(EU) 2025/1723Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1723 ze dne 6. srpna 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 9. prosince 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kukuřice cukrové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“, „ČLR“ nebo „Čína“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu podaného dne 25. října 2024 sdružením Association Européenne des Transformateurs de Maïs Doux (AETMD) (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího některá připravená nebo konzervovaná zrna kukuřice cukrové ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/309 ze dne 14. února 2025 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu dotčeného výrobku (3).

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a dále čínské orgány a známé dovozce a obchodníky a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Po zahájení řízení se uskutečnilo slyšení s Evropskou federací obchodu se sušeným ovocem, jedlými ořechy, zpracovaným ovocem a zeleninou a zpracovanými produkty rybolovu (dále jen „FRUCOM“) a jejími vnitrostátními členskými sdruženími Waren-Verein der Hamburger Börse e.V. (dále jen „Waren-Verein“) a Nederlandse Vereniging voor de Handel in Gedroogde Zuidvruchten, Specerijen en Aanverwante Artikelen (dále jen „NZV“), jakož i se zástupci několika dovážejících členů.

(6)

Komise obdržela připomínky k zahájení řízení od Čínské obchodní komory pro dovoz a vývoz potravin, domácích produktů a vedlejších produktů živočišného původu (dále jen „CFNA“) a od sdružení Waren-Verein.

(7)

CFNA kritizovala, že období šetření podnětu nebylo aktualizováno tak, aby bylo blízké datu podání. Komora tvrdila, že v důsledku významných změn na trhu EU od druhého čtvrtletí roku 2024 až do konce roku 2024 může podat odlišný obraz o újmě ve srovnání s obdobím šetření. CFNA dále měla za to, že Thajsko a ČLR jsou jedinými významnými výrobci a vývozci kukuřice cukrové, a je-li dovoz z Thajska omezen antidumpingovými opatřeními, mohly být thajské podíly na trhu převzaty dovozem z ČLR. Kromě toho CFNA tvrdila, že nárůst dovozu z ČLR v roce 2022 mohl být způsoben nepředvídatelným vývojem, jako jsou 1) přírodní katastrofy a záplavy v Thajsku, které snížily produkci kukuřice a dostatečné zásobování; 2) špatná sklizeň v Evropě v důsledku suchých klimatických podmínek, zejména ve Francii, a 3) válka na Ukrajině, která mohla zvýšit energetické náklady producentů kukuřice cukrové a snížit její nabídku. CFNA se dále domnívala, že v roce 2022 došlo ke změně struktury vývozního prodeje z ČLR v důsledku velké objednávky od společnosti Lidl. Měla za to, že špatná úroda v Evropě mohla ovlivnit dodávky kukuřice cukrové v Evropě a že odběratelé, jako je Lidl, mohli vytvořit zásoby, aby se vyhnuli nedostatečnému zásobování.

(8)

Komise CFNA připomíná, že období šetření bylo vymezeno v souladu s článkem 6 základního nařízení a zahrnulo období nejméně šesti měsíců bezprostředně před zahájením řízení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(9)

Pokud jde o tvrzení, že zvýšený podíl dovozu z ČLR na trhu byl způsoben uložením antidumpingových opatření na dovoz z Thajska, Komise připomíná CFNA, že tato opatření platí od roku 2009. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(10)

CFNA neposkytla žádné důkazy ohledně tvrzení, že změna vývozu byla způsobena pouze velkou zakázkou maloobchodního řetězce Lidl. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(11)

CFNA tvrdila, že podnět neprokázal podstatnou újmu výrobního odvětví Unie, a uvedla, že zvýšený dovoz z ČLR neměl žádný negativní dopad na vývoj žadatele, pokud jde o výrobu, kapacitu, využití kapacity, zásoby a prodejní ceny.

(12)

Podle posouzení informací uvedených v podnětu, které provedla Komise, existovaly dostatečné důkazy poukazující na podstatnou újmu, které odůvodňovaly zahájení šetření. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(13)

CFNA dále tvrdila, že dovoz z ČLR není jedinou příčinou újmy způsobené žadateli, a odkázala na faktory popsané v 6. bodě odůvodnění. Připomněla antidumpingové šetření týkající se dovozu sójových bílkovin pocházejících z ČLR (4), v němž Komise zjistila, že souběh zvýšení cen se špatnými finančními výsledky výrobního odvětví Unie ukazuje na nestálost trhu se surovinami a je hlavní příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, což narušuje příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a podstatnou újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. CFNA tvrdila, že situace při tomto šetření je podobná.

(14)

Podle názoru Komise žádné z výše uvedených možných vysvětlení nevyvrací závěr, že v podnětu byly uvedeny dostatečné důkazy o újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem, které odůvodňují zahájení antidumpingového řízení.

(15)

Sdružení Waren-Verein požádalo o prodloužení posuzovaného období pro posouzení vlivu neúrody v roce 2020. Požadovalo zohlednit i další jednorázové vlivy, jako jsou přepravní a měnové podmínky, které byly příznivé pro nákupní rozhodnutí.

(16)

V podnětu byla analyzována pozitivní příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie, a to analýzou vývoje objemu dovozu, prodejních cen v Unii během posuzovaného období a hlavních ukazatelů újmy v posuzovaném období. Bylo tak možné prokázat pozitivní souvislost a zároveň prokázat, že příčinnou souvislost neoslabují žádné další činitele. V této fázi Komise považovala důkazy předložené v podnětu, které se týkají příčinné souvislosti, za přiměřené a odkazuje na oddíl 5 níže o příčinné souvislosti. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(17)

Nakonec komora CFNA požádala Komisi, aby uplatnila pravidlo nižšího cla podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Tvrdila, že v podnětu nebyly předloženy konkrétní důkazy o existenci zkreslení na trhu surovin.

(18)

Žadatel poskytl věrohodné a relevantní důkazy o tom, že při zahájení řízení byly splněny všechny zákonné požadavky pro upuštění od pravidla nižšího cla, včetně důkazů o narušení trhu s ocelí v ČLR, které by mohlo ovlivnit cenu ocelových plechovek. V této fázi Komise považovala důkazy uvedené v podnětu ohledně zkreslení na trhu surovin za přiměřené. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(19)

Sdružení Waren-Verein kritizovalo datum zvolené pro zahájení řízení, které omezilo možnost zúčastněných stran účastnit se šetření.

(20)

Útvary Komise nemají žádný vliv na rozhodnutí výrobního odvětví Unie o tom, kdy podají podnět. Po podání podnětu je Komise právně zavázána rozhodnout o případu a informovat dotčené strany do 45 dnů v souladu s čl. 5 odst. 9 základního nařízení, a to buď zveřejněním oznámení v Úředním věstníku v případě zahájení šetření, nebo informováním výrobního odvětví Unie v případě zamítnutí podnětu.

(21)

Pokud jde o výběr vzorku vyvážejících výrobců, sdružení Waren-Verein požádalo o výběr vývozců na reprezentativním základě.

(22)

Komise zdůraznila, že v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení by měl být výběr vzorku statisticky reprezentativní na základě informací dostupných v době výběru, nebo by měl být založen na největším reprezentativním objemu výroby, prodeje nebo vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán.

(23)

Sdružení Waren-Verein požádalo o omezení výběru výrobku, který je předmětem šetření, na kód TARIC 2005 80 00 , zatímco kód TARIC 2001 90 30 10 by neměl být zahrnut.

(24)

Komise konstatovala, že nebyly předloženy žádné další důkazy, které by odůvodňovaly žádost o vyloučení výrobku. Žádost byla proto zamítnuta.

(25)

Sdružení Waren-Verein argumentovalo negativním dopadem přepravného a směnných kurzů na ceny výrobků a požadovala, aby byly zohledněny při výpočtu běžné hodnoty. Kromě toho sdružení Waren-Verein zpochybnilo srovnatelnost cen výrobků, které spadají do popisu výrobku, ale liší se velikostí, konečnými spotřebiteli, balením nebo dodacími podmínkami.

(26)

Pokud jde o otázky týkající se srovnatelnosti cen, Komise ujistila sdružení Waren-Verein, že v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení se srovnání mezi vývozními cenami a běžnou hodnotou provádí na stejné obchodní úrovni a na základě prodeje uskutečněného ve stejné nebo co nejbližší době, jakož i s náležitým přihlédnutím k jiným rozdílům, které ovlivňují srovnatelnost cen. V případě potřeby lze provést úpravy zohledňující rozdíly ve fyzických vlastnostech, přepravních podmínkách, balení, měnovém přepočtu a jiných činitelích.

(27)

Sdružení Waren-Verein požádalo, aby byly při šetření zohledněny zájmy spotřebitelů a obchodníků. Sdružení uvedlo, že v případě uvalení antidumpingových cel ceny kukuřice cukrové pravděpodobně vzrostou v neprospěch spotřebitelů. Vzhledem k možné budoucí neúrodě a dalším nepředvídaným událostem v EU, které ovlivní dovoz, se sdružení domnívá, že by neměla být uložena žádná opatření. Tvrdilo také, že výrobci kukuřice cukrové v EU jsou dostatečně ekonomicky silní a není třeba je chránit antidumpingovými opatřeními.

(28)

Komise připomíná sdružení Waren-Verein, že posouzení zájmu Unie se provádí v rámci šetření, a nikoli ve fázi podnětu. Názory všech stran jsou proto posouzeny v oddíle 7 tohoto nařízení.

(29)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

Výběr vzorku výrobců v Unii

(30)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Vzorek vybrala na základě odhadnutého objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v EU během období šetření. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než [29–38] % odhadovaného celkového objemu výroby a [39–48] % odhadovaného prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. K vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek výrobního odvětví Unie byl proto potvrzen.

Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(31)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(32)

Šest dovozců, kteří nejsou ve spojení, poskytlo požadované informace a souhlasilo se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, a sice na základě největšího objemu dovozu dotčeného výrobku do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými dovozci. Jeden z dovozců zařazených do vzorku informoval Komisi, že si již nepřeje spolupracovat a neposkytne odpovědi na dotazník. Komise se proto rozhodla nahradit tohoto dovozce jiným dovozcem. Zúčastněné strany o tom byly následně informovány. K upravenému vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců

(33)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Kromě toho Komise požádala čínské zastoupení, aby určilo a/nebo kontaktovalo další případné vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast v šetření.

(34)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo dvacet tři společností v dotčené zemi. Dvě z těchto společností byly ve spojení, přičemž jedna z nich nebyla vyvážejícím výrobcem. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek dvou vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. K výběru vzorku nebyly vzneseny žádné připomínky a Komise vzorek potvrdila.

(35)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(36)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy prima facie o zkresleních na trhu surovin v Číně, která se týkala dotčeného výrobku. Proto se toto šetření zabývalo těmito zkresleními na trhu surovin, jak bylo oznámeno v oznámení o zahájení šetření, aby se určilo, zda se v souvislosti s Čínou použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Komise proto zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(37)

Komise zaslala dotazníky žadateli, výrobcům v Unii, vyvážejícím výrobcům a známým dovozcům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (5).

(38)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

Dovozci

Vyvážející výrobci v Čínské lidové republice

Sunflower Group

Skupina Tongfa

(39)

Kromě toho Komise ověřila makrodotazník předložený stěžovatelem, sdružením AETMD v Paříži ve Francii.

(40)

Komise čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak je popsáno níže v oddíle 3.2.1, použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(41)

Na skupinu Sunflower byl částečně uplatněn článek 18, a to v souvislosti s otázkami týkajícími se informací poskytnutých v souvislosti s výpočtem cen CIF a úvěrových nákladů, které jsou relevantní pro zjištění o vývozních cenách, jak je popsáno v oddíle 3.3 níže.

(42)

Na skupinu Tongfa byl částečně uplatněn článek 18 také v souvislosti s otázkami týkajícími se informací poskytnutých v souvislosti s výpočtem cen CIF, které jsou relevantní pro zjištění o vývozních cenách, jak je popsáno v oddíle 3.4 níže. Kromě toho byl článek 18 použit také pro stanovení počtu pracovních hodin vložených do výpočtu práce jako výrobního činitele, jak je popsáno v oddíle 3.2.3.1 níže.

(43)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2023 do 30. září 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(44)

Výrobkem, který je předmětem šetření, je kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, a kukuřice cukrová (Zea mays var. saccharata) v podobě zrn, připravená nebo konzervovaná jinak než v octě nebo kyselině octové, nezmrazená, jiná než výrobky čísla 2006 , v současnosti kódů KN ex 2001 90 30 (kód TARIC 2001 90 30 10) a ex 2005 80 00 (kód TARIC 2005 80 00 10) („výrobek, který je předmětem šetření“).

(45)

Kukuřice cukrová je určena k lidské spotřebě. Výrobek se obvykle prodává v plechovkách, ale také ve sklenicích, tetrapakových baleních nebo sáčcích.

(46)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření, pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“).

(47)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(48)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(49)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(50)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě některých připravených nebo konzervovaných zrn kukuřice cukrové („kukuřice cukrová“). Příslušné informace předložilo čtrnáct vyvážejících výrobců.

(51)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(52)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(53)

Dne 12. března 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů využívaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země a jako vhodné reprezentativní země určila Kolumbii, Malajsii, Mexiko, Srbsko, Thajsko a Turecko.

(54)

Dne 6. června 2025 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Malajsií jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě dostupných informací pro společnost Fraser and Neave Holdings BHD, která je výrobcem v reprezentativní zemi.

(55)

Komise dospěla k závěru, že Kolumbie, Srbsko a Turecko by neměly být považovány za reprezentativní země, zejména z důvodu nedostatku relevantních, veřejně dostupných finančních údajů týkajících se společností vyrábějících výrobek, který je předmětem šetření, a/nebo obdobné výrobky. Kromě toho se Thajsko nezdá být vhodnou reprezentativní zemí ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a), protože ceny dovozu čerstvé kukuřice cukrové v Thajsku jsou ovlivněny zkreslením v důsledku množství dovozu z Číny.

(56)

Komise nenavrhla Mexiko jako reprezentativní zemi, neboť nebyly k dispozici údaje o dovozu čerstvé kukuřice cukrové, která je hlavním výrobním činitelem představujícím přibližně 50 % celkových výrobních nákladů.

(57)

Komise konstatovala, že Malajsie by byla vhodnou referenční hodnotou pro nejdůležitější výrobní činitele (čerstvá kukuřice cukrová a plechovky). Komise vzala na vědomí dostupnost vhodné dovozní ceny pro čerstvou kukuřici cukrovou vzhledem k nízkému množství dovozu z ČLR. Pokud jde o plechovky, ačkoli 78 % množství pocházelo z ČLR, Komise zaznamenala velký rozdíl v cenách mezi plechovkami pocházejícími z ČLR (přibližně 14 CNY za kilogram) a plechovkami z jiných zdrojů (přibližně 28 CNY za kilogram). Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že by cena plechovek z jiných zdrojů byla zkreslená, navrhla Komise použít jako referenční hodnotu tuto cenu. Bylo zjištěno, že dovoz plechovek z jiných zdrojů nebyl ovlivněn čínskými cenami a množství a ceny zbytku dovozu zůstaly reprezentativní. Kromě toho byly informace společnosti Fraser and Neave Holdings BHD obzvláště vhodné jako zdroj údajů o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku, neboť výroční zpráva z roku 2024 se týkala období šetření (od 30. října 2023 do září 2024).

(58)

Komise proto předběžně rozhodla, že jako nejvhodnější reprezentativní zemi vybere Malajsii. Připomínky zúčastněných stran k první a druhé poznámce, zejména pokud jde o výběr reprezentativní země, jsou uvedeny níže v oddíle 3.2.2.

(59)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(60)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a  „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(61)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(62)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(63)

Jelikož výčet v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu.

(64)

Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(65)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(66)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o Číně (dále jen „zpráva“) (6), která obsahuje důkazy o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i ve vybraných odvětvích (jako je ocelářství). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu při zahájení šetření.

(67)

Žadatel tvrdil, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, a náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a nákladů práce, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, a že v důsledku toho není vhodné k určení běžné hodnoty použít domácí ceny a náklady.

(68)

Na podporu tohoto stanoviska se žadatel odvolal na důkazy obsažené ve zprávě, zejména pokud jde o narušení u klíčových činitelů výroby, jako je půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla, a také u klíčových surovin pro výrobu konzervované kukuřice cukrové, jako je ocel a hliník. Žadatel tvrdil, že existují významná zkreslení týkající se všech bodů uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(69)

Žadatel konkrétně tvrdil, že čínská vláda vykonává kontrolu a dohled nad čínským odvětvím výroby konzervované kukuřice cukrové a řízení tohoto odvětví, které je nedílnou součástí konzervárenského průmyslu. Žadatel uvedl několik politických opatření, která vedou k tomu, že čínští výrobci dodržují zásady ideologie Komunistické strany Číny, prosazují přístup orientovaný na vývoz, zejména prostřednictvím iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“, v odvětví, které vykazuje silnou konsolidaci s pouhou hrstkou hráčů přítomných na trhu, čínský výrobce dostává podporu od státu.

(70)

Mezi nejdůležitější opatření vnitrostátní politiky k dosažení uvedených cílů žadatel uvedl:

(71)

Mezi opatřeními provinční a komunální politiky na podporu konzervárenského průmyslu žadatel uvedl:

(72)

Kromě toho žadatel uvedl, že čínská vláda udržuje kontrolu nad hospodářstvím také prostřednictvím své přítomnosti ve státních podnicích a soukromých společnostech, a to prostřednictvím výborů Komunistické strany Číny ve společnostech a jmenováním klíčových vedoucích pracovníků, kteří jsou obvykle nejen členy Komunistické strany Číny, ale zastávají i vysoké funkce ve stranické hierarchii (16). Žadatel to doložil konkrétními příklady výrobců v tomto odvětví, mezi nimiž jsou:

(73)

Žadatel rovněž uvedl, že zkreslení v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, vyplývají ze zásahů čínské vlády do předcházejících odvětví, zejména do odvětví syrové kukuřice a oceli.

(74)

Pokud jde o odvětví syrové kukuřice, žadatel uvedl, že převážnou většinu vývozců kukuřice tvoří státní podniky, které jsou podle žadatele nástrojem čínské vlády k dosažení jejích politických cílů a využívají související vládní podporu.

(75)

Pokud jde o odvětví oceli, žadatel uvedl, že většina výrobců oceli v Číně jsou státními podniky, a odkázal na předchozí šetření, v nichž Komise zjistila existenci zkreslení v tomto odvětví (20).

(76)

Závěrem žadatel uvedl, že v odvětví kukuřice cukrové dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(77)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a předurčuje řízení ekonomiky v Číně. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“ (21).

(78)

Státem vlastněné hospodářství je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn zajistit jeho „upevňování a růst“ (22). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech.

(79)

Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (23).

(80)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání.

(81)

Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje.

(82)

Za stávající první větu uvedeného ustanovení, která zní: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny“ (24). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem Číny.

(83)

Tato vedoucí úloha a kontrola jsou nedílnou součástí čínského systému a jdou daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejímž rámci probíhá volné působení tržních sil.

(84)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (25). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému i úrovně právního prostředí.

(85)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy.

(86)

Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanovují obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány ještě obsahují explicitní cíle týkající se výstupů.

(87)

V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.).

(88)

Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, nýbrž i kvůli tomu, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a odpovídajícím způsobem využívají své zákonné pravomoci, a tím hospodářské subjekty vedou k tomu, aby dodržovaly priority v plánech stanovené (26).

(89)

Za druhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému Číny státem vlastněné komerční banky a banky zajišťující vládní politiku. Tyto banky se při stanovení a provádění svých politik v oblasti úvěrování musí přizpůsobit cílům průmyslové politiky vlády, a nikoli posuzovat v prvé řadě ekonomickou opodstatněnost daného projektu (27).

(90)

Totéž platí pro další prvky čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy s dluhopisy, trhy soukromého kapitálu atd. Tyto části finančního sektoru jsou také institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (28).

(91)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (29).

(92)

Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (30).

(93)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (31).

(94)

Podniky v Číně, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást hospodářství.

(95)

Kukuřici cukrovou vyrábějí především soukromé společnosti, jako je Sunflower Food Industry Xinfeng Co. Ltd. (32), Zhangzhou Tongfa Food Industry Co. Ltd. (33) nebo Runfeng Food Co. Ltd. (34) V odvětví konzervovaných potravin působí také společnosti, které jsou částečně ve vlastnictví státu, jako například skupina Hangzhou Wahaha (35), v níž stát vlastní 46% podíl (36).

(96)

Zásahy Komunistické strany Číny do operativního rozhodování se však staly normou nejen ve státních podnicích, ale i v soukromých společnostech (37), přičemž si Komunistická strana Číny nárokuje vedoucí postavení prakticky ve všech aspektech hospodářství země. Vliv státu prostřednictvím struktur Komunistické strany Číny ve společnostech skutečně vede k tomu, že hospodářské subjekty jsou pod kontrolou a politickým dohledem vlády, neboť státní a stranické struktury jsou v Číně velmi úzce provázány.

(97)

Odvětví kukuřice cukrové navíc podléhá několika vládním politikám, například klíčovým politikám, které v roce 2022 oznámilo ministerstvo financí a ministerstvo zemědělství a venkova: „[i]ntegrovaný rozvoj zemědělského průmyslu. Koordinovat uspořádání a výstavbu řady národních moderních zemědělskoprůmyslových parků, výhodných a charakteristických průmyslových klastrů a obcí se silným zemědělským průmyslem. Soustředit se na zajištění národního potravinového zabezpečení a efektivního zásobování důležitými zemědělskými produkty se zaměřením na rýži, pšenici, kukuřici, […] budovat na venkově moderní průmyslový systém založený na silných průmyslových městech, průmyslových parcích jako hnací síle a průmyslových klastrech jako páteři, na struktuře provincií, okresů a měst a na koordinované podpoře bodů, linií a oblastí s cílem zlepšit kvalitu a efektivitu průmyslového rozvoje jako celku“ (38).

(98)

Obdobně i 14. pětiletý plán podpory modernizace zemědělství a venkovských oblastí stanoví tyto cíle: „[v]ybudování pásu národního potravinového zabezpečení: [n]a základě produkce a dodávek rýže, pšenice, kukuřice, sóji atd. koordinovat strukturu budování kapacit v oblasti výroby, zpracování, skladování a oběhu a vybudovat průmyslové pásy pro bezpečnost dodávek potravin […]“ (39).

(99)

Vládní kontrolu a politický dohled lze pozorovat také na úrovni příslušných průmyslových sdružení (40).

(100)

Například na odvětví konzervovaných potravin dohlíží Čínská národní rada pro lehký průmysl (dále jen „CNLIC“) (41). Článek 2 stanov CNLIC (42) popisuje účel Rady jako „důkladně studovat a uplatňovat ducha řady důležitých projevů generálního tajemníka Si Ťin-pchinga“. Článek 3 dále stanoví, že „Rada se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny a v souladu s ustanoveními ústavy Komunistické strany Číny vytváří organizaci Komunistické strany Číny, rozvíjí stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace“ (43).

(101)

Rada CNLIC poskytuje pokyny pro odvětví (44), jakož i pro sdružení CCFIA (45), zejména pokud jde o činnosti v oblasti budování strany a tvorby politiky. V roce 2022 Rada doporučila, aby se sdružení CCFIA „drželo pokynů pro budování strany, vedlo průmysl k neochvějnému naslouchání straně a neochvějnému následování strany“ a aby „podporovalo podniky při vývoji nových odrůd na základě […] konzervované zeleniny“ a „rozvíjelo, posilovalo a podporovalo podniky, rozvíjelo klastry konzervárenského průmyslu“ (46).

(102)

V souladu s tím se podle článku 4 stanov sdružení CCFIA (47) sdružení „přidržuje celkového vedení [Komunistické strany Číny], vytváří organizaci [Komunistické strany Číny] v souladu s ustanoveními ústavy [Komunistické strany Číny] […], vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací Registračním a řídícím orgánem tohoto sdružení je Ministerstvo pro občanské záležitosti Čínské lidové republiky a vedoucím orgánem pro budování strany je stranický výbor Komise státní rady pro dohled nad státním majetkem a jeho správu“. Navíc sdružení „přijímá obchodní pokyny, dohled a řízení“ ze strany ministerstva pro občanské záležitosti a stranického výboru Komise pro dohled nad státním majetkem a jeho správu (48). Článek 24 stanov sdružení CCFIA dále vyžaduje, aby předseda, místopředseda a generální tajemník sdružení „dodržovali linii, zásady a politiky strany a vyznačovali se dobrými politickými vlastnostmi“ (49). Společnosti Sunflower Food Industry Xinfeng Co. Ltd. (50), Zhangzhou Tongfa Food Industry Co. Ltd. a Runfeng Food Co. Ltd. (51) jsou členy sdružení CCFIA (52).

(103)

V důsledku toho je i soukromým výrobcům v odvětví dotčeného výrobku znemožněno působit za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky v tomto odvětví totiž podléhají politickému dohledu a pokynům.

(104)

Čínská vláda je s to ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou totiž buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak ve státem vlastněných, tak v soukromých.

(105)

Podle práva obchodních společností v Číně má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (53)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky.

(106)

V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Přinejmenším od roku 2016 však Komunistická strana Číny začala důrazněji uplatňovat své nároky, pokud jde o ovládání podnikatelských rozhodnutí v podnicích, jako věc politického principu (54), včetně vyvíjení nátlaku na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (55).

(107)

Již v roce 2018 údajně existovaly stranické buňky v 73 % z asi 2,57 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných ve společnostech, v nichž působí (56). Tato pravidla se běžně uplatňují ve všech oblastech čínského hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců dotčeného výrobku a dodavatelů vstupů.

(108)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (57), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích.

(109)

Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzivnit práci v této oblasti“, a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o ně (58).

(110)

Ačkoli nebylo možné zjistit systematické překrývání manažerských pozic a členství/funkcí v Komunistické straně Číny mezi výrobci dotčeného výrobku, šetření potvrdilo přímé zásahy Komunistické strany Číny do jejich řízení. Například stranický pracovní výbor a generální stranická organizace obchodní komory v podokresu Ulice Pchan-čcheng nacházejícím se v oblasti Nan-ťing v regionu Ťiang-pej (59), kde sídlí dceřiná společnost společnosti Runfeng Food Co., popisuje svou práci jako „[v]íce se zaměřovat na hlavní linii budování strany, která řídí práci obchodní komory, […] přijímat více opatření na podporu hluboké integrace budování strany a práce obchodní komory. […] V procesu poskytování služeb podnikům generální stranická organizace obchodní komory pravidelně pořádá sympozia a návštěvy „služeb podnikům, tváří v tvář“, aby pomohla podnikům stát se většími a silnějšími, a v procesu poskytování služeb podnikům úspěšně zavedla mnoho projektů […] a podpořila společnost Jiangsu Runfeng Food Co., Ltd., aby investovala do výstavby komplexního demonstračního parku třídicího centra zemědělských produktů“ (60).

(111)

Zákon o podpoře hospodářství soukromého sektoru (dále jen „zákon o soukromém hospodářství“) dále nařizuje, že „soukromé hospodářské organizace a jejich provozovatelé musí podporovat vedení [Komunistické strany Číny] […], dodržovat socialistický systém s čínskými rysy a aktivně se podílet na budování moderní socialistické moci“ (61).

(112)

Zkreslující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích, jakož i v oblasti zásobování surovinami a dodávání vstupů (62). Přítomnost státu ve firmách, v odvětví kukuřice cukrové a jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(113)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a provinční a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni.

(114)

Systém plánování v Číně celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (63).

(115)

Zákon o soukromém hospodářství dále stanoví, že „[s]tát posiluje budování týmu provozovatelů soukromých hospodářských organizací, posiluje ideologické a politické vedení a využívá jejich důležité úlohy v hospodářském a sociálním rozvoji“; […] vede provozovatele soukromých hospodářských organizací k tomu, aby uplatňovali základní socialistické hodnoty, byli vlastenečtí a oddaní […] a stali se odhodlanými budovateli socialismu s čínskými rysy a podporovateli modernizace v čínském stylu“, a také, že „[s]oukromé hospodářské organizace a jejich provozovatelé […] při zapojení do výrobních a provozních činností přijímají státní a společenský dohled“ (64).

(116)

Čínské orgány přijaly řadu politik, jimiž se řídí fungování odvětví dotčeného výrobku.

(117)

Výše uvedené klíčové politiky Ministerstva financí a Ministerstva zemědělství a venkova z roku 2022 (viz 97. bod odůvodnění) obsahují také toto ustanovení, které ovlivňuje fungování odvětví: „[s]tát bude pokračovat v provádění politik, jako jsou dotace pro producenty kukuřice a sójových bobů, dotace na rýži a pobídky pro velké obilnářské okresy, aby upevnil účinnost strukturální reformy na straně nabídky v zemědělství a zajistil národní potravinové zabezpečení“. Kromě toho dokument stanoví „[o]dměny pro hlavní okresy produkující osivo. Rozšířit rozsah podpory pro hlavní okresy produkující osivo rýže, pšenice, kukuřice […], a podpořit transformaci a modernizaci semenářského odvětví“ (65).

(118)

14. pětiletý plán podpory modernizace zemědělství a venkovských oblastí (66) si klade za cíl „[z]lepšit politiky na podporu produkce obilovin. Stabilizovat dotace pěstitelů obilovin, zlepšit politiku minimálních nákupních cen rýže a pšenice a politiku subvencí pro producenty kukuřice a sójových bobů. Zlepšit kompenzační mechanismus v zájmu hlavních obilnářských oblastí a zlepšit systém podpůrné politiky pro hlavní obilnářské okresy“ (67). Podle 14. pětiletého plánu rozvoje odvětví výsadby na vnitrostátní úrovni (68)„[b]ěhem období 14. [pětiletého plánu] prozkoumáme potenciální rozšíření, zvýšíme výrobní kapacitu, optimalizujeme strukturu, podpoříme diverzifikovaný rozvoj a zlepšíme kapacity v oblasti bezpečnosti dodávek“ (69).

(119)

Kromě toho „v zájmu provádění rozhodnutí a pokynů strany a vlády (70)’“vydalo sdružení CCFIA 14. pětiletý plán rozvoje čínského konzervárenského průmyslu (71), v němž stanovilo kvantitativní cíle, jako například „vybudovat tři demonstrační základny pro vysoce kvalitní suroviny pro konzervárenské výrobky, vytvořit pět demonstračních jednotek pro inovace, vytvořit jeden nový národní klastr konzervárenského průmyslu, kultivovat deset vlivných, vysoce uznávaných značek“, jakož i kvalitativní cíle, jako například „aktivně rozvíjet druhy konzervovaných výrobků, jako je zelenina, [a] vést zemědělské oblasti […] k tomu, aby rozvíjely ekologické a vysoce kvalitní plodiny a odrůdy […] a vytvářet odpovídající průmyslové klastry“ (72).

(120)

Na provinciální úrovni provincie Ťiang-si vydala 14. pětiletý plán rozvoje vysoce kvalitního zpracovatelského průmyslu, jehož cílem je „dále rozšiřovat a prohlubovat řetězec potravinářského průmyslu, zvyšovat přidanou hodnotu výrobků [tak], aby do roku 2025 dosáhl rozsah potravinářského průmyslu provincie 850 miliard jüanů. […] V odvětví konzervovaného ovoce a zeleniny […] vybudujeme základny pro zpracování zeleniny a ovoce […] a rozšíříme a posílíme klastr zpracování ovoce a zeleniny v jihovýchodním Fu-ťienu“ (73).

(121)

Společnost Sunflower Food Industry Xinfeng Co. Ltd se nachází v Ťiang-si a společnost Zhangzhou Tongfa Food Industry Co. Ltd se nachází ve Fu-ťienu.

(122)

Kromě toho si provincie Chej-lung-ťiang ve svém 14. pětiletém plánu hospodářského a sociálního rozvoje a perspektivách do roku 2035 klade za cíl „[p]řiměřeně rozšiřovat pěstování vysoce výnosných potravinářských plodin, jako je kukuřice, […] a vybudovat národní výrobní základnu vysoce kvalitních obilovin, kukuřice a sóji“ (74).

(123)

Konkrétně pro odvětví dotčeného výrobku vydala provincie Chej-lung-ťiang Plán rozvoje odvětví zpracování kukuřice (2021–2025) (75), podle něhož provincie plánuje „podpořit rozvoj a vytvořit skupinu předních a páteřních podniků v čele s podniky na „úrovni 10 miliard“ [RMB] s tím, že hlavní podpora bude poskytnuta vybudování moderního systému odvětví zpracování kukuřice“a „[p]odpořit transformaci a modernizaci podniků, aby se staly lepšími a silnějšími, […] [p]odpořit podniky zpracovávající kukuřici, aby urychlily technologickou transformaci, přijaly pokročilé a použitelné technologie a postupy, odstranily staré vybavení, zavedly a zakoupily vyspělé vybavení a výrobní linky a zvýšily základní konkurenceschopnost“ (76).

(124)

A dále, provincie Šan-tung v roce 2024 zahájila „pilotní projekt“ s cílem podpořit, modernizovat a rozvíjet odvětví kukuřice (77), s poskytnutím významné daňové podpory na výzkum a vývoj.

(125)

Podobně provincie Ťi-lin vydala zvláštní preferenční politiky zvýhodňující výrobní odvětví dotčeného výrobku. Podle zprávy zveřejněné na internetových stránkách daňového úřadu provincie Ťi-lin tento úřad „formuluje a upravuje seznam politických výhod, jakož i seznam témat vyžadujících rychlou reakci. Podniky mají své potřeby, daně na ně reagují. Na cestě k modernizaci průmyslu je k dispozici dostatek politických nástrojů“ (78).

(126)

Těmito a jinými prostředky tak čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty rozvoje a fungování daného odvětví, jakož i předcházející vstupy.

(127)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky týkajících se odvětví. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(128)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v Číně, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány.

(129)

Počet úpadků je vzhledem k velikosti hospodářství této země i nadále pozoruhodně nízký, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (79).

(130)

Nedostatky systému vlastnických práv jsou navíc obzvláště zjevné v souvislosti s vlastnictvím půdy a právy k užívání pozemků v Číně (80). Veškerá půda je vlastněna státem (na venkově je v kolektivním vlastnictví a ve městech ve vlastnictví státu) a její přidělování nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy se však běžně nedodržují a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (81). Orgány kromě toho při přidělování půdy často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (82).

(131)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci dotčeného výrobku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v chemickém průmyslu, a tedy i v odvětví výroby kukuřice cukrové. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit.

(132)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

(133)

V Číně se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracujícím a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu základních úmluv Mezinárodní organizace práce, zejména ty, které se týkají svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (83).

(134)

V souladu s vnitrostátním právem působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (84). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti.

(135)

To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (85). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v Číně.

(136)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal odvětví kukuřice cukrové. Dané odvětví je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v rámci přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

(137)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v Číně je předmětem různých zkreslení.

(138)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (86), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (87) a banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené čínskou vládou.

(139)

Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (88). Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(140)

Čínská vláda například objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu ve vztahu ke správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (89). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“. (90)

(141)

Například společnost Sunflower Food Industry Xinfeng Co. Ltd., pod dohledem finančního úřadu města Kan-čou, podepsala dohodu o spolupráci s dceřinou společností státem vlastněné Jiujiang Bank v Kan-čou, „aby podpořila podnik při rozšiřování rozsahu podnikání, zvyšování podílu na trhu a napomohla rozvoji podniku“ (91).

(142)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády (92). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za podporovaná nebo jinak důležitá (93). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(143)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(144)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (94). Oficiální sdělovací prostředky v Číně nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu“ (95). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(145)

Celkový růst úvěrů v Číně naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. V důsledku toho došlo k rychlému nárůstu úvěrů v selhání, při němž se čínská vláda několikrát rozhodla buď vyhnout se platební neschopnosti podniků, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převést vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(146)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(147)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví dotčeného výrobku není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(148)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše, jakož i v části I zprávy platí pro celou zemi a všechna hospodářská odvětví. Totéž platí o popisu výrobních činitelů uvedeném výše a v části II zprávy.

(149)

Komise připomněla, že pro výrobu dotčeného výrobku jsou zapotřebí určité vstupy. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích. Tato zkreslení byla podrobně popsána výše, zejména v oddíle 3.2.1.1. Komise poukázala na to, že právní úprava, která je základem těchto zkreslení, je obecně použitelná a výrobci kukuřice cukrové podléhají těmto pravidlům jako každý jiný hospodářský subjekt v Číně. Zkreslení mají proto přímý vliv na strukturu nákladů dotčeného výrobku.

(150)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy.

(151)

Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že vstup, který byl vyroben v Číně díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(152)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(153)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(154)

Jak je vysvětleno v 53. a 54. bodě odůvodnění, Komise vypracovala dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Malajsii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(155)

V první poznámce určila Komise Kolumbii, Malajsii, Mexiko, Srbsko, Thajsko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(156)

Sdružení AETMD tvrdilo, že v případě Kolumbie, Malajsie, Srbska, Thajska nebo Turecka Komise v první poznámce uvedla, že nejsou k dispozici všechny údaje týkající se výrobních a prodejních činitelů. Rovněž uvedlo, že ceny a náklady na výrobní a prodejní činitele jsou zkreslené. Proto podpořilo použití Mexika jako reprezentativní země.

(157)

CFNA tvrdila, že vhodnou reprezentativní zemí je Malajsie, protože jsou k dispozici údaje o společnosti ve stejné obecné kategorii jako dotčený výrobek, tj. výroba a prodej balených potravinářských výrobků včetně konzervovaných potravin a nápojů. CFNA rovněž tvrdila, že Thajsko, Kolumbie a Turecko by měly být z navrhovaných reprezentativních zemí vyloučeny kvůli vysokému množství dovozu čerstvé kukuřice cukrové z Číny. Kromě toho CFNA uvedla, že Mexiko by mělo být vyloučeno, protože nedováží velké množství plechovek.

(158)

V první poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se výrobek, který je předmětem šetření, vyrábí, tj. u Kolumbie, Malajsie, Mexika, Srbska, Thajska a Turecka, je třeba dále ověřit dostupnost potřebných údajů, zejména pokud jde o snadno dostupné finanční údaje od výrobců výrobku, který je předmětem šetření.

(159)

V případě Kolumbie, Srbska a Turecka nebyly zjištěny žádné snadno dostupné finanční údaje.

(160)

V případě Malajsie bylo zjištěno, že jedna společnost (Fraser and Neave Holdings BHD) má snadno dostupné finanční údaje pokrývající celé období šetření.

(161)

Pokud jde o Mexiko, bylo zjištěno, že jedna společnost (Grupo Herdez) má snadno dostupné finanční údaje za rok 2023.

(162)

Pokud jde o Thajsko, bylo zjištěno, že dvě společnosti (Chin Huay PCL a Sunsweet PCL) mají snadno dostupné finanční údaje za rok 2023.

(163)

Připomínky k první poznámce zaslaly CFNA a sdružení AETMD.

(164)

CFNA tvrdila, že vhodnou reprezentativní zemí je Malajsie, protože jsou k dispozici údaje o společnosti ve stejné obecné kategorii jako dotčený výrobek, tj. výroba a prodej balených potravinářských výrobků včetně konzervovaných potravin a nápojů.

(165)

Ve své druhé poznámce se Komise shodla se zúčastněnými stranami v tom, že Kolumbie, Srbsko a Turecko by v prozatímní fázi neměly být dále považovány za reprezentativní zemi, a to kvůli neexistenci snadno dostupných finančních údajů.

(166)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít jako vhodnou reprezentativní zemi Malajsii a ke stanovení nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro účely výpočtu běžné hodnoty použít společnost Fraser and Neave BHD.

(167)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Malajsie jako reprezentativní země a společnosti Fraser and Neave PMB jako výrobce v reprezentativní zemi.

(168)

Skupina Tongfa se stavěla proti použití navrhované společnosti pro stanovení údajů o prodejních, správních a režijních nákladech a o zisku (Fraser and Neave Holdings BHD), jelikož nevyrábí výrobek, který je předmětem šetření. Místo ní skupina Tongfa navrhla výrobce kukuřice cukrové v Thajsku. Komise konstatovala, že je to v rozporu se jejím stanoviskem k první poznámce, kdy skupina Tongfa navrhla společnost Fraser and Neave Holdings BHD jako vhodnou společnost v reprezentativní zemi.

(169)

Komise nemohla toto tvrzení přijmout, protože Thajsko již bylo jako vhodná reprezentativní země zamítnuto. Kromě toho společnost Fraser and Neave Holdings BHD vyrábí výrobky stejné obecné kategorie jako výrobek, který je předmětem šetření, tj. potraviny a nápoje včetně konzervovaných výrobků.

(170)

V případě Malajsie bylo zjištěno, že více než 70 % dovozu plechovek a méně než 15 % dovozu čerstvé kukuřice cukrové pochází z ČLR.

(171)

V případě Mexika bylo zjištěno, že v databázi GTA není zaznamenán žádný dovoz čerstvé kukuřice cukrové. Pokud jde o plechovky, méně než 20 % pochází z ČLR.

(172)

V případě Thajska bylo zjištěno, že téměř veškerý dovoz čerstvé kukuřice cukrové a více než polovina dovozu plechovek pochází z ČLR.

(173)

Sdružení AETMD tvrdilo, že v případě Malajsie a Thajska Komise v první poznámce uvedla, že nejsou k dispozici všechny údaje týkající se výrobních a prodejních činitelů. Rovněž uvedlo, že ceny a náklady výrobních a prodejních činitelů jsou vlivem čínského dovozu zkreslené. Proto podpořilo použití Mexika jako reprezentativní země.

(174)

CFNA tvrdila, že Thajsko, Kolumbie a Turecko by měly být z navrhovaných reprezentativních zemí vyloučeny kvůli vysokému množství dovozu čerstvé kukuřice cukrové z Číny. Kromě toho CFNA uvedla, že Mexiko by mělo být vyloučeno, protože nedováží velké množství plechovek.

(175)

Ve své druhé poznámce Komise uvedla, že Thajsko by v prozatímní fázi nemělo být dále považováno za reprezentativní zemi vzhledem k velkému množství dovozu čerstvé kukuřice cukrové a plechovek, které tvoří přibližně 75 % výrobních nákladů, z Číny.

(176)

Komise rovněž uvedla, že Mexiko by nemělo být dále považováno za reprezentativní zemi z důvodu neexistence dovozu hlavní suroviny (čerstvé kukuřice cukrové) do Mexika.

(177)

Komise ve druhé poznámce rovněž uvedla, že neexistují žádné důkazy o tom, že by ceny dovozu plechovek z Číny do Malajsie ovlivnily ceny ostatního dovozu. Kromě toho z Číny pocházelo méně než 15 % dovozu čerstvé kukuřice cukrové.

(178)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise prostřednictvím druhé poznámky informovala zúčastněné strany, že má v úmyslu použít Malajsii jako vhodnou reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení za účelem získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty.

(179)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Malajsie jako reprezentativní země.

(180)

Po vydání druhé poznámky poskytlo sdružení AETMD údaje o vývozu čerstvé kukuřice cukrové z USA do Mexika. Tvrdilo, že vzhledem k těmto údajům by Komise měla jako reprezentativní zemi použít spíše Mexiko než Malajsii. CFNA ve své námitce poukázala na to, že tyto informace představují údaje o vývozu, což znamená, že k dosažení úrovně cen CIF Mexiko po proclení je nutné započíst dodatečné náklady. CFNA rovněž zpochybnila hodnotu těchto údajů, neboť poukázala na to, že se jednalo o omezené množství, a proto ceny nejsou reprezentativní.

(181)

Komise poznamenala, že cena tohoto vývozu je tak vysoká, že není jasné, zda tyto ceny ovlivnil nějaký rušivý faktor, nebo zda je vyvážený výrobek vůbec srovnatelný s výrobkem, který je předmětem šetření.

(182)

CFNA poukázala na to, že ve druhé poznámce existuje nesrovnalost, pokud jde o zdroj údajů o plechovkách, který má být použit, neboť v poznámce se navrhuje použít jako zdroj Mexiko, zatímco reprezentativní zemí je Malajsie. CFNA vyslovila předpoklad, že došlo k chybě. Tato připomínka byla přijata, protože odkaz na Mexiko byl skutečně chybný.

(183)

CFNA dále upozornila na použití Malajsie jako zdroje údajů o plechovkách, neboť navrhla použít průměrnou cenu kódů 7310 21 91 a 7310 21 99 . Tato připomínka však byla zamítnuta, protože kód 7310 21 91 se týká plechovek z pocínovaného plechu a kód 7310 21 99 se týká plechovek jiných než z pocínovaného plechu. Proto Komise rozhodla používat výhradně kód 7310 21 91 , jak je uvedeno v tabulce 1 výše.

(184)

CFNA a skupina Tongfa rovněž tvrdily, že množství plechovek dovážených do Mexika je v absolutních číslech příliš malé, a proto jeho dovozní cena není reprezentativní. Tyto strany však neupřesnily, ke kterému kódu se jejich připomínka vztahuje. Komise zjistila, že pod kódem 7310 21 91 se do Mexika nedovážely žádné plechovky.

(185)

Po vydání druhé poznámky a přezkoumání připomínek zúčastněných stran dospěla Komise k závěru, že nejvhodnějším zdrojem pro stanovení nezkreslených nákladů je i nadále Malajsie. To bylo do značné míry způsobeno dostupností nezkreslených referenčních hodnot pro hlavní výrobní činitele (čerstvá kukuřice cukrová a plechovky). Kromě toho stále chyběly vhodné nezkreslené a reprezentativní údaje o dovozu čerstvé kukuřice cukrové a plechovek do Mexika.

(186)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Malajsie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(187)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Malajsie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(188)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(189)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Dále Komise uvedla, že ke stanovení nákladů práce (97) (98) (99) a nákladů na energii (100) (101) použije malajsijské statistické údaje.

(190)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(191)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele výrobku, který je předmětem šetření

(192)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky použila Komise náklady vzniklé vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku jako procento přímých výrobních nákladů. Metodika je řádně vysvětlena ve 202. bodě odůvodnění.

(193)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (102). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v oddíle 3.2.1 dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(194)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Vzhledem k tomu, že hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno ve 190. bodě odůvodnění.

(195)

V případě potřeby byla připočtena cla platná pro dovoz výrobních činitelů do Malajsie.

(196)

K cenám dovozu připočetla Komise procentní podíl na pokrytí nákladů na dopravu činitelů nebo výroby od hranic ke spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Tento přírůstek odpovídal skutečnému procentu nákladů na dodávky surovin každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze tuto metodiku opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených dopravních nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(197)

Malajsijský statistický úřad (103) zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Malajsii. V jeho zprávách jsou uvedeny měsíční mzdy a platy ve zpracovatelském průmyslu. Průměrná měsíční hodnota v období šetření byla řádně upravena o další příspěvky přičtením příspěvků do zaměstnaneckého penzijního fondu (13 %), příspěvků pro organizaci sociálního zabezpečení (1,75 %), příspěvků do systému pojištění pro případ nezaměstnanosti (0,2 %) a příspěvků do fondu pro rozvoj lidských zdrojů (1 %) (104) (105).

(198)

Komise použila statistiky cen elektřiny zveřejněné společností Tenaga Nasional Berhad (106). Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmyslové odběratele ve spotřebitelském pásmu „tarif E2 – tarif pro střední napětí ve špičce / mimo špičku pro průmysl“ pro použití ve špičce v kWh, ve výši 0,355 RM/kWh (0,548 CNY/kWh).

(199)

Cenu zemního plynu pro průmyslové uživatele v Malajsii zveřejňuje malajsijská energetická komise (Suruhanjaya Tenaga) (107). Komise použila nejnovější dostupné údaje a indexovala je s ohledem na inflaci tak, aby odrážely cenu v období šetření.

(200)

Komise proto použila údaje o průměrných cenách plynu pro průmysl za období šetření, a to 1,79 CNY/m3.

(201)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(202)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(203)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené částky prodejních, správních a režijních nákladů a zisku vycházela Komise z finančních údajů společnosti Fraser and Neave Holdings BHD, které byly získány z její výroční zprávy za rok 2024 (s výjimkou nákladů na dopravu) pokrývající období šetření.

(204)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(205)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujících vyvážejících výrobců. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití vynásobila Komise nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.2.3.

(206)

Pokud jde o skupinu Sunflower, byla během inspekce na místě obdržena revidovaná verze míry spotřeby podle typu výrobku.

(207)

Pokud jde o skupinu Tongfa, byla během inspekce na místě projednána metoda použitá k rozdělení pracovní doby odpracované při výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Bylo vysvětleno, že skupina Tongfa v období šetření vyráběla mnoho konzervovaných výrobků. Metodu použitou k rozdělení míry pracovní doby odpracované při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, ve srovnání s jinými výrobky Komise při inspekci na místě zpochybnila, protože použitá metoda byla podložena pouze údaji v tabulkách, které nepředstavovaly ověřitelný systém, jelikož je nebylo možné porovnat s jinými záznamy společnosti. Kromě toho se případový tým zajímal o to, proč skupina Tongfa nepoužívá pro práci stejný alokační klíč jako pro ostatní výrobní činitele (např. energii), tj. podíl objemu výrobku, který je předmětem šetření, na objemu celkové výroby společnosti. Komise proto zaslala dopis podle článku 18 základního nařízení, v němž informovala skupinu Tongfa o svém návrhu založit spotřebu pracovní síly na dostupných údajích.

(208)

Skupina Tongfa v odpovědi uvedla, že při šetření spolupracovala, jak nejlépe uměla, pokud jde o otázku práce a všechny aspekty šetření. Přála si, aby byla považována za plně spolupracující stranu.

(209)

Ačkoli Komise stále považuje společnost Tongfa za spolupracující stranu v tomto šetření, trvá na tom, že by se měl použít článek 18, protože společnost Tongfa neposkytla potřebné informace týkající se výpočtu pracovních hodin. Pracovní hodiny by proto měly být vypočteny na základě dostupných údajů. Proto byla v této fázi odpracovaná pracovní doba vypočtena pomocí poměru množství výroby výrobku, který je předmětem šetření, a celkového množství výroby všech výrobků.

(210)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů použila Komise náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady, zisk a odpisy, jak je uvedeno v 203. bodě odůvodnění. Stanovila je na základě účetní závěrky společnosti Fraser and Neave Holdings BHD, jak je vysvětleno v oddíle 3.2.2.

(211)

Poté Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla náklady na výrobní režii a odpisy, čímž dospěla k nezkresleným výrobním nákladům. Jak je vysvětleno ve 192. bodě odůvodnění, celkově to představovalo přibližně 6 % přímých výrobních nákladů každé společnosti zařazené do vzorku. Výpočet použitých procentních podílů nákladů na výrobní režii byl sdělen každé společnosti zařazené do vzorku.

(212)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Fraser and Neave Holdings BHD. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 17 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 19 %.

(213)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(214)

Pokud jde o skupinu Sunflower, tento vyvážející výrobce vyvážel do Unie buď přímo nezávislým odběratelům v Unii, nebo prostřednictvím obchodníků mimo Unii, kteří nejsou ve spojení.

(215)

Pokud jde o skupinu Tongfa, tento výrobce (Zhangzhou Tongfa Foods Industry Co., Ltd – dále jen „ZT“) nejprve prodal dotčený výrobek obchodníkovi ve spojení (Fujian Tongfa Foods Group Co., Ltd – dále jen „FT“). Společnost FT poté uskutečňovala vývoz do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím obchodníků, kteří nejsou ve spojení, se sídlem mimo Unii.

(216)

Vývozní cena obou skupin byla cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(217)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné obchodní úrovni a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly vyrovnány na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(218)

Jak je vysvětleno v 210. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni cen ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady (vyjma nákladů na dopravu) a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota vyrovnána na úroveň ceny ze závodu.

(219)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: vnitrozemské přepravy, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů.

(220)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady, bankovní poplatky a náklady na balení.

(221)

Pokud jde o skupinu Tongfa, jelikož veškerý prodej v Unii se uskutečnil prostřednictvím obchodníka ve spojení v Číně (FT), byla provedena úprava vývozní ceny s cílem pokrýt prodejní, správní a režijní náklady a zisk obchodníka ve spojení podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Zdroj a výše těchto sazeb byly dotčené straně sděleny.

(222)

Pokud jde o skupinu Sunflower, byla během ověřování projednána metoda používaná pro výpočet úvěrových nákladů. Společnost použila úrokové sazby čínského systému devizového obchodu (108). Případový tým během ověřování zdůraznil, že tyto úrokové sazby nejsou přiměřené, protože se nejedná o úrokové sazby účtované komerčními bankami za komerční úvěry. Případový tým proto požádal společnost, aby přezkoumala výši úrokové sazby pro výpočet úvěrových nákladů. Skupina Sunflower však neposkytla potřebné revidované informace týkající se úrokových sazeb.

(223)

Komise proto zaslala dopis podle článku 18 základního nařízení, v němž informovala skupinu Sunflower o svém návrhu založit úvěrové náklady na dostupných údajích.

(224)

Skupina Sunflower v odpovědi uvedla, že použila sazby, které měla v té době k dispozici, a že pokud Komise použila alternativní sazby, měly by přiměřeně odrážet situaci týkající se mezinárodních obchodních transakcí.

(225)

Komise proto trvala na tom, že pokud jde o výpočet úvěrových nákladů, měl by se použít článek 18, což znamená, že úvěrové náklady by měly být vypočteny na základě dostupných údajů. Úvěrové náklady tak byly vypočteny za použití sazeb Čínské banky. Tyto sazby přiměřeněji odrážely sazby platné pro komerční úvěry.

(226)

V případě obou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se vývoz do Unie uskutečňoval na základě FOB. Proto byla při ověřování projednána metodika výpočtu cen CIF, která spočívá v připočtení námořní přepravy a pojištění. Bylo zjištěno, že obě společnosti tyto sazby za námořní přepravu významně podhodnotily. Případový tým proto požádal společnosti, aby přezkoumaly výši přepravních sazeb pro výpočet cen CIF. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku však neposkytli potřebné revidované informace o sazbách námořní přepravy ani o odhadovaných cenách CIF.

(227)

Komise proto zaslala dopis podle článku 18 základního nařízení, v němž obě skupiny informovala o svém návrhu založit sazby za námořní přepravu na dostupných údajích, jelikož poskytnuté údaje byly nepravdivé nebo zavádějící a protože společnost v každém případě neposkytla potřebné informace ve lhůtě stanovené Komisí.

(228)

Skupina Sunflower reagovala prohlášením, že použité sazby získala od odběratele a že se vztahují na 15denní období v červenci 2024. Skupina Sunflower proto nesouhlasila s tím, že by informace byly nepravdivé nebo zavádějící. Šetření však ukázalo, že sazby za přepravu v období šetření značně kolísaly a během 15denního období v červenci 2024 byly sazby za námořní přepravu velmi vysoké. Komise považovala použití těchto sazeb námořní přepravy na celé období šetření za nevhodné a shledala, že předložení těchto informací skupinou Sunflower bylo zavádějící, když tvrdila, že by se tyto sazby měly použít na celé období šetření.

(229)

Skupina Tongfa reagovala na dopis podle článku 18 prohlášením, že spolupracovala podle svých nejlepších možností a že se nedomnívá, že by informace, které poskytla, byly nepravdivé nebo zavádějící. Šetření však ukázalo, že poskytnuté údaje byly přesné pouze pro přibližně 70 % prodeje do Unie podle čisté hmotnosti. Komise během šetření poukázala na to, že u zbývajících 30 % prodeje použitý přístup nezohledňoval datum odeslání, a proto byl přístup použitý pro tento prodej zjevně nepřesný. Proto bylo vhodné přepočítat sazby za přepravu pro 30 % prodeje v Unii.

(230)

Skupina Sunflower navrhla, aby Komise použila skutečné náklady na námořní přepravu, které vznikly vyvážejícím výrobcům v jiných antidumpingových šetřeních. Tato žádost však byla zamítnuta, neboť sazby námořní přepravy použité Komisí se týkaly dotčeného výrobku, a byly proto přesnější.

(231)

Komise proto trvala na tom, že pokud jde o výpočet cen CIF, měl by se použít článek 18, což znamená, že sazby námořní přepravy by měly být vypočteny na základě dostupných údajů. Tyto sazby za námořní přepravu byly vypočteny na základě průměrných měsíčních údajů od čtyř odběratelů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Tyto sazby námořní přepravy byly považovány za vhodné, jelikož se týkaly vývozu dotčeného výrobku z Číny do Unie během období šetření.

(232)

Příslušné sazby byly výrobcům zařazeným do vzorku sděleny.

(233)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(234)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(235)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to bez ohledu na rozpětí vyvážejících výrobců s nulovým dumpingovým rozpětím či dumpingovým rozpětím de minimis. Jak je vysvětleno ve 40. až 42. bodě odůvodnění výše, Komise použila článek 18 na omezený počet otázek týkajících se údajů poskytnutých každým z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a většinou údaje společností spíše revidovala, než aby je nahradila jinými údaji. Použití článku 18 nemělo na výpočet běžné hodnoty zásadní vliv. Z tohoto důvodu Komise považovala za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro ostatní spolupracující společnosti na základě dumpingových rozpětí stanovených pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(236)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 48,1 %.

(237)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce znamená objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, který je vyjádřen jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření stanoveném na základě údajů Eurostatu.

(238)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval více než 90 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(239)

Statistické údaje o dovozu se v Eurostatu (Comext) uvádějí jako čistá hmotnost, která představuje hmotnost zrn kukuřice cukrové a tekutiny. Proto se v tomto šetření jako měrná jednotka používá čistá hmotnost.

(240)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo jedenáct výrobců a skupin výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(241)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 259 400 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například přímých informací od výrobců v Unii zařazených do vzorku a výrobců v Unii podporujících podnět. Jak je uvedeno ve 30. bodě odůvodnění, dva výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než [29–38] % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(242)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie a údajů Eurostatu o dovozu.

(243)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách / čistá hmotnost)

(244)

Celková spotřeba v Unii se mezi lety 2021 a 2022 zvýšila o 3 % z přibližně 299 020 tun v roce 2021 na přibližně 327 620 tun v roce 2022. Mezi lety 2022 a 2023 se spotřeba snížila o 4 procentní body na přibližně 295 208 tun. Do konce období šetření spotřeba dále klesla o 8 procentních bodů na 272 245 tun.

(245)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu (Comext). Podíl dovozu na trhu byl určen na základě dostupných údajů Eurostatu.

(246)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Množství dovozu (v tunách / čistá hmotnost) a podíl na trhu

(247)

Celkový objem dovozu z Číny vykázal za posuzované období prudký nárůst. Zatímco mezi lety 2021 a 2022 se dovoz zvýšil o 173 % z přibližně 6 500 tun na 17 710 tun, mezi lety 2022 a 2023 prudce vzrostl o 446 procentních bodů na 46 631 tun. Do konce období šetření se dovoz mírně snížil na přibližně 40 050 tun, přičemž zůstal na velmi vysoké úrovni.

(248)

Podíl dovozu z Číny na trhu vykazoval podobný vývoj jako objem dovozu, s prudkým zvýšením z 2 % v roce 2021 na 15 % v období šetření.

(249)

Komise stanovila dovozní ceny na základě cen v EUR za tunu (čistá hmotnost) uvedených ve statistikách Eurostatu (Comext). Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě cen CIF vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(250)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v tunách / čistá hmotnost)

(251)

Průměrná cena dovozu z ČLR vykázala mezi lety 2021 a 2022 nárůst o 35 % z 1 164 EUR za tunu na 1 570 EUR za tunu. V roce 2023 však tyto ceny klesly o 25 procentních bodů. Ceny v období šetření byly pouze o 2 % vyšší než v roce 2021. Celkově dovozní ceny zůstávaly ve srovnání s cenami v Unii podstatně nižší, jak ukazuje tabulka 8.

(252)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(253)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že vážený průměr významného rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 7,2 % až 28,6 %.

(254)

Úpravy vývozní ceny popsané výše v oddíle 3.4.2 se vztahují také na ceny CIF použité při výpočtu cenového podbízení.

(255)

V každém případě bez ohledu na zjištění cenového podbízení Komise zjistila, že dovoz z Číny stlačil ceny výrobního odvětví Unie, zejména prostřednictvím mechanismu nabídkového řízení, jak je vysvětleno níže v oddíle 4.6.4, a způsobil významný pokles objemu prodeje a podílu výrobců v Unii na trhu.

(256)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(257)

Jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(258)

Trh s kukuřicí cukrovou je charakterizován existencí dvou prodejních kanálů, a sice prodej pod vlastní obchodní značkou výrobce a prodej pod značkou maloobchodníka. Prodej pod značkou maloobchodního prodejce za nižší prodejní ceny konkuruje dovozu z Číny a je pod značným cenovým tlakem a představoval přibližně 70 % prodeje v Unii během období šetření a [35–55 %] u výrobců v Unii zařazených do vzorku. Prodej výrobků pod vlastní značkou má zpravidla za následek vyšší prodejní náklady, především na odbyt a reklamu, a rovněž vyžaduje vyšší prodejní ceny. Důkazy shromážděné Komisí poukazují na existenci cenového tlaku vyvíjeného dovozem také s ohledem na tento druhý prodejní kanál. Důkazy shromážděné Komisí v podstatě poukazovaly na existenci újmy způsobené dotčeným výrobkem jako celkem, bez ohledu na prodejní kanál.

(259)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník, kterou zaslal žadatel a která zahrnovala údaje týkající se všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(260)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(261)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(262)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(263)

Objem výroby se mezi lety 2021 a 2022 snížil o 13 % z přibližně 368 790 tun na 319 410 tun. Tento vývoj může souviset se špatnou sklizní kukuřice cukrové, která je popsána v 314. bodě odůvodnění a která měla za následek nižší objem výroby. V roce 2023 se objem výroby zvýšil o 15 procentních bodů na přibližně 375 540 tun, což představuje oživení po špatné sklizni v Unii. Během období šetření však množství výroby opět výrazně pokleslo, a to o 11 procentních bodů na přibližně 333 970 tun, což se shodovalo s nárůstem čínského dovozu. Celkově se objem výroby v posuzovaném období snížil o 9 %.

(264)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie vykazovala v posuzovaném období stálý nárůst o 8 % v důsledku investic, o nichž bylo rozhodnuto před zvýšením čínského dovozu. Mezi lety 2021 a 2022 se kapacita zvýšila o 3 %, následovalo další zvýšení o 3 procentní body v roce 2022 a o další 2 procentní body během období šetření.

(265)

Využití kapacity sledovalo trend množství výroby. Mezi lety 2021 a 2022 se snížilo z 85 % na 71 %, poté došlo k nárůstu až na 81 %. Během období šetření využití kapacity opět kleslo na 71 %.

(266)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(267)

Objem prodeje v Unii se za celé posuzované období významně snížil, a to o 21 %. Mezi lety 2021 a 2022 o 2 % objem prodeje poklesl z přibližně 284 880 tun na přibližně 279 280 tun. V roce 2023 prodej výrazně poklesl o 13 procentních bodů na přibližně 241 040 tun. Během období šetření se prodej snížil o dalších 6 procentních bodů na přibližně 225 850 tun.

(268)

Pokud jde o podíl na trhu, prodej v Unii se snížil z 95 % v roce 2021 na 91 % v roce 2022, což představovalo pokles o 4 %. V roce 2023 podíl na trhu výrazně poklesl na 82 %, což bylo o 14 % méně než v roce 2021. Během období šetření se podíl na trhu mírně zvýšil o 1 procentní bod na 83 %.

(269)

Pokles objemu prodeje v roce 2022 může souviset se špatnou sklizní, která je zmíněna v 313. bodě odůvodnění, a se sníženým objemem výroby, který je uveden v tabulce 5. Hlavní pokles objemu prodeje v Unii v roce 2023 a v období šetření byl však způsoben pronikáním čínského dovozu na trh za ceny, které se podbízely cenám výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v 253. bodě odůvodnění.

(270)

Vývoj podílu na trhu v posuzovaném období byl ovlivněn stejnými činiteli a hlavní ztráta podílu na trhu v roce 2023 se časově shodovala s nárůstem podílu čínského dovozu na trhu.

(271)

Výrobní odvětví Unie ztratilo v posuzovaném období 12 procentních bodů podílu na trhu v důsledku dovozu z Číny. Objem prodeje výrazně klesl o 21 %. Hlavní ztrátu podílu na trhu lze přičíst dovozu z Číny, neboť se časově shodovala s nárůstem podílu Číny na trhu, který se v posuzovaném období výrazně zvýšil z 2 % na 15 %, a převýšila snížení spotřeby v Unii, která se snížila o 9 %. Výrobní odvětví Unie proto nezaznamenalo žádný růst, pokud jde o objem výroby a prodeje, a to navzdory rozšíření výrobní kapacity.

(272)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(273)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se během období šetření snížila o 5 % z přibližně 3 460 zaměstnanců na plný úvazek (dále jen „FTE“) v roce 2021 na 3 456 FTE. Tento vývoj z velké části kopíroval trend výrobní kapacity v tabulce 5.

(274)

Vzhledem k tomu, že údaje o výrobě a zaměstnanosti spolu úzce souvisejí, produktivita vyjádřená v tunách na zaměstnance odpovídá vývoji objemu výroby uvedenému v tabulce 5.

(275)

Všechna dumpingová rozpětí byla výrazně nad úrovní de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(276)

Kukuřice cukrová byla předmětem předchozího antidumpingového šetření. Konečná antidumpingová opatření na dovoz z Thajska byla uložena v roce 2007 (109) a prodloužena po přezkumu před pozbytím platnosti v roce 2013 (110) a v roce 2019 (111). Po uložení opatření se výrobnímu odvětví Unie podařilo alespoň částečně obnovit úroveň ziskovosti a podíl na trhu.

(277)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(278)

Průměrná prodejní cena pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období zvýšila o 42 %. Mezi lety 2021 a 2022 se průměrná prodejní cena zvýšila o 13 % z [1 302 – 2 028] EUR za tunu na [1 473 – 2 294] EUR za tunu. V roce 2023 se průměrná prodejní cena zvýšila o dalších 22 procentních bodů na [1 754 – 2 732] EUR za tunu. V období šetření se průměrná prodejní cena dále zvýšila o 7 procentních bodů na [1 843 – 2 870] EUR za tunu.

(279)

Tento zjevně pozitivní trend průměrných prodejních cen je třeba vnímat v kontextu výrazného nárůstu nákladů, zejména nákladů na suroviny související s kukuřicí cukrovou, plechovkami a energií. Navzdory zvýšení prodejních cen nebyli výrobci v Unii zařazení do vzorku schopni zvýšit ceny na dostatečnou úroveň, která by plně odpovídala zvyšování nákladů.

(280)

Průměrné jednotkové náklady na prodané zboží vzrostly mezi lety 2021 a 2022 o 15 % z [1 146 – 1 784] EUR za tunu na [1 323 – 2 059] EUR za tunu. V roce 2023 se náklady dále zvýšily na [1 590 – 2 476] EUR za tunu, což představovalo další nárůst o 24 procentních bodů oproti roku 2022. Během období šetření se průměrné jednotkové náklady na tunu zvýšily o 5 procentních bodů na [1 655 – 2 577] EUR za tunu. V důsledku toho zůstaly průměrné dovozní ceny během posuzovaného období popsané v 250. bodě odůvodnění trvale nižší než průměrné jednotkové náklady na prodané zboží.

(281)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(282)

Průměrné náklady práce na zaměstnance v roce 2022 vzrostly o 15 %, v roce 2023 pak následoval pokles o 13 %. V období šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance opět zvýšily o 12 %. Zvýšení průměrných nákladů práce souviselo se zvýšením minimálních mezd v důsledku inflace.

(283)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(284)

Mezi lety 2021 a 2022 se konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku snížil o 4 % ze [72 917 – 113 542] na [70 300 – 109 467] tun. V roce 2023 se však konečný stav zásob výrazně zvýšil o 27 procentních bodů [89 648 – 139 596] tun, přičemž v porovnání s rokem 2021 došlo k dalšímu nárůstu o dalších 32 procentních bodů [112 712 – 175 509] tun.

(285)

Snížený stav zásob v roce 2022 může souviset se špatnou sklizní v Unii. Zatímco zvýšený stav zásob může souviset se sezónním vlivem na konci kalendářního roku, výrazný nárůst zásob v roce 2023 a v období šetření byl evidentním důsledkem nárůstu dumpingového dovozu z Číny naznačujícím, že výrobci v Unii nebyli schopni prodávat své výrobky.

(286)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(287)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(288)

Ziskovost v posuzovaném období klesla o 15 %.

(289)

Ačkoli bylo výrobní odvětví Unie stále ziskové, zůstalo v posuzovaném období trvale pod cílovým ziskem 14 %. Vývoj ziskovosti je třeba posuzovat s ohledem na výrazný pokles objemu prodeje, snížení výroby, využití kapacit a zaměstnanosti, jakož i na výrazné zvýšení stavu zásob a opožděný účinek výběrových řízení a roční trvání smluv. Výrobní odvětví Unie si v podstatě dokázalo udržet kladnou úroveň ziskovosti, avšak na úkor objemu prodeje.

(290)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Mezi lety 2021 a 2022 došlo k dramatickému poklesu peněžních toků o 184 %. V roce 2023 se peněžní tok dále snížil o 225 procentních bodů. Během období šetření se peněžní tok obnovil na téměř stejnou úroveň jako v roce 2021.

(291)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku během posuzovaného období i nadále investovali, což prokazují výše uvedené údaje o investicích. Investice se zvýšily o 84 % z [5 084 019 – 7 916 544] EUR v roce 2021 na [9 363 438 – 14 580 211] EUR v roce 2022. V roce 2023 investice vzrostly o 96 % na [14 746 664 – 22 962 663] EUR. Během období šetření se investice zvýšily o 38 % na [12 310 955 – 19 169 915] EUR. Investice byly vynaloženy na rozšíření výrobní kapacity, jak je popsáno v tabulce 5, a na výměnu vybavení. Celkově je toto odvětví velmi kapitálově náročné a vyžaduje velké investice do výrobních zařízení. Výrobní odvětví Unie bylo schopno získat potřebný kapitál. Pokud však nebudou přijata žádná opatření, budou ohroženy nejen budoucí investice, ale i budoucnost stávajících výrobních plánů.

(292)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Mezi lety 2021 a 2022 se snížila o 12 % ze [17–27] % na [15 – 23] %. V roce 2023 se návratnost dále snížila o 9 % na [14–21] %. Během období šetření zaznamenala návratnost investic další pokles o 3 % na [13–20] %.

(293)

Výrobky pod značkou maloobchodníka představovaly v posuzovaném období přibližně 70 % celkového prodeje kukuřice cukrové v Unii a přibližně [35–55] % prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku. Veškerá kukuřice cukrová pod značkou maloobchodníků se v Unii prodává prostřednictvím nabídkových řízení. V průběhu prodeje v rámci nabídkového řízení jsou výrobci v Unii v nepřímé hospodářské soutěži s čínskými vyvážejícími výrobci, kteří prodávají své výrobky prostřednictvím dovozců. S cílem porozumět trhu s kukuřicí cukrovou si Komise vyžádala podrobné informace o nabídkových řízeních od výrobců v Unii zařazených do vzorku a od dovozců. Byly požadovány informace o charakteristikách nabídkových řízení, jako je postup, časový harmonogram a další relevantní charakteristika.

(294)

Šetření ukázalo, že nabídková řízení mohou být organizována v různých formách, například prostřednictvím online platforem nebo e-mailové, telefonické či osobní komunikace, v závislosti na obchodním a prodejním modelu vyjednávajících stran. Jednání o nabídkách probíhají od května do srpna daného roku a týkají se prodeje v následujícím roce.

(295)

Nabídkové řízení probíhá v různých fázích. Nejprve si výrobci kukuřice cukrové v Unii vyžádají od maloobchodníků informace o jejich potřebě výrobků vlastní a maloobchodní značky. Maloobchodníci v odpovědi sdělí objem, jaký potřebují. Maloobchodník může rovněž zahájit jednání o nabídkovém řízení tím, že si vyžádá údaje o dostupných objemech, které mohou výrobci maloobchodníkům prodat. Maloobchodníci obvykle zahajují jednání s více výrobci současně, včetně výrobců v Unii i mimo Unii. Ve druhém kroku reagují výrobci kukuřice cukrové na žádost maloobchodníka nabídkou objemu s odpovídajícími cenami. Za třetí, maloobchodník a výrobci kukuřice cukrové v Unii nebo dovozci do EU zahájí jednání, která se obvykle zaměřují na cenu kukuřice cukrové. U kukuřice cukrové jejich vlastní značky maloobchodníci obvykle vyjednávají o ceně, nikoli o objemu. Za čtvrté, maloobchodník rozhodne o rozdělení objemu mezi různé výrobce a dodavatele kukuřice cukrové a strany uzavřou prodejní smlouvu na nadcházející rok. Za páté, po ukončení jednání dodávají výrobci kukuřice cukrové z Unie a výrobci mimo Unii dohodnutý objem po celé období od září do srpna za sjednané ceny.

(296)

Čínský dovoz má dopad na jednání o nabídkových řízeních, neboť brání možnosti vyjednat spravedlivé ceny a snižuje počet vyhraných nabídkových řízení. V důsledku toho musel být objem výroby výrobců v Unii snížen, výrobní odvětví je zatíženo vysokými fixními náklady, které zůstaly nezměněny, a proto se fixní náklady na jednotku zvýšily. Čínský dovoz nepřímo ovlivnil i prodej výrobků vlastní značky, neboť spotřebitelé jsou obvykle citliví na cenu a upřednostňují nákup levnějšího výrobku se značkou maloobchodníka, pokud je cenový rozdíl oproti výrobkům vlastní značky značný. Informace předložené výrobcem v Unii rovněž potvrdily výrazné snížení podílu nabídkových řízení, v nichž tento subjekt zvítězil.

(297)

Vzhledem k povaze nabídkových řízení a cyklu výroby a prodeje kukuřice cukrové je třeba vzít v úvahu i opožděný účinek dovozu. Vzhledem k tomu, že nabídková řízení se vyjednávají na následující rok počínaje zářím, projeví se vliv na objemy a prodejní ceny až v následujícím roce. Účinek cenového tlaku vyvíjeného čínskými cenami během období šetření proto ještě není zcela patrný, jelikož se bude vyvíjet i po skončení posuzovaného období. Jak je popsáno v 289. bodě odůvodnění, stav zásob se výrazně zvýšil na úkor objemu prodeje.

(298)

Ke zhoršování hospodářské situace výrobního odvětví Unie docházelo na trhu s mírně klesající poptávkou. Během posuzovaného období se spotřeba snížila o 9 %, ale podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil větší měrou, z 95 % v roce 2021 na 83 % během posuzovaného období. To souviselo s cenovým tlakem vyvolaným čínským dovozem, s výrazným cenovým podbízením a v každém případě se stlačením cen vzhledem k tomu, že čínský dovoz zůstával trvale pod průměrnými jednotkovými náklady na prodané zboží. Toto stlačování cen znemožnilo výrobnímu odvětví Unie plně přizpůsobit své prodejní ceny nárůstu cen surovin, což vedlo k poklesu zisku, který zůstal v posuzovaném období trvale pod cílovým ziskem, spolu s výrazným poklesem objemu prodeje.

(299)

I když vývoj prodejních cen vykazoval v posuzovaném období pozitivní trend s nárůstem o 42 %, souviselo to s výrazně zvýšenými cenami hlavních surovin. Zvýšení prodejních cen však neumožnilo plně pokrýt zvýšení cen surovin, které se projevilo v nárůstu průměrných jednotkových nákladů na prodané zboží o 44 %, a vedlo k poklesu objemu prodeje o 21 %.

(300)

Většina ukazatelů vykazovala negativní trend, přičemž zisk se snížil o 21 % a peněžní tok poklesl o –104 %. Objem prodeje a výroby, jakož i využití kapacity se během období šetření výrazně snížily, což svědčí o újmě z hlediska objemu. Konečný stav zásob hotových výrobků byl ovlivněn dovozem z Číny a výrazně vzrostl, což mělo rovněž negativní dopad na peněžní tok a podstatně zvýšilo fixní náklady. Ceny čínského dovozu zůstávaly trvale pod úrovní průměrných prodejních cen výrobního odvětví Unie a průměrných jednotkových nákladů na prodané zboží. Vývoj čínských dovozních cen s ohledem na rostoucí množství a negativní ukazatele újmy jasně prokázal cenový tlak.

(301)

Během posuzovaného období se výrobnímu odvětví Unie podařilo uskutečnit investice na rozšíření výrobních kapacit. Rozhodnutí o realizaci těchto investic byla sice přijata před nárůstem čínského dovozu, ale v případě, že nebudou zavedena žádná opatření, mohou být ohroženy i budoucí investice.

(302)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(303)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné známé činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Tyto známé činitele jsou: dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost, snížení spotřeby a další činitele, včetně špatné sklizně kukuřice cukrové v EU v roce 2022, záplav v Thajsku a dopadu války na Ukrajině na náklady na suroviny a energie.

(304)

Jak ukazuje tabulka 3, objem dumpingového dovozu z Číny se významně zvýšil z 6 480 tun v roce 2021 na 40 050 tun v období šetření. Pokud jde o podíl na trhu, dumpingový dovoz z Číny se zvýšil ze 2 % v roce 2021 na 15 % v období šetření.

(305)

Průměrná cena čínského dovozu byla vždy výrazně nižší než průměrná cena a průměrné jednotkové náklady na prodané zboží výrobního odvětví Unie. Mezi rokem 2022 a obdobím šetření se čínské průměrné dovozní ceny výrazně snížily o 33 %, přičemž v 253. bodě odůvodnění bylo potvrzeno cenové podbízení.

(306)

Tato zjištění se shodovala s 12% poklesem podílu výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období z 95 % v roce 2021 na 83 %. Tento pokles převýšil pokles spotřeby v posuzovaném období o 9 %.

(307)

Čínský dovoz měl značný negativní vliv na objem prodeje výrobního odvětví Unie, který v roce 2023 a v období šetření výrazně poklesl, jak je popsáno v 266. bodě odůvodnění. Objem výroby se během posuzovaného období snížil o 9 procentních bodů. Současně se výrazně snížil podíl úspěšných nabídkových řízení pro výrobní odvětví Unie, zatímco zásoby (v absolutním vyjádření a také z hlediska výroby i prodeje) se podstatně zvýšily. Takové trendy, zejména pokud jde o objemy prodeje a podíly na trhu, mohou souviset s újmou z hlediska objemu způsobenou čínským dovozem.

(308)

Jak je vysvětleno v 255. bodě odůvodnění, dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie v roce 2023 stlačení cen. Toto stlačování cen znamenalo, že zatímco jednotkové náklady výrobců v Unii v důsledku zvýšených nákladů na suroviny a energii v roce 2022 vzrostly o více než 30 % a v roce 2023 o dalších 13 %, výrobci v Unii nebyli schopni přizpůsobit své prodejní ceny v plném rozsahu nárůstu cen souvisejících se surovinami. V důsledku tohoto stlačení cen se ziskovost během posuzovaného období snížila. Přestože zisk zůstával v kladných číslech, v posuzovaném období nadále nedosahoval cílového zisku. Časová shoda mezi zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Unie a významnou přítomností dumpingového dovozu z Číny, který se podbízel cenám výrobního odvětví Unie a stlačoval cenové hladiny na trhu Unie, potvrzuje příčinnou souvislost mezi těmito dvěma jevy.

(309)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(310)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(311)

Na dovoz z Thajska se vztahují antidumpingová opatření uvedená v 276. bodě odůvodnění. Během posuzovaného období se úroveň dovozu mírně snížila z 4 345 tun v roce 2021 na 3 640 tun v období šetření. V důsledku toho se podíl na trhu snížil z 1,4 % na 1,3 % a zůstal na celkově nízké úrovni. Přestože cenové úrovně dovozu z Thajska byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie, nemohl thajský dovoz získat žádný další podíl na trhu. Proto byl dopad považován za omezený, ne-li zanedbatelný, a Komise proto dospěla k závěru, že nezmírňují příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(312)

Komise měla za to, že dovoz z jiných třetích zemí byl během celého posuzovaného období na velmi nízké úrovni. V průběhu posuzovaného období se podíl všech ostatních třetích zemí na trhu snížil z 2,4 % v roce 2021 na 2,2 % v období šetření. Průměrná úroveň cen zůstala pod úrovní cen výrobního odvětví Unie, ačkoli se v posuzovaném období zvýšila o 24 %. Komise sice nemohla vyloučit, že tento dovoz přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, vzhledem k jeho nízkému a stabilnímu objemu však byl jeho dopad považován za omezený, a proto dospěla k závěru, že příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, neoslabuje.

(313)

Ve svých připomínkách k šetření se CFNA a dovozce, společnost Otto Frank, která není ve spojení, domnívaly, že k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, přispěl nízký výnos kukuřice cukrové v EU v roce 2022, způsobený suchem.

(314)

Společnost Otto Frank se domnívala, že nízký výnos kukuřice cukrové v EU v roce 2022, který byl způsoben rozsáhlým suchem, představoval hlavní činitel, který přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie. Podle vysvětlení dovozce se v důsledku této špatné sklizně produkce kukuřice v EU, včetně kukuřice cukrové, v roce 2022 snížila o 28,9 % oproti předchozímu roku a o 24,3 % pod pětiletý průměr (112). V důsledku toho došlo k prudkému nárůstu cen surovin (113). Společnost Otto Frank se domnívala, že na základě zvýšených cenových odhadů a rizika nedostatečných dodávek od výrobního odvětví v Unii se někteří maloobchodníci v EU rozhodli změnit svou nákupní strategii a nakupovat kukuřici cukrovou spíše z Číny než od výrobců v Unii. Dovozce tvrdil, že rok s nízkou úrodou bude mít dopad i na výrobu v následujícím roce, neboť výrobci musí plnit smlouvy z předchozí sezóny, aniž by jim zbyly nějaké přebytky. V důsledku toho při uzavírání smluv na roky 2023 a 2024 maloobchodníci váhali s návratem k dodávkám od výrobců z Unie z důvodu nejistoty ohledně výnosu plodiny v roce 2023, přetrvávajících vysokých cen surovin a předchozích dodávek z Číny, které zabránily nedostatku dodávek. Po snížení cen surovin ke konci roku 2023 a oživení výnosů v letech 2023 a 2024 se však dovozce domníval, že odběratelé opět nakupují kukuřici cukrovou vyprodukovanou v EU, a zvýšení čínského dovozu považoval za dočasnou změnu.

(315)

CFNA tvrdí, že prudká změna dovozu z Číny v roce 2022 byla způsobena velkou objednávkou společnosti Lidl, která představuje přibližně 60 % celkového čínského vývozu.

(316)

Komise konstatovala, že CFNA toto tvrzení blíže neupřesnila ani neposkytla žádné podpůrné důkazy. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(317)

Analýza objemu výroby v 262. bodě odůvodnění ukázala pokles objemu výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku za rok 2022. V následujícím roce se však objem výroby vrátil na normální úroveň, zatímco čínský dovoz do Unie pokračoval za dumpingové ceny. Ačkoli nelze vyloučit, že nízký výnos kukuřice cukrové přispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, vzhledem k tomu, že byl omezen pouze na jeden rok posuzovaného období, měla Komise za to, že neoslabil příčinnou souvislost tak, aby nebyla skutečná nebo podstatná.

(318)

CFNA tvrdila, že další příčinou újmy byl nedostatek dodávek způsobený záplavami v Thajsku.

(319)

Komise konstatovala, že CFNA toto tvrzení dále neupřesnila ani neposkytla žádné další podpůrné důkazy.

(320)

Ačkoli Thajsko v roce 2022 skutečně postihly vážné záplavy, které měly negativní dopad na zemědělské odvětví, a zejména na produkci rýže (114), dovozní statistiky popsané v tabulce 12 s úrovní dovozu kukuřice cukrové pocházející ze třetích zemí ukázaly, že úroveň dovozu kukuřice cukrové z Thajska nebyla negativně ovlivněna. Naopak dovoz z Thajska se mezi lety 2021 a 2022 zvýšil ze 4 345 tun na 4 863 tun, což představuje nárůst o 12 %. Komise proto nepovažovala záplavy v Thajsku za příčinu újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(321)

Jak je popsáno v 243. bodě odůvodnění, spotřeba v Unii se mezi lety 2021 a 2022 zvýšila o 3 % a poté, v období šetření, následoval výrazný pokles o 9 % oproti roku 2021. Současně se výrazně zvýšil čínský dovoz z 6 % v roce 2022 na 16 % v roce 2023, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl z 91 % na 82 %.

(322)

Ačkoli pokles spotřeby mohl přispět ke snížení výroby a prodeje v důsledku snížené poptávky, Komise zjistila, že pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu se shodoval s podílem na trhu, který získal čínský vývoz. Proto podle názoru Komise pokles spotřeby neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým čínským dovozem a podstatnou újmou do té míry, že by nebyla skutečná nebo podstatná.

(323)

CFNA se domnívala, že válka na Ukrajině mohla výrobcům v Unii přinést problémy v podobě zvýšených nákladů na energie a problémů v oblasti zabezpečení dodávek.

(324)

Jak je uvedeno v 280. bodě odůvodnění, průměrné jednotkové výrobní náklady v roce 2022 vzrostly o více než 30 % a v roce 2023 o dalších 5 %, a to zejména v důsledku zvýšení cen hlavních surovin, jako jsou energie, plechovky a kukuřice cukrová. Vzhledem k cenovému tlaku čínského dovozu však výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit své ceny v souladu s nárůstem nákladů a udržet si životaschopnost.

(325)

Ačkoli nebylo možné vyloučit, že zvýšení cen surovin přispělo k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie, Komise měla za to, že to neoslabilo příčinnou souvislost do té míry, že by nebyla skutečná nebo podstatná.

(326)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(327)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížil o 31 %. Prodejní ceny tohoto vývozu se ve stejném období zvýšily o 39 %.

(328)

Vzhledem k tomu, že objem vývozu představuje pouze přibližně 10 % prodeje v Unii a že trend objemu prodeje a cen byl podobný jako trend pozorovaný u prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu Unie, je zřejmé, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie není klíčovým prvkem v celkovém hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(329)

Komise proto dospěla k závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie nezpůsobila výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ani nemohla oslabit příčinnou souvislost s čínským dovozem.

(330)

Komise zjistila příčinnou souvislost mezi podstatnou újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z Číny. Nárůst čínského dovozu v roce 2023 a v období šetření se časově shodoval se zhoršováním situace výrobního odvětví Unie. Prudké zvýšení čínského podílu na trhu vedl k výraznému poklesu prodeje výrobců v Unii v roce 2023 a v období šetření a k poklesu objemu výroby v období šetření. Současně se výrazně zvýšil stav zásob a snížil se podíl úspěšných nabídkových řízení. Vývoj těchto objemových ukazatelů vykazoval jasnou újmu z hlediska objemu. Čínský dovoz se uskutečňoval za ceny výrazně se podbízející prodejním cenám výrobního odvětví Unie. I když ziskovost byla stále v kladných číslech, zůstala pod cílovým ziskem.

(331)

Dalšími zkoumanými činiteli byly dovoz z jiných třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, záplavy v Thajsku, snížená spotřeba v Unii a špatná sklizeň kukuřice cukrové v roce 2022.

(332)

Komise proto rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Nebylo zjištěno, že by některý z těchto činitelů, ať už společně s ostatními činiteli nebo samostatně, měl na situaci výrobního odvětví Unie vliv do takové míry, jaká by zpochybňovala závěr, že čínský dovoz způsoboval podstatnou újmu.

(333)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou. Újma spočívá především ve ztrátě objemu prodeje a výroby, využití kapacity a zvýšené úrovni zásob. Současně výrobní odvětví Unie trpělo nízkými dovozními cenami, které se podbízely prodejním cenám v Unii a snižovaly úroveň ziskovosti, která zůstávala trvale pod cílovým ziskem.

(334)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(335)

V daném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. V této fázi šetření Komise nepřijala v souvislosti se zkresleními na trhu surovin žádné rozhodnutí; toto rozhodnutí bude přijato v konečné fázi šetření.

(336)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílové ceny ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.

(337)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(338)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Tento základní zisk byl stanoven na základě ziskovosti výrobního odvětví Unie, u níž se mělo za to, že by byla dosažena v případě neexistence dumpingového dovozu z Číny. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na 14 %. Tato úroveň ziskovosti byla potvrzena již v předchozím antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu z Thajska (115).

(339)

Na základě toho pak Komise vypočítala cenu obdobného výrobku výrobního odvětví Unie, která nepůsobí újmu, a to tak, že výše uvedené cílové ziskové rozpětí použila na výrobní náklady, které výrobci v Unii zařazení do vzorku vykazovali během období šetření.

(340)

Úroveň rozpětí prodeje pod cenou poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(341)

Úpravy vývozní ceny popsané výše v oddíle 3.4.2 se vztahují také na ceny CIF použité při výpočtu cenového podbízení.

(342)

Úroveň prodeje pod cenou pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Číny“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a tento dovoz (viz 234. bod odůvodnění).

(343)

Jak bylo vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel předložil dostatečné důkazy o tom, že v dotčené zemi existuje ve vztahu k dotčenému výrobku zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Podle důkazů uvedených v podnětu se v dotčené zemi na ocelové plechovky, jež představují nejméně 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku, vztahuje vývozní DPH.

(344)

Komise bude v šetření údajných zkreslení pokračovat, aby v konečné fázi šetření provedla posouzení vhodné úrovně opatření v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Komise proto dospěla k závěru, že v této fázi výši prozatímních cel stanoví podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(345)

Pokud jde o skupinu Sunflower, prozatímní antidumpingové clo se tudíž stanoví na úrovni rozpětí prodeje pod cenou.

(346)

Pokud jde o skupinu Tongfa, prozatímní antidumpingové clo se tudíž stanoví na úrovni dumpingového rozpětí.

(347)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být prozatímní antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(348)

Poté, co se Komise rozhodla použít v této fázi čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Komise při zjištění zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, velkoobchodníků, maloobchodníků, uživatelů, spotřebitelů a zemědělců.

(349)

Výrobní odvětví Unie tvoří jedenáct výrobců nebo skupin výrobců, kteří zaměstnávají přibližně 3 460 zaměstnanců (v přepočtu na ekvivalent plného pracovního úvazku – FTE). Výrobci jsou rozmístěni po celé Unii, několik výrobců se nachází v Maďarsku a ve Francii.

(350)

Vzhledem ke zjištěním o podstatné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie by uložení opatření umožnilo výrobnímu odvětví Unie zvýšit prodejní ceny a zlepšit ziskovost v souladu se zvýšením nákladů a udržet konkurenční úroveň na svém trhu. Výrobní odvětví Unie by rovněž mohlo získat zpět ztracený podíl na trhu zvýšením objemu výroby a prodeje na trhu Unie. V důsledku zvýšeného čínského dovozu nebyli výrobci v Unii schopni prodat svůj objem výroby a v roce 2023 a v období šetření zaznamenali vysokou úroveň zásob. Uložení opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo stávající zásoby prodat, a snížit tak fixní náklady.

(351)

Neuložení opatření by pravděpodobně mělo na výrobní odvětví Unie další významné negativní dopady v podobě nižšího objemu prodeje a výroby, jakož i dalšího zvyšování úrovně zásob. Další stlačování cen, které povede k dalšímu zhoršení jeho ekonomické a finanční situace z hlediska ziskovosti a budoucích investic, by ohrozilo jeho budoucnost a zaměstnanost.

(352)

Vyvozuje se proto závěr, že prozatímní opatření jsou v zájmu výrobního odvětví Unie.

(353)

V den zahájení šetření bylo osloveno dvacet dovozců, obchodníků a maloobchodníků, kteří nejsou ve spojení. Jak je popsáno v 32. bodě odůvodnění, požadované informace poskytlo šest dovozců a obchodníků, kteří nejsou ve spojení. Byl vybrán vzorek sestávající ze dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, z nichž jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl odpovědi na dotazník, jež byly ověřeny. Spolupracující dovozce představoval přibližně [17–27] % dovozu kukuřice cukrové během období šetření. Proběhlo slyšení se sdruženími dovozců FRUCOM a Waren-Verein.

(354)

Spolupracující dovozce se domníval, že v případě uložení opatření zmizí z trhu maloobchodní výrobky ze sladké kukuřice z ČLR. Dovozce tvrdil, že v krátkodobém horizontu dovozci ztratí konkurenceschopnost v souvislosti s prodejem kukuřice cukrové ze zemí mimo EU a v důsledku nedostatku alternativních zdrojů dodávek z trhů v jiných třetích zemích. Tím se sníží obrat a zisk, což může mít dopad na úroveň zaměstnanosti.

(355)

Vzhledem k tomu, že kukuřice cukrová představovala poměrně malý podíl obratu spolupracujícího dovozce, a s přihlédnutím k tomu, že počet plných pracovních úvazků přímo souvisejících s kukuřicí cukrovou je relativně malý, má se za to, že dovozci by nebyli uložením opatření nepřiměřeně ovlivněni. Komise navíc měla za to, že u budoucích prodejních smluv bude dovozce schopen alespoň částečně přenést zvýšení cen na své odběratele.

(356)

Spolupracující dovozce zdůraznil potenciální existenční hrozbu zpětného výběru antidumpingových cel.

(357)

Jak je popsáno v 387. bodě odůvodnění, v této fázi šetření nelze rozhodnout o zpětném výběru cla.

(358)

V případě, že nebudou uložena žádná opatření, budou dovozci pokračovat v dovozu kukuřice cukrové z ČLR a prodávat ji maloobchodníkům, odvětví stravování nebo jiným uživatelům.

(359)

V den zahájení šetření Komise kontaktovala několik maloobchodních prodejců kukuřice cukrové. Nebyla jí poskytnuta žádná spolupráce. Vzhledem ke specifikaci trhu s kukuřicí cukrovou mají opatření dopad i na soukromé spotřebitele a další uživatele kukuřice cukrové, jako jsou cateringové firmy.

(360)

V případě, že budou opatření zavedena, budou maloobchodníci a další uživatelé v důsledku těchto opatření čelit vyšším nákupním nákladům na kukuřici cukrovou.

(361)

Spolupracující dovozce kritizoval skutečnost, že průměrné nákupní ceny účtované maloobchodníky povedou ke zvýšení cen pro soukromé spotřebitele. Dovozce se dále domníval, že také na odvětví stravovacích služeb bude mít negativní dopad zvýšení cen v důsledku cenového tlaku způsobeného zvýšenými náklady a cenami potravin a nižší ochotou zákazníků utrácet za potraviny mimo domov. Vzhledem k tomu, že kukuřice cukrová v plechovkách o velikosti určené pro odvětví stravovacích služeb se v EU vyrábí pouze v malých objemech, hlavní dodávky budou i nadále pocházet z ČLR za zvýšené ceny.

(362)

V případě, že nebudou uložena žádná opatření, budou mít maloobchodníci, soukromí spotřebitelé a další uživatelé pravděpodobně prospěch z nižších cen.

(363)

Komise měla za to, že kukuřice cukrová představuje velice malý podíl v nákupním koši spotřebitelů. Jakýkoli dopad uložení antidumpingových cel na finanční situaci průměrného spotřebitele bude pravděpodobně zanedbatelný.

(364)

S ohledem na nedostatek spolupráce maloobchodníků a dalších uživatelů a vzhledem k tomu, že kukuřice cukrová představuje pouze nepatrné procento jejich prodeje a zaujímá omezený prostor v regálech maloobchodních prodejen, se vyvozuje předběžný závěr, že navrhovanými opatřeními nebudou významně postiženi.

(365)

Jak je uvedeno v 280. bodě odůvodnění, hlavními surovinami pro výrobu kukuřice cukrové jsou syrová kukuřice cukrová a plechovky. Po zahájení šetření se přihlásilo jedno sdružení výrobců plechovek. Kromě toho podnět podpořila sdružení zemědělců.

(366)

V případě zavedení opatření budou dodavatelé kukuřice cukrové schopni pokračovat ve svém podnikání.

(367)

Pokud opatření nebudou přijata, budou dodavatelé pravděpodobně postiženi v případě, že výrobci kukuřice cukrové v Unii budou muset snížit objem výroby. Vzhledem k tomu, že zemědělci a výrobci plechovek jsou úzce propojeni s obchodem s kukuřicí cukrovou, je velmi pravděpodobné, že snížení výroby kukuřice cukrové v Unii ovlivní i činnost dodavatelů.

(368)

Spolupracující dovozce kritizoval skutečnost, že v případě zavedení opatření nebude žádná záruka, že zejména hlavní aktéři na trhu předají dále svůj dodatečný zisk.

(369)

Komise se domnívala, že dodavatelé budou výrazněji postiženi v případě, že nebudou uložena žádná opatření, neboť by ztratili určitou část svého podnikání. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(370)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se předběžně vyvozuje závěr, že uložení opatření pravděpodobně nebude mít na dodavatele negativní dopad.

(371)

Spolupracující dovozce, společnost Otto Frank, ve své odpovědi na dotazník kritizoval omezenou hospodářskou soutěž v případě uložení opatření z důvodu nízkého počtu výrobců v EU a varoval před oligopolní situací na trhu. Dovozce rovněž varoval, že v případě budoucích nízkých výnosů nelze zaručit dostupnost kukuřice cukrové v Unii.

(372)

Spolupracující dovozce se dále domníval, že kromě Číny není žádná jiná třetí země schopna splnit standard kvality a cenové konkurenceschopnosti, který je požadován na evropském trhu.

(373)

Komise měla za to, že uložení opatření nezabrání přístupu dovozu, na který byla opatření uložena, do Unie, ale účelem opatření je spíše odstranit dopady narušených tržních podmínek vyplývajících z přítomnosti dumpingového dovozu.

(374)

Během období šetření tvořilo výrobní odvětví Unie jedenáct výrobců nebo skupin výrobců. Jak je uvedeno v 262. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie fungovalo během období šetření značně pod úrovní své plné kapacity. Proto se má za to, že výrobní odvětví Unie bude schopno zvýšit objem výroby před dosažením jakýchkoli kapacitních omezení. Výrobci v Unii navíc mají značné zásoby kukuřice cukrové díky dovozu z Číny, které jsou rovněž k dispozici na prodej.

(375)

Spolupracující dovozce se domníval, že kromě Číny není žádná jiná třetí země schopna splnit standard kvality a cenové konkurenceschopnosti, který je požadován na evropském trhu.

(376)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, podílům na trhu a počtu nezávislých dodavatelů dotčeného výrobku se výše uvedená tvrzení, týkající se záležitostí hospodářské soutěže, zamítají.

(377)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz kukuřice cukrové pocházející z ČLR v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(378)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(379)

Na dovoz kukuřice cukrové pocházejících z Číny by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí újmy a dumpingové rozpětí ve 342. bodě odůvodnění výše. Výše cla byla stanovena tak, aby byla na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(380)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(381)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(382)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(383)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(384)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(385)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(386)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(387)

V této fázi řízení nelze přijmout rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(388)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(389)

Připomínky předložily jak skupina Sunflower, tak skupina Tongfa. V návaznosti na připomínky skupiny Sunflower týkající se přesnosti výpočtů spotřebního materiálu a nákladů na vnitrostátní dopravu pro stanovení běžné hodnoty Komise revidovala své výpočty dumpingu pro obě skupiny. Další připomínky obou skupin se týkaly metodiky použité pro výpočty dumpingu, a proto budou případně řešeny v konečné fázi šetření.

(390)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(391)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,