(EU) 2025/501Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/501 ze dne 18. března 2025, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz přízí ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 16. února 2024 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu přízí ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení šetření“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 3. ledna 2024 sdružení Glass Fibre Europe (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího příze ze skleněných vláken ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečným důvodem pro zahájení šetření.

(3)

V souladu s článkem 19a základního nařízení poskytla Komise dne 16. září 2024 stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí dostatečných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se během tří pracovních dnů vyjádřily k přesnosti výpočtů.

(4)

K přesnosti výpočtu nepřišly žádné připomínky.

(5)

Dne 15. října 2024 uložila Komise prozatímní antidumpingové clo na dovoz přízí ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky prováděcím nařízením Komise (EU) 2024/2673 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“).

(6)

Po poskytnutí informací o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), podaly následující strany písemná vyjádření, v nichž uvedly svá stanoviska k prozatímním zjištěním ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení.

(7)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení. Slyšení proběhla s uživateli Proxim a Kelteks.

(8)

Třetí uživatel podal písemné vyjádření a byl vyslechnut. Uživatel však požádal, aby s jeho připomínkami bylo zacházeno jako s důvěrnými, a neposkytl shrnutí podání a slyšení, které nemá důvěrnou povahu. V souladu s čl. 19 odst. 3 základního nařízení proto Komise ve své analýze informace poskytnuté tímto uživatelem nezohlednila, jelikož nebylo z věrohodných zdrojů prokázáno, že jsou správné.

(9)

Komise nadále vyhledávala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Při formulování konečných zjištění zvážila Komise připomínky podané zúčastněnými stranami a v odůvodněných případech své předběžné závěry revidovala.

(10)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz přízí ze skleněných vláken pocházejících z Číny (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací zaslat připomínky.

(11)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta příležitost ke slyšení. Proběhla slyšení se společnostmi Solidian & Kelteks a Rymatex.

(12)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 1. až 2. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(13)

Po poskytnutí prozatímních informací žadatel uvedl, že v 8. bodě odůvodnění byl název jednoho z výrobců v Unii napsán nesprávně. Komise uznává, že správný název je Valmieras Stikla Skiedra AS.

(14)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky ohledně výběru vzorku, byly potvrzeny závěry uvedené v 7. až 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(15)

Po poskytnutí prozatímních informací se na individuální zjišťování dotazoval jeden čínský vyvážející výrobce, Schaeffler Friction Products (Suzhou) Co., Ltd. V rozporu s čl. 17 odst. 3 základního nařízení však tato společnost neposkytla odpověď na dotazník pro vyvážející výrobce ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení šetření. Tato žádost proto bylo zamítnuta.

(16)

Po poskytnutí prozatímních informací byla provedena inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení v prostorách uživatelů Proxim v Polsku a RELATS, S.A.U. ve Španělsku.

(17)

Žadatel uvedl, že i ve 24. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl název jednoho z výrobců v Unii napsán nesprávně. Komise uznala, že tento název by měl být opraven na Valmieras Stikla Skiedra AS, Valmiera, Lotyšsko.

(18)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 25. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(19)

Definice dotčeného výrobku je uvedena ve 26. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Výrobkem, který je předmětem šetření, jsou příze ze skleněných vláken, též kroucené, s výjimkou skleněné lunty ze skleněných vláken, šňůr ze skleněných vláken a střiže, v současnosti kódů KN ex 7019 13 00 a ex 7019 19 00 (kódy TARIC 7019 13 00 10, 7019 13 00 15, 7019 13 00 20, 7019 13 00 25, 7019 13 00 30, 7019 13 00 50, 7019 13 00 87, 7019 13 00 94, 7019 19 00 30, 7019 19 00 85).

(20)

Šňůry ze skleněných vláken, které spolu se skleněnou luntou ze skleněných vláken a střiží nespadají do definice výrobku, jsou silné textilní struktury ze skleněných vláken vyrobené kroucením, vrstvením, kabeláží nebo splétáním vláken nebo příze ze střižových vláken.

(21)

Pokud jde o definici výrobku, dne 13. listopadu 2024 uživatel P-D Glasseiden GmbH Oschatz (dále jen „P-D Glasseiden“) požádal, aby byl z definice výrobku vyloučen výrobek nazvaný Compofil, jenž je kombinací skleněných a termoplastických vláken. Výrobek je v současné době dovážen pod kódem KN 7019 19 00 .

(22)

Na základě důkazů poskytnutých společností P-D Glasseiden a jejího vlastního zkoumání dospěla Komise k závěru, že Compofil má odlišné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti než dotčený výrobek, a proto není součástí dotčeného výrobku. Výrobní odvětví Unie s tímto závěrem souhlasilo.

(23)

Na základě výše uvedených úvah Komise objasnila, že definice výrobku, který je předmětem šetření, nezahrnuje Compofil.

(24)

Po poskytnutí prozatímních informací neobdržela Komise žádné připomínky k postupu určení běžné hodnoty v tomto případě podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(25)

Prozatímní zjištění Komise uvedená ve 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla proto potvrzena.

(26)

Po poskytnutí prozatímních informací neobdržela Komise žádné připomínky k 43. bodu odůvodnění, který uvádí podmínky čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(27)

Prozatímní zjištění Komise uvedená ve 43. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla proto potvrzena.

(28)

Po poskytnutí prozatímních informací neobdržela Komise ohledně existence podstatných zkreslení žádné připomínky. Prozatímní zjištění uvedená v 70. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla proto potvrzena.

(29)

Po poskytnutí prozatímních informací neobdržela Komise ohledně výběru reprezentativní země žádné připomínky. Prozatímní zjištění uvedená ve 92. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla proto potvrzena.

(30)

Po poskytnutí prozatímních informací žadatel odkázal na 105. bod odůvodnění prozatímního nařízení a zopakoval svou žádost o vysvětlení ze strany Komise, zda je kyslík zahrnut do spotřebního materiálu. Žadatel dále požadoval, aby byl kyslík posuzován odděleně, a tvrdil, že představuje významný nákladový faktor.

(31)

Komise potvrdila, že při výpočtu běžné hodnoty vzala v úvahu všechny vstupy, a to buď samostatně, nebo souhrnně jako spotřební materiál. Z ověřených údajů společnosti Henan Guangyuan vyplynulo, že kyslík není významným výrobním nákladem. Kromě toho žadatel nepředložil žádné důkazy, které by prokazovaly opak. V důsledku toho byla tato žádost zamítnuta.

(32)

K surovinám nebyly obdrženy žádné další připomínky. Prozatímní zjištění a prozatímní závěry uvedené v 98. až 107. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(33)

Ohledně dalších výrobních faktorů (práce, elektřina, zemní plyn, zkapalněný zemní plyn, pára a voda) nebyly obdrženy žádné připomínky. Prozatímní zjištění a prozatímní závěry uvedené v 108. až 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(34)

Ohledně nákladů na výrobní režii, prodejních, režijních a správních nákladů a zisku nebyly obdrženy žádné připomínky. Prozatímní zjištění a závěry uvedené v 117. až 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly proto potvrzeny.

(35)

K výpočtu běžné hodnoty nebyly obdrženy žádné připomínky. Byl proto potvrzen 126. až 130. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(36)

K vývozní ceně nebyly obdrženy žádné připomínky. Byl proto potvrzen 131. až 134. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(37)

Ohledně srovnání nebyly obdrženy žádné připomínky. Byl proto potvrzen 135. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(38)

K výpočtu dumpingového rozpětí nebyly obdrženy žádné připomínky. Byl proto potvrzen 146. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(39)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny zahrnující náklady, pojištění a přepravné (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(40)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně stanovení výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 147. a 148. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(41)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k určení příslušného trhu Unie, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 149. až 154. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(42)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně spotřeby v Unii, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 155. až 158. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(43)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k dovozu z dotčené země, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 159. až 163. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(44)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k ceně dovozu z dotčené země, cenovému podbízení a stlačování cen, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 162. až 167. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(45)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 168. až 171. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(46)

Jelikož k výrobě, výrobní kapacitě a využití kapacity nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 172. až 175. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(47)

Jelikož nebyly ohledně objemu prodeje a podílu na trhu vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 176. až 178. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(48)

Jelikož ohledně růstu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 179. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(49)

Jelikož ohledně zaměstnanosti a produktivity nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 180. a 181. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(50)

Jelikož ohledně velikosti dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 182. a 183. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(51)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky ohledně cen a činitelů, které ovlivňují vývoj cen, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 184. až 186. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(52)

Jelikož nebyly ohledně nákladů práce vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 187. a 188. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(53)

Jelikož nebyly ohledně zásob vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 189. a 190. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(54)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k ziskovosti, peněžnímu toku, investicím, návratnosti investic a schopnosti opatřit si kapitál, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 191. až 196. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(55)

Potvrzují se závěry, k nimž se dospělo ve 197. až 199. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

Jak je uvedeno ve 203. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, čínští dovozci během posuzovaného období podstatně zvýšili svůj podíl na trhu a v období šetření si udrželi vysoký podíl na trhu, přičemž prodávali za ceny působící újmu. Jak je dále vysvětleno ve 203. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, žadatel poskytl důkazy o tom, že uživatelé si v roce 2022 vytvářeli vysoké zásoby a v roce 2023 se začali zdráhat odebírat výrobky od výrobního odvětví EU. Po uložení prozatímních opatření žádná strana nezpochybnila informace obsažené v uvedeném bodě odůvodnění. V každém případě se Komise domnívala, že všechny ostatní skutečnosti uvedené ve spisu jsou dostatečné k tomu, aby bylo možné trvat na závěru, že čínský dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(57)

Jak již bylo zjištěno v prozatímní fázi, Čína během posuzovaného období výrazně zvýšila svůj podíl na trhu a v období šetření si udržela vysoký podíl na trhu (z 15–25 % v roce 2020 na 30–40 % v období šetření, což je nárůst o 68 %). Kromě toho byla úroveň čínských vývozních cen do Unie během období šetření mimořádně nízká ve srovnání s prodejními cenami výrobního odvětví Unie a jeho výrobními náklady. Jak je uvedeno v tabulkách 4 a 8 prozatímního nařízení, průměrná dovozní cena z Číny činila 1 720 EUR/t, zatímco průměrná cena výrobního odvětví Unie činila [2 150–2 250] EUR/t a jednotkové výrobní náklady [2 280–2 330] EUR/t. Kromě toho, jak je uvedeno ve 166. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise zjistila významné cenové podbízení jak u spolupracujícího vyvážejícího výrobce, tak u veškerého dalšího dovozu z Číny, jakož i výrazné stlačení cen, jak je uvedeno ve 198. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pouze díky těmto nízkým cenám si Čína udržela svůj podíl na trhu v kontextu slábnoucí poptávky, zatímco výrobní odvětví Unie nebylo kvůli levnému čínskému vývozu schopno pokrýt své náklady. V kontextu rostoucích výrobních nákladů výrobního odvětví Unie během období šetření byla průměrná cena dovozu z Číny během období šetření nižší než ceny a výrobní náklady výrobního odvětví Unie již v roce 2022, kdy bylo výrobní odvětví Unie stále ziskové. To dále dokládá cenovou újmu způsobenou dumpingovým dovozem během období šetření.

(58)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a k tomu, že nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 201.–204. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(59)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 205. až 209. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(60)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 210. až 211. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(61)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 212. až 213. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 214. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(63)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, byl potvrzen 215. až 225. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(64)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry ohledně příčinné souvislosti uvedené ve 226. až 227. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(65)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 229. až 242. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Jak je stanoveno v čl. 9 odst. 4 třetím pododstavci základního nařízení a vzhledem k tomu, že Komise po dobu předběžného poskytování informací celně neevidovala dovoz, analyzovala vývoj objemu dovozu s cílem zjistit, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření, během období předběžného poskytování informací popsaného ve 3. bodě odůvodnění, a proto při stanovení rozpětí újmy zohlední dodatečnou újmu vyplývající z takového zvýšení.

(67)

Podle údajů z databáze Surveillance 3 byl objem dovozu z Číny během čtyřtýdenního období poskytování předběžných informací o 2 % nižší než průměrný objem dovozu v období šetření na čtyřtýdenní bázi. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že během období poskytování předběžných informací nedošlo k podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření.

Komise proto v tomto ohledu úroveň pro odstranění újmy neupravovala.

(68)

Na základě výše uvedeného posouzení by mělo být konečné antidumpingové clo stanoveno tak, jak je uvedeno níže, v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení:

(69)

Po zveřejnění prozatímního nařízení se přihlásilo několik nových zúčastněných stran. Jak je uvedeno v 6. bodě odůvodnění, pět uživatelů a jeden dovozce, který není ve spojení, předložili připomínky. Se dvěma z těchto uživatelů se uskutečnila slyšení. Žadatel předložil podání, které se zabývalo argumenty vznesenými ostatními zúčastněnými stranami.

(70)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 245. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(71)

Ve svých připomínkách k prozatímním zjištěním společnost FIBKO, nezávislý dovozce a distributor přízí ze skleněných vláken, tvrdila, že výrobci v Unii neměli výrobní kapacitu, aby uspokojili poptávku po přízích ze skleněných vláken ze strany nezávislých výrobců textilií, kteří proto příze ze skleněných vláken nakupují od dovozců a distributorů. Společnost FIBKO tvrdila, že výrobní odvětví Unie, které rovněž vyrábělo textilie a výrobky z přízí ze skleněných vláken, vykazovalo nedostatečnou výrobu a postrádalo kapacitu i ochotu dodávat nezávislým uživatelům nezbytná množství přízí ze skleněných vláken. Kromě toho společnost FIBKO vyjádřila obavy ohledně spravedlivé hospodářské soutěže a zmínila potenciální vznik monopolních praktik integrovaných výrobců v Unii.

(72)

Společnost FIBKO svá tvrzení týkající se nedostatku dodávek na trhu Unie nedoložila ani v tomto ohledu neposkytla žádné důkazy. Komise ve skutečnosti v prozatímní fázi zjistila, že výrobní kapacita výrobců v Unii ve výši [130 000–150 000] tun v období šetření byla vyšší než celková spotřeba v Unii ve výši [98 000–118 000] tun ve stejném období (4). Uložení antidumpingových cel v žádném případě nebrání nezávislému dovozci v tom, aby nadále dovážel příze ze skleněných vláken z Číny za spravedlivých tržních podmínek nebo z jiných třetích zemí a aby nadále dodával uživatelům množství přízí ze skleněných vláken, které potřebují pro svou výrobu.

(73)

Tvrzením týkajícím se potenciálního vzniku monopolních praktik se zabývá oddíl 7.3.1 níže.

(74)

Vzhledem k neexistenci důkazů nasvědčujících opaku potvrdila Komise své závěry uvedené v 246. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(75)

Po uložení prozatímních opatření několik uživatelů uvedlo, že tato opatření by vytvořila dominantní postavení dvou výrobců v Unii na trhu Unie a vedla by k nedostatku dodávek. Tvrdili, že uložení opatření na příze ze skleněných vláken by bylo v rozporu se zájmem Unie. Rovněž požadovali, aby opatření, pokud budou uložena, zahrnovala navazující výrobky vyrobené z přízí ze skleněných vláken pocházejících z jiných zemí mimo EU, které používají levné čínské příze ze skleněných vláken jako surovinu, aby chránila uživatele před nekalou soutěží ze strany třetích zemí na jejich trhu.

(76)

Uživatelé uvedli, že trh Unie s přízí ze skleněných vláken se vyznačoval vysokou koncentrací výroby u omezeného počtu integrovaných výrobců. Tvrdili, že tyto integrované společnosti mají významnou kontrolu jak nad výrobou, tak nad cenami přízí ze skleněných vláken. Dále tvrdili, že vertikální integrace výrobců v Unii by jim umožnila manipulovat s dynamikou trhu ve svůj prospěch.

(77)

Ve své odpovědi na podání uživatele žadatel tvrdil, že dva výrobci v Unii neměli dominantní postavení na trhu ve smyslu článku 102 Smlouvy o fungování EU, neboť jejich společný podíl na trhu během posuzovaného období nepřekročil 50 %. Společný podíl výrobního odvětví Unie na trhu se mezi lety 2020 a 2023 dokonce snížil o 12 procentních bodů. Žadatel dále tvrdil, že vedle čínských vývozců jsou na trhu Unie přítomni i tchajwanští, mexičtí a další výrobci přízí ze skleněných vláken z jiných třetích zemí.

(78)

Komise nejprve uvedla, že v rámci tohoto šetření nemůže posoudit ani dospět k závěru, zda má výrobní odvětví Unie dominantní postavení na trhu ve smyslu článku 102 Smlouvy o fungování EU. V každém případě Komise v prozatímní fázi zjistila, že na dovoz ze třetích zemí připadal společný podíl na trhu ve výši 28 %, což naznačuje, že uživatelé mají jiné alternativní zdroje dodávek než čínské výrobce nebo výrobce v Unii. Komise proto argumenty uživatele uvedené v 76. bodě odůvodnění zamítla.

(79)

Při slyšení po poskytnutí konečných informací společnost Rymatex tvrdila, že nízké ceny čínského vývozu jsou založeny na velmi silné vnitřní hospodářské soutěži, nízkých nákladech na energii, vysoké efektivitě výroby a v menší míře na státní podpoře.

(80)

Společnost Rymatex nedoložila vztah mezi údajně silnou vnitřní hospodářskou soutěží a úrovní vývozních cen. Při zjišťování běžné hodnoty byla zohledněna efektivita spolupracujícího vyvážejícího výrobce, neboť při výpočtu byly použity skutečné míry spotřeby. Konečně pokud jde o ceny vstupů včetně energie, bylo zjištěno, že jsou ovlivněny podstatnými zkresleními zjištěnými v ČLR. Žádná zúčastněná strana nepředložila přesné a vhodné důkazy ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, které by jednoznačně prokazovaly, že žádné náklady (včetně energie) nejsou zkreslené. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(81)

Několik uživatelů tvrdilo, že skutečnost, že výrobci v Unii jsou integrováni a soutěží se svými uživateli, by mohla vést k nedostatku dodávek. Někteří uživatelé rovněž dodali, že výrobní odvětví Unie nevyrábí všechny typy přízí ze skleněných vláken potřebné pro tyto uživatele a že skutečnost, že by se antidumpingová cla vztahovala i na tyto typy přízí ze skleněných vláken, by byla pro uživatele výrazným znevýhodněním. Jeden uživatel dále tvrdil, že se potýkal s problémy s dostupností přízí ze skleněných vláken od výrobců v Unii, kteří příze ze skleněných vláken primárně využívají při výrobě navazujících textilií, jež přímo konkurují výrobkům uživatelů.

(82)

Zatímco skutečnost, že oba výrobci v Unii jsou integrováni a soutěží se svými uživateli v případě několika výrobků, by mohla potenciálně vést k situacím, kdy výrobci v Unii upřednostňují svou vlastní spotřebu před dodávkami na trh Unie, uživatelé neposkytli dostatečné důkazy na podporu tohoto tvrzení, že se jedná o strukturální situaci, a nikoli pouze o dočasný jev. Ačkoli výrobci v Unii možná v současné době nenabízí všechny typy přízí ze skleněných vláken, nebylo vzneseno žádné tvrzení, že technologii pro výrobu těchto typů přízí ze skleněných vláken, kterou tento uživatel potřebuje, mají pouze konkrétní čínští vývozci. Vzhledem k tomu, že existuje významný dovoz z jiných třetích zemí, dospěla Komise k závěru, že dočasná potřeba dovážet konkrétní příze ze skleněných vláken s vyššími cly, dokud nebude možné přejít k jinému dodavateli, by neměla představovat přesvědčivý důvod proti opatřením.

(83)

Kromě toho by s přihlédnutím k vývozcům ze třetích zemí neměly situace nedostatku dodávek vznikat pouze v důsledku chování výrobců v Unii.

(84)

Komise proto tvrzení uživatelů v tomto ohledu zamítla.

(85)

Při slyšení po poskytnutí konečných informací společnost Rymatex tvrdila, že dostupné dodávky od výrobců v Unii by nezajistily stabilní situaci v oblasti dodávek pro uživatele a že cla na čínské příze ze skleněných vláken by vážně ovlivnila schopnost uživatelů konkurovat na trhu Unie.

(86)

Komise dospěla k závěru, že spis neobsahuje dostatečné listinné důkazy o strukturální nestabilní situaci v oblasti dodávek, a to i s přihlédnutím k alternativním zdrojům, jak je popsáno v 78. bodě odůvodnění, a proto nemohla určit, že situace v oblasti dodávek představuje přesvědčivý důvod proti uložení konečných opatření.

(87)

Uživatelé tvrdili, že uložení antidumpingových cel na příze ze skleněných vláken z Číny by posílilo konkurenční postavení výrobců navazujících výrobků z přízí ze skleněných vláken ze zemí mimo EU, zejména v balkánském regionu, kteří neplatí antidumpingová cla ze svých surovin.

(88)

Během šetření nebyly předloženy žádné údaje k prokázání toho, že výrobci navazujících výrobků z přízí ze skleněných vláken byli vystaveni silné konkurenci ze zahraničí. Komise rovněž poukázala na to, že žádný z uživatelů nepředložil výpočty, které by poskytly informace o cenovém tlaku a účinku antidumpingových cel na uživatele.

(89)

Komise proto tvrzení uživatelů v tomto ohledu zamítla.

(90)

Jeden uživatel tvrdil, že od odvětvového sdružení uživatelů neobdržel informace týkající se tohoto šetření. Společnost tvrdila, že to vyvolává obavy ohledně řízení, transparentnosti a odpovědnosti této organizace.

(91)

Komise vzala připomínky na vědomí a provedla pečlivou analýzu. V tomto ohledu mohla Komise na základě veřejně dostupných údajů potvrdit, že oba výrobci v Unii byli skutečně členy sdružení Tech-Fab (5). Komise potvrdila, že sdružení uživatelů Tech-Fab nebylo žadatelem uvedeno na seznamu reprezentativních sdružení připojeném k podnětu. Vztahy mezi uživatelem, jeho sdružením a právním zástupcem nespadají do oblasti působnosti tohoto šetření. Komise připomněla, že zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a na internetových stránkách Komise a že dotčený uživatel se zaregistroval jako zúčastněná strana několik měsíců před poskytnutím prozatímních informací a prozatímním nařízením.

(92)

S ohledem na zjištění uvedené v 70. až 91. bodě odůvodnění tohoto nařízení neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení konečných opatření, a proto Komise potvrdila své závěry uvedené ve 250. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(93)

Vzhledem k závěrům, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti, úrovně opatření a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz dotčeného výrobku způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(94)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené na základě ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(95)

Individuální sazby antidumpingového cla pro dotčené společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobku, který je předmětem šetření, pochází z dotčené země a je vyráběn uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, se tyto sazby nevztahují a měla by se na něj vztahovat celní sazba platná pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(96)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (6). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(97)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Dokud není tato faktura předložena, mělo by se na dovoz vztahovat antidumpingové clo platné pro „veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky“.

(98)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(99)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(100)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro veškerý ostatní dovoz pocházející z Čínské lidové republiky vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(101)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány, a to až do výše stanovené tímto nařízením.

(102)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024/2509 (7) by v případech, kdy má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(103)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení,