(EU) 2025/425Směrnice Rady (EU) 2025/425 ze dne 18. února 2025, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o elektronické osvědčení o osvobození od daně z přidané hodnoty

(1)

Článek 51 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 (3) stanoví, že osvědčení o osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH) nebo spotřební daně stanovené v příloze II uvedeného prováděcího nařízení slouží jako potvrzení, že dodání zboží nebo poskytnutí služeb z jednoho členského státu, které přijímá osoba usazená v jiném členském státě (dále jen „způsobilý subjekt nebo jednotlivec“), splňuje podmínky pro osvobození podle článku 151 směrnice Rady 2006/112/ES (4). Z prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011 plyne, že osvědčení o osvobození je v tištěné podobě a má být podepsáno vlastnoručně. Je nezbytné digitalizovat proces vytváření a předkládání tohoto osvědčení o osvobození a nahradit tištěný dokument elektronickým dokumentem s cílem minimalizovat byrokracii a administrativní zátěž a dlouhodobě snížit náklady. Datový obsah elektronického osvědčení by měl vycházet z tištěné podoby osvědčení o osvobození stanoveného v prováděcím nařízení (EU) č. 282/2011.

(2)

Vzhledem k velkému počtu projektů v oblasti IT náročných na zdroje, do nichž jsou členské státy zapojeny, a s ohledem na nutnost přejít na elektronické osvědčení o osvobození, by měla být členským státům poskytnuta flexibilita a dostatek času na dokončení přechodu na nový elektronický systém. Za tímto účelem by jim mělo být umožněno nadále používat tištěný formulář uvedený v příloze II prováděcího nařízení (EU) č. 282/2011 pro plnění uskutečněná během přechodného období. V průběhu přechodného období je nezbytné, aby v případě přeshraničního používání elektronického osvědčení byly oba členské státy zapojené do plnění připraveny elektronické osvědčení zpracovat.

(3)

Členské státy mohly uskutečnit významné investice do zavedení nebo vývoje elektronických systémů nebo samostatných tištěných osvědčení pro účely uplatňování osvobození na způsobilé subjekty nebo jednotlivce v případě vnitrostátních plnění. Aby se zajistilo, že vnitrostátní řešení budou podle potřeby přizpůsobena používání společného elektronického osvědčení a systému vyvinutého pro účely jeho zpracování, mělo by být členským státům umožněno nadále používat jejich vnitrostátní řešení až do konce přechodného období.

(4)

Používání společného elektronického osvědčení je nezbytné v případě plnění, u nichž je osvobození od daně uděleno předem. V některých zvláštních případech týkajících se plnění, u nichž by měla být DPH uplatněna v členském státě, v němž je způsobilý subjekt nebo jednotlivec usazen, se může osvobození od daně uskutečnit také v podobě vrácení daně. Tento postup může, ale nemusí, zahrnovat vydání osvědčení. Vzhledem ke specifikům souvisejícím s používáním nebo nepoužíváním osvědčení v rámci postupů vrácení daně by rozsah povinnosti používat elektronické osvědčení neměl tyto postupy zahrnovat automaticky. V příslušných případech by však členské státy měly mít možnost toto společné elektronické osvědčení v rámci postupů vrácení daně používat.

(5)

Je možné, že po vydání osvědčení o osvobození od daně se způsobilý subjekt nebo jednotlivec dozví, že podmínky pro příslušné osvobození od daně nejsou nebo přestaly být splňovány. Takové informace jsou obvykle známy pouze tomuto subjektu nebo jednotlivci, a to proto, že posouzení splnění těchto podmínek se provádí na základě činností subjektu nebo jednotlivce, kterému je dodáváno zboží nebo poskytována služba a který má toto zboží nebo službu používat. V zájmu zajištění právní jistoty pro osoby povinné k dani a zabránění nepřiměřené zátěži těchto osob je nezbytné vyjasnit, že v takových případech by splatná DPH měla být odvedena způsobilým subjektem nebo jednotlivcem, který osvědčení o osvobození vydal. Členské státy by se měly v těchto výjimečných případech vyhnout zbytečné zátěži tím, že umožní odvod DPH bez nutnosti plné registrace k DPH.

(6)

Aniž je dotčena stávající možnost pro členské státy upustit od požadavku na tištěnou verzi osvědčení, aby bylo podepsáno hostitelským členským státem, měly by členské státy mít možnost upustit od uvedeného požadavku i v případě elektronického osvědčení za podmínek, které stanoví a které mohou v případě zneužití zrušit.

(7)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení čl. 151 odst. 1 směrnice 2006/112/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5). Tyto prováděcí pravomoci by měly Komisi umožnit zřídit informační systém, který bude sledovat vydaná osvědčení, včetně osvědčení vydaných způsobilými subjekty nebo jednotlivci a obdržených dodavateli, pro něž jsou určena. Osoby řádně akreditované Komisí by měly mít přístup k informacím, které jsou v informačním systému vyměňovány a uchovávány, pouze pro účely vývoje a údržby systému. Členské státy by měly být odpovědné za to, že budou do uvedeného systému zaslány informace ohledně splnění podmínek pro vydání osvědčení. Aby mohly členské státy plnit své povinnosti, měly by mít k dispozici prostředky pro interakci s Komisí, čímž by se minimalizovalo úsilí po nich požadované pro vývoj a údržbu informačního systému.

(8)

Směrnice 2006/112/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,