(EU) 2025/591Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/591 ze dne 21. března 2025 o uložení prozatímního cla na dovoz kyseliny glyoxylové pocházející z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 25. července 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kyseliny glyoxylové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala dne 10. června 2024 společnost WeylChem Lamotte SAS (dále jen „žadatel“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou kyseliny glyoxylové, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

Komise dne 25. října 2024 zavedla prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2715 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (3) celní evidenci dovozu kyseliny glyoxylové pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“)

(4)

V oznámení o zahájení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, známé vyvážející výrobce a orgány Čínské lidové republiky a známé dovozce a uživatele, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že může v souladu s článkem 17 základního nařízení vybrat vzorek zúčastněných stran.

(7)

Vzhledem k omezenému počtu výrobců kyseliny glyoxylové v Unii Komise v oznámení o zahájení oznámila, že dotazníky zpřístupní jedinému známému výrobci v Unii, konkrétně společnosti WeylChem Lamotte SAS. Tento výrobce v Unii poskytl odpověď na dotazník a po zveřejnění oznámení o zahájení se nepřihlásil žádný další výrobce v Unii. Komise tedy nemusela přistoupit k výběru vzorku.

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení.

(9)

Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli.

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(11)

Požadované informace poskytlo šest vyvážejících výrobců v dotčené zemi, kteří rovněž souhlasili se zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek sestávající ze dvou spolupracujících vyvážejících výrobců, a to na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, kteří mohli být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřeni. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku uvedli, že představují [67 % – 72 %] celkového vývozu kyseliny glyoxylové do Unie, který vykázali spolupracující vyvážející výrobci. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(12)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(13)

Komise zaslala dotazníky výrobci v Unii, vyvážejícím výrobcům v ČLR zařazeným do vzorku, známým dovozcům a uživatelům. Stejné dotazníky byly v den zahájení zpřístupněny rovněž na internetu (4).

(14)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(15)

Komise provedla ověření odpovědi na dotazník na dálku u této společnosti:

(16)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2023 do 30. června 2024 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2021 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(17)

Výrobkem, který je předmětem tohoto šetření, je kyselina glyoxylová (obvykle spadající pod číslo Chemical Abstracts Service (CAS) 298-12-4 nebo 6000-59-5) o čistotě nejméně 95 % hmotnostních v sušině, v pevné formě nebo jako vodný roztok o koncentraci vyšší než 40 % hmotnostních (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“).

(18)

Kyselina glyoxylová je chemická látka používaná v široké škále oblastí použití, zejména ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu, v odvětví hnojiv a v kosmetickém odvětví. Je meziproduktem v průmyslové syntéze antibiotik, vanilinu, chelátových hnojiv a alantoinu. Používá se také v přípravcích pro osobní péči.

(19)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem šetření a pochází z ČLR, v současnosti kódu KN ex 2918 30 00 (kód TARIC 2918 30 00 13) (dále jen „dotčený výrobek“).

(20)

Šetření ukázalo, že stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti i stejná základní použití mají tyto výrobky:

(21)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(22)

Podle informací shromážděných uživateli v Unii a výrobním odvětvím Unie je výrobek zakoupený v Číně rovnocenný výrobku zakoupenému od výrobního odvětví Unie. Pouze jeden uživatel, společnost L. Brüggemann, uvedl, že z Číny dováží kyselinu glyoxylovou o specifické technické jakosti, kterou podle něj výrobní odvětví Unie v současné době nenabízí.

(23)

Společnost L. Brüggemann tvrdila, že při výrobě bezformaldehydových redukčních činidel na bázi síry (FFSRA) používá kyselinu glyoxylovou, kterou dováží z Číny, a že její použití se liší od použití ostatních uživatelů. Dále tvrdila, že kyselina glyoxylová představuje významnou část jejích výrobních nákladů, a proto by antidumpingová cla významně ovlivnila její ziskovost.

(24)

Na základě výše uvedených vysvětlení podala společnost L. Brüggemann dne 15. ledna 2025 žádost o osvobození kyseliny glyoxylové určené k použití při výrobě FFSRA od antidumpingových cel v rámci režimu konečného užití stanoveného v článku 254 celního kodexu Unie (5).

(25)

Za účelem posouzení žádosti společnosti L. Brüggemann Komise zkoumala i) základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti dovážených výrobků a výrobků Unie, ii) jejich konečné užití a zaměnitelnost, iii) alternativní zdroje dodávek, iv) dopad osvobození od cel a v) dopad cel na uživatele.

(26)

Dne 23. ledna 2025 obdržela Komise od výrobního odvětví Unie připomínky týkající se tvrzení společnosti L. Brüggemann. Výrobní odvětví Unie uvedlo, že nabízí širokou škálu jakostí, včetně technických jakostí, ale nemůže odpovědět, zda může tuto konkrétní technickou jakost poskytnout, protože příslušné informace byly ve veřejně přístupné verzi upraveny. Společnost L. Brüggemann odpověděla dne 29. ledna 2025, že tyto informace jsou důvěrné a nelze je sdílet, neposkytla však žádné další důkazy, které by dokládaly, že výrobní odvětví Unie není schopno dodat příslušnou technickou jakost.

(27)

Společnost L. Brüggemann předložila informace týkající se výše uvedených skutečností ve svém podání ze dne 15. ledna 2025 a rovněž během inspekce Komise na dálku dne 24. ledna 2025. Komise ověřila, že společnost dováží z Číny kyselinu glyoxylovou technické jakosti, ale také, že nakupuje kyselinu glyoxylovou od výrobního odvětví Unie. Komise rovněž zjistila, že společnost používá jak výrobek z EU, tak dovážený výrobek k výrobě bezformaldehydových redukčních činidel na bázi síry (FFSRA), která spadají do kategorie odlišné od ostatních užití a pod jiný kód KN. Komise uvedla, že kyselina glyoxylová dodávaná z ČLR a z EU je pro výrobu výrobku společnosti L. Brüggemann zaměnitelná. Komise rovněž zjistila, že spotřeba kyseliny glyoxylové v této společnosti představuje méně než 3 % celkové spotřeby v EU.

(28)

Na základě výše uvedené výměny informací a poskytnutých a přezkoumaných informací Komise nemohla potvrdit tvrzení, že se výrobek dovážený společností L. Brüggemann liší základními fyzikálními, chemickými a technickými vlastnostmi od výrobku vyráběného v Unii. Komise nenašla žádné důkazy o tom, že výrobek nelze získat od výrobního odvětví Unie. Komise proto žádost o osvobození od cla pro konečné užití prozatímně zamítla. Dopad cel na uživatele je popsán níže v oddíle 5.

(29)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(30)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných k případnému použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení vyzvala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě kyseliny glyoxylové. Příslušné informace předložilo šest vyvážejících výrobců.

(31)

Aby Komise získala informace, které pro své šetření považovala za nezbytné, pokud jde o údajná podstatná zkreslení, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla na dotazník obdržena žádná odpověď. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(32)

V oznámení o zahájení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy může být pro účely určení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot nutné zvolit vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(33)

Dne 7. října 2024 informovala Komise prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro určení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních činitelů používaných při výrobě kyseliny glyoxylové, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Kromě toho Komise na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila dvě možné reprezentativní země, konkrétně Kolumbii a Turecko, které označila za vhodné reprezentativní země.

(34)

Komise zjistila, že mimo Čínu a Unii se kyselina glyoxylová nevyrábí. Šetření však odhalilo, že některé klíčové vstupní materiály (acetaldehyd a kyslík) a spotřební materiál se používají při výrobě kyseliny octové, což je výrobek ve stejném odvětví jako kyselina glyoxylová (dvouuhlíkaté karboxylové kyseliny). Výrobní proces obou výrobků je navíc podobný. Komise proto informovala zúčastněné strany, že hodlá pokračovat v šetření s cílem zjistit nezkreslenou hodnotu v reprezentativní zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína, kde se vyrábí kyselina octová. Komise obdržela připomínky k první poznámce od žadatele, vyvážejícího výrobce (společnosti Xinjiang Guolin) a uživatele (společnosti L. Brüggemann). Těmito připomínkami se zabývají příslušné oddíly níže.

(35)

Dne 21. ledna 2025 se Komise v druhé poznámce ke spisu (dále jen „druhá poznámka“) zabývala připomínkami, které obdržela od zúčastněných stran k první poznámce, a informovala zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít k určení běžné hodnoty, a to s Kolumbií jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že pro výrobce kyseliny octové v reprezentativní zemi, společnost Sucroal S.A. (dále jen „Sucroal“), stanoví prodejní, režijní a správní náklady a zisk na základě dostupných informací.

(36)

Komise obdržela připomínky ke druhé poznámce od společností Xinjiang Guolin a WeylChem Lamotte. Těmito připomínkami se zabývá příslušný oddíl 3.2 níže.

(37)

Po analýze obdržených připomínek a informací dospěla Komise k závěru, že Kolumbie je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Pokud pro daný výrobní činitel nebyly k dispozici žádné reprezentativní dovozní ceny, použila Komise vhodnou mezinárodní referenční hodnotu. Základní důvody tohoto přístupu Komise jsou podrobněji popsány v oddíle 3.2.4 níže.

(38)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(39)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]okud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a  „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“ .

(40)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(41)

V nedávných šetřeních týkajících se chemického odvětví (6) v ČLR (7) Komise zjistila, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(42)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v Čínské lidové republice („ČLR“) dochází k významným zásahům státu, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (8). Komise zejména dospěla k závěru, že v chemickém odvětví nejenže přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (9), ale že čínská vláda může rovněž ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (10). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i v dodávkách surovin a vstupů, mají na trh další rušivý účinek. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly rozdělovány v souladu s tržními silami (11). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (12). Ve stejném duchu zjistila Komise zkreslení mzdových nákladů v chemickém odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (13), jakož i narušení finančních trhů ve smyslu čl. 2 odst. 6a) písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR (14).

(43)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se chemického odvětví v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v podnětu a v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (15) (dále jen „zpráva“), který se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem šetření. Komise tyto důkazy dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(44)

Žadatel namítal, že čínský hospodářský model je založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (16). Žadatel tvrdil, že toto narušení existuje nejen na vnitrostátní úrovni, ale také na regionální a provinční úrovni v Číně.

(45)

Na podporu tohoto stanoviska podnět odkazoval na důkazy obsažené ve zprávě a na zjištění v několika nedávných šetřeních Komise, zejména těch, která se týkala acesulfamu draselného a aspartamu (17).

(46)

Žadatel dále poukázal na to, že zapojení čínské vlády a státních podniků v odvětví chemických meziproduktů je přítomno v celém výrobním řetězci, od základních surovin až po samotnou výrobu dotčeného výrobku, což způsobuje podstatné zkreslení cen a objemu výroby základních chemických meziproduktů.

(47)

Klíčovým faktorem rozvoje a přetrvávání nadměrné kapacity je také celkový účinek pokračující úvěrové podpory, ať už ve formě vládních nebo místních bankovních záruk pro neefektivní státní podniky (18).

(48)

Výroba kyseliny glyoxylové navíc vyžaduje značné množství elektrické energie a stát poskytuje místním výrobcům chemických látek zvýhodněné ceny energie, což jim umožňuje snížit výrobní náklady. Žadatel tvrdil, že kontrola cen elektřiny a dopravy vede k jednomu z nejpodstatnějších zkreslení čínského hospodářství. Tyto činitele ovlivňují výrobní náklady a konečné ceny průmyslového zboží, zejména v odvětvích náročných na zdroje, kde je zapotřebí značné množství surovin, jako je například výroba kyseliny glyoxylové (19).

(49)

Kromě toho žadatel připomněl následující prvky, které poukazují na existenci podstatných zkreslení.

(50)

Zaprvé, v odvětví výroby kyseliny glyoxylové působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví státních orgánů, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny.

(51)

Zadruhé, přítomnost státu ve firmách působících v odvětví kyseliny glyoxylové také dává státním orgánům možnost ovlivňovat ceny a/nebo náklady:

(52)

Zatřetí, čínská vláda uplatňuje veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil:

(53)

Začtvrté, podobně jako v ostatních odvětvích čínského hospodářství, i v odvětví výroby kyseliny glyoxylové dochází ke zkreslením v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného prosazování úpadkového práva, práva obchodních společností a práva majetkového:

(54)

Zapáté jsou v odvětví výroby kyseliny glyoxylové zkresleny i mzdové náklady.

(55)

Zašesté, výrobci kyseliny glyoxylové mají přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu:

(56)

Žadatel navíc zdůraznil systémovou povahu zkreslení. Státní zásahy se vyskytují v celé zemi a ve všech odvětvích hospodářství, mimo jiné v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami.

(57)

Žadatel tedy v podnětu formuloval závěr, že ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Proto není podle podnětu vhodné použít v tomto šetření ke stanovení běžné hodnoty domácí ceny a náklady.

(58)

Komise také zkoumala, zda je, či není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně kvůli existenci dalších podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných zásahů státu do hospodářství Číny obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku.

(59)

V odvětví dotčeného výrobku sice působí především soukromé společnosti, jako je Hubei Hongyuan Pharmaceutical Technology Co., Ltd. (45), Xinjiang Guolin New Materials Co., Ltd., plně vlastněná společností Qingdao Guolin Technology Group Co., Ltd. (46), a dále Cangzhou Goldlion Chemicals Co., Ltd. (47) nebo Guangdong Joy Chemical, Ltd. (48), ale do jisté míry také státní podniky, jako je skupina Sinopec Group (49) a skupina Sinochem Group (50), v obou případech centrální podniky kontrolované komisí SASAC a dodávající ethylenglykol, vstupní surovinu používanou k výrobě kyseliny glyoxylové (51).

(60)

Šetřením bylo dále zjištěno, že národní průmyslové sdružení zastupující výrobce chemických a petrochemických výrobků, jako je dotčený výrobek, tedy Čínská federace ropného a chemického průmyslu (dále jen „CPCIF“), zřídilo zvláštní výbor pro kvalitní speciální chemické látky (52), mezi které patří i kyselina glyoxylová. Federace CPCIF se hlásí k celkovému vedení Komunistické strany Číny, vykonává stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranických organizací (53). Kromě toho je „registračním a řídícím orgánem sdružení Ministerstvo pro občanské záležitosti (54)“ a k podmínkám způsobilosti pro funkci zástupce federace CPCIF patří „oddanost vedení Komunistické strany Číny, podpora socialismu s čínskými rysy, rozhodné uplatňování linie strany, jejích zásad a politik a politická vyspělost“  (55).

(61)

Šetření potvrdilo, že jak skupina Sinopec Group, tak skupina Sinochem Group jsou členy federace CPCIF (56).

(62)

Kromě toho je například na úrovni provincie společnost Guangdong Joy Chemical, Ltd. členem Rady pro rozvoj a podporu malých a středních podniků provincie Kuang-tung (57), která definuje svůj cíl jako „aktivní úlohu prostředníka a pomoc poskytovanou vládním úřadům při posilování služeb a poradenství malým a středním podnikům v provincii a při jejich koordinaci a dohledu nad nimi“ (58). Rovněž „podléhá vedení Komunistické strany Číny“ (59).

(63)

Šetřením bylo zjištěno, že společnost Guangdong Joy Chemical, Ltd. je členem Rady pro rozvoj a podporu malých a středních podniků provincie Kuang-tung.

(64)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v chemickém odvětví podléhají politickému dohledu a pokynům. Nejnovější čínské politické dokumenty týkající se chemického odvětví potvrzují, že čínská vláda přikládá tomuto odvětví stále velký význam, včetně záměru zasahovat do tohoto odvětví s cílem formovat je v souladu s vládní politikou.

(65)

Příkladem je 14. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje a výhled do roku 2035, podle nichž má čínská vláda v úmyslu „[t]ransformovat a modernizovat tradiční průmyslová odvětví, podporovat optimalizaci uspořádání a strukturální změny odvětví surovin [a] urychlit transformaci a modernizaci klíčových průmyslových odvětví, jako jsou chemický průmysl a výroba papíru (60)“.

(66)

Také 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin požaduje, aby se „[k]líčová průmyslová odvětví, jako je petrochemický, chemický a ocelářský průmysl, zaměřila na cíle a úkoly plánu (61)“.

(67)

Kromě toho se v poradním stanovisku k podpoře kvalitního rozvoje petrochemického a chemického průmyslu během 14. pětiletého plánu (dále jen „poradní stanovisko“) uvádí, že čínská vláda bude „[p]odporovat změnu průmyslové struktury: posílí specifická opatření a bude vědecky regulovat rozsah průmyslu“ a „důsledně vyvíjet nové chemické materiály a čisté chemické látky“ (62).

(68)

Podobné příklady záměru čínských orgánů dohlížet na vývoj tohoto odvětví a řídit jej lze pozorovat i na úrovni provincií, například v provincii Chu-pej, kde sídlí společnost Hubei Hongyuan Pharmaceutical Technology Co., Ltd. Provinční orgány plánují „[z]měnit a optimalizovat strukturu zpracovatelského průmyslu: [u]rychlit strukturální změny klíčových průmyslových odvětví [a] [u]pevnit výsledky strukturální reformy na straně nabídky v odvětvích surovin, jako je ocelářství, neželezné kovy, chemický průmysl a stavební materiály, urychlit bezpečný, ekologický a efektivní rozvoj a vytvořit moderní klastr chemického průmyslu v hodnotě 1 bilionu RMB“ (63).

(69)

Pokud jde o to, že čínská vláda má možnost ovlivňovat ceny či náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, šetřením bylo zjištěno, že dceřiná společnost Xinjiang Guolin New Materials Co., Ltd. (64), která je plně vlastněna společností Qingdao Guolin Technology Group Co., Ltd., je pod dohledem místopředsedy představenstva společnosti Qingdao Guolin Technology Group Co., Ltd., který je zároveň tajemníkem stranické organizace společnosti.

(70)

Předseda představenstva společnosti Hubei Hongyuan Pharmaceutical Technology Co., Ltd. navíc působí také jako tajemník stranického výboru (65).

(71)

Předseda představenstva skupiny Sinochem Group je tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je náměstky tajemníků stranického výboru (66). Skupina Sinochem Group se také prezentuje jako společnost, která „se řídí pokyny vyplývajícími z úvahy Si Ťin-pchinga o socialismu s čínskými rysy pro novou éru, účinně posiluje celkovou vedoucí úlohu strany v podniku, prohlubuje budování strany [a] plně využívá úlohy stranických organizací na všech úrovních“ (67).

(72)

Podobně je i předseda představenstva skupiny Sinopec Group tajemníkem stranického výboru a několik členů představenstva je náměstky tajemníků stranického výboru (68). Skupina Sinopec Group prohlásila, že se hodlá „zaměřit na nové poslání a nové úkoly společnosti na nové cestě, pokračovat ve stranickém revolučním duchu, všestranně a integrovaně posilovat vedoucí úlohu strany a budování strany a systematicky podporovat komplexní a přísné řízení strany, aby poskytovala silnou záruku pro psaní nové kapitoly moderního petrochemického průmyslu Číny“  (69) .

(73)

Nebylo možné systematicky zjišťovat existenci osobních vazeb mezi výrobci dotčeného výrobku a Komunistickou stranou Číny. Vzhledem k tomu, že dotčený výrobek představuje pododvětví chemického odvětví, jsou však informace zjištěné v nedávných šetřeních týkajících se chemického odvětví, jak je uvedeno v 42. bodě odůvodnění, relevantní i pro kyselinu glyoxylovou.

(74)

Kromě toho jsou v odvětví dotčeného výrobku zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení. Při šetření byly nalezeny dokumenty, z nichž vyplývá, že odvětví má prospěch z vládních pokynů a zásahů v chemickém odvětví, vzhledem k tomu, že dotčený výrobek představuje jedno z jeho pododvětví.

(75)

Chemický průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (70). To potvrzují četné plány, směrnice a další dokumenty se zaměřením na chemické látky, které jsou vydávány na státní, regionální a obecní úrovni. V rámci 14. pětiletého plánu čínská vláda stanovila, že je třeba chemický průmysl optimalizovat a modernizovat (71).

(76)

Podobně 14. pětiletý plán rozvoje odvětví surovin stanoví, že čínská vláda „[p]odpoří standardizovaný rozvoj klastrů. Bude formulovat podmínky pro identifikaci chemických parků, podporovat místní samosprávy při identifikaci řady chemických parků a řídit vytváření klastrů a standardizovaný rozvoj chemických podniků. [...] Bude podporovat budování národních demonstračních základen nového industrializačního průmyslu v oblasti surovin, podporovat přeměnu a modernizaci průmyslových aglomerací na klastry. [...] [V]ytvoří řadu chemických a petrochemických [...] průmyslových klastrů a průmyslových klastrů nových materiálů. Bude optimalizovat organizační struktury: učiní hlavní podniky většími a silnějšími. [...] [Bude p]odporovat podniky, aby urychlily meziregionální a mezivlastnické fúze a reorganizace, zvýšily průmyslovou koncentraci a prováděly mezinárodní operace. V chemickém a petrochemickém odvětví, ocelářství, odvětví neželezných kovů, stavebních materiálů a dalších průmyslových odvětvích vybuduje skupinu předních podniků v průmyslovém řetězci s ekologickým vedením a zásadní konkurenceschopností“  (72) .

(77)

Na úrovni provincie navíc provincie Kuang-tung ve svém 14. pětiletém plánu pro vysoce kvalitní rozvoj zpracovatelského průmyslu předpokládá, že se město Chuej-čou, kde má sídlo společnost Guangdong Joy Chemical, Ltd., „zaměří na podporu rozvoje rafinace a hlubokého chemického zpracování špičkových chemických látek a nových chemických materiálů a urychlí plánování a výstavbu průmyslového parku nových materiálů ve městě Chuej-čou“ (73).

(78)

Šetřením bylo dále zjištěno, že společnost Xinjiang Guolin New Materials Co., Ltd. má sídlo v zóně hospodářského a technologického rozvoje ve městě Š’-che-c’ (74). Tato zóna je uznána Státní radou jako zóna rozvoje (75) na celostátní úrovni a je financována výrobním a stavebním sborem provincie Sin-ťiang (dále jen „XPCC“), subjektem, který je plně vlastněn státem. Zástupce generálního ředitele společnosti Xinjiang Guolin New Materials Co., Ltd. potvrdil, že „[o]d podpory investic až po realizaci se každému kroku projektu dostalo silné podpory ze strany sboru XPCC, osmé divize sboru XPCC ve městě Š’-che-c’ a řídícího výboru zóny ekonomického rozvoje města Š’-che-c’“  (76).

(79)

Dotčený výrobek rovněž ovlivňují zkreslení mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení uvedená ve 43. bodě odůvodnění, jak je rovněž uvedeno ve 42. bodě odůvodnění výše. Tato zkreslení ovlivňují odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem šetření, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (77).

(80)

Komise dále připomíná, že se na sbor XPCC vztahují omezující opatření EU (78), v neposlední řadě z důvodu využívání nucené práce.

(81)

Ve stávajícím šetření nebyl předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výroby kyseliny glyoxylové není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení. Velmi dobrým příkladem tohoto typu zásahů státu je rovněž výše zmíněné poradní stanovisko, které požaduje „zlepšit podpůrné politiky, posílit koordinaci mezi fiskální, finanční, regionální, investiční, dovozní a vývozní [...] politikou a průmyslovou politikou [s cílem] plně využít národní platformu spolupráce mezi průmyslem a finančnictvím a [s cílem] upevnit spojení mezi podniky a bankami“ (79). Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(82)

A konečně Komise připomíná, že pro výrobu dotčeného výrobku je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci dotčeného výrobku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si půjčovat peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc se na ně vztahuje systém plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(83)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny dotčeného výrobku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, práce atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdou, pracovní silou, energií a surovinami se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních činitelů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(84)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených.

(85)

Čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc. Žádná jiná zúčastněná strana nepředložila v této fázi šetření žádné připomínky.

(86)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak popisuje následující oddíl.

(87)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(88)

Jak je vysvětleno v 33. až 35. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce o výrobních činitelích Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Kolumbii za vhodnou reprezentativní zemi, pokud by se potvrdila existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(89)

Výrobek, který je předmětem šetření, se vyrábí pouze v Unii a v ČLR. Proto Komise v první poznámce o výrobních činitelích hledala země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako v ČLR, kde se vyrábí kyselina octová, výrobek ze stejné kategorie výrobků používající stejné klíčové vstupní materiály (viz oddíl 3.2.4.2 níže). Na tomto základě jako země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako v ČLR označila Argentinu, Brazílii, Kolumbii, Malajsii, Mexiko, Thajsko a Turecko.

(90)

Připomínky k výběru reprezentativní země předložila společnost Xinjiang Guolin. Společnost Xinjiang Guolin nesouhlasila s vyřazením Thajska, Malajsie, Brazílie a Argentiny z výběru reprezentativní země. Společnost Xinjiang Guolin dále uvedla, že Kolumbie a Turecko nejsou vhodnými reprezentativními zeměmi, neboť dovoz kyseliny dusičné do Turecka a dovoz glyoxalu do Kolumbie pochází převážně z Číny. Uvedenými připomínkami se zabývá oddíl 3.2.3.1.

(91)

Vzhledem k tomu, že se kyselina glyoxylová nikde jinde než v Číně a EU nevyrábí, Komise v první poznámce určila kyselinu octovou jako vhodný zástupný výrobek stejné obecné kategorie a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření, a to s cílem určit nezkreslenou hodnotu v reprezentativní zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako v ČLR, protože zahrnovala několik výrobních činitelů používaných při výrobě kyseliny glyoxylové.

(92)

Než dospěla k tomuto závěru, analyzovala Komise nejprve jiné výrobky ze skupiny dvouuhlíkatých karboxylových kyselin (stejné obecné kategorie jako je výrobek, který je předmětem šetření) a identifikovala tři podobné chemické výrobky, tj. kyselinu octovou, kyselinu glykolovou a kyselinu šťavelovou. Komise uvedla, že kyselina šťavelová má podobný chemický profil jako kyselina glyoxylová a často se používá jako vedlejší produkt při výrobě kyseliny glyoxylové. Vyrábí se však pouze v Unii, Číně a Indii. Indie je klasifikována jako země s nižšími středními příjmy, a protože patří do jiné příjmové skupiny, není vhodná jako reprezentativní země. Kyselina glykolová, další výrobek stejné obecné kategorie, se vyrábí pouze v EU a Číně, a proto ji nelze jako podobný výrobek použít.

(93)

Komise následně analyzovala výrobní proces kyseliny octové a zjistila, že výrobní proces kyseliny octové a kyseliny glyoxylové je podobný, neboť obě se vyrábějí metodami homogenní a heterogenní katalýzy.

(94)

Výběr kyseliny octové jako vhodného zástupného výrobku ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví jako výrobek, který je předmětem šetření, zpochybnila společnost Xinjiang Guolin, když tvrdila, že použití prodejních, režijních a správních nákladů a zisku výrobce, který se zabývá výrobou kyseliny octové, není vhodné, neboť kyselina octová není pro dotčený výrobek vhodným zástupným ukazatelem, protože výrobní postup kyseliny octové a kyseliny glyoxylové není v případě společnosti Xinjiang Guolin podobný. Vyvážející výrobce tvrdil, že způsob, jakým vyrábí kyselinu glyoxylovou za použití maleinanhydridu jako suroviny, je nesrovnatelný se způsobem výroby kyseliny octové, a proto prodejní, režijní a správní náklady a zisk výrobce kyseliny octové nejsou reprezentativní a nelze je použít jako zástupný ukazatel pro početní zjištění běžné hodnoty.

(95)

Pokud jde o připomínku týkající se odlišných výrobních postupů, Komise uznala, že výrobní postup společnosti Xinjiang Guolin se liší od výrobních postupů ostatních vyvážejících výrobců kyseliny glyoxylové, tj. že k získání výrobku, který je předmětem šetření, používá jiné suroviny a jiné chemické postupy. Kyselina octová má proto výrobní postup, který se podobá výrobnímu postupu hlavních výrobců kyseliny glyoxylové, ale je odlišný od postupu používaného společností Xinjiang Guolin. Společnost Xinjiang Guolin však neprokázala, jak by tento rozdíl měl podstatný dopad na prodejní, režijní a správní náklady a zisk tak, že by příslušné částky nebyly „vhodné“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Společnost Xinjiang Guolin navíc nepředložila žádný alternativní návrh jiného podobného výrobku ke kyselině glyoxylové za použití stejných nebo podobných surovin a metody k získání výrobků, která by byla podobná výrobní metodě společnosti Xinjiang Guolin. Vzhledem k tomu, že neexistuje prokazatelný dopad na vhodnost použitých částek ani alternativní návrh vyvážejícího výrobce, Komise toto tvrzení zamítla a trvala na tom, že kyselina octová je nejvhodnějším zástupným ukazatelem pro stanovení prodejních, správních a režijních nákladů a zisku pro celé výrobní odvětví.

(96)

V první poznámce Komise analyzovala dovoz hlavních výrobních činitelů, konkrétně glyoxalu, ethylenglykolu, maleinanhydridu a kyseliny dusičné, ve výše uvedených sedmi zemích. Komise uvedla, že do Thajska, Malajsie, Brazílie a Argentiny se dováží značný objem glyoxalu pod číslem HS 291219 a maleinanhydridu z Číny, a proto považovala dovozní ceny těchto surovin za potenciálně zkreslené.

(97)

Komise proto z výběru vhodné reprezentativní země Thajsko, Malajsii, Brazílii a Argentinu vyloučila.

(98)

V připomínkách k první poznámce společnost Xinjiang Guolin uvedla, že vysoký podíl daného výrobního činitele, který je dovážen z Číny, není jedním z činitelů, díky nimž nemusí Komise přihlédnout k reprezentativní třetí zemi podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Společnost Xinjiang Guolin se proto domnívala, že Komise použila k vyloučení zemí, které by jistě mohly být vhodnými reprezentativními třetími zeměmi, svévolné kritérium.

(99)

Společnost Xinjiang Guolin dále uvedla, že pokud by Komise považovala úroveň čínského dovozu za relevantní činitel, měly by být z tohoto důvodu vyloučeny také Kolumbie a Turecko. V souvislosti s Kolumbií společnost Xinjiang Guolin uvedla, že Kolumbie je vysoce závislá na Číně a zemích, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 81, pokud jde o veškerý dovoz pod kódem HS 2912 19 (glyoxal), přičemž čínský dovoz představuje 45 % veškerého dovozu z hlediska objemu. Pokud jde o Turecko, společnost Xinjiang Guolin uvedla, že dovoz kyseliny dusičné z Číny do Turecka je velmi vysoký (50 % z hlediska hodnoty a 90 % z hlediska objemu) a že sama Komise v první poznámce označila kyselinu dusičnou za jeden z hlavních výrobních činitelů kyseliny octové.

(100)

Pokud jde o připomínku týkající se dovozu glyoxalu do sedmi potenciálních reprezentativních zemí, Komise původně analyzovala dovoz za použití kódu HS 291219. Ačkoli všechny potenciální reprezentativní země celně evidovaly dovoz pod kódem HS 291219, Komise uvedla, že tento kód zahrnuje různé chemické látky jako glyoxal, citral, butanal, propanal, akrolein atd. Glyoxal je pro společnost Hubei Hongyuan, vyvážejícího výrobce, který tuto surovinu využívá, významným vstupním materiálem, neboť představuje [50–80 %] jejích nákladů na výrobu dotčeného výrobku. Po vydání první poznámky se proto Komise pokusila analyzovat dovozní ceny glyoxalu v sedmi potenciálních reprezentativních zemích pod osmimístným zbožovým kódem 2912 19 11 a konstatovala, že glyoxal byl dovážen pouze do Brazílie. Jak je však uvedeno výše, Komise již v první poznámce vyloučila Brazílii jako potenciální reprezentativní zemi, neboť obě hlavní suroviny (glyoxal a maleinanhydrid) jsou převážně dováženy z Číny.

(101)

Pokud jde o připomínku týkající se dovozu glyoxalu do Kolumbie, dospěla Komise k závěru, že se tam tato surovina nedováží, a proto použila mezinárodní referenční hodnotu popsanou ve 127. bodě odůvodnění.

(102)

Pokud jde o dovoz kyseliny dusičné do Turecka, Komise uvedla, že Turecko tuto surovinu dováží převážně z Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755 (81). Nicméně tato surovina představuje přibližně 5 % výrobních nákladů pouze u jednoho ze dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. V každém případě Komise ve druhé poznámce informovala, že má v úmyslu použít jako reprezentativní zemi Kolumbii a mezinárodní referenční cenu kyseliny dusičné, aby bylo možné provést objektivní početní zjištění běžné hodnoty. Komise dále ve 129. bodě odůvodnění vysvětluje, proč se rozhodla použít pro kyselinu dusičnou mezinárodní referenční hodnotu.

(103)

V první poznámce proto Komise považovala Kolumbii a Turecko za vhodné reprezentativní země, neboť se domnívala, že v těchto dvou zemích nejsou dovozní ceny surovin použité při početním zjištění běžné hodnoty zkreslené.

(104)

V připomínkách k první poznámce žadatel souhlasil s hodnocením Komise, že výrobní postup získávání kyseliny octové je vysoce srovnatelný s výrobním postupem dotčeného výrobku, a nepovažoval za relevantní skutečnost, že kyselina glyoxylová je silnější kyselinou než kyselina octová. Poukázal spíše na podobnost příslušných výrobních postupů, základních surovin a příslušného spotřebního materiálu a rovněž uvedl, že oba výrobní postupy jsou v podobném rozsahu energeticky velmi náročné.

(105)

Žadatel dále souhlasil s vyloučením Thajska, Malajsie, Brazílie a Argentiny z výběru možných reprezentativních zemí z důvodu vysokého podílu čínského dovozu klíčových surovin do těchto zemí. Žadatel si v podnětu z důvodu vyššího objemu dovozu glyoxalu vybral jako reprezentativní zemi Turecko.

(106)

V první poznámce Komise zkoumala, které finanční údaje jsou pro země uvedené v 89. bodě odůvodnění snadno dostupné. Komise konstatovala, že nebyly k dispozici dostatečně relevantní finanční údaje o výrobních společnostech v Argentině, Brazílii, Malajsii a Thajsku. Komise nalezla v databázi Orbis (82) údaje pro jednu společnost v Kolumbii, jednu společnost v Mexiku a jednu společnost v Turecku. Poslední dostupné finanční údaje mexického výrobce kyseliny octové (společnosti Industrias Monfel S.A. DE C.V.) však byly z roku 2018, a Komise je proto považovala za zastaralé. V důsledku toho Komise z výběru reprezentativní země vyloučila Argentinu, Brazílii, Malajsii, Mexiko a Thajsko.

(107)

Komise poté analyzovala následující dvě možné reprezentativní země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako ČLR, v nichž se vyrábí kyselina octová a pro něž byly k dispozici finanční výkazy vykazující zisky: Kolumbii a Turecko. Komise uvedla, že v té době byly v databázi Orbis snadno dostupné finanční údaje za rok 2023 u jednoho výrobce kyseliny octové v Kolumbii (společnosti Sucroal S.A.) a jednoho výrobce kyseliny octové v Turecku (společnosti Akkim Kimya Sanayi ve Ticaret A.S.). Pokud jde o společnost Akkim Kimya Sanayi ve Ticaret A.S., Komise uvedla, že tato společnost je od 21. listopadu 2023 vyšetřována tureckým antimonopolním úřadem kvůli omezování hospodářské soutěže a cenové manipulaci a že toto vyšetřování stále probíhá (83).

(108)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Kolumbie a Turecka jako reprezentativních zemí a společností Sucroal S.A. a Akkim Kimya Sanayi ve Ticaret A.S. jako výrobců v reprezentativních zemích.

(109)

V připomínkách k první poznámce společnost Xinjiang Guolin zpochybnila vyloučení Argentiny, Brazílie, Malajsie, Mexika a Thajska z výběru reprezentativní země a vyzvala Komisi, aby prošetřila finanční údaje společnosti Asian PVS Chemicals Ltd v Thajsku, Dovechem Chemical Industries v Malajsii, Abaquim SA v Mexiku a Droquimar SRL v Argentině.

(110)

Pokud jde o výrobce navržené společností Xinjiang Guolin a uvedené v 109. bodě odůvodnění, Komise finanční údaje těchto společností analyzovala a dospěla ke zjištění, že žádné snadno dostupné finanční údaje společností Asian PVS Chemicals Ltd v Thajsku, Droquimar SRL v Argentině a Abaquim SA v Mexiku nejsou k dispozici. Snadno dostupné finanční údaje byly k dispozici v případě společnosti Dovechem Chemical Industries v Malajsii. Komise však uvedla, že společnost Dovechem Chemical Industries kyselinu octovou nevyrábí, a jak je vysvětleno v 96. bodě odůvodnění, vzhledem k neexistenci dovozu glyoxalu a vysoké závislosti na Číně a zemích, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755, pokud jde o dovoz maleinanhydridu, byla Malajsie z výběru reprezentativní země vyloučena.

(111)

V připomínkách k první a druhé poznámce žadatel uznal, že vedle Turecka je Kolumbie rovněž přiměřeně reprezentativní zemí se snadno dostupnými finančními informacemi o společnosti Sucroal S.A.

(112)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a s ohledem na probíhající vyšetřování společnosti Akkim Kimya Sanayi ve Ticaret A.S. tureckým antimonopolním úřadem Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Kolumbii a společnost Sucroal S.A.

(113)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se vyjádřily ke vhodnosti Kolumbie jako reprezentativní země a společnosti Sucroal S.A. jako výrobce v reprezentativní zemi.

(114)

Ve druhé poznámce Komise dále zkoumala, které finanční údaje jsou snadno dostupné pro země uvedené v poznámce ze dne 7. října 2024, konkrétně pro Kolumbii a Turecko. Údaje, které měla Komise v této fázi k dispozici, byly stejné jako údaje popsané v první poznámce (viz 111. bod odůvodnění), s výjimkou toho, že Komise získala podrobnější a snadno dostupné informace za rok 2023 o kolumbijském výrobci kyseliny octové, společnosti Sucroal S.A. (od subjektu Supersociedades, jak je vysvětleno ve 154. bodě odůvodnění). U ostatních společností v ostatních potenciálních reprezentativních zemích nebyla taková míra podrobnosti k dispozici.

(115)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívala, že nejvhodnější je použít finanční údaje, které jsou k dispozici pro kolumbijskou společnost Sucroal S.A.

(116)

V odpovědi na druhou poznámku společnost Xinjiang Guolin zpochybnila výpočet prodejních, režijních a správních nákladů. Uvedla, že kategorie „ostatní provozní náklady“ zahrnuje částku nákladů na distribuci, která by nevedla k výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů na úrovni ceny ze závodu. V tomto ohledu společnost Xinjiang Guolin citovala rozsudek Tribunálu ve věci T-762/20 Sinopec Chongqing SVW Chemical a další v. Komise. Tyto připomínky byly řešeny a vyvráceny ve 169. až 171. bodě odůvodnění a nijak se jimi nemění závěr ve výše uvedeném bodě odůvodnění.

(117)

V odpovědi na druhou poznámku žadatel uvedl, že vzhledem k překážkám, které Komise zjistila a které brání tomu, aby bylo Turecko vybráno jako nejvhodnější reprezentativní země, souhlasí s návrhem Komise, aby byla jako reprezentativní země pro stanovení početně zjištěné běžné hodnoty použita Kolumbie.

(118)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Kolumbie je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(119)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Kolumbie kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

(120)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a práce, které vyvážející výrobci využívají k výrobě výrobku, který je předmětem šetření, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení veřejně dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(121)

Následně Komise ve druhé poznámce uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na suroviny a uhlí databázi Global Trade Atlas (84) (dále jen „GTA“). Komise rovněž uvedla, že pro stanovení cen elektřiny, plynu a páry (s použitím převodního faktoru z kWh plynu na tuny páry) použije veřejně dostupné ceny elektřiny z Kolumbie (85) a pro stanovení nákladů práce použije statistické údaje MOP (86).

(122)

V druhé poznámce Komise také informovala zúčastněné strany, že vzhledem k velkému počtu výrobních činitelů u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, a k zanedbatelnému podílu (méně než 2 %) některých surovin na celkových výrobních nákladech byly tyto zanedbatelné položky souhrnně zařazeny pod „spotřební materiál“. Kromě toho Komise informovala, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatní jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi.

(123)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní činitele a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní činitele kyseliny glyoxylové

(124)

Komise zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních činitelů uvedených výše. Pro stanovení této částky Komise použila výrobní náklady, které vykázali vyvážející výrobci zařazení do vzorku a které nebyly zahrnuty do výše uvedených individuálních výrobních činitelů, například odpisy, náklady na kontrolu kvality a náklady na údržbu. Metodika je vysvětlena v oddíle 3.2.3.9.

(125)

Jejich výše byla převzata z odpovědí vyvážejících výrobců na dotazník. Nová výše výrobní režie byla vyjádřena jako procento vykázaných výrobních nákladů a byla použita na přepočtené výrobní náklady.

(126)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do Kolumbie vykázanou v databázi GTA, k níž byla připočtena dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755. Zbývající množství byla považována za reprezentativní. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do Kolumbie, neboť v 41. až 84. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Jelikož neexistují žádné důkazy, které by svědčily o tom, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(127)

Pokud jde o glyoxal, jak bylo vysvětleno ve 100. a 101. bodě odůvodnění, Komise objasnila, že ve srovnání s první poznámkou původně analyzovala v sedmi potenciálních reprezentativních zemích širší kód HS 2912 19 . Ačkoli všechny potenciální reprezentativní země celně evidovaly dovoz pod kódem HS 2912 19 (glyoxal), Komise uvedla, že tento kód zahrnuje různé chemické látky a že glyoxal byl pod osmimístným zbožovým kódem 2912 19 11 dovážen pouze do Brazílie. Jak je však uvedeno v 96. bodě odůvodnění, Komise již v první poznámce vyloučila Brazílii jako potenciální reprezentativní zemi, neboť obě hlavní suroviny (glyoxal a maleinanhydrid) jsou dováženy převážně z Číny. Tento závěr byl potvrzen i ve druhé poznámce, kdy byla analýza provedena na úrovni osmimístného zbožového kódu. Komise proto dospěla k závěru, že dovozní ceny glyoxalu v sedmi potenciálních reprezentativních zemích nelze při početním zjišťování běžné hodnoty použít.

(128)

Komise proto analyzovala globální údaje pro všechny země získané z databáze Global Trade Atlas (GTA) pod osmimístným zbožovým kódem 2912 19 11 a zaznamenala průměrnou dovozní cenu v databázi GTA ze všech zemí kromě Číny a zemí uvedených v příloze 1 nařízení 2015/755, tj. Ázerbájdžánu, Běloruska, Severní Koreje, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Komise považovala připomínku společnosti Xinjiang Guolin uvedenou v 99. bodě odůvodnění za neopodstatněnou. Kromě toho Komise ve druhé poznámce informovala, že má v úmyslu použít průměrnou dovozní cenu glyoxalu ze všech zemí s výjimkou Číny a zemí uvedených v příloze 1 nařízení 2015/755, která byla získána z databáze GTA, aby mohla objektivně početně zjistit běžnou hodnotu.

(129)

Pokud jde o kyselinu dusičnou, Komise objasnila, že tato kyselina představuje u společnosti Hubei Hongyuan, jednoho ze dvou čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, pouhých 5 až 10 % výrobních nákladů výrobku, který je předmětem šetření, a proto má ve výrobním postupu ve srovnání s glyoxalem jen malý význam. Komise analyzovala dovozní ceny kyseliny dusičné v Kolumbii a zjistila, že existují rozdíly v jednotkových dovozních cenách, přičemž v Kolumbii dochází ke značnému kolísání cen na úrovni transakcí v rozmezí 3,15 CNY/kg až 5 895,72 CNY/kg. Podobné rozdíly v jednotkových dovozních cenách byly zjištěny i ve všech ostatních potenciálních kandidátských zemích. Statistiky dovozu kyseliny dusičné do sedmi potenciálních reprezentativních zemí byly proto považovány za nevhodné.

(130)

Následně Komise analyzovala globální dovozní statistiky získané z databáze Global Trade Atlas a zjistila, že i globální referenční hodnota pro dovoz zahrnuje značné rozdíly v jednotkových dovozních cenách. Komise uvedla, že velké cenové rozpětí mohla způsobit odlišná měření množství (např. v kg, tunách, librách atd.) vykázaná v databázi GTA. Mezinárodní referenční hodnota pro dovoz byla proto rovněž považována za nespolehlivou. Poté Komise analyzovala vhodnost mezinárodní vývozní ceny, která měla být použita jako referenční hodnota. Komise uvedla, že u měrných jednotek neexistují žádné nesrovnalosti. Komise proto shledala, že globální dovozní cena kyseliny dusičné je spolehlivá. Komise ve druhé poznámce informovala, že má v úmyslu použít mezinárodní referenční hodnotu pro vývoz kyseliny dusičné extrahovanou z databáze GTA.

(131)

Společnost Xinjiang Guolin tvrdila, že Komise by měla ve výrobních činitelích rozlišovat mezi pevným a kapalným maleinanhydridem (zařazeným pod kód HS 2917 14 ). Vyvážející výrobce tvrdil, že pevný maleinanhydrid se přepravuje snáze než kapalný maleinanhydrid a že se na mezinárodním trhu používá mnohem častěji než kapalný maleinanhydrid. Vyvážející výrobce rovněž uvedl, že cena pevného maleinanhydridu je obvykle mnohem vyšší než cena kapalného maleinanhydridu. Společnost Xinjiang Guolin tvrdila, že používá především kapalný maleinanhydrid, protože výrobní zařízení se nacházejí v blízkosti výrobců kapalného maleinanhydridu, a je proto schopna využít nižších cen kapalného maleinanhydridu ve srovnání s pevným maleinanhydridem.

(132)

Pokud jde o tvrzení týkající se rozdělení na pevný a kapalný maleinanhydrid, Komise uvedla, že kód HS 2917 14 zahrnuje všechny formy maleinanhydridu bez rozlišení jejich skupenství (pevného nebo kapalného). Komise dále uvedla, že v odpovědi na dotazník nerozlišil pevný a kapalný maleinanhydrid ani samotný vyvážející výrobce, a nerozlišuje je ani ve svém účetním systému. Bez rozlišení kódů HS podle formy výrobního činitele proto není možné stanovit spolehlivé údaje o dovozu pevného maleinanhydridu a kapalného maleinanhydridu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(133)

Pokud jde o připomínku týkající se odlišných výrobních postupů uvedenou v 93. a 95. bodě odůvodnění, Komise uznala, že výrobní postup společnosti Xinjiang Guolin se liší od výrobních postupů alespoň jednoho jiného vyvážejícího výrobce kyseliny glyoxylové, tj. že k získání výrobku, který je předmětem šetření, používá jiné suroviny a jiné chemické postupy. Kyselina octová má tudíž výrobní postup, který se velmi podobá výrobnímu postupu hlavních výrobců kyseliny glyoxylové, ale je méně podobný ve srovnání s postupem společnosti Xinjiang Guolin. Avšak vzhledem k tomu, že Komise nezjistila žádné společnosti, které by k získání výrobků podobných kyselině glyoxylové používaly stejné nebo podobné suroviny a metody, ani žádné takové společnosti nenavrhl vyvážející výrobce, Komise setrvala na svém tvrzení, že výrobní postup kyseliny octové je ke stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a zisku pro celé výrobní odvětví, včetně společnosti Xinjiang Guolin, nejvhodnější.

(134)

V odpovědi na druhou poznámku společnost Xinjiang Guolin uvedla, že v analýze údajů o dovozu zjistila u různých výrobních činitelů nesrovnalosti, a požádala Komisi, aby běžnou hodnotu stanovila důsledně pro každý materiál. Společnost Xinjiang Guolin podotkla, že jednotkové ceny kyseliny dusičné dovážené do Kolumbie značně kolísaly, což vedlo Komisi k tomu, aby nejprve zkontrolovala průměrnou dovozní cenu ze všech zemí v databázi GTA, přičemž bylo zjištěno, že se na ni vztahuje podobně velké cenové rozpětí. Komise se proto uchýlila k použití průměrné vývozní ceny ze všech zemí obsažené v databázi GTA. Společnost Xinjiang Guolin uvedla, že Komise by měla postupovat stejně i v případě maleinanhydridu, protože jednotkové ceny dovozu maleinanhydridu do Kolumbie kolísaly stejně jako ceny kyseliny dusičné. Dále požádala Komisi, aby použila jednotkovou cenu dovozu kyseliny dusičné do Kolumbie (tj. 15,51 USD/kg) a upustila od použití průměrné ceny vývozu ze všech zemí uvedené v databázi GTA, protože by to u dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku mohlo vést k diskriminačnímu stanovení početně zjištěné běžné hodnoty, neboť vývozní ceny uváděné v databázi GTA jsou na úrovni FOB, a nikoli na úrovni CIF.

(135)

Aby byla zajištěna konzistentnost mezi metodikou a soubory údajů použitými ke stanovení nezkreslených cen jednotlivých surovin, společnost Xinjiang Guolin požádala Komisi, aby použila mezinárodní cenu pro všechny přímé suroviny, včetně maleinanhydridu, ethylenglykolu a kyseliny dusičné, a nikoli pouze pro glyoxal. Dále požádala Komisi, aby z vážené průměrné ceny dovozu do Kolumbie u každé suroviny odstranila odlehlé hodnoty. U maleinanhydridu uvedla, že by Komise měla odstranit dovozní ceny USA a Německa.

(136)

Komise ve druhé poznámce vysvětlila, že mezinárodní referenční hodnota pro dovoz kyseliny dusičné zahrnuje odlišná měření množství (např. v kg, tunách, librách atd.), jež mohla způsobit velké cenové rozpětí, jak je uvedeno ve 129. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že mezinárodní údaje o dovozu byly uvedeny v různých měrných jednotkách (v kg, tunách, librách atd.) a bez provedení přepočtu měření nebylo možné vypočítat průměrnou mezinárodní cenu dovozu kyseliny dusičné, byly tyto ceny považovány za nespolehlivé, a Komise proto použila mezinárodní vývozní cenu s výjimkou Číny a zemí uvedených v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755, jak je vysvětleno ve 130. bodě odůvodnění výše.

(137)

Pokud jde o kolísání ceny dovozu kyseliny dusičné do Kolumbie, Komise uvedla, že průměrné jednotkové dovozní ceny v jednotlivých zemích kolísaly od 3,68 CNY/kg (Nizozemsko) do 339,54 CNY/kg (Španělsko). Na úrovni transakcí se dovozní cena pohybovala od 3,15 CNY/kg do 5 895,72 CNY/kg, což svědčí o zjevné nespolehlivosti údajů. Komise objasnila, že rozpětí cen dovozu maleinanhydridu do Kolumbie na úrovni transakcí bylo mnohem menší, tj. mezi 6,8 CNY/kg a 14,6 CNY/kg, přičemž pět odlehlých hodnot u transakcí o hmotnosti jednoho kilogramu se pohybovalo v rozmezí 127,61 až 543,14 CNY/kg. Komise proto tvrzení, že by se dovozní ceny maleinanhydridu neměly používat, zamítla.

(138)

Pokud jde o tvrzení ohledně diskriminačního určení početně zjištěné běžné hodnoty na základě referenční hodnoty pro kyselinu dusičnou stanovené na úrovni FOB, Komise ve 129. a 136. bodě odůvodnění vysvětlila, proč považuje statistiky dovozu kyseliny dusičné do Kolumbie a mezinárodní dovozní referenční hodnotu za nespolehlivé. V týchž bodech odůvodnění Komise dále objasnila, proč je mezinárodní referenční hodnota pro vývoz nejspolehlivějším zdrojem údajů. Komise se domnívá, že použitý přístup je v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Pokud dovozní ceny výrobního činitele v reprezentativní zemi mohly být považovány za reprezentativní, byly tyto dovozní ceny použity; v opačném případě Komise pro určení vhodné referenční ceny použila alternativní přístup.

(139)

U tří výrobních činitelů, konkrétně kyseliny chlorovodíkové, kapalného kyslíku a kapalných zásad, představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Protože hodnota použitá u těchto výrobních činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí bez ohledu na použitý zdroj, Komise se rozhodla zařadit tyto náklady do spotřebního materiálu.

(140)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům při dodávkách surovin, jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny, a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na dopravu surovin při dodání do závodu společnosti.

(141)

Komise analyzovala účetní postupy čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku týkající se vedlejších produktů a odpadu. V důsledku toho Komise použila hodnoty množství prodaných odpadů a snížila výrobní náklady, přičemž použila kolumbijské ceny kódu HS, pokud byly k dispozici.

(142)

U těch odpadních produktů, u nichž byla k dispozici pouze cena primárního výrobku, Komise při nedostatku jiných dostupných údajů vycházela z poměru mezi cenou odpadního produktu v ČLR a cenou primárního výrobku v ČLR, kterou uvedli vyvážející výrobci. Tento poměr byl následně použit na cenu primárního produktu v Kolumbii, jak byla odvozena z databáze GTA.

(143)

Ke stanovení mezd v průmyslovém odvětví v Kolumbii použila Komise poslední veřejně dostupné údaje ze statistik MOP (91). Průměrná měsíční hodnota v období šetření byla řádně upravena o další příspěvky přičtením sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem včetně důchodového pojištění a daně z profesního rizika: 12 % jako příspěvek zaměstnavatele do penzijního fondu, 8,5 % na zdravotní pojištění a 6,5 % na daně ze mzdy (92) (93). Průměrné hodinové náklady práce za plný pracovní úvazek činí 19,99 CNY na člověkohodinu.

(144)

V odpovědi na druhou poznámku žadatel tvrdil, že náklady práce početně zjištěné Komisí, včetně příplatků ve výši 27 % na příspěvky do penzijního fondu, zdravotní pojištění a daně ze mzdy, které v přepočtu činí 2,0166 USD na člověkohodinu jako základní mzdové náklady, jsou velmi nízké. Žadatel v podnětu zmínil početně zjištěné náklady práce, které činily 7,56 EUR na člověkohodinu.

(145)

Komise podotkla, že žadatel nezpochybnil metodiku použitou Komisí, ale výslednou částku. Rovněž konstatovala, že žadatel nepředložil žádný alternativní návrh nákladů práce. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto a Komise použila početně zjištěné náklady práce, jak je uvedeno ve 143. bodě odůvodnění.

(146)

Ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Kolumbii zveřejňuje společnost Enel (94). Komise použila ceny elektřiny pro průmyslové uživatele v období šetření. Cena za kWh převzatá z tohoto zdroje činila 1,43 CNY.

(147)

V odpovědi na druhou poznámku společnost Xinjiang Guolin uvedla, že ve druhé poznámce nebyly uvedeny přesné informace o zdroji a související výpočty týkající se elektřiny a vody.

(148)

Komise zdroj informací o elektřině zveřejnila ve 146. bodě odůvodnění a zdroj informací o vodě ve 152. bodě odůvodnění.

(149)

Komise použila cenu plynu pro podniky v Kolumbii, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila společnost GlobalPetroPrices (95). Komise použila průměrnou cenu zemního plynu pro podniky v Kolumbii během období šetření (tj. 46 EUR za MWh nebo 360 CNY za MWh). Tyto sazby zahrnují všechny daně, poplatky a další složky vyúčtování za plyn. Je třeba podotknout, že 1 m3 zemního plynu odpovídá přibližně 10,55 kWh. Nominální náklady na zemní plyn tedy činí 3,8 CNY za metr krychlový.

(150)

Náklady na páru byly stanoveny pomocí nákladů na zemní plyn vyjádřený kWh a množství plynu v kWh potřebného k výrobě jedné tuny páry. Komise vzala v úvahu obecně uznávané koeficienty pro přepočet energie, aby vypočítala, že k přeměně 1 tuny vody na páru o tlaku 13 barů je třeba 879,8 kWh. Tato hodnota odpovídá 83,33 m3 zemního plynu k výrobě jedné tuny páry.

(151)

Žadatel na základě údajů získaných ze svých vlastních výrobních procesů tvrdil, že k výrobě 1 tuny páry je zapotřebí 1 025 kWh, a nikoli 879,8 kW, jak stanovila Komise. Toto tvrzení nebylo podloženo žádnými důkazy, a proto je Komise zamítla.

(152)

Náklady na vodu byly stanoveny na základě nákladů na vodu získaných od kolumbijského dodavatele vody (96), přičemž byly zohledněny variabilní náklady na m3 a fixní náklady rozdělené na objem spotřebované vody.

(153)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba stanovit hodnotu nákladů na výrobní režii, aby byly pokryty náklady, které nejsou zahrnuty ve výše uvedených výrobních činitelích.

(154)

Jako základ ke stanovení prodejních, režijních a správních nákladů a míry zisku pro výpočet běžné hodnoty použila Komise nejčerstvější dostupné údaje (rok 2023) pro kolumbijskou společnost Sucroal S.A. Vzhledem k tomu, že údaje získané od subjektu Supersociedades a uvedené ve druhé poznámce byly aktualizovány, a s cílem zajistit, aby výpočty vycházely z nejnovějších dostupných údajů, získala Komise od kolumbijských orgánů (97) nejčerstvější finanční údaje, které použila k výpočtům.

(155)

Komise měla za to, že takto stanovené sazby by vedly k přiměřeným částkám prodejních, správních a režijních nákladů a zisku ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení na úrovni ceny ze závodu.

(156)

Společnost Xinjiang Guolin uvedla, že údaje poskytnuté společností Sucroal S.A. zahrnují „ostatní provozní náklady“, a požadovala podrobnější údaje s cílem zajistit, aby do těchto nákladů nebyly zahrnuty například náklady na dopravu, manipulaci, pojištění a bankovnictví, jež jsou z výpočtu vývozní ceny ze závodu vyloučeny. U prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Sucroal S.A. získaných od subjektu Supersociedades nebo z databáze Orbis nebylo možné snadno dohledat žádné další členění.

(157)

V odpovědi na první poznámku společnost L. Brüggemann předložila připomínku týkající se výpočtu prodejních, režijních a správních nákladů a zisku vybraných výrobců v Kolumbii a Turecku, v níž tvrdila, že Komise použila pro údaje o finančním zisku/ztrátě záporné celé číslo namísto kladného celého čísla. V důsledku chybného použití záporného celého čísla předpokládala, že prodejní, režijní a správní náklady jsou vyšší než „Ostatní provozní náklady a výnosy (P/L)“.

(158)

S ohledem na připomínky společnosti L. Brüggemann dospěla Komise k závěru, že procentní podíl prodejních, režijních a správních nákladů byl vypočten správně, a to podle metodického přístupu Komise. Procentní podíl prodejních, režijních a správních nákladů byl vypočten tak, že se nejprve od ostatních provozních nákladů odečetly finanční výnosy, poté se přičetly finanční náklady a nakonec se výsledek vydělil náklady na prodané zboží. Výsledkem tohoto výpočtu byl podíl prodejních, režijních a správních nákladů ve výši 17,72 % pro turecké výrobce a 23,34 % pro kolumbijské výrobce, a nikoli revidované sazby navržené společností L. Brüggemann. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto. Pro vypracování druhé poznámky Komise přímo od kolumbijských orgánů shromáždila snadno dostupné finanční údaje a aktualizovala výpočet prodejních, režijních a správních nákladů.

(159)

Náklady na výrobní režii vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů, které tito vyvážející výrobci skutečně vynaložili. Tento procentní podíl byl použit na nezkreslené výrobní náklady. Komise použila náklady na odpisy a náklady na údržbu vykázané vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(160)

Na základě výše uvedeného Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(161)

Komise nejprve určila nezkreslené výrobní náklady. Komise použila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tyto míry spotřeby, které poskytl žadatel, byly potvrzeny během inspekce na místě. Komise vynásobila faktory použití nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Kolumbii, které jsou popsány v 123. bodě odůvodnění. Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů uplatnila Komise náklady na výrobní režii, jak je uvedeno ve 153., 155. a 159. bodě odůvodnění. Na takto stanovené nezkreslené výrobní náklady použila Komise prodejní, režijní a správní náklady a zisk společnosti Sucroal S.A. Prodejní, režijní a správní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 23,3 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použitý na nezkreslené výrobní náklady činil 9,5 %.

(162)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. a) základního nařízení.

(163)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi dotčený výrobek nezávislým odběratelům v Unii buď přímo, nebo v případě společnosti Xinjiang prostřednictvím společnosti ve spojení v ČLR. U vývozu dotčeného výrobku přímo nezávislým odběratelům v Unii byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(164)

Pro vyvážejícího výrobce, který vyvážel dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společnosti, která je s ním ve spojení, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek v Unii poprvé znovu prodán nezávislému odběrateli v Unii. Úprava prodejních, režijních a správních nákladů byla provedena na základě prodejních, režijních a správních nákladů obchodníka ve spojení. Vzhledem k nedostatku informací o zisku spolupracujících nezávislých dovozců vycházela Komise prozatímně ze zisku ve výši 6,89 %, který byl v předchozím šetření ve věci určitých polyvinylalkoholů pocházejících z ČLR považován za přiměřený (98).

(165)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 základního nařízení vyžaduje, aby Komise provedla spravedlivé srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny na stejné úrovni obchodu a zohlednila rozdíly v činitelích, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. V tomto případě se Komise rozhodla srovnat běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na úrovni cen ze závodu. Jak je dále vysvětleno níže, běžná hodnota a vývozní cena byly v případě potřeby upraveny tak, aby: i) byly očištěny zpět na úroveň ceny ze závodu a ii) bylo možné provést úpravy o rozdíly u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen.

(166)

Jak je vysvětleno v 160. bodě odůvodnění, běžná hodnota byla stanovena na úrovni cen ze závodu za použití výrobních nákladů spolu s částkami za prodejní, režijní a správní náklady a za zisk, které byly považovány za přiměřené pro tuto obchodní úroveň. Proto nebylo nutné provádět žádné úpravy, aby byla běžná hodnota očištěna zpět na úroveň ceny ze závodu.

(167)

Komise nezjistila žádné důvody pro provedení jakýchkoli úprav běžné hodnoty a žádný z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku o takové úpravy nepožádal.

(168)

Společnost Xinjiang Guolin s odkazem na rozhodnutí Tribunálu (99) (dále jen „věc Sinopec“) požádala, aby byl poměr prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Sucroal S.A. upraven tak, aby byly vyloučeny některé kategorie prodejních, režijních a správních nákladů, které mohou být zahrnuty do jeho vlastní vývozní ceny, jestliže se srovnání provádí na základě ceny ze závodu. Společnost Xinjiang Guolin požádala Komisi, aby při výpočtu výše prodejních, správních a režijních nákladů nezohledňovala žádné distribuční náklady, aby bylo možné početně zjištěnou běžnou hodnotu porovnat s vývozní cenou na úrovni ceny ze závodu.

(169)

Komise uvedla, že u prodejních, režijních a správních nákladů společnosti Sucroal S.A. získaných z kolumbijské databáze nebo z databáze Orbis nebylo možné snadno dohledat žádné další členění. Komise dále uvedla, že ve svém rozsudku ve věci „CCCME“ (100), který následoval po rozsudku ve věci Sinopec, Tribunál nejprve připomněl, že v souladu s judikaturou platí, že pokud strana požaduje úpravy podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, aby zajistila srovnatelnost běžné hodnoty a vývozní ceny pro účely stanovení dumpingového rozpětí, musí prokázat, že toto tvrzení je oprávněné. Důkazní břemeno ohledně toho, zda je třeba provést zvláštní úpravy stanovené v čl. 2 odst. 10 písm. a) až k) základního nařízení, nesou ty subjekty, které se jich hodlají dovolávat (101). Z toho vyplývá, že v tomto případě stejně jako v tomto šetření měly zúčastněné strany povinnost, aby v souladu s touto judikaturou prokázaly nezbytnost požadované úpravy na podporu důkazů, které předložily v průběhu šetření (102).

(170)

Tribunál dále rozhodl, že je třeba poznamenat, že i když se provedení úprav může podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení ukázat jako nezbytné pro zohlednění rozdílů mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, které ovlivňují jejich srovnatelnost, nelze takové odpočty provést na základě početně zjištěné hodnoty, která tudíž není skutečná. Tato hodnota není obecně ovlivněna faktory, které by mohly poškodit její srovnatelnost, protože byla určena uměle (103). Kromě toho, stejně jako v případě CCCME, v tomto případě početní zjištění běžné hodnoty jednotlivých typů výrobku na základě ceny ze závodu zahrnovalo přiměřenou částku prodejních, režijních a správních nákladů a nebyly k dispozici žádné informace, které by prokazovaly, že prodejní, režijní a správní náklady společnosti Sucroal S.A. zahrnovaly dotčené náklady. S ohledem na diskreční pravomoc Komise při použití čl. 2 odst. 10 základního nařízení (104) byl přístup Komise v souladu s nejnovější judikaturou týkající se nepodložených tvrzení, že částky prodejních, režijních a správních nákladů použité při početním zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a), které Komise považuje za přiměřené pro obchodní úroveň odpovídající ceně ze závodu, obsahují náklady na dopravu.

(171)

Dále a nezávisle na rozsudku ve věci CCCME by navrhované řešení, a sice zachovat příslušné nákladové položky ve vývozní ceně, nevyřešilo problém, na který poukázal vyvážející výrobce. I kdyby prodejní, režijní a správní náklady společnosti Sucroal S.A. obsahovaly příslušné nákladové položky (což nebylo prokázáno), je prakticky nemožné, aby byla jejich hodnota srovnatelná s hodnotami u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Tyto hodnoty by u prodeje na domácím trhu a prodeje na vývoz u jedné společnosti nebyly podobné. To platí tím spíše, když se srovnávají údaje od dvou různých společností. Jejich odstranění by proto nevyřešilo asymetrii, která dle tvrzení panovala mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(172)

Aby bylo možné očistit vývozní cenu zpět na úroveň ceny ze závodu, byly provedeny úpravy za účelem zohlednění: vnitrozemské dopravy, námořní přepravy a pojištění, manipulace a nakládky.

(173)

Byly provedeny úpravy o tyto činitele ovlivňující ceny a srovnatelnost cen: úvěrové náklady a bankovní poplatky.

(174)

Dále v těch případech, kdy byl prodej na vývoz do Unie uskutečněn prostřednictvím obchodníka ve spojení, byly podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení provedeny úpravy o obchodní přirážku inkasovanou obchodníkem ve spojení, protože plnil funkce podobné funkcím obchodního zástupce vykonávajícího svou činnost za úplatu formou provize. Přirážka byla vypočtena jako součet prodejních, režijních a správních nákladů a vzniklého zisku. Prodejní, režijní a správní náklady vycházely z údajů poskytnutých obchodníkem ve spojení. Použil se zisk ve výši 6,89 %, který byl v předchozím šetření týkajícím se dovozu určitých polyvinylalkoholů pocházejících z ČLR (105) považován za přiměřený.

(175)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(176)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(177)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočítala Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(178)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 78,4 %.

(179)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v ČLR stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů specializovaných poskytovatelů tržních informací o čínských obchodních statistikách (viz 198. bod odůvodnění).

(180)

Úroveň spolupráce je v tomto případě nízká, jelikož dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval přibližně 47 % celkového vývozu do Unie během období šetření.

(181)

Komise připomněla, že v oznámení o zahájení (106) byly zúčastněné strany informovány, že nebudou-li spolupracovat nebo budou-li spolupracovat jen částečně, zjištění by se mohla zakládat na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení, což by pro tyto strany mohlo vést k méně příznivým výsledkům. Vzhledem k tomu, že zúčastněné strany byly jasně varovány před důsledky nedostatečné spolupráce a že úroveň spolupráce v tomto případě byla obzvláště nízká, považovala Komise za vhodné stanovit zbytkové dumpingové clo na základě reprezentativního objemu prodeje společnosti Xinjiang Guolin do Unie v období šetření. Tento prodej byl považován za vhodný ukazatel odrážející dumpingové chování společností, které se rozhodly nespolupracovat.

(182)

Zbytkové dumpingové rozpětí bylo proto stanoveno na 280,3 %.

(183)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(184)

Během období šetření vyráběl obdobný výrobek jeden výrobce v Unii. Tento výrobce představuje „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(185)

Vzhledem k tomu, že údaje týkající se posouzení újmy byly získány pouze od jednoho výrobce v Unii, jsou údaje o analýze újmy z důvodu důvěrnosti uvedeny v určitém rozmezí. Indexy jsou však založeny na skutečných údajích, nikoli na rozmezí.

(186)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena v rozmezí 10 000 až 12 000 tun. Komise stanovila skutečný údaj na základě ověření auditovaných zpráv jediného známého výrobce v Unii, konkrétně společnosti WeylChem Lamotte SAS.

(187)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

(188)

Komise zjistila, že určitá část výroby výrobce v Unii zařazeného do vzorku byla určena k využití pro vlastní spotřebu. Výrobní odvětví Unie používá část své výroby kyseliny glyoxylové jako meziprodukt k výrobě 2-kumaranonu a v menší míře alantoinu. Výrobek byl dodán v rámci téže společnosti za převodní ceny v jejím účetnictví na úrovni výrobních nákladů na jednotku k dalšímu navazujícímu zpracování. Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu je v přímé hospodářské soutěži s dovozem dotčeného výrobku.

(189)

Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o veškeré činnosti týkající se výrobku a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(190)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů o kyselině glyoxylové pro volný trh. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a vývozní ceny, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise porovnala zjištění vyplývající z šetření s údaji o závislém trhu, aby získala jasnou představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(191)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu v rámci výrobního odvětví Unie. Těmito ukazateli jsou: výroba, kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost získat kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro prodej na volném trhu.

(192)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: i) ověřeného prodeje jediného známého výrobce v Unii, využití pro vlastní spotřebu jediného známého výrobce v Unii a ii) dovozu z dotčené země a ze všech ostatních třetích zemí.

(193)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(194)

Kyselina glyoxylová se prodává v podobě dvou přípravků – buď jako 50% roztok kyseliny glyoxylové, nebo jako krystaly monohydrátu kyseliny glyoxylové. Pro srovnání různých druhů kyseliny glyoxylové Komise uvedla, že jedna tuna kyseliny glyoxylové obvykle obsahuje 78,8 % kyseliny glyoxylové, zatímco jedna tuna roztoku kyseliny glyoxylové obvykle obsahuje 50 % kyseliny glyoxylové. Komise se proto domnívá, že jedna tuna krystalů kyseliny glyoxylové odpovídá 1,576 tuny roztoku kyseliny glyoxylové. Vzhledem k tomu, že jediným známým výrobcem krystalů kyseliny glyoxylové je společnost Xinjiang Guolin, byl přepočet použit pouze na množství krystalů vyvážených do EU.

(195)

Na základě této analýzy se spotřeba na volném trhu po mírném poklesu v roce 2022 a výraznějším poklesu v roce 2023 – pravděpodobně v důsledku energetické krize, která zasáhla chemický průmysl (107) , (108) – v období šetření zvýšila, ale stále byla o 26 % nižší než v roce 2021. Celková spotřeba v EU se vyvíjela podobně a byla o 28 % nižší než v roce 2021.

(196)

Výrobce v Unii používá část své výroby kyseliny glyoxylové interně pro výrobu navazujících výrobků. Závislý trh vykazoval v posuzovaném období postupný pokles, jenž vedl k poklesu objemu o 37 %, což je v souladu s obecným poklesem produkce chemického průmyslu v posuzovaném období (viz 195. bod odůvodnění).

(197)

Vzhledem k tomu, že kyselina glyoxylová v současné době spadá pod „společný“ kód KN 2918 30 00 , který zahrnuje velké množství chemických látek, nebylo možné vyhodnotit dovozní statistiky Eurostatu. Namísto toho byly dovozní statistiky založeny na údajích specializovaných poskytovatelů tržních informací o čínských obchodních statistikách, které má žadatel předplacené, přičemž jedinou zemí mimo EU, která vyráběla kyselinu glyoxylovou, byla Čína. Tuto skutečnost rovněž potvrdili uživatelé v Unii.

(198)

Zdroj údajů týkajících se čínského dovozu nemohl být na žádost poskytovatele údajů zveřejněn. Komise však porovnala údaje poskytnuté žadatelem s dalšími dostupnými statistickými zdroji (Eurostat a Surveillance) a s výběrem vzorku a odpověďmi na dotazník od spolupracujících čínských vyvážejících výrobců. [

(199)

Podíl čínského dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na trhu v Unii (viz tabulka 2 výše).

(200)

Dovoz do Unie z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a podíly na trhu

(201)

Tabulka 3 ukazuje dočasný pokles dovozu z Číny v roce 2023, což souvisí s celkovým poklesem spotřeby v Unii, jak je vysvětleno v oddíle 4.3. Navzdory poklesu objemu se podíl čínského dovozu na trhu ve stejném období zvýšil o 26 %. Tabulka rovněž ukazuje, že zatímco v posuzovaném období se dovoz z ČLR snížil o 2 273 tun, tj. o 13 %, v důsledku zmenšování trhu se to projevilo nárůstem celkového podílu čínského dovozu do Unie na trhu ve stejném období o 18 % (o 11 procentních bodů).

(202)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě specializovaných informací o trhu uvedených v 197. bodě odůvodnění. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě ověřených odpovědí na dotazník od vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku.

(203)

Vážená průměrná cena výrobků dovážených z Číny do Unie se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

(204)

Vážená průměrná cena čínského dovozu se zvýšila v roce 2022, což byl rok, který se vyznačoval mimořádně vysokými náklady na námořní dopravu. Návratem k běžným přepravním podmínkám se cena v roce 2023 vrátila na úroveň před krizí s kontejnery a v období šetření se ještě více snížila. Během posuzovaného období činil pokles průměrné jednotkové ceny čínského dovozu 9 %. Čínské dovozní ceny byly trvale pod úrovní prodejních cen výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v tabulkách 4 a 8.

(205)

Komise dále zvážila další cenové dopady, zejména existenci výrazného stlačení cen. Jak bylo uvedeno v 226. bodě odůvodnění, v posuzovaném období zaznamenalo výrobní odvětví Unie výrazný nárůst jednotkových výrobních nákladů, který byl způsoben jak nepřímými náklady na jednotku, tak cenami energie a surovin. Vzhledem k tomu, že ve stejném období cena dovozu z ČLR výrazně klesla (204. bod odůvodnění), nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit prodejní cenu tak, aby pokryla výrobní náklady. Toto stlačení cen popsané v 227. bodě odůvodnění dále potvrzuje, že dumpingový dovoz z ČLR vedl ke ztrátě ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(206)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(207)

Srovnání cen bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Množství v pevné formě vyvážené společností Xinjiang Guolin bylo převedeno na ekvivalentní množství glyoxylového roztoku použitím obsahu kyseliny glyoxylové v roztoku. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázalo se, že výrobky dovážené z Číny vykazují na trhu Unie vážené průměrné rozpětí cenového podbízení v rozmezí od 13 % do 30 %. Podbízení bylo zjištěno u 100 % objemu dovozu společností zařazených do vzorku.

(208)

Posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie zahrnovalo v souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení posouzení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav daného výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(209)

Pro účely zjištění újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické a mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v podnětu a v odpovědi známého výrobce v Unii na dotazník. Vzhledem k tomu, že Komisi nejsou známi žádní další výrobci v Unii, oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(210)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(211)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(212)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(213)

Během posuzovaného období volný trh vykázal v roce 2023 prudký pokles, po němž v období šetření následovala stabilizace na úrovni o 26 % nižší než v roce 2021 (viz tabulka 2). Výroba v Unii v roce 2022 výrazně poklesla a v roce 2023 poklesla ještě více, zatímco dumpingový dovoz v roce 2022 vzrostl a v roce 2023 nebyl tak výrazně ovlivněn poklesem trhu, a získal tak podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. V období šetření se objem výroby výrobního odvětví Unie zvýšil pouze nepatrně, přestože cenu snížilo o 28 procentních bodů (viz tabulka 8). I při této úrovni cen si výrobní odvětví Unie konkurovalo s dumpingovým dovozem z ČLR, který od roku 2021 a po celé období šetření měl ceny výrazně nižší, než činily výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Jelikož výrobek nelze dlouhodobě skladovat a skladovací kapacita je omezená, muselo výrobní odvětví Unie přizpůsobit sníženou výrobu nižším objemům. To pak vedlo k výraznému snížení využití kapacity.

(214)

Uváděná výrobní kapacita se týká instalované kapacity pro kyselinu glyoxylovou. Stejným výrobním postupem vzniká také kyselina šťavelová jako vedlejší produkt při výrobě kyseliny glyoxylové. Výroba kyseliny šťavelové se snižovala stejnou měrou jako výroba kyseliny glyoxylové. Vzhledem k mnohem nižší ceně není dopad tohoto snížení významný.

(215)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

(216)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie vykazoval v roce 2022 výrazný pokles, po němž následoval ještě výraznější pokles v roce 2023. V období šetření se prodej na volném trhu ve srovnání s rokem 2023 zvýšil, ale byl jen mírně nad polovinou jeho objemu prodeje v roce 2021.

(217)

Během posuzovaného období se podíl výrobního odvětví Unie na trhu, pokud jde o spotřebu na volném trhu Unie, v letech 2022 a 2023 výrazně snížil. Nabízením cen o 20 % nižších než výrobní náklady v období šetření (tabulka 8) bylo výrobní odvětví Unie v období šetření schopno získat zpět 5 % trhu, což vedlo ke ztrátě podílu na trhu v posuzovaném období ve výši 30 %.

(218)

Spotřeba na volném trhu v Unii klesla během posuzovaného období o 26 % (viz tabulka 2), zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se snížil o 48 % (viz tabulka 6). V důsledku toho výrobní odvětví Unie ztratilo výrazný podíl na trhu ve výši 30 %. Naopak podíl dumpingového dovozu z ČLR na trhu během posuzovaného období vzrostl o 18 % (viz tabulky 3 a 6).

(219)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

(220)

Výrobní odvětví Unie v průběhu posuzovaného období snížilo počet zaměstnanců, protože objem výroby a prodeje klesal. Je však třeba podotknout, že ačkoli byl objem výroby během období šetření výrazně nižší v důsledku velmi nízkého objemu prodeje způsobeného dumpingovým dovozem, známý výrobce v Unii se rozhodl ponechat si všechny zaměstnance zapojené do výrobního procesu, neboť se jednalo o nezbytné minimum zaměstnanců, a snížil pouze počet administrativních a řídících pracovníků. Pod tlakem dumpingového dovozu však společnost v prosinci 2024 oznámila, že v důsledku poklesu prodeje kyseliny glyoxylové dojde k výraznému snížení počtu zaměstnanců v závodě, což povede ke zrušení přibližně 100 pracovních míst z celkového počtu 400 zaměstnanců závodu.

(221)

Produktivita v posuzovaném období přesně kopíruje trend pozorovaný u výroby: výrazný pokles v roce 2022, ještě výraznější pokles v roce 2023 a stabilizace v období šetření. Rozhodnutí známého výrobce v Unii nepropouštět zaměstnance navzdory poklesu výroby ovlivňuje ukazatel zjištěný během tohoto období.

(222)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(223)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(224)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

(225)

Prodejní ceny jak na závislém, tak na volném trhu se v roce 2022 v souladu s nárůstem nákladů na jednotku výrazně zvýšily. V roce 2023 a navzdory dalšímu nárůstu nákladů se ceny prodeje na volném trhu oproti roku 2022 snížily, ale zůstaly mnohem vyšší než v roce 2021, což vedlo k významné ztrátě podílu na trhu ve prospěch čínských konkurentů, jejichž výrobky byly po celé posuzované období mnohem levnější, jak je uvedeno v tabulkách 4 a 8. Tváří v tvář této konkurenci výrobní odvětví Unie v období šetření dále snížilo cenu na volném trhu a dosáhlo prodejní ceny, která byla mnohem nižší než jednotkové náklady a pouze o 12 % vyšší než cena z roku 2021. Na druhou stranu byla cena pro vlastní potřebu o 38 % vyšší než v roce 2021, což odráželo 45% nárůst nákladů ve stejném období.

(226)

Jednotkové výrobní náklady v roce 2022 výrazně vzrostly, v roce 2023 rostly dále a poté v období šetření poklesly. V roce 2022 byly hlavními faktory nárůst nákladů na energii a suroviny a pokles výroby v důsledku snížení objemu prodeje, jak je patrné z tabulky 6. Tento účinek byl v roce 2023 velmi výrazný, neboť stejná pracovní síla a stejná zařízení vyrobily v důsledku omezení trhu a konkurence ze strany dumpingového dovozu přibližně poloviční množství. V období šetření se tlak ze strany surovin a energie zmírnil a prodej a výroba se ve srovnání s rokem 2023 poněkud zvýšily, což vedlo k mírnému snížení nákladů, avšak náklady na jednotku byly stále o 45 % vyšší než v roce 2021.

(227)

Během celého posuzovaného období se rozpětí mezi průměrnou jednotkovou prodejní cenou a jednotkovými výrobními náklady, které byly zpočátku na ziskové úrovni, nejprve snížilo na nulu a poté dosahovalo stále více záporné hodnoty. K tomu došlo proto, že výrobní odvětví Unie vzhledem k prudkému nárůstu dumpingového dovozu nebylo schopno zvýšit ceny, aby vyrovnalo rostoucí náklady.

(228)

Průměrné náklady práce se v posuzovaném období u výrobce v Unii vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(229)

Během posuzovaného období se průměrná mzda na zaměstnance zvýšila o 16 %, což odpovídá ročnímu růstu nákladů práce ve Francii (109).

(230)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(231)

Výroba probíhá v dávkách a kyselina glyoxylová se nesmí skladovat po dlouhou dobu. Vzhledem k tomu, že skladovací kapacita je omezená, je úroveň zásob v poměru k výrobě relativně stabilní. V roce 2023 však v důsledku prudkého poklesu prodeje na volném trhu došlo ke zdvojnásobení konečného stavu zásob, které se vrátily na předchozí úroveň, jakmile výrobní odvětví Unie snížilo své ceny na úroveň nákladů.

(232)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(233)

Ziskovost byla v prvních dvou letech posuzovaného období na dobré úrovni, v období šetření se však změnila ve velmi vysoké ztráty vzhledem k pokračujícímu nárůstu dumpingového dovozu a nižším cenám, což vedlo ke ztrátě objemu prodeje a výraznému snížení výroby.

(234)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku se v průběhu celého posuzovaného období vyvíjel podobně jako ziskovost, konkrétně v roce 2022 došlo k prudkému poklesu a v roce 2023 a v období šetření vykazoval čistý peněžní tok výrazně záporné hodnoty.

(235)

V roce 2021 sice nebyly zaznamenány žádné investice, ale v roce 2022 ekologická transformace a potřeba snížit náklady na energii přiměla výrobní odvětví Unie k modernizaci zařízení a strojů, aby se zlepšila jeho účinnost a tak zvýšila úroveň produktivity. Zdroje vytvořené investicemi nebyly využity a očekávaná zvýšená ziskovost díky nižším výrobním nákladům se v důsledku snížené poptávky nedostavila.

(236)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V souladu se ziskovostí byla návratnost investic v roce 2021 na zdravé úrovni, v roce 2022 však začala prudce klesat a v období šetření dosáhla výrazně záporné úrovně.

(237)

Schopnost známého výrobce v Unii opatřit si kapitál byla značně omezena, neboť jeho peněžní tok a ziskovost dosáhly v období šetření po poklesu výroby o 53 % značně záporných hodnot.

(238)

Výrobní odvětví Unie si na začátku posuzovaného období vedlo dobře, přičemž ukazatele újmy byly v roce 2021 obecně na zdravé úrovni. Do roku 2022 využívalo výrobní kapacitu a dosahovalo zdravé úrovně ziskovosti.

(239)

S nárůstem čínského dovozu za nízké ceny v roce 2022 však došlo k poklesu prodeje, podílu na trhu a ziskovosti, jakož i k souběžnému poklesu produktivity. V roce 2023 vedl vstup výrazně dumpingového dovozu z Číny na trh EU a pokles poptávky k prudkému zhoršení situace výrobního odvětví Unie na trhu a k výraznému obratu v ziskovosti a peněžním toku. V období šetření se navzdory mírnému nárůstu prodeje a výroby v důsledku zvýšení poptávky toto zhoršení situace dále prohloubilo, když všechny ukazatele újmy (zejména ziskovost, peněžní tok a návratnost investic) dosáhly výrazně záporných hodnot.

(240)

Výrobní odvětví Unie se potýkalo se zvyšujícími se výrobními náklady, které nebylo schopno přenést na trh v podobě zvýšení cen vzhledem k cenovému podbízení ze strany dovozu z ČLR (viz 224. až 227. bod odůvodnění). Ke konci roku 2022 začalo ztrácet na objemu prodeje, což se v posuzovaném období projevilo i ztrátou podílu na trhu ve výši 11 procentních bodů, neboli poklesem o 30 %. V reakci na to muselo snížit výrobu o 53 %.

(241)

Ačkoli se absolutní objem dovozu z ČLR během posuzovaného období snížil o 13 %, vzhledem k ještě většímu poklesu spotřeby (–26 %) zvětšil svůj podíl na trhu o 18 %, neboli o 11 procentních bodů. Ceny dovozu z ČLR se v roce 2022 původně zvýšily o 9 %. V roce 2023 však ceny dovozu z ČLR klesly na úroveň o 3 % nižší než v roce 2021 a v období šetření dále klesly na úroveň o 9 % nižší než v roce 2021. Vzhledem k nízkým cenám čínského dovozu se výrobní odvětví Unie rozhodlo prodávat za ceny mnohem nižší, než byly výrobní náklady (které se zvýšily v důsledku vyšších cen surovin a energie), což vedlo ke ztrátám a poklesu výroby o 53 %.

(242)

Jedinými ukazateli újmy, které během posuzovaného období nezaznamenaly výrazné zhoršení, byly výrobní kapacita, prodejní ceny výrobního odvětví Unie a celkové investice. Kapacita zůstala stabilní, protože v období šetření nebyly provedeny žádné změny výrobního postupu. Prodejní ceny se v roce 2022 zvýšily a poté v roce 2023 a v období šetření klesly, což vedlo v posuzovaném období k celkovému nárůstu o 12 %. Vzhledem k dumpingovému dovozu bylo 12% zvýšení ceny mnohem nižší než 45% zvýšení jednotkových nákladů, což vedlo k tomu, že cena v období šetření byla přibližně o 20 % nižší než výrobní náklady. Klesající a stále více záporná hodnota rozpětí mezi prodejní cenou a náklady na jednotku vedla k prudkému zvratu v ziskovosti a peněžním toku. Celkové investice byly kladné díky projektu úspor energie, který byl navržen a zahájen před výrazným zhoršením výhledu odvětví. Tento projekt však vzhledem k situaci na trhu nevedl k očekávanému zlepšení ziskovosti.

(243)

Souhrnně lze říci, že 35% nárůst dovozu z ČLR za ceny, které se během posuzovaného období snížily o 10 % a výrazně se podbízely prodejním cenám v Unii, se časově shodoval s dramatickým zvratem výkonnosti výrobního odvětví Unie z hlediska všech ukazatelů újmy, který vyvrcholil značnými ztrátami a snížením objemu výroby v posuzovaném období na polovinu.

(244)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(245)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: pokles poptávky, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, využití pro vlastní spotřebu a růst nákladů na suroviny a energie.

(246)

Jak je uvedeno v oddíle 4.4.1, podíl dumpingového dovozu kyseliny glyoxylové na trhu se v posuzovaném období zvýšil o 18 % (neboli o 11 procentních bodů). Ve stejném období, jak je uvedeno v 215. až 217. bodě odůvodnění, se objem prodeje výrobního odvětví Unie snížil o 48 % a jeho podíl na trhu o 30 % (neboli o 11 procentních bodů).

(247)

Jak je uvedeno v oddíle 4.4.2, čínský dovoz se v průběhu posuzovaného období výrazně podbízel cenám výrobního odvětví Unie, což vedlo k postupnému zhoršování situace výrobního odvětví Unie. Čínský dovoz také vedl ke stlačení cen během období šetření, kdy výrobní odvětví Unie vzhledem k tlaku dumpingového dovozu nebylo schopno prodávat za ceny překračující jeho náklady (oddíl 4.5.3.1).

(248)

Komise proto dospěla k závěru, že výrazný nárůst podílu dumpingového dovozu z ČLR na trhu za ceny, které se stále významně podbízely cenám Unie, způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(249)

Ve třetích zemích nejsou žádní jiní výrobci dotčeného výrobku (viz 197. bod odůvodnění). Objem dovozu ani ceny dovozu z jiných třetích zemí proto nejsou příčinou újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(250)

Objem vývozu známého výrobce v Unii se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobce v Unii

(251)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie v letech 2021–2022 činil 72–82 % jeho domácího prodeje a 85–95 % hodnoty domácího prodeje. Následoval klesající trend a později v roce 2023 a v období šetření představoval 55–56 % jeho prodeje na trhu Unie. Průměrná cena prodeje na vývoz měla rovněž podobný vývoj jako prodej na domácím trhu, kdy se zvyšovala v důsledku vyšších výrobních nákladů a poté klesala v důsledku konkurence ze strany čínských vývozců na těchto trzích.

(252)

Spojené státy a Spojené království byly zdaleka nejdůležitějšími vývozními trhy výrobního odvětví Unie a hlavním důvodem poklesu vývozu bylo zvýšení dovozu z ČLR, což mělo například za následek ztrátu významných zákazníků ve Spojeném království. Šetřením bylo zjištěno, že čínský vývoz na trhy třetích zemí, včetně Spojených států, je rovněž prodáván pod běžnou hodnotou. Výrobní odvětví Unie tak na těchto trzích nemohlo takovému prodeji konkurovat.

(253)

Ztráta objemu prodeje na vývoz měla negativní vliv na objem výroby a využití kapacity výrobce v Unii, což dále přispělo k výraznému zvýšení jeho fixních nákladů na vyrobenou jednotku.

(254)

Komise proto dospěla k předběžnému závěru, že vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie neoslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčené země a zjištěnou podstatnou újmou.

(255)

Jak je uvedeno v 226. bodě odůvodnění, výrobní náklady výrobního odvětví Unie se zvýšily zejména v důsledku zvýšení cen energie. Do roku 2022 mohlo výrobní odvětví Unie do určité míry zvyšovat ceny v reakci na zvýšení výrobních nákladů. V průběhu roku 2023 a v období šetření, kdy se ceny energie začaly normalizovat, však stále nebylo možné stanovit ziskovou prodejní cenu vzhledem ke klesajícím cenám dovozu z ČLR, jak je uvedeno v 201. a 204. bodě odůvodnění. Kromě toho projekt na zlepšení účinnosti, a tím snížení nákladů, nebyl během období šetření funkční. V tomto kontextu by výrobní odvětví Unie k udržení prodeje muselo snížit své prodejní ceny pod úroveň výrobních nákladů. Zvýšení nákladů tedy zjištěnou příčinnou souvislost neoslabilo.

(256)

Jak je uvedeno v oddíle 4.5.2, trh EU v posuzovaném období kolísal, přičemž v období šetření došlo ve srovnání s rokem 2021 k poklesu o 28 %. Bez ohledu na toto kolísání na trhu se podíl čínského dovozu i v obdobích poklesu nadále zvyšoval a výrobní odvětví EU si navíc nedokázalo udržet svůj podíl na trhu. Pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie úměrný poklesu poptávky by se pohyboval v řádu 2 000 až 3 000 tun, zatímco nyní, v důsledku opačného vývoje čínského dovozu, činil 5 000 až 6 000 tun. Pokles poptávky na trhu proto příčinnou souvislost neoslabil.

(257)

Množství určená k využití pro vlastní spotřebu a vážený průměr jednotkových prodejních cen k využití pro vlastní spotřebu výrobce v Unii zařazeného do vzorku se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Využití pro vlastní spotřebu

(258)

Na závislém trhu došlo k postupnému poklesu množství, což v posuzovaném období vedlo k poklesu o 37 %. Pokles objemu byl však menší než 47% pokles na mnohem větším volném trhu, který byl pod přímým tlakem čínského dovozu. Rychlejší pokles prodeje tak vedl k tomu, že závislý trh zvýšil svůj podíl na výrobě výrobního odvětví EU. Pokles ceny u využití pro vlastní spotřebu byl rovněž méně strmý. Pokles na závislém trhu proto neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou.

(259)

Účinky dalších činitelů už jen dopad újmy, kterou způsobil dumpingový dovoz do Unie, prohloubily. Výrazná ztráta ziskovosti výrobního odvětví Unie nebyla způsobena samotnými výrobními náklady nebo výkyvy na trhu, ale spíše nemožností zvýšit ceny nebo prodej na volném trhu Unie (zdaleka nejvýznamnějším odbytišti), aby odpovídaly nákladům.

(260)

Jak je uvedeno ve 232. až 237. bodě odůvodnění, počínaje rokem 2022 došlo ke zhoršení výsledků výrobního odvětví Unie a toto zhoršení se dramaticky prohloubilo v roce 2023 a v období šetření, což se projevilo prakticky ve všech ukazatelích újmy, a zejména v ziskovosti, peněžním toku a návratnosti investic, které dosáhly výrazně záporných hodnot.

(261)

To se časově shodovalo s 18% nárůstem podílu dovozu z ČLR na trhu za ceny, které se během posuzovaného období snížily o 9 % a výrazně se podbízely prodejním cenám v Unii. Čínský dovoz rovněž stlačil ceny výrobního odvětví Unie během období šetření.

(262)

Komise rozlišila a oddělila účinky činitelů, jako je dovoz z jiných zemí, vývozní výkonnost, zvýšení nákladů, pokles poptávky a využití pro vlastní spotřebu, které mohly ovlivnit situaci výrobního odvětví Unie, od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Vliv těchto činitelů na negativní vývoj výrobního odvětví Unie byl však pouze omezený, pokud vůbec nějaký.

(263)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi šetření k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že jiné činitele, jednotlivě ani společně, neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a zjištěnou podstatnou újmou. Újma spočívá zejména ve snížení objemu prodeje, zisku, výroby, podílu na trhu, produktivity, návratnosti investic a využití výrobní kapacity.

(264)

V daném případě žadatel tvrdil, že došlo ke zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(265)

Za účelem posouzení náležité úrovně opatření Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(266)

Poté zkoumala, zda by dumpingové rozpětí vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo vyšší než jejich rozpětí prodeje pod cenou.

(267)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(268)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí nesmí být nižší než 6 %.

(269)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie utrpělo v roce 2023 ztrátu a ještě větší ztrátu v období šetření, stanovila Komise cílový zisk ve výši 8,7 %, což je průměrné ziskové rozpětí výrobního odvětví při prodeji obdobného výrobku na trhu Unie v letech 2021 a 2022, tedy v posledních dvou letech, kdy výrobní odvětví vykázalo zisk.

(270)

Na tomto základě spadá cena nepůsobící újmu do rozpětí 2 500 až 3 800 EUR/t, což vyplývá z uplatnění výše uvedeného ziskového rozpětí ve výši 8,7 % na výrobní náklady výrobce v Unii zařazeného do vzorku během období šetření na základě jednotlivých typů. Tyto vývozní ceny byly řádně upraveny o clo (6,5 %) a o náklady po dovozu uvedené v odpovědích na dotazník.

(271)

Výrobní odvětví Unie nevzneslo v souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení žádná tvrzení, pokud jde o budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv MOP uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Cena nepůsobící újmu uvedená ve předchozím bodě odůvodnění tedy nebyla nijak upravena.

(272)

Komise poté stanovila úroveň rozpětí prodeje pod cenou na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobcem v Unii, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF. Vzhledem ke zjištěním o podstatných zkresleních podle čl. 7 odst. 2a nemusela Komise vypočítat rozpětí prodeje pod cenou, pokud jde o nespolupracující společnosti.

(273)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. Proto v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení při posuzování, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy, vzala Komise v úvahu, zda ve vztahu k dotčenému výrobku existuje zkreslení na trhu se surovinami.

(274)

Podle důkazů uvedených v podnětu se na acetaldehyd a ethylenglykol, které představují 20 % až 30 %, respektive 30 % až 40 % výrobních nákladů kyseliny glyoxylové, vztahuje v Číně snížení nebo zrušení vrácení daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“).

(275)

Jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení, Komise proto v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení zkoumala dopad zkreslení na trhu surovin na výrobu kyseliny glyoxylové v Číně.

(276)

Komise nejprve určila hlavní suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku každým z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Za hlavní suroviny byly považovány ty suroviny, které pravděpodobně představují nejméně 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Komise zjistila, že vyvážející výrobce Hubei Hongyuan používá ethylenglykol jako hlavní surovinu k výrobě glyoxalu. Společnost Hubei Hongyuan ve svém výrobním postupu nepoužívá acetaldehyd. Komise rovněž uvedla, že vyvážející výrobce Xinjiang Guolin používá jinou výrobní metodu, jak je popsáno v 133. bodě odůvodnění, a jako hlavní surovinu používá maleinanhydrid. Podnět mezi výrobními metodami používanými oběma vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku nerozlišoval. Jelikož je však maleinanhydrid hlavní surovinou používanou ve výrobním postupu společnosti Xinjiang Guolin, Komise rovněž analyzovala možné zkreslení u této suroviny v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(277)

Komise poté zkoumala, zda u některé z hlavních surovin používaných při výrobě dotčeného výrobku nedochází ke zkreslení v důsledku alespoň jednoho z opatření uvedených v čl. 7 odst. 2a základního nařízení: režimy dvojích cen, vývozní cla, vývozní přirážka, vývozní kvóta, zákaz vývozu, zdanění vývozu, licenční požadavky, minimální vývozní cena, snížení nebo zrušení vrácení DPH, omezení týkající se místa celního řízení pro vývozce, seznam způsobilých vývozců, povinnost působit na domácím trhu, těžba surovin pro vlastní spotřebu. Za tímto účelem Komise použila databázi TransCustoms (110).

(278)

Komise zjistila, že zkreslení na trhu se surovinami spočívá mimo jiné ve snížení nebo zrušení vrácení vývozní daně z přidané hodnoty (DPH). Komise identifikovala dvě klíčové suroviny, které představují více než 17 % nezkreslených výrobních nákladů a u nichž je čínská DPH vracena pouze částečně. U maleinanhydridu a ethylenglykolu činí vývozní sazba DPH 13 %, zatímco sazba slevy na DPH při vývozu je pouze 10 %. Proto se 3 % vývozní DPH na tyto suroviny nevrací a vztahuje se na ně snížení vrácení vývozní DPH.

(279)

Dále Komise porovnala cenu ethylenglykolu a maleinanhydridu s cenami na reprezentativních mezinárodních trzích. Jednotkové ceny maleinanhydridu a ethylenglykolu uváděné vyvážejícími výrobci byly ve srovnání s dovozními cenami těchto materiálů v Kolumbii podstatně nižší (o 50–60 %, respektive o 10–20 %).

(280)

Komise nakonec zkoumala, zda některá ze surovin dotčených opatřeními uvedenými v 276. bodě odůvodnění představuje jednotlivě alespoň 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku. Pro účely tohoto výpočtu byla použita nezkreslená cena ethylenglykolu a maleinanhydridu, jak je stanoveno ve 123. bodě odůvodnění. Jak je uvedeno v 275. bodě odůvodnění, žádný z čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nepoužívá ve svých výrobních postupech acetaldehyd. Komise proto neprovedla analýzu možného zkreslení u acetaldehydu. Zjistila, že ethylenglykol představuje sám o sobě více než 17 % výrobních nákladů vyvážejícího výrobce Hubei Hongyuan a maleinanhydrid představuje sám o sobě více než 17 % výrobních nákladů vyvážejícího výrobce Xinjiang Guolin.

(281)

Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že maleinanhydrid a ethylenglykol jsou předmětem zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(282)

V souladu s čl. 7 odst. 2b základního nařízení Komise zkoumala, zda může učinit jednoznačný závěr, že je v zájmu Unie stanovit ve vztahu ke společnosti Xinjiang Guolin výši prozatímních cel v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Analýza zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2a nebyla u společnosti Hubei Hongyan nutná, protože rozpětí újmy bylo vyšší než dumpingové rozpětí, a proto bylo její clo omezeno na zjištěné dumpingové rozpětí.

(283)

Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení veškerých informací relevantních pro toto šetření, včetně volných kapacit v zemi vývozu, hospodářské soutěže na trhu surovin a dopadu na dodavatelské řetězce společností v Unii.

(284)

Podle údajů předložených spolupracujícími výrobci je v ČLR již značná volná kapacita, která představuje více než 7 500 tun. Nedávné uložení dodatečných 10% cel na čínské výrobky ze strany Spojených států by mohlo vývoz do USA přesměrovat do Unie (111). Kromě toho, jak bylo také uvedeno v podnětu, jeden z největších čínských vývozců kyseliny glyoxylové, společnost Hubei Shunhui Biotechnology Company, oznámila, že má v plánu zvýšit výrobu o 20 000 tun ročně a že hledá investory, kteří by do tohoto projektu rozšíření investovali (112).

(285)

Navíc vzhledem k absenci spolupráce u více než 50 % dovozu z ČLR lze vyvodit závěr, že úroveň čínské kapacity, kterou lze nasměrovat na trh Unie, by mohla být značná.

(286)

Jelikož volný trh Unie s kyselinou glyoxylovou činí přibližně [20 900–22 900] tun, dospěla Komise k závěru, že výrazné zvýšení kapacity v Číně, pokud se využije, by mohlo značně zvýšit nabídku výrobku, který je předmětem šetření, snížit ceny a následně narušit účinnost opatření, pokud by nebylo stanoveno na úrovni dumpingu.

(287)

Pokud jde o hospodářskou soutěž na trhu surovin, čínská vláda neposkytla žádné informace o zkresleném trhu se surovinami v ČLR, jak je uvedeno v 31. bodě odůvodnění výše. Jak je uvedeno výše v oddíle 3.2.1, čínský trh se surovinami se považuje za zkreslený.

(288)

Komise zjistila, že vyvážejícími výrobci uváděné jednotkové ceny maleinanhydridu a ethylenglykolu, které obě představují více než 17 % nezkreslených výrobních nákladů, byly ve srovnání s dovozními cenami těchto materiálů v posuzované reprezentativní zemi (Kolumbii) podstatně nižší (o 50–60 %, resp. o 10–20 %) (viz 280. bod odůvodnění). Pokud jde o hospodářskou soutěž v případě maleinanhydridu, Komise zjistila, že jednotková cena této suroviny v Číně, kterou uvedla společnost Xinjiang Guolin, činila pouze přibližně polovinu jednotkové ceny v Kolumbii.

(289)

Komise v 278. bodě odůvodnění uvedla, že zkreslení na trhu se surovinami spočívá mimo jiné ve snížení nebo zrušení vrácení vývozní daně z přidané hodnoty (DPH). U maleinanhydridu a ethylenglykolu činí vývozní sazba DPH 13 %, zatímco sazba slevy na DPH při vývozu je pouze 10 %. Proto se 3 % vývozní DPH na tyto suroviny nevrací a vztahuje se na ně snížení vrácení vývozní DPH. Tím, že čínská vláda uměle zvyšuje úroveň dodávek surovin, vyvíjí tlak na snižování cen domácího maleinanhydridu a ethylenglykolu. Čínští výrobci platí za domácí vstupy méně, než kolik by jinak museli platit, kdyby omezení vývozu nebylo zavedeno. Vytváří to komparativní nevýhodu pro výrobní odvětví Unie ve srovnání s vyvážejícími výrobci v Číně.

(290)

Vytváří to komparativní nevýhodu pro výrobní odvětví Unie ve srovnání s vyvážejícími výrobci v Číně. Komise proto dospěla k závěru, že ačkoli je ethylenglykol výrobnímu odvětví Unie k dispozici, je dostupný za vyšší cenu než pro jeho konkurenty v Číně. Výrobní odvětví Unie se proto nachází v nevýhodném postavení vůči čínským vyvážejícím výrobcům.

(291)

Komise zkoumala dopad úrovně opatření na situaci v dodavatelských řetězcích Unie. Jak je vysvětleno ve 197. bodě odůvodnění, kyselina glyoxylová se vyrábí pouze v Číně a Unii. Dovoz glyoxylu z Číny činí přibližně 16 000 tun. Podle informací shromážděných uživateli v Unii a výrobním odvětvím Unie je výrobek zakoupený v Číně rovnocenný výrobku zakoupenému od výrobního odvětví Unie. Pouze jeden uživatel, společnost L. Brüggemann, uvedl, že z Číny dováží kyselinu glyoxylovou ve specifické kvalitě, kterou podle něj nelze získat od výrobního odvětví Unie, a proto žádal o osvobození od cla pro konečné užití. Jak je vysvětleno výše v 22. až 28. bodě odůvodnění, Komise nemohla potvrdit jeho tvrzení, že výrobek, který dováží, se liší od výrobku Unie.

(292)

Dva uživatelé, kteří předložili připomínky, Deretil S.A. (dále jen „Deretil“) a Laboratorios Jaer, tvrdili, že opatření by žadateli poskytla monopolní postavení, což by pravděpodobně zvýšilo náklady pro uživatele a rovněž ohrozilo dodavatelský řetězec, a uvedli, že výrobní odvětví Unie nemůže pokrýt poptávku.

(293)

Komise konstatovala, že vzhledem k volné kapacitě, která existovala v období šetření (viz 213. bod odůvodnění), může výrobní odvětví Unie pokrýt přibližně [90–95 %] tohoto dovozu. Tento procentuální podíl je nyní pravděpodobně ještě vyšší, protože po období šetření prudce poklesl vývoz výrobního odvětví Unie do Spojeného království. Kromě toho se prozatímní antidumpingová cla pro společnost Hubei Honguyuan a další spolupracující výrobce, kteří dohromady představují téměř 40 % dovozu z Číny, stanoví na úrovni mnohem nižšího dumpingového rozpětí. S přihlédnutím ke všem výše uvedeným skutečnostem Komise odhadla, že následní uživatelé v EU by mohli přizpůsobit své zdroje dodávek. Ztráta výrobního odvětví Unie by navíc způsobila, že by se Čína stala jediným zdrojem kyseliny glyoxylové, která je důležitou chemickou látkou při výrobě takových výrobků, jako jsou antibiotika. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(294)

Společnost Deretil ve svých připomínkách rovněž tvrdila, že si výrobní odvětví Unie a společnost Deretil konkurují na trhu výroby alantoinu. Uložení přísných antidumpingových opatření by údajně zhoršilo její postavení vůči žadateli. Komise konstatuje, že výroba alantoinu představuje jen velmi malou část využití kyseliny glyoxylové ve výrobním odvětví Unie pro vlastní spotřebu, a co je důležitější, toto množství je velmi malé ve srovnání s množstvím kyseliny glyoxylové, které spotřebovává společnost Deretil (jeden z hlavních uživatelů v EU). Očekává se tedy, že výroba alantoinu výrobním odvětvím Unie bude mít na konkurenceschopnost společnosti Deretil omezený dopad.

(295)

Komise dále odhadla dopad na ziskovost následných uživatelů na základě odpovědí spolupracujících uživatelů Deretil, Trade Corporation, Nouryon a L. Brüggemann na dotazník. Společnost Laboratorios Jaer na dotazník neodpověděla. Za výše uvedeného předpokladu, že uživatelé budou po uložení opatření nakupovat od vyvážejících výrobců s nízkými celními sazbami a od výrobce v Unii, nebude mít účinek opatření na jejich ziskovost za následek ztráty, a budou tedy schopni účinek opatření absorbovat.

(296)

Po posouzení všech relevantních informací týkajících se tohoto šetření dospěla Komise k závěru, že je jednoznačně v zájmu Unie stanovit výši prozatímních cel pro společnost Xinjiang Guolin v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(297)

Vzhledem k výše uvedené analýze dospěla Komise k závěru, že v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení je v zájmu Unie stanovit výši prozatímních cel na základě úrovně dumpingu, s výhradou dalších úvah v souvislosti s článkem 21 uvedených v oddíle 7.2 níže.

(298)

Po posouzení zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b základního nařízení Komise poté zkoumala, zda navzdory zjištění dumpingu působícího újmu může v souladu s článkem 21 základního nařízení učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(299)

Jediný výrobce kyseliny glyoxylové v Unii podal podnět (viz 2. bod odůvodnění), plně spolupracoval při šetření a vyjádřil svůj zájem na uložení opatření.

(300)

Šetření prokázalo, že výrobci v Unii vzniká podstatná újma způsobená dumpingovým dovozem z dotčené země. Tento dovoz se ke konci posuzovaného období, a během období šetření, významně podbízel cenám výrobce v Unii, v každém případě výrazně stlačoval ceny, jak ukazují zjištěná rozpětí prodeje pod cenou, a způsobil významnou ztrátu podílu na trhu a zisku, jak je podrobně popsáno v oddíle 5.

(301)

Přijetí opatření by nejspíše zabránilo dalšímu nárůstu dovozu z ČLR za velmi nízké ceny. Bez opatření budou čínští výrobci i nadále prodávat dotčený výrobek na trhu Unie za dumpingové ceny, bránit výrobnímu odvětví Unie v obnovení plného rozsahu výroby, v prodeji za přiměřené ceny a ve vytváření dostatečného zisku, a působit tak výrobnímu odvětví Unie další podstatnou újmu.

(302)

Byl proto učiněn závěr, že uložení opatření na dovoz pocházející z ČLR by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(303)

Komise neobdržela od dovozců z Unie ani obchodníků odpovědi na specializovaný dotazník.

(304)

Z toho důvodu Komise dospěla k závěru, že je nepravděpodobné, že by uložení antidumpingových cel na kyselinu glyoxylovou pocházející z ČLR mělo trvalý dopad na ziskovost dovozců nebo obchodníků.

(305)

Během šetření se přihlásilo šest uživatelů výrobku, který je předmětem šetření. Na dotazník odpověděly čtyři společnosti: Deretil S.A., Trade Corporation, Nouryon a L. Brüggemann. Společnosti Laboratorios Jaer a Syensco poskytly pouze písemné vyjádření.

(306)

Uživatelé, kteří přispěli k šetření, představovali přibližně 60 % dovozu dotčeného výrobku. Míra účasti byla posouzena na základě údajů uvedených v odpovědích na dotazník a velikosti dovozu do EU uvedeného v tabulce 3.

(307)

Proti uložení opatření se postavila společnost Deretil, uživatel působící zejména v oblasti výroby antibiotik, a společnost Laboratorios Jaer, uživatel působící zejména v oblasti výroby specializovaných hnojiv, které dohromady představují přibližně 50 % dovozu a celkové spotřeby EU. Obě společnosti uvedly, že opatření by zvýšila jejich náklady, poskytla by žadateli monopolní postavení, které by mu umožnilo dále zvyšovat ceny, a rovněž by ohrozila dodavatelský řetězec v Evropě, protože žadatel nemá kapacitu k pokrytí poptávky a jedinými zdroji kyseliny glyoxylové jsou žadatel a čínští výrobci.

(308)

Pokud jde o dopady na bezpečnost dodavatelského řetězce, Komise v oddíle 7.1.3 uvedla, že ve výrobním odvětví Unie existuje značná volná kapacita, která se pravděpodobně v důsledku předpokládaného snížení vývozu zvýší. Antidumpingová opatření v žádném případě nebrání dovozu, ale spíše pro všechny strany obnovují spravedlivé obchodní podmínky; navazující výrobní odvětví by i nadále mohlo materiál získávat z Číny, takže by výrobní odvětví Unie nemělo mít monopolní postavení. Ztráta výrobního odvětví Unie by naopak způsobila, že by se Čína stala jediným zdrojem kyseliny glyoxylové, která je důležitou chemickou látkou při výrobě antibiotik, jež je hlavním odvětvím uživatele Deretil, největšího známého uživatele na trhu EU.

(309)

Společnost Deretil rovněž uvedla, že si s žadatelem konkuruje ve výrobě alantoinu. Jak je vysvětleno v 294. bodě odůvodnění výše, žadatel poskytl údaje o tom, že jeho využití kyseliny glyoxylové pro alantoin pro vlastní spotřebu představuje pouze 1 % jeho výroby kyseliny glyoxylové, a to navzdory snížení prodeje výrobku, který je předmětem šetření, na trhu Unie. Vzhledem k tomu, že cla by u výrobku, který je předmětem šetření, vedla k ceně méně působící újmu na trhu EU, je nepravděpodobné, že by žadatel zvýšil výrobu alantoinu. Kromě toho je množství určené výrobním odvětvím Unie k výrobě alantoinu řádově nižší než spotřeba kyseliny glyoxylové společností Deretil, takže výroba alantoinu by měla na tento případ velmi omezený vliv, pokud vůbec nějaký.

(310)

Obavy společností Deretil a Laboratorios Jaer, že zvýšení nákladů v důsledku uložení opatření bude mít dopad na konkurenceschopnost výrobních odvětví EU ve vztahu k mezinárodním konkurentům, vyjádřili i další uživatelé. Společnost Nouryon, která se zabývá výrobou hnojiv a je jedním z největších uživatelů kyseliny glyoxylové vyráběné v EU, sice obavy týkající se konkurenceschopnosti vyjádřila, ale proti opatřením se nepostavila. Stejně tomu bylo v případě společnosti Syensco, jediného žadatele v souběžném antidumpingovém řízení týkajícím se dovozu vanilinu z ČLR (113). Tvrdila, že opatření by ztížila obnovení výroby v jejím závodě (který je v současnosti odstaven kvůli dopadům dumpingového čínského dovozu), ale proti opatřením se nevyjádřila.

(311)

Společnost L. Brüggemann rovněž vznesla námitku proti clům a tvrdila, že musí nakupovat kyselinu glyoxylovou o specifické technické jakosti z Číny, neboť v Unii není k dispozici, a proto by cla významně ovlivnila její ziskovost. Jak je vysvětleno výše v 291. bodě odůvodnění, požádala o osvobození od cla pro konečné užití. Komise odhadla, že opatření by měla pouze omezený dopad na ziskovost společnosti, a nemohla potvrdit tvrzení společnosti L. Brüggemann, že se dovážený výrobek liší od výrobků Unie. Komise vzhledem k výše uvedeným skutečnostem žádost o osvobození od cla pro konečné užití prozatímně zamítla.

(312)

Komise analyzovala dopad uložení cel na ziskovost uživatelů na základě předložených odpovědí na dotazník a dostupných údajů o kapacitě a vývoji trhu. Jak je uvedeno ve 295. bodě odůvodnění, z analýzy Komise vyplývá, že za předpokladu, že by všichni čtyři uživatelé přesměrovali své nákupy k výrobcům s nižšími cly, byli by schopni zůstat ziskoví, i kdyby byla uložena opatření na úrovni čl. 7 odst. 2a.

(313)

Závěrem lze říci, že opatření jsou nezbytná k tomu, aby výrobní odvětví Unie obnovilo svůj podíl na trhu a navrátilo se k ziskovosti. Dovážející uživatelé by při získávání kyseliny glyoxylové z Číny zaznamenali zvýšené náklady, což by jim v závislosti na jejich výrobním postupu a nákupní strategii způsobilo určitý pokles jejich ziskovosti. Tato rizika by zmírnila volná dostupná kapacita výrobního odvětví Unie. Obnovení zdravé hospodářské soutěže a rovných podmínek by také zajistilo, že uživatelé budou moci využívat místní zdroje. Na druhou stranu by neuložení opatření vedlo k monopolnímu postavení Číny, v důsledku čehož by se uživatelé stali zcela závislými na zahraničních dodavatelích, jejichž dodavatelské řetězce jsou náchylné k náhlým narušením. Tím by byla oslabena odolnost dodavatelských řetězců, které mají pro Unii a její občany zásadní význam, a zejména by to ohrozilo dosažení cíle Unie spočívajícího v posílení bezpečnosti dodávek léčivých přípravků (114).

(314)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz kyseliny glyoxylové pocházející z ČLR v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(315)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(316)

Na dovoz kyseliny glyoxylové pocházející z ČLR by v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření. Komise v oddíle 6.3 dospěla k závěru, že vhodnou úrovní pro odstranění újmy by mělo být dumpingové rozpětí.

(317)

Prozatímní clo pro ostatní spolupracující společnosti nezařazené do vzorku je založeno na váženém průměrném dumpingovém rozpětí stanoveném níže pro dvě společnosti v ČLR zařazené do vzorku, které je nižší než vážené průměrné rozpětí újmy pro dvě společnosti v ČLR zařazené do vzorku.

(318)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce ze strany vyvážejících výrobců a skutečnosti, že celní sazba pro společnost Xinjiang Guolin vycházela z dumpingového rozpětí zjištěného v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení, byla úroveň celostátní celní sazby založena na nejvyšších dumpingových rozpětích zjištěných u typů výrobků prodaných v reprezentativním množství společností Xinjiang Guolin.

(319)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(320)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto celní sazby jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR a vyráběného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(321)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud nebude taková faktura předložena, měl by dovoz podléhat antidumpingovému clu použitelnému na „veškerý další dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(322)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(323)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(324)

Jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění, Komise zavedla na dovoz dotčeného výrobku celní evidenci. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(325)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(326)

V této fázi řízení nebylo / nemůže být přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření.

(327)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(328)

Připomínky předložily společnosti Hubei Hongyuan, Xinjiang Guolin, Laboratorios Jaer, Jinyimeng Group Co., Ltd, Guangdong Joy Chemical Co., Lt., a Inner Mongolia Tianyuda Biological Technology Co., Ltd. Společnost Xinjiang Guolin uvedla, že Komise u určitých transakcí odečetla náklady na námořní dopravu dvakrát a ve výpočtu zaměnila ziskové rozpětí s rozpětím prodejních, režijních a správních nákladů.

(329)

Komise opravila transakce týkající se námořní dopravy, které byly původně do výpočtu zahrnuty dvakrát. Kromě toho Komise ve výpočtech opravila ziskové rozpětí ve výši 10 % a rozpětí prodejních a správních nákladů ve výši 23 %.

(330)

Komise dále uvedla, že na zdroj pro určení běžné hodnoty, pokud jde o náklady práce, elektřiny a vody, byl použit nesprávný směnný kurz. Komise aktualizovala hodnotu nákladů práce, elektřiny a vody v tabulce 1 pro všechny výrobní činitele za použití stejného směnného kurzu sděleného Evropskou centrální bankou pro období šetření.

(331)

V důsledku oprav zmíněných v 329. a 330. bodě odůvodnění se ve dvou případech dumpingová rozpětí mírně zvýšila.

(332)

Ostatní obdržené připomínky se netýkaly přesnosti výpočtů, ale metod, které Komise použila při stanovení příslušných dumpingových rozpětí u těchto společností. Tyto připomínky budou proto posouzeny spolu se všemi ostatními podáními po zveřejnění prozatímních opatření.

(333)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby v pevně stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(334)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,