(EU) 2025/20Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/20 ze dne 19. prosince 2024, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 stanovením požadavků na bezpečné poskytování služeb pozemního odbavení a na organizace, které je poskytují

a)

povinností organizací uvedených v čl. 3 definici 1 tohoto nařízení, které poskytují služby pozemního odbavení na jednom nebo více letištích v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/1139;

b)

podmínky a postupy pro předkládání prohlášení těmito organizacemi.

a)

Příslušným úřadem odpovědným za přijímání prohlášení od organizace poskytující služby pozemního odbavení na letišti v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/1139 je úřad určený členským státem, v němž se letiště nachází.

b)

Obchodní uskupení organizací pozemního odbavení nebo provozovatelé letadel provádějící odbavení vlastními silami, kteří mají hlavní místo obchodní činnosti v členském státě a poskytují služby pozemního odbavení ve více než jednom členském státě, předloží prohlášení příslušnému úřadu určenému členským státem, v němž se nachází hlavní místo obchodní činnosti dané organizace.

c)

Hlavní místo obchodní činnosti obchodního uskupení organizací pozemního odbavení uvedeného v písmenu b) se určí na základě všech těchto kritérií:

a)

Organizace pozemního odbavení odpovídá za bezpečné poskytování služeb v souladu se všemi těmito požadavky:

b)

Organizace pozemního odbavení vypracuje příručku pozemního odbavení v souladu s bodem ORGH.DOC.110 a bude podle ní postupovat.

c)

Organizace pozemního odbavení stanoví normy a cíle pro bezpečné provádění činností týkajících se pozemního odbavení a vypracuje provozní postupy k jejich dosažení. Vymezí rovněž funkce nezbytné k provádění těchto činností, včetně souvisejícího rozhodování, pravomocí, úkolů a povinností těchto funkcí.

d)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby veškerý personál zapojený do činností týkajících se pozemního odbavení:

e)

Při používání pozemního obslužného zařízení k provádění činností týkajících se pozemního odbavení musí organizace pozemního odbavení zavést a provádět program údržby svého pozemního obslužného zařízení.

a)

byla uzavřena formální dohoda s provozovatelem letiště;

b)

organizace pozemního odbavení předložila prohlášení o své činnosti příslušnému úřadu na formuláři uvedeném v dodatku 1.

a)

Organizace pozemního odbavení může k prokázání souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a jeho akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty použít vedle přijatelných způsobů průkazu přijatých agenturou také alternativní způsoby průkazu.

b)

Pokud organizace pozemního odbavení používá alternativní způsoby průkazu, poskytne příslušnému úřadu seznam těchto alternativních způsobů průkazu a včas je poskytne příslušnému úřadu pro účely dozoru.

c)

Pokud organizace poskytující služby pozemního odbavení ve více než jednom členském státě a mající hlavní místo podnikání v členském státě uplatňuje alternativní způsoby průkazu pouze na letištích v jednom členském státě, informuje o tom pouze příslušný úřad tohoto členského státu. Pokud tato organizace uplatňuje alternativní způsoby průkazu na všechna svá stanoviště v členských státech, informuje o tom příslušný úřad určený členským státem, v němž se nachází její hlavní místo podnikání.

a)

Organizace pozemního odbavení vypracuje, zavede a udržuje jako součást svého systému řízení proces řízení změn svých zavedených procesů, postupů a služeb. Pokud tyto změny přímo ovlivňují její schopnost bezpečně poskytovat služby pozemního odbavení, potom:

b)

Pokud změny ovlivní její prohlášení, organizace pozemního odbavení toto prohlášení aktualizuje a bez zbytečného odkladu předloží příslušnému úřadu.

c)

Bez ohledu na písmena a) a b) musí být posouzení rizik vyplývajících z plánovaných změn a související dokumentace přiměřené velikosti a složitosti organizace pozemního odbavení.

d)

Bez ohledu na písmena a), b) a c) mohou provozovatelé letadel provádějící odbavení vlastními silami a provozovatelé letišť poskytující služby pozemního odbavení použít svůj stávající postup pro řízení změn k řízení změn souvisejících s poskytováním služeb pozemního odbavení.

e)

Organizace pozemního odbavení poskytne příslušnému úřadu příslušnou dokumentaci k písmenu a) včas pro účely auditu nebo prohlídky.

a)

byl umožněn přístup ke všem zařízením, dokumentům, záznamům, údajům, postupům nebo jiným materiálům s významem pro činnost této organizace;

b)

bylo umožněno provádět opatření, prohlídku, zkoušku, posouzení nebo cvičení, jež příslušný úřad považuje za nutné, nebo jim přihlížet.

a)

případný seznam alternativních způsobů průkazu používaných pro činnosti týkající se pozemního odbavení;

b)

svou příručku pozemního odbavení;

c)

veškeré další dokumenty, které si příslušný úřad vyžádá při přípravě auditu nebo prohlídky.

a)

Pokud příslušný úřad zjistí nesoulad, přijme organizace pozemního odbavení ve lhůtě stanovené příslušným úřadem tato opatření:

b)

Nad rámec písmene a) v případě organizace poskytující služby pozemního odbavení ve více než jednom členském státě, která může, ale nemusí být součástí obchodního uskupení, předá osoba odpovídající za dané pracoviště do ústředí organizace v jejím hlavním místě obchodní činnosti zjištění týkající se provozu nebo složky systému řízení organizace na tomto pracovišti a související plány nápravných opatření a nápravná opatření.

c)

Má-li nesoulad bezprostřední vliv na bezpečnostní riziko na straně provozovatele letadla nebo provozovatele letiště nebo na jejich povinnosti, organizace pozemního odbavení bez zbytečného odkladu informuje provozovatele letiště a dotčené provozovatele letadel o opatřeních uvedených v písmenu a) a případně s nimi tato opatření ve lhůtě uvedené v písmenu a) koordinuje.

a)

Organizace pozemního odbavení provede bez zbytečného odkladu veškerá bezpečnostní opatření nebo příkazy k zajištění bezpečnosti, které nařídí příslušný úřad, a okamžitě tak zareaguje na bezpečnostní problém.

b)

Organizace pozemního odbavení bez zbytečného odkladu informuje provozovatele letadel, kterým poskytuje služby, a dotčené provozovatele letišť o provádění opatření nebo příkazů k zajištění bezpečnosti uvedených v písmenu a).

a)

V rámci svého systému řízení uvedeného v bodě ORGH.MGM.200 této přílohy organizace pozemního odbavení zavede a udržuje systém hlášení událostí souvisejících s bezpečností a událostí, který splňuje požadavky nařízení (EU) č. 376/2014 a nařízení (EU) 2018/1139, jakož i jejich aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. Tento systém zahrnuje povinné a dobrovolné hlášení událostí.

b)

Organizace pozemního odbavení hlásí:

c)

Organizace pozemního odbavení rovněž předá hlášení o události uvedené v písmenu b) provozovateli letiště, na němž k události došlo, a provozovateli dotčeného letadla. V případě potřeby se hlášení předá také poskytovateli služeb letového provozu a jiné dotčené organizaci pozemního odbavení, která působí na letišti, kde k události došlo.

d)

Hlášení o událostech:

e)

V případě hlášení uvedených v písmenu b) vyhotoví organizace pozemního odbavení případně následné hlášení, v němž podrobně popíše opatření, jež hodlá přijmout, aby k podobným událostem do budoucna nedocházelo, a to co nejdříve poté, co tato opatření stanoví. Tato následná hlášení:

a)

Systém hlášení událostí uvedený v bodě ORGH.GEN.160 musí obsahovat nezbytné prostředky a postupy, které organizaci pozemního odbavení umožní zlepšit a podpořit bezpečné poskytování služeb pozemního odbavení a kulturu bezpečnosti v rámci organizace. Tento systém:

b)

Organizace pozemního odbavení má zavedeny postupy:

c)

Organizace pozemního odbavení přijme opatření ke shromažďování informací o bezpečnostních problémech souvisejících se smluvními činnostmi uvedenými v bodě ORGH.MGM.205.

d)

Systém bezpečnostních hlášení je úměrný velikosti a složitosti organizace pozemního odbavení.

a)

Organizace pozemního odbavení zavede postup, který zajistí, aby její personál:

b)

Tento postup musí být zahrnut do systému řízení organizace pozemního odbavení.

a)

Organizace pozemního odbavení vypracuje a zavede systém řízení úměrný druhu a složitosti činností, velikosti organizace a provoznímu kontextu, aby mohla řídit bezpečnostní rizika; usiluje o neustálé zlepšování tohoto systému a zajišťuje podporu kultury bezpečnosti ve své organizaci. Systém řízení zahrnuje všechny systémy a procesy nezbytné k tomu, aby organizace pozemního odbavení mohla plnit své povinnosti.

b)

Systém řízení zahrnuje:

c)

Organizace pozemního odbavení dokumentuje procesy systému řízení uvedené v písm. b) bodech 1 až 7.

d)

Bez ohledu na písmena a), b) a c), pokud je organizace pozemního odbavení součástí právního subjektu, který je držitelem jednoho nebo více dalších osvědčení, schválení nebo oprávnění nebo který ohledně své činnosti předkládá prohlášení v souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a jeho akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, může organizace pozemního odbavení začlenit svůj systém řízení do systému řízení, který již zavedla podle ustanovení vztahujících se na dané osvědčení, schválení, oprávnění nebo případně prohlášení.

a)

Pokud organizace pozemního odbavení za účelem svého provozu nebo dodržování tohoto nařízení uzavírá smlouvy na služby nebo produkty, které nejsou certifikovány, schváleny, povoleny nebo na něž se nevztahuje prohlášení v souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a jeho akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, musí být tyto služby nebo produkty poskytnuty až poté, co organizace pozemního odbavení použije proces řízení bezpečnosti s cílem řídit rizika, která tyto služby nebo produkty představují pro její vlastní provoz.

b)

Pokud organizace pozemního odbavení uzavírá smlouvy na služby nebo produkty, které jsou certifikovány, schváleny, povoleny nebo na něž se vztahuje prohlášení v souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a jeho akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, odpovídá za jejich bezpečnost organizace poskytující tyto služby nebo produkty, v souladu s právními předpisy EU v oblasti letecké dopravy použitelnými na tuto organizaci a příslušnými požadavky přílohy I nebo II tohoto nařízení.

c)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby vždy:

a)

Organizace pozemního odbavení jmenuje odpovědného vedoucího pracovníka. Tato osoba:

b)

Organizace pozemního odbavení jmenuje jednu nebo více osob odpovědných za tyto funkce:

c)

Osoba odpovědná za funkci řízení bezpečnosti odpovídá za řízení a provádění systému řízení bezpečnosti v rámci celé organizace pozemního odbavení. Osoba odpovědná za tuto funkci jedná nezávisle na jiných funkcích v rámci organizace, má přímý přístup k odpovědnému vedoucímu pracovníkovi a k jiným vedoucím pracovníkům, pokud jde o záležitosti bezpečnosti, a je odpovědná odpovědnému vedoucímu pracovníkovi. Mohou se použít tato ujednání:

d)

Osoba odpovědná za funkci odborné přípravy v oblasti pozemního odbavení odpovídá za vypracování a provádění programu odborné přípravy a hodnocení a za trvalou způsobilost personálu zapojeného do činností týkajících se pozemního odbavení. Osoba odpovědná za tuto funkci má přímý přístup k odpovědnému vedoucímu pracovníkovi a k příslušným vedoucím pracovníkům, pokud jde o odbornou přípravu.

e)

Osoba odpovědná za funkci provozu pozemního odbavení je odpovědná za koordinaci a bezpečnost všech činností týkajících se pozemního odbavení na všech letištích nebo regionálně, jak je stanoveno organizací pozemního odbavení a popsáno v jejích normách a cílech v souladu s bodem ORGH.GEN.110 písm. c). Osoba odpovědná za tuto funkci má přímý přístup k odpovědnému vedoucímu pracovníkovi a k příslušným vedoucím pracovníkům, pokud jde o provozní záležitosti. Provozovatelé letadel, držitelé osvědčení leteckého provozovatele, kteří provádějí odbavení vlastními silami, mohou tuto funkci začlenit do již existující funkce osoby, jež v organizaci odpovídá za pozemní provoz.

f)

Osoba odpovědná za funkci provozu týkajícího se nákladu je odpovědná za koordinaci a bezpečnost všech činností týkajících se nákladu na všech letištích nebo regionálně, jak je stanoveno organizací a popsáno v jejích normách a cílech v souladu s bodem ORGH.GEN.110 písm. c).

g)

Organizace pozemního odbavení dále zřizuje tyto funkce:

h)

Organizace pozemního odbavení zřídí přiměřený počet funkcí dohledu s ohledem na svou strukturu a počet zaměstnanců. Osoby vykonávající funkce dohledu koordinují, poskytují poradenství a zajišťují, aby osoby, které jsou součástí týmu, vykonávaly činnosti týkající se pozemního odbavení v souladu se stanovenými normami a provozními postupy, které má organizace ve své příručce pozemního odbavení. Povinnosti a odpovědnost této osoby nebo osob vykonávajících tyto funkce musí být jasně stanoveny a veškerá další opatření provedena tak, aby mohly své povinnosti vykonávat. Funkce dohledu vykonávají způsobilé osoby, jež disponují dovednostmi, které zajišťují provádění činností týkajících se pozemního odbavení podle norem organizace uvedených v příručce pozemního odbavení.

i)

Táž osoba může vykonávat více než jednu funkci uvedenou v písmenech b), g) a h), pokud jsou splněny obě následující podmínky:

j)

Organizace pozemního odbavení musí mít pro bezpečné poskytování služeb pozemního odbavení v souladu s tímto nařízením dostatečné množství kvalifikovaného personálu.

a)

Organizace pozemního odbavení zajistí dostupnost provozních prostor, které umožňují provádění a řízení všech plánovaných úkolů a činností stanovených v příloze I a příloze II tohoto nařízení.

b)

Pokud organizace pozemního odbavení používá sklad v prostorách letiště v oblasti působnosti nařízení (EU) 2018/1139 ke skladování a přípravě nákladu obsahujícího nebezpečné zboží, musí být splněny všechny tyto požadavky:

a)

byl k dispozici záložní systém, který zajistí kontinuitu provozu v případě poruchy;

b)

údaje byly snadno přístupné a na požádání vyhledatelné oprávněnými osobami;

c)

software byl v souladu s bodem ORGH.DOC.100, pokud zahrnuje vystavování dokladů;

d)

personál byl vyškolen a způsobilý k používání softwaru pro plnění jemu přidělených úkolů.

a)

Organizace pozemního odbavení předloží příslušnému úřadu uvedenému v bodě ORGH.GEN.105 řádně vyplněné prohlášení včetně přílohy pro každé letiště, na němž poskytuje služby.

b)

Pokud organizace pozemního odbavení provede některou z následujících změn, které mají vliv na obsah prohlášení, oznámí tyto změny příslušnému úřadu a předloží pozměněné prohlášení:

c)

Organizace pozemního odbavení zajistí soulad s tímto nařízením a s informacemi uvedenými v prohlášení a po celou dobu své činnosti dbá na to, aby byl zajištěn trvalý soulad.

a)

co nejdříve informuje provozovatele letiště a příslušný úřad, jakož i dle dohody dotčené provozovatele letadel;

b)

ke dni ukončení poskytování služeb předloží příslušnému úřadu žádost o zrušení registrace prohlášení.

a)

Organizace pozemního odbavení zavede jako součást svého systému řízení systém vedení dokumentů a systém vedení záznamů.

b)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby všechny dokumenty a záznamy a veškeré související změny byly přístupné personálu této organizace pro služební účely a na požádání úřadům nebo jiným subjektům pro účely auditu nebo prohlídky. Záznamy musí být snadno dohledatelné a k dispozici po celou požadovanou dobu uchovávání.

c)

Dokumenty a záznamy jsou uloženy a zabezpečeny způsobem, který zajistí ochranu před poškozením, pozměněním a odcizením.

d)

Dokumenty a záznamy musí být snadno čitelné v jakémkoli formátu. Organizace pozemního odbavení ve své dokumentaci uvede způsob, jakým probíhá likvidace nebo vymazání dokumentů a záznamů.

a)

Organizace pozemního odbavení vede záznamy v souladu s vnitrostátními požadavky členských států, ve kterých poskytuje své služby.

b)

Bez ohledu na písmeno a) vede organizace pozemního odbavení níže uvedené záznamy, případně vede záznamy v souladu s jinými platnými požadavky, je-li stanovená doba delší:

a)

Organizace pozemního odbavení musí do své příručky pozemního odbavení zahrnout:

b)

Příručka pozemního odbavení se může skládat ze souboru samostatných dokumentů, které jsou propojeny křížovými odkazy.

c)

Provozovatelé letišť a provozovatelé letadel, kteří poskytují služby pozemního odbavení, mohou začlenit prvky pozemního odbavení do svých stávajících příruček.

d)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby veškeré informace převzaté z jiných řízených dokumentů, jako jsou dokumenty uvedené v písm. a) bodech 2 a 3, nebo z jiných dokumentů, které jsou důležité pro bezpečné poskytování služeb pozemního odbavení, a jejich změny byly správně a včas zohledněny v příručce pozemního odbavení.

e)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby příručka pozemního odbavení:

f)

Organizace pozemního odbavení:

g)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby pracovní pokyny a provozní postupy odpovídaly příslušným částem příručky pozemního odbavení a byly psány nebo sdělovány v jazyce a způsobem, kterému příslušný personál rozumí.

a)

Organizace pozemního odbavení v rámci svého systému řízení vypracuje a zavede program odborné přípravy a hodnocení svého personálu, aby zajistila, že dosáhne potřebné způsobilosti k plnění svých úkolů podle norem a cílů stanovených v souladu s bodem ORGH.GEN.110 písm. c), a aby zajistila trvalou způsobilost personálu.

b)

Program odborné přípravy a hodnocení:

c)

S ohledem na úkoly a povinnosti specifické pro jednotlivé funkce zahrnuje program odborné přípravy a hodnocení tyto prvky:

d)

Organizace pozemního odbavení zajistí v rámci svého programu odborné přípravy a hodnocení trvalou způsobilost personálu tím, že udržuje jeho znalosti, dovednosti a přístupy na úrovni, která mu umožní plnit úkoly v souladu s normami a cíli stanovenými organizací pozemního odbavení v souladu s bodem ORGH.GEN.110 písm. c). Toho se dosahuje prováděním typů odborné přípravy uvedených v písmenech e) až h), z nichž každý je zakončen fází hodnocení.

e)

Aktualizační školení se provádí alespoň každých 36 měsíců. Aktualizační školení může být dokončeno k jakémukoli datu v rámci posledních tří kalendářních měsíců intervalu opakování a nové období intervalu může následně začít dnem dokončení posledního aktualizačního školení.

f)

Udržovací školení se provádí v případě, že osoba nemůže prokázat požadovanou způsobilost k výkonu přidělené funkce nebo pokud neplnila úkoly v rámci přidělené funkce po dobu tří až dvanácti po sobě jdoucích měsíců. Obsah a forma provádění udržovacího školení musí být úměrná délce pauzy. Udržovací školení lze provádět také ve formě sezónních změn činností.

Prohlubování dovedností se provádí jako podkategorie udržovacího školení v některém z následujících případů:

g)

Přeškolení se provede v případě, že jsou ve výkonu dané osoby při každodenním provozu zjištěny nedostatky nebo pokud úkoly v rámci přidělené funkce nevykonávala po dobu dvanácti až 24 po sobě jdoucích měsíců. Zahrnuje odbornou přípravu se zaměřením na zjištěné nedostatky ve výkonu a hodnocení způsobilosti.

h)

Rekvalifikace se podle programu počáteční odborné přípravy provede v případě, že úkoly v rámci přidělené funkce osoba nevykonávala déle než 24 po sobě jdoucích měsíců.

i)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby osoby, které poskytují odbornou přípravu a provádějí hodnocení, byly kompetentní v oblasti, v níž mají odbornou přípravu poskytovat, a aby k účinnému poskytování odborné přípravy a provádění hodnocení měly dovednosti.

j)

Program odborné přípravy a hodnocení musí mít organizace ve své příručce pozemního odbavení a musí být za účelem zdokonalení pravidelně přezkoumáván.

a)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby se k odborné přípravě a hodnocení používaly vhodné prostory, prostředky, vybavení a nástroje.

b)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby materiály pro odbornou přípravu byly v jazyce, kterému dotyčný personál pozemního odbavení rozumí.

c)

Organizace pozemního odbavení si vede záznamy o odborné přípravě a hodnocení a o souvisejících kvalifikacích. Na požádání poskytne osobě kopii těchto záznamů. Tyto záznamy zahrnují následující údaje:

a)

Organizace pozemního odbavení, včetně těch, které neprovádějí odbavení nebezpečného zboží, zavedou a udržují program odborné přípravy v oblasti nebezpečného zboží pro personál pozemního odbavení, který odpovídá jeho funkcím a povinnostem a který zahrnuje odhalování nedeklarovaného nebo nesprávně deklarovaného nebezpečného zboží a hlášení událostí týkajících se nebezpečného zboží v souladu s bodem GH.OPS.020 a přílohou 18 Chicagské úmluvy a Technickými instrukcemi organizace ICAO.

b)

Personál rovněž absolvuje odbornou přípravu v oblasti specifických postupů pro nebezpečné zboží provozovatelů letadel, kterým organizace pozemního odbavení poskytují služby odbavení nebezpečného zboží.

c)

Aktualizační školení v oblasti nebezpečného zboží se provádí nejpozději každých 24 měsíců.

d)

Personál organizace pozemního odbavení, který vykonává některou z následujících funkcí, je osvobozen od povinnosti dodržovat písmeno a):

a)

Organizace pozemního odbavení musí mít v rámci svého systému řízení zaveden postup, který zajistí, aby pozemní obslužné zařízení používané k poskytování služeb pozemního odbavení:

b)

Pro účely písmene a) organizace pozemního odbavení:

c)

Pokud provozovatel letiště poskytuje vybavení, zařízení nebo instalace pro poskytování služeb pozemního odbavení, jako jsou zařízení pro odmrazování, centralizovaný systém odbavení zavazadel a nástupní mosty pro cestující, musí být mezi provozovatelem letiště a uživateli tohoto vybavení, zařízení nebo instalací co nejdříve vyjasněny a zdokumentovány následující aspekty:

a)

Organizace pozemního odbavení v rámci svého systému řízení zavede a provádí program údržby, aby udržovala systémy a zařízení nezbytné k poskytování služeb pozemního odbavení v provozním stavu, který neohrožuje bezpečnost osob, letadel a jiných vozidel nebo zařízení, a aby zajistila pravidelnost a účinnost provozu. Zajistí:

b)

Program údržby musí být úměrný četnosti a specifickým podmínkám používání konkrétního pozemního obslužného zařízení. Zahrnuje přinejmenším:

c)

Program údržby dodržuje zásady lidských činitelů.

d)

Program údržby zajistí dodržování stanoveného servisního intervalu po celou dobu životnosti pozemního obslužného zařízení.

e)

Pokud údržbu pozemního obslužného zařízení provádějí jiné organizace, které jsou stranami dohody o sdružování zařízení nebo dohody o pronájmu, organizace pozemního odbavení zajistí, aby byla zdokumentována odpovědnost za údržbu.

a)

Pokud pozemní obslužné zařízení na letišti poskytuje provozovatel letiště nebo jiná organizace, může organizace pozemního odbavení případně uzavřít dohodu o sdružování pozemního obslužného zařízení s jinými organizacemi, které poskytují služby pozemního odbavení na tomto letišti. Provozovatel letiště musí být o této dohodě vždy informován.

b)

V případě sdruženého pozemního obslužného zařízení vybavení musí organizace pozemního odbavení zajistit, aby příslušná dohoda uzavřená s organizací poskytující pozemní obslužné zařízení splňovala požadavky této hlavy a požadavky platné pro smluvně zajištěné služby v rámci tohoto nařízení, včetně zajištění odborné přípravy personálu na provoz pozemního obslužného zařízení, provozních postupů pro používání pozemního obslužného zařízení, jakož i programu údržby tohoto zařízení.

c)

Organizace pozemního odbavení řádně provádí bezpečnostní požadavky stanovené v dohodě o sdružování pozemního obslužného zařízení. Zajistí, aby úroveň bezpečnosti nebyla pod úrovní norem, které stanoví její vlastní systém řízení bezpečnosti. V takovém případě může organizace pozemního odbavení požádat o přezkum bezpečnostních požadavků dohody o sdružování pozemního obslužného zařízení společně s ostatními organizacemi, které jsou stranami dohody.

a)

Organizace pozemního odbavení musí u všech činností týkajících se pozemního odbavení, které provádí, zajistit, aby:

b)

V souladu s bodem 4.1 písm. c) přílohy VII nařízení (EU) 2018/1139 poskytuje organizace pozemního odbavení služby v souladu s pokyny a postupy provozovatele letadla. Organizace pozemního odbavení však může použít své vlastní provozní postupy v některém z následujících případů:

c)

Pokud se pokyny a postupy vydané provozovatelem letadla liší od provozních postupů organizace pozemního odbavení, mají přednost postupy provozovatele letadla. Organizace pozemního odbavení řeší s provozovatelem letadla veškeré rozpory, které mohou mít vliv na bezpečnost letadla, jeho cestujících nebo personálu provádějícího pozemní odbavení, jakmile je zjistí, a společně s provozovatelem letadla rozhodne o tom, zda budou raději prováděny provozní postupy organizace pozemního odbavení.

d)

Provozní postupy organizace pozemního odbavení:

e)

V souladu s bodem 4.1 písm. b) přílohy VII nařízení (EU) 2018/1139 dodržuje organizace pozemního odbavení v rozsahu relevantním pro činnosti, které vykonává, postupy, které jí poskytl provozovatel letiště v souvislosti s následujícími provozními aspekty uvedenými v nařízení (EU) č. 139/2014:

f)

Postupy provozovatele letiště zahrnující prvky uvedené v písmenu e) mají přednost před postupy se stejnou oblastí působnosti, které uplatňuje organizace pozemního odbavení nebo provozovatel letadla. Organizace pozemního odbavení řeší s provozovatelem letiště veškeré rozporné pokyny nebo postupy, jakmile je zjistí.

g)

Aniž jsou dotčena písmena a) až f), může se organizace pozemního odbavení, aby zajistila, že při poskytování služeb pozemního odbavení nebude ohrožena bezpečnost letadla a osob na zemi, rozhodnout použít přísnější provozní postupy založené na postupech a pokynech provozovatele letadla nebo provozovatele letiště, pokud se domnívá, že místní provozní podmínky vyžadují dodatečná bezpečnostní opatření. Tyto dodatečné bezpečnostní prvky musí být zdokumentovány a sděleny příslušným provozovatelům letadel, případně provozovatelům letišť.

h)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby její personál měl v závislosti na svých úkolech k dispozici kopie příslušných provozních pokynů a postupů a aby mu byly sděleny tak, aby jim porozuměl. Organizace pozemního odbavení dále zajistí, aby její personál byl schopen porozumět pokynům a postupům provozovatele letiště a/nebo příslušných úřadů, které mohou být poskytnuty pouze v národním jazyce, a dodržovat je.

a)

zahrnuje provozní postupy konkrétního provozovatele letadla, místní prostředí letiště, bezpečnostní postupy a/nebo provozní omezení, a to na základě posouzení bezpečnostních rizik a po dohodě se všemi příslušnými zúčastněnými stranami;

b)

v koordinaci s provozovatelem letiště zajistí, aby příslušné části jeho systému řízení bezpečnosti byly slučitelné a doplňovaly se s částmi systému řízení bezpečnosti provozovatele letiště podle bodu ADR.OR.D.025 a provozovatele letadla;

c)

zajistí vzájemnou komunikaci a pravidelné sdílení informací o bezpečnosti s organizacemi, kterých se činnosti pozemního odbavení týkají.

a)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby manipulace s nebezpečným zbožím byla vždy prováděna v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy 18 Chicagské úmluvy a Technickými instrukcemi organizace ICAO vztahujícími se k této příloze a pokyny a postupy provozovatele letadla.

b)

Organizace pozemního odbavení, které se nepodílejí na manipulaci s nebezpečným zbožím, odmítnou zboží obsahující skryté nebo nedeklarované nebezpečné zboží a ohlásí zjištění nedeklarovaného nebo nesprávně deklarovaného nebezpečného zboží v souladu s bodem ORGH.GEN.160 písm. b) odst. 2.

c)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby personál zapojený do manipulace s nebezpečným zbožím měl přístup k odchylkám specifickým pro provozovatele letadel, kterým jsou služby poskytovány, a aby je uplatňoval.

a)

hlava ORGH.GSE;

b)

bod GH.OPS.300;

c)

bod GH.OPS.305.

a)

Postupy pro odbavení cestujících stanovené organizací pozemního odbavení se vztahují na bezpečnostní rizika, včetně přepravy nebezpečného zboží v zavazadlech cestujících nebo samotnými cestujícími, která souvisejí s těmito činnostmi:

b)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby byly při nástupu a výstupu cestujících dodržovány letištní požadavky týkající se řízení chodců.

a)

Přístup cestujících na odbavovací plochu nebo do jiných provozních prostor musí být v souladu s platnými požadavky na řízení chodců stanovenými v nařízení (EU) č. 139/2014. Organizace pozemního odbavení zajistí, aby se cestující nepohybovali mimo jasně vymezený/označený prostor nebo mimo průchozí koridor mezi letištním terminálem a letadlem a aby nevstupovali do vyznačených nebezpečných zón letadla.

b)

Organizace pozemního odbavení uplatňuje pokyny a postupy provozovatele letadla, pokud se s provozovatelem letadla nedohodne jinak. Při použití schodišť pro cestující, nástupních mostů pro cestující nebo letištních mostů pro nástup a výstup cestujících pamatují provozní postupy na bezpečnost cestujících při nástupu a výstupu.

a)

hlava ORGH.GSE;

b)

bod GH.OPS.100 písm. a) bod 2, který se vztahuje na uvedené cestující;

c)

bod GH.OPS.305 o provozu pozemního obslužného zařízení.

a)

Bezpečnostní postupy pro odbavení zavazadel zahrnují následující fáze v závislosti na rozsahu činností organizace pozemního odbavení:

b)

Manipulace s nebezpečným zbožím v zavazadlech se provádí v souladu s přílohou 18 Chicagské úmluvy a Technickými instrukcemi organizace ICAO, které se vztahují k této příloze, a postupy a pokyny provozovatele letadla týkajícími se nebezpečného zboží v zavazadlech cestujících.

c)

Organizace pozemního odbavení dodržuje veškeré další letištní postupy v závislosti na centralizované infrastruktuře, kterou provozovatel letiště poskytuje pro odbavení zavazadel.

d)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby personál, který se podílí na odbavení zavazadel, absolvoval bezpečnostní školení odpovídající jeho úkolům a aby porozuměl důsledkům své činnosti pro bezpečnost letu.

a)

postupy provozovatele letiště týkající se těchto činností:

b)

provozní postupy organizace pozemního odbavení týkající se těchto činností:

c)

provozní postupy uvedené v písmenu b) musí být přizpůsobeny provoznímu kontextu letiště, jakož i jeho specifickým zeměpisným a povětrnostním podmínkám.

a)

Organizace pozemního odbavení zavede postupy pro bezpečný provoz pozemního obslužného zařízení, které zahrnují konkrétní bezpečnostní opatření, jež ošetřují rizika spojená s přiblížením, rozmístěním, brzděním, manévrováním, parkováním, odjezdem od letadla a prostor, kde jsou pro letadlo zajištěny servisní služby, včetně zařízení používaného k pozemní přepravě cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace, jakož i zabezpečení zařízení v době, kdy není používáno, a parkování na určených místech.

b)

Řízení pozemního obslužného zařízení na odbavovací ploše a pohybové ploše musí dodržovat letištní postupy vypracované v souladu s příslušnými požadavky přílohy IV (ADR.OPS) nařízení (EU) č. 139/2014.

c)

Veškeré používané pozemní obslužné zařízení, motorové i nemotorové, musí být řádně udržováno a musí splňovat program údržby uvedený v hlavě ORGH.GSE přílohy I tohoto nařízení. Na nástupních mostech nebo schodištích pro cestující nesmí být žádné cizí předměty, aby byla zajištěna rychlá evakuace cestujících a posádek v případě mimořádné situace během doplňování paliva s cestujícími na palubě, nástupu nebo výstupu cestujících.

d)

Zásada nedotýkat se musí být uplatňována, pokud pozemní obslužné zařízení není vybaveno senzory přiblížení nebo automatickými vyrovnávacími senzory, v závislosti na typu pozemního obslužného zařízení, nebo senzory, které jsou za konkrétních přípustných okolností vyžadovány typem provozovaného pozemního obslužného zařízení.

a)

Služby doplňování paliva do letadel a odčerpávání paliva z letadel může poskytovat stejná organizace, která je odpovědná za poskytování ostatních služeb pozemního odbavení, nebo poskytovatel služeb doplňování paliva do letadel.

b)

Kromě zajištění souladu s bodem GH.OPS.005 odpovídá poskytovatel služeb doplňování paliva do letadel za:

c)

Poskytovatel služeb doplňování paliva do letadel má tyto povinnosti:

d)

Doplňování paliva do letadel a odčerpávání paliva z letadel v hangárech nebo podobných uzavřených budovách se smí provádět pouze se souhlasem provozovatele letadla a provozovatele letiště a v souladu se zvláštními postupy, které tito provozovatelé vypracovali.

a)

spolupráce s provozovatelem letiště s cílem zajistit, aby:

b)

dodržování požadavků stanovených v platných právních aktech Unie týkajících se osobních ochranných prostředků pro pracovníky provádějící doplňování pitné vody;

c)

řádné zmírnění rizika výskytu cizích předmětů během této činnosti.

a)

popis použitelných opatření v případě úniku;

b)

neprodlené zjištění případného úniku a postup podle pokynů;

c)

dodržování požadavků stanovených v platných právních aktech Unie týkajících se osobních ochranných prostředků pro pracovníky provádějící údržbu toalet v letadle;

d)

řádné zmírnění rizika výskytu cizích předmětů během údržby toalet v letadle.

a)

provádění vnějšího čištění letadla přípravky schválenými výrobcem letadla, aby nedošlo k jeho poškození;

b)

řádné uzavření vnějších panelů a dveří letadla po dokončení čištění;

c)

dodržování požadavků stanovených v platných právních aktech Unie týkajících se osobních ochranných prostředků pro pracovníky provádějící vnější čištění letadel;

d)

použití vyhrazeného prostoru pro vnější čištění letadel, který případně vymezil provozovatel letiště;

e)

řádné zmírnění rizika výskytu cizích předmětů během vnějšího čištění letadla.

a)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby byly včas naplánovány a provedeny kontroly nezbytné k zajištění dostupnosti služeb před zimním obdobím, aby bylo možné včas bezpečně provádět odmrazování a ochranu proti námraze.

b)

Kromě splnění požadavků stanovených v bodě GH.OPS.005 odpovídá organizace pozemního odbavení za to, že kapaliny používané k odmrazování a ochraně proti námraze splňují normy kvality kapalin, že jsou pravidelně testovány a že je zajištěno jejich řádné skladování.

c)

Organizace pozemního odbavení spolupracuje s provozovatelem letiště a s veškerými příslušnými orgány a organizacemi, aby umožnila zpětné získání a recyklaci kapalin používaných k odmrazování a ochraně proti námraze za účelem ochrany životního prostředí.

d)

Pokud organizace pozemního odbavení používá při službách odmrazování a ochrany proti námraze vzdálené plošiny a stojany, musí jmenovat koordinátora odmrazování a zavést postup, který zahrnuje:

a)

Organizace pozemního odbavení zajistí bezpečné poskytování služeb pozemního odbavení a odbavení letadla během průletového odbavení zřízením funkce pro koordinaci činností při průletovém odbavení. Koordinace činností při průletovém odbavení musí zohledňovat plán průletového odbavení stanovený provozovatelem letadla.

b)

Pokud se na poskytování služeb pozemního odbavení témuž provozovateli letadla podle plánu průletového odbavení stanoveného provozovatelem letadla podílí více než jedna organizace pozemního odbavení, dohodnou se dotčené organizace pozemního odbavení [mezi sebou], která z nich je odpovědná za koordinaci průletového odbavení, pokud to nestanoví provozovatel letadel.

c)

Organizace pozemního odbavení odpovědná za koordinaci průletového odbavení letadla musí mít zaveden písemný postup pro koordinaci činností při průletovém odbavení, který zahrnuje následující aspekty:

d)

Plán průletového odbavení uplatňovaný na každé letadlo musí respektovat specifika typu letadla a omezení letadla. Koordinace průletového obratu musí zohledňovat provozní kontext letiště.

e)

Organizace pozemního odbavení dodržuje požadavek, který vyžaduje, aby oznámila letištní pohotovostní službě v souladu s bodem ADR.OPS.D.050 nařízení (EU) č. 139/2014 nehody a incidenty, k nimž dojde na odbavovací ploše.

a)

Provozní postupy týkající se příletu letadla musí odpovídat typu letadla a musí zahrnovat:

b)

Před příletem letadla se zkontroluje parkovací stání a použijí se příslušné postupy provozovatele letiště.

a)

Organizace pozemního odbavení musí mít zavedeny a provádět provozní postupy, které zajistí, aby bylo letadlo zajištěno proti veškerému neúmyslnému pohybu v souladu s postupy a pokyny provozovatele letadla nebo, po dohodě s provozovatelem letadla, v souladu s provozními postupy organizace pozemního odbavení.

b)

Postupy uvedené v písmenu a) musí zahrnovat bezpečnostní opatření, která zajistí, aby se k letadlu před zhasnutím protisrážkových světel a vypnutím motorů mohl přiblížit pouze personál pozemního odbavení, který v této fázi plní specifické úkoly.

c)

Vyhrazený prostor kolem letadla musí být vyznačen bezpečnostními kužely kolem ploch letadla, v nichž by mohlo dojít k poškození na zemi.

a)

nakládka letadla probíhala v souladu s písemnými pokyny pro nakládku a byly dodržovány veškeré specifikace a požadavky týkající se nakládky nebezpečného zboží a jiného zvláštního nákladu, pošty, zavazadel nebo vybavení v nákladovém prostoru;

b)

byla zajištěna stabilita letadla při vykládce a nakládce;

c)

tým provádějící vykládku měl k dispozici příslušnou dokumentaci o příchozím letu;

d)

nákladový prostor letadla byl před nakládkou prázdný, s výjimkou tranzitních letů nebo případů, kdy pokyny provozovatele letadla stanoví jinak, a aby nedošlo k žádnému poškození nebo úniku; pokud je zjištěno poškození, musí být informován provozovatel letadla;

e)

nakládka byla prováděna tak, aby nedošlo k poškození nákladového prostoru nebo dveří nákladového prostoru;

f)

přepravní jednotky a další volně ložené vybavení byly v provozuschopném stavu, neobsahovaly vodu ani sníh a neobsahovaly poškozený nebo prosakující náklad;

g)

předměty a přepravní jednotky uložené v nákladových prostorech byly řádně upevněny, aby se zabránilo jejich pohybu nebo posunu během letu;

h)

typ přepravní jednotky naložený v letadle odpovídal typu uvedenému v pokynech pro nakládku;

i)

byly dveře nákladového prostoru řádně zavřené;

j)

veškeré změny oznámení na poslední chvíli týkající se nakládky zavazadel nebo nákladu byly zaznamenány v dokumentaci o hmotnosti a vyvážení a rozeslány pro informaci osobám uvedeným v postupu provozovatele letadla;

k)

dokument o hmotnosti a vyvážení obsahující pokyny pro nakládku podepsala osoba odpovědná za dohled nad nakládkou, a tím potvrdila, že nakládka letadla a rozložení nákladu byly provedeny podle pokynů;

l)

byla zajištěna komunikace týkající se nakládky letadla a rozdělení nákladu mezi osobou odpovědnou za dohled nad nakládkou a osobou odpovědnou za plánování nakládky a vystavení související dokumentace o hmotnosti a vyvážení, jakož i jakoukoli jinou zprostředkující osobou, je-li funkce plánování nakládky prováděna na dálku a nikoliv na odletovém letišti;

m)

kopie dokumentace o hmotnosti a vyvážení obsahující pokyny pro nakládku byla uložena na zemi a byla přístupná pozemnímu personálu odpovědnému za letový provoz až do příletu letu;

n)

nakládka a vykládka se prováděla pomocí pozemního obslužného zařízení odpovídajícího typu letadla a případně úkolu;

o)

veškeré škody nebo závady zjištěné na nakládacím systému letadla byly oznámeny provozovateli letadla.

a)

předání informací týmu provádějícímu vykládku v souladu se zprávami o nakládce obdrženými před vykládkou letadla a předání informací týmu provádějícímu nakládku v souladu s pokyny pro nakládku před nakládkou letadla;

b)

sledování vykládky a nakládky letadla, čímž se zajistí neporušenost volně loženého nákladu a zabrání se jeho poškození nebo úniku před nakládkou;

c)

naložení a upevnění zavazadel a nákladu v poloze uvedené na balení, aby se zabránilo jejich pohybu v libovolném směru a zůstaly od sebe odděleny v souladu s požadavky na přepravu nebezpečného zboží;

d)

ověření, že jsou splněny všechny kroky uvedené v bodě GH.OPS.415;

e)

kontrolu nákladu podle související dokumentace, jako je nákladní list, zavazadlový list nebo případně oznámení kapitánovi o zvláštním nákladu;

f)

potvrzení, že nakládka byla provedena tak, jak je uvedeno ve formuláři konečných pokynů pro nakládku;

g)

hlášení o všech odchylkách od plánované nakládky a o všech zvláštních, nadměrných nebo nestandardních položkách předložených k nakládce, které nebyly zahrnuty do pokynů pro nakládku.

a)

jsou dodrženy pokyny provozovatele letadla k správnému použití typu přepravní jednotky a přepravní jednotky jsou v přijatelných mezích stanovených podle pokynů výrobce a před použitím jsou prázdné;

b)

zkontroluje se, zda jsou přepravní jednotky před stohováním provozuschopné a zda nepřekračují povolené limity provozuschopnosti;

c)

přepravní jednotky, které nejsou provozuschopné, jsou označeny a vyřazeny z provozu;

d)

v případě přepravních jednotek ve formě leteckého kontejneru je s jejich vlastníkem uzavřena dohoda o opravě nebo likvidaci poškozených přepravních jednotek;

e)

proces stohování přepravních jednotek dodržuje provozní postupy týkající se všech těchto bodů:

f)

každá přepravní jednotka ve formě leteckého kontejneru je opatřena jedinečnými identifikačními kódy nebo označením;

g)

přepravní jednotky jsou skladovány v podmínkách, které zabraňují jejich poškození; skladování na zemi není povoleno;

h)

omezení pro skladování přepravních jednotek stanovená provozovatelem letiště musí být dodržována a v případě překročení plánovaného počtu přepravních jednotek skladovaných na letišti musí mít organizace pozemního odbavení přijaty postupy a uzavřeny dohody s provozovateli letadel o co nejrychlejší přepravě přepravních jednotek na jiná dostupná místa;

i)

přepravní jednotky jsou přepravovány bezpečně a je s nimi bezpečně zacházeno, aby nedošlo k poškození přepravních jednotek ani nákladu, letadla nebo jiných vozidel či zařízení a ke zranění osob;

j)

přepravní jednotky jsou řádně zajištěny, aby nedošlo k nekontrolovatelnému pohybu za nepříznivých povětrnostních podmínek;

k)

přepravní jednotky jsou kontrolovány a poškození jsou hlášena provozovateli letadla podle pokynů provozovatele letadla;

l)

personál, který se podílí na manipulaci s přepravními jednotkami, byl řádně vycvičen;

m)

v případě sdružování přepravních jednotek příslušné organizace stanoví a zdokumentují jasné povinnosti každé strany, která se na sdružování podílí.

a)

Organizace pozemního odbavení koordinuje odlet letadla s ostatními organizacemi zapojenými do této činnosti.

b)

Provozní postup pro spouštění motoru zajistí:

a)

Odpovědnost za přetah/vytlačování letadla může být rozdělena mezi několik organizací. Organizace pozemního odbavení odpovídá za:

b)

Kromě požadavků uvedených v písmenu a) musí organizace pozemního odbavení uplatňovat letištní postupy stanovené provozovatelem letiště v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 139/2014, pokud jde o pohyb letadel po zemi, zejména body ADR.OPS.B.028, ADR.OPS.B.080, ADR.OPS.D.001, ADR.OPS.D.015, ADR.OPS.D.040.

a)

Komunikace mezi letovou posádkou a osobami provádějícími pozemní odbavení, které jsou odpovědné za vytlačování/přetah letadla, musí zajistit bezpečný provoz letadla a bezpečnost osob na jeho palubě, jakož i osob a vozidel a ostatních letadel na zemi.

b)

Organizace pozemního odbavení zajistí, aby její personál dodržoval standardní frazeologii pro operace vytlačování/přetahu letadel, jak je stanoveno v bodě SERA.14001 prováděcího nařízení (EU) č. 923/2012.

a)

Činnosti uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. e) bodech i) až iv) tohoto nařízení mohou být prováděny v terminálech nákladní letecké dopravy nebo skladech nákladu na letišti nebo v jeho okolí.

b)

Organizace pozemního odbavení uplatňuje provozní postupy pro manipulaci s nákladem a poštou stanovené provozovatelem letadla, nedohodne-li se s provozovatelem letadla jinak.

c)

Bez ohledu na písmeno a) musí mít organizace pozemního odbavení zavedeny provozní postupy pro bezpečnou přepravu nákladu a pošty, které zahrnují následující aspekty:

d)

Operace s nákladem může provádět kvalifikovaný personál organizace pozemního odbavení a provozovatele letadla společně dle jejich předchozí dohody.