(EU) 2025/1711Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/1711 ze dne 4. srpna 2025 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz vysokotlakých bezešvých ocelových lahví pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 6. prosince 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu vysokotlakých bezešvých ocelových lahví pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 24. října 2024 pět společností, a to Cylinders Holding a.s., Dalmine S.p.A. (Tenaris), Eurocylinder Systems AG, Faber Industrie S.p.A. a Worthington Cylinders GmbH (dále jen „žadatelé“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie vyrábějící vysokotlaké bezešvé ocelové lahve ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2025/531 (3) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku.

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

Výběr vzorku výrobců v Unii

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Vzorek vybrala Komise na základě reprezentativnosti z hlediska objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v EU během období šetření. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 47 % odhadované celkové výroby v EU a 42 % odhadovaného celkového množství prodeje obdobného výrobku v EU. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

Výběr vzorku dovozců, kteří nejsou ve spojení

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení.

(9)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytl, ani nesouhlasil se zařazením do vzorku.

Výběr vzorku vyvážejících výrobců

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Čínské lidové republice, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(11)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo dvacet vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří představují 54,4 % odhadovaného celkového vývozu do Unie. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek sestávající ze dvou vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(12)

Žadatelé sice souhlasili s výběrem prvního vyvážejícího výrobce, který má ze dvou vybraných skupin společností největší objem výroby, ale uvedli, že druhý vyvážející výrobce by měl být nahrazen, protože vyrábí převážně protipožární vybavení, jako jsou hasicí přístroje. Žadatelé proto navrhli dvě alternativní spolupracující společnosti z následujících důvodů:

(13)

Dále žadatelé upozornili na to, že s výběrem dvou společností do vzorku se pojí rizika v případě, že jedna z nich nebude spolupracovat.

(14)

Podle dostupných informací však druhá vybraná skupina společností vyráběla širší sortiment výrobků, nejen protipožární vybavení. Připomínky týkající se dostupné výrobní kapacity a přítomnosti dvou navrhovaných alternativních společností na trhu EU buď nebylo možné v této fázi ověřit, nebo nebyly podloženy žádnými důkazy. Dva předběžně vybraní vyvážející výrobci navíc potvrdili, že jsou při šetření pevně odhodláni spolupracovat.

(15)

Na základě dostupných informací nebylo nutné navrhovaný vzorek měnit. Konečný vzorek představoval 37,5 % odhadovaného celkového objemu vývozu vysokotlakých bezešvých ocelových lahví z Čínské lidové republiky do Unie v období šetření.

(16)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(17)

Žadatel dále v podnětu poskytl dostatečné důkazy prima facie o zkresleních na trhu surovin v Číně, která se týkala dotčeného výrobku. Proto se toto šetření zabývalo těmito zkresleními na trhu surovin, jak bylo oznámeno v oznámení o zahájení, aby se určilo, zda se v souvislosti s Čínou použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení. Komise proto zaslala čínské vládě dodatečné dotazníky zaměřené na toto hledisko.

(18)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii, dovozcům, uživatelům a vyvážejícím výrobcům v Čínské lidové republice. Rovněž zaslala dotazník obchodníkovi, který není ve spojení a jehož prostřednictvím jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku prodával dotčený výrobek na vývoz do EU. Tyto dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (4).

(19)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(20)

Šetření o dumpingu a újmě se týkalo období od 1. října 2023 do 30. září 2024 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(21)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, jsou prázdné vysokotlaké bezešvé ocelové láhve, včetně hasicích přístrojů, na stlačený nebo zkapalněný plyn, z oceli, jakéhokoli průměru a objemu, též se závitem, bez ohledu na vnitřní povrchovou úpravu, bez ohledu na vnější povrchovou úpravu a tvar, též s vloženým vakem na plyn, bez ohledu na to, zda jsou opatřeny ventilem, hrdlovým kroužkem, patním kroužkem nebo potrubní spojkou, též navzájem spojené za účelem vytvoření svazku (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(22)

Lahve na jedno použití o objemu nejvýše 120 ml, na které se vztahuje evropská norma EN 16509:2014 a/nebo číslo UN 2037 přidělené Výborem odborníků OSN pro přepravu nebezpečných věcí, jsou z definice výrobku vyloučeny.

(23)

Vysokotlaké bezešvé lahve mají širokou škálu použití: pro hasicí přístroje, průmyslové plyny (např. svařování a řezání, potraviny a nápoje), medicinální plyny pro nemocnice a zdravotnictví, elektronické a speciální plyny, vzduch k dýchání pro boj proti požárům, hašení požárů, potápění a alternativní paliva včetně stlačeného zemního plynu (CNG) a vodíku.

(24)

Dotčeným výrobkem jsou vysokotlaké bezešvé láhve na stlačený nebo zkapalněný plyn, z oceli, jakéhokoli průměru a objemu, též se závitem, bez ohledu na vnitřní povrchovou úpravu, bez ohledu na vnější povrchovou úpravu a tvar, též s vloženým vakem na plyn, bez ohledu na to, zda jsou opatřeny ventilem, hrdlovým kroužkem, patním kroužkem nebo potrubní spojkou, též navzájem spojené za účelem vytvoření svazku, v současnosti kódů KN ex 7311 00 11 , ex 7311 00 13 , ex 7311 00 19 a ex 7311 00 30 (kódy TARIC 7311 00 11 15, 7311 00 11 80, 7311 00 13 15, 7311 00 13 80, 7311 00 19 15, 7311 00 19 80, 7311 00 30 15 a 7311 00 30 80) (dále jen „dotčený výrobek“).

(25)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(26)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(27)

Podle výše uvedené definice výrobku jsou předmětem tohoto šetření vysokotlaké bezešvé lahve na stlačený nebo zkapalněný plyn.

(28)

Po zahájení šetření jeden vyvážející výrobce, společnost Zhejiang Winner Fire Fighting Equipment Co., Ltd., tvrdil, že do definice výrobku, který je předmětem šetření, nespadají hasicí přístroje kódu KN 8424 10 00 . Komise připomněla, že kódy KN a TARIC byly uvedeny pouze pro informaci. Rozsah tohoto šetření proto vycházel z definice výrobku, který je předmětem šetření, obsažené v bodě 2 oznámení o zahájení. Proto se mělo za to, že hasicí přístroje, které mají stejné fyzikální a chemické vlastnosti jako vysokotlaké bezešvé lahve, spadají do definice výrobku, který je předmětem šetření.

(29)

Společnost Zhejiang Winner Fire Fighting Equipment Co., Ltd. dále tvrdila, že by se nemělo mít za to, že do definice výrobku, který je předmětem šetření, spadají natlakované hasicí přístroje, tj. naplněné různými suchými a mokrými chemickými látkami.

(30)

Komise dne 6. března 2025 zveřejnila informační poznámku (5), v níž vysvětluje, že:

(31)

Žadatelé uvedli, že naplněné nebo natlakované hasicí přístroje se s největší pravděpodobností skládají převážně ze svařovaných lahví nebo jiných neocelových lahví, a proto nespadají do rozsahu šetření. Žadatelé sice uznali, že neexistují rozdíly mezi vysokotlakými bezešvými lahvemi používanými k hašení požárů a vysokotlakými bezešvými lahvemi používanými k jiným účelům (např. lahve na CO2 pro potravinářský a nápojový průmysl) a že se na oba tyto výrobky vztahují stejné technické normy, nicméně namítali, že naplněné vysokotlaké bezešvé lahve by měly být zahrnuty do definice výrobku. Tvrdili, že vyloučení těchto lahví by nepřiměřeně zúžilo definici dotčeného výrobku v tomto šetření a vzniklo by riziko obcházení.

(32)

Žadatelé konkrétně uvedli, že se definice výrobku vztahuje na svazky lahví, přitom se nevztahuje na rám používaný k sestavení lahví do svazku. Stejně tak se definice výrobku vztahovala i na acetylenové lahve, přestože obsahují porézní materiál k zadržení acetonové náplně, neboť výrobek splňoval všechna kritéria výrobku vymezená v definici dotčeného výrobku uvedené v oznámení o zahájení.

(33)

Závěrem se žadatelé domnívali, že by Komise měla výše uvedené objasnění výrobku opětovně přezkoumat.

(34)

Komise nejprve uvedla, že ani v podnětu, ani v následném oznámení o zahájení nebylo uvedeno, že by se výrobek, který je předmětem šetření, týkal naplněných lahví.

(35)

Šetření rovněž odhalilo, že odběratelé vysokotlakých bezešvých lahví často k tomu, aby byl dotčený výrobek vhodný pro konečné použití, ať už jako hasicí přístroj nebo nádoba na chemické výrobky, prováděli montáž a plnění.

(36)

Navíc vzhledem k obzvláště nákladným a těžkopádným požadavkům na bezpečnost a ochranu, které se vztahují na mezikontinentální přepravu vysoce nebezpečného zboží, jako jsou naplněné vysokotlaké bezešvé lahve, byla údajná rizika obcházení shledána jako omezená.

(37)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla tvrzení předložená žadateli zamítnuta.

(38)

Jeden vyvážející výrobce nezařazený do vzorku, společnost Leebucc (Tianjin) Hydraulics Equipment Co., Ltd., požádal o vyloučení těles akumulátorů z rozsahu šetření. Tato strana předložila následující argumenty:

(39)

Žadatelé tvrdili, že:

(40)

Společnost Leebucc (Tianjin) Hydraulics Equipment Co., Ltd. tvrdila, že požadovala vyloučení těles akumulátorů z rozsahu šetření v návaznosti na ověřování na místě a že lhůty pro vyjádření k definici výrobku by měly být považovány za „měkkou“ lhůtu na rozdíl od přísnější zákonné lhůty stanovené v základním nařízení.

(41)

Společnost Leebucc (Tianjin) Hydraulics Equipment Co., Ltd. trvala na tom, že existují rozdíly mezi polotovarem (tělesem akumulátoru) a hotovým výrobkem (akumulátorem), což byl rozhodující faktor pro určení podobnosti mezi tělesem akumulátoru a akumulátorem a lahví pro plynárenský průmysl. Dále tvrdila, že polotovar by neměl být pro účely výpočtu dumpingu srovnáván s hotovým výrobkem. V neposlední řadě tato společnost tvrdila, že těleso akumulátoru je navrženo specificky tak, aby šlo dohromady s navrženým akumulátorem, přičemž v obou případech jsou vyžadovány zvláštní certifikáty, a vyvodila závěr, že těleso akumulátoru nelze nahradit vysokotlakými bezešvými ocelovými lahvemi pro plynárenský průmysl a nelze jej použít jako komerční výrobek propuštěný do oběhu na trhu EU.

(42)

Komise analyzovala žádost o vyloučení na základě údajů předložených dotčenou stranou a dospěla k předběžnému závěru, že tělesa akumulátorů spadají do definice výrobku, jak je uvedena v 21. bodě odůvodnění, a mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako ostatní lahve. Kromě toho se na ně vztahovala definice dotčeného výrobku a byly uvedeny v kontrolních číslech výrobku, která Komise použila pro výpočet dumpingového rozpětí a rozpětí újmy, což tělesa akumulátorů správně identifikuje a odpovídajícím způsobem umožňuje Komisi provést spravedlivé srovnání cen výrobců v Unii a v Číně. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(43)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínskou lidovou republikou (dále jen „ČLR“) byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy, které poukazovaly na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(44)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě výrobku. Příslušné informace předložilo devět vyvážejících výrobců.

(45)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace týkající se vstupů používaných k výrobě vysokotlakých bezešvých ocelových lahví a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(46)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Brazílii. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a první odrážce základního nařízení.

(47)

Dne 13. února 2025 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě dotčeného výrobku, jako jsou suroviny, práce a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila možné reprezentativní země a jako vhodné reprezentativní země určila Brazílii, Argentinu a Turecko. Komise k první poznámce obdržela připomínky, jak je uvedeno ve 116. až 131. bodě odůvodnění.

(48)

Dne 7. března 2025 informovala Komise prostřednictvím druhé poznámky (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk stanoví na základě dostupných informací o daném odvětví. Komise k druhé poznámce obdržela připomínky, jak je uvedeno ve 132. až 145. bodě odůvodnění.

(49)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(50)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(51)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(52)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v Čínské lidové republice (dále jen „ČLR“) (6) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(53)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (7). Komise především dospěla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, přetrvává nejen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (8), ale čínská vláda rovněž může zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (9). Komise rovněž shledala, že fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích i při dodávkách surovin a vstupů. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (10). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (11). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (12), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (13).

(54)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření zkoumala, zda je kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu (14) (dále jen „zpráva“), který vychází z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazy dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(55)

V podnětu byly doloženy příklady prvků naznačujících existenci zkreslení uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) první až šesté odrážce základního nařízení a uvádělo se v něm, že tržní podmínky, zejména náklady a ceny, v čínském ocelářském průmyslu nejsou řízeny tržními silami nabídky a poptávky, ale jsou narušovány státními zásahy do hospodářství.

(56)

V podnětu byly také uvedeny odkazy na příslušné části zprávy a byly v něm zdůrazněny tyto skutečnosti:

(57)

V odvětví oceli, a to i na trhu s dotčeným výrobkem, působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny. V této souvislosti žadatelé poukázali na vliv, který stát uplatňuje jak prostřednictvím celkové přítomnosti Komunistické strany Číny v čínských podnicích, tak prostřednictvím její významné role ve sdruženích.

(58)

Za prvé, v podnětu bylo uvedeno, že čínské hospodářství funguje především prostřednictvím státních podniků, které se podílejí na 25 % čínského HDP (15). Na podporu tohoto tvrzení žadatelé poznamenali, že státní podniky jsou také hlavním nástrojem, který umožňuje státu přímo provádět své politiky na trhu. Pokud jde o odvětví oceli, které produkuje hlavní surovinu pro výrobu dotčeného výrobku, bylo navíc uvedeno, že státní podniky se na produkci v tomto odvětví podílejí 40 %. Čtyři z deseti největších výrobců oceli jsou ve skutečnosti státní podniky, mezi něž patří Baowu Steel Group, HBIS Group, Ansteel Group a Shougang (16). Žadatelé rovněž upozornili na další menší státní podniky, jako jsou Maanshan iron & Steel Company Limited, Batou Steel Group a CITIC Pacific Special Steel, které jsou rovněž velmi důležité jako přímý zdroj oceli pro výrobce vysokotlakých bezešvých ocelových lahví v Číně.

(59)

Za druhé, žadatelé zmínili klíčovou roli intervencionismu čínské vlády prostřednictvím sdružení. Bylo poukázáno na to, že to platí zejména pro odvětví oceli, a tedy i pro trh s vysokotlakými bezešvými ocelovými lahvemi. Je tomu tak proto, že v odvětví oceli je známo, že sdružení „vykonávají funkci prostředníka a spojovacího článku mezi vládou a členy“ (17). V této souvislosti žadatelé uvedli, že ačkoli neexistuje žádné zvláštní obchodní sdružení pro odvětví vysokotlakých bezešvých ocelových lahví, které by provádělo průmyslové politiky, existují jiné subjekty, jako například Národní technický výbor pro standardizaci plynových lahví (dále jen „TC31“) a Čínské sdružení pro kontrolu speciálních zařízení (dále jen „CASEI“), které přímo provádějí vnitrostátní normy a předpisy platné pro výrobce vysokotlakých bezešvých ocelových lahví (18).

(60)

Vliv čínské vlády v odvětví oceli se projevuje i ve výrobě dotčeného výrobku, což jí umožňuje uplatňovat vliv v celém hodnotovém řetězci a mít nad ním kontrolu.

(61)

Pokud jde o přítomnost státu v podnicích, která mu umožňuje ovlivňovat ceny a náklady, žadatelé poznamenali, že jak veřejné, tak soukromé společnosti zapojené do výroby oceli obecně, a zejména vysokotlakých bezešvých ocelových lahví, jsou pod rozsáhlou kontrolou čínské vlády, což vede k tomu, že stát v těchto odvětvích zkresluje ceny a náklady. Žadatelé tvrdili, že členové Komunistické strany Číny jsou obecně přítomni jak ve státních podnicích, tak v soukromých podnicích, což konkrétně vede k tomu, že se Komunistická strana Číny podílí nejen na výběru vedoucích pracovníků, ale také na výběru lidských zdrojů.

(62)

Žadatelé dále poznamenali, že ve státních podnicích mají organizace na úrovni strany povinnost provádět zásady a politiku strany. To je zajištěno přítomností stranických buněk v podnicích, které jsou povinny zřídit disciplinární oddělení, jež zajišťuje uplatňování pokynů čínské vlády. Kromě toho podnět upozornil na podobnou situaci u soukromých společností. Bylo totiž zjištěno, že v roce 2017 v 70 % z 1,86 milionu soukromých společností byly přítomny buňky Komunistické strany Číny, v jejichž rámci „rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí“ (19).

(63)

Kromě toho bylo uvedeno, že Komunistická strana Číny požaduje zavádění jednotek známých jako „Sjednocené fronty“, které mají intenzivněji prosazovat vliv a ideologii Komunistické strany Číny v soukromých společnostech tím, že se vytvoří „moderní podnikový systém s čínskými charakteristikami“. Žadatelé citovali zejména místopředsedu Celočínské federace průmyslu a obchodu, který vysvětlil, že tento systém „integruje vedení strany do všech aspektů veřejného života a začleňuje stranickou organizaci do struktury řízení společnosti“. Rovněž poznamenal, že na straně soukromého ekonomického systému „musí dodržovat a posilovat celkové vedení strany“. Žadatelé uvedli, že v roce 2023 byly stranické jednotky přítomny v 92 % z 500 největších čínských soukromých podniků.

(64)

Žadatelé rovněž zmínili, že čínská vláda ovlivňuje také jmenování klíčových vedoucích pracovníků a zaměstnanců v oblasti lidských zdrojů jak ve státních podnicích, tak v soukromých společnostech.

(65)

Ve státních podnicích například Komunistická strana Číny rozšiřuje svou kontrolu prostřednictvím postupu jmenování klíčových vedoucích pracovníků. Žadatelé konkrétně uvedli, že v souladu s nařízením o práci základních organizací státních podniků Komunistické strany Číny „[f]unkci tajemníka stranického výboru (stranické skupiny) a předsedy zpravidla zastává jedna osoba a generální ředitel, který je členem strany, vykonává funkci zástupce tajemníka“ (20). Nařízení podobně vyžaduje, aby ve společnosti „bez představenstva a pouze s výkonnými řediteli“ byl výkonným ředitelem tajemník stranického výboru a v „nesamostatných podnicích“ tuto funkci vykonával náměstek generálního ředitele.

(66)

Pokud jde o soukromé společnosti, v podnětu se uvádí, že se jim rovněž doporučuje, aby zřídily mechanismus dohledu vedený stranickou buňkou s disciplinárními pravomocemi, který zajistí „zavedení systému dodržování předpisů podniky a podnikového řízení, varování a vzdělávání vedoucích pracovníků a ostatních zaměstnanců, dohled a řízení zaměstnanců“. Mechanismus dohledu by měl mít také pravomoci ve vztahu k vedoucím kádrům a zaměstnancům, a „regulovat tak […] využívání pravomocí“ (21).

(67)

Žadatelé sdělili, že tato zkreslení nejsou přítomna pouze ve společnostech vyrábějících výrobek, který je předmětem šetření, ale také v jeho předcházejícím výrobním odvětví, konkrétně v odvětví oceli. Důvodem je nejen vlastnictví a přítomnost státu, ale také různé konsolidační politiky, které vedly k megafúzím, jako byla ta, která se uskutečnila v roce 2016 a do níž se zapojily společnosti Boasteel Group Corp a Wuhan Iron and Steel Group Corp, které se spojily do skupiny Baowu Steel Group. V tomto případě je předseda správní rady nejen tajemníkem Komunistické strany Číny, ale také předsedou podnikové odborové organizace.

(68)

V důsledku toho žadatelé dospěli k závěru, že společnosti působící v odvětví vysokotlakých bezešvých ocelových lahví a odvětví oceli jsou silně vázány na čínskou vládu. Tento intervencionismus narušuje dynamiku trhu a ovlivňuje stanovování cen a nákladů.

(69)

Žadatelé rovněž uvedli, že veřejné politiky či opatření pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil. Tvrdili, že čínská vláda zavedla systém plánování, který přímo podporuje výrobní odvětví dotčeného výrobku a předcházející odvětví, mezi nimiž je i odvětví oceli, což má za následek silný vliv na tržní síly. Žadatelé zdůraznili, že tyto plány jsou závazné, neboť jejich provádění je nařízeno zákonem, a to i na ústavní úrovni. Žadatelé uvedli, že tento systém plánování vede k tomu, že jsou „zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami“ (22).

(70)

Jde-li o odvětví oceli, žadatelé znovu uvedli několik nařízení Komise, která potvrzují zkreslení, zejména pokud jde o klíčové složky vysokotlakých bezešvých ocelových lahví. Žadatelé se zejména odvolávali na zprávu týkající se strategického významu plánu rozvoje surovin a 14. pětiletý plán pro sociální a hospodářský rozvoj.

(71)

Žadatelé rovněž uvedli, že nedochází k uplatňování práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví nebo že toto právo je vymáháno diskriminačně a nedostatečně. Dále tvrdili, že právní předpisy o úpadku jsou v Číně nedostatečně prosazovány. To údajně vyplývá z úzkého vztahu mezi insolvenčními správci a místní správou a z celkového vlivu vlády na podnikové záležitosti. Bylo konstatováno, že to rovněž napomáhá vzniku „ekonomicky nedostupných podniků, obvykle v odvětvích s výraznou nadměrnou kapacitou“ (23). To je zvláště patrné u výrobců vysokotlakých bezešvých ocelových lahví (tj. u společnosti Bohai Iron and Steel Group) v situaci, kdy stát zachovává nadbytečné výrobní kapacity.

(72)

Kromě toho žadatelé poukázali na předchozí zjištění Komise týkající se předcházejících odvětví dotčeného výrobku (tj. odvětví oceli a zejména trhu s vysokotlakými bezešvými ocelovými lahvemi), která měla prospěch ze selektivního přidělování pozemků. Uvedli, že pozemky jsou výhradně ve vlastnictví státu a jejich přidělování je ve výlučné kompetenci státu (24). To vede k tomu, že stát prosazuje právní předpisy o vlastnictví ve prospěch domácích výrobců vysokotlakých bezešvých ocelových lahví a v odvětví oceli.

(73)

Žadatelé rovněž upozornili na významné zásahy ČLR do mezd, které ovlivňují celý hodnotový řetězec a které nabývají na závažnosti, čím je hodnotový řetězec delší. Tato zkreslení jsou údajně dvojího druhu, zaprvé k nim dochází při výrobě vysokotlakých bezešvých ocelových lahví nebo jejich hlavních vstupů a zadruhé nepřímo při získávání vstupů od společností, které působí v rámci stejného čínského pracovního systému.

(74)

Nakonec žadatelé tvrdili, že finanční trhy v Číně fungují způsobem, který je zaměřen na „zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny“ (25). Upozornili na to, že stát má kontrolu nad čtyřmi největšími bankami a z politických důvodů poskytuje zvýhodněné financování státním podnikům. Rovněž uvedli, že dochází ke zkreslení dluhopisů a úvěrových ratingů, protože řada společností by na mezinárodní úrovni dostala nižší rating než v Číně. Je to proto, že mnoho ratingových agentur umožňuje dlužníkům zvolit si nejvýhodnější rating a jen zřídka dochází k nesplácení. Vzhledem k dominantnímu postavení státních podniků v tomto odvětví je tato skutečnost pro odvětví oceli a výslednou výrobu vysokotlakých bezešvých ocelových lahví obzvláště důležitá.

(75)

Dále bylo v podnětu uvedeno, že přítomnost státu na trhu vede ke značně podhodnoceným cenám primárních veřejných nabídek akcií (IPO). To je zapříčiněno tím, že stát usiluje o dosažení politických cílů prostřednictvím IPO. Díky tomuto zvýhodněnému přístupu k financování se aktiva v držení státních podniků kontrolovaných komisí SASAC mezi lety 2005 a 2017 zvýšila pětkrát a dosáhla 7,1 bilionu EUR (26). Nakonec žadatelé uvedli, že jelikož odvětví oceli patří mezi podporovaná odvětví, těží z dostupnějšího financování, z čehož má nepřímý prospěch i trh s dotčeným výrobkem.

(76)

Závěrem se žadatelé domnívali, že v důsledku těchto zkreslení způsobených významnými zásahy státu nejsou náklady a ceny v Číně pro účely určení běžné hodnoty spolehlivé. Běžná hodnota by proto měla být stanovena na základě nezkreslených výrobních nákladů ve vhodné reprezentativní zemi.

(77)

Šetření Komise potvrdilo, že v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, jež je součástí navazujícího odvětví oceli, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení. Například společnost Tianjin Tianhai High Pressure Container Corp., Ltd. (27), výrobce a vývozce výrobku, který je předmětem šetření, je v konečném důsledku kontrolována společností Beijing Jingcheng Machinery Electric Company Ltd. (28), což je státní podnik, který je v konečném důsledku kontrolován pekingskou samosprávou (29). Dalším příkladem je společnost Sinoma Science & Technology Co., Ltd. (30), kterou ovládá společnost China National Building Materials Group Co., Ltd. (31), státní podnik spadající pod komisi SASAC (32). Ačkoli Komise nezjistila podrobnější informace o státním vlastnictví výrobců vysokotlakých bezešvých ocelových lahví, v čínském odvětví oceli, které produkuje hlavní surovinu pro výrobu vysokotlakých bezešvých ocelových lahví, přetrvává značná míra vlastnictví čínské vlády. Mnozí z největších výrobců oceli jsou ve vlastnictví státu. Mezi příklady státních podniků působících v odvětví oceli patří: skupiny Ansteel Group (33) a Baowu Steel Group (34), což jsou státní podniky ovládané ústřední Komisí Státní rady pro dohled nad státem vlastněnými aktivy a jejich správu (dále jen „SASAC“), skupina Baotou Steel Group, státní podnik vlastněný vládou Vnitřního Mongolska (35), a také skupina Shougang Group (36), podnik ve vlastnictví státu, který je plně vlastněn společností Beijing State-Owned Asset Management Ltd (37).

(78)

Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se odvětví oceli navíc potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou. Příkladem toho je poradní stanovisko ministerstva průmyslu a informačních technologií týkající se podpory vysoce kvalitního rozvoje ocelářského průmyslu, které vyzývá k dalšímu upevnění průmyslové základny a výraznému zlepšení úrovně modernizace průmyslového řetězce (38), včetně dodávek speciální oceli, jež je vstupem používaným k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Toto poradní stanovisko konkrétně požaduje „[p]odporovat fúze a reorganizace podniků. Podporovat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a reorganizace a vytvořily řadu supervelkých skupin ocelářských podniků světového významu. Opírat se o dominantní podniky v odvětví, rozvíjet jeden až dva specializované vedoucí podniky v oblasti nerezové oceli, speciální oceli, bezešvých ocelových trubek […]“. Dále výslovně požaduje „[p]odporovat ocelářské společnosti, aby se zaměřily na modernizaci navazujících průmyslových odvětví a na směr rozvoje nově vznikajících strategických průmyslových odvětví, zaměřily se na vývoj malých sérií a více druhů klíčových ocelí, jako jsou vysoce kvalitní speciální oceli, speciální legované oceli pro špičková zařízení“ (39).

(79)

Dalším příkladem záměru čínské vlády zasahovat do odvětví oceli je 14. pětiletý plán, podle něhož se toto odvětví bude „držet kombinace vedoucího postavení na trhu a vládní podpory“ a bude „kultivovat skupinu předních společností s vedoucím postavením v oblasti ekologie a klíčovou konkurenceschopností“ (40).

(80)

Pracovní plán stabilního růstu ocelářského průmyslu ministerstva průmyslu a informačních technologií (41) z roku 2023 navíc stanoví tyto cíle: „V roce 2023 […] mají investice do stálých aktiv v celém odvětví udržovat stabilní růst a hospodářské přínosy se mají výrazně zlepšit; investice tohoto odvětví do výzkumu a vývoje mají pokud možno dosáhnout 1,5 %; růst přidané hodnoty v tomto odvětví má dosáhnout přibližně 3,5 %; v roce 2024 má být dále optimalizováno prostředí průmyslového rozvoje a struktura průmyslu, má pokračovat přechod na špičkové, inteligentní a ekologické výrobky a růst přidané hodnoty v tomto odvětví má překročit 4 %“ a předpokládá státem předepsanou konsolidaci podniků v odvětví ocelářském průmyslu: „[v]yzývat vedoucí podniky v odvětví, aby prováděly fúze a akvizice, vytvářely supervelké skupiny železářských a ocelářských podniků světového významu a podporovaly optimální uspořádání vnitrostátních kapacit výroby železa a oceli. Podporovat specializované podniky s vedoucí úlohou v určitých segmentech trhu s ocelí s cílem dále integrovat zdroje a vytvořit ekosystém ocelářského průmyslu. Podporovat železářské a ocelářské podniky, aby prováděly meziregionální […] fúze a reorganizace […]. Zvážit poskytnutí větší politické podpory pro náhradu kapacit železářským a ocelářským podnikům, které provedly významné fúze a reorganizace.“

(81)

Podobné příklady záměru čínské vlády dohlížet na vývoj odvětví oceli a řídit jej lze vidět i na úrovni provincií, například v provincii Che-pej, kde místní vláda v roce 2020 vydala tříletý akční plán rozvoje klastrů v ocelářském průmyslovém řetězci. Tento plán požaduje „soustavně uskutečňovat skupinový rozvoj organizací, urychlit reformu smíšeného vlastnictví státních podniků, zaměřit se na podporu meziregionálních fúzí a reorganizaci soukromých železářských a ocelářských podniků a usilovat o vytvoření jedné až dvou velkých skupin světové úrovně a tří až pěti velkých skupin s vnitrostátním vlivem“ (42). Kromě toho je v plánu provincie Che-pej pro odvětví oceli uvedeno: „Dodržovat strukturální úpravy a zdůrazňovat diverzifikaci výrobků. Neochvějně podporovat strukturální úpravy a optimalizaci uspořádání železářského a ocelářského průmyslu, podporovat konsolidaci, reorganizaci, transformaci a modernizaci podniků a všestranně podporovat rozvoj železářského a ocelářského průmyslu směrem k velkým podnikům, modernizaci technického vybavení, diverzifikaci výrobních procesů a diverzifikaci navazujících výrobků.“  (43)

(82)

Konkrétněji, pokud jde o vstupy používané k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, plán provincie Che-pej požaduje, aby se „[u]rychlil vývoj a používání špičkových technologií a klíčových nových ocelových materiálů, zvýšil se podíl vysoce kvalitních a speciálních druhů oceli, posílila se stabilita kvality velkých a rozsáhlých výhodných výrobků a vznikla ‚pyramidová‘ struktura výrobků. Do konce roku 2020 se podíl běžné nízkolegované a legované oceli zvýší na 20 % a do konce roku 2022 dosáhne přibližně 25 %, což poskytne podporu a záruku pro modernizaci navazujících průmyslových odvětví“  (44) .

(83)

Podobně prováděcí plán provincie Che-nan pro transformaci a modernizaci ocelářského průmyslu v rámci 14. pětiletého plánu vyžaduje „zaměřit se na národní strategické potřeby, vést podniky k podpoře optimalizace a modernizace struktury výrobků, rozvíjet vysoce kvalitní speciální ocel, vysoce výkonnou ocel pro námořní inženýrství, speciální legovanou ocel pro špičková zařízení, ocel pro základní díly a další ‚speciální, vysoce kvalitní‘ klíčové druhy a zvýšit přidanou hodnotu a konkurenceschopnost ocelářských výrobků“. (45)

(84)

Konkrétně v provincii Če-ťiang, ve které sídlí společnost Zhejiang Winner Fire Fighting Equipment Co., Ltd., se čínská vláda snaží „prozkoumat a vytvořit inovativní integraci předcházejících a navazujících podniků v oblasti klíčové oceli pro zařízení (46)“.

(85)

Podobné cíle průmyslové politiky lze nalézt také v plánovacích dokumentech jiných provincií, například Ťiang-su (47), Šan-tung (48) nebo Šan-si (49).

(86)

Čínská vláda zasahuje do ocelářského průmyslu také na místní úrovni. Například „pět měst na jihu provincie Ťiang-su, včetně Nankingu, Wu-si, Su-čou, Čchang-čou a Čen-ťiangu, postupně vytvořilo systém průmyslu speciální oceli a špičkových slitin s velkým rozsahem, špičkovými druhy a kompletním podpůrným zařízením, který tvoří pět výhodných průmyslových řetězců, včetně vysoce kvalitních speciálních ocelových plechů v Nankingu, vysoce kvalitních speciálních ocelových tyčí ve Wu-si, vysoce kvalitních speciálních ocelových drátů v Su-čou, vysoce kvalitní nerezové oceli v Čchang-čou a vysoce kvalitních slitin v Čen-ťiangu. Průmyslový rozsah a komplexní konkurenceschopnost zaujaly první místo v zemi“  (50) .

(87)

Dalším příkladem účinného řízení ze strany čínské vlády pomocí plánů je navíc oznámení stranického výboru společnosti Ansteel Group Co., Ltd. o důkladném obeznámení se s východisky 20. celostátního sjezdu strany, jejich propagaci a provádění (51). V oznámení se uvádí, že skupina Ansteel svědomitě provede hlavní plány a lépe je představí členům strany, kádrům a zaměstnancům celé skupiny.

(88)

Pokud jde o to, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, šetření potvrdilo, že překrývání manažerských pozic a členství/funkcí v Komunistické straně Číny existuje i v odvětví, které je předmětem šetření. Například předseda společnosti Beijing Jingcheng Machinery Electric Company Ltd. je zároveň tajemníkem stranického výboru (52) a zajišťuje, aby její dceřiná společnost Tianjin Tianhai High Pressure Container Corp., Ltd. „podporovala realizaci strategie […], a udělala maximum pro to, aby vyhrála závěrečný boj v rámci ‚14. pětiletého plánu‘ “ (53). Kromě toho jako tajemník stranického výboru působí také předseda společnosti China National Building Materials Group Co., Ltd (54).

(89)

Kromě toho společnost China National Building Materials Group Co., Ltd. „považuje za [svou] povinnost […] podporovat velké národní projekty, aktivně se zapojovat do národního hospodářství“ a společně se svými dceřinými společnostmi „vyvíjí trvalé úsilí o podporu kvalitního rozvoje odvětví skladování a přepravy plynu. (55)“

(90)

Jelikož výrobek, který je předmětem šetření, navíc představuje pododvětví ocelářského průmyslu, jsou dostupné informace týkající se výrobců oceli relevantní i pro výrobek, který je předmětem šetření.

(91)

Například předseda představenstva a generální ředitel společnosti Baoshan Iron and Steel Ltd., výrobce oceli, jehož majoritním akcionářem je skupina Baowu Steel Group, působí také jako tajemník stranického výboru společnosti a zástupce tajemníka (56). Funkci tajemníka stranického výboru zastává také předseda představenstva skupiny Wuhan Iron and Steel, kterou rovněž ovládá skupina Baowu Steel Group (57). Kromě toho „skupina Wuhan Iron and Steel Group v roce 2022 uskutečnila desáté centralizované studijní a diskusní zasedání studijní skupiny stranického výboru pro teorii s cílem předat a studovat témata ústřední hospodářské pracovní konference a podpořit provádění rozhodnutí a opatření 20. celostátního sjezdu strany a ducha ústřední hospodářské pracovní konference v rámci skupiny Wuhan Iron and Steel Group. Zasedání předsedal generální zástupce ústředí společnosti China Baowu Wuhan, tajemník stranického výboru a předseda představenstva skupiny Wuhan Iron and Steel, který přednesl požadavky na provádění požadavků ústředního výboru strany, stranického výboru provincie Chu-pej a stranického výboru společnosti China Baowu a další uskutečňování témat ústřední hospodářské pracovní konference“ (58).

(92)

Předseda představenstva společnosti Baotou Steel Union, která patří do skupiny Baotou Steel Group, je navíc zároveň stranickým tajemníkem ve společnosti. Stejně tak výkonný ředitel společnosti Baotou Steel Union i předseda odborové organizace společnosti vykonávají funkci zástupce stranického tajemníka (59). V rámci skupiny Shougang Group působí předseda představenstva jako tajemník stranického výboru, zatímco výkonný ředitel je zástupcem tajemníka stranického výboru společnosti (60). V neposlední řadě ve společnosti CITIC Pacific Special Steel jsou předseda představenstva a předseda dozorčí rady tajemníkem a zástupce tajemníka stranického výboru (61).

(93)

Pro výrobek, který je předmětem šetření, je relevantní Čínské sdružení odvětví průmyslových plynů (62) (dále jen „CIGIA“), které zřídilo sekci věnovanou tlakovým zařízením (63). Sdružení CIGIA je členem Čínské federace ropného a chemického průmyslu (dále jen „CPCIF“) a zastává výkonné místopředsednictví federace CPCIF (64). Federace CPCIF se hlásí k celkovému vedení Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (65). Kromě toho je „registračním a řídícím orgánem sdružení Ministerstvo pro občanské záležitosti“ (66) a mezi podmínky způsobilosti pro funkci zástupce federace CPCIF patří „podřídit se vedení Komunistické strany Číny, podporovat socialismus s čínskými rysy, rozhodně uplatňovat linii, zásady a politiku Strany a vyznačovat se dobrými politickými vlastnostmi“ (67).

(94)

Společnost Beijing Jingcheng Machinery Electric Company Ltd. je členem sdružení CIGIA (68).

(95)

Podobně článek 2 stanov Čínského sdružení železa a oceli (69) (dále jen „CISA“), jehož členy jsou hlavní výrobci železa a oceli, stanoví, že „cílem sdružení je řídit se linií, zásadami a politikou strany“, a článek 3 uvádí, že se sdružení „řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny, vytváří organizaci Komunistické strany Číny v souladu s ustanoveními Ústavy Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (70)“.

(96)

Kromě toho jsou v čínském odvětví oceli zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení, a tyto politiky jsou obecně použitelné na výrobek, který je předmětem šetření, jelikož odvětví vysokotlakých bezešvých ocelových lahví spadá do odvětví oceli.

(97)

Čínská vláda trvale považuje ocelářský průmysl za klíčové odvětví (71). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na toto odvětví, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. Podle 14. pětiletého plánu vyčlenila čínská vláda ocelářský průmysl pro transformaci a modernizaci, jakož i pro optimalizaci a restrukturalizaci (72). Také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin, který se týká i ocelářského průmyslu, uvádí toto odvětví jako „základ reálné ekonomiky“ a „klíčové odvětví, které formuje mezinárodní konkurenční výhodu Číny“, a stanoví řadu cílů a pracovních metod, které by řídily rozvoj odvětví v období 2021–2025, jako je modernizace technologie, zlepšení struktury sektoru (v neposlední řadě pomocí další koncentrace podniků) nebo digitální transformace (73).

(98)

Z výše uvedeného Pracovního plánu stabilního růstu ocelářského průmyslu (viz 80. bod odůvodnění) navíc vyplývá, jak se čínské orgány na toto odvětví zaměřují v širším kontextu řízení čínského hospodářství čínskou vládou: „[p]odporovat ocelářské společnosti, aby pozorně sledovaly potřeby nové infrastruktury, nové urbanizace, revitalizace venkova a nově vznikajících průmyslových odvětví, a to prostřednictvím velkých inženýrských projektů souvisejících s „14. pětiletým plánem“ v různých regionech, a vyvinout veškeré úsilí k zajištění dodávek oceli. Zavést a prohlubovat mechanismy spolupráce v předcházející a navazující fázi mezi ocelářským průmyslem a klíčovými odvětvími zpracovávajícími ocel, jako je loďařství, doprava, stavebnictví, energetika, automobily, domácí spotřebiče, zemědělské stroje a těžká zařízení, provádět činnosti k propojení výroby a poptávky a aktivně rozšiřovat oblasti využití oceli.“ (74)

(99)

Na místní úrovni požaduje 14. pětiletý plán pro rozvoj železářského a ocelářského průmyslu v provincii Šan-tung (75) následující: „Ocel pro ropná a chemická zařízení: V souladu s potřebami rozvoje ropného a chemického odvětví zvýšit výkonnost oceli používané pro tlaková zařízení [...].“ (76)

(100)

Také na místní úrovni se v provincii Ťiang-su snaží „[z]aměřit na rozvoj oceli pro automobily, vysokorychlostní železnice, lodě, elektřinu, přepravu ropy a plynu […]. Do roku 2025 dosáhne objem průmyslu přibližně 90 miliard jüanů“ (77) a řada obcí založila „Klastr speciálních ocelových materiálů […] , který usiluje o to, aby do roku 2027 dosáhl 1 bilionu RMB hodnoty produkce průmyslových odvětví vedených klastrem“. (78)

(101)

Kromě výše uvedených skutečností byla společnost Sinoma Science & Technology Co., Ltd. uvedena jako „malý obr“ (79). Čínská vláda definuje „malé obry“ jako „nové elity čínských malých a středních podniků, které se zabývají výrobou, specializují se na určitý nikový trh a disponují špičkovými technologiemi“ a hodlá „zvýšit podporu pro „malé obry“ v období 2024–2026 se zaměřením na klíčové průmyslové řetězce, strategická rozvíjející se odvětví a další sektory. Tyto finanční prostředky budou použity na podporu těchto firem při řešení technologických výzev, vývoji nových produktů, budování podpůrných kapacit průmyslového řetězce a jako příspěvek místním správám podporujícím „malé obry“ “  (80) .

(102)

Celkově lze říci, že čínská vláda zavedla opatření, která mají hospodářské subjekty přimět k tomu, aby dodržovaly cíle veřejné politiky v oblasti podpory preferovaných průmyslových odvětví, včetně výroby hlavních surovin používaných k výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Taková opatření brání volnému působení tržních sil.

(103)

Současné šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání zákonů týkajících se úpadku a vlastnictví v odvětví oceli podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení nemělo vliv na výrobce výrobku, který je předmětem šetření.

(104)

Výrobek, který je předmětem šetření, je rovněž ovlivněn zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno výše ve 53. bodě odůvodnění. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (při přístupu ke vstupům od společností podléhajících stejnému systému práce v ČLR) (81).

(105)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobku, který je předmětem šetření, není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno také výše v 53. bodě odůvodnění. Výše uvedený pracovní plán stabilního růstu (viz 78. bod odůvodnění) znázorňuje tento typ vládních zásahů velmi dobře: „Povzbuzovat finanční instituce k tomu, aby aktivně poskytovaly finanční služby ocelářským společnostem, které provádějí fúze a reorganizace, úpravy uspořádání, transformaci a modernizaci v souladu se zásadami kontroly rizika a udržitelnosti podnikání.“ Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(106)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobku, který je předmětem šetření, tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které vykazují jako své náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, která byla zmíněna výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(107)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobku, který je předmětem šetření, ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale jsou ovlivněny i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože jejich tvorba cen je ovlivněna významnými zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(108)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem šetření, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(109)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytli žadatelé, – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(110)

Komise neobdržela od zúčastněných stran žádné připomínky týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR.

(111)

S ohledem na výše uvedené Komise přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak je popsáno v následujícím oddíle.

(112)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(113)

Jak je vysvětleno v 47. až 48. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty: první poznámku o zdrojích pro určení běžné hodnoty ze dne 13. února 2025 (dále jen „první poznámka“) a druhou poznámku ze dne 7. března 2025 o výrobních činitelích, jako jsou hlavní suroviny, energie, voda, pára, spotřební materiál a práce používané při výrobě vysokotlakých bezešvých ocelových lahví (dále jen „druhá poznámka“). Tyto poznámky o určení běžné hodnoty a o výrobních činitelích popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria uvedená ve 112. bodě odůvodnění, a rovněž se zabývaly připomínkami, které k těmto činitelům a k zamýšleným relevantním zdrojům pro určení běžné hodnoty předložily zúčastněné strany.

(114)

V první poznámce o výrobních činitelích určila Komise Brazílii, Argentinu a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR – tj. všechny jsou na základě hrubého národního důchodu Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ – a o nichž je známo, že se v nich vyrábí výrobek, který je předmětem šetření.

(115)

Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o tom, že pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, má v úmyslu nakonec v tomto případě považovat za vhodnou reprezentativní zemi Turecko.

(116)

V první poznámce uvedla Komise seznam všech výrobních činitelů, jako jsou suroviny, energie, voda a práce, používaných při výrobě vysokotlakých bezešvých ocelových lahví.

(117)

Komise obdržela připomínky k první poznámce od dvou výrobců zařazených do vzorku, společností Tianjin Tianhai High Pressure Container Corp., Ltd., Zhejiang Winner Fire Fighting Equipment Co., Ltd., a od žadatelů.

(118)

Žadatelé považovali za nejvhodnější volbu Brazílii, protože v ní byly snadno dostupné finanční informace o všeobecně uznávaném výrobci ocelářských výrobků (např. společnosti Arcelor Mittal S.A. (Brazílie)), přičemž za potenciální reprezentativní zemi považovali rovněž Turecko. Podle žadatelů Argentina podmínky reprezentativní země nesplňovala.

(119)

Společnost Tianjin Tianhai High Pressure Container Corp., Ltd. (dále jen „Tianjin Tianhai“) se rovněž domnívala, že by měla být Argentina vyřazena, jelikož v ní nejsou k dispozici příslušné snadno dostupné finanční údaje týkající se identifikovaného místního výrobce. Jako nejvhodnější volbu rovněž upřednostnila Turecko. Společnost Tianjin Tianhai rovněž uvedla, že po přezkoumání finančních údajů společnosti Arcelor Mittal S.A. dospěla k závěru, že tato společnost sice působí v příbuzném odvětví (NACE 24), které se však liší od odvětví výrobku, který je předmětem šetření (NACE 25). Kromě toho se tato společnost domnívala, že vypočtené ziskové rozpětí není přiměřené a že toto ziskové rozpětí nesprávně zahrnuje některé prvky, které by měly být z výpočtu dumpingového rozpětí vyloučeny.

(120)

Pokud jde o Brazílii, Komise na základě kódu odvětví NACE 24 zjistila, že tato společnost skutečně v odvětví výrobku, který je předmětem šetření, nepůsobí. Dále Komise zjistila, že dostupné finanční výkazy brazilského výrobce výrobku, který je předmětem šetření, společnosti Mat Equipamentos Para Gases Ltda, jsou zastaralé, neboť se vztahují k roku 2016, tj. k době mnohem dřívější než období šetření v tomto řízení.

(121)

Společnost Zhejiang Winner Fire Fighting Equipment Co., Ltd. (dále jen „Winner“) se domnívala, že Brazílii, Argentinu ani Turecko nelze považovat za potenciální reprezentativní země pro toto šetření. Alternativně společnost Winner navrhla ve své připomínce k první a druhé poznámce jako reprezentativní zemi Kolumbii.

(122)

Pokud jde o Turecko, Komise sice uznala, že nebyly k dispozici žádné snadno dostupné informace týkající se konkrétních společností vyrábějících výrobek, který je předmětem šetření, mohla však zjistit vhodné finanční informace dostupné pro odvětví vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, pro rok 2023 (C – Výroba > 25.2 – Výroba kovových nádrží, zásobníků a podobných nádob) (83). Tyto informace se částečně překrývaly s obdobím šetření a mohly být relevantní ve vztahu k jediné společnosti vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, a to společnosti CMV Cylinders Endustri Sanayi Ve Ticaret A.S (dále jen „CMV“) (84), která patří do tohoto specifického odvětví.

(123)

Společnost Winner rovněž namítala, že Turecko by nemělo být vybráno z toho důvodu, že od roku 2016 rovněž zavedlo antidumpingová opatření na dovoz některých bezešvých ocelových trubek (včetně výrobku kódu HS 730439 a 730459).

(124)

Žadatelé rovněž tvrdili, že v Turecku byla vysoká inflace, což vedlo k vysoké volatilitě cen a vyvolalo opakované zásahy státu. Dále tvrdili, že míra inflace v Brazílii činila v roce 2023 pouze 4,6 %.

(125)

Společnost Winner argumentovala tím, že vysoká míra inflace v Turecku a trvalé oslabování turecké liry vůči americkému dolaru mohly zvýšit domácí ceny prostřednictvím dovozu zboží, například energie a surovin, přičemž i přes měnovou politiku zavedenou vládou k omezení inflace se dovozní ceny nadále zvyšovaly.

(126)

Komise uvedla, že jak Brazílie, tak Turecko zaznamenaly v roce 2022 výrazné inflační tlaky, přičemž míra inflace v Turecku dosáhla v roce 2022 mnohem vyšší úrovně než v Brazílii, která činila 9,2 %. Komise dále uvedla, že v obou zemích došlo v následujících letech k postupnému poklesu míry inflace, přičemž v Turecku se míra inflace snížila výrazněji než v Brazílii.

(127)

Rovněž uvedla, že ačkoli může inflace ovlivnit náklady práce nebo náklady na energii, dovozní ceny, které byly základem pro stanovení referenčních hodnot většiny výrobních činitelů, byly založeny na přeshraničních transakcích, jež se obvykle uskutečňovaly v jiných měnách než v měně dovážející země, a tudíž nebyly inflací ovlivněny. Referenční hodnoty by se navíc přepočítávaly na měnu dotčené země, takže dopad inflace, která často souvisí s devalvací měny, by nebyl významný.

(128)

Pokud jde o Kolumbii, kterou společnost Winner navrhla jako možnou reprezentativní zemi, Komise uvedla, že podobně jako ČLR patří tato země podle klasifikace Světové banky do kategorie zemí „s vyššími středními příjmy“.

(129)

Společnost Winner rovněž určila společnost Ternium S.A. (85), kótovanou společnost vyrábějící ocelové výrobky v Kolumbii. Nebyly však k dispozici žádné důkazy, které by prokazovaly, že je výroba této společnosti blízká výrobku, který je předmětem šetření. Podobně jako v případě společnosti Arcelor Mittal S.A. Komise uvedla, že tato společnost působí v odvětví, které je sice příbuzné odvětví výrobku, který je předmětem šetření, nicméně se jedná o odlišné odvětví (NACE 24). Společnost Winner rovněž předložila finanční výkazy týkající se celé skupiny Ternium, nikoli konkrétně společnosti Ternium Colombia S.A.S.

(130)

Kromě toho Komise uvedla, že Kolumbie zavedla zvláštní obchodní omezení a předpisy v podobě antidumpingových opatření na dovoz některých výrobních činitelů, které uvedli vyvážející výrobci zařazení do vzorku a které pocházejí z Čínské lidové republiky, a to:

(131)

Komise se proto domnívala, že v tomto případě nelze při výběru vhodné reprezentativní země zohlednit ani Kolumbii, ani společnost uváděnou společností Winner.

(132)

V této druhé poznámce se Komise zabývala všemi připomínkami k první poznámce a potvrdila příslušné zdroje, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. Druhá poznámka informovala zúčastněné strany o výběru Turecka jako reprezentativní země. V příloze II druhé poznámky byl uveden přehled dovozních statistik v Turecku na základě databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) pro všechny výrobní činitele uvedené v příloze I (viz 149. bod odůvodnění). Rovněž informovala zúčastněné strany, že pro početní zjištění běžné hodnoty stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě údajů z databáze Türkiye Cumhuriyet Merkez Bankasi (TCMB) (88) pro odvětví 25.2 (výroba kovových nádrží, zásobníků a podobných nádob). Jelikož však náklady na výrobní režii nebyly v dostupných údajích ve výkazu zisků a ztrát samostatně uvedeny a mělo se za to, že jsou zahrnuty v nákladech na prodané zboží, hodnota nákladů na výrobní režii vycházela z konkrétních údajů vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku a byla použita na „přepočtené“ výrobní náklady.

(133)

V této druhé poznámce Komise uvedla, že pokud jde o práci, má v úmyslu použít statistiky zveřejněné Tureckým statistickým úřadem (89), který je pro tento činitel nejspolehlivějším statistickým zdrojem. Tento úřad totiž zveřejňoval podrobné informace o nákladech práce v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise uvedla, že má v úmyslu stanovit referenční hodnotu na základě průměrných hodinových nákladů práce za rok 2022 pro ekonomickou činnost kódu NACE 24 „Výroba základních kovů“ podle klasifikace NACE Rev. 2. Tyto hodnoty by byly dále upraveny o inflaci pomocí indexu domácích spotřebitelských cen (90), aby odrážely náklady v období šetření.

(134)

Žadatelé tvrdili, že by Komise proto měla použít náklady práce, které jsou reprezentativní pro celou výši nákladů práce v reprezentativní zemi, a to zejména pomocí údajů, které jsou prokazatelně spolehlivé, jako jsou údaje Eurostatu. Proto byli toho názoru, že by se Komise měla opírat o údaje Eurostatu, které považovali za spolehlivější než statistiky zveřejněné Tureckým statistickým úřadem.

(135)

Žadatelé však uvedli, že pokud by se tento přístup přesto zachoval, měla by Komise vzít v úvahu nejnovější dostupné informace týkající se skutečné týdenní pracovní doby a měsíčních průměrných nákladů práce podle ekonomických činností, a nikoliv „měsíční průměrné placené hodiny, hrubé mzdy a výdělky podle ekonomických činností“ z roku 2022, jak je uvedeno v druhé poznámce (91). Rovněž tvrdili, že náklady zaměstnavatelů na sociální zabezpečení a příspěvky do fondu nezaměstnanosti byly v Turecku podhodnoceny, neboť celkový podíl pojistných závazků zaměstnavatelů na celkových nákladech práce činil pouze 22,75 %.

(136)

Komise tvrdila, že nejspolehlivějším statistickým zdrojem pro tento výrobní činitel zůstává použití statistik zveřejněných Tureckým statistickým úřadem, pokud jde o práci, upravených o inflaci pomocí indexu domácích spotřebitelských cen, tak aby odrážely náklady za období šetření.

(137)

Žadatelé zopakovali, že Brazílie má nižší úroveň dovozu hlavních výrobních činitelů z Číny než Turecko a Argentina. Proto tvrdili, že celkové ceny výrobních činitelů budou nejméně ovlivněny jakýmkoli zkreslením cen vstupů.

(138)

Pokud jde o Brazílii, společnost, která byla v první poznámce označena jako výrobce, konkrétně Arcelor Mittal S.A., výrobek, který je předmětem šetření, podle Komise nevyráběla, a proto nebyla vhodným kandidátem pro stanovení nákladů na výrobní režii, prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(139)

Vzhledem k tomu, že ve spisu nemá Komise k dispozici jiné informace o přítomnosti dalších společností vyrábějících výrobek, který je předmětem šetření, v Brazílii s veřejně dostupnými finančními údaji, dospěla Komise k závěru, že tuto zemi již nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(140)

Pokud jde o inflaci, žadatelé sice souhlasili s tvrzením Komise, že jak v Turecku, tak v Brazílii došlo v roce 2023 k výraznému poklesu inflace, nicméně tvrdili, že míra inflace v Brazílii činila v roce 2023 pouze 4,6 %. Dále se domnívali, že ceny transakcí denominované v jiné měně než v měně dovážející země mohou být i tak ovlivněny inflačními tendencemi.

(141)

Vzhledem k tomu, že v dovozních statistikách neexistují doplňkové jednotky týkající se částí příslušenství lahví, jako jsou ventily, které by umožňovaly výpočet smysluplných referenčních hodnot na základě kusů, hodlala Komise v průběhu šetření situaci znovu prozkoumat. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné přímo ověřitelné informace o metodice přepočtu, vyjádřili žadatelé obavy ohledně navrhovaného přístupu ke stanovení ceny ventilů. Připomněli, že přepočty jednotkové hmotnosti patří k prvkům, které lze snadno použít ke zkreslení vykazovaných údajů s cílem dosáhnout nižších dumpingových rozpětí.

(142)

Komise mohla během inspekcí na místě, které se konaly v prostorách vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, ověřit, zda přepočítací tabulky ventilů v kg odpovídají požadavkům na certifikaci. Jak je vysvětleno ve 155. bodě odůvodnění, ventily byly každopádně přesunuty do „spotřebního materiálu“, takže pro tento konkrétní výrobní činitel nebyla vypočtena žádná referenční hodnota.

(143)

Pokud jde o Argentinu, vhledem k tomu, že ve spisu nemá Komise k dispozici jiné informace o přítomnosti dalších společností vyrábějících výrobek, který je předmětem šetření, v této zemi s veřejně dostupnými finančními údaji, dospěla Komise k závěru, že tuto zemi již nelze považovat za vhodnou reprezentativní zemi.

(144)

Ve svých připomínkách ke druhé poznámce společnost Winner zopakovala, že Kolumbie zůstává optimální reprezentativní zemí, protože poskytuje stabilnější hospodářské podmínky a spolehlivé údaje o obchodu. Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních činitelů do Kolumbie. Analýza údajů o dovozu ukázala, že dovoz hlavních výrobních činitelů do této země byl ovlivněn dovozem z ČLR, a proto ji nebylo možné zohlednit jako vhodnou reprezentativní zemi. Komise dále zjistila, že společnost uvedená společností Winner: Ternium Colombia S.A.S. působila v odvětví, které je sice příbuzné odvětví výrobku, který je předmětem šetření, avšak jedná se o odlišné odvětví (NACE 24), jak je vysvětleno ve 129. bodě odůvodnění. Proto byla tvrzení proti výběru Turecka jako reprezentativní země zamítnuta.

(145)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, jak je vysvětleno ve 150. bodě odůvodnění, Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít k získání nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Turecko a databázi TCMB pro odvětví 25.2 (výroba kovových nádrží, zásobníků a podobných nádob).

(146)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Turecko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(147)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Turecko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(148)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(149)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem početního zjištění běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke stanovení nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Kromě toho Komise uvedla, že použije Turecký statistický úřad (92) ke stanovení nezkreslených nákladů práce a tabulky sazeb za elektřinu na základě faktur za elektřinu zveřejněné Regulačním úřadem pro trh s energií (EMRA) (93), jakož i cenu plynu pro průmyslové uživatele v Turecku zveřejněnou Tureckým statistickým úřadem (94).

(150)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Dále Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi. Komise také zamýšlela použít cenu vody účtovanou Generálním ředitelstvím metropolitního města Izmir (společnost CMV v tomto městě sídlí), které má v metropolitním městě Izmir na starosti dodávky vody a odvádění a čištění odpadních vod.

(151)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

≤Výrobní činitele vysokotlakých bezešvých lahví

(152)

Komise vypočítala poměr nákladů na výrobní režii na základě konkrétních údajů společnosti a použila jej na „přepočtené“ výrobní náklady.

(153)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (95). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 108. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(154)

U řady výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá pro tyto výrobní činitele neměla významný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu, jak je vysvětleno v 150. bodě odůvodnění.

(155)

Vzhledem k tomu, že neexistují žádné statistické údaje o objemu dovozu ventilů, hrdlových kroužků a uzávěrů vyjádřené v počtech kusů, a vzhledem k různorodosti těchto výrobních činitelů, pokud jde o prvky, jako je tvar, velikost a jednotková hmotnost, nebyla Komise schopna pro tyto výrobní činitele vypočítat smysluplnou referenční hodnotu. Proto se Komise také vzhledem k jejich omezenému podílu na celkových výrobních nákladech rozhodla přesunout tyto výrobní činitele do spotřebního materiálu.

(156)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, připočetla Komise příslušná dovozní cla k hodnotě CIF zaznamenané v dovozních statistikách reprezentativní země, jak je k dispozici v databázi GTA.

(157)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(158)

Investiční a finanční úřad zveřejňuje podrobné informace o nákladech na vodu pro průmyslové využití pro společnosti nacházející se v průmyslové zóně v Izmiru, kde sídlí společnost CMV, výrobce výrobku, který je předmětem šetření, v reprezentativní zemi. Komise použila nejnovější dostupné statistiky zveřejněné touto organizací. Referenční hodnota vychází z nákladů na vodné a stočné v přepočtu na m3 (96).

(159)

Turecký statistický úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise použila nejnovější dostupné statistiky za rok 2022 pro průměrné náklady práce v ekonomické činnosti „Výroba základních kovů“ podle klasifikace CODE NACE 2.0 Rev.2 (97).

(160)

Cenu elektřiny pro podniky (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejňuje Regulační úřad pro trh s energií (EMRA) v Turecku. Komise použila údaje o cenách elektřiny pro průmysl v odpovídajícím spotřebitelském pásmu vyjádřené v měně/kWh, které byly zveřejněny úřadem EMRA.

(161)

Cenu zemního plynu pro společnosti v odvětví oceli, například průmyslové uživatele v Turecku, zveřejňuje Investiční a finanční úřad (98). Komise použila dostupné statistiky založené na velkoobchodních cenách zemního plynu z března 2024, které se překrývají s obdobím šetření.

(162)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(163)

Náklady na výrobní režii, které vznikly vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady.

(164)

Při stanovení nezkreslené a přiměřené výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vycházela Komise z dostupných finančních informací pro odvětví vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, pro rok 2023 (C-Výroba > 25.2-Výroba kovových nádrží, zásobníků a podobných nádob) (99), jak je vysvětleno ve 122. bodě odůvodnění.

(165)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(166)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby byly potvrzeny během ověřování. Činitele použití poté Komise vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v oddíle 3.6.1.1.

(167)

K těmto nákladům Komise připočetla náklady na výrobní režii, jak je vysvětleno ve 163. bodě odůvodnění.

(168)

Prodejní, režijní a správní náklady a zisk stanovené na základě dostupných finančních informací pro odvětví vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, pro rok 2023 (C-Výroba > 25.2-Výroba kovových nádrží, zásobníků a podobných nádob), jak je vysvětleno ve 122. bodě odůvodnění, byly použity na součet nezkreslených výrobních nákladů a nákladů na výrobní režii; tj. výrobní náklady.

(169)

Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 19,4 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 12,6 %.

(170)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(171)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím domácích společností ve spojení, které působily jako obchodníci.

(172)

Vývozní cenou dotčeného výrobku prodávaného na vývoz do Unie byla v obou případech v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena.

(173)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, byly běžná hodnota a vývozní cena ve vhodných případech upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(174)

Jak je vysvětleno ve 165. až 170. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni ceny ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto úroveň obchodu. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(175)

Komise nezjistila žádné důvody pro provedení jakýchkoli úprav běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové úpravy nepožádal.

(176)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění cla, dalšího dovozního poplatku, dopravy, pojištění, manipulace s nákladem a vedlejších výdajů.

(177)

Byla rovněž provedena úprava o provize podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení u obchodníka společností Winner a Tianjin Tianhai ve spojení, a to odečtením prodejních, režijních a správních nákladů obchodníků ve spojení a teoretického zisku ve výši 5 %. Bylo zjištěno, že taková úprava je odůvodněna smlouvou mezi vyvážejícím výrobcem a obchodníkem ve spojení, která prokazuje existenci rozhodčí doložky pro případ rozporu mezi nimi. Teoretický zisk ve výši 5 % byl v souladu se ziskem odečteným v jiných nedávných případech týkajících se oceli, které se týkaly výrobků integrujících vstupy z oceli, pokud dovozci, kteří nejsou ve spojení, nespolupracovali.

(178)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(179)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(180)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Uvedené rozpětí tak bylo stanoveno na základě váženého průměrného rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, a to bez ohledu na rozpětí vyvážejících výrobců s nulovými či zanedbatelnými dumpingovými rozpětími či na rozpětí stanovená za okolností uvedených v článku 18 základního nařízení.

(181)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 74,5 %.

(182)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce je objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl celkového dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě statistik Eurostatu, jak je vysvětleno v oddíle 4.3.1.

(183)

Úroveň spolupráce je v tomto případě nízká, neboť dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření přibližně 54 % celkového vývozu do Unie.

(184)

Komise připomněla, že v oddíle 10 oznámení o zahájení (100) byly zúčastněné strany informovány, že nebudou-li spolupracovat nebo budou-li spolupracovat jen částečně, zjištění by se mohla zakládat na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení, což by pro tyto strany mohlo vést k méně příznivým výsledkům. Vzhledem k tomu, že zúčastněné strany byly jasně upozorněny na důsledky nespolupráce a že úroveň spolupráce v tomto případě byla obzvláště nízká, považovala Komise za vhodné stanovit zbytkové dumpingové clo na základě reprezentativního dílčího souboru prodeje skupiny BTIC Group, který sám o sobě představoval více než 50 % celkového objemu vývozu všech společností zařazených do vzorku do Unie během období šetření. Tento prodej byl považován za přiměřený a reprezentativní ukazatel dumpingového chování nespolupracujících vývozců.

(185)

Zbytkové dumpingové rozpětí bylo proto stanoveno na 119 %.

(186)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(187)

Během období šetření vyrábělo obdobný výrobek v Unii osm výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(188)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena přibližně na 6 782 000 jednotek/kusů. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou odpovědi na makroekonomický dotazník, informace získané během inspekcí na místě u výrobců zařazených do vzorku, dotazníky předložené ostatními spolupracujícími výrobci a oficiální statistiky Eurostatu. Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, dva výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 47 % odhadovaného celkového objemu výroby v Unii a 42 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii.

(189)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě odpovědí na makroekonomický dotazník získaných od žadatele, které byly dle možnosti ověřeny křížovou kontrolou s ověřenými odpověďmi na dotazník obdrženými od výrobců v Unii zařazených do vzorku, a dovozu dotčeného výrobku do Unie ze třetích zemí na základě statistik Eurostatu.

(190)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v jednotkách/kusech)

(191)

Na tomto základě se po silném růstu v roce 2021 a následném poklesu, který mohl být způsoben hromaděním zásob v důsledku obav z nedostatku dodávek v souvislosti s pandemií COVID-19 nebo neočekávaného chování spotřebitelů, spotřeba v Unii v posuzovaném období zvýšila o 15 %.

(192)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu.

(193)

Při posuzování přesnosti dovozních statistik bylo zjištěno, že malé nádoby na plyn na jedno použití, které nespadají do definice dotčeného výrobku, mají obvykle jednotkovou hmotnost výrazně nižší než 1 kg. Naproti tomu má dotčený výrobek minimální jednotkovou hmotnost 1 kg. Pro srovnání, nejmenší lahev vyráběná výrobním odvětvím Unie o objemu 0,8 litru váží přibližně 1,5 kg. Proto byla použita metoda filtrování, která vyloučila všechny dovozní položky s jednotkovou hmotností nižší než 1 kg, čímž se předešlo zahrnutí výrobků, které nespadají do definice dotčeného výrobku.

(194)

Pro zvýšení přesnosti použila Komise metodu filtrování založenou na hmotnosti na údaje Eurostatu o dovozu kódů KN 7311 00 11 a 7311 00 30 , pro které byly k dispozici denně vykazované údaje. U kódů KN 7311 00 13 a 7311 00 19 vycházela z měsíčně vykazovaných údajů Eurostatu a použila stejný práh pro vyloučení založený na jednotkové hmotnosti.

(195)

Výsledný soubor údajů, filtrovaný na nejvyšší možné úrovni podrobnosti pomocí hmotnostních prahů, poskytl nejpřesnější odhad dovozu dotčeného výrobku a ukázal jednoznačné a významné dovozní trendy, zejména pokud jde o Čínu.

(196)

V případě prázdných hasicích přístrojů kódů TARIC 8424 10 00 11 a 8424 10 00 21 byly údaje o dovozu k dispozici pouze za tři měsíce (březen až květen 2025) mimo období šetření a byly vyjádřeny v kilogramech, nikoli v kusech. Vzhledem k těmto omezeným a nekonzistentním údajům, jakož i k velmi nízké reprezentativnosti tohoto typu výrobku, který představuje pouze přibližně 2 % celkového objemu pod příslušným kódem KN, nebyl tento typ výrobku v prozatímní fázi zohledněn, ale bude zahrnut do konečné fáze šetření, jakmile budou k dispozici úplnější a spolehlivější informace.

(197)

Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na trhu v Unii:

Tabulka 3

Objem dovozu (v jednotkách/kusech) a podíl na trhu

(198)

Dovoz z ČLR mezi rokem 2021 a obdobím šetření vykazoval jasný a výrazný vzestupný trend jak v objemu, tak v podílu na trhu, zejména při pohledu na celkovou spotřebu v Unii. Podobně jako spotřeba vykázal i čínský dovoz v roce 2021 silný růst, po němž následoval pokles, který mohl být způsoben vytvářením zásob z důvodu obávaného nedostatku dodávek během pandemie COVID-19 nebo neočekávanými změnami chování spotřebitelů. Dovoz se pak během období šetření opět zvýšil a dosáhl úrovně o 33 % vyšší než v roce 2021.

(199)

Tento výrazný růst se projevil neustále rostoucím podílem Číny na trhu v Unii. Podíl Číny na trhu začal v roce 2021 na 60 %, v roce 2022 vzrostl na 65 %, držel se na stejné úrovni až do roku 2023 a během období šetření se zvýšil na 70 %. I když se objem čínského dovozu dočasně snížil, Čína si udržela dominantní postavení na trhu a ovládla jej zejména na úkor výrobního odvětví Unie.

(200)

Dovoz z Číny rostl mnohem rychleji než celková spotřeba na trhu a v posuzovaném období se zvyšoval více než dvojnásobným tempem.

(201)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě cen CIF získaných od vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(202)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu (v EUR za kus)

(203)

Nízká průměrná dovozní cena Číny je dána především dovozem deklarovaným pod kódem KN 7311001190, který v posuzovaném období představoval více než 80 % celkového objemu čínského dovozu měřeného v kusech. Tento kód KN odpovídá menším, lehčím, a tudíž levnějším typům výrobků. Průměrná cena je navíc ovlivněna také sortimentem výrobků, který je utvářen strukturou poptávky a může se v čase měnit.

(204)

Během posuzovaného období měly dovozní ceny z Číny jednoznačnou klesající tendenci a celkově se snížily o 31 %. V roce 2022 se dovozní ceny snížily o 4 %, v roce 2023 o dalších 6 % a v období šetření pak klesly o 22 % oproti předchozímu roku.

(205)

Tento trvalý a zrychlující se pokles cen vyvolával rostoucí cenový tlak čínských vývozců na výrobní odvětví Unie a nutil je k výraznému snížení cen. Prudký pokles během období šetření poukazuje na strategii agresivní cenové politiky, která pravděpodobně zesílila konkurenční tlak na výrobce v Unii. Klesající ceny se shodovaly s výrazným nárůstem objemu a podílu čínského dovozu na trhu, což prokazuje, že levnější dovoz hrál při nahrazování prodeje výrobního odvětví Unie významnou roli.

(206)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(207)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů u transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázal, že vážený průměr rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie činil 29 % až 76 %.

(208)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(209)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník, kterou zaslali žadatelé, která byla následně aktualizována a doplněna o období šetření a která zahrnovala údaje týkající se všech výrobců v Unii. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(210)

Makroekonomické ukazatele jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(211)

Mikroekonomické ukazatele jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(212)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(213)

Během posuzovaného období výroba v Unii klesla o 24 % a využití kapacity se snížilo z 65 % na 48 %, přestože spotřeba v Unii vzrostla o 15 %. To naznačuje, že pokles výroby nebyl způsoben klesající poptávkou, ale spíše rostoucím konkurenčním tlakem ze strany dovozu.

(214)

Zejména dovoz z ČLR se ve stejném období zvýšil o 33 % a jeho podíl na trhu vzrostl ze 60 % v roce 2021 na 70 % v období šetření. Tento výrazný nárůst objemu čínského dovozu i jeho podílu na trhu naznačoval, že rostoucí část poptávky Unie byla uspokojována spíše dováženými výrobky než domácí výrobou.

(215)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(216)

Během posuzovaného období vykazoval prodej výrobců v Unii na trhu Unie trvalý a nepřetržitý pokles, a to jak v absolutním objemu, tak v podílu na trhu.

(217)

V roce 2022 objem prodeje oproti roku 2021 mírně poklesl, což naznačovalo počáteční stagnaci. Situace se však výrazně zhoršila v roce 2023, kdy prodej prudce poklesl o 20 %, přičemž tato úroveň se v období šetření nezměnila. To naznačuje, že snížení objemu prodeje nebylo dočasným výkyvem, ale součástí trvalého klesajícího trendu.

(218)

Podíl na trhu se vyvíjel stejným trvale negativním způsobem. Z 32 % v roce 2021 se snížil na 27 % v roce 2022, poté na 25 % v roce 2023 a nakonec v období šetření dosáhl pouhých 22 %. Meziroční pokles podílu na trhu dokládá postupné oslabení přítomnosti výrobců v Unii na jejich vlastním trhu.

(219)

Je třeba poznamenat, že k tomuto trvalému poklesu docházelo na pozadí rostoucí spotřeby v Unii, která se v posuzovaném období výrazně zvýšila. Současně se výrazně zvýšil objem dovozu z Číny a jeho podíl na trhu. Výrobci v Unii tedy neztráceli objem prodeje v důsledku zmenšujícího se trhu, ale jejich objem prodeje byl naopak stále více nahrazován dovozem, zejména z ČLR.

(220)

Během posuzovaného období vzrostla spotřeba v Unii o 15 %, což značí rozšiřující se trh s rostoucí poptávkou. Výrobci v Unii však z tohoto růstu nemohli těžit. Jejich objem prodeje se snížil o 20 % a podíl na trhu klesl z 32 % na 22 %, přičemž objem výroby se snížil o 24 %. Navzdory mírnému zvýšení kapacity se využití kapacity prudce snížilo z 65 % na 48 %. Mezitím dovoz z Číny vzrostl o 33 %, čímž získal deset procentních bodů podílu na trhu a v období šetření dosáhl 70 %. Tento opačný trend prokázal, že výrobci v Unii neztratili svou pozici v důsledku klesající poptávky, ale v důsledku zvyšujícího se tlaku rychle rostoucího a pravděpodobně nekalého čínského dovozu.

(221)

Kombinace trvalého snižování objemu prodeje, klesajícího podílu na trhu a stagnující výroby navzdory rostoucí poptávce je jasným důkazem prokazujícím újmu a odráží strukturálně oslabené postavení výrobního odvětví Unie na trhu.

(222)

Tento opačný trend naznačuje, že výrobci v Unii byli stále více vytlačováni z trhu nikoli z důvodu klesající poptávky, ale kvůli rostoucímu tlaku ze strany rychlého růstu čínského dovozu.

(223)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(224)

Během posuzovaného období zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie postupně, ale trvale klesala, což odráželo zhoršující se výkonnost tohoto odvětví. Počet zaměstnanců v ekvivalentech plného pracovního úvazku (FTE) se rok od roku snižoval: v roce 2022 o 3 %, v roce 2023 o něco méně a v období šetření dosáhl celkového snížení o 6 % ve srovnání s rokem 2021. Toto soustavné snižování naznačuje, že výrobci se postupně přizpůsobovali oslabování výrobní činnosti a snižovali vstupy práce.

(225)

Současně prudce poklesla produktivita, zejména mezi lety 2022 a 2023, kdy se po mírném 2% poklesu v roce 2022 snížila o 19 % a během období šetření na této nízké úrovni zůstala. Odráží to nedostatečně využitou kapacitu a provozní neefektivitu, protože výrobci v Unii nebyli schopni rychle nebo úměrně přizpůsobit své pracovní síly trvalému poklesu objemu výroby, který byl způsoben klesajícím objemem prodeje a rostoucím tlakem ze strany dovozu.

(226)

Souhrnně lze říci, že vývoj zaměstnanosti prokazuje obezřetné snižování počtu zaměstnanců, přičemž prudký pokles produktivity zdůrazňuje širší ekonomický tlak na odvětví, které v důsledku snižujícího se objemu výroby a zesílené konkurence na trhu fungovalo pod úrovní optimální efektivity.

(227)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(228)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(229)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(230)

Během posuzovaného období se průměrné jednotkové prodejní ceny na trhu Unie zpočátku výrazně zvýšily, neboť v roce 2022 vzrostly o 34 % oproti roku 2021. Tento rostoucí trend pokračoval i v roce 2023, kdy ceny dosáhly nejvyššího nárůstu o 37 % ve srovnání s rokem 2021. V období šetření se však ceny oproti roku 2023 snížily o 14 %, ačkoli zůstaly o 18 % vyšší než v roce 2021. Tento vzorec naznačuje, že výrobci v Unii zpočátku přenášeli část rostoucích nákladů na odběratele, ale později byli nuceni snížit ceny v důsledku rostoucího konkurenčního tlaku ze strany levného dovozu, zejména z Číny.

(231)

Souběžně s tím vykazovaly podobný, nýbrž ještě výraznější trend, jednotkové výrobní náklady. V roce 2022 se náklady zvýšily o 35 % a v roce 2023 dosáhly vrcholu, neboť oproti základnímu roku narostly o 50 %. Přestože se náklady v období šetření poněkud snížily, zůstaly o 28 % vyšší než v roce 2021. Počáteční nárůst pravděpodobně odrážel inflační tlaky, rostoucí ceny vstupů (např. energie, materiálů) a snížené úspory z rozsahu v důsledku klesajícího objemu výroby.

(232)

Po většinu posuzovaného období rostly výrobní náklady rychleji než prodejní ceny, zejména v roce 2023, kdy byl rozdíl mezi náklady a cenami největší, což zhoršilo hospodářskou situaci výrobců v Unii. V období šetření klesly ceny i náklady, nicméně náklady stále převyšovaly prodejní ceny.

(233)

Pokles dovozních cen a rostoucí podíl čínského dovozu omezily schopnost výrobců v Unii udržet si dostatečně vysoké ceny, které by pokryly rostoucí náklady. Nárůst objemu levnějšího dovozu, zejména během období šetření, výrazně snížil prodejní ceny v Unii.

(234)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(235)

Mezi rokem 2021 a obdobím šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku trvale zvyšovaly. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo v prvním roce tohoto období, kdy náklady práce vzrostly o 9 %. Tento výrazný nárůst na počátku byl pravděpodobně důsledkem inflačních tlaků, které následovaly po pandemii COVID-19, během níž výrobci čelili rostoucím mzdovým požadavkům a v některých členských státech zákonem nařízeným nebo kolektivně vyjednaným úpravám mezd.

(236)

V následujícím roce náklady práce nadále rostly, avšak o něco pomaleji, přibližně o 5 %. Tento růst svědčí o trvalých, ale mírnějších inflačních vlivech a o snaze udržet si kvalifikovanou pracovní sílu na konkurenčním trhu. V období šetření se tempo růstu ještě více zpomalilo na přibližně 2 %, což svědčí o možném zmírnění tlaků na růst mezd nebo o dopadu opatření k omezení nákladů a zvýšení efektivnosti zavedených výrobci.

(237)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(238)

Během posuzovaného období měly zásoby kolísavý, ale nakonec klesající trend, který odrážel měnící se úroveň výroby a podmínky na trhu. V roce 2022 zůstaly zásoby relativně stabilní, přičemž oproti roku 2021 došlo pouze k mírnému poklesu o 4 %. V roce 2023 však konečný stav zásob vzrostl o 17 % a dosáhl nejvyšší hodnoty za dané období. Tento nárůst byl pravděpodobně způsoben nižším objemem prodeje a klesajícím podílem na trhu, což vedlo ke skladování většího množství neprodaných výrobků.

(239)

Do období šetření zásoby prudce poklesly, a to o 44 procentních bodů oproti roku 2023, čímž se vrátily na úroveň výrazně nižší než ve výchozím roce. Při pohledu na zásoby jako podíl výroby bylo zjištěno, že zásoby zůstaly po celé posuzované období nízké, což naznačuje, že výrobci hospodařili se zásobami opatrně.

(240)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(241)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu. Ziskovost se v průběhu období neustále snižovala, zpočátku byla kladná, ale postupně každým rokem klesala. Ve třetím roce se prudce propadla do záporných hodnot a během období šetření zůstala záporná. Tento klesající trend odrážel rostoucí náklady, nižší objemy prodeje a zmenšující se podíl na trhu v důsledku zvýšené konkurence ze strany dovozu, čímž se výrazně snížilo ziskové rozpětí.

(242)

Čistý peněžní tok, který odráží schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost, se snížil z přibližně 14,8 až 15,2 milionu EUR v prvním roce na přibližně 14,0 až 14,5 milionu EUR ve druhém roce, poté klesl na přibližně 2,3 až 2,6 milionu EUR ve třetím roce a dále klesl na přibližně 1,7 až 1,85 milionu EUR během období šetření, což představuje přibližně 88% pokles oproti prvnímu roku. Tento prudký pokles prohloubil finanční napětí způsobené sníženou ziskovostí a omezeným vnitřním financováním.

(243)

Navzdory finančním potížím se investice zvýšily ze zhruba 2,8 až 3,0 milionu EUR v prvním roce na více než 4,9 až 5,1 milionu EUR ve druhém roce a v průběhu období šetření se pohybovaly okolo 4,9 až 5,05 milionu EUR. To představuje celkový nárůst o téměř 72 % oproti prvnímu roku, což svědčí o úsilí o udržení nebo modernizaci výrobní kapacity navzdory stále náročnějším finančním podmínkám.

(244)

Návratnost investic, definovaná jako zisk vyjádřený jako procentní podíl čisté účetní hodnoty investic, klesla z [15,5 % až 17,2 %] v prvním roce na [11,2 % až 12,4 %] ve druhém roce, poté se ve třetím roce dostala do záporných hodnot [–17,3 % až –15,8 %] a během období šetření zůstala záporná na úrovni [–15,4 % až –14,6 %]. Tato záporná návratnost naznačovala, že investice již negenerovaly dostatečný zisk, pravděpodobně v důsledku zhoršujících se provozních podmínek a zvýšeného tlaku na trhu.

(245)

Vzhledem k těmto trendům, kdy ziskovost klesla z [3,7 % až 4,2 %] na [–4,4 % až –4,1 %], peněžní tok se snížil o více než 85 % a návratnost investic se změnila a zůstala záporná, byla schopnost výrobců v Unii získat kapitál značně omezena. Menší zisk a snížené peněžní rezervy snížily důvěru investorů a omezily přístup k financování, což omezilo schopnost výrobců investovat a reálně konkurovat.

(246)

Dovoz z Číny během období šetření výrazně vzrostl, přičemž jeho objem se zvýšil přibližně o 33 % ve srovnání se základním rokem a podíl na trhu vzrostl ze 60 % na 70 %. Současně došlo k prudkému poklesu dovozních cen, a to přibližně o 31 %. Tato kombinace rostoucího objemu a klesajících cen vytváří silný tlak na snižování cen na trhu Unie a ztěžuje výrobcům v Unii konkurovat jak objemem, tak cenou. Klíčovým faktorem, který ovlivňoval dynamiku trhu, bylo rostoucí zastoupení levnějšího dovozu.

(247)

Většina faktorů újmy vykazovala jednoznačné negativní trendy. Objem výroby klesl zhruba o 24 %, využití kapacity se snížilo z 65 % na 48 % (pokles o 26 %) a objem prodeje se snížil o 21 %. Rozpětí ziskovosti se změnilo z kladného [3,7 % až 4,2 %] na ztrátové kolem [–4,4 % až –4,1 %], přičemž čistý peněžní tok se propadl o více než 85 %, což výrazně omezilo finanční flexibilitu. Tyto negativní trendy, které odrážejí hlubokou a trvalou újmu způsobenou výrobnímu odvětví Unie, převážily nad příznivým vývojem. Hlavními faktory, které tuto újmu způsobily, byly trvalá ztráta podílu na trhu a tlak na snižování cen v důsledku rostoucího objemu dovozu a nižších dovozních cen.

(248)

Kromě toho, že ceny výrobního odvětví Unie vzrostly, což bylo kompenzováno výraznějším nárůstem výrobních nákladů, vykazovaly pozitivní trendy pouze dva faktory újmy, a to výrobní kapacita, která v posuzovaném období vzrostla o 3 %, a trvalá úroveň investic výrobců v Unii, která se v tomto období zvýšila o téměř 72 %. To naznačuje, že navzdory nepříznivým podmínkám bylo i nadále vyvíjeno úsilí o udržení nebo modernizaci výrobní kapacity. Tyto pozitivní trendy však k vyrovnání negativních dopadů nepostačovaly. Například objem výroby se snížil přibližně o 24 %, přestože spotřeba v Unii vzrostla přibližně o 15 %. Kromě toho výrazně poklesla produktivita, a to téměř o 19 %, pravděpodobně v důsledku snížení počtu pracovníků a provozní neefektivity, což naznačuje, že kladné investice se nepromítly do zvýšení objemu výroby.

(249)

Ačkoli spotřeba v Unii celkově vzrostla o 15 %, výroba v Unii klesla o 24 %, prodej se snížil o 21 % a ziskovost výrobců prudce klesla z [3,7 % až 4,2 %] na [–4,4 % až –4,1 %]. Tato situace dokazuje, že navzdory růstu trhu bylo postavení výrobního odvětví Unie oslabené, protože větší podíl na trhu získal dovoz, zejména z Číny.

(250)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(251)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, zvýšení výrobních nákladů, poptávka v Unii.

(252)

Aby bylo možné posoudit, zda existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, je třeba posoudit, zda objem a cenové úrovně dovozu, který je předmětem šetření, k podstatné újmě významně přispěly.

(253)

Objem dovozu z Číny se během posuzovaného období výrazně zvýšil, a to jak v absolutním vyjádření, tak i z hlediska podílu na trhu. Konkrétně vzrostl o 53 % a získal deset procentních bodů podílu na trhu. Současně vzrostla spotřeba v Unii, a to o 15 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie však klesl o 21 % a jeho podíl na trhu se odpovídajícím způsobem snížil.

(254)

Z tohoto protichůdného vývoje, kdy dumpingový dovoz prudce vzrostl, zatímco výrobci v Unii ztratili objem prodeje i podíl na trhu, jednoznačně vyplývá příčinná souvislost mezi těmito dvěma jevy. Ztráta objemu prodeje výrobců v Unii byla důsledkem větší konkurence ze strany levnějšího dumpingového dovozu. Tento účinek z hlediska objemu jednoznačně přispěl k újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(255)

Existenci příčinné souvislosti s újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, navíc podpořil účinek dumpingového dovozu z Číny z hlediska ceny. Během posuzovaného období klesla průměrná jednotková cena čínského dovozu o 31 %, a to ze 14,16 EUR na 9,83 EUR za kus. Naproti tomu ceny výrobního odvětví Unie do roku 2023 rostly, ale poté během období šetření prudce poklesly v důsledku tlaku ze strany levného dovozu.

(256)

Toto soustavné a výrazné cenové podbízení ze strany čínského dovozu jednoznačně způsobilo snížení cen na trhu Unie. V důsledku toho nebyli výrobci v Unii schopni udržet úroveň cen v souladu s rostoucími výrobními náklady, což vedlo ke zhoršení jejich finanční situace. Ziskovost klesla z [3,7 % až 4,2 %] v roce 2021 na ztrátu [–4,4 % až –4,1 %] v období šetření. Trvalý tlak na snižování cen ze strany dumpingového dovozu z Číny přímo přispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(257)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dumpingový dovoz z Číny výrazně přispěl k podstatné újmě, kterou utrpělo odvětví Unie.

(258)

Dumpingový dovoz vyvíjel na výrobní odvětví Unie značný tlak z hlediska objemu i ceny. To vedlo k nedostatečnému využití kapacit, zhoršení finančních ukazatelů a neschopnosti dostatečně zvýšit ceny tak, aby pokryly rostoucí náklady. I když tedy nemusí jít o jedinou příčinu, dumpingový dovoz zjevně sehrál při vzniku zjištěné podstatné újmy významnou roli.

(259)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

(260)

V posuzovaném období se do Unie dovážely významné objemy vysokotlakých bezešvých ocelových lahví pouze ze dvou dalších třetích zemí, a to z Turecka a Spojeného království.

(261)

Celkově všechny třetí země kromě dotčené země zaznamenaly mezi rokem 2021 a obdobím šetření nárůst objemu o 19 %, přičemž jejich podíl na trhu zůstal stabilní a pohyboval se po celé období mezi 8 % a 10 %. Ačkoli se objem zvyšoval, průměrné dovozní ceny ve srovnání s rokem 2021 trvale klesaly o 20 %, přičemž se postupně snižovaly každý rok. Navzdory tomuto poklesu cen trend dovozu naznačuje, že se hospodářské subjekty z těchto zemí zaměřily spíše na udržení stávajícího podílu na trhu než na jeho agresivní rozšiřování. To dokazuje pokles objemu o 6 % během období šetření. Ceny z těchto třetích zemí byly v roce 2022 v podstatě v souladu s cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku, nicméně do období šetření se dovozní ceny snížily přibližně o 34 % oproti úrovni z roku 2021, zatímco ceny výrobců v Unii klesly pouze o přibližně 28 %, což svědčí o rostoucím cenovém tlaku na výrobce v Unii.

(262)

U hlavních vyvážejících výrobců z ostatních zemí, na které se nevztahují dumpingová cla, jako například Spojené království a Turecko, byl zaznamenán buď stabilní, nebo klesající trend, a to jak z hlediska objemu, tak i hodnoty. Například dovoz ze Spojeného království se snížil ze 102 046 jednotek v roce 2022 na 72 615 jednotek v období šetření, zatímco dovoz z Turecka klesl ze 164 343 jednotek v roce 2023 na 95 931 jednotek v období šetření. Stejně tak se snížily hodnoty dovozu z těchto zemí. To naznačuje, že nedumpingový dovoz se způsobem, který by mohl podstatně poškodit výrobní odvětví Unie, významně nezvýšil.

(263)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, zejména ke skutečnosti, že podíl třetích zemí na trhu zůstal relativně stabilní, dospěla Komise k předběžnému závěru, že tento dovoz nezmírnil příčinnou souvislost mezi újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a dumpingovým dovozem z dotčených zemí.

(264)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(265)

Během posuzovaného období se objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku snížil o 25 %, zatímco průměrná vývozní cena se zvýšila o 25 %. Tento současný pokles objemu a nárůst cen naznačuje, že výrobní odvětví Unie změnilo svou vývozní strategii a pravděpodobně se zaměřilo na segmenty s vyšší hodnotou.

(266)

Zvýšení cen pomohlo částečně vyrovnat negativní dopad klesajícího objemu, což naznačuje, že vývozní výkonnost k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nepřispěla.

(267)

Navzdory výraznému nárůstu dumpingového dovozu z Číny během posuzovaného období, který se zvýšil z přibližně 3,6 milionu jednotek v roce 2021 na téměř 4,8 milionu jednotek v období šetření, byly posouzeny i další potenciální činitele.

(268)

Technologické změny, restriktivní obchodní praktiky nebo změny ve spotřebitelských návycích nebyly v daném období zaznamenány jako relevantní činitele. Neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že se výrobní odvětví Unie potýkalo s vnitřními strukturálními nedostatky v důsledku technologického zaostávání nebo nedostatečné výkonnosti vývozu, jež by nezávisle vysvětlovaly pokles výroby (–24 %), prodeje (–21 %) nebo ziskovosti (z [3,7 % až 4,2 %] na [–4,4 % až –4,1 %]). Jednotkové výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období výrazně zvýšily. Přesto v období šetření došlo k následnému poklesu. Tento vzestupný trend výrobních nákladů naznačuje, že na výrobní odvětví Unie byly vyvíjeny značné tlaky z hlediska nákladů, pravděpodobně v důsledku vyšších cen surovin, nákladů na energii nebo jiných režijních nákladů, které snižovaly ziskové rozpětí a omezovaly schopnost výrobního odvětví reálně konkurovat. Výrobní odvětví Unie tyto náklady navíc nebylo schopno plně přenést na odběratele kvůli silnému cenovému tlaku dumpingového dovozu. Nekalé nízké ceny tohoto dovozu nutily výrobce v Unii absorbovat zvýšené náklady, čímž se jejich finanční potíže ještě prohloubily. Částečné snížení výrobních nákladů v posledním roce tento tlak dostatečně nezmírnilo. Tato neschopnost získat zpět vyšší náklady prostřednictvím prodejních cen je rovněž rozhodujícím činitelem při prokazování příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(269)

Analýza prokázala jednoznačnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Číny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Objem čínského dovozu se mezi rokem 2021 a obdobím šetření zvýšil o 33 %, čímž se zvýšil jeho podíl na trhu na úkor výrobců v Unii. Tento nárůst levného dovozu se shodoval s 24% poklesem objemu výroby, 21% poklesem objemu prodeje a prudkým poklesem ziskovosti v rámci výrobního odvětví Unie z [3,7 % až 4,2 %] na [–4,4 % až –4,1 %]. Tento časový souběh jasně podpořil závěr, že dumpingový dovoz hrál při zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie významnou roli.

(270)

Byly posuzovány i další potenciální činitele, jako je vývozní výkonnost, změny spotřeby a dovoz z jiných zemí. Vývoz se snížil o 25 %, což však bylo kompenzováno 25% nárůstem průměrných vývozních cen, který zmírnil jeho negativní dopad. Samotný trh Unie vzrostl o 15 %, takže újmu nelze vysvětlit poklesem poptávky. Dovoz z ostatních zemí zůstal relativně stabilní nebo dokonce poklesl a nebyly pozorovány žádné významné technologické nebo strukturální změny.

(271)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že dumpingový dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, a to především zvýšením objemu, snížením cen a zvýšením podílu na trhu, přičemž příspěvek ostatních činitelů tuto příčinnou souvislost nezmírnil.

(272)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie bylo dostatečné clo nižší než dumpingové rozpětí.

(273)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.

(274)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti potřebnou k pokrytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(275)

Komise nejprve stanovila základní zisk pokrývající veškeré náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže na základě historického průměrného zisku (váženého obratem) pěti výrobců v Unii v letech 2013 až 2019. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na 9,6 %.

(276)

Výrobní odvětví Unie poskytlo důkazy v podobě investičních plánu a zápisů ze zasedání představenstva, které prokazují, že úroveň jeho investic, výzkumu a vývoje a inovací v období šetření by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší. Komise tyto informace ověřila a zjistila, že tvrzení výrobního odvětví Unie jsou oprávněná.

(277)

Aby tuto skutečnost zohlednila v cílovém zisku, vypočítala Komise rozdíl mezi výdaji na investice, výzkum a vývoj a inovace (dále jen „výdaje na IVVI“) za běžných podmínek hospodářské soutěže, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, a skutečnými výdaji na IVVI v posuzovaném období. Tento rozdíl, vyjádřený jako procentní podíl obratu, byl pro výrobce v Unii zařazené do vzorku stanoven na úrovni mezi 1 a 5 %.

(278)

Tyto procentní podíly byly připočteny k základnímu zisku ve výši 9,6 % uvedenému výše, což vedlo k cílovému zisku v rozmezí od 11,12 % do 14,47 % podle jednotlivých výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(279)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie po dobu uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě důkazů dostupných v odpovědi na dotazník stanovila Komise dodatečné náklady 0,90 EUR za kus, které byly připočteny k ceně nepůsobící újmu.

(280)

Na tomto základě Komise vypočítala pro obdobný výrobek výrobního odvětví Unie cenu, která nepůsobí újmu, a to použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření, a poté přičetla úpravy podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů.

(281)

Úroveň rozpětí újmy poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(282)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti a pro tento dovoz.

(283)

V daném případě žadatelé tvrdili, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí újmy (viz 285. a 286. bod odůvodnění níže).

(284)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by k odstranění újmy popřípadě postačovalo clo nižší než dumpingové rozpětí.

(285)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve přezkoumala, zda by bylo předběžně stanovené dumpingové rozpětí vyšší než rozpětí přiměřené k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Za tímto účelem bylo provedeno srovnání vážené průměrné dovozní ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku s cílovou cenou výrobců v Unii zařazených do vzorku, jak je vysvětleno výše v oddíle 6.1. Výsledky těchto výpočtů jsou uvedeny v tabulce výše.

(286)

Vzhledem k tomu, že takto vypočítané rozpětí prodeje pod cenou bylo nižší než dumpingové rozpětí skupiny BTIC Group, provedla Komise šetření požadované podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(287)

Žadatel v podnětu předložil dostatečné důkazy o tom, že v ČLR existuje ve vztahu k dotčenému výrobku zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Podle důkazů uvedených v podnětu podléhají trubky a duté profily z uhlíkové a legované oceli, které představují 33 % výrobních nákladů dotčeného výrobku, v ČLR částečnému vrácení DPH z vývozu.

(288)

Jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, Komise v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení zkoumala údajná zkreslení a jiná zkreslení, na něž se vztahuje čl. 7 odst. 2a základního nařízení, v dotčené zemi.

(289)

Komise nejprve určila hlavní suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku každým z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Za hlavní suroviny byly považovány ty suroviny, které pravděpodobně představují nejméně 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Komise zjistila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku používali jako hlavní výrobní činitele pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, trubky a duté profily z legované a uhlíkové oceli.

(290)

Komise poté zkoumala, zda u některé z hlavních surovin používaných při výrobě dotčeného výrobku nedochází ke zkreslení v důsledku některého z opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení: režimy dvojích cen, vývozní cla, vývozní přirážka, vývozní kvóta, zákaz vývozu, zdanění vývozu, licenční požadavky, minimální vývozní cena, snížení nebo zrušení vrácení DPH, omezení týkající se místa celního řízení pro vývozce, seznam způsobilých vývozců, povinnost působit na domácím trhu, těžba surovin pro vlastní spotřebu. Za tímto účelem Komise navštívila internetové stránky China Customs Solutions (101) a zjistila, že vývozní DPH vztahující se na vývoz trubek a dutých profilů z uhlíkové a legované oceli kódů HS 730439 a 730459 byla vrácena pouze částečně (10 % z 13 %).

(291)

Komise zjistila, že existence pobídek k nevyvážení těchto výrobků zkresluje mechanismy domácího trhu, pokud jde o stanovování cen.

(292)

Dále Komise porovnala ceny trubek a dutých profilů z uhlíkové a legované oceli, které platili vyvážející výrobci zařazení do vzorku, s cenami na reprezentativním mezinárodním trhu. V tomto ohledu Komise porovnala cenu placenou vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku s referenční hodnotou vypočtenou pro tyto vstupy, jak je uvedeno v tabulce 1. Toto srovnání ukázalo, že ceny na reprezentativním mezinárodním trhu jsou o 180 % až 439 % vyšší než v dotčené zemi. Tento rozdíl byl potvrzen také při porovnání ceny placené vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku s informacemi obsaženými v podnětu (102) na podporu tvrzení o zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Vzhledem k rozsahu tohoto rozdílu byly domácí ceny považovány za výrazně nižší než ceny na reprezentativních mezinárodních trzích.

(293)

Komise nakonec zkoumala, zda některá ze surovin dotčených opatřeními uvedenými v 2843. bodě odůvodnění představuje jednotlivě alespoň 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Pro účely tohoto výpočtu byla použita nezkreslená cena suroviny stanovená v tabulce 1. Komise zjistila, že na trubky a duté profily z uhlíkové a legované oceli připadá nejméně 17 % výrobních nákladů na výrobek, který je předmětem šetření.

(294)

Komise dospěla k závěru, že trubky a duté profily z uhlíkové a legované oceli jsou předmětem zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(295)

V souladu s čl. 7 odst. 2b základního nařízení Komise zkoumala, zda může jednoznačně konstatovat, že je v zájmu Unie určit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení veškerých informací relevantních pro toto šetření, včetně volných kapacit v zemi vývozu, hospodářské soutěže na trhu surovin a dopadu na dodavatelské řetězce společností v Unii.

(296)

V podnětu bylo uvedeno, že Čína má značnou volnou kapacitu k výrobě vysokotlakých bezešvých ocelových lahví, která je zřejmě strukturální a je vytvořena zejména průmyslovými politikami řízenými státem, nadměrnými investicemi do těžkého průmyslu a přetrvávajícím převisem nabídky v odvětví oceli, zejména bezešvých ocelových trubek, které jsou klíčovou surovinou používanou při výrobě vysokotlakých bezešvých ocelových lahví. Výroba vysokotlakých bezešvých ocelových lahví zahrnuje specializovaný proces zpracování oceli s kroky, jako je tvarování, ohřev, svařování, obrábění a povrchová úprava. Čínští výrobci těží z velkých průmyslových zón, kde jsou všechny části výroby umístěny blízko sebe a jsou podporovány plánováním a dotacemi místních správ.

(297)

Informace poskytnuté na podporu podnětu naznačují, že celková výrobní kapacita vysokotlakých bezešvých ocelových lahví v Číně přesahuje 30 milionů kusů ročně, zatímco domácí spotřeba zůstává výrazně nižší, zejména v důsledku nedávného zpomalení v odvětvích, jako je stavebnictví, výroba automobilů a obecná průmyslová poptávka. Odhadovaná volná kapacita tak přesahuje 10 až 15 milionů lahví ročně, což je více než dvojnásobek celkové poptávky v Unii, která činí přibližně 6,88 milionu kusů, a prokazuje to velký potenciál pro přesměrování objemů na vnější trhy. Čínský vývoz vysokotlakých bezešvých ocelových lahví neustále roste, zejména na trhy bez opatření na ochranu obchodu. Tento přesun je záměrný a dobře organizovaný. Vzhledem ke zpomalení domácí poptávky se čínští výrobci zaměřují na zahraniční trhy, aby tak využili nadměrnou kapacitu. Trh Unie je atraktivní díky své velikosti, poptávce po certifikovaných lahvích v odvětvích, jako je zdravotnictví, průmysl a vodík, a neexistenci zvláštních opatření na ochranu obchodu u řady vysokotlakých bezešvých ocelových lahví.

(298)

S ohledem na tyto faktory se Komise domnívala, že významná volná kapacita Číny spolu s nadměrnou nabídkou oceli na předcházejícím trhu a průmyslovými politikami podporovanými státem je hlavním faktorem nárůstu objemu vývozu do Unie. Tento strukturální převis nabídky přispěl k tlaku na snižování cen v Unii, ohrozil hospodářskou životaschopnost výrobního odvětví Unie vyrábějícího vysokotlaké bezešvé ocelové lahve a poukázal na to, že je potřeba přijmout opatření k obnovení spravedlivé hospodářské soutěže na trhu.

(299)

V Číně je hospodářská soutěž na trhu surovin používaných při výrobě vysokotlakých bezešvých ocelových lahví silně ovlivněna vládními politikami a zásahy, které ovlivňují ceny a dostupnost. Tato opatření pomáhají čínským výrobcům vysokotlakých bezešvých ocelových lahví udržovat nižší vstupní náklady ve srovnání s jejich mezinárodními konkurenty.

(300)

Naproti tomu výrobci vysokotlakých bezešvých ocelových lahví v Unii musí nakupovat suroviny, jako jsou bezešvé ocelové trubky a klíčové slitiny, na otevřeném mezinárodním trhu, kde jsou ceny určovány globální nabídkou a poptávkou, indexy trhu s ocelí a náklady na energii. Evropští výrobci čelí bez přístupu k dotacím nebo preferenčním cenám relativně vyšším a volatilnějším cenám surovin. Unie získává suroviny od různých světových dodavatelů, včetně evropských, asijských a amerických, takže trh EU je citlivý na výkyvy v globálních dodavatelských řetězcích, geopolitické události a dostupnost surovin.

(301)

Komise navíc uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z Číny v rozmezí sazeb od přibližně 29 % do 55 %. Cílem těchto cel je bojovat proti nekalým cenám a zkreslením na trhu způsobeným dumpingovými praktikami a chránit výrobce v Unii před újmou. Tato vývozní omezení a cla však mohou snížit dostupnost surovin na mezinárodním trhu, což následně zvyšuje jejich prodejní cenu v Unii. Toto zvýšení cen surovin v Unii dále zvyšuje rozdíl v nákladech a vytváří ještě větší výhodu pro čínské výrobce vysokotlakých bezešvých ocelových lahví, kteří nadále těží z nižších domácích vstupních nákladů.

(302)

Očekává se, že uložení antidumpingového cla na dovoz vysokotlakých bezešvých ocelových lahví z Číny bude mít omezený a zvládnutelný dopad na dodavatelské řetězce Unie. Vysokotlaké bezešvé ocelové lahve jsou používány v důležitých odvětvích, jako je zdravotnictví, průmyslové plyny, protipožární ochrana, bezpečnostní zařízení a rostoucí trh s vodíkem.

(303)

Výrobní odvětví Unie v současné době kvůli dumpingu působícímu újmu pracuje pouze na 48 % kapacity, ale má dostatečnou volnou kapacitu a odborné znalosti, aby mohlo výrobu zvýšit, a uspokojit tak větší poptávku, pokud se sníží dovoz z Číny. Alternativní dodavatelé z Turecka, Spojeného království, Norska a USA již pokrývají více než 9 % trhu a v kombinaci se zvýšenou výrobou v Unii by mohli uspokojit významný podíl potřeb Unie.

(304)

Vysokotlaké bezešvé ocelové lahve představují malý zlomek celkových nákladů uživatelů v navazujících odvětvích a často jsou pronajímány nebo amortizovány v průběhu času, což znamená, že případné zvýšení nákladů v důsledku cel pravděpodobně výrazně neovlivní konečné ceny výrobků. Clo by čínský dovoz nezastavilo, ale zajistilo by, aby se dovážel za spravedlivé, nedumpingové ceny.

(305)

Přestože antidumpingová opatření mají dopad v podobě nákladů, je pravděpodobné, že tyto náklady budou převáženy většími příznivými účinky: opatření pomohou zajistit stabilní a spolehlivé dodávky vysokotlakých bezešvých ocelových lahví v Unii, obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie a posílit odolnost výrobního odvětví Unie. Pro klíčová odvětví, jako je plynárenství, zdravotnictví a vodíkový průmysl, je zajištění bezpečného přístupu ke kvalitním lahvím zásadní pro zachování kontinuity provozu, zajištění veřejné bezpečnosti a dosažení cílů Unie v oblasti strategické autonomie a průmyslové odolnosti.

(306)

Komise po posouzení všech relevantních informací k tomuto šetření dospěla k předběžnému závěru, že je v zájmu Unie stanovit výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(307)

Čínské výrobní odvětví vysokotlakých bezešvých ocelových lahví má především značnou volnou kapacitu a očekává se, že dopad uložení antidumpingových cel na čínský dovoz bude pro dodavatelský řetězec Unie zvládnutelný. Výrobní odvětví Unie v současné době funguje pod úrovní své kapacity, nicméně ke zvýšení objemu výroby a uspokojení poptávky má technické znalosti a volný výrobní potenciál. Další možnosti zásobování navíc představují alternativní dodavatelé z jiných zemí, jako je Turecko, Velká Británie, Norsko a USA.

(308)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k předběžnému závěru, že clo nižší než dumpingové rozpětí by k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie nepostačovalo. Výrobci v Unii nejsou poškozováni pouze dumpingem, ale ve srovnání s čínskými vyvážejícími výrobci trpí dalšími narušeními obchodu. Úroveň opatření se proto musí v zájmu přiměřené ochrany obchodu rovnat dumpingovému rozpětí, jak bylo předběžně stanoveno.

(309)

Na základě výše uvedeného posouzení by měla být prozatímní antidumpingová cla stanovena tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení:

(310)

Poté, co se Komise rozhodla použít čl. 7 odst. 2 základního nařízení, zkoumala, zda může navzdory zjištění dumpingu působícího újmu jednoznačně konstatovat, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, velkoobchodníků, maloobchodníků, uživatelů, spotřebitelů.

(311)

Výrobní odvětví Unie prokázalo vysokou míru účasti na šetření a ke spolupráci se přihlásili výrobci představující významný podíl celkové výroby v Unii. Spolupracující výrobci v Unii představovali více než 80 % celkové výroby a prodeje v Unii v období šetření, což zajišťuje reprezentativní posouzení situace výrobního odvětví Unie.

(312)

Šetřením bylo zjištěno, že výrobnímu odvětví Unie byla v posuzovaném období způsobena podstatná újma. Ukazatele jako klesající ziskovost, snížené využití kapacity, ztráta podílu na trhu a tlak na snižování prodejních cen v důsledku dumpingového dovozu jasně vykazují zhoršující se hospodářské a finanční výsledky. Tyto negativní trendy snížily schopnost výrobního odvětví zachovat si udržitelný provoz a investovat do inovací a účinnosti.

(313)

Uložení antidumpingových opatření by mělo obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie. To by výrobnímu odvětví Unie pravděpodobně umožnilo zvýšit objem prodeje za udržitelné ceny, získat zpět ztracený podíl na trhu a zlepšit ziskovost. Rovné podmínky by rovněž umožnily výrobcům optimalizovat využití kapacity a investovat do nezbytné modernizace, což by zajistilo dlouhodobou životaschopnost a konkurenceschopnost. Bez nekalého cenového tlaku ze strany dumpingového dovozu by se výrobní odvětví mohlo zotavit a zachovat si svou úroveň zaměstnanosti.

(314)

Naopak, pokud by opatření nebyla uložena, výrobní odvětví Unie by pravděpodobně nadále trpělo účinky dovozu za nespravedlivé ceny. Očekává se, že klesající trend cen a ziskovosti by přetrvával a ještě více zhoršoval finanční zdraví výrobců. To by mohlo vést ke snižování počtu zaměstnanců, uzavírání podniků a výraznému snížení zaměstnanosti a investic v Unii. Strukturální oslabení výrobního odvětví by bylo obtížné zvrátit a někteří výrobci by mohli opustit trh.

(315)

Na základě výše uvedených skutečností je uložení antidumpingových opatření jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie. Umožnil by to výrobnímu odvětví zotavit se z újmy způsobené dumpingovým dovozem, obnovit spravedlivou hospodářskou soutěž a zajistit si svou dlouhodobou udržitelnost.

(316)

Žádní dovozci nebo obchodníci, kteří nejsou ve spojení, v rámci šetření nespolupracovali. Nebyly proto poskytnuty žádné údaje o dopadu opatření na tuto skupinu.

(317)

Vzhledem k absenci spolupráce a konkrétních údajů musí být pravděpodobné účinky uložení opatření na dovozce posouzeny na základě dostupných údajů. Lze důvodně předpokládat, že dovozci mohou v důsledku uložení antidumpingových cel čelit určitému zvýšení nákladů. Vzhledem k dostupnosti alternativních zdrojů dodávek, včetně dodávek od výrobců v Unii, a možnosti pokračování dovozu za nedumpingové ceny se však očekává, že jakýkoli negativní dopad bude omezený.

(318)

Dovozci sice mohou v krátkodobém horizontu pocítit omezení možností dodávek nebo zvýšení nákladů, tyto účinky však budou pravděpodobně mírné. Zachování současného stavu by naopak v konečném důsledku ohrozilo životaschopnost domácích dodávek a v budoucnu by mohlo vést k větší závislosti na dumpingovém dovozu. Celkově lze říci, že přínosy pro výrobní odvětví Unie převažují nad omezenými a nepodloženými potenciálními nevýhodami pro dovozce.

(319)

Na základě dostupných informací byl učiněn závěr, že uložení opatření by významně nepoškodilo zájmy dovozců, kteří nejsou ve spojení, a není proto v rozporu s jejich zájmy.

(320)

Žádní uživatelé, spotřebitelé ani dodavatelé se ke spolupráci při šetření nepřihlásili. Nebyly proto poskytnuty žádné údaje o používání ani nebyly vyjádřeny žádné konkrétní obavy, které by naznačovaly, že by z případného uložení opatření mohly plynout významné nepříznivé účinky.

(321)

Vzhledem k absenci spolupráce je třeba posoudit pravděpodobné účinky opatření na uživatele na základě přiměřených předpokladů. Bezešvé lahve jsou obvykle malou nákladovou položkou v celkových operacích v navazujících odvětvích, a to i ve zdravotnictví a energetice. Proto se neočekává, že by případné zvýšení cen v důsledku uložení cel významně ovlivnilo činnosti uživatelů nebo celé dodavatelské řetězce.

(322)

Uložení opatření by pomohlo zajistit životaschopnost výrobního odvětví Unie a zachovat spolehlivý domácí zdroj strategického výrobku používaného v kritických odvětvích, jako je zdravotnictví a čistá energie. Uživatelé sice mohou v krátkodobém horizontu čelit marginálnímu zvýšení cen, to však převáží výhody plynoucí ze zachování bezpečnosti dodávek a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže.

(323)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se neočekává, že by uložení opatření významně poškodilo zájmy uživatelů, přispělo by však k zajištění stabilního a bezpečného přístupu ke strategicky důležitým výrobkům. Proto se má za to, že uložení antidumpingových opatření není v rozporu se zájmem uživatelů.

(324)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(325)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(326)

Na dovoz vysokotlakých bezešvých ocelových lahví pocházejících z ČLR by v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření. Komise dospěla k závěru, že vhodnou úrovní pro odstranění újmy by mělo být dumpingové rozpětí.

(327)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(328)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Proto odrážejí situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčených zemí a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není výslovně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito konkrétně uvedenými společnostmi ve spojení, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na něj vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(329)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý ostatní dovoz pocházející z dotčené země“.

(330)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(331)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(332)

Statistické údaje o dotčeném výrobku jsou často vyjádřeny v počtu kusů. Nicméně pro dotčený výrobek není v kombinované nomenklatuře stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (103) žádná taková doplňková jednotka uvedena. Je proto nutné stanovit, že v prohlášení k propuštění do volného oběhu se musí u dovozu dotčeného výrobku kromě hmotnosti v kilogramech nebo tunách uvádět i počet kusů. U kódů KN a/nebo TARIC by měl být uveden počet kusů.

(333)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(334)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(335)

V této fázi řízení nebylo / nemůže být přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(336)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(337)

BTIC předložila připomínky týkající se výpočtu vývozní ceny a hodnot CIF použitých pro výpočet jejího dumpingového rozpětí. Po pečlivém zvážení byly tyto připomínky akceptovány a dumpingové rozpětí bylo odpovídajícím způsobem upraveno. Dumpingové rozpětí pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a ostatní společnosti bylo odpovídajícím způsobem upraveno.

(338)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(339)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,