(EU) 2025/1724Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1724 ze dne 8. srpna 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indie

(1)

Dne 20. prosince 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky a Indie (dále jen „dotčené země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 5. listopadu 2024 společnost Kandelium Group GmbH (dále jen „žadatel“ nebo „společnost Kandelium“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou uhličitanu barnatého, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/482 (2) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce a čínské a indické orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

K zahájení nebyly obdrženy žádné připomínky.

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(8)

Vzhledem k tomu, že je znám pouze jeden výrobce v Unii, společnost Kandelium Group GmbH, který představuje 100 % výroby v Unii, nebyl výběr vzorku nutný.

(9)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(10)

Sedm společností poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku, avšak tři z těchto společností nebyly dovozci, kteří nejsou ve spojení, ale uživateli výrobku, který je předmětem šetření, a jedna z nich byla dovozcem i uživatelem. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří dovozců, kteří nejsou ve spojení, a sice na základě objemu dovozu během období šetření a dalšího prodeje na trhu Unie. Jeden ze tří dovozců zařazených do vzorku však ve stanovené lhůtě neposkytl odpověď na dotazník pro dovozce.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Čínské lidové republice (dále jen „Čína“ nebo „ČLR“), aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(12)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili tři vyvážející výrobci v Číně. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a se zastoupením Čínské lidové republiky. K vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Indii, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise mimoto požádala zastoupení Indie při Evropské unii, aby určilo a/nebo kontaktovalo další případné vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast v šetření.

(14)

Při zahájení šetření byl Komisi znám pouze jeden vyvážející výrobce v Indii. Tento vyvážející výrobce poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Žádní další vyvážející výrobci se nepřihlásili. Komise proto usoudila, že výběr vzorku není nutný, a navrhla prošetřit tohoto jediného vyvážejícího výrobce. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení bylo toto rozhodnutí projednáno se známým dotčeným vyvážejícím výrobcem a s orgány dotčené země. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(15)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(16)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy o tom, že v Čínské lidové republice může docházet ke zkreslením na trhu surovin týkajícím se výrobku, který je předmětem šetření. Podle důkazů předložených v podnětu se na jednu ze surovin pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, oxid uhličitý, který představuje nejméně 17 % výrobních nákladů výrobku, který je předmětem šetření, vztahuje vývozní DPH. Proto se šetření rovněž zabývalo zkresleními na trhu surovin, jak bylo oznámeno v oznámení o zahájení šetření, aby se určilo, zda se v souvislosti s Čínou použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a odst. 2b základního nařízení. Proto Komise zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(17)

Dotazníky pro vyvážející výrobce, výrobce v Unii, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a uživatele byly zpřístupněny na internetu (3) v den zahájení šetření.

(18)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(19)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2023 do 30. září 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(20)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je uhličitan barnatý s obsahem stroncia vyšším než 0,07 % hmotnostních a obsahem síry vyšším než 0,0015 % hmotnostních, a to v prášku nebo ve formě lisovaných či kalcinovaných granulí, v současnosti kódu KN ex 2836 60 00 (kód TARIC 2836 60 00 10) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(21)

Uhličitan barnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem BaCO3, která má velmi široké použití, například ve sklářském a keramickém průmyslu. Při výrobě skla zlepšuje uhličitan barnatý jeho optické vlastnosti tím, že zvyšuje jeho lesklost. V keramickém průmyslu vede použití uhličitanu barnatého k hladšímu a rovnoměrnějšímu povrchu glazur.

(22)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a pochází z ČLR a z Indie, v současnosti kódu KN ex 2836 60 00 (kód TARIC 2836 60 00 10) (dále jen „dotčený výrobek“).

(23)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(24)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(25)

K definici výrobku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(26)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(27)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě uhličitanu barnatého. Příslušné informace předložili dva vyvážející výrobci.

(28)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(29)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být nezbytné, aby pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot zvolila vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, a jako možnou vhodnou reprezentativní třetí zemi uvedla Turecko.

(30)

Dne 11. dubna 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelích využívaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií, kterými se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila možné reprezentativní země, a to Turecko a Mexiko. Komise obdržela připomínky k první poznámce od vyvážejících výrobců, společností Redstar a Chutian, a od žadatele. Tyto připomínky byly náležitě řešeny ve druhé poznámce.

(31)

Dne 15. května 2025 informovala Komise prostřednictvím druhé poznámky (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala o tom, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnosti Türkiye şişe ve cam fabrikalari A.Ş. (dále jen „Sisecam“) a Alkim Alkali Kimya A.Ş. (dále jen „Alkim“), výrobce v Turecku.

(32)

Komise obdržela připomínky ke druhé poznámce od vyvážejících výrobců, společností Redstar a Chutian, a od žadatele. Těmto připomínkám se věnuje příslušný okruh v oddíle 3.1.4 níže.

(33)

Po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobněji popsány v oddíle 3.1.3 níže.

(34)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(35)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(36)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(37)

V nedávných šetřeních týkajících se chemického odvětví v ČLR (4) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(38)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (5). Komise zejména dospěla k závěru, že v chemickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (6), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (7). Komise dále shledala, že fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích i při dodávkách surovin a vstupů. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (8). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (9). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v chemickém odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (10), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (11).

(39)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se chemického odvětví v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (12) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazy dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(40)

V podnětu bylo uvedeno, že v čínském odvětví uhličitanu barnatého dochází k podstatným zkreslením. Podnět odkazoval na zprávu a zejména na skutečnost, že hospodářský systém ČLR je „socialistickým tržním hospodářstvím“, a na aktivní úlohu Komunistické strany Číny ve veřejném i soukromém sektoru v ČLR.

(41)

Podnět konkrétně poukazoval na tyto skutečnosti:

(42)

V podnětu byl formulován závěr, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Podle podnětu tedy v tomto případě není vhodné použít ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(43)

Komise zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku.

(44)

V tomto ohledu Komise nejprve posoudila, zda v odvětví uhličitanu barnatého v ČLR působí ve významném rozsahu podniky, které jsou ve vlastnictví čínských orgánů, jsou jimi ovládány, podléhají jejich politickému dohledu nebo se řídí jejich pokyny ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. V odvětví dotčeného výrobku působí jak soukromé společnosti, například společnosti Guizhou Hongtai Barium Industry Co., Ltd. (22), Hubei Jingshan Chutian Barium Salt Co., Ltd. (23) nebo Zaozhuang Yongli Chemical Co., Ltd. (24), tak státní podniky, například skupina Sinochem Group (25). Přesný poměr soukromých a státních výrobců na trhu s uhličitanem barnatým nebylo možné určit. Komise však zjistila, že nejméně jeden výrobce je přímo ovládán státem, a to společnost Redstar (26), která je fakticky ovládána Komisí městské lidové vlády v Čching-tao pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (27), a to prostřednictvím státem vlastněné holdingové společnosti Qingdao Redstar Chemical Group Co., Ltd (28). Kromě toho je skupina Sinochem Group (29) ústředním podnikem ovládaným Komisí Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“) (30) a jedná jako obchodník s uhličitanem barnatým (31).

(45)

Zásahy Komunistické strany Číny do provozního rozhodování se navíc staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (32), neboť Komunistická strana Číny si nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech ve skutečnosti vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, vzhledem k tomu, jak dalece se státní a stranické struktury v Číně srostly.

(46)

Zákon o podpoře soukromého sektoru dále nařizuje, že „soukromé hospodářské organizace a jejich provozovatelé musí podporovat vedení Komunistické strany Číny, dodržovat socialistický systém s čínskými rysy a aktivně se podílet na budování moderní socialistické velmoci (33)“.

(47)

Šetřením bylo zjištěno, že celostátním odvětvovým sdružením zastřešujícím chemické odvětví je Čínská federace petrochemického a chemického průmyslu (dále jen „CPCIF“). Federace CPCIF se hlásí k celkovému vedení Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (34). Kromě toho platí, že „registračním a řídícím orgánem federace je Ministerstvo pro občanské záležitosti“ (35) a že jednou z podmínek způsobilosti pro funkci jejího zástupce je „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku Strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (36).

(48)

Skupina Sinochem Group je členem federace CPCIF (37).

(49)

V užším smyslu je pak celostátním odvětvovým sdružením, které zastupuje výrobce uhličitanu barnatého, Čínské sdružení průmyslu anorganických solí (dále jen „CISIA“) (38). V článku 3 stanov sdružení CISIA se uvádí následující: „Sdružení podléhá všeobecnému vedení Komunistické strany Číny“ (39). Kromě toho se v tomto článku stanoví, že „sdružení přijímá obchodní vedení, dohled a řízení ze strany Ministerstva pro občanské záležitosti a útvarů pro řízení průmyslu“ (40). Článek 36 navíc stanoví podmínky způsobilosti pro „funkci prezidenta, viceprezidenta nebo tajemníka sdružení [CISIA]“, které zahrnují, aby daný člen „byl podřízen vedení Komunistické strany Číny, podporoval socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňoval linii, zásady a politiku strany a vyznačoval se dobrými politickými vlastnostmi“ (41).

(50)

Společnost Qingdao Redstar Chemical Group Co., Ltd. zastává pozici generálního ředitele sdružení CISIA (42).

(51)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v chemickém odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se chemického a petrochemického odvětví potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem je 14. pětiletý plán a výhledy do roku 2035, podle nichž hodlá čínská vláda „urychlit transformaci a modernizaci klíčových průmyslových odvětví, jako je chemický průmysl“ (43).

(52)

Za tímto účelem hodlá čínská vláda „podporovat soukromé hospodářské organizace v tom, aby se podílely na hlavních národních strategiích a velkých projektech. Podporovat soukromé hospodářské organizace při investování a zakládání podniků ve strategických rozvíjejících se odvětvích, budoucích odvětvích a dalších oblastech, podporovat technologickou transformaci a transformaci a modernizaci tradičních odvětví (44)“.

(53)

Konkrétně se v „Poradním stanovisku k podpoře vysoce kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu“ (45) (dále jen „poradní stanovisko“) rovněž uvádí, že čínská vláda „urychlí transformaci a modernizaci tradičních průmyslových odvětví, bude intenzivně rozvíjet nové chemické materiály a čisté chemické látky […] a podpoří přeměnu Číny z velké petrochemické a chemické země v silnou petrochemickou a chemickou velmoc. [...] Do roku 2025 […] bude dále zlepšena koncentrace výroby velkoobjemových chemických výrobků a míra využití výrobní kapacity přesáhne 80 %; výrazně se zlepší zabezpečení dodávek ekvivalentu ethylenu a zabezpečení dodávek nových chemických materiálů přesáhne 75 % (46) “. Dále má čínská vláda „podporovat strukturální úpravu průmyslu: posílit konkrétní opatření a vědecky regulovat rozsah odvětví“ (47).

(54)

Odvětví uhličitanu barnatého je dále v Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (48) uvedeno mezi „omezenými průmyslovými odvětvími“ a „výrobní jednotky s kapacitou jedné linky [...] méně než 20 000 tun/rok uhličitanu barnatého běžné kvality“ jsou zařazeny mezi „zastaralá průmyslová odvětví (49)“, která mají být eliminována.

(55)

Některé čínské politické dokumenty se navíc týkají také vstupů používaných k výrobě uhličitanu barnatého, včetně uhlí. Například 14. pětiletý plán rozvoje průmyslu surovin stanoví, že Čína bude „podporovat čisté a účinné využívání uhlí [a] krátký proces přeměny uhlí na chemické látky“ (50).

(56)

Podobné příklady záměru čínských orgánů dohlížet na vývoj odvětví uhličitanu barnatého a usměrňovat ho lze nalézt na úrovni provincií, například ve 14. pětiletém plánu rozvoje chemického průmyslu provincie Šan-tung, podle něhož je nutné „všestranně podporovat zlepšování průmyslové základny a modernizaci průmyslového řetězce, urychlit rušení zaostalých a neefektivních výrobních kapacit a podporovat rozvoj chemických výrobků směřující k jejich funkcionalizaci, zdokonalení a diferenciaci. Vést podniky ke slučování a reorganizaci, optimalizovat alokaci zdrojů a strukturu průmyslového řetězce a zlepšit efektivitu a ziskovost výroby“ (51) a konkrétněji „kontrolovat nárůst a optimalizovat zásoby a rozvrhnout a vybudovat moderní klastry uhelného chemického průmyslu v jižním Šan-tungu v prefektuře Cao-čuang [...]. Plně využít přednosti základního uhelného chemického průmyslu, snížit výrobní kapacitu tradičního uhelného chemického průmyslu [...] a urychlit vývoj a výrobu navazujících jemných chemických produktů na bázi uhlí (52)“. Společnost Zaozhuang Yongli Chemical Co., Ltd. se nachází v prefektuře Cao-čuang (53).

(57)

Podobně 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje a výhledy do roku 2035 stanoví, že provincie usiluje o „aktivní výzkum a vývoj nových postupů a technologií pro chemický průmysl využívající baryum, zaměření na vývoj výrobků z barnatých solí pro elektroniku, činidla, léčiva a další výrobky z barnatých solí a zvýšení komplexního využití odpadních zdrojů z odpadu barnatých solí“ (54).

(58)

Stejně tak 14. pětiletý plán rozvoje strategických a nově vznikajících průmyslových klastrů v provincii Kuej-čou ukládá „usilovat o vybudování charakteristického klastru průmyslu nových materiálů se zaměřením na [...] chemické materiály s obsahem barnatých solí [...] a urychlit zlepšení kvality a efektivity průmyslu“ (55).

(59)

Společnosti Redstar a Guizhou Hongtai Barium Industry Co., Ltd. se nacházejí v provincii Kuej-čou.

(60)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, Komise zjistila, že předseda představenstva společnosti Redstar je rovněž tajemníkem stranického výboru a předsedou společnosti Qingdao Redstar Chemical Group Co., Ltd. (56).

(61)

Šetřením bylo dále zjištěno, že společnost Guizhou Hongtai Barium Industry Co., Ltd. zajišťuje, aby stranická školení pro její zaměstnance vedl zástupce tajemníka stranického pracovního výboru okresní organizace sloužící jiným než sociálním účelům (57). Společnost mimoto sídlí v průmyslovém parku v okrese Tianzhu (Tianzhu County Industrial Park) (58) a předseda představenstva státní průmyslové investiční společnosti tohoto okresu, která spravuje průmyslový park Tianzhu County Industry Park, je rovněž tajemníkem stranické pobočky (59).

(62)

Navíc je předseda představenstva skupiny Sinochem Group tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je náměstky tajemníka stranického výboru (60). Skupina Sinochem Group se také prezentuje jako společnost, která „se řídí pokyny vyplývajícími ze Si Ťin-pchingovy myšlenky nové éry socialismu s čínskými rysy, účinně posiluje celkovou vedoucí úlohu strany v podniku, prohlubuje budování strany [a] plně využívá úlohy stranických organizací na všech úrovních“ (61).

(63)

Nebylo možné systematicky prokázat existenci osobních vazeb mezi všemi čínskými výrobci uhličitanu barnatého a Komunistickou stranou Číny. Vzhledem k tomu, že výrobek, který je předmětem šetření, představuje pododvětví chemického průmyslu, měla Komise za to, že informace zjištěné v nedávných šetřeních týkajících se chemického průmyslu, která jsou uvedena ve 38. bodě odůvodnění, jsou relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření.

(64)

Kromě toho jsou v odvětví uhličitanu barnatého zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Komise určila několik dokumentů, které prokazují, že odvětví uhličitanu barnatého má jako pododvětví chemického průmyslu prospěch z vládních pokynů a zásahů týkajících se chemického průmyslu, vzhledem k tomu, že uhličitan barnatý představuje pododvětví chemického odvětví.

(65)

Chemický průmysl považuje čínská vláda stále za klíčové odvětví (62). Potvrzují to četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na chemické látky, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. V rámci 14. pětiletého plánu čínská vláda výslovně označila chemický průmysl za odvětví, které je nutno optimalizovat a modernizovat (63).

(66)

Stejně tak podle 14. pětiletého plánu rozvoje surovinového průmyslu hodlá čínská vláda „optimalizovat organizační strukturu: učinit hlavní podniky většími a silnějšími. [...] Podporovat podniky v urychlování meziregionálních a mezivlastnických fúzí a reorganizace, ve zvyšování koncentrace průmyslu a v mezinárodním působení. V chemickém, petrochemickém a ocelářském průmyslu, v odvětvích neželezných kovů a stavebních materiálů a v dalších průmyslových odvětvích podporovat rozvoj skupiny předních podniků v rámci průmyslového řetězce spojený s ekologickou dominancí a klíčovou konkurenceschopností“  (64) .

(67)

Podle oznámení o podpoře zdravého rozvoje moderního uhelného chemického průmyslu má čínská vláda v úmyslu „dále posílit řízení plánování, optimalizovat uspořádání průmyslu a podporovat zrychlené provádění transformace a aktualizace stávajících moderních chemických projektů v oblasti uhlí pomocí pokročilých technologií a zařízení“ (65).

(68)

Konkrétně byly šetřením rovněž zjištěny důkazy o řízení a zasahování čínské vlády na místní úrovni, jako například v provincii Kuej-čou, kde „se v posledních letech okres Tianzhu důsledně zaměřil na cíl vybudovat významnou vnitrostátní základnu pro čisté chemikálie na bázi barnatých solí a průmyslový klastr barnatých solí v hodnotě [10 miliard RMB], intenzivně prováděl plán zdvojnásobení odvětví barnatých solí a zaměřil se na vybudování intenzivního, špičkového, ekologického a inteligentního moderního systému chemického průmyslu se zaměřením na barnaté soli a plně podpořil vysoce kvalitní rozvoj nové industrializace okresu Tianzhu. (...) Okres Tianzhu (...) se na základě zdrojů barytu podřizuje vedení, pokud jde o budování strany, usiluje o vytvoření chemického parku v provincii a provinční zóny hospodářského rozvoje a aktivně plánuje rozvoj parku“  (66) .

(69)

Kromě toho „v roce 2022 průmyslový park v Tianzhu sestavil seznam dvaceti investičních projektů, které se zaměřují na přední odvětví barnatých solí, (...) se zaměřením na předcházející a navazující průmyslové řetězce barnatých solí. V současné době park sdružuje více než devadesát klíčových podniků, jako je společnost Guizhou Hongtai Barium Industry Co., Ltd.(...)“ (67).

(70)

Vláda zasahuje také do předchozích fází průmyslového řetězce a organizuje dodávky barytu, který je klíčovou surovinou pro výrobu uhličitanu barnatého: „Podle zásady „integrovat některé společnosti, modernizovat některé společnosti a zrušit některé společnosti“ od října loňského roku [v roce 2023] okres Tianzhu integroval sedmnáct podniků do sedmi podniků, přičemž jedním z nich je Tianzhu Chemical Mining (68).“ Společnost Tianzhu Chemical Mining je klíčovým dodavatelem společnosti Guizhou Hongtai Barium Industry Co., Ltd. (69).

(71)

Podobně v provincii Chu-pej označilo město Jing-šan jako „malý gigant“ společnost Hubei Jingshan Chutian Barium Salt Co., Ltd. (70). Čínská vláda definuje „malé giganty“ jako „nové elity malých a středních podniků v Číně, které se zabývají výrobou, zaměřují se na určitý specializovaný trh a disponují špičkovými technologiemi“ a hodlá „zvýšit v období 2024–2026 podporu pro „malé giganty“ se zaměřením na klíčové průmyslové řetězce, strategická rozvíjející se odvětví a další sektory. Tyto prostředky budou použity na podporu těchto firem při řešení technologických výzev, vývoji nových produktů, budování podpůrných kapacit průmyslového řetězce a na podporu místních samospráv při péči o „malé giganty“  (71) “.

(72)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu podporovaných odvětví, včetně výroby výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(73)

Toto šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v chemickém odvětví neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(74)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše v 38. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (při přístupu ke vstupům od společností podléhajících stejnému systému práce v ČLR) (72).

(75)

Kromě toho nebyl ve stávajícím šetření předložen žádný důkaz o tom, že odvětví uhličitanu barnatého není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Velmi dobrým příkladem tohoto typu zásahů státu je i výše zmíněné poradní stanovisko, podle něhož je zapotřebí „zlepšit podpůrné politiky, posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní (…) politikou a průmyslovou politikou s cílem plně využít vnitrostátní platformu pro spolupráci mezi průmyslem a finančním odvětvím a s cílem podpořit spojení mezi podniky a bankami“ (73). Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(76)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, jež platí (a vykazují jako své náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jaká byla popsána výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(77)

V důsledku toho nejen není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(78)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, pozemky, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(79)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(80)

Komise obdržela připomínky týkající se podstatných zkreslení ovlivňujících odvětví uhličitanu barnatého v ČLR od společnosti Redstar v její odpovědi na dotazník pro vyvážející výrobce a v jejích připomínkách k první poznámce Komise o zdrojích běžné hodnoty.

(81)

Společnost tvrdila, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení by se v tomto šetření neměl použít, protože čínské odvětví uhličitanu barnatého funguje za tržně orientovaných podmínek. Společnost Redstar dále požádala, aby Komise akceptovala ceny a náklady na domácím trhu uvedené společností, která je veřejně obchodovanou společností. Podle společnosti Redstar jsou ceny a náklady na suroviny a energii uvedené pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, tržní a nezkreslené. Společnost zdůraznila, že Komise je oprávněna použít domácí náklady společnosti ke stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení „pouze pokud je na základě přesných a vhodných důkazů [...] možné jednoznačně stanovit, že nejsou zkreslené“. A konečně tato společnost tvrdila, že v případě, že Komise zjistí existenci podstatných zkreslení, provede se posouzení společnosti Guizhou Redstar individuálně, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 6a třetím pododstavci základního nařízení.

(82)

Jak je podrobně analyzováno v oddíle 3.1.2.1 výše, Komise v rámci šetření zjistila skutečné důkazy o existenci podstatných zkreslení ovlivňujících odvětví uhličitanu barnatého v Číně. Z tohoto důvodu je použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a základního nařízení pro zjištění běžné hodnoty oprávněné. Žádný z těchto důkazů společnost Redstar účinně nevyvrátila. Komise proto zamítla tvrzení společnosti, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení se v tomto šetření nepoužije.

(83)

Pokud jde o tvrzení společnosti, že posouzení existence podstatných zkreslení by mělo být provedeno individuálně pro každého jednotlivého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku, Komise připomněla, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, stanoví se podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení běžná hodnota pro každého vyvážejícího výrobce početně na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Ačkoli je správné, že čl. 2 odst. 6a písm. a) umožňuje použít domácí náklady, pokud je jednoznačně stanoveno, že nejsou zkreslené, v tomto šetření nebyly dotčenými výrobci ani jakoukoli jinou zúčastněnou stranou jednoznačně stanoveny žádné nezkreslené náklady na výrobu a prodej výrobku, který je předmětem šetření. Toto tvrzení této společnosti bylo proto zamítnuto.

(84)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(85)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(86)

Jak je vysvětleno v 30. až 31. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty (dále jen „poznámky“). Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(87)

V první poznámce o výrobních činitelích Komise vysvětlila, že se nezdá, že by byl výrobek, který je předmětem šetření, vyráběn pouze v zemích, z nichž žádná není zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR v souladu s kritérii uvedenými ve 85. bodě odůvodnění.

(88)

Protože všechny země, v nichž se vyrábí výrobek, který je předmětem šetření, mají jinou úroveň hospodářského rozvoje než ČLR, Komise vzala v úvahu výrobu výrobku ve stejné obecné kategorii a odvětví výrobku, který je předmětem šetření.

(89)

Následně Komise určila Turecko a Mexiko jako země, i) o nichž je známo, že v nich probíhá výroba výrobku ve stejné obecné kategorii (anorganické soli a uhličitan strontnatý) a odvětví (chemický průmysl), a ii) které mají podle Světové banky podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR, tj. všechny jsou Světovou bankou klasifikovány na základě hrubého národního důchodu jako země s „vyššími středními příjmy“.

(90)

V návaznosti na první poznámku společnost Kandelium uvedla, že obě země jsou vhodnou volbou, a společnost Chutian se k výběru nevyjádřila, zatímco společnost Redstar tvrdila, že údaje týkající se Turecka jsou lépe dostupné a spolehlivější než údaje týkající se Mexika.

(91)

U těchto dvou posuzovaných zemí (Mexiko a Turecko) Komise dále ověřila snadno dostupné veřejné údaje, včetně údajů o dovozu výrobních činitelů a finančních údajů od příslušných výrobců v těchto potenciálních reprezentativních zemích.

(92)

Analýza Komise ukázala, že na rozdíl od Mexika byly v případě Turecka k dispozici údaje o reprezentativních nezkreslených objemech hlavních vstupů pro výrobu uhličitanu barnatého (surová, nezpracovaná barytová ruda). Kromě toho byly v případě Turecka k dispozici údaje o společnosti (týkající se dvou společností) prokazující přiměřenou výši zisku a prodejních, režijních a správních nákladů za podstatnou část období šetření. Dále pak turecký dovoz barytové rudy nebyl významně ovlivněn dovozem z ČLR ani z žádné ze zemí uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (75).

(93)

Komise proto uvedla, že využije Turecko a výrobku anorganických solí (sulfátů), výrobku obdobného výrobku, jako je výrobek, který je předmětem šetření, k určení vhodné reprezentativní země pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(94)

Pokud jde o výrobce v Turecku a dostupnost jejich údajů, Komise identifikovala dva výrobce sulfátů, společnost Sisecam a společnost Alkim, u nichž byly k dispozici finanční výsledky prokazující přiměřenou výši zisku a prodejních, režijních a správních nákladů za rok 2024, tedy za období, které se za tři čtvrtletí překrývá s obdobím šetření.

(95)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko a provozní, režijní a správní náklady a údaje o zisku z roku 2024 společnosti Sisecam (pro chemický průmysl) a společnosti Alkim.

(96)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(97)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(98)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(99)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že pro stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin barytové rudy a antracitu, údaje o dovozu pro Turecko z databáze Global Trade Atlas.

(100)

Kromě toho Komise ve druhé poznámce stanovila, že pro bituminózní energetické uhlí se použijí průměrné ceny MMF v období šetření. Pokud jde o zkapalněný CO2, Komise uvedla, že vzhledem k absenci spolehlivých a reprezentativních údajů o dovozu z Turecka použije jako referenční hodnotu dovozní ceny kapalného CO2 z Indie (hlavní vývozce) ve všech zemích světa uvedené v databázi GTA.

(101)

Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce a nákladů na energii použije údaje Tureckého statistického úřadu (76) a Regulačního úřadu pro trh s energií (77).

(102)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny (3–5 %) a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v Turecku.

(103)

V návaznosti na druhou poznámku společnost Kandelium tvrdila, že mezinárodní referenční hodnoty přesně neodrážejí skutečné náklady výrobců v Turecku a že by se použité údaje měly podobat nákladům, které skutečně vznikly výrobcům v reprezentativní zemi. V této souvislosti společnost Kandelium uvedla, že ceny bituminózního energetického uhlí (pro které byla použita referenční hodnota MMF) by měly odrážet ceny CIF, včetně nákladů na dopravu a pojištění, a nikoli ceny FOB. Podle společnosti Kandelium je vhodnou referenční hodnotou pro ceny v reprezentativní zemi pouze cena CIF.

(104)

Jak je uvedeno v poznámkách, Komise skutečně postupuje tak, že nejprve určí odpovídající náklady v příslušné reprezentativní zemi. Pokud není ve vnitrostátních nebo dovozních statistikách reprezentativní země k dispozici reprezentativní referenční hodnota pro určitý výrobní činitel (jako je v tomto případě bituminózní energetické uhlí), může Komise použít nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty. To je výslovně uvedeno v čl. 2 odst. 6a písm. a) druhé odrážce. V případě použití těchto jiných referenčních hodnot však Komise již neurčuje cenu daného vstupu vzniklou v reprezentativní zemi domácím výrobcům (v tomto případě Turecko), a není tedy povinna stanovit cenu CIF pro tuto referenční hodnotu. Vzhledem k výše uvedenému byl argument společnosti Kandelium zamítnut.

(105)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele uhličitanu barnatého

(106)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin (jiných než bituminózní uhlí, pro které se používá referenční hodnota MMF) dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu.

(107)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (78).

(108)

Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 84. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(109)

Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejících výrobců a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti v reprezentativní zemi. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(110)

Společnost Chutian v návaznosti na druhou poznámku uvedla, že použití údajů o tureckém dovozu uvedených v databázi GTA k ocenění surové barytové rudy je nevhodné a že by se místo toho měly použít vývozní ceny indické barytové rudy. Konkrétně společnost Chutian uvedla, že dovozní ceny v Turecku nejsou pro běžné ceny barytové rudy reprezentativní, protože se skládají především z drahé barytové rudy vysoké kvality, která je určena spíše pro potřeby plynárenského a ropného průmyslu než pro běžnou spotřebu. Naopak Indie podle společnosti Chutian nevyrábí vysoce kvalitní barytovou rudu a indický vývoz sestává z barytové rudy nízké a střední kvality, která je stejné kvality jako ruda, kterou používá společnost Chutian při své výrobě.

(111)

Není sporu o tom, že většina poptávky po barytové rudě v Turecku (stejně jako v mnoha dalších zemích, v nichž probíhají vrtné činnosti) pochází z ropného a vrtného průmyslu a že část této poptávky je uspokojována dovozem ze třetích zemí. Podle databáze GTA však také převážná většina indického vývozu směřuje do zemí těžících ropu a zemní plyn na Blízkém východě a do USA a domácí indický trh s barytem zásobuje převážně ropný a plynárenský průmysl. Z toho vyplývá, že sortiment indické barytové rudy se podstatně neliší od barytové rudy dovážené do Turecka. Argument, že indické ceny a druhy barytové rudy jsou reprezentativnější pro barytovou rudu používanou čínskými výrobci než pro rudu dováženou do Turecka, proto nelze přijmout jako platný. Společnost Chutian navíc nepředložila žádné podstatné důkazy na podporu svých tvrzení a dovozní ceny barytové rudy v Turecku jsou v každém případě v souladu s tržními informacemi o indických cenách (79). Argument společnosti Chutian byl proto zamítnut.

(112)

Společnost Redstar dále navrhla, že vhodná referenční cena pro barytovou rudu by měla vycházet z dovozních cen indického barytu. Podle společnosti Redstar by indické ceny byly reprezentativnější, protože Indie je stále jedním z největších vývozců barytu na světě a použití indických dovozních cen zachycuje skutečnou úroveň obchodu určenou trhem v souvislosti s velkým objemem a cenovou konkurencí. Podle názoru společnosti Redstar by byla v tomto případě volba indických dovozních cen barytové rudy rovněž v souladu s použitím indických statistik o cenách CO2 s cílem řešit nesrovnalosti mezi výrobními činiteli používanými čínskými výrobci a materiály v Turecku, jejichž cena by se použila jako referenční hodnota. V této souvislosti společnost Redstar tvrdila, že z hlediska geologie a druhů je čínský baryt srovnatelný spíše s indickým barytem než s tureckými ložisky barytu nebo se směsí typů ložisek a kvalit obsažených v tureckém dovozu uvedeném v databázi GTA.

(113)

Tvrzení společnosti Redstar bylo nutné zamítnout z následujících důvodů. Za prvé, největší podíl na tureckém dovozu barytové rudy s reprezentativními objemy dovozu (téměř 80 000 tun) má Maroko, které je podle společnosti Redstar jedním z největších vývozců na světě. Podle metriky navržené společností Redstar proto není volba tureckých dovozních cen uvedených v databázi GTA o nic méně reprezentativní než volba indických cen. Dále bylo připomenuto, že Turecko bylo v tomto případě vybráno jako reprezentativní země pro účely čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a pro výpočet běžné hodnoty. Vzhledem k tomu, že údaje o dovozních cenách barytové rudy v Turecku uvedené v databázi GTA jsou snadno dostupné, je výše uvedená podmínka splněna. Komise by se snažila určit jiné vhodné referenční hodnoty pouze v případě, že by neexistovala vhodná turecká referenční hodnota. Na rozdíl od CO2, pro který nebylo možné v Turecku nalézt žádnou vhodnou a reprezentativní referenční hodnotu, bylo u statistik dovozu barytové rudy s vysokou úrovní podrobnosti údajů (což Komisi umožnilo izolovat údaje o rudě v surové, nezpracované formě, kterou používají vyvážející výrobci) možné určit nezkreslený charakter a reprezentativní množství a cenové úrovně. Pokud jde o srovnání z hlediska geologie a druhů, turecké typy ložisek nejsou pro stanovení referenční hodnoty pro barytovou rudu relevantní, protože údaje o dovozu pocházejí výhradně z databáze GTA a neodrážejí proto ceny domácí turecké produkce, ale spíše ceny ovlivněné soutěží této domácí produkce s mezinárodním dovozem. Ačkoli se údaje o dovozu mohou týkat různých kvalit a druhů, do Turecka bylo dovezeno dostatečné reprezentativní nezkreslené množství barytové rudy k zajištění toho, že konečný průměr zmírní vliv případných extrémů. Pokud jsou dovážená množství barytové rudy reprezentativní a neexistují žádné další specifické okolnosti, které by je činily nevhodnými (což není tento případ), neexistuje žádný objektivní důvod, aby se použití těchto statistik vyloučilo. V každém případě dovozní ceny barytové rudy v Turecku odpovídají tržním informacím o indických cenách (80). Argumenty společnosti Redstar proto nemohly být přijaty.

(114)

Společnost Chutian v odpovědi na druhou poznámku uvedla, že používá CO2 průmyslové kvality, avšak statistiky CO2 použité Komisí zřejmě směšují ceny CO2 průmyslové a potravinářské kvality. Společnost Chutian dále tvrdila, že navrhované náklady na CO2 jsou zveličené kvůli zahrnutí vysokých nákladů na přepravu spojených s ocelovými lahvemi (zatímco společnost Chutian nakupuje CO2 v nákladních vozidlech). Společnost Chutian proto požádala Komisi o úpravu cen CO2 s cílem eliminovat tyto dodatečné náklady a zkreslení. Je třeba podotknout, že v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Komise vzhledem k neexistenci spolehlivé referenční hodnoty v Turecku použila údaje o dovozu CO2 z Indie (hlavní vývozce CO2 v jiné, zkapalněné formě) uvedené v databázi GTA, které jsou snadno dostupné. Komise se snažila zajistit, aby statistiky zahrnovaly CO2 ve formě, kterou používají vyvážející výrobci, a řádně ověřila, že existuje dostatečné reprezentativní nezkreslené množství dovezeného CO2, aby výsledný konečný průměr automaticky omezil dopad případných neobvyklých cen na vyšší a nižší hranici rozmezí, a tím zohlednil i potenciálně odlišné způsoby dopravy. V důsledku toho neexistuje žádný objektivní důvod pro vyloučení statistik GTA použitých pro CO2. Společnost Chutian dále neprokázala, že referenční hodnota stanovená pro CO2 zahrnuje (a do jaké míry) různé druhy a způsoby přepravy (lahve nebo nákladní automobily) a do jaké míry by se ceny obou druhů lišily. Argument společnosti Chutian byl proto zamítnut.

(115)

Pokud jde o referenční hodnotu CO2, společnost Kandelium tvrdila, že průměrná celosvětová dovozní cena indického kapalného CO2 není reprezentativní pro náklady, které by vznikly tureckým výrobcům (jež od Indie dělí velká vzdálenost), a to z důvodu krátkých pozemních přepravních tras k největším dovozcům (což jsou většinou sousední země). Společnost Kandelium následně navrhla, aby se cena CO2 odvíjela od zemí, kam je třeba kapalný CO2 dopravovat, jako je Thajsko nebo USA. Je třeba připomenout, že v tomto případě Komise při stanovení referenčních nákladů na zkapalněný CO2 uplatnila objektivní a transparentní kritéria tím, že použila celosvětový dovoz indického zkapalněného CO2. Vzhledem k neexistenci reprezentativních cen zkapalněného CO2 v Turecku se Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení uchýlila k alternativní vhodné referenční hodnotě. Použitá alternativní referenční hodnota však není s Tureckem nebo tureckými výrobci spojena jasným způsobem, který by opodstatňoval přihlédnutí ke vzdálenosti mezi Indií a Tureckem. Skutečnost, že největšími dovozci CO2 jsou země sousedící s Indií, pouze potvrzuje závěry Komise uvedené v první poznámce, že výroba a spotřeba zkapalněného CO2 je více regionalizovaná (mimo jiné z důvodu potřebného specializovaného zařízení a používaných bezpečnostních systémů), a že je proto celosvětový obchod s CO2 omezený. Bylo tudíž rozumné použít k určení nákladů reprezentativních pro náklady čínských výrobců na CO2 indické ceny.

(116)

Společnost Kandelium dále k druhé poznámce podotkla, že nebyl uveden žádný odkaz na zemní plyn jako výrobní činitel, a uvedla, že Komise by měla do výpočtu běžné hodnoty zahrnout odpovídající cenu zemního plynu, neboť se jedná o důležitý zdroj energie, a tudíž o součást výrobních nákladů. Bylo zjištěno, že Komise při výpočtu běžné hodnoty mimo spotřebních materiálů řádně zvážila a zohlednila všechny výrobní činitele používané vyvážejícími výrobci (klasifikované jako suroviny nebo zdroje energie). Údaje o výrobních činitelích byly navíc řádně oznámeny vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku a byly odpovídajícím způsobem zkontrolovány a ověřeny během ověřování na místě, přičemž zemní plyn nebyl vyvážejícími výrobci oznámen jako výrobní činitel ani zdroj energie.

(117)

Pokud jde o náklady práce, Komise použila ke stanovení průměrných hodinových nákladů práce v Turecku statistiky zveřejněné Tureckým statistickým úřadem (81) s využitím podrobných informací o mzdách v odvětví výroby pro kód NACE 20 „Výroba chemických látek“ pro rok 2022 podle klasifikace NACE Rev. 2. Průměrná měsíční hodnota za rok 2022 byla náležitě upravena o inflaci pomocí indexu hodinových nákladů práce zveřejněného Tureckým statistickým úřadem (82) s cílem přizpůsobit ji období šetření (4. čtvrtletí 2023 – 3. čtvrtletí 2024) a náležitě upravena podle velikostní třídy společnosti z hlediska počtu zaměstnanců.

(118)

V návaznosti na druhou poznámku společnost Redstar tvrdila, že Komisí navrhovaná hodinová referenční hodnota práce, odvozená z údajů Tureckého statistického úřadu (TurkStat) pro rok 2022, není pro období šetření reprezentativní z důvodu časového nesouladu a vysokého zkreslení v důsledku inflace. Společnost Redstar navrhla použít místo ní jako neutrální, odvětvově relevantní referenční hodnotu údaje OECD o výdělcích osob s minimální mzdou v Turecku pro rok 2024. Dále společnost Redstar zpochybnila diferenciaci nákladů práce podle velikosti a uvedla, že neodpovídá realitě chemické výroby a že se na společnost Redstar rovněž nevztahují mzdy podle kolektivní smlouvy. Za prvé, Komise při uplatňování čl. 2 odst. 6a základního nařízení nezohledňuje náklady práce, které vznikají vyvážejícím výrobcům (včetně hledisek, jako je neuplatňování kritérií založených na velikosti nebo neexistence kolektivních smluv), jelikož odvětví uhličitanu barnatého je ovlivněno zkreslením mzdových nákladů, jak je uvedeno v 38. bodě odůvodnění. Na rozdíl od statistik OECD, které navrhuje společnost Redstar, poskytují náklady práce z úřadu TurkStat přesnější údaje pro jednotlivá odvětví. Databáze OECD navíc obsahuje pouze minimální mzdy v Turecku (na rozdíl od průměrných mezd uvedených úřadem TurkStat), což dále snižuje reprezentativnost a přiměřenost jejího využití. Skutečnost, že údaje z úřadu TurkStat jsou k dispozici pro rok 2022 a jsou dále upraveny o inflaci, aby přiměřeně odrážely znehodnocení turecké liry mezi rokem 2022 a obdobím šetření, nečiní tuto referenční hodnotu méně spolehlivou nebo nevhodnou pro použití. Návrh společnosti Redstar na použití statistik OECD byl proto zamítnut.

(119)

Komise ve svých pravidelných tiskových zprávách použila ceny elektřiny vycházející z účtů za elektřinu, které zveřejnil Regulační úřad pro trh s energií (EMRA) (83). Komise použila údaje týkající se cen průmyslové elektřiny v Kuruş/kWh pro průmyslové odvětví za období 4. čtvrtletí 2023 – 3. čtvrtletí 2024, tj. období šetření.

(120)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(121)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(122)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vycházela Komise z finančních údajů za rok 2024 společnosti Sisecam (pro chemický průmysl) a společnosti Alkim, které byly získány z internetových stránek příslušných společností (84) a zveřejněny spolu s druhou poznámkou.

(123)

V odpovědi na druhou poznámku společnost Chutian zpochybnila použití údajů o zisku a prodejních, správních a režijních nákladech výrobce síranu chromitého (Sisecam) a tvrdila, že výrobní procesy nejsou srovnatelné z hlediska technických postupů, surovin a zařízení a že použití údajů týkajících se tohoto výrobce by vedlo ke zkresleným výsledkům. Za prvé je nesporné, že síran chromitý je chemický výrobek, a proto patří do stejné obecné kategorie výrobků jako uhličitan barnatý. Za druhé, jak je rovněž uvedeno v podnětu a v rozporu s tvrzením společnosti Chutian, ve výrobě obou výrobků existují podobnosti, pokud jde o výrobní kroky (např. louhování a sušení) a také o použité primární vstupy (suroviny obsahující kovy) v obou případech. Kromě toho společnost Chutian nevysvětlila, jak údajný rozdíl ve výrobní metodě ovlivnil prodejní a režijní náklady, na něž výrobní náklady nemají vliv. V každém případě rozdíly popsané společností Chutian nemohou zpochybnit závěr Komise, že síran chromitý patří do stejné obecné kategorie výrobků jako uhličitan barnatý. Krom toho a v každém případě, společnost Chutian ve své odpovědi na první poznámku ani na druhou poznámku neuvedla podrobnosti o žádném reprezentativním výrobci jiných alternativních výrobků. Tvrzení společnosti Chutian bylo proto zamítnuto.

(124)

Společnost Kandelium dále ve své odpovědi na druhou poznámku uvedla, že finanční údaje společnosti Alkim nebyly použity k výpočtu prodejních, správních a režijních nákladů. Společnost Kandelium tvrdila, že zatímco výrobní proces společnosti Alkim využívá přirozeně se vyskytující minerály a dochází v něm k minimálním nebo žádným chemickým reakcím, výrobní proces společnosti Sisecam (dalšího reprezentativního výrobce zjištěného v tomto případě) je podstatně složitější a dochází v něm k četným chemickým reakcím. Bylo poukázáno na skutečnost, že společnost Alkim i společnost Sisecam vyrábějí chemické výrobky, konkrétně anorganické soli, které patří do stejné obecné kategorie výrobků. Složitost výrobního procesu a počet chemických reakcí v průběhu výroby je pouze jedním z aspektů, které jsou pro posouzení Komise při určování podobnosti výrobků druhotné, a sama o sobě nemůže zneplatnit výběr reprezentativních výrobků a výrobců, který Komise v tomto případě provedla. Tím spíše to platí, pokud se to týká prodejních, režijních a správních nákladů, jež nejsou ovlivněny výrobními náklady.

(125)

Navíc společnost Chutian v návaznosti na druhou poznámku tvrdila, že údaje o zisku a prodejních, správních a režijních nákladech společnosti Sisecam by se neměly brát v úvahu, protože jsou ve srovnání s údaji společnosti Alkim neobvykle vysoké. Společnost Chutian s odkazem na čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení tvrdila, že skutečnost, že jiný výrobce (společnost Alkim) má mnohem nižší zisk a prodejní, správní a režijní náklady, by měla vést k závěru, že zisk a prodejní, správní a režijní náklady společnosti Sisecam jsou neobvykle vysoké. Za prvé, čl. 2 odst. 6 písm. c) základního nařízení se používá v souvislosti s početním zjištěním běžné hodnoty v případech, které nezahrnují významná zkreslení, a odkaz společnosti Chutian je tedy irelevantní. V rozporu s tvrzením společnosti Chutian není Komise povinna používat pouze údaje společností, které by byly v určitém rozmezí či určitých rozmezích. Kromě toho je třeba podotknout, že úroveň prodejních, správních a režijních nákladů společnosti Sisecam v roce 2024 byla srovnatelná s úrovní v roce 2023, a tudíž ji nelze považovat za mimořádnou nebo neobvyklou pro tuto konkrétní společnost. Tvrzení společnosti Chutian bylo proto zamítnuto.

(126)

Nakonec společnost Chutian tvrdila, že pokud jsou finanční informace několika společností považovány za vhodné pro výpočet běžné hodnoty, měly by mít jejich údaje o zisku a prodejních, správních a režijních nákladech stejnou váhu a výsledné údaje by neměly vycházet z váženého průměru. Komise v souladu se svou zavedenou praxí používá pro reprezentativní výrobce vážený průměr prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, aby zajistila, že při stanovení přiměřených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku náležitě zohlední velikost, obrat, a tedy i hospodářský a finanční dopad daného výrobce v reprezentativní zemi.

(127)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(128)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.1.4.1 výše.

(129)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila náklady na výrobní režii, jak je uvedeno v 121. bodě odůvodnění, a dále prodejní, správní a režijní náklady a zisk, což podle jejího názoru povede k částkám, které jsou „přiměřené“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě finančních výkazů společnosti Sisecam a společnosti Alkim, jak je vysvětleno ve 122. bodě odůvodnění. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží, vypočtené jako vážený průměr za obě společnosti a použité na nezkreslené výrobní náklady, činily 22,5 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží vypočtený jako průměr za obě společnosti a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 9,9 %.

(130)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(131)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, aniž by měli v Unii dovozce ve spojení nebo rovnocenné subjekty, a vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byla cenou skutečně zaplacenou nebo splatnou za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(132)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(133)

Jak je vysvětleno v 127. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na obchodní úrovni odpovídající ceně ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Komise rovněž provedla úpravu podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení o rozdíl v nepřímých daních mezi prodejem na vývoz z Číny do Unie a běžnou hodnotou, pokud byla vyloučena DPH.

(134)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů.

(135)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(136)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(137)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(138)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(139)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 78,2 %.

(140)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce znamená objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, který je vyjádřen jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření stanoveném na základě údajů Eurostatu.

(141)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 95 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(142)

Prozatímní dumpingová rozpětí pro ostatní spolupracující společnosti a další dovoz pocházející z Číny, vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, činí:

(143)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku jediným vyvážejícím výrobcem na domácím trhu reprezentativní.

(144)

Komise následně určila u vyvážejícího výrobce s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie. Komise zjistila, že v Indii se vyrábí pouze jeden typ výrobku a že typ výrobku prodávaný na domácím trhu je srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie.

(145)

Poté Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(146)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně na domácím trhu bez ohledu na to, zda uvedený prodej je, či není ziskový, pokud:

(147)

V tomto případě je běžnou hodnotou vážený průměr cen veškerého domácího prodeje výrobku během období šetření.

(148)

Běžná hodnota je skutečná cena na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

(149)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že méně než 80 % veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje.

(150)

Vzhledem k tomu, že jediný vyvážející výrobce dotčený výrobek vyvážel přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(151)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(152)

Za účelem vyrovnání běžné hodnoty na úroveň ceny ze závodu byly provedeny úpravy z důvodu nákladů na vnitrostátní dopravu a pojištění.

(153)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, náklady na balení, provize a další slevy.

(154)

Za účelem vyrovnání vývozní ceny na úroveň ceny ze závodu byly provedeny úpravy z důvodu vývozních nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku.

(155)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: náklady na úvěr, bankovní poplatky a náklady na balení.

(156)

U vyvážejícího výrobce Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(157)

Na tomto základě prozatímní vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením vypočtené pro vyvážejícího výrobce činí 4,6 %.

(158)

Úroveň spolupráce je v případě Indie vysoká, protože vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval 100 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho rozhodla Komise stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce pouze na úrovni spolupracující společnosti.

(159)

Na tomto základě je prozatímní dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranice Unie před proclením následující:

(160)

V období šetření vyráběl obdobný výrobek v Unii jeden výrobce. Tento výrobce představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(161)

Na základě odpovědí na dotazník od výrobního odvětví Unie byla celková výroba v Unii během období šetření stanovena na 18 000 – 22 000 tun.

(162)

Vzhledem k tomu, že v Unii existuje pouze jeden výrobce, jsou ukazatele újmy a výpočty rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou v zájmu zachování důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení uváděny v podobě rozpětí.

(163)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě odpovědi na dotazník od výrobního odvětví Unie a na základě údajů Eurostatu.

(164)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(165)

Spotřeba v Unii v posuzovaném období klesala, přičemž v letech 2022 až 2023 došlo k jejímu prudkému poklesu. Celkově spotřeba v Unii v posuzovaném období poklesla o 35 %. Tento pokles byl způsoben především poklesem poptávky ve stavebnictví, kde se uhličitan barnatý často používá (např. při výrobě hliněných cihel nebo frit a glazur pro keramiku).

(166)

Komise zkoumala, zda by měl být dovoz výrobku pocházejícího z dotčených zemí posuzován souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(167)

Dumpingové rozpětí stanovené s ohledem na dovoz z Číny a Indie bylo vyšší než úroveň považovaná za nepatrnou podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Objem dovozu z každé jednotlivé dotčené země nebyl zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Podíly na trhu v období šetření činily 40–55 % v případě Číny a 20–35 % v případě Indie.

(168)

Podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovým dovozem z Číny a Indie a mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a obdobným výrobkem v Unii byly podobné. Dovážené výrobky konkrétně soutěžily mezi sebou navzájem i s uhličitanem barnatým vyráběným v Unii. Významná úroveň dovozu s podobnou cenovou strategií a podobnou cenovou úrovní dokládá společný a současný účinek na výrobní odvětví Unie. Vyvážející výrobci z dotčených zemí prodávají na trh Unie velké objemy uhličitanu barnatého, jak je uvedeno v tabulce 3. K tomu je třeba podotknout, že uhličitan barnatý je obecně srovnatelnou komoditou bez ohledu na svůj původ a uhličitan barnatý z dotčených zemí má v zásadě stejné vlastnosti jako uhličitan barnatý vyráběný v EU. Dovoz z dotčených zemí se navíc ve všech případech významně podbízel prodejním cenám výrobního odvětví Unie a po celé posuzované období se do značné míry řídil podobnými cenovými vzorci.

(169)

Proto byla splněna všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení a dovoz z Číny a Indie byl pro účely stanovení újmy posouzen souhrnně.

(170)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu, pokud jde o dovoz z dotčených zemí, byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na trhu v Unii (viz tabulka 2 výše).

(171)

Dovoz do Unie z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(172)

Navzdory poklesu poptávky o 35 % v posuzovaném období, který je vidět v tabulce 2, objem dovozu z Číny i Indie ve stejném období kumulativně poklesl o pouhých 27 %. Tento pokles bylo možné připsat zejména Číně, kdy její objem dovozu poklesl o 36 %, ale její podíl na trhu zůstal v posuzovaném období poměrně stabilní. Objem dovozu z Indie naopak poklesl pouze o 2 %, zatímco její podíl na trhu se v posuzovaném období výrazně zvýšil, a to o 63 %. Celkově se podíl Číny a Indie na trhu během posuzovaného období zvýšil o 13 %.

(173)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě odpovědí na dotazník poskytnutých vyvážejícími výrobci v Číně zařazenými do vzorku, jediným vyvážejícím výrobcem v Indii a výrobcem v Unii, jakož i na základě odpovědí dovozců, kteří nejsou ve spojení (pokud jde o náklady po dovozu).

(174)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(175)

Průměrná cena čínského dovozu nejprve v roce 2022 vzrostla až na 856 EUR/t (z 589 EUR/t v roce 2021), poté se v roce 2023 prudce snížila na 522 EUR/t a následně v období šetření vzrostla na 565 EUR/t. Průměrná cena indického dovozu se vyvíjela podobně. V roce 2022 prudce vzrostla až na 795 EUR/t (z 510 EUR/t v roce 2021), poté se v roce 2023 prudce snížila na 522 EUR/t a následně v období šetření vzrostla na 563 EUR/t. Celkově se čínské dovozní ceny zvýšily o 9 %, zatímco indické ceny mírně poklesly o 1 %.

(176)

Jednotková cena dumpingových dovozů z dotčených zemí se v průměru během dotčeného období snížila o 1 %. Během posuzovaného období však byly ceny dovozu z dotčených zemí trvale nižší než zjištěné prodejní ceny v Unii, jak je uvedeno v tabulce 4 a tabulce 8.

(177)

Dovozní ceny v tabulce 4 jsou vyjádřeny jako ceny CIF. Pokud se však k čínským cenám v roce 2021 a za první tři čtvrtletí roku 2022 připočtou 5% dovozní cla a dřívější zbytková antidumpingová cla (tj. 56,4 EUR/t), výsledná průměrná dovozní cena bude činit 678 EUR za rok 2021 a 946 EUR za rok 2022. Při připočtení dovozních cel a antidumpingových cel byly čínské ceny při vykládce vyšší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie v roce 2021 a přibližně na úrovni jeho prodejních cen v roce 2022 (viz tabulka 8).

(178)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(179)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobce v Unii v období šetření. Podle tohoto výsledku bylo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u čínského dovozu 35–45 % a 30–40 % u indického dovozu. Kumulativně dosahovalo vážené průměrné cenové podbízení u výrobců v Číně a Indii zařazených do vzorku 35–45 %.

(180)

Tlak vyvíjený dumpingovým dovozem rovněž způsobil významné stlačení cen, o čemž svědčí skutečnost, že výrobní odvětví Unie nebylo zejména po roce 2022 schopno zvyšovat ceny stejným tempem jako své rostoucí náklady. Jak ukazuje tabulka 8, výrobní náklady výrobního odvětví Unie během posuzovaného období skutečně vzrostly o 89 %, zatímco jeho prodejní ceny se zvýšily o 64 %. Toto nedostatečné zvýšení cen mělo za následek podstatnou ztrátu z hlediska objemu prodeje a podílu na trhu a strmý pokles ziskovosti.

(181)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(182)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie nebyl proveden výběr vzorku. V důsledku toho Komise pro účely stanovení újmy nerozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy, protože existuje pouze jeden známý výrobce v Unii.

(183)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(184)

Zatímco kapacita zůstala po celé posuzované období stabilní, výroba zaznamenala v roce 2022 prudký nárůst (36 %), po němž následoval v roce 2023 dramatický pokles (51 %) a mírný nárůst v období šetření (9 %). Tento trend ukazuje, že výroba poklesla poté, co dne 29. září 2022 skončila platnost antidumpingových opatření EU na dovoz uhličitanu barnatého z Číny. V letech 2011 až 2022, kdy byla opatření zavedena, se výroba výrobce v Unii ve skutečnosti zvýšila o 36 %, ačkoli spotřeba v EU ve stejném období poklesla o 4 %. Od roku 2022 do období šetření v souvislosti s poklesem poptávky (o 35 %) výroba v EU klesla o 44 %, a to ve shodě s objemem prodeje, který se ve stejném období rovněž snížil, jak je uvedeno v tabulce 6 níže.

(185)

V důsledku stabilní kapacity a poklesu výroby se využití kapacity v posuzovaném období snížilo o 24 %. Výrobní kapacita není faktorem uvedeným v čl. 3 odst. 5 základního nařízení, ale je nezbytným parametrem pro stanovení využití kapacity.

(186)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(187)

Celkový objem prodeje prodaný výrobcem v Unii odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení, se mezi lety 2021 a 2022 zvýšil o 3 %. K tomuto mírnému nárůstu, jak je vysvětleno ve 184. bodě odůvodnění, došlo v souvislosti s poklesem spotřeby ve stejném roce (4 %) a v době, kdy do září 2022 platila antidumpingová opatření vůči Číně. Po roce 2022 objem prodeje výrobce v Unii na trhu Unie v roce 2023 dramaticky poklesl o 47 % a v období šetření o dalších 9 %. Celkově se objem prodeje výrobce v Unii v posuzovaném období v EU snížil o 51 %.

(188)

Tento trend se odráží ve vývoji podílu výrobce v Unii na trhu, který se mezi lety 2021 a 2022 zvýšil o 6 % a mezi rokem 2022 a obdobím šetření klesl o 30 %.

(189)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(190)

Mezi lety 2021 až 2022 se zaměstnanost zvýšila o 41 %, následně klesla o 14 % v roce 2023 a o dalších 5 % v období šetření. Celkově se zaměstnanost v posuzovaném období zvýšila o 16 %. Počáteční zvýšení počtu zaměstnanců bylo způsobeno specifickými podnikovými okolnostmi, které nastaly po vyčlenění společnosti Kandelium ze skupiny Solvay v roce 2021. Kvůli této podnikové změně musela společnost Kandelium přijmout vlastní zaměstnance pro administrativní a horizontální úkoly podniku, které dříve vykonávali zaměstnanci společnosti Solvay v rámci všech jejích podniků. Malý pokles zaměstnanosti v roce 2023 a v období šetření souvisel se zhoršením situace výrobce v Unii na trhu a s poklesem jeho výkonnosti.

(191)

Produktivita mezi lety 2021 a 2022 mírně poklesla o 4 %, jelikož byl prudký nárůst počtu zaměstnanců (41 %) částečně kompenzován zvýšením výroby (36 %). V následujícím období mezi rokem 2022 a obdobím šetření se produktivita snížila o 30 %.

(192)

Všechna dumpingová rozpětí byla nad minimální úrovní. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčených zemí byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(193)

Uhličitan barnatý již byl předmětem antidumpingových šetření. V roce 2005 byla uložena antidumpingová cla na dovoz uhličitanu barnatého z Číny. Naposledy byla tato cla prodloužena na základě přezkumu před pozbytím platnosti (85) v září 2017, a to na dalších pět let. Vzhledem k tomu, že poté nebyla podána žádná žádost o přezkum před pozbytím platnosti, platnost opatření skončila dne 29. září 2022.

(194)

Situaci výrobního odvětví Unie ovlivnila platná antidumpingová cla na dovoz z Číny v letech 2021 a 2022. V prvním roce a ve většině druhého roku posuzovaného období bylo proto výrobní odvětví Unie chráněno před dumpingovým dovozem z Číny.

(195)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobce v Unii účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(196)

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii mezi lety 2021 a 2022 prudce vzrostla (o 54 %), její růst pokračoval i mezi lety 2022 a 2023 (14 %) a mezi rokem 2023 a obdobím šetření došlo k jejímu poklesu (–7 %). Tento trend byl výsledkem působení protichůdných sil. Na jedné straně mělo na výrobní náklady významný dopad obecné zvýšení nákladů na suroviny mezi rokem 2021 a obdobím šetření, včetně nákladů na energii. V roce 2022 byly také mimořádně vysoké čínské a indické ceny, jak je vidět v tabulce 2. Na druhé straně existoval tlak na snížení cen způsobený cenovým tlakem levného dovozu z Číny a Indie na zmenšujícím se trhu. Situace se ještě více zhoršila v období šetření, kdy výrobce v Unii nebyl schopen absorbovat rostoucí výrobní náklady. To vedlo k tomu, že stlačené prodejní ceny výrobce v Unii v období šetření byly nižší než jeho výrobní náklady.

(197)

Výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období neustále zvyšovaly (o 89 %), a to zejména mezi lety 2021 a 2022 (o 43 %). Náklady na suroviny i náklady na energie v posuzovaném období vzrostly, a to zejména po roce 2022. Kromě toho po vyčlenění společnosti Kandelium ze skupiny Solvay v roce 2021 uvedeném ve 190. bodě odůvodnění výrobce v Unii provedl řadu investic a přijal nové zaměstnance pro administrativní a horizontální úkoly, což v těchto letech dále zvýšilo jeho výrobní náklady.

(198)

Během posuzovaného období se prodejní ceny zvýšily o 64 %, přičemž tento nárůst byl předstižen nárůstem výrobních nákladů (89 %) během stejného období.

(199)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobce v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(200)

Jednotkové náklady práce v posuzovaném období trvale rostly. Pozorovaný nárůst nákladů práce byl způsoben inflací ve stejném období (v průměru 5 % ročně) a skutečností, že výrobce v Unii musel po svém vyčlenění ze skupiny Solvay v roce 2021, jak bylo uvedeno výše, přijmout nové zaměstnance pro administrativní a horizontální úkoly. Mzdy těchto zaměstnanců byly vyšší než průměrná mzda zaměstnanců, kteří se přímo podíleli na výrobě.

(201)

Stav zásob u výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10 –

Zásoby

(202)

Stav zásob se během posuzovaného období téměř zdvojnásobil, a to zejména v období šetření, kdy dosáhl 44 % objemu výroby. Mezi lety 2021 až 2023 zůstal stav zásob relativně stabilní, v roce 2022 došlo k jeho zvýšení a následně v roce 2023 k poklesu. Během období šetření se však stav zásob výrazně zvýšil, což svědčí o neobvykle vysokém nahromadění. Tento nárůst je způsoben především dopadem dumpingového dovozu po konci roku 2022, který vedl k poklesu objemu prodeje, ztrátě podílu na trhu a následně k vyšším zásobám. Po změně vlastníka výrobce v Unii navíc společnost změnila své systémy vykazování, což vedlo k přecenění zásob.

(203)

Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(204)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobce v Unii vyvíjely v posuzovaném období takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(205)

Ziskovost výrobce v Unii stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Výrobce v Unii byl ještě v roce 2021 na hranici rentability a v roce 2022, kdy stále platila antidumpingová opatření proti dumpingovému dovozu uhličitanu barnatého z Číny, byl ziskový. Po vypršení platnosti těchto opatření v září 2022 zaznamenal výrobce v Unii v roce 2023 a v období šetření významné ztráty. Ty byly způsobeny nárůstem výrobních nákladů v daném období a poklesem cen z Indie a Číny. V důsledku toho nebyl výrobce v Unii schopen plně pokrýt rostoucí náklady zvýšením svých cen.

(206)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobce v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. V letech 2021 a 2022 se peněžní tok snížil a v roce 2023 a v období šetření byl záporný. To bylo ovlivněno především vývojem ziskovosti popsaným ve 204. bodě odůvodnění a konečných stavů zásob uvedeným ve 201. bodě odůvodnění. Vývoj peněžního toku byl ovlivněn i některými úpravami v auditovaných účtech výrobce v Unii, které souvisely s přeceněním zásob a přerozdělením nákladů poté, co výrobce v Unii během období šetření změnil systém vykazování. Od roku 2021 a 2023 peněžní tok trvale a rychle klesal, a to především v důsledku klesající ziskovosti.

(207)

Na rozdíl od všech ostatních sledovaných ukazatelů investice v daném období trvale rostly. Důvodem tohoto zvýšení nejsou pozitivní výsledky v daném období. Ve skutečnosti byla výlučným důvodem opožděná jednorázová investice spojená s opatřeními v oblasti zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí, která byla pozastavena během let předcházejících vyčlenění výrobce v Unii ze skupiny Solvay. Tyto investice byly zásadní a nezávislé na celkovém obchodním vývoji výrobce v Unii.

(208)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V důsledku prudce rostoucích investic v daném období a klesající ziskovosti se návratnost investic v daném období výrazně snížila.

(209)

Mezi rokem 2021 a obdobím šetření se v souvislosti s výrazným poklesem poptávky (–35 %) snížil také objem dovozu z Indie a Číny, avšak v menší míře (–27 %), což vedlo ke zvýšení jejich kumulativního podílu na trhu EU o 13 % v posuzovaném období, a to na úkor výrobního odvětví Unie, které přišlo o 24 % podílu na trhu EU. Tyto dovozy se do EU dostaly za ceny, které zůstaly stabilní (v případě Číny) nebo se v souvislosti s výrazně rostoucími výrobními náklady a vysokou inflací jen mírně zvýšily (v případě Indie). V důsledku toho se dumpingový dovoz z Číny i Indie v posuzovaném období podbízel cenám Unie.

(210)

Jedinými ukazateli, které v posuzovaném období vykazovaly pozitivní trend, byly zaměstnanost, mzdové náklady a investice. Vývoj těchto ukazatelů byl však způsoben vyčleněním výrobce v Unii ze skupiny Solvay v roce 2021.

(211)

Všechny zbývající ukazatele vykazují v posuzovaném období jednoznačně záporný trend, a to zejména od září 2022, kdy skončila platnost předchozích antidumpingových opatření na dovoz uhličitanu barnatého z Číny. Celkový prodej výrobního odvětví Unie ve skutečnosti v tomto období klesal rychlejším tempem, než tomu bylo v případě poklesu spotřeby. Tento trend se projevil i v poklesu objemu výroby a vyšších stavech zásob. Souběžně s tím se v důsledku zvýšení nákladů na suroviny a energie po roce 2022 prudce zvýšily výrobní náklady. Zároveň cenový tlak dumpingového dovozu z Číny a Indie neumožňoval výrobnímu odvětví Unie upravit ceny dokonce ani tak, aby pokryly jeho výrobní náklady, což vedlo v roce 2023 a v období šetření k vysokým ztrátám. Zhoršující se ziskovost se projevila i v záporném peněžním toku a návratnosti investic v daném období. Tento nepříznivý vývoj ovlivnil schopnost výrobního odvětví Unie opatřit si kapitál, což bránilo jeho růstu.

(212)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(213)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčených zemí, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobce v Unii a pokles spotřeby v Unii.

(214)

Ačkoli objem dovozu z dotčených zemí během posuzovaného období klesl, v souvislosti s prudkým poklesem spotřeby Unie to vedlo ke zvýšení kombinovaného podílu dovozu z dotčených zemí na trhu o 13 %. Současně se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 24 %.

(215)

V prvních dvou letech posuzovaného období (v roce 2021 a roce 2022) se zdálo, že se výrobní odvětví Unie zotavuje z dřívějšího dumpingu. V těchto letech vedla pandemie COVID-19 ke globální krizi dodavatelského řetězce, která ovlivnila i trh s uhličitanem barnatým. Výroba výrobního odvětví Unie se v tomto období v kontextu poklesu poptávky o 4 % zvýšila o 36 %. V roce 2022 zvýšilo výrobní odvětví Unie svůj podíl na trhu o 6 %, zatímco podíl dotčených zemí na trhu se snížil o 3 %. V tomto období se výrobnímu odvětví Unie podařilo i přes značný nárůst výrobních nákladů dosáhnout mírného zisku. Tato příznivá situace se změnila poté, co v září 2022 skončila platnost antidumpingových opatření na dovoz uhličitanu barnatého z Číny a dovoz z Číny a Indie vstupoval do EU za ceny, které byly výrazně nižší než dále se zvyšující výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno upravit své prodejní ceny směrem nahoru, aby pokrylo rostoucí náklady na suroviny a energii. Aby zmírnil ztráty z hlediska objemu výroby a podílu na trhu, byl výrobce v Unii v období šetření nucen snížit ceny na úkor své ziskovosti. Levný dovoz z dotčených zemí proto výrazně stlačil ceny výrobního odvětví Unie ve smyslu čl. 3 odst. 3 základního nařízení.

(216)

Společnost Kimpe tvrdila, že vývoj čínských a indických cen v posuzovaném období byl do značné míry ovlivněn politickou nestabilitou v oblasti Rudého moře, která měla za následek zvýšení cen v roce 2022 a v menší míře i v roce 2023 a v období šetření a následně jejich pokles. Společnost Kimpe tvrdí, že nižší dovozní ceny uhličitanu barnatého z Číny byly způsobeny návratem k běžným cenám přepravy, a nikoli skončením platnosti antidumpingových opatření týkajících se uhličitanu barnatého z Číny.

(217)

Ačkoli se Komise domnívá, že změna cen přepravy mohla mít dopad na čínské a indické dovozní ceny, tyto ceny zůstaly v každém roce posuzovaného období stále velmi nízké a značně nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Komise proto dospěla k závěru, že dovoz z dotčených zemí významnou měrou způsobil pokles cen výrobního odvětví Unie a zabránil jejich růstu, ke kterému by jinak došlo kvůli pokrytí nárůstu nákladů na suroviny a energii.

(218)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně stanovila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dumpingovým dovozem z dotčených zemí ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(219)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(220)

Dovoz ze třetích zemí byl v posuzovaném období zanedbatelný a mezi rokem 2021 a obdobím šetření představoval podíl na trhu téměř 0 %. Komise se nedomnívá, že by vývoj dovozu z třetích zemí v tomto případě jakkoli ovlivnil posouzení příčinné souvislosti.

(221)

Objem vývozu výrobce v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobce v Unii

(222)

Výkonnost výrobního odvětví Unie na třetích trzích vykazovala pozitivnější trend než na trhu Unie. Jeho vývoz se mezi roky 2021 a 2022 zvýšil o 7 %, v roce 2023 poklesl o 27 % a nakonec se v období šetření opět zvýšil, a to o 16 %. Celkově se objem prodeje do třetích zemí v posuzovaném období snížil o 10 %, což byl mnohem mírnější pokles než dramatický pokles prodeje na trhu EU.

(223)

Průměrná cena vývozu pro odběratele mimo EU, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období od roku 2021 do období šetření každoročně zvyšovala. S výjimkou roku 2023 byla navíc vývozní cena vyšší než domácí ceny a ve všech letech s výjimkou období šetření byla vyšší než výrobní náklady. Nicméně i v období šetření byly vývozní ceny o 16 % vyšší než ceny na domácím trhu, a proto vývozní prodej přispěl ke ztrátám výrobce v Unii v menší míře.

(224)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nemohla vývozní výkonnost oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem pocházejícím z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(225)

Jak je uvedeno ve 165. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii od roku 2021 do období šetření soustavně klesala (celkový pokles o 35 %), a to v důsledku klesající poptávky po uhličitanu barnatém. Komise konstatuje, že navzdory klesajícímu trendu poptávky bylo výrobní odvětví Unie v roce 2021 stále schopno dosáhnout vyrovnaného hospodaření a v roce 2022 dosáhnout slabé, avšak kladné ziskovosti a zároveň si udržet svůj podíl na trhu. Od roku 2023 však výrobní odvětví Unie začalo ztrácet podíl na trhu Unie (jeho podíl na trhu se během posuzovaného období snížil o 24 %), zatímco podíl čínského a indického dovozu na trhu se během posuzovaného období zvýšil o 13 %. Na klesajícím trhu, kde se během posuzovaného období postupně snižovala poptávka, dokázali čínští a indičtí vyvážející výrobci v důsledku nepřiměřeně nízkých cen zvýšit svůj podíl na trhu, zatímco výrobní odvětví Unie zároveň podíl na trhu ztratilo. Čínští a indičtí vyvážející výrobci tak získali klienty, kteří by si za podmínek normální hospodářské soutěže pravděpodobně pořizovali uhličitan barnatý od výrobního odvětví Unie.

(226)

Klesající poptávka navíc společně s cenovým tlakem ze strany čínského a indického dovozu popsaným ve 180. bodě odůvodnění zabránila výrobnímu odvětví Unie v tom, aby zvýšilo své ceny za účelem pokrytí rostoucích výrobních nákladů. Růst nákladů (o 89 % během posuzovaného období) byl mimo jiné způsoben zvýšením nákladů na energie v témže období. Komise proto dospěla k závěru, že pokles spotřeby na trhu EU nemohl oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem pocházejícím z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(227)

Během posuzovaného období vzrostly náklady výrobního odvětví Unie o 89 % v důsledku značného zvýšení nákladů na suroviny (baryt a ropný koks) a významného skokového nárůstu cen energie v roce 2022 kvůli válce na Ukrajině. Pokles výroby v posuzovaném období měl navíc za následek zvýšení fixních výrobních nákladů na tunu výrobku.

(228)

V tomto ohledu Komise podotkla, že zvýšení výrobních nákladů, a zejména nákladů na suroviny, by vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie získává většinu své nejdůležitější suroviny – barytu – ze zemí mimo Unii, mělo v podobném rozsahu postihnout i další hráče na trhu. V důsledku toho nebylo takové zvýšení nákladů prvkem, který by se měl týkat výhradně výrobního odvětví Unie, a to i v případě, že toto zvýšení nákladů bylo zohledněno v cenách dovozu z Číny a Indie pouze v roce 2022, ale nikoli v roce 2023 a v období šetření, kdy dovozní ceny výrazně klesly.

(229)

Ve skutečnosti dokázalo odvětví Unie v roce 2022 navzdory rostoucím výrobním nákladům a cenám energie zvýšit své prodejní ceny tak, aby absorbovalo rostoucí jednotkové výrobní náklady, a dosáhlo nejvyšší ziskovosti během posuzovaného období ve stejné době, kdy ceny čínského a indického dovozu byly nejvyšší za posuzované období.

(230)

V roce 2023 a v období šetření, kdy ceny čínského a indického dovozu klesly o zhruba 50 %, však výrobní odvětví Unie nebylo schopné zvýšit své ceny tak, aby zohledňovaly jeho rostoucí náklady, a v období šetření muselo své ceny dokonce snížit. Zároveň výrobní odvětví Unie mohlo prodávat své výrobky na vývozních trzích za vyšší ceny než v Unii (s výjimkou roku 2023), což rovněž ukazuje na větší cenový tlak na trhu Unie. Z toho vyplývá, že důvodem, proč výrobní odvětví Unie nemohlo upravit své ceny tak, aby pokryly jeho rostoucí náklady, byl dumpingový dovoz z Číny a Indie za nízké ceny. Ve skutečnosti bylo výrobní odvětví Unie kvůli stlačení cen ze strany dumpingového dovozu nuceno své ceny snížit, což vedlo k dalším ztrátám, poklesu objemu prodeje a zvýšení stavu zásob.

(231)

Jak je vysvětleno v 207. bodě odůvodnění, vyšší investice výrobního odvětví Unie během posuzovaného období byly opožděné, přikročilo se k nim z důvodu zajištění souladu s normami v oblasti zdraví, bezpečnosti a životního prostředí a byly nezbytné k udržení stávající výroby.

(232)

Komise proto dospěla k závěru, že rostoucí výrobní náklady nepřispěly k újmě, kterou výrobní odvětví Unie v období šetření utrpělo. Podobně nelze mít za to, že investice požadované právními předpisy nebo nezbytné k zachování bezpečné výroby přispěly k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(233)

Byla zjištěna příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí na jedné straně a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie na straně druhé. Nárůst podílu dumpingového dovozu na trhu a zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie, patrné zejména od roku 2022, se časově shodovaly. V kontextu poklesu poptávky zvýšený podíl dumpingového dovozu na trhu skutečně oslabil schopnost výrobního odvětví Unie stanovit ceny, které by absorbovaly rostoucí výrobní náklady. Výsledkem byla ztrátová situace výrobce v Unii v roce 2023 a během období šetření.

(234)

Komise prověřila i další možné činitele, které mohly mít dopad na situaci výrobního odvětví Unie. Komise rozlišila a oddělila účinky těchto činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(235)

Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie příčinnou souvislost neoslabila. Objem vývozu se snížil podstatně méně než prodej v Unii a jeho ceny byly v posuzovaném období podstatně vyšší než ceny na domácím trhu. Závěrem lze říci, že relativně lepší výkonnost výrobního odvětví Unie na vývozních trzích ve srovnání s domácím trhem EU nenarušila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(236)

Je nesporné, že výrobní odvětví Unie čelilo v posuzovaném období četným výzvám, zejména klesající poptávce a rostoucím výrobním nákladům. Nebýt však cenového tlaku dumpingového dovozu, výrobní odvětví Unie by bylo schopno přenést zvýšení nákladů a adekvátně reagovat na měnící se podmínky na trhu. Ve skutečnosti byly po celé posuzované období průměrné dovozní ceny z Indie a Číny nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Jak bylo uvedeno výše, dumpingový dovoz bránil výrobci v Unii ve zvyšování cen, jehož cílem je přenést zvýšení nákladů.

(237)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, zohledněné jednotlivě či společně, neoslabily ani nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívá zejména ve snížení podílu na trhu, výroby, využití výrobní kapacity, ziskovosti, konečných stavů zásob a peněžního toku. Kromě toho, jak je vysvětleno výše ve 205. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie utrpělo cenovým tlakem způsobeným dovozem z dotčených zemí vysoké ztráty.

(238)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by cla nižší než dumpingová rozpětí byla dostatečná k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(239)

V daném případě žadatel tvrdil, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení, pokud jde o Čínu. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců z Číny zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy (viz 247. a 248. bod odůvodnění níže).

(240)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a odst. 2d základního nařízení.

(241)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčených zemí, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(242)

Zisk výrobce v Unii se po celé posuzované období blížil nule nebo byl záporný, s výjimkou roku 2022, kdy ceny na pouhý jeden rok celosvětově výrazně stouply. S ohledem na ziskovost v letech předcházejících posuzovanému období stanovila Komise cílový zisk pro určení ceny nepůsobící újmu v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení na 6 %. Výrobce v Unii mimoto nepředložil odůvodněný podnět týkající se minulých investičních nákladů nebo nákladů na výzkum a vývoj a inovace. S ohledem na uvedené skutečnosti se Komise uchýlila k použití minimálního cílového zisku ve výši 6 %, který byl za účelem stanovení ceny nepůsobící újmu přičten ke skutečným výrobním nákladům výrobního odvětví Unie.

(243)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP), které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě dostupných důkazů stanovila Komise dodatečné náklady ve výši 20–100 EUR/t, které byly připočteny k ceně nepůsobící újmu.

(244)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, ve výši [1 200 – 1 500] EUR za měrnou jednotku použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 242. bod odůvodnění) na výrobní náklady jediného výrobce v Unii během období šetření a poté přičtením úprav podle čl. 7 odst. 2d (viz 243. bod odůvodnění) podle jednotlivých typů výrobku.

(245)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny vyvážejících výrobců v Číně zařazených do vzorku a jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Indii, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobcem v Unii, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(246)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý další dovoz“ pocházející z příslušné dotčené země je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a pro tento dovoz.

(247)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení řízení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v Číně existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(248)

Protože jsou ovšem rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

(249)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(250)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých dotčených zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(251)

Jak je vysvětleno v 8. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie je tvořeno jedním výrobcem, který během období šetření vyráběl výrobek, který je předmětem šetření.

(252)

Výroba uhličitanu barnatého v EU má pro průmyslovou základnu Unie zásadní význam. Uhličitan barnatý je klíčovou složkou pro výrobu široké škály skel pro zvláštní účely, například skla pro farmaceutické účely, optického, reflexního, borosilikátového a křišťálového skla. Kromě toho je nezbytnou složkou glazur a frit v keramickém průmyslu a při výrobě hliněných cihel. Uhličitan barnatý je také klíčovou surovinou pro výrobu nízkoenergetických permanentních magnetů.

(253)

Celkově by uložení opatření pravděpodobně vedlo k vyššímu objemu prodeje výrobce v Unii, ale také k možnosti výrobce stanovit ceny, které by mu umožnily plně pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zdravého zisku. Opatření by proto přispěla k lepšímu využití kapacit a k obnovení provozních marží a zisku. Lepší výkonnost by následně vedla k udržení úrovně investic a zaměstnanosti a k podpoře pokračujících inovací.

(254)

Bez těchto opatření by byla budoucnost výroby uhličitanu barnatého v Unii ohrožena. Klesající míra využití by vedla k neudržitelně vysokým fixním nákladům a prudkému snížení investic, což by mělo za následek potenciální ztrátu pracovních míst, a tím by se schopnost výrobce v Unii konkurovat dumpingovému dovozu z dotčených zemí ještě více snížila.

(255)

Bez zavedení opatření může EU nakonec pravděpodobně čelit ukončení výroby tohoto důležitého materiálu. To by vedlo k závislosti na dovozu uhličitanu barnatého pro navazující výrobní odvětví Unie a k velmi omezeným zdrojům dodávek.

(256)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení antidumpingových cel by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(257)

Společnost Kimpe a společnost L’Aprochimide, jež jsou v obou případech dovozci, kteří nejsou ve spojení, při tomto šetření spolupracovaly a poskytly odpovědi na dotazník. Přihlásil se také další dovozce, který není ve spojení, a to společnost Europea de materias primas. Ta však do dodatečné lhůty stanovené Komisí odpověď na dotazník neposkytla.

(258)

Uložení opatření by mělo dopad na nákupní cenu uhličitanu barnatého pro dovozce. Dovozci, kteří nejsou schopni sjednat smlouvu s doložkou o úpravě v případě uložení antidumpingových opatření, by mohli utrpět dočasnou ztrátu u těch prodejních transakcí, které již byly sjednány za cenu nezohledňující antidumpingová cla. Vzhledem k omezenému podílu uhličitanu barnatého na činnostech spolupracujících dovozců a jejich zdravé ziskovosti se však Komise domnívá, že opatření by na ně měla omezený dopad.

(259)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení antidumpingových cel by nebylo v rozporu se zájmy výrobního odvětví Unie.

(260)

Šetření se zúčastnili čtyři uživatelé a jedno sdružení uživatelů, z nichž všichni byli proti uložení cel. Odpovědi na dotazník poskytly společnosti Kimpe SAS (dále jen „Kimpe“), Esmalglass S.A (dále jen „Esmalglass“), Younexa S.A (dále jen „Younexa“) a Fritta S.A (dále jen „Fritta“). Španělské vnitrostátní sdružení výrobců frit, glazur a keramických barev (Asociation Nacional de Fabricantes de Firtas, Esmaltes y Colores cerámicos, dále jen „ANFFECC“) předložilo připomínky k zájmu Unie.

(261)

Jeden z uživatelů, společnost Kimpe, vyrábí baryum v kapalném stavu. Další tři uživatelé jsou vzájemně ve spojení a vyrábějí frity a glazury pro keramické obklady.

(262)

Společnost Kimpe kromě své dovozní činnosti zpracovává uhličitan barnatý na výrobu barya v kapalné formě nebo suspenzi (směs složená ze 70% uhličitanu barnatého v prášku, vody a některých přísad), která se používá při výrobě hliněných cihel a dlaždic. S ohledem na tuto činnost je společnost Kimpe v tomto šetření uživatelem.

(263)

Společnost Kimpe se postavila proti zavedení opatření a tvrdila, že uložení cel by bylo v rozporu se zájmem Unie, protože by mělo negativní dopad na její činnost a na činnost jejích zákazníků, kteří nakupují baryum v kapalné formě, tj. výrobců hliněných cihel a dlaždic.

(264)

Společnost Kimpe rovněž tvrdila, že druhy uhličitanu barnatého vyráběné výrobním odvětvím Unie na jedné straně a dovážené z Číny a Indie na straně druhé si nejsou po technické stránce podobné. Podle společnosti Kimpe velká část trhu s cihlami a střešními taškami již dvacet let používá uhličitan barnatý pouze v kapalné formě, což je v tomto segmentu standardní technologie, a nepřešla by zpět na uhličitan barnatý ve formě prášku. Podle společnosti Kimpe nabízí výrobní odvětví Unie uhličitan barnatý pouze v prášku a granulích, a proto neexistuje přímá soutěž mezi uhličitanem barnatým v kapalné formě a uhličitanem barnatým vyráběným výrobním odvětvím Unie.

(265)

Za prvé, Komise podotýká, že uhličitan barnatý v kapalné formě se nepovažuje za dotčený výrobek, a tudíž není předmětem tohoto šetření. Uhličitan barnatý v kapalné formě je ve skutečnosti navazujícím výrobkem uhličitanu barnatého v prášku.

(266)

Pokud jde o dopad cel na uživatele vyrábějící uhličitan barnatý v kapalné formě, z odpovědi na dotazník společnosti Kimpe vyplynulo, že uhličitan barnatý představuje 80–100 % jejích výrobních nákladů. Opatření proti dovozu uhličitanu barnatého z Číny a Indie by proto měla na tohoto uživatele významný dopad. Vzhledem k zanedbatelnému množství uhličitanu barnatého používanému při výrobě cihel však uložení cel pravděpodobně nebude mít dopad na poptávku po uhličitanu barnatém v cihlářském odvětví, a významně tak neovlivní objem prodeje společnosti Kimpe. Šetření rovněž ukázalo, že společnost Kimpe měla v období šetření a v předchozím roce zdravý zisk.

(267)

Společnost Kimpe tvrdila, že společnost Kandelium vyrábí uhličitan barnatý ve formě granulí procesem kalcinace, který je dražší než lisování používané v Číně. Společnost Kimpe tvrdila, že granulované baryum, ať už vyrobené lisováním, nebo kalcinací, má stejné chemické vlastnosti, ale proces kalcinace zvyšuje výrobní náklady. Společnost Kimpe dále tvrdila, že kalcinovaný uhličitan barnatý má takovou tvrdost, která usnadňuje jeho lámání při přepravě nebo sypání a vytváří prach, který jej činí nevhodným pro výrobce barya v kapalné formě.

(268)

Podle závěru ve 23. bodě odůvodnění mají uhličitan barnatý dovážený z Číny a Indie a uhličitan barnatý vyráběný v Unii stejné vlastnosti. Kalcinované baryum nemusí být pro některé uživatele z důvodu jeho vyšší ceny a jeho fyzických vlastností první volbou, je však vhodné zejména pro výrobu některých výrobků ze skla a krystalů.

(269)

Vzhledem ke zjištěním šetření shrnutým v 266. bodě odůvodnění Komise dospěla k závěru, že uložení cel by nemělo mít na spolupracujícího uživatele barya v kapalné formě významný negativní dopad.

(270)

Společnosti Esmalglass, Younexa a Fritta jsou španělskými výrobci frit a glazur pro keramické obklady. Vyjádřily nesouhlas s uložením opatření.

(271)

Šetření potvrdilo, že na uhličitan barnatý připadá méně než 10 % výrobních nákladů spolupracujících uživatelů v odvětví frit a glazur. Tito uživatelé dosahovali u výrobků s použitím uhličitanu barnatého zdravé ziskovosti přes 15 %.

(272)

Na základě ověřených odpovědí těchto uživatelů na dotazník Komise odhadla, že celkový dopad cel na výrobní náklady těchto uživatelů by byl poměrně omezený, a to i když nebudou schopni přenést zvýšení cen na své zákazníky.

(273)

Sdružení ANFFECC tvrdilo, že u některých výrobků představuje uhličitan barnatý až 40 % výrobních nákladů, na podporu tohoto tvrzení však nepředložilo důkazy.

(274)

Sdružení ANFFECC dále tvrdilo, že v případě zavedení opatření by evropští výrobci frit a glazur byli vzhledem k jejich nízkým ziskovým rozpětím nuceni přesunout výrobu do zemí, kde neplatí antidumpingová opatření na uhličitan barnatý. Toto tvrzení nebylo podloženo důkazy a Komise je nemohla ověřit.

(275)

Sdružení ANFFECC rovněž tvrdilo, že společnost Kandelium již několik let není na španělském trhu přítomna a že výrobci frit a glazur ve Španělsku jsou zcela závislí na dovozu. Sdružení ANFFECC tvrdilo, že vyšší ceny společnosti Kandelium ve srovnání s mezinárodními cenami souvisejí s vyšší úrovní služeb, které však většina uživatelů ve Španělsku nepotřebuje.

(276)

Kromě toho sdružení ANFFECC tvrdilo, že případná antidumpingová opatření by ještě více posílila monopolní postavení společnosti Kandelium v Unii.

(277)

Sdružení ANFFECC dále tvrdilo, že přežití společnosti Kandelium nezávisí pouze na výrobě uhličitanu barnatého, protože výrobce v Unii vyrábí také uhličitan strontnatý.

(278)

Všichni uživatelé a sdružení ANFFECC tvrdili, že výrobce v Unii má omezenou výrobní kapacitu uhličitanu barnatého, protože má pouze jednu výrobní linku, která vyrábí dva výrobky: uhličitan barnatý a uhličitan strontnatý.

(279)

Společnost Kandelium zpochybnila argumenty uvedené v 275. až 278. bodě odůvodnění. Společnost Kandelium tvrdila, že má dostatečnou výrobní kapacitu jak z hlediska technické kapacity, tak z hlediska dodržování právních předpisů, aby uspokojila poptávku v EU, a tvrdila, že je v pravidelném kontaktu se španělskými zákazníky. Společnost Kandelium dodala, že během pandemie COVID-19 a celosvětové krize dodavatelského řetězce v letech 2021 a 2022 byla schopna včas pokrýt nedostatek dodávek z Číny a Indie. V tomto ohledu Komise zjistila, že spotřeba v Unii byla v roce 2023 a v období šetření nižší než výrobní kapacita výrobního odvětví Unie. Navíc dovoz z dotčených zemí měl v období šetření významný podíl na trhu ve výši [65–80 %] a tento dovoz může po zavedení antidumpingových opatření nadále vstupovat na trh Unie za spravedlivých podmínek. Komise proto dospěla k závěru, že neexistovalo riziko nedostatku dodávek.

(280)

Pokud by navíc výrobní odvětví Unie ukončilo výrobu uhličitanu barnatého v důsledku cenového tlaku dumpingového dovozu z Číny a Indie, trh Unie by byl zcela závislý na dovozu. V současné době se mohou uživatelé spoléhat na tři hlavní zdroje dodávek uhličitanu barnatého (EU, Čína a Indie), zatímco v případě neexistence opatření by mohli být závislí výlučně na Číně a Indii. To by vedlo k následnému zániku hospodářské soutěže, menší rozmanitosti nabídky a vážným rizikům v případě narušení obchodu, jak k tomu docházelo například během pandemie COVID-19.

(281)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení antidumpingových cel by nebylo v rozporu se zájmem uživatelů.

(282)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Číny a Indie v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(283)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(284)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(285)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Číny“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(286)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v článku 1 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(287)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v článku 1 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(288)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby (v závislosti na případu může být zavedena procentní hranice, třebaže se to nedoporučuje), lze takové zvýšení objemu samo o sobě považovat za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(289)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(290)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(291)

V této fázi řízení nebylo / nemůže být přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(292)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(293)

K přesnosti výpočtů nebyly obdrženy žádné připomínky.

(294)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(295)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,