila o 44 %. Především mezi lety 2021 a 2022 se výrazně zvýšila o 41 %, aby se později v následujícím období až do období šetření snížila. Zvýšení investic bylo zaměřeno především na přerozdělení stávajících kapacit a nahrazení základních výrobních prostředků. Investice pokračovaly navzdory silné konkurenci, ztrátě podílu na trhu a finančně obtížné situaci.

(290)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V posuzovaném období se vyvíjela negativně a klesla ze 150–160 % v roce 2021 na 2–8 % v období šetření. Negativní vývoj ukazuje, že ačkoli investice v zájmu zachování konkurenceschopnosti pokračovaly, jejich návratnost během posuzovaného období podstatně poklesla.

(291)

V souvislosti s podstatným snížením spotřeby v Unii (–16 %) se dovoz z Číny během posuzovaného období výrazně zvýšil (+40 %), a to za ceny, které se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. To umožnilo čínským vyvážejícím výrobcům dosáhnout v období šetření podílu na trhu 22 % (zvýšení ze 13 % v roce 2021).

(292)

Za těchto okolností se hospodářská situace výrobního odvětví Unie zhoršila, jak ukazují všechny hlavní makroekonomické ukazatele, které vykazují negativní trend: výroba (–29 %), prodej v EU (–24 %) a významné snížení jeho podílu na trhu (ze 80 % na 73 %) v posuzovaném období.

(293)

V reakci na tlak levného čínského dovozu se výrobní odvětví Unie pokusilo snížit náklady a byly provedeny úpravy zaměstnanosti (–11 %). V důsledku tlaku vyvíjeného dumpingovým dovozem z Číny, pokud jde o zvýšený objem a nízké ceny, však prodej, produktivita a návratnost investic v EU v posuzovaném období rychle klesly, a to tempem převyšujícím pozorovaný pokles spotřeby.

(294)

Výrobní náklady výrobního odvětví Unie během posuzovaného období značně vzrostly (o 42 %), a to zejména v důsledku výrazného zvýšení cen surovin.

(295)

Náklady výrobního odvětví Unie vzrostly více než prodejní ceny, a tudíž ziskovost v posuzovaném období poklesla z 9–11 % v roce 2021 na ztrátový scénář (+3 % až +4 %) v období šetření. Čínský dovoz se trvale podbízel cenám Unie a vyvíjel silný tlak na snižování tržních cen, což vedlo ke stlačování cen.

(296)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(297)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a spotřeba v Unii.

(298)

Zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s významným a stále rostoucím tržním pronikáním zvýšeného dovozu z Číny, jehož ceny se soustavně podbízely cenám výrobního odvětví Unie a v každém případě vedly ke stlačování cen. V tomto ohledu vývoj objemů dovozu a cen, zohledněný v tabulkách 4 a 5, stlačoval úrovně cen výrobního odvětví Unie, což vytvořilo příčinnou souvislost mezi nimi.

(299)

Dovoz z Číny se během posuzovaného období zvýšil o 40 % z 97 764 tun v roce 2021, což představuje podíl na trhu ve výši 13 %, na 136 548 tun v období šetření, což představuje podíl na trhu ve výši 22 %. Tento rostoucí dovoz se během posuzovaného období uskutečňoval za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie a v každém případě za ceny na úrovni vedoucí ke stlačování cen, vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své ceny v souladu s růstem nákladů na výrobu. Podobně měl pokles podílu na trhu a objemu prodeje, který následně vedl ke snížení výroby, nepříznivý vliv na jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví v důsledku snížení úspor z rozsahu.

(300)

To mělo silný negativní dopad na výrobní odvětví Unie. V situaci rostoucích nákladů a cenového tlaku vyvíjeného čínským dumpingovým dovozem bylo výrobnímu odvětví Unie znemožněno stanovit ceny a objemy výroby na udržitelných úrovních, což vedlo k velmi silnému poklesu ziskovosti z 9 % až 11 % v roce 2021 na 3 % až 4 % v období šetření a následnému zhoršení finančních ukazatelů odvětví.

(301)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, pokud jde o ceny a objem.

(302)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz ze třetích zemí

(303)

Ve srovnání s Čínou byly ostatní země na trhu Unie přítomny jen omezeně. Ačkoli objem dovozu během posuzovaného období kolísal, společný tržní podíl dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou Číny zůstal stabilní na úrovni přibližně 4 %. Podobně byly po celé posuzované období dovozní ceny z těchto třetích zemí trvale vyšší než ceny čínských vývozců i výrobců v Unii.

(304)

Z toho vyplývá, že s výjimkou Číny si všechny třetí země udržely na trhu Unie pouze okrajovou přítomnost za výrazně vyšší ceny než ceny čínských výrobců a výrobců v Unii. Nebyly proto činitelem přispívajícím ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie.

(305)

Na základě toho dospěla Komise prozatímně k závěru, že dopad dovozu z jiných zemí neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(306)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(307)

Objem vývozu od výrobců v Unii zařazených do vzorku se během posuzovaného období snížil o 49 % a klesl o více než 6 000 tun z 12 000 – 14 000 tun v roce 2021 na 6 000 – 7 000 tun během období šetření. Průměrné ceny vývozu se během posuzovaného období zvýšily o 36 %.

(308)

Šetřením bylo zjištěno (100), že pokles vývozní výkonnosti výrobců v Unii lze vysvětlit tlakem vyvíjeným čínskými výrobci na trzích třetích zemí, což následně způsobilo pokles vývozu výrobců v Unii. Ztráta objemu prodeje na vývoz je v absolutním vyjádření výrazně nižší než ztráta prodeje v Unii. Kromě toho byla průměrná vývozní cena prodeje do třetích zemí v roce 2023 a v období šetření o 4 % vyšší než u prodeje v EU.

(309)

Na základě toho dospěla Komise prozatímně k závěru, že dopad vývozní výkonnosti neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(310)

Spotřeba v Unii se v posuzovaném období snížila o 16 %, zatímco prodej v Unii klesl o 24 %. Zejména v roce 2022 se spotřeba oproti roku 2021 zvýšila o 2 %, avšak ve stejném období zaznamenalo výrobní odvětví Unie pokles prodeje o 4 %. To ukazuje na nedostatečnou korelaci mezi trendy spotřeby a prodejní výkonností výrobního odvětví.

(311)

Podobně výrobní odvětví Unie snížilo svůj objem výroby o 29 %, přičemž využití kapacity zůstalo na 45 %, což je více, než by se dalo očekávat v důsledku poklesu spotřeby o 16 %.

(312)

Na základě toho dospěla Komise prozatímně k závěru, že pokles spotřeby v Unii nenarušuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(313)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise prozatímně stanovila příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z Číny. V důsledku významného nárůstu dumpingového dovozu z Číny bylo výrobnímu odvětví Unie znemožněno stanovit ceny a objemy výroby na udržitelné úrovni, což vedlo k výraznému zhoršení jeho hospodářské situace.

(314)

Hospodářský pokles výrobního odvětví Unie se časově shodoval s prudkým nárůstem levného dumpingového dovozu z Číny. Tento dovoz se trvale podbízel cenám Unie a vyvíjel silný tlak na snižování tržních cen. V důsledku toho nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit ceny v souladu s rostoucími výrobními náklady. To vedlo k poklesu prodeje, snížení výroby a výraznému poklesu ziskovosti. Načasování a rozsah tohoto vývoje prokazují jasnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(315)

Komise zkoumala alternativní činitele, které mohly přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Patřily mezi ně dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a vývoj spotřeby v Unii. Nebylo však zjištěno, že by některý z nich oslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(316)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(317)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(318)

V tomto případě žadatel tvrdil, že na trhu surovin existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy.

(319)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie dokázalo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.

(320)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise pro účely stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(321)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Základní zisk byl stanoven na základě historické ziskovosti výrobního odvětví Unie v letech 2019 až 2020, tedy před posuzovaným obdobím a možnými narušeními způsobenými pandemií COVID-19. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na 12 %.

(322)

Výrobní odvětví EU poskytlo důkazy, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise ověřila interní záznamy společnosti týkající se investičních plánů, rozhodnutí vedení a účetních závěrek a tvrzení shledala opodstatněnými. Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „výdaje na VaVaI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na VaVaI v posuzovaném období. Tento rozdíl, vyjádřený jako procentní podíl obratu, byl ve výši 0,33 % až 0,36 % pro každou ze společností zařazených do vzorku.

(323)

Toto procento bylo přičteno k základnímu zisku ve výši 12 % uvedenému ve 308. bodě odůvodnění, což vedlo k cílovému zisku ve výši 12,33 až 12,36%.

(324)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě dostupných důkazů stanovila Komise dodatečné náklady v rozmezí od 62 782 EUR do 900 299 EUR za tunu pro každou ze společností zařazených do vzorku. Z toho odvodila skutečné náklady na dodržování příslušných úmluv během období šetření, které se pohybovaly od 21 922 EUR do 865 022 EUR za tunu pro každou ze společností zařazených do vzorku. To vedlo k čistému rozdílu ve výši 0,66 EUR až 2,05 EUR za tunu pro každou ze společností zařazených do vzorku. Tento rozdíl byl připočteny k ceně nepůsobící újmu.

(325)

Na tomto základě Komise vypočítala pro obdobný výrobek výrobního odvětví Unie cenu, která nepůsobí újmu, a to použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření, a poté přičetla úpravy podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů.

(326)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí prodeje pod cenou na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(327)

Rozpětí prodeje pod cenou pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý další dovoz“ pocházející z dotčené země je vymezeno stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a pro tento dovoz.

(328)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(329)

Žadatel v podnětu poskytl dostatečné důkazy o tom, že v Číně existuje ve vztahu k dotčenému výrobku zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Podle důkazů uvedených v podnětu podléhá parafínový vosk, který tvoří více než 20 % výrobních nákladů dotčeného výrobku, vývoznímu omezení v podobě nevracení vývozní DPH v Číně.

(330)

Jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, Komise proto v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení zkoumala údajné zkreslení a jiná zkreslení, na něž se vztahuje čl. 7 odst. 2a základního nařízení, v Číně.

(331)

Komise nejprve určila hlavní suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku každým z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Za hlavní suroviny byly považovány ty suroviny, které pravděpodobně představují nejméně 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku.

(332)

Komise zjistila, že všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku používali parafínový vosk, který ve všech případech představoval více než 17 % jejich výrobních nákladů.

(333)

Komise poté zkoumala, zda u některé z hlavních surovin používaných při výrobě dotčeného výrobku nedochází ke zkreslení v důsledku některého z opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení: režimy dvojích cen, vývozní cla, vývozní přirážka, vývozní kvóta, zákaz vývozu, zdanění vývozu, licenční požadavky, minimální vývozní cena, snížení nebo zrušení vrácení DPH, omezení týkající se místa celního řízení pro vývozce, seznam způsobilých vývozců, povinnost působit na domácím trhu, těžba surovin pro vlastní spotřebu.

(334)

Komise zjistila, že při vývozu parafínového vosku nedocházelo k vracení DPH, což vytvořilo pobídku k tomu, aby se parafínový vosk nevyvážel, což následně narušilo mechanismy stanovování cen na domácím trhu.

(335)

Dále Komise porovnala cenu parafínového vosku placenou vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku s cenami na reprezentativním mezinárodním trhu (trzích). V této souvislosti bylo zjištěno, že jednotková cena parafínového vosku v ČLR, jak ji uvedli vyvážející výrobci zařazení do vzorku, byla o 25 % až 60 % nižší než jednotková cena v Turecku (101), které bylo považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Tento rozdíl byl potvrzen i při porovnání ceny placené vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku s informacemi obsaženými v podnětu na podporu tvrzení o zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Vzhledem k rozsahu tohoto rozdílu byly domácí ceny považovány za výrazně nižší než ceny na reprezentativních mezinárodních trzích.

(336)

Nakonec Komise zkoumala, zda parafínový vosk představuje jednotlivě alespoň 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Pro účely tohoto výpočtu byla použita nezkreslená cena suroviny stanovená v tabulce 1. Komise zjistila, že parafínový vosk představoval nejméně 17 % výrobních nákladů výrobku, který je předmětem šetření.

(337)

Komise dospěla k závěru, že parafínový vosk je předmětem zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(338)

V souladu s čl. 7 odst. 2b základního nařízení Komise zkoumala, zda může jednoznačně konstatovat, že je v zájmu Unie určit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení veškerých informací relevantních pro toto šetření, včetně volných kapacit v zemi vývozu, hospodářské soutěže na trhu surovin a dopadu na dodavatelské řetězce společností v Unii.

(339)

V podnětu se uvádí, že Čína má ve výrobě svíček značnou volnou kapacitu, která je zřejmě strukturální povahy. Tato nadměrná kapacita je z velké části způsobena postavením Číny jako největšího světového výrobce svíček, který podle odhadů představuje 50 % celosvětové produkce. Zprávy výrobního odvětví (102) odhadují roční výrobu v Číně na minimálně 16 milionů tun, přičemž kapacita se nadále zvyšuje.

(340)

Podnět uvádí, že na rozdíl od rozsáhlých výrobních kapacit je čínský domácí trh se svíčkami podle odhadů poměrně malý. V důsledku toho je čínské výrobní odvětví svíček strukturálně orientováno na vývoz a je silně závislé na zahraničních trzích, které absorbují jeho nadbytečnou výrobu. Trh Unie je velmi atraktivní díky své velikosti a trvale vysoké poptávce po svíčkách. To se odráží ve skutečnosti, že většina předních čínských výrobců svíček vyváží 70 až 90 % své výroby a samotná Čína se na celosvětovém vývozu svíček podílí 24 % (103).

(341)

Vzhledem k těmto činitelům se Komise domnívá, že značná volná kapacita Číny ve spojení s její omezenou domácí poptávkou a výrobním modelem zaměřeným na vývoz představuje pro výrobní odvětví Unie značné riziko.

(342)

Přístup k surovinám používaným při výrobě svíček, zejména k parafínovému vosku, je v Číně výrazně ovlivněn domácí cenovou politikou a zkresleními souvisejícími s vývozem. Čínští výrobci svíček těží z přístupu k parafínovému vosku za ceny nižší než je mezinárodní tržní úroveň, což jim poskytuje značnou nákladovou výhodu (104).

(343)

Naproti tomu výrobci v Unii nakupují parafínový vosk na volném trhu, kde jsou ceny předmětem působení celosvětové dynamiky nabídky a poptávky, nákladů na energii a geopolitických činitelů. Na rozdíl od svých čínských protějšků nemají výrobci v Unii prospěch z domácích subvencí, preferenčních cen ani vývozních omezení, která by je mohla chránit před kolísáním cen. V důsledku toho čelí vyšším a nepředvídatelnějším nákladům, které mají přímý dopad na jejich konkurenceschopnost.

(344)

Situaci navíc dále zhoršují zkreslení v Číně související s vývozem. Tato opatření narušující hospodářskou soutěž v oblasti surovin umožňují čínským výrobcům přístup k hojným a levnějším surovinám a zároveň omezují dostupnost a zvyšují ceny pro jiné než čínské výrobce. Uměle se tak snižují výrobní náklady čínských výrobců svíček a vytvářejí nerovné podmínky. Výsledná asymetrie nákladů narušuje hospodářskou udržitelnost výrobního odvětví svíček v Unii.

(345)

Očekává se, že uložení antidumpingových cel na dovoz čínských svíček do Unie bude mít na dodavatelský řetězec omezený dopad. Výrobní odvětví Unie má dostatečnou výrobní kapacitu, aby uspokojilo domácí poptávku a zajistilo stabilní nabídku, i když se dovoz z Číny sníží. Kromě toho ostatní třetí země mohou nadále do Unie vyvážet za spravedlivé a nezkreslené ceny.

(346)

Schopnost výrobního odvětví Unie uspokojit poptávku je založena na jeho stávajících výrobních kapacitách, které jsou v současné době využívány nedostatečně v důsledku účinků dumpingového dovozu. Výrobci v Unii v současné době využívají 45 % své výrobní kapacity a jsou schopni svou výrobu zvýšit, aby zaplnili případné mezery v dodávkách. Tím je zajištěno, že uložení cel nepovede k nedostatku nebo narušení pro spotřebitele.

(347)

Antidumpingová cla sice mohou vést k mírnému zvýšení cen svíček, avšak podle žadatele se očekává, že tento dopad absorbují velcí maloobchodníci, kteří jsou hlavními tvůrci cen na spotřebitelském trhu.

(348)

Nedostatečná spolupráce maloobchodníků naznačuje, že nepředpokládají podstatná narušení v důsledku uložení cel.

(349)

S ohledem na tyto činitele je uplatnění antidumpingových cel v plné výši bez použití pravidla nižšího cla odůvodněné a přiměřené. Pomůže to obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž, podpořit životaschopnost výrobního odvětví svíček v Unii a zajistit stabilní a odolný dodavatelský řetězec a zároveň minimalizovat dopad na navazující maloobchodníky a spotřebitele.

(350)

Komise po posouzení všech relevantních informací k tomuto šetření dospěla k závěru, že je v zájmu Unie stanovit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(351)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení:

(352)

Komise posoudila, zda by mohla v souladu s článkem 21 základního nařízení bez ohledu na zjištění dumpingu působícího újmu v tomto případě dospět k jasnému závěru, že není v zájmu Unie uložit dotčená opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, maloobchodníků, uživatelů a spotřebitelů.

(353)

Výrobní odvětví Unie zahrnuje více než 80 společností zeměpisně rozmístěných po celé Evropě, které přímo zaměstnávají přibližně 9 597 pracovníků. Velká část těchto výrobců v Unii vyjádřila podnětu podporu a nikdo z nich nebyl proti zahájení šetření.

(354)

Současné úrovně ziskovosti jsou neudržitelné. Očekává se, že uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět část ztraceného podílu na trhu a stanovit ceny na úrovních, které umožní dosáhnout udržitelné úrovně ziskovosti.

(355)

Nezavedení opatření by pravděpodobně mělo významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie, pokud jde o další stlačování cen a další snížení prodeje, což by se promítlo do ztrát a pravděpodobně by způsobilo uzavření výrobních zařízení, propouštění a v konečném důsledku odstavení celých podniků.

(356)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení prozatímních opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(357)

Výběru vzorku se neúčastnili žádní dovozci ani uživatelé, kteří nejsou ve spojení, ani neposkytli odpovědi na dotazník. Nebyly proto poskytnuty žádné údaje týkající se dovozců nebo uživatelů a nebyly vyjádřeny žádné konkrétní obavy, které by mohly naznačovat významné nepříznivé účinky případného uložení opatření.

(358)

Při neexistenci spolupráce byl pravděpodobný účinek opatření na uživatele posouzen na základě důvodných předpokladů. Svíčky obvykle představují malou nákladovou položku v rámci segmentu obchodníků a maloobchodníků v oblasti dekorací, kteří obvykle spravují širokou škálu výrobků. U spotřebitelů jsou svíčky také považovány za drobný spotřební výdaj. Je proto nepravděpodobné, že by případné zvýšení cen v důsledku uložení antidumpingových cel mělo významný dopad na provozní náklady podniků. Relativně nízké jednotkové náklady na svíčky v porovnání s celkovým sortimentem výrobků obchodníků a maloobchodníků naznačují, že toto zvýšení by mělo na jejich hospodářskou činnost zanedbatelný vliv. Stejně tak se neočekává, že by zvýšení nákladů výrazně změnilo nákupní chování spotřebitelů.

(359)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se neočekává, že by uložení opatření poškodilo uživatele, obchodníky nebo spotřebitele. Byl proto učiněn závěr, že uložení antidumpingových opatření není v rozporu se zájmy dovozců, maloobchodníků, uživatelů a spotřebitelů.

(360)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(361)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(362)

Na dovoz svíček, svící a obdobných výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky by v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření. Komise v oddíle 6.4 dospěla k závěru, že vhodnou úrovní pro odstranění újmy by mělo být dumpingové rozpětí.

(363)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(364)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(365)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(366)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(367)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby (v závislosti na případu může být zavedena procentní hranice, třebaže se to nedoporučuje), lze takové zvýšení objemu samo o sobě považovat za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(368)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(369)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(370)

V této fázi řízení nebylo / nemůže být přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(371)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(372)

Připomínky byly obdrženy od společností Qingdao Kingking a Ningbo Kwung’s Wisdom Art & Design Co. Připomínky se týkaly především jiných otázek než přesnosti výpočtů, jako jsou zdroje referenčních hodnot, zisková rozpětí, výpočet prodejních, režijních a správních nákladů a rozpětí újmy, a budou proto zohledněny v konečné fázi šetření.

(373)

Společnost Ningbo Kwung’s Wisdom Art & Design Co. předložila navíc dvě připomínky týkající se přesnosti výpočtů. Zjistila chybu v nákladech na balení uvedených v seznamu prodeje na vývoz a nesprávný přepočítací koeficient použitý pro cenu papírových kartonů. Obě chyby byly opraveny a dumpingové rozpětí společnosti bylo odpovídajícím způsobem upraveno.

(374)

Společnost 5 oznámila chybu ve svých výpočtech v oblasti VaVaI. Komise výpočet ověřila a potvrdila, že tato chyba nemá vliv na výši rozpětí újmy společnosti.

(375)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(376)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,