(EU) 2025/1720Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1720 ze dne 6. srpna 2025 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Prováděcím nařízením (EU) 217/2013 (2) uložila Evropská komise antidumpingové clo na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se bude dále odkazovat jako na „původní šetření“.

(2)

Evropská komise prováděcím nařízením (EU) 2019/915 (3) opětovně uložila konečná antidumpingová opatření na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“). V návaznosti na šetření zaměřené proti obcházení opatření Komise prostřednictvím prováděcího nařízení (EU) 2021/1475 (4) rozšířila opatření na dovoz z Thajska.

(3)

V současné době platná antidumpingová opatření na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) činí 14,2 % až 15,6 % na dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, 14,6 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a 35,6 % pro všechny ostatní společnosti z ČLR.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (5) antidumpingových opatření uložených na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčené země“) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podali dne 4. března 2024 tři výrobci v Unii, ALEURO Converting Sp. z o. o., CeDo Sp. z.o.o. a ITS B.V. (dále jen „žadatelé“), kteří představují 33 % celkové výroby některých hliníkových fólií v rolích v Unii. Žádost o přezkum byla založena na tom, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení Komise zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 3. června 2024 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z ČLR (dále jen „dotčená země“) do Unie na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila dne 3. června 2024 v Úředním věstníku Evropské unie (6) (4) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(7)

Šetření přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se bude týkat období od 1. ledna 2020 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby se šetření zúčastnily. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii a orgány v ČLR a vyzvala je k účasti. Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Žádná zúčastněná strana nepředložila připomínky ani nepožádala o slyšení.

(9)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(10)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vzorek vybrala na základě reprezentativnosti, pokud jde o objem výroby a prodeje obdobného výrobku, který mohl být v době, která byla k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 33 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Komise neobdržela žádné připomínky a předběžně vybraný vzorek, který je reprezentativní pro výrobní odvětví Unie, potvrdila.

(11)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(12)

Žádný dovozce, který není ve spojení, se nepřihlásil a neposkytl požadované informace.

(13)

Komise v oznámení o zahájení vyzvala uživatele a jejich reprezentativní sdružení, odborové svazy a reprezentativní organizace spotřebitelů, aby se přihlásili a spolupracovali. Nepřihlásili se žádní uživatelé v Unii ani jejich sdružení.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je nutný výběr vzorku, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v dotčených zemích, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(15)

Požadované informace neposkytl a se zařazením do vzorku nesouhlasil žádný z vyvážejících výrobců v dotčené zemi.

(16)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „vláda ČLR“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(17)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii. Stejné dotazníky byly v den zahájení přezkumu zpřístupněny rovněž na internetu. (7)

(18)

Vyplněné dotazníky byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(19)

Čínská vláda ani žádný výrobce nebo vyvážející výrobce v Číně na dotazník neposkytli odpověď. Komise vyvážející výrobce i čínskou vládu informovala o důsledcích nedostatečné spolupráce při šetření.

(20)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto výrobců v Unii:

(21)

Dne 16. května 2025 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla dána lhůta, během níž se mohly k zveřejněným informacím vyjádřit.

(22)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Všechny strany, které o to požádaly, byly vyslechnuty.

(23)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření a předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tedy hliníková fólie o tloušťce 0,007 mm nebo větší, ale ne větší než 0,021 mm, nevytvrzená, válcovaná, též reliéfní, ale dále již neupravená, v rolích nízké váhy o hmotnosti nepřesahující 10 kg, v současnosti kódů KN ex 7607 11 11 a ex 7607 19 10 (kódy TARIC 7607 11 11 11, 7607 11 11 19, 7607 19 10 11 a 7607 19 10 19) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“).

(24)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se obvykle používá jako spotřební výrobek pro balení a další účely v domácnosti nebo v oblasti stravování (dále jen „hliníková fólie pro domácnost“).

(25)

Dotčeným výrobkem v tomto šetření je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN ex 7607 11 11 a ex 7607 19 10 (kódy TARIC 7607 11 11 11 a 7607 11 11 19, 7607 19 10 11 a 7607 19 10 19),

(26)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(27)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(28)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR do Unie, ačkoli na výrazně nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření. Podle Eurostatu představoval dovoz hliníkových fólií pro domácnost z ČLR v období přezkumného šetření přibližně 1,02 % (640 tun) trhu Unie, v porovnání s 13,4 % (12 994 tun) podílem na trhu během původního šetření a 1,8 % (1 519 tun) během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. Přestože dovoz z ČLR pokračoval, jeho objem byl výrazně nižší než během původního šetření, což naznačuje, že opatření na ochranu obchodu ovlivnila úroveň dovozu.

(29)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, žádný z výrobců ani vývozců z ČLR při šetření nespolupracoval. Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(30)

V souladu s článkem 18 základního nařízení byla proto zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích. Tyto údaje zahrnovaly zejména informace obsažené v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti a byly zkombinovány s dalšími zdroji veřejně dostupných informací, které byly považovány za vhodné, jako jsou oficiální internetové stránky společností a oficiální statistiky, zejména databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (8) a Eurostat.

(31)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy prokazující existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(32)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v oddíle 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(33)

V oddíle 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že prozkoumá další případně vhodné země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(34)

Dne 20. února 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky („poznámka o výrobních činitelích“) zúčastněné strany o příslušných výrobních činitelích uvedených v žádosti o přezkum a zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V uvedené poznámce Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko. Rovněž zúčastněné strany informovala, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk stanoví na základě finanční zprávy společnosti Sedat Tahir A.Ş, výrobce hliníkových fólií pro domácnost v reprezentativní zemi, za rok 2023. Od zúčastněných stran nebyly obdrženy žádné připomínky.

(35)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(36)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a  „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ .

(37)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců je použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(38)

Komise přezkoumala důkazy obsažené ve spisu, aby mohla rozhodnout, zda v ČLR existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, na základě kterých je použití domácích cen a nákladů v uvedené zemi nevhodné. Uvedená analýza zahrnovala následující důkazní prvky týkající se různých kritérií relevantních pro zjištění existence podstatných zkreslení.

(39)

Za prvé, důkazy obsažené v žádosti obsahovaly následující prvky, které poukazovaly na existenci podstatných zkreslení.

(40)

Žadatel tvrdí, že na trhu malých rolí hliníkové fólie působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů ČLR, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny. V tomto ohledu žadatel uvedl, že vláda a Komunistická strana Číny si udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na státní podniky, a odkázal na studii OECD z ledna 2019 o státních podnicích v odvětví hliníku, která ukazuje, jak státní vlastnictví ovlivňuje příslušné průmyslové politiky a jak se státní vlastnictví promítá do státní podpory. Kromě toho je ve výroční zprávě společnosti China Aluminium International Engineering Corporation Limited (dále jen „Chalieco“) za rok 2021 vysvětleno, že společnost je kontrolována Komisí Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“). Žadatel dále uvádí, že podle zjištění, která učinilo Ministerstvo obchodu USA ve svém šetření týkajícím se uložení vyrovnávacího cla na některé hliníkové výrobky z Číny, připadá 37 % domácí spotřeby hliníku v Číně na státní podniky. A konečně se žádost odvolává na zprávu zástupce stranického výboru Čínského sdružení průmyslu neželezných kovů, která dokládá, že vývoj čínské výroby hliníku probíhá v souladu s obecnými politickými pokyny.

(41)

V žádosti se rovněž uvádí, že přítomnost čínského státu ve společnostech vyrábějících malé role hliníkové fólie umožňuje státu ovlivňovat ceny či náklady. Podle žadatele si čínská vláda zachovává vliv ve státem vlastněných podnicích jmenováním a odvoláváním klíčových vedoucích pracovníků státem vlastněných podniků, což je hlavní odpovědností SASAC. Ve státem vlastněných i soukromých společnostech působí také interní stranické výbory, které mohou uplatňovat vliv vlády a strany na jejich správu, řízení a podnikatelské rozhodování, jak je výslovně stanoveno v článku 19 čínského zákona o obchodních společnostech. Uvádí se také, že Komunistická strana Číny v posledních letech podnikla kroky ke zvýšení síly a přítomnosti stranických výborů v podnicích. Kromě toho jsou čínští výrobci hliníku sdruženi v Čínském sdružení průmyslu neželezných kovů, které je pod dohledem stranického stavebního úřadu komise SASAC a oddělení pro odvětví surovin ministerstva průmyslu a informačních technologií.

(42)

Žadatel dále tvrdí, že čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele, či jinak ovlivňuje volné působení tržních sil. V tomto ohledu podléhá odvětví hliníku celé řadě plánů, pokynů, směrnic a dalších politických dokumentů vydávaných na celostátní, regionální a obecní úrovni. Žadatel se zejména opírá o zprávu vypracovanou pro německé sdružení průmyslu neželezných kovů WVMetalle, z níž vyplývá, že „[odvětví neželezných kovů] představuje jeden ze základních prvků státního plánování v rámci Iniciativy pro strategická rozvíjející se odvětví (zahájené v roce 2009), plánu Made in China 2025 (zahájeného v roce 2015), jakož i dalších programů na vysoké úrovni“ a že čínská vláda „přímo zasahuje do tvorby cen kapitálu, práce, pozemků, surovin a základních vstupů do výrobního procesu“. V této zprávě jsou uvedeny následující zásahy čínské vlády do odvětví hliníku:

(43)

Kromě toho žadatel odkazuje na následující politiky platné v období přezkumného šetření:

(44)

Kromě uvedených plánů mají zásahy vlády v tomto odvětví mimo jiné podobu opatření souvisejících s vývozem, včetně vývozních cel, vývozních kvót, požadavků na vývozní výkonnost a požadavků na minimální vývozní ceny různých surovin pro výrobu hliníku.

(45)

Podle žadatele bylo zjištěno, že ceny klíčových vstupů, jako jsou energie a elektřina, jsou ovlivňovány různými typy zásahů státu. K dalším typům zásahů státu vedoucím k narušení trhu patří politika hromadění zásob prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv a úloha Shanghai Futures Exchange. V rámci několika šetření na ochranu obchodu bylo navíc prokázáno, že čínská vláda výrobcům hliníku soustavně přiznává různé druhy opatření státní podpory. Rozsáhlé zásahy čínské vlády v odvětví hliníku vedly k nadměrné kapacitě, což pravděpodobně nejzřetelněji ilustruje důsledky politik čínské vlády a z nich vyplývající zkreslení.

(46)

Dále žadatel zdůrazňuje nedostatečné či diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů o úpadku, obchodních společnostech nebo vlastnictví a uvádí, že pokud jde o pravidla týkající se úpadku, čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana práv věřitelů a dlužníků. Žadatel dospěl k závěru, že podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci malých rolí hliníkové fólie pro domácnost čínským pravidlům týkajícím se úpadku, obchodních společností a vlastnictví, a tudíž podléhají zkreslením vyplývajícím z diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání těchto právních předpisů.

(47)

Žadatel v žádosti rovněž tvrdí, že dochází ke zkreslení mzdových nákladů. V tomto ohledu se v žádosti uvádí, že v ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, neboť pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Na podporu tohoto tvrzení se v žádosti uvádí existence pouze jediné zákonem uznané odborové organizace, která podléhá vedení Komunistické strany Číny, a dále skutečnost, že vedoucí pozice v odborech zastávají vysocí straničtí funkcionáři ve státem vlastněných podnicích nebo manažeři v nestátních podnicích, což omezuje jejich schopnost účinně zastupovat zájmy pracujících. Kromě toho ČLR stále neratifikovala řadu významných mezinárodních úmluv Mezinárodní organizace práce a mobilitu čínské pracovní síly kromě toho ztěžuje systém registrace domácností, v jehož rámci získají přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a veřejných sociálních dávek pouze místní obyvatelé dané správní oblasti.

(48)

V žádosti je navíc zdůrazněno, že výrobci malých rolí hliníkové fólie pro domácnost mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu. Tato různá zkreslení jsou způsobena silnou přítomností státu ve finančních institucích a uměle nízkými výpůjčními náklady, které mají podpořit růst investic, což poukazuje na situaci, která je s jinými tržními ekonomikami nesrovnatelná. Čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank na trhu, které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Žadatel rovněž zjistil, že výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vede k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků.

(49)

Za druhé, v nedávných šetřeních týkajících se odvětví hliníku v ČLR (9) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (10). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví hliníku nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (11), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (12). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (13). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (14). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví hliníku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (15), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (16).

(50)

Za třetí, v posledním přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se výrobku, který je předmětem přezkumu, (17) dospěla Komise k závěru, že došlo k podstatnému zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komisi nejsou známy žádné významné strukturální změny v ČLR obecně a/nebo zejména v příslušném odvětví, které by mohly tento závěr ovlivnit.

(51)

Za čtvrté, další důkazy dostupné ve Zprávě o podstatných zkresleních v čínském hospodářství (dále jen „zpráva“) (18) vypracované Komisí podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení poukázaly na existenci podstatných zkreslení i během období přezkumného šetření.

(52)

Za páté, čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(53)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti z dostupných důkazů vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(54)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(55)

Jak je vysvětleno v 34. bodě odůvodnění, Komise dne 20. února 2025 zveřejnila poznámku ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce jsou popsány skutečnosti a důkazy, na nichž se zakládají příslušná kritéria, a příslušné zdroje. V této poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Turecko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(56)

Komise v poznámkách určila Turecko jako zemi, kterou Světová banka považuje za zemi s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. obě jsou Světovou bankou zařazeny na základě hrubého národního důchodu do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“, přičemž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(57)

K zemím uvedeným v této poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(58)

V poznámce Komise uvedla, že v případě Turecka jsou finanční údaje od výrobce hliníkové fólie pro domácnost, jakož i údaje o dovozu příslušných surovin, informace o energii a pracovní síle veřejně dostupné.

(59)

Komise hledala v databázi Orbis dostupné finanční údaje týkající se výrobní společnosti v Turecku. Snadno dostupné údaje za finanční rok 2023 byly nalezeny u výrobce hliníkových fólií pro domácnost v Turecku: Sedat Tahir A.Ş. Kromě toho má Turecko k dispozici údaje o dovozu relevantních výrobních činitelů, nákladech na elektřinu a nákladech práce.

(60)

Komise v poznámkách informovala zúčastněné strany, že v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení má v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko a údaje týkající se výše uvedené společnosti.

(61)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Turecka jako reprezentativní země a použití údajů výrobce hliníkových fólií pro domácnost v reprezentativní zemi vyjádřily.

(62)

Po zveřejnění poznámek Komise neobdržela žádné vyjádření.

(63)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(64)

S ohledem na výše uvedenou analýzu bylo zjištěno, že Turecko splnilo kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(65)

Komise v poznámce uvedla seznam výrobních činitelů, jako jsou materiály, energie a práce, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, v souladu s metodikou popsanou žadatelem a s ohledem na výrobní postup používaný v Unii. Komise dále uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na většinu výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA (21). Dále Komise uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce (22) využije turecký statistický úřad a pro stanovení nezkreslených nákladů na energie turecký regulační orgán pro trh s energií (23).

(66)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních činitelů uvedených ve zmíněné poznámce. Po zveřejnění poznámky Komise neobdržela žádné připomínky týkající se seznamu výrobních činitelů.

(67)

S ohledem na všechny informace vycházející z žádosti a následně předložené informace (uvedené v tabulce níže) analyzované Komisí byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele výrobku, který je předmětem přezkumu

(68)

Role hliníkové fólie pro domácnost se vyrábějí převíjením a řezáním velkých rolí hliníkové fólie pro domácnost na role o hmotnosti až 10 kg a jejich následným zabalením. Výrobkem je základní komodita určená k zabalení.

(69)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (26). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 36. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z ČLR do reprezentativní země zůstal objem dovozu z jiných třetích zemí reprezentativní.

(70)

Nebyly provedeny žádné úpravy o náklady na dopravu ani dovozní cla. Turecko neuplatňuje dovozní cla na dovoz hliníkových fólií ve velkých rolích z jiných zemí než z ČLR. Pokud jde o náklady na vnitrostátní dopravu materiálů, nebyly k dispozici žádné údaje z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany čínských výrobců. Jelikož byl dumping zjištěn i bez provedení těchto úprav a jakákoli úprava běžné hodnoty o náklady na vnitrostátní dopravu směrem nahoru by pouze zvýšila dumpingové rozpětí, nebyla taková úprava považována za nutnou.

(71)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise stanovila referenční hodnotu pro období šetření na základě průměrných hodinových nákladů práce za plný pracovní úvazek za rok 2022 pro hospodářskou činnost „Výroba základních kovů“ s kódem NACE 24 podle klasifikace NACE Rev. 2. Průměrné hodinové náklady práce za plný pracovní úvazek (27) činí 7,04 EUR na člověkohodinu (28).

(72)

Komise hodlá použít nejnovější dostupné údaje o cenách průmyslové elektřiny platných v Turecku od Tureckého statistického úřadu (TurkStat), které zveřejnila turecká vláda (29). Tyto údaje uvádějí průměrnou průmyslovou sazbu za rok 2023 ve výši 0,13 EUR za kWh.

(73)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(74)

Vzhledem k tomu, že v žádosti o přezkum nebyly k informace o režijních nákladech k dispozici, rozhodla se Komise konzervativně nezahrnout tyto náklady do výpočtu běžné hodnoty.

(75)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii, prodejních, režijních a správních nákladů a zisku a vzhledem k nespolupráci čínských vyvážejících výrobců použila Komise v souladu s článkem 18 základního nařízení dostupné údaje.

(76)

Na základě údajů tureckého výrobce hliníkových fólií pro domácnost, společnosti Sedat Tahir A.Ş. (30), Komise vypočítala prodejní, správní a režijní náklady (23,3 %) a zisk (8,8 %) jako procentní podíl nákladů na prodané zboží.

(77)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(78)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti o přezkum ohledně použití každého činitele (materiálů a pracovní síly) pro výrobu hliníkových fólií pro domácnost. Komise vynásobila míry spotřeby nezkreslenými jednotkovými náklady zjištěnými v reprezentativní zemi (Turecku), jak je popsáno v oddíle 3.3.2.

(79)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů přičetla Komise náklady na prodejní, režijní a správní náklady a zisk, jak je uvedeno v oddíle 3.3.5.5:

(80)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(81)

Vzhledem k nespolupráci ze strany vyvážejících výrobců z ČLR byla vývozní cena určena na základě údajů (Eurostatu (31)) o cenách CIF upravených na úroveň ceny ze závodu. Cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu.

(82)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni ceny ze závodu.

(83)

Po odečtení nákladů na námořní dopravu, pojištění a vnitrostátní dopravu, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání na úrovni ceny ze závodu, bylo možné porovnat vývozní cenu s běžnou hodnotou. Vzhledem k nedostatečné spolupráci nebylo možné zohlednit rozdíly v činitelích, které podle tvrzení a prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(84)

Na tomto základě vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činilo 28 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával. Objem dotčeného dovozu byl však velmi omezený, odpovídal 1,02 % podílu na trhu Unie, a proto byly ceny považovány za nereprezentativní. Z tohoto důvodu Komise zkoumala rovněž pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(85)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Navíc vzhledem k tomu, že během období přezkumného šetření byl dovoz hliníkových fólií pro domácnost z Číny nízký a jeho podíl na trhu Unie činil 1,02 %, analyzovala Komise rovněž pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(86)

Byly analyzovány tyto dodatečné prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, možná absorpční kapacita trhů třetích zemí a atraktivita trhu Unie.

(87)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, byla zjištění o výrobní kapacitě a volné kapacitě v Číně založena na informacích poskytnutých v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Jelikož přesné údaje o kapacitě malých rolí hliníkové fólie pro domácnost nejsou k dispozici, byla za relevantní ukazatel nadměrné kapacity rolí hliníkové fólie pro domácnost považována nadměrná kapacita velkých rolí. Jak je uvedeno výše v 68. bodě odůvodnění, k výrobě rolí hliníkové fólie pro domácnost stačí pouze nařezat velké hliníkové role.

(88)

Žadatel předložil důkazy o tom, že výrobní kapacita hliníkových fólií pro domácnost v Číně se neustále zvyšuje. Mezi případy významného rozšíření kapacity patří zvýšení kapacity společnosti Shenhuo Aluminum v provincii Jün-nan ze 451 000 na 900 000 tun a otevření nového závodu Longding Aluminum o kapacitě 100 000 tun, který se zaměřuje na výrobu baterií a lehkých fólií. Tuto přetrvávající nadměrnou kapacitu uznala jak Komise USA pro mezinárodní obchod (ITC), která v roce 2023 dospěla k závěru, že zrušení obchodních opatření by pravděpodobně vedlo k pokračování újmy, tak Čínské sdružení průmyslu neželezných kovů, které uvedlo, že v roce 2016 měla Čína více zařízení na zpracování hliníku než celý zbytek světa dohromady.

(89)

Nárůst výroby i výrobní kapacity byl výrazně vyšší než nárůst domácí spotřeby v Číně.

(90)

Podle informací uvedených v žádosti byla spotřeba hliníkových fólií pro domácnost v Číně v roce 2022 odhadována přibližně na 322 000 tun, zatímco výroba činila 450 000 tun a kapacita dosáhla 516 000 tun, což znamená volnou kapacitu 66 000 tun, což je o něco více než spotřeba v Unii, která byla v období přezkumného šetření stanovena na 62 625 tun.

(91)

Na tomto základě Komise shledala, že v ČLR jsou dostupné významné nadbytečné kapacity, a v důsledku toho je velmi pravděpodobné, že v případě zrušení antidumpingových opatření objemy dovozu výrazně vzrostou a budou vyvíjet zvýšený tlak na ceny.

(92)

V současné době platí antidumpingová opatření na dovoz hliníkových fólií pro domácnost pocházejících z Číny v různých zemích, jako jsou Argentina, Mexiko, Tchaj-wan a Spojené státy. Spojené království si po brexitu převedlo stávající opatření Unie, aby si tato cla mohlo zachovat. Existence těchto obchodních překážek znamená, že vývozci z ČLR na tyto hlavní trhy pravděpodobně nebudou vyvážet hliníkové fólie pro domácnost ve významném množství.

(93)

Indie zrušila antidumpingová cla v roce 2022 a od té doby se dovoz čínských hliníkových fólií výrazně zvýšil. Toto zvýšení vyvolalo v indickém domácím výrobním odvětví obavy z obnovení dumpingových praktik a poukázalo na možné dravé chování čínských vývozců po zrušení opatření. Dne 17. března 2025 indické ministerstvo financí oznámilo uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz hliníkové fólie z Číny ve výši 619–873 USD za tunu (32).

(94)

Vzhledem k obtížím čínských vývozců při prodeji na tyto trhy v důsledku opatření uložených těmito dalšími třetími zeměmi na dovoz hliníkových fólií pro domácnost pocházejících z Číny by se v případě, že by stávající opatření pozbyla platnosti, trh Unie stal pro čínské vývozce usilující o vývoz nadbytečné výroby a využití volné kapacity ještě atraktivnějším.

(95)

Trh Unie je pro čínské vývozce atraktivní, což dokládá skutečnost, že od uložení antidumpingových opatření se čínští vývozci snaží tato omezení obcházet. V roce 2021 byla antidumpingová opatření vztahující se na čínský dovoz rozšířena i na Thajsko, a to v návaznosti na šetření zaměřené proti obcházení opatření, které dospělo k závěru, že dceřiné společnosti čínských výrobců provádějí montážní operace, jejichž cílem je obcházet platná opatření.

(96)

Tato atraktivita je zcela zřejmá vzhledem k prodejním cenám na trhu Unie. Na základě čínských vývozních statistik uvedených v databázi GTA je průměrná prodejní cena na trhu Unie o 77 % vyšší než průměrná čínská prodejní cena na jiných třetích trzích. To svědčí o tom, že trh Unie je atraktivní z hlediska úrovně cen, jelikož vývoz do Unie vede k vyšším ziskům. Je proto pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, trh Unie by byl pro čínský vývoz ještě atraktivnější.

(97)

Z důkazů dále vyplývá, že podíl čínského dovozu hliníkových fólií do Unie na trhu se výrazně snížil, a to z 13,4 % během období původního šetření na pouhých 1,02 % během období přezkumného šetření. Tento prudký pokles poukazuje na dopad antidumpingových opatření EU. Pokud by tato opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by čínští výrobci měli kapacitu i motivaci svůj vývoz na trh Unie zvýšit, což by pravděpodobně vedlo k obnovení dumpingových praktik.

(98)

Kromě pokračování dumpingu během období přezkumného šetření analyzovaného v oddíle 3.3 a s ohledem na nízký podíl čínského dovozu na trhu ve výši 1,02 % Komise rovněž analyzovala pravděpodobnost obnovení dumpingu. V tomto ohledu Komise během období přezkumného šetření analyzovala cenovou strukturu čínského vývozu do třetích zemí.

(99)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici podrobnější veřejně dostupné informace o čínském vývozu do třetích zemí a čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, vycházela Komise z údajů databáze GTA. Údaje byly získány pomocí čínských kódů KN 7607 11 10 , 7607 11 20 a 7607 11 90 , které zahrnují jak dotčený výrobek, tak i jiné výrobky, které nespadají do oblasti působnosti šetření (hliníková fólie pro domácnost o tloušťce menší než 0,007 mm a do 0,2 mm). Tyto statistické údaje představovaly nejvhodnější dostupné údaje a byly považovány za dostatečně reprezentativní pro posouzení pravděpodobnosti obnovení dumpingu.

(100)

Podle tohoto souboru údajů byly hlavními destinacemi čínského vývozu během období přezkumného šetření Indie (88 344 tun), Mexiko (65 635 tun) a Thajsko (57 916 tun). Vývozní ceny na tyto trhy byly analyzovány za účelem stanovení cen ze závodu a cen CIF, přičemž byly použity stejné úpravy o náklady na dopravu, dodržení celních předpisů i další úpravy, jaké byly použity pro stanovení vývozní ceny v EU.

(101)

Tyto ceny byly porovnány s běžnou hodnotou stanovenou v oddílech 3.2.2 až 3.2.6 a vyjádřeny jako procentní podíl průměrné hodnoty CIF. Tak se ukázal cenový rozdíl ve výši 112 % v případě Indie, 111 % v případě Indonésie a 112 % v případě Thajska. Tyto výrazné cenové rozdíly naznačují, že čínští vývozci se chovají tak, že na vývozních trzích prodávají za nižší ceny. Pokud by tedy opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by se čínský dovoz do Unie výrazně zvýšil a vstupoval by na trh Unie za dumpingové ceny.

(102)

Šetření odhalilo, že čínský dovoz na trh Unie nadále probíhal za dumpingové ceny. Vzhledem k současnému nízkému podílu tohoto dovozu na trhu Komise rovněž posoudila pravděpodobnost obnovení dumpingu analýzou čínského vývozu na významné trhy třetích zemí. U tohoto vývozu byl rovněž zjištěn dumping, přičemž dumpingová rozpětí v případě Indie, Mexika a Thajska přesáhla 111 %.

(103)

Na základě zjištění uvedených v oddílech 3.3.1 (výrobní kapacita a volná kapacita v Číně), 3.3.2 (možná absorpční kapacita trhů třetích zemí) a 3.3.3 (atraktivita trhu Unie) dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, je vysoce pravděpodobné, že čínští výrobci by ve vývozu dotčeného výrobku do Unie za dumpingové ceny pokračovali, a dokonce by jej výrazně zvýšili.

(104)

Existují tedy závažné důkazy, které naznačují pokračování dumpingu a v každém případě velkou pravděpodobnost jeho obnovení, pokud by stávajících opatření pozbyla platnosti.

(105)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období 31 známých výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(106)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 65 540 tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako je žádost o přezkum před pozbytím platnosti, ověřené odpovědi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku a makrodotazník obsahující údaje od výrobního odvětví Unie, který poskytl žadatel.

(107)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii představující 33 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(108)

Spotřebu v Unii stanovila Komise tak, že sečetla objem prodeje výrobního odvětví Unie v Unii a celkový dovoz do Unie podle údajů Eurostatu.

(109)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(110)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 5 %. V roce 2021 prudce vzrostla o 18 %, zejména v důsledku dopadu pandemie COVID-19. V tomto období maloobchodníci upřednostňovali zboží vyráběné v EU, aby zmírnili narušení dodavatelského řetězce a kompenzovali pozastavení dovozu z Číny. Navíc vzhledem k tomu, že lidé zůstávali doma a častěji vařili, se výrazně zvýšila poptávka po výrobcích souvisejících s potravinami, včetně hliníkové fólie v rolích. Od roku 2022 – včetně období přezkumného šetření – však spotřeba začala klesat. V porovnání s rokem 2021 klesla spotřeba v Unii během období přezkumného šetření o 13 %.

(111)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na trhu Unie uvedenou výše v tabulce 2.

(112)

Dovoz z ČLR do Unie se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(113)

Navzdory nízkému podílu na trhu dovoz z Číny v posuzovaném období pokračoval a měl rostoucí tendenci. Od roku 2020, kdy byl dovoz z Číny téměř zanedbatelný, se dovoz v roce 2021 výrazně zvýšil a tento trend trval po celý rok 2022 a v období přezkumného šetření, což vedlo k celkovému zvýšení objemu prodeje z 6 tun na 640 tun během posuzovaného období, což představuje podíl na trhu ve výši 1,02 % v období přezkumného šetření.

(114)

Vzhledem k tomu, že Čína nespolupracovala, stanovila Komise ceny dovozu na základě statistických údajů Eurostatu. Na stejném základě bylo stanoveno cenové podbízení dovozu.

(115)

Průměrná cena dovozu z Číny do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(116)

Průměrné ceny čínského dovozu se během posuzovaného období zvýšily o 38 %. V roce 2021 se ceny nejprve snížily o 15 % a od roku 2022 až do období přezkumného šetření se pak zvýšily o 53 %.

(117)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci nespolupracovali, mohla Komise stanovit průměrnou cenu za tunu různých druhů výrobku pouze na základě statistických údajů Eurostatu.

(118)

Takto stanovené čínské vývozní ceny byly porovnány s váženými průměrnými prodejními cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovanými během období přezkumného šetření odběratelům na trhu Unie a upravenými na úroveň ceny ze závodu.

(119)

Výsledek tohoto srovnání vyjádřený jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku během období přezkumného šetření ukázal, že čínské vývozní ceny do Unie byly v průměru přibližně o 21 % nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie.

(120)

Jak je však uvedeno ve 113. bodě odůvodnění, vzhledem k zanedbatelnému objemu dovozu hliníkových fólií pro domácnost do Unie během období přezkumného šetření nebyly ceny tohoto prodeje považovány za reprezentativní.

(121)

Komise vzala na vědomí skutečnost, že objem dovozu z ČLR byl během období přezkumného šetření velmi nízký. Nicméně nízký objem dovozu spolu s rizikem obnovení cenových praktik působících újmu v případě zrušení opatření podporují závěr, že je vhodné, aby stávající opatření byla zachována.

(122)

Dovoz hliníkových fólií v rolích z jiných třetích zemí než z Číny pocházel především z Turecka.

(123)

(Souhrnný) objem dovozu do Unie, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu hliníkových fólií v rolích z dalších třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(124)

Objem dovozu z jiných třetích zemí než z Číny se výrazně zvýšil z 88 tun v roce 2020 na 4 892 tun během období přezkumného šetření.

(125)

Jelikož celková spotřeba Unie v posuzovaném období poklesla, zmíněný nárůst se promítl do zvýšení tržního podílu dovozu ze třetích zemí ve stejném období ze 0,1 % v roce 2020 na 8 % během období přezkumného šetření.

(126)

Průměrná cena dovozu z třetích zemí s výjimkou ČLR se v posuzovaném období zvýšila celkem o 83 %, ale zůstala pod úrovní cen výrobního odvětví Unie uvedených v tabulce 9.

(127)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí pocházel v posuzovaném období především z Turecka, Indonésie a Indie a zvýšil se z 51 na 2 703 tun, z 0 tun v roce 2020 na 427 tun během období přezkumného šetření, respektive z 13 tun na 189 tun během období přezkumného šetření.

(128)

V rámci hodnocení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byly vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(129)

Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(130)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů dodaných žadateli. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů z ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(131)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(132)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(133)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(134)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se za posuzované období snížil o 16 % a sledoval pokles spotřeby Unie. Mezi lety 2020 a 2021 došlo k nárůstu, který se připisuje pozitivním účinkům pandemie COVID-19. V tomto období se maloobchodníci v reakci na narušení dodavatelského řetězce a pozastavení dovozu z Číny zaměřili na zajištění dostupnosti výrobků.

(135)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 8 %. Mezi lety 2020 a 2021 došlo k nárůstu (v důsledku zvýšení počtu směn), který se připisuje pozitivním účinkům zotavení po pandemii COVID-19.

(136)

Využití kapacity se v posuzovaném období zvýšilo o 9 %.

(137)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu (v tunách)

(138)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během posuzovaného období snížil o 5 %, což odpovídá trendu spotřeby v Unii. Prodej v Unii se v roce 2021 nejprve zvýšil o 12 % z důvodů vysvětlených ve 111. a 136. bodě odůvodnění a od roku 2021 do období přezkumného šetření se snížil o 17 %.

(139)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období snížil o 9 procentních bodů ze 100 % na 91 %.

(140)

Během posuzovaného období se spotřeba v Unii zvýšila o 5 %, zatímco výroba a prodej výrobního odvětví Unie se snížily o 16 %, resp. 5 %, a podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl o 8 %.

(141)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(142)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se během posuzovaného období snížila o 14 %, v čemž se odráží významná souvislost mezi počtem zaměstnanců podílejících se na výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a objemem výroby v Unii. V tomto období došlo nejprve k nárůstu od roku 2020 do roku 2021 o 11 % a poté mezi rokem 2021 a obdobím přezkumného šetření k poklesu o 15 procentních bodů.

(143)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance vykazovala v posuzovaném období klesající tendenci.

(144)

Všechna dumpingová rozpětí stanovená během období přezkumného šetření byla podstatně vyšší než nepatrná. Zároveň byla úroveň dovozu během období přezkumného šetření velmi omezená a představovala pouze 1 % podílu na trhu. Dopad velikosti skutečného rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie byl proto dosti omezený. Šetření se proto zaměřilo na posouzení pravděpodobnosti obnovení a přetrvání dumpingu, jakož i pravděpodobnosti obnovení újmy, pokud by stávající antidumpingová opatření byla zrušena nebo změněna. Tento přístup byl nezbytný k vyhodnocení možného budoucího dopadu na domácí výrobní odvětví a k zajištění trvalé účinnosti opatření na ochranu obchodu.

(145)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii (v EUR za tunu)

(146)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období zvýšily o 63 %. Nejprve se v období od roku 2020 do roku 2021 mírně zvýšily, a to o 4 %, a poté v období přezkumného šetření ve srovnání s rokem 2021 prudce vzrostly o 59 %.

(147)

Jednotkové výrobní náklady se během posuzovaného období zvýšily o 55 % a měly podobný trend jako prodejní cena. V letech 2020 až 2021 se výrobní náklady zvýšily o 13 %. Prudký nárůst jednotkových výrobních nákladů v období přezkumného šetření byl způsoben strmým nárůstem cen energií a komodit v důsledku oživení celosvětové poptávky po pandemii COVID-19 a vojenské agrese na Ukrajině. Přestože výrobní náklady v posuzovaném období výrazně vzrostly, výrobní odvětví Unie bylo s výjimkou roku 2021 schopno odpovídajícím způsobem zvýšit své prodejní ceny, aby zůstalo ziskové.

(148)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(149)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce snížily o 24 %. Zatímco počet zaměstnanců v období přezkumného šetření klesl, jak je uvedeno ve 142. bodě odůvodnění, průměrné náklady na zaměstnance se ve srovnání s rokem 2020 zvýšily.

(150)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(151)

Během posuzovaného období se zásoby hliníkových fólií pro domácnost výrobního odvětví Unie snížily o 38 %. Zásoby dosáhly v roce 2022 nejvyšší hodnoty 18 % a během období přezkumného šetření prudce poklesly o 56 procentních bodů. Je to v souladu s poklesem výroby a výrobní kapacity.

(152)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(153)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(154)

Ziskovost výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období celkově zvýšila o dva procentní body z 6 % na 8 %. V roce 2021 se nejprve snížila z 6 % na –2 % a poté se v roce 2022 zvýšila na 5 % a v období přezkumného šetření na 8 %.

(155)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku byl během posuzovaného období stoupající, přičemž došlo k nárůstu o 99 %. V letech 2020 až 2021 se nejprve snížil o 112 % a od té doby se až do období přezkumného šetření zvyšoval.

(156)

Od roku 2020 do období přezkumného šetření se investice snížily o 46 %. Investice byly obecně zaměřeny na zlepšení kvality a ekologizaci výroby. Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Návratnost investic v posuzovaném období prudce kolísala. Od roku 2020 do období přezkumného šetření se výkyvy pohybovaly od –114 % do 189 %. Od roku 2020 do roku 2021 výrazně poklesla, poté následovalo silné oživení v období přezkumného šetření a dosáhla úrovně 110 procentních bodů nad výchozím bodem posuzovaného období v roce 2020.

(157)

Platná opatření zajistila ochranu výrobního odvětví Unie a umožnila mu zvýšit jeho podíl na trhu, zvýšit ceny v souladu se zvýšením nákladů a dosáhnout ziskové úrovně a pozitivní návratnosti investic na konci posuzovaného období.

(158)

Na druhé straně výrobní odvětví Unie zaznamenalo pokles výroby, výrobní kapacity a klesající využití kapacity.

(159)

Čínští vývozci navíc navzdory platným opatřením nadále vyváželi dotčený výrobek v rostoucím objemu, a to ze zanedbatelného množství v roce 2020 na 640 tun během období přezkumného šetření, a zvyšovali svůj podíl na trhu, který se v tomto období zvýšil z téměř 0 % na 1 %.

(160)

Současně se dovoz z třetích zemí v posuzovaném období zvýšil jak z hlediska absolutního objemu, tak z hlediska podílu na trhu. Přestože průměrné ceny tohoto dovozu byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie, Komise, jak je uvedeno ve 127. bodě odůvodnění, dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Vzhledem k cenovému podbízení a rostoucímu objemu takového dovozu však existuje riziko, že v případě neexistence opatření by tento dovoz mohl výrobnímu odvětví Unie způsobit podstatnou újmu v budoucnu.

(161)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(162)

Komise ve 161. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy způsobené dumpingovým dovozem z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(163)

Navzdory stávajícím opatřením se ukázalo, že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce i nadále atraktivní jak z hlediska velikosti, tak z hlediska cen. Čínský dovoz dotčeného výrobku nadále vstupoval na trh Unie za výrazně dumpingové ceny. Značná volná kapacita v Číně spolu s opatřeními na ochranu obchodu, která jsou na několika trzích třetích zemí uplatňována vůči čínským vyvážejícím výrobcům – což poukazuje na konzistentní vzorec dumpingu – naznačuje, že by pravděpodobně byla obnovena újma, že pokud by antidumpingová opatření pozbyla platnosti, bylo by velmi pravděpodobné, že by čínský vývoz do Unie rychle získal podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie, které by čelilo okamžitému poklesu objemu prodeje a zvýšení fixních jednotkových nákladů. Zvýšení fixních nákladů v kombinaci s poklesem prodejních cen na zmenšujícím se trhu by situaci pro výrobní odvětví Unie okamžitě zhoršilo. V důsledku toho by se výrobní odvětví Unie stalo ztrátovým, celková hospodářská situace výrobního odvětví Unie by byla nepříznivě ovlivněna a podstatná újma spojená s dumpingovým/subvencovaným dovozem by se obnovila.

(164)

Objem dovozu z jiných třetích zemí než z Číny se výrazně zvýšil z 88 tun v roce 2020 na 4 892 tun během období přezkumného šetření.

(165)

Jelikož celková spotřeba Unie v posuzovaném období poklesla, zmíněný nárůst se promítl do zvýšení tržního podílu dovozu z jiných třetích zemí ve stejném období z 0,1 % v roce 2020 na 8 %.

(166)

Přestože čínské dovozní ceny vykazovaly v posuzovaném období rostoucí trend, zůstávaly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie. V porovnání s cílovou cenou Unie je rozdíl ještě výraznější. Během období přezkumného šetření činila průměrná cena čínského dovozu 5 246 EUR za tunu, zatímco průměrná prodejní cena v Unii činila 5 674 EUR za tunu a cílová cena byla stanovena na 5 708 EUR za tunu. Toto přetrvávající cenové podbízení, zejména ve vztahu k cílové ceně, naznačuje, že čínský dovoz i nadále vyvíjí tlak na snižování cen na trhu Unie. Vzhledem k tomuto cenovému rozdílu a při absenci opatření na ochranu obchodu existuje jasné riziko, že by toto cenové podbízení mohlo v budoucnu vést k podstatné újmě pro výrobní odvětví Unie.

(167)

Komise rovněž analyzovala, zda čínské vážené vývozní ceny do třetích zemí mimo Unii upravené na cenu při vykládce v Unii neznamenaly prodej výrobnímu odvětví Unie pod cenou ve srovnání s cílovou cenou výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských vývozců vycházela Komise ve své analýze z údajů uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti. Analýzou byly zjištěny čtyři třetí země, v nichž čínští vyvážející výrobci prodávali dotčený výrobek během období přezkumného šetření za ceny přibližně o 35 % nižší, než byla průměrná cílová cena výrobního odvětví Unie.

(168)

Jak je vysvětleno v oddíle 3.3.1, v ČLR existují významné nadbytečné kapacity, které výrazně převyšují celkovou spotřebu Unie během období přezkumného šetření. Kromě toho Komise nezjistila žádné skutečnosti, které by mohly naznačovat významné zvýšení domácí poptávky po výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR nebo na trhu jiné třetí země v blízké budoucnosti. Komise proto dospěla k závěru, že domácí poptávka v ČLR ani na trzích jiných třetích zemí nemůže dostupnou kapacitu v ČLR absorbovat.

(169)

Na závěr analýza na základě dostupných údajů prokázala, že čínští vyvážející výrobci byli schopni prodávat za ceny výrazně nižší, než byla cílová cena Unie. Vzhledem k významným volným kapacitám, které jsou v Číně k dispozici, bylo rovněž konstatováno, že by se potenciálně mohly vyrábět velké objemy hliníkových fólií v rolích, které by se prodávaly na trhu EU. Komise proto dospěla k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští vývozci by mohli vyvíjet značný cenový tlak, a způsobit tak výrobnímu odvětví Unie újmu.

(170)

Dalším ukazatelem atraktivity trhu Unie je skutečnost, že od zavedení opatření došlo ze strany čínských vývozců k pokusům o obcházení, jež byly zjištěny a neutralizovány v roce 2021. Při šetření zaměřeném proti obcházení opatření (33) Komise zjistila, že thajští výrobci, o nichž je známo, že vyvážejí své výrobky do Unie, jsou všichni dceřinými společnostmi čínských výrobců hliníkových fólií pro domácnost, kteří při vývozu z ČLR podléhají antidumpingovým clům.

(171)

Průměrné ceny dovozu z třetích zemí s výjimkou ČLR se v posuzovaném období zvýšily o 83 %, ale zůstaly výrazně pod úrovní cen výrobního odvětví Unie uvedených v tabulce 9.

(172)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí pocházel v posuzovaném období především z Turecka, Indonésie a Indie.

(173)

Průměrné ceny dovozu z ČLR se mezi lety 2020 a 2021 snížily o 15 % a v roce 2022 a během období přezkumného šetření výrazně vzrostly.

(174)

Jak je uvedeno ve 113. bodě odůvodnění, vzhledem k zanedbatelnému objemu dovozu hliníkových fólií pro domácnost do Unie během období přezkumného šetření nebyla cena tohoto prodeje považována za reprezentativní a nemohla být použita k vyvození závěrů ohledně cen dovozu z ČLR do Unie a cenového chování vyvážejících výrobců.

(175)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistence opatření by pravděpodobně vedla ke značnému navýšení dumpingového dovozu z ČLR za cenu působící újmu. Pokud by opatření pozbyla platnosti, bylo by oživení výrobního odvětví Unie zmařeno.

(176)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(177)

Během posuzovaného období se vývoz výrobců v Unii zařazených do vzorku snížil o 40 % a průměrné ceny se zvýšily o 60 %. Vývoz výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se výrazně snížil a vyvíjel se podobně jako celková výroba v Unii, která poklesla o 16 %.

(178)

Celkově byl učiněn závěr, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie byla záporná.

(179)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(180)

Ačkoli antidumpingová opatření měla zmírňující účinek na objem dumpingového dovozu vstupujícího na trh Unie, jak je uvedeno v oddíle 4.6.2.9, výrobní odvětví Unie zůstalo v nestabilní situaci, což dokládají negativní trendy týkající se ukazatelů újmy, jako je výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, zaměstnanost, prodej na vývoz a investice.

(181)

Pokud by opatření pozbyla platnosti, je pravděpodobné, že by příliv značného objemu dumpingového dovozu z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie další újmu. Lze očekávat, že tento příliv by způsobil, kromě jiného, ztrátu podílu na trhu Unie, pokles prodejních cen v Unii, nižší využití kapacity v Unii a celkově vážné zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie.

(182)

Komise tedy dospěla k závěru, že zachování platných antidumpingových opatření by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(183)

Komise se obrátila na všechny známé uživatele a dovozce, kteří nejsou ve spojení. Žádný uživatel ani dovozce, který není ve spojení, se nepřihlásil a nespolupracoval při tomto šetření poskytnutím odpovědi na dotazník. Vzhledem k nedostatečnému zájmu ze strany uživatelů a dovozců, kteří nejsou ve spojení, a jelikož neexistují žádné náznaky, že by se změnily závěry dosažené v předchozích šetřeních, se mělo za to, že zachování opatření není v rozporu se zájmem uživatelů a dovozců.

(184)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz hliníkových fólií v rolích z ČLR nebyla zachována.

(185)

Po poskytnutí informací se žadatelé vyjádřili k rozhodnutí Evropské komise zachovat antidumpingová cla na role hliníkových fólií z Číny a uvedli, že zachování opatření posílí spravedlivou hospodářskou soutěž, zabrání narušení trhu a podpoří pokračující oživení a udržitelnost výrobců v Unii. Komise vzala tuto připomínku na vědomí.

(186)

Ze závěrů Komise o přetrvání a obnovení dumpingu, obnovení újmy a o zájmu Unie vyplývá, že antidumpingová opatření, která se vztahují na dovoz hliníkových fólií v rolích pocházejících z ČLR, by měla být zachována.

(187)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílným celním sazbám hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 5 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(188)

Ačkoli je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla a osvobození na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 5 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby nebo osvobození od cla odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(189)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(190)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(191)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (34). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(192)

Vývozce nebo výrobce, který nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se v současnosti uplatňuje na jeho vývoz, může Komisi požádat, aby se na něj vztahovalo antidumpingové clo pro spolupracující společnosti, které nejsou zahrnuty do vzorku. Komise by měla takovéto žádosti vyhovět, pokud jsou splněny tři podmínky. Nový vyvážející výrobce by musel prokázat, že: i) nevyvážel dotčený výrobek do Unie během období, které bylo použito pro stanovení výše cla, jež se uplatňuje na jeho vývoz; ii) není ve spojení se společností, která tak činila, a na kterou se tudíž vztahují antidumpingová cla, a iii) vyvážel dotčený výrobek posléze nebo se smluvně neodvolatelně zavázal k vývozu podstatného množství výrobků do Unie.

(193)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 (35), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(194)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,