(EU) 2025/2Směrnice Evropského Parlamentu a rady (EU) 2025/2 ze dne 27. listopadu 2024, kterou se mění směrnice 2009/138/ES, pokud jde o proporcionalitu, kvalitu dohledu, vykazování, opatření týkající se dlouhodobých záruk, makroobezřetnostní nástroje, rizika týkající se udržitelnosti, dohled nad skupinou a přeshraniční dohled, a směrnice 2002/87/ES a 2013/34/EU (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 2, 8.1.2025 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 27. listopadu 2024 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 28. ledna 2025 | Nabývá účinnosti: | 28. ledna 2025 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Úřední věstník |
CS Řada L |
2025/2 |
8.1.2025 |
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2025/2
ze dne 27. listopadu 2024,
kterou se mění směrnice 2009/138/ES, pokud jde o proporcionalitu, kvalitu dohledu, vykazování, opatření týkající se dlouhodobých záruk, makroobezřetnostní nástroje, rizika týkající se udržitelnosti, dohled nad skupinou a přeshraniční dohled, a směrnice 2002/87/ES a 2013/34/EU
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1, článek 62 a článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (3) vytvořila obezřetnostní pravidla pro odvětví pojišťovací a zajišťovací činnosti, která více vycházejí z rizik a jsou více harmonizována. Na některá ustanovení uvedené směrnice se vztahují ustanovení o přezkumu. Uplatňování uvedené směrnice významně přispělo k posílení finančního systému v Unii a zvýšilo odolnost pojišťoven a zajišťoven vůči různým rizikům. Ačkoli je uvedená směrnice velmi obsáhlá, neřeší všechny zjištěné nedostatky, které se týkají pojišťoven a zajišťoven. |
(2) |
Pandemie COVID-19 způsobila obrovské socioekonomické škody a zapříčinila, že hospodářství Unie potřebuje udržitelné, inkluzivní a spravedlivé oživení. Stejně tak se nadále projevují hospodářské a sociální důsledky útočné války Ruska proti Ukrajině. O to naléhavěji je třeba pracovat na politických prioritách Unie, zejména na zajištění toho, aby ekonomika fungovala pro lidi, a na dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Odvětví pojišťovnictví a zajišťovnictví může poskytovat soukromé zdroje financování evropským podnikům a může zvýšit odolnost ekonomiky tím, že poskytuje ochranu proti široké škále rizik. Díky této dvojí roli má toto odvětví velký potenciál přispět k dosažení priorit Unie. |
(3) |
Jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvaném „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky“, motivace institucionálních investorů, zejména pojistitelů, k provádění dlouhodobějších investic bude mít zásadní význam pro podporu obnovy rekapitalizace v podnikovém sektoru. Aby se usnadnil příspěvek pojistitelů k financování hospodářského oživení Unie, měl by být obezřetnostní rámec upraven tak, aby lépe zohledňoval dlouhodobou povahu pojišťovací činnosti. Při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce by měla být zejména usnadněna možnost použít příznivější standardní parametr pro akciové investice, které jsou drženy s dlouhodobou perspektivou, za předpokladu, že pojišťovny a zajišťovny dodržují spolehlivá a robustní kritéria, která zachovávají ochranu pojistníků a finanční stabilitu. Cílem těchto kritérií by mělo být zajistit, aby se pojišťovny a zajišťovny byly schopny vyhnout nucenému prodeji akcií určených k dlouhodobému držení, a to i za krizových tržních podmínek. Vzhledem k tomu, že pojišťovny a zajišťovny disponují širokou škálou nástrojů řízení rizik, aby se vyhnuly takovému nucenému prodeji, měla by tato kritéria tuto rozmanitost zohlednit a nevyžadovat právní nebo smluvní vyčlenění dlouhodobých investičních aktiv, aby mohly pojišťovny a zajišťovny využít výhodnějšího standardního parametru pro akciové investice. Kromě toho by se vedení pojišťovny nebo zajišťovny mělo prostřednictvím písemných koncepcí zavázat k minimální době držení akcií, do nichž pojišťovna či zajišťovna investuje, a mělo by prokázat schopnost pojišťovny či zajišťovny udržet tyto akcie po danou dobu držení. |
(4) |
Úpravy, které lépe zohledňují dlouhodobou povahu pojišťovací činnosti, by mohly v důsledku snížení solventnostního kapitálového požadavku vést ke zvýšení volného disponibilního kapitálu. V takovém případě by pojišťovny a zajišťovny měly zvážit možnost, že uvolněný kapitál nebudou směrovat na výplaty akcionářům nebo odměny vedení, ale měly by se snažit uvolněný kapitál směrovat na produktivní investice do reálné ekonomiky, aby podpořily hospodářské oživení a širší politické cíle Unie. |
(5) |
Pojistitelé a zajistitelé mohou svobodně investovat kdekoli na světě a nejsou omezeni pouze na Unii. Investice ve třetích zemích mohou rovněž přispět k obecné politice rozvojové pomoci Unie nebo členských států. Pojišťovny a zajišťovny by proto měly zajistit, aby jejich investiční strategie odrážela cíle aktuálního unijního seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (4), pokud jde o vysoce rizikové třetí země. |
(6) |
Ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu se Komise zavázala lépe začlenit do obezřetnostního rámce Unie řízení klimatických a environmentálních rizik. Zelená dohoda pro Evropu je nová růstová strategie Unie, která má za cíl transformovat Unii na moderní a konkurenceschopnou ekonomiku efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů. Přispěje k cíli týkajícímu se budování hospodářství ve prospěch lidí, posílí sociálně tržní hospodářství Unie a pomůže zabezpečit, aby bylo připraveno na budoucnost a aby zajišťovalo stabilitu, zaměstnanost, růst a investice. Ve svém návrhu ze dne 4. března 2020 týkajícím se evropského právního rámce pro klima navrhla Komise, aby byl cíl spočívající v dosažení klimatické neutrality a odolnosti vůči změně klimatu do roku 2050 v Unii závazný. Uvedený návrh byl přijat Evropským parlamentem a Radou a vstoupil v platnost dne 29. července 2021 (5). Ambice Komise zajistit globálně vedoucí postavení Unie na cestě do roku 2050 byla znovu zdůrazněna ve zprávě o strategickém výhledu z roku 2021, v níž je jako strategická oblast činnosti uvedeno budování odolných hospodářských a finančních systémů, které obstojí i v budoucnu. |
(7) |
Rámec EU pro udržitelné financování bude hrát klíčovou roli při plnění cílů Zelené dohody pro Evropu a environmentální regulace by měla být doplněna rámcem pro udržitelné financování, který směruje finance do investic, jež snižují expozici vůči klimatickým a environmentálním rizikům. Ve svém sdělení ze dne 6. července 2021 nazvaném „Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství“ se Komise zavázala navrhnout změny směrnice 2009/138/ES s cílem důsledně začlenit rizika týkající se udržitelnosti do systémů řízení rizik pojistitelů tím, že bude od pojistitelů vyžadovat analýzu scénářů změny klimatu. |
(8) |
V poslední době byla navržena a přijata řada legislativních aktů s cílem zlepšit odolnost a které přispívají k udržitelnosti, zejména v souvislosti s podáváním zpráv, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (6), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 (7) a směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937, přičemž všechny tyto akty se týkají odvětví pojišťovnictví a zajišťovnictví. |
(9) |
Jedním z klíčových cílů této pozměňující směrnice je další integrace vnitřního pojistného trhu Unie. Integrace vnitřního pojistného trhu posiluje hospodářskou soutěž a dostupnost pojistných produktů ve všech členských státech ve prospěch podniků a spotřebitelů. Krizové situace, které se u pojišťoven na vnitřním pojistném trhu od začátku uplatňování směrnice 2009/138/ES objevily, zdůrazňují potřebu větší soudržnosti a sbližování dohledu v celé Unii. Dohled nad pojišťovnami a zajišťovnami působícími v rámci volného pohybu služeb a práva usazování by se měl dále zlepšovat, aniž by byl ohrožen cíl další integrace vnitřního pojistného trhu, aby byla zajištěna jednotná ochrana spotřebitele a ochrana spravedlivé hospodářské soutěže na celém vnitřním trhu. |
(10) |
Z oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES jsou vyňaty některé podniky z důvodu jejich velikosti. Po prvních letech uplatňování směrnice 2009/138/ES a s cílem zajistit, aby se směrnice nepřiměřeně nevztahovala na podniky menší velikosti, je vhodné tyto výjimky přezkoumat zvýšením těchto prahových hodnot, aby se uvedená směrnice nevztahovala na malé podniky, které splňují určité podmínky. Stejně jako tomu již je v případě pojišťoven vyňatých z působnosti směrnice 2009/138/ES, měly by podniky, které využívají těchto vyšších prahových hodnot, mít možnost ponechat si povolení podle uvedené směrnice nebo o ně požádat, aby mohly využívat výhod jednotné licence stanovené v uvedené směrnici, a členské státy by měly mít možnost uplatňovat na pojišťovny, které jsou vyňaty z působnosti směrnice 2009/138/ES, pravidla, která jsou podobná nebo shodná s pravidly stanovenými v uvedené směrnici. |
(11) |
Směrnice 2009/138/ES se nevztahuje na asistenční služby, pokud jsou splněny podmínky čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice. První podmínka stanoví, že asistenční služby musí souviset s nehodami nebo poruchami silničního vozidla, k nimž dojde na území členského státu pojišťovny poskytující pojistnou ochranu. Uvedené ustanovení by mohlo znamenat, že by se požadavek mít povolení jako pojistitel vztahoval na poskytovatele asistenčních služeb pro silniční vozidla v případě nehody nebo poruchy, ke které dojde těsně za hranicemi, a mohl by asistenční služby nepřiměřeně narušit. Z tohoto důvodu je vhodné tuto podmínku přezkoumat. Podmínka podle čl. 6 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/138/ES by proto měla být rozšířena na nehody nebo poruchy silničního vozidla, k nimž může příležitostně docházet v sousední zemi členského státu pojišťovny, která vozidlo pojišťuje. |
(12) |
Informace o všech žádostech o povolení k zahájení činnosti v členském státě a výsledky posouzení těchto žádostí by mohly poskytnout zásadní informace pro posouzení žádostí v jiných členských státech. Žadatel by proto měl dotčený orgán dohledu informovat o předchozích zamítnutích nebo staženích žádostí o povolení v jiném členském státě. |
(13) |
Před udělením povolení pojišťovně nebo zajišťovně, která je dceřiným podnikem podniku nacházejícího se v jiném členském státě nebo která bude pod kontrolou téže právnické nebo fyzické osoby jako jiná pojišťovna nebo zajišťovna nacházející se v jiném členském státě, by měl orgán dohledu členského státu, který povolení uděluje, konzultovat orgány dohledu všech dotčených členských států. S ohledem na nárůst činnosti pojišťovacích skupin v různých členských státech je nezbytné posílit konvergentní uplatňování práva Unie a výměnu informací mezi orgány dohledu, zejména před udělením povolení. Pokud je tedy třeba konzultovat více orgánů dohledu, měl by mít každý dotčený orgán dohledu možnost požádat o společné posouzení žádosti o povolení orgán dohledu členského státu, v němž povolovací řízení budoucí pojišťovny nebo zajišťovny dané skupiny probíhá. Rozhodnutí o udělení povolení zůstává v pravomoci orgánu dohledu domovského členského státu, v němž dotčený podnik žádá o povolení. Při přijímání tohoto rozhodnutí by se však mělo přihlédnout k výsledkům společného posouzení. |
(14) |
Směrnice 2009/138/ES by měla být uplatňována v souladu se zásadou proporcionality. Aby se usnadnilo přiměřené uplatňování uvedené směrnice na podniky, které jsou menší a mají méně složitou strukturu než průměrný podnik, a aby bylo zajištěno, že se na ně nebudou vztahovat nepřiměřeně zatěžující požadavky, je nezbytné stanovit kritéria vycházející z rizik, která umožní jejich určení. |
(15) |
Podniky, které splňují kritéria vycházející z rizik, by měly mít možnost být klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky na základě jednoduchého oznamovacího procesu. Pokud v omezené lhůtě od tohoto oznámení nevznese orgán dohledu řádně odůvodněné námitky proti klasifikaci související s posouzením příslušných kritérií, měl by být tento podnik považován za malý a nepříliš složitý podnik. Jakmile je podnik klasifikován jako malý a nepříliš složitý podnik, měl by v zásadě automaticky využívat stanovená opatření proporcionality týkající se podávání zpráv, zveřejňování informací, řízení a kontroly, revize písemných koncepcí, výpočtu technických rezerv, vlastního posouzení rizik a solventnosti a plánů řízení rizika likvidity. |
(16) |
Mají-li orgány dohledu vážné obavy ohledně rizikového profilu konkrétního malého a nepříliš složitého podniku, měly by odchylně od automatické povahy opatření proporcionality mít pravomoc od dotčeného podniku požadovat, aby se zdržel využití jednoho či více těchto opatření. Tuto pravomoc lze využít, pokud orgány dohledu zjistí, že solventnostní kapitálový požadavek již není plněn, pokud existuje riziko jeho neplnění, pokud se podstatně změní rizikový profil podniku nebo pokud je řídící a kontrolní systém podniku neúčinný. |
(17) |
Je vhodné, aby opatření proporcionality byla k dispozici i podnikům, které nejsou klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky, ale pro které jsou některé požadavky směrnice 2009/138/ES příliš nákladné a složité vzhledem k rizikům spojeným s činností, kterou tyto podniky vykonávají. Těmto podnikům by mělo být umožněno používat opatření proporcionality na základě individuální analýzy a po předchozím schválení jejich orgány dohledu. |
(18) |
Řádné uplatňování zásady proporcionality je nezbytné pro zamezení nadměrného zatížení pojišťoven a zajišťoven. Z tohoto důvodu by pojišťovny a zajišťovny měly svým orgánům dohledu oznamovat pouze případy, kdy dojde ke změně rozsahu jimi uplatňovaných opatření proporcionality. |
(19) |
Kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny, které pouze kryjí rizika spojená s průmyslovou nebo obchodní skupinou, k níž patří, představují zvláštní rizikový profil, který by měl být zohledněn při definování některých požadavků, zejména na vlastní posouzení rizik a solventnosti, zveřejňování informací a související zmocnění pro Komisi, aby dále upřesnila pravidla pro tyto požadavky. Kromě toho by kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny měly mít rovněž možnost využívat opatření proporcionality, pokud jsou klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky. |
(20) |
Je důležité, aby si pojišťovny a zajišťovny udržovaly zdravou finanční situaci. Za tímto účelem směrnice 2009/138/ES stanoví finanční dohled nad solventností pojišťoven a zajišťoven, tvorbou technických rezerv, jejich aktivy a použitelným kapitálem. Důležitým faktorem, který zajišťuje, aby si pojišťovna nebo zajišťovna udržela své finanční zdraví, je však také řídící a kontrolní systém podniku. Za tímto účelem by měly být orgány dohledu povinny provádět pravidelné přezkumy řídícího a kontrolního systému jako součást finančního dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami. |
(21) |
Orgány dohledu by měly mít právo obdržet od každé pojišťovny a zajišťovny, nad níž vykonávají dohled, a od jejich skupin alespoň jednou za tři roky pravidelnou popisnou zprávu s informacemi o činnosti a výkonnosti, řídícím a kontrolním systému, rizikovém profilu, řízení kapitálu a dalšími informacemi důležitými pro účely posouzení solventnosti. V zájmu zjednodušení této informační povinnosti pro pojišťovací a zajišťovací skupiny by mělo být možné za určitých podmínek předkládat informace z pravidelné zprávy orgánům dohledu týkající se skupiny a jejích dceřiných podniků souhrnně za celou skupinu. |
(22) |
Mělo by být zajištěno, aby orgány dohledu při osvobozování od informační povinnosti a jejím omezování upřednostňovaly malé a nepříliš složité podniky. U tohoto typu subjektů by měl proces oznamování, který se pro klasifikaci jako malé a nepříliš složité podniky uplatňuje, zajistit dostatečnou jistotu, pokud jde o využívání osvobozování od informační povinnosti a jejího omezování. |
(23) |
Lhůty pro poskytování a zveřejňování informací by měly být ve směrnici 2009/138/ES jasně stanoveny. Je však třeba uznat, že výjimečné okolnosti, jako například mimořádné situace v oblasti zdraví, přírodní katastrofy a jiné mimořádné události, by mohly pojišťovnám a zajišťovnám znemožnit podávání těchto zpráv a zveřejnění informací ve stanovených lhůtách. Komise by proto měla být zmocněna za takových okolností dané lhůty prodloužit, a to po konzultaci s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“ nebo „orgán EIOPA“) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (8). |
(24) |
Směrnice 2009/138/ES stanoví, že orgány dohledu mají posoudit, zda jsou všechny nové osoby jmenované do vedení pojišťovny nebo zajišťovny nebo do výkonu klíčové funkce způsobilé a bezúhonné. Osoby, které podnik řídí nebo vykonávají klíčovou funkci, by však měly být způsobilé a bezúhonné trvale. V případě neplnění požadavků na způsobilost a bezúhonnost by orgány dohledu měly mít pravomoc přijmout opatření, jako je například případné odvolání dotčené osoby z příslušné funkce. |
(25) |
Vzhledem k tomu, že pojišťovací činnost by mohla vyvolat nebo zesílit rizika pro finanční stabilitu, měly by pojišťovny a zajišťovny zahrnout do svých upisovacích a investičních činností a do činností řízení rizik makroobezřetnostní úvahy a analýzy. To by mohlo zahrnovat zohlednění potenciálního chování dalších účastníků trhu, makroekonomických rizik, jako je přechod do sestupné fáze úvěrového cyklu nebo snížená likvidita trhu, nebo nadměrné koncentrace na úrovni trhu, pokud jde o určité druhy aktiv, protistran nebo odvětví. |
(26) |
Požaduje-li to orgán dohledu, měly by mít pojišťovny a zajišťovny povinnost při vlastním posouzení rizik a solventnosti zohlednit veškeré relevantní makroobezřetnostní informace poskytnuté orgány dohledu. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování těchto dodatečných makroobezřetnostních požadavků, měl by EIOPA vypracovat návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria, která mají orgány dohledu zohlednit při určování pojišťoven a zajišťoven, na něž se opatření vztahují. Orgány dohledu by měly v rámci svých jurisdikcí analyzovat výsledky vlastního posouzení rizik a solventnosti pojišťoven a zajišťoven, od nichž se požaduje, aby přihlížely k makroobezřetnostním faktorům, agregovat je a poskytovat pojišťovnám a zajišťovnám podklady pro prvky, které by měly být zohledněny v jejich budoucích vlastních posouzeních rizik a solventnosti, zejména pokud jde o makroobezřetnostní rizika. Členské státy by měly zajistit, aby v případě, že svěří makroobezřetnostní mandát určitému orgánu, byly výsledky a zjištění makroobezřetnostních hodnocení prováděných orgány dohledu sdíleny s tímto makroobezřetnostním orgánem. |
(27) |
V souladu se Základními zásadami a metodikou pojišťovnictví přijatými v roce 2011 Mezinárodní asociací dozorů v pojišťovnictví by vnitrostátní orgány dohledu měly být schopny identifikovat, sledovat a analyzovat tržní a finanční vývoj, který by mohl ovlivnit pojišťovny a zajišťovny nebo pojistné a zajistné trhy, a měly by tyto informace využívat při dohledu nad jednotlivými pojišťovnami nebo zajišťovnami. Při plnění těchto úkolů by měly orgány dohledu v příslušných případech využívat informace a poznatky získané od jiných orgánů dohledu. |
(28) |
Orgány s makroobezřetnostním mandátem jsou odpovědné za makroobezřetnostní politiku pro svůj vnitrostátní pojistný a zajistný trh. Makroobezřetnostní politiku může provádět orgán dohledu nebo jiný orgán či subjekt, který je tímto úkolem pověřen. |
(29) |
Řádná koordinace mezi orgány dohledu a příslušnými subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem je důležitá pro zjišťování, sledování a analýzu možných rizik pro stabilitu finančního systému, která by mohla ovlivnit pojišťovny a zajišťovny, a pro přijetí opatření k účinnému a vhodnému řešení těchto rizik. Cílem spolupráce mezi orgány by mělo být rovněž zamezení jakýmkoli formám duplicitních nebo nesourodých opatření. |
(30) |
Nemělo by se bránit výměně informací mezi orgány dohledu a daňovými orgány. Tyto výměny by měly být v souladu s vnitrostátním právem, a pokud informace pocházejí z jiného členského státu, měly by být vyměňovány pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, od něhož pocházejí. |
(31) |
Směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby pojišťovny a zajišťovny měly jako integrovanou součást své obchodní strategie pravidelné vlastní posouzení rizik a solventnosti. Některá rizika, jako například riziko změny klimatu, je obtížné kvantifikovat nebo se projeví v delším období, než je období použité pro kalibraci solventnostního kapitálového požadavku. Tato rizika lze lépe zohlednit ve vlastním posouzení rizik a solventnosti. Pokud jsou pojišťovny a zajišťovny významně vystaveny rizikům spojeným se změnou klimatu, měly by být povinny provádět v přiměřených intervalech a v rámci vlastního posouzení rizik a solventnosti analýzy dopadu dlouhodobých scénářů rizik spojených se změnou klimatu na svou činnost. Tyto analýzy by měly být přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s činností pojišťoven a zajišťoven. Zatímco posouzení významnosti expozice vůči rizikům spojeným se změnou klimatu by mělo být vyžadováno od všech pojišťoven a zajišťoven, od malých a nepříliš složitých podniků by analýzy dlouhodobých scénářů změny klimatu vyžadovány být neměly. |
(32) |
Podniky by měly vypracovat a sledovat provádění konkrétních plánů k řešení finančních rizik vyplývajících z faktorů udržitelnosti. Pokud je skupina povinna vypracovat takový plán na úrovni skupiny, mělo by být zajištěno, aby se u dceřiných pojišťoven a zajišťoven skupiny upustilo od požadavku na vypracování plánů na individuální úrovni, pokud jsou všechny příslušné aspekty těchto dceřiných podniků zohledněny v plánu na úrovni skupiny. |
(33) |
Směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby byly alespoň jednou ročně ve zprávě o solventnosti a finanční situaci zveřejňovány podstatné informace. Tato zpráva je určena na jedné straně pojistníkům a oprávněným osobám a na druhé straně analytikům a dalším profesionálním účastníkům trhu. Aby bylo možné reagovat na potřeby a očekávání těchto dvou různých skupin, měl by být obsah zprávy rozdělen do dvou částí. První část, určená především pojistníkům a oprávněným osobám, by měla obsahovat klíčové informace o činnosti, výkonnosti, řízení kapitálu a rizikovém profilu. Druhá část, určená profesionálním účastníkům trhu, by měla obsahovat podrobné informace o činnosti a o řídícím a kontrolním systému, konkrétní informace o technických rezervách a dalších závazcích, solventnosti a další údaje důležité pro specializované analytiky. |
(34) |
Pojišťovny a zajišťovny mohou po schválení orgánem dohledu upravit příslušnou časovou strukturu bezrizikových úrokových měr pro výpočet nejlepšího odhadu podle pohybu rozpětí jejich aktiv („vyrovnávací úprava“) nebo podle průměrného pohybu rozpětí aktiv držených pojišťovnami a zajišťovnami v dané měně nebo zemi („koeficient volatility“). Část zprávy o solventnosti a finanční situaci určená pojistníkům a oprávněným osobám by měla obsahovat pouze informace, u nichž se očekává, že budou pro rozhodování průměrného pojistníka nebo oprávněné osoby podstatné. Pojišťovny a zajišťovny by sice měly zveřejňovat dopad neuplatnění vyrovnávací úpravy, koeficientu volatility a přechodných opatření týkajících se bezrizikových úrokových měr a technických rezerv na jejich finanční situaci, ale nemělo by se předpokládat, že tyto zveřejněné informace budou pro rozhodování průměrného pojistníka nebo oprávněné osoby podstatné. Tyto zveřejňované informace by proto měly být zahrnuty do části zprávy o solventnosti a finanční situaci určené profesionálním účastníkům trhu, a nikoli do části určené pojistníkům a oprávněným osobám. |
(35) |
Požadavky na zveřejňování by neměly pojišťovny a zajišťovny nadměrně zatěžovat. Za tímto účelem by měla být do směrnice 2009/138/ES zahrnuta určitá zjednodušení a opatření proporcionality, zejména pokud neohrožují srozumitelnost údajů poskytovaných pojišťovnami a zajišťovnami. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (9) by navíc měla být změněna tak, aby malé a nepříliš složité podniky mohly omezit podávání zpráv o udržitelnosti podle zjednodušených standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky stanovených v uvedené směrnici. |
(36) |
Aby byla zaručena co nejvyšší míra přesnosti zveřejňovaných informací, měly by některé prvky zprávy o solventnosti a finanční situaci podléhat auditu. Tento požadavek na audit by se měl vztahovat alespoň na rozvahu posuzovanou v souladu s kritérii oceňování stanovenými ve směrnici 2009/138/ES. |
(37) |
Vzhledem k tomu, že malé a nepříliš složité podniky by podle očekávání neměly mít význam pro finanční stabilitu Unie, je vhodné zahrnout výjimku z požadavku na audit zprávy o solventnosti a finanční situaci pro tyto podniky. Obdobně je vzhledem k jejich zvláštnímu rizikovému profilu a specifičnosti vhodné neukládat požadavek na audit kaptivním pojišťovnám a kaptivním zajišťovnám. Členské státy, které již uplatňují požadavky na audit na všechny pojišťovny nebo zajišťovny nebo na jiné prvky zprávy o solventnosti a finanční situaci než na rozvahu, by však měly mít možnost tyto požadavky uplatňovat i nadále. |
(38) |
Je třeba uznat, že požadavek na audit by byl pro každý podnik další zátěží, i když by byl přínosný. Proto by měly být lhůty pro předkládání ročních zpráv a zveřejňování informací pro pojišťovny a zajišťovny a pro pojišťovací a zajišťovací skupiny prodlouženy, aby měly dostatek času na vypracování auditovaných zpráv. |
(39) |
Obecné pokyny EIOPA k podávání zpráv pro účely finanční stability již stanoví kritéria pro určení pojišťoven a zajišťoven, které jsou významné pro stabilitu finančních systémů v Unii. |
(40) |
Mělo by být zajištěno, aby metody výpočtu technických rezerv u smluv s opcemi nebo zárukami byly přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, kterým pojistitel čelí. V této souvislosti je třeba stanovit určitá zjednodušení. |
(41) |
Ve srovnání s úrovní stanovenou v době přijetí směrnice 2009/138/ES a aktů v přenesené pravomoci přijatých na jejím základě by se náklady na kapitál měly snížit, přičemž by měla být zachována dostatečná úroveň obezřetnosti a ochrany pojistníků. Kromě toho by měl výpočet rizikové přirážky zohlednit časovou závislost rizik a snížit výši rizikové přirážky zejména u dlouhodobých závazků, čímž se sníží citlivost rizikové přirážky na změny úrokových sazeb. Proto by měl být zaveden exponenciální a časově závislý prvek. |
(42) |
Směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby pro účely výpočtu rizikové přirážky byla stanovena výše použitelného kapitálu potřebného k zajištění pojistných a zajistných závazků a aby se sazba nákladů na kapitál rovnala dodatečné sazbě nad příslušnou bezrizikovou úrokovou mírou, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna vynaložila při držbě této výše použitelného kapitálu. Směrnice 2009/138/ES rovněž vyžaduje, aby byla sazba nákladů na kapitál pravidelně přezkoumávána. Za tímto účelem by přezkumy měly zajistit, aby sazba nákladů na kapitál byla i nadále založena na riziku a nepřevyšovala 5 %. |
(43) |
Při stanovení příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr by mělo být vyváženo použití informací odvozených z příslušných finančních nástrojů se schopností pojišťoven a zajišťoven zajistit úrokové míry odvozené z finančních nástrojů. Může se stát, že zejména menší pojišťovny a zajišťovny nemají kapacity na zajištění úrokového rizika jinými nástroji než dluhopisy, úvěry nebo podobnými aktivy s pevnými peněžními toky. Příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr by proto měla být pro doby splatnosti, kdy trhy s dluhopisy již nejsou hluboké, likvidní a transparentní, extrapolována. Pro doby splatnosti, pro něž již trhy s dluhopisy nejsou hluboké, likvidní a transparentní, by však metoda extrapolace měla využívat informace odvozené z relevantních finančních nástrojů jiných než dluhopisy, pokud jsou tyto informace dostupné z hlubokých, likvidních a transparentních trhů. Aby byla zajištěna jistota a harmonizované uplatňování a zároveň umožněna včasná reakce na změny tržních podmínek, měla by Komise přijmout akty v přenesené pravomoci, které upřesní, jak by se měla nová metoda extrapolace uplatňovat. S ohledem na současné tržní podmínky by výchozí bod pro extrapolaci pro euro ke dni vstupu této pozměňující směrnice v platnost měl zůstat na stejné úrovni, jako byla jeho úroveň ke dni 31. prosince 2023, a to při splatnosti 20 let. |
(44) |
Stanovení příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr má významný dopad na solventnost zejména u životních pojišťoven s dlouhodobými závazky. Aby nedošlo k narušení stávající pojišťovací činnosti a aby byl umožněn hladký přechod na novou extrapolační metodu, je nutné stanovit mechanismus postupného zavádění. Cílem tohoto mechanismu by mělo být zabránit narušení trhu a zajistit transparentní cestu ke konečné metodě extrapolace. |
(45) |
Směrnice 2009/138/ES stanoví koeficient volatility, jehož cílem je zmírnit účinek přílišných výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů a který vychází z referenčních portfolií pro příslušné měny pojišťoven a zajišťoven a v případě eura z referenčních portfolií pro vnitrostátní pojistné trhy. Použití jednotného koeficientu volatility pro celé měny nebo země může vést k výhodám, které převyšují zmírnění přílišných výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů, zejména pokud je citlivost příslušných aktiv těchto pojišťoven a zajišťoven na změny úvěrových rozpětí nižší než citlivost příslušného nejlepšího odhadu na změny úrokových měr. Aby se předešlo takovým nadměrným výhodám z koeficientu volatility, měl by koeficient volatility podléhat schválení orgánem dohledu a jeho výpočet by měl zohledňovat specifické charakteristiky pojišťovny nebo zajišťovny související s citlivostí aktiv na úvěrová rozpětí a citlivostí nejlepšího odhadu technických rezerv na úrokové míry. Kromě toho by měly být jako dodatečné opatření na ochranu pojistníků zavedeny minimální podmínky pro použití koeficientu volatility. Členské státy, z nichž v některých již použití koeficientu volatility podléhá procesu schválení orgánem dohledu, by měly mít možnost rozšířit podmínky pro schválení tak, aby zahrnovaly posouzení na základě výchozích předpokladů koeficientu volatility. S ohledem na dodatečná ochranná opatření by pojišťovnám a zajišťovnám mělo být umožněno přidat k základní časové struktuře bezrizikových úrokových měr zvýšený podíl 85 % rozpětí očištěného o riziko odvozeného z reprezentativních portfolií. |
(46) |
Pokud pojišťovna nebo zajišťovna investuje do dluhových nástrojů vyšší úvěrové kvality, než jsou dluhové nástroje obsažené v reprezentativním portfoliu pro výpočet koeficientu volatility, mohl by koeficient volatility nadměrně kompenzovat ztrátu kapitálu způsobenou rozšířením výnosového rozpětí dluhopisů a mohl by vést k nepřiměřené volatilitě kapitálu. S cílem vyrovnat umělou volatilitu způsobenou takovými nadměrnými kompenzacemi by pojišťovny a zajišťovny měly mít v těchto případech možnost požádat o změnu koeficientu volatility, která zohlední informace o specifických investicích daného podniku do dluhových nástrojů. |
(47) |
Směrnice 2009/138/ES stanoví v koeficientu volatility složku pro zemi, jejímž cílem je zajistit zmírnění přílišných výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů v dané zemi. Aktivace složky pro zemi však vychází z absolutní prahové hodnoty a relativní prahové hodnoty s ohledem na rozpětí země upravené o riziko, což může vést k lavinovému efektu, a tedy ke zvýšení volatility kapitálu pojišťoven a zajišťoven. Aby bylo zajištěno účinné zmírnění přílišných výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů v konkrétním členském státě, jehož měnou je euro, měla by být složka pro jednotlivé země nahrazena makrosložkou, která se vypočítá na základě rozdílů mezi rozpětím pro euro očištěným o riziko a rozpětím pro danou zemi očištěným o riziko. Aby se předešlo lavinovému efektu, neměly by být ve výpočtu nespojitosti, pokud jde o vstupní parametry. |
(48) |
Aby byl zohledněn vývoj investičních postupů pojišťoven a zajišťoven, Komise by měla být zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci, jimiž stanoví kritéria použitelnosti aktiv, která mají být zahrnuta do vyčleněného portfolia aktiv, pokud by povaha aktiv mohla vést k rozdílným postupům, pokud jde o kritéria pro použití a výpočet vyrovnávací úpravy. |
(49) |
Aby bylo zajištěno, že se na všechny pojišťovny a zajišťovny, které vypočítávají koeficient volatility, uplatňuje stejné zacházení, případně aby byl zohledněn vývoj na trhu, měla by být Komise zmocněna k přijetí aktů v přenesené pravomoci, jimiž upřesní výpočet prvků koeficientu volatility specifických pro jednotlivé pojišťovny a zajišťovny. U jiných měn než eura by výpočet prvků koeficientu volatility specifických pro jednotlivé měny měl zohlednit možnost párování peněžních toků mezi dvojicemi vázaných měn členských států za podmínky, že se tím spolehlivě sníží měnové riziko. |
(50) |
Pro účely výpočtu kapitálu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (10) by se institucím, které patří k finančním konglomerátům, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES (11), mohlo povolit, aby neodečítaly své významné investice do pojišťoven nebo zajišťoven, pokud jsou splněna určitá kritéria. Je třeba zajistit, aby obezřetnostní pravidla použitelná na pojišťovny nebo zajišťovny a úvěrové instituce umožňovala přiměřené rovné podmínky pro finanční skupiny vedené bankami a finanční skupiny vedené pojišťovnami. Pojišťovnám nebo zajišťovnám by proto mělo být rovněž povoleno, aby za podobných podmínek neodečítaly od svého použitelného kapitálu účasti v úvěrových a finančních institucích. Na skupinu zahrnující pojišťovnu nebo zajišťovnu a přidruženou instituci by se měl vztahovat zejména dohled nad skupinou podle směrnice 2009/138/ES nebo doplňkový dozor podle směrnice 2002/87/ES. Kromě toho by účast v této instituci měla být pro pojišťovnu nebo zajišťovnu strategickou akciovou investicí a úroveň integrovaného řízení, řízení rizik a vnitřních kontrol, pokud jde o subjekty spadající do oblasti působnosti dohledu nad skupinou nebo doplňkového dozoru, by měla být pro orgány dohledu uspokojivá. |
(51) |
Stávající limity stanovené pro výši symetrické úpravy omezují schopnost této úpravy zmírnit případné procyklické účinky finančního systému a zabránit situaci, kdy by pojišťovny a zajišťovny byly v důsledku krátkodobých nepříznivých výkyvů na finančních trzích, jako byly výkyvy vyvolané pandemií COVID-19, nepřiměřeně nuceny získat dodatečný kapitál nebo prodat své investice. Symetrická úprava by proto měla být změněna tak, aby umožňovala větší změny standardního akciového kapitálového požadavku a dále zmírňovala dopad prudkých vzestupů nebo poklesů na akciových trzích. |
(52) |
Pro zvýšení proporcionality v rámci kvantitativních požadavků by pojišťovny a zajišťovny měly mít na dobu nejvýše tří let možnost počítat kapitálový požadavek pro nevýznamná rizika ve standardním vzorci zjednodušeným přístupem. Tento zjednodušený přístup by měl pojišťovnám a zajišťovnám umožnit odhadnout kapitálový požadavek k nevýznamnému riziku na základě vhodné objemové míry, která se mění v čase. Tento přístup by měl vycházet ze společných pravidel a měl by podléhat společným kritériím pro určování nevýznamných rizik. |
(53) |
Pojišťovny a zajišťovny, které používají vyrovnávací úpravu, musí vymezit, uspořádat a řídit vyčleněné portfolio aktiv a závazků odděleně od ostatních částí obchodní činnosti, a není jim proto být povoleno krýt rizika vyplývající z jiné činnosti pomocí tohoto vyčleněného portfolia aktiv. Oddělené řízení portfolia však nevede ke zvýšení korelace mezi riziky v rámci tohoto portfolia a riziky v rámci zbytku podniku. Pojišťovnám a zajišťovnám, které používají vyrovnávací úpravu, by proto mělo být umožněno počítat svůj solventnostní kapitálový požadavek na základě předpokladu plné diverzifikace aktiv a závazků portfolia a zbytku podniku, pokud portfolia aktiv pokrývající odpovídající nejlepší odhad pojistných nebo zajistných závazků netvoří účelově vázaný fond. |
(54) |
V důsledku toho, čeho jsme byli v posledních letech svědky na trzích, vyvstala potřeba v dohledu v pojišťovnictví náležitě zohlednit extrémně nízké a záporné úrokové sazby. Toho by mělo být dosaženo změnou kalibrace podmodulu úrokového rizika tak, aby odrážel existenci prostředí záporných výnosů. Zároveň by použitá metodika neměla vést k nerealisticky velkému poklesu v likvidní části křivky, čemuž by se dalo předejít stanovením explicitní minimální úrovně, která by představovala dolní hranici záporných úrokových sazeb. V souladu s dynamikou úrokových sazeb by Komise měla usilovat o zavedení minimální úrovně, která by byla časově závislá, nikoli paušální, a to v rozsahu, v jakém dostupné údaje z trhu umožňují spolehlivou kalibraci této časové závislosti založenou na posouzení rizik. |
(55) |
Komise sloučila všechna zmocnění stanovená směrnicí 2009/138/ES do nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (12). Tento přístup se osvědčil při provádění uvedené směrnice a usnadnil zajištění souladu s uvedeným nařízením v přenesené pravomoci. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 by proto mělo zůstat v platnosti a všechny nezbytné změny v rámci stávajících zmocnění, jakož i provádění nových zmocnění podle této směrnice by měly probíhat výhradně formou pozměňujících aktů k nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35. Pokud mají být tyto změny v budoucnu sloučeny do jednoho nebo více pozměňujících aktů v přenesené pravomoci, Komise v souladu s bodem 31 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) v průběhu konzultací při přípravě těchto aktů v přenesené pravomoci rovněž uvede, která zmocnění jsou považována za věcně propojená, k čemuž by Komise měla poskytnout objektivní odůvodnění na základě věcné souvislosti mezi dvěma nebo více zmocněními. |
(56) |
V rámci procesu kontroly orgánem dohledu je důležité, aby orgány dohledu mohly porovnávat informace o všech pojišťovnách a zajišťovnách, nad nimiž vykonávají dohled. Částečné a úplné interní modely umožňují lépe zachytit individuální riziko podniku a směrnice 2009/138/ES umožňuje, aby je pojišťovny a zajišťovny používaly pro stanovení kapitálových požadavků bez omezení vyplývajících ze standardního vzorce. Pro orgány dohledu by byl rovněž přínosem přístup k odhadům solventnostních kapitálových požadavků stanovených podle standardního vzorce, aby mohly provádět porovnání mezi podniky a srovnání pro určitý podnik v průběhu času. Všechny pojišťovny a zajišťovny, které používají úplný nebo částečný interní model, by proto měly svým orgánům dohledu pravidelně oznamovat odhad solventnostního kapitálového požadavku stanoveného podle standardního vzorce. Tento odhad by měl náležitě odrážet metody a výchozí předpoklady standardního vzorce, což usnadní řádné posouzení orgány dohledu. Aby se podniky při stanovování odhadu vyhnuly nadměrné zátěži, mělo by jim být umožněno využívat informace odvozené z příslušných zjednodušení standardního vzorce stanovených ve směrnici 2009/138/ES a aktech v přenesené pravomoci přijatých podle uvedené směrnice. Pokud se ke stanovení odhadu solventnostního kapitálového požadavku použije zjednodušený přístup, měly by být výchozí předpoklady jasně vysvětleny ke spokojenosti orgánů dohledu. |
(57) |
Směrnice 2009/138/ES umožňuje pojišťovnám a zajišťovnám počítat svůj solventnostní kapitálový požadavek pomocí interního modelu, který podléhá schválení orgánem dohledu. Pokud se použije interní model, nebrání uvedená směrnice pojišťovně nebo zajišťovně, aby ve svém interním modelu zohlednila vliv pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility. Vzhledem k tomu, že použití koeficientu volatility může vést k přínosům přesahujícím zmírnění přílišných výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů při výpočtu nejlepšího odhadu, mohou tyto přílišné přínosy také zkreslit výpočet solventnostního kapitálového požadavku, pokud je v interním modelu zohledněn vliv pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility. Aby se takovému zkreslení předešlo, měla by být stanovena dolní mez solventnostního kapitálového požadavku, pod níž se očekávají přínosy pro solventnostní kapitálový požadavek převyšující zmírnění přílišných výkyvů výnosového rozpětí dluhopisů, pokud orgány dohledu umožní pojišťovnám a zajišťovnám zohlednit v jejich interním modelu vliv pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility. |
(58) |
Pojišťovny a zajišťovny by měly být motivovány k budování odolnosti vůči krizovým situacím. Pokud pojišťovny a zajišťovny ve svém interním modelu zohledňují vliv pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility a zároveň berou v úvahu vliv pohybů úvěrového rozpětí na makrokoeficient volatility, mohlo by to silně narušit jakoukoli motivaci k budování odolnosti vůči krizovým situacím. Pojišťovnám a zajišťovnám by proto nemělo být umožněno zohledňovat ve svém interním modelu makrokoeficient volatility. |
(59) |
S přihlédnutím k povaze, rozsahu a komplexnosti rizik by orgány dohledu měly být schopny shromažďovat relevantní makroobezřetnostní informace o investiční strategii pojišťoven a zajišťoven, analyzovat je společně s dalšími relevantními informacemi, které mohou být k dispozici z jiných tržních zdrojů, a zahrnout do svého dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami makroobezřetnostní hledisko. Mohlo by to zahrnovat dohled nad riziky souvisejícími s konkrétními úvěrovými cykly, hospodářskými poklesy a kolektivním nebo davovým chováním při investování. |
(60) |
Je nutné efektivně řešit zhoršující se finanční situaci pojišťoven a zajišťoven nebo případy porušení regulatorních požadavků těmito podniky a zabránit zhoršení problémů. Orgány dohledu by proto měly mít pravomoc ukládat preventivní opatření. Tyto preventivní pravomoci by však měly být v souladu se škálou zásahů a pravomocemi orgánů dohledu, které již jsou pro podobné situace stanoveny ve směrnici 2009/138/ES, včetně pravomocí orgánů dohledu stanovených v procesu kontroly orgánem dohledu stanoveném v článku 36 uvedené směrnice. Důsledkem výkonu těchto preventivních pravomocí by neměl být žádný nový předem stanovený spouštěcí mechanismus zásahu stojící před solventnostním kapitálovým požadavkem stanoveným v hlavě I kapitole VI oddíle 4 uvedené směrnice. Orgány dohledu by měly každou situaci posoudit individuálně a rozhodnout, zda jsou preventivní opatření zapotřebí na základě okolností, situace pojišťovny nebo zajišťovny a svého odborného úsudku v oblasti dohledu. |
(61) |
Směrnice 2009/138/ES stanoví ve všech členských státech vzájemné uznávání a vymáhání rozhodnutí týkajících se reorganizace nebo likvidace pojišťoven. Uvedená směrnice zajišťuje, aby všechna aktiva a závazky podniku bez ohledu na to, ve které zemi se nacházejí, byly řešeny v jednom řízení v domovském členském státě a aby se s věřiteli v hostitelských členských státech zacházelo stejně jako s věřiteli v domovském členském státě. V zájmu účinného řešení krize by se ustanovení o reorganizaci a likvidaci obsažená ve směrnici 2009/138/ES měla uplatnit v případě použití nástrojů k řešení krize na pojišťovny a zajišťovny i na jiné subjekty, na které se vztahuje režim řešení krize. Uvedená ustanovení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(62) |
Směrnice 2009/138/ES stanoví prodloužení nápravné lhůty v případech porušení solventnostního kapitálového požadavku, pokud EIOPA vyhlásí existenci výjimečné nepříznivé situace. Tato vyhlášení mohou být učiněna na základě žádostí vnitrostátních orgánů dohledu, které jsou případně před podáním žádosti povinny konzultovat Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB) zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (14). Konzultace vnitrostátních orgánů dohledu s ESRB decentralizovaným způsobem je méně účinná než konzultace EIOPA s ESRB centralizovaným způsobem. V zájmu zajištění efektivního procesu by to měl být EIOPA, a nikoli vnitrostátní orgány dohledu, kdo by měl konzultovat ESRB před vyhlášením existence výjimečných nepříznivých situací, pokud povaha situace takovou předchozí konzultaci umožňuje. |
(63) |
Směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby pojišťovny a zajišťovny neprodleně informovaly příslušný orgán dohledu, pokud zjistí, že není dodržován minimální kapitálový požadavek, nebo existuje-li podle nich nebezpečí, že daný požadavek nebude dodržován v následujících třech měsících. Uvedená směrnice však neupřesňuje, kdy lze zjistit nedodržení minimálního kapitálového požadavku nebo riziko jeho nedodržení v následujících třech měsících, a pojišťovny a zajišťovny by mohly odložit informování orgánů dohledu až do konce příslušného čtvrtletí, kdy se provádí výpočet minimálního kapitálového požadavku, který má být formálně oznámen orgánu dohledu. Aby bylo zajištěno, že orgány dohledu obdrží včas informace a budou moci přijmout nezbytná opatření, měly by pojišťovny a zajišťovny mít povinnost neprodleně informovat orgány dohledu o nedodržení minimálního kapitálového požadavku nebo o riziku jeho nedodržení i v případě, že toto bylo zjištěno na základě odhadů nebo výpočtů mezi dvěma daty oficiálních výpočtů minimálního kapitálového požadavku v příslušném čtvrtletí. |
(64) |
Obecným cílem obezřetnostního rámce, který by měly orgány dohledu sledovat v každé fázi procesu kontroly, včetně případů porušení nebo pravděpodobného porušení požadavků ze strany pojišťoven nebo zajišťoven, jež by mohly vést k odnětí povolení, je ochrana zájmů pojištěných osob. Tento cíl by měl být sledován před odnětím povolení i po něm, přičemž by měly být zváženy případné právní důsledky pro pojištěné osoby, které by z tohoto odnětí mohly vyplynout. |
(65) |
Orgány dohledu by měly být vybaveny nástroji, které zabrání naplnění rizik pro finanční stabilitu na pojistných trzích, omezí procyklické chování pojišťoven a zajišťoven a zmírní negativní efekty přelévání v rámci finančního systému a do reálné ekonomiky. |
(66) |
Nedávné hospodářské a finanční krize, zejména krize způsobená pandemií COVID-19, ukázaly, že řádné řízení likvidity pojišťovnami a zajišťovnami může zabránit rizikům pro stabilitu finančního systému. Z tohoto důvodu by pojišťovny a zajišťovny měly být povinny posílit řízení a plánování likvidity, zejména v souvislosti s nepříznivými situacemi, které ovlivňují celý pojistný a zajistný trh nebo jeho velkou část. |
(67) |
Pokud pojišťovny a zajišťovny se zvlášť zranitelným profilem, jako jsou pojišťovny a zajišťovny s likvidními závazky nebo držící nelikvidní aktiva nebo pojišťovny a zajišťovny se zranitelnostmi v oblasti likvidity, které mohou ovlivnit celkovou finanční stabilitu, situaci náležitě nenapraví, měly by mít vnitrostátní orgány dohledu možnost zasáhnout s cílem likviditu těchto podniků posílit. |
(68) |
Orgány dohledu by měly mít nezbytné pravomoci k zachování solventnosti konkrétních pojišťoven nebo zajišťoven během výjimečných situací, jako jsou nepříznivé hospodářské nebo tržní události, které ovlivňují celý pojistný a zajistný trh nebo jeho velkou část, aby ochránily pojistníky a zachovaly finanční stabilitu. Tyto pravomoci by měly zahrnovat možnost omezení nebo pozastavení výplat akcionářům a dalším podřízeným věřitelům dané pojišťovny nebo zajišťovny dříve, než dojde ke skutečnému porušení solventnostního kapitálového požadavku. Tyto pravomoci by měly být uplatňovány případ od případu, měly by respektovat společná kritéria vycházející z rizik a neměly by narušovat fungování vnitřního trhu. |
(69) |
Vzhledem k tomu, že omezení nebo pozastavení výplaty dividend a jiných bonusů by se dotklo, byť jen dočasně, práv akcionářů a dalších podřízených věřitelů, měly by orgány dohledu při přijímání takových opatření náležitě zohlednit zásady proporcionality a nezbytnosti. Orgány dohledu by rovněž měly zajistit, aby žádné z přijatých opatření nemělo nepřiměřené nepříznivé účinky na celý finanční systém nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku. Zejména k omezení vyplácení kapitálu v rámci pojišťovací a zajišťovací skupiny by měly přistoupit pouze za výjimečných okolností a v případech řádně odůvodněných snahou zachovat stabilitu pojistného a zajistného trhu a finančního systému jako celku. |
(70) |
Za výjimečných okolností mohou být pojišťovny vystaveny značným rizikům likvidity. Orgány dohledu by proto měly mít pravomoc dočasně – na krátkou dobu a pouze jako krajní opatření – pozastavit práva na odkup pojistných smluv na životní pojištění těchto podniků, jichž se taková rizika týkají. Toto výjimečné opatření by mělo být použito s cílem zachovat kolektivní ochranu pojistníků, tj. ochranu všech pojistníků včetně těch, kteří by mohli být takovými riziky nepřímo ovlivněni. |
(71) |
Nedávné krizové situace, které nastaly u pojišťoven a zajišťoven působících přes hranice, zdůraznily potřebu lepší informovanosti orgánů dohledu o činnostech prováděných těmito podniky. Pojišťovny a zajišťovny by proto měly být povinny oznámit orgánu dohledu svého domovského členského státu veškeré podstatné změny, které ovlivňují jejich rizikový profil v souvislosti s jejich probíhajícími přeshraničními pojišťovacími činnostmi, a tyto informace by měly být sdíleny s orgány dohledu dotčených hostitelských členských států. |
(72) |
Podle směrnice 2009/138/ES má EIOPA pravomoc zřizovat a koordinovat platformy pro spolupráci s cílem posílit spolupráci mezi příslušnými orgány dohledu v případech, kdy pojišťovna nebo zajišťovna vykonává nebo hodlá vykonávat činnosti, které jsou založeny na volném pohybu služeb nebo právu usazování. Vzhledem ke komplexnosti otázek dohledu řešených v rámci těchto platforem se však v několika případech orgánům dohledu nedaří dosáhnout společného názoru na to, jak řešit otázky týkající se pojišťovny nebo zajišťovny, která působí na přeshraničním základě. V případě, že orgány dohledu zapojené do platforem pro spolupráci nemohou dosáhnout dohody o otázkách týkajících se určité pojišťovny nebo zajišťovny, která vykonává přeshraniční činnost, by měl mít EIOPA pravomoc urovnat spor v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. |
(73) |
Je třeba posílit spolupráci a sdílení informací mezi orgánem dohledu domovského členského státu, který udělil pojišťovně nebo zajišťovně povolení, a orgány dohledu členských států, v nichž tato pojišťovna nebo zajišťovna vykonává činnost prostřednictvím poboček nebo v podobě poskytování služeb, aby se lépe předcházelo možným problémům ovlivňujícím práva spotřebitelů a aby se zvýšila ochrana pojistníků v celé Unii. Tato posílená spolupráce je důležitá zejména v případě významných přeshraničních činností a měla by zvýšit transparentnost a pravidelnou povinnou výměnu informací mezi dotčenými orgány dohledu. Uvedená výměna by měla být dostatečně informativní a měla by zahrnovat veškeré relevantní informace pocházející od orgánu dohledu domovského členského státu, zejména pokud jde o výsledek procesu kontroly orgánem dohledu týkajícího se přeshraniční činnosti a finanční situaci podniku. V zájmu zajištění hladkého přístupu k dostupným údajům v oblasti dohledu, zprávám o procesu kontroly orgánem dohledu a dalším relevantním informacím týkajícím se podniků vykonávajících významné přeshraniční činnosti a zajištění účinné výměny těchto údajů, zpráv a informací a s ohledem na potřebu omezit administrativní zátěž by se měly používat digitální nástroje pro sdílení informací. Tyto informace by proto mohly být předávány prostřednictvím stávajících digitálních nástrojů spolupráce zavedených orgánem EIOPA. |
(74) |
Pokud má orgán dohledu hostitelského členského státu vážné obavy ohledně solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, která na jeho území vykonává významnou přeshraniční činnost, měl by mít pravomoc požádat o provedení společné kontroly na místě spolu s orgánem dohledu domovského členského státu, dochází-li k neplnění solventnostního kapitálového požadavku nebo minimálního kapitálového požadavku. Orgán dohledu domovského členského státu by měl koordinovat společnou kontrolu na místě a měl by přizvat všechny příslušné vnitrostátní orgány dohledu, jakož i orgán EIOPA. Všechny zúčastněné orgány dohledu by se měly před provedením kontroly na místě dohodnout na jejích cílech. Do konce kontroly by měly rovněž zaujmout společný názor na nezbytná opatření v oblasti dohledu, která je třeba přijmout. Orgán dohledu domovského členského státu by měl všechny dotčené orgány dohledu informovat o opatřeních, která byla v návaznosti na kontrolu na místě přijata. Pokud se orgány dohledu neshodnou na nutnosti provést společnou kontrolu na místě, měl by mít EIOPA pravomoc spor urovnat v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. |
(75) |
Podle směrnice 2009/138/ES nejsou pojišťovny nebo zajišťovny povinny včas poskytovat informace o výkonu své činnosti orgánům dohledu hostitelských členských států. Tyto informace lze získat pouze na základě žádosti od orgánu dohledu domovského členského státu. To však nezajišťuje přístup k informacím v přiměřeném čase. Proto by orgány dohledu hostitelských členských států měly mít pravomoc vyžádat si informace přímo od pojišťoven nebo zajišťoven, pokud orgán dohledu domovského členského státu tyto informace neposkytne včas. Tato pravomoc by neměla bránit dobrovolnému předávání informací orgánům dohledu hostitelských členských států ze strany pojišťoven a zajišťoven. |
(76) |
Aby mohla být mateřská společnost označena za pojišťovací holdingovou společnost, musí mít jako hlavní činnost zejména získávání a držení účastí v dceřiných podnicích, přičemž těmito dceřinými podniky jsou výlučně nebo především pojišťovny nebo zajišťovny či pojišťovny nebo zajišťovny ze třetích zemí. V současné době mají orgány dohledu různé výklady významu pojmu „výlučně nebo především“ v tomto kontextu. Definice pojišťovací holdingové společnosti by proto měla být pozměněna a upřesněna s ohledem na obdobné změny v definici finanční holdingové společnosti uvedené v nařízení (EU) č. 575/2013 pro bankovní sektor. Aby mohl být podnik klasifikován jako pojišťovací holdingová společnost, měla by být jeho hlavní činnost spojena s nabýváním a držením pojišťoven nebo zajišťoven, poskytováním doplňkových služeb přidruženým pojišťovnám nebo zajišťovnám nebo výkonem jiných neregulovaných finančních činností. Orgány dohledu by měly mít pravomoc dospět k závěru, že dané kritérium je splněno, bez ohledu na to, jaký je podnikem deklarovaný obchodní účel nebo předmět podnikání. |
(77) |
V některých případech jsou účasti v dceřiných pojišťovnách a zajišťovnách, které se nacházejí ve třetí zemi, ve skupině podléhající dohledu nad skupinou v souladu s čl. 213 odst. 2 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/138/ES drženy prostřednictvím neregulované zprostředkující holdingové společnosti. Přestože tato neregulovaná zprostředkující holdingová společnost nemá žádnou dceřinou pojišťovnu nebo zajišťovnu se sídlem v Unii, je důležité, aby s ní mohlo být zacházeno podobně jako s pojišťovací holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností a aby byla zahrnuta do výpočtu skupinové solventnosti. Proto by měla být zavedena definice holdingových společností pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí, aby mohly skupiny při výpočtu skupinového solventnostního kapitálového požadavku zohlednit přidružené podniky ze třetích zemí. |
(78) |
V některých případech tvoří několik pojišťoven a zajišťoven fakticky skupinu a chovají se tak, i když nesplňují definici skupiny stanovenou v článku 212 směrnice 2009/138/ES. Hlava III uvedené směrnice se proto na tyto pojišťovny a zajišťovny nevztahuje. V takových případech, zejména u horizontálních skupin bez kapitálových vazeb mezi jednotlivými podniky, by orgány dohledu nad skupinou měly mít pravomoc určit existenci skupiny. Pro takové určení by měla být rovněž stanovena objektivní kritéria. Pokud nedojde ke změnám ve specifických rysech skupin, očekává se, že skupiny, které již podléhají dohledu nad skupinou, budou tomuto dohledu podléhat i nadále. |
(79) |
Pojišťovací a zajišťovací skupiny mohou volně rozhodovat o konkrétních vnitřních systémech, rozdělení úkolů a organizační struktuře ve skupině, jak uznají za vhodné, aby zajistily soulad se směrnicí 2009/138/ES. V několika případech však mohou tyto systémy a organizační struktury ohrozit účinný dohled nad skupinou. Orgány dohledu nad skupinou by proto měly mít pravomoc – za výjimečných okolností a po konzultaci s EIOPA a ostatními dotčenými orgány dohledu – požadovat změny těchto systémů nebo organizačních struktur. Orgány dohledu nad skupinou by měly svá rozhodnutí řádně odůvodnit a vysvětlit, proč stávající systémy nebo struktury brání účinnému dohledu nad skupinou a ohrožují jej. |
(80) |
Orgány dohledu nad skupinou by mohly rozhodnout o vyloučení určitého podniku z dohledu nad skupinou, zejména pokud je takový podnik považován za podnik, který má zanedbatelný význam z hlediska cílů dohledu nad skupinou. EIOPA zaznamenal rozdílné výklady kritéria zanedbatelného významu a zjistil, že v některých případech tato vyloučení vedou k úplnému upuštění od dohledu nad skupinou nebo k dohledu na úrovni zprostředkující mateřské společnosti. Je proto nezbytné vyjasnit, že k rozhodnutím o vyloučení, které by vedly k úplnému upuštění od dohledu nad skupinou nebo k dohledu na úrovni zprostředkující mateřské společnosti, by mělo docházet pouze za zcela výjimečných okolností a že orgány dohledu nad skupinou by před přijetím takových rozhodnutí měly konzultovat EIOPA. Měla by být také zavedena kritéria, aby bylo jasnější, co se má považovat za zanedbatelný význam z hlediska cílů dohledu nad skupinou. |
(81) |
Rozhodnutí nezahrnout určitý podnik do oblasti působnosti dohledu nad skupinou může mít svůj základ v různých ustanoveních směrnice 2009/138/ES. Změny čl. 214 odst. 2 uvedené směrnice, jejichž cílem je upřesnit pojem „zanedbatelný význam“, by proto neměly mít vliv na stávající možný základ pro rozhodování o vyloučení z dohledu nad skupinou podle písmene c) uvedeného odstavce, pokud členský stát provedl článek 214 uvedené směrnice do vnitrostátního práva tak, že umožňuje vyloučení posledního mateřského podniku, pokud tento podnik vykazuje všechny tyto znaky: nadále podléhá dohledu ze strany orgánu dohledu podle práva daného členského státu, nemá povolení k výkonu pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, neposkytuje dceřiným pojišťovnám nebo zajišťovnám ve skupině doplňkové služby, má interní pravidla, která výslovně vylučují, aby podnik prováděl ústřední koordinaci svých pojišťoven nebo zajišťoven v souladu s právními předpisy daného členského státu, které přísně omezují rozsah činností podniku, a existuje zprostředkující subjekt usazený na území členského státu, který dceřiné pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině aktivně řídí. |
(82) |
Není jasné, pro které formy podniků lze při výpočtu skupinové solventnosti použít metodu 2, konkrétně metodu odpočtu agregovaných dat vymezenou ve směrnici 2009/138/ES, což má negativní dopad na rovné podmínky. Proto by mělo být jasně stanoveno, které podniky mohou být zahrnuty do výpočtu skupinové solventnosti pomocí metody 2. Metoda 2 by se měla vztahovat pouze na pojišťovny a zajišťovny, pojišťovny a zajišťovny ze třetích zemí, podniky patřící do jiných finančních sektorů, smíšené finanční holdingové společnosti, pojišťovací holdingové společnosti a jiné mateřské podniky, jejichž hlavní činností je získávání a držení účastí v dceřiných podnicích, přičemž těmito dceřinými podniky jsou výlučně nebo především pojišťovny nebo zajišťovny či pojišťovny nebo zajišťovny ze třetích zemí. |
(83) |
V některých pojišťovacích nebo zajišťovacích skupinách zprostředkující mateřský podnik jiný než pojišťovna nebo zajišťovna či pojišťovna nebo zajišťovna z třetí země získává a drží účasti v dceřiných podnicích, přičemž těmito dceřinými podniky jsou výlučně nebo především pojišťovny nebo zajišťovny ze třetích zemí. Podle stávajících pravidel nejsou tyto zprostředkující mateřské podniky považovány pro účely výpočtu skupinové solventnosti za pojišťovací holdingové společnosti, pokud nemají účast alespoň v jedné dceřiné pojišťovně nebo zajišťovně se sídlem v Unii, ačkoli je povaha jejich rizik velmi podobná. Proto by měla být pravidla změněna tak, aby se s takovými holdingovými společnostmi pojišťoven a zajišťoven ze třetích zemí zacházelo pro účely výpočtu skupinové solventnosti stejně jako s pojišťovacími holdingovými společnostmi. |
(84) |
Směrnice 2009/138/ES a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 stanoví čtyři metody zahrnutí podniků patřících do jiných finančních sektorů do výpočtu skupinové solventnosti, včetně metod 1 a 2 uvedených v příloze I směrnice 2002/87/ES. Vede to k nejednotným přístupům v oblasti dohledu, nerovným podmínkám a zbytečné složitosti. Pravidla by proto měla být zjednodušena tak, aby podniky patřící do jiných finančních sektorů vždy přispívaly ke skupinové solventnosti s využitím příslušných sektorových předpisů týkajících se výpočtu kapitálu a kapitálových požadavků. Tento kapitál a kapitálové požadavky by měly být jednoduše agregovány s kapitálem a kapitálovými požadavky pojišťovací a zajišťovací části skupiny. |
(85) |
Podle současných pravidel mají pojišťovny a zajišťovny držící účast omezené možnosti používat zjednodušené výpočty pro účely stanovení své skupinové solventnosti, pokud je použita metoda 1, tj. metoda účetní konsolidace. To vytváří nepřiměřenou zátěž, zejména pokud skupiny drží účasti v přidružených podnicích, které jsou velmi malé. Podniky držící účast by proto měly mít možnost integrovat po předchozím schválení orgánem dohledu přidružené podniky, jejichž velikost je pro jejich skupinovou solventnost nevýznamná, s využitím zjednodušených přístupů. |
(86) |
Není jasné, jak se pojem finančního břemena, které by mělo být zohledněno při zařazování položek kapitálu do tříd, vztahuje na pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti, které nemají pojistníky a oprávněné osoby jako přímé klienty. Proto by měla být zavedena minimální kritéria, která by umožnila určit případy, kdy je položka kapitálu vydaná pojišťovací holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností zproštěna finančních břemen. |
(87) |
Okruh podniků, které by měly být zohledněny při výpočtu dolní meze skupinového solventnostního kapitálového požadavku, by měl být v souladu s okruhem podniků přispívajících do použitelného kapitálu, který je k dispozici ke krytí konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku. Při výpočtu dolní meze by proto měly být zohledněny pojišťovny a zajišťovny z třetích zemí zahrnuté pomocí metody 1. |
(88) |
Vzorec pro výpočet minimálního konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku by mohl vést k situacím, kdy se toto minimum blíží konsolidovanému skupinovému solventnostnímu kapitálovému požadavku, nebo se mu dokonce rovná. Pokud v takových případech skupina nesplňuje minimální konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek, ale stále splňuje svůj solventnostní kapitálový požadavek na úrovni skupiny vypočtený na základě konsolidovaných účetních údajů, měly by orgány dohledu využít pravomoci, které mají k dispozici, pouze v případě, že není splněn skupinový solventnostní kapitálový požadavek. |
(89) |
Pro účely výpočtu skupinové solventnosti by se pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti měly považovat za pojišťovny nebo zajišťovny. To znamená počítat pro tyto podniky fiktivní kapitálové požadavky. Takové výpočty by však nikdy neměly znamenat, že pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti musí tyto fiktivní kapitálové požadavky plnit na individuální úrovni. |
(90) |
Neexistuje žádný právní předpis, který by určoval, jak vypočítat skupinovou solventnost v případě použití kombinace metody 1 a metody 2. To vede k nejednotným postupům a nejistotám, zejména pokud jde o způsob výpočtu příspěvku do skupinového solventnostního kapitálového požadavku pojišťoven a zajišťoven zahrnutých pomocí metody 2. Proto by mělo být vyjasněno, jak se má počítat skupinová solventnost v případě použití kombinace metod. Za tímto účelem by při výpočtu skupinové solventnosti nemělo být opomíjeno žádné podstatné riziko vyplývající z daných podniků. Aby se však předešlo podstatnému zvýšení kapitálových požadavků a zachovaly se rovné podmínky pro pojišťovací nebo zajišťovací skupiny na celosvětové úrovni, mělo by být upřesněno, že pro účely výpočtu konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku se na tyto účasti neuplatňuje kapitálový požadavek k akciovému riziku. Ze stejného důvodu by se kapitálový požadavek k měnovému riziku měl uplatnit pouze na hodnotu těch účastí, které převyšují solventnostní kapitálové požadavky těchto přidružených podniků. Pojišťovnám nebo zajišťovnám držícím účast by mělo být umožněno zohlednit diverzifikaci mezi měnovým rizikem a dalšími riziky, která jsou základem pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku. |
(91) |
V současné době mohou orgány dohledu nad skupinou stanovit prahové hodnoty, při jejichž překročení se operace uvnitř skupiny a koncentrace rizik považují za významné, a to na základě solventnostních kapitálových požadavků, technických rezerv nebo obojího. Pro stanovení prahových hodnot by však mohla být vhodná i jiná kvantitativní nebo kvalitativní kritéria vycházející z rizik, například použitelný kapitál. Orgány dohledu nad skupinou by proto měly mít větší flexibilitu při definování významné operace uvnitř skupiny nebo významné koncentrace rizik. |
(92) |
Pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti mohou být mateřskými podniky pojišťovacích nebo zajišťovacích skupin. V takovém případě se vyžaduje uplatnění dohledu nad skupinou na základě konsolidované situace těchto holdingových společností. Vzhledem k tomu, že pojišťovny nebo zajišťovny kontrolované těmito holdingovými společnostmi nejsou vždy schopny zajistit dodržování požadavků na dohled nad skupinou, je nezbytné zajistit, aby orgány dohledu nad skupinou měly odpovídající dohledové a vymáhací pravomoci, aby zajistily dodržování směrnice 2009/138/ES ze strany skupin. Proto by podobně jako v případě změn směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (15) zavedených směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 (16) pro úvěrové a finanční instituce měly mít orgány dohledu nad skupinou minimální soubor pravomocí nad holdingovými společnostmi, včetně obecných dohledových pravomocí, které se vztahují na pojišťovny a zajišťovny pro účely dohledu nad skupinou. |
(93) |
Za účelem ochrany pojistníků by se se všemi pojišťovacími skupinami působícími v Unii bez ohledu na umístění sídla jejich posledního mateřského podniku mělo při uplatňování dohledu nad skupinou podle hlavy III směrnice 2009/138/ES zacházet stejně. Pokud jsou pojišťovny a zajišťovny součástí skupiny, jejíž mateřský podnik má sídlo ve třetí zemi, která není považována za rovnocennou nebo dočasně rovnocennou podle článku 260 uvedené směrnice, je výkon dohledu nad skupinou náročnější. Orgány dohledu nad skupinou by se mohly rozhodnout uplatnit u těchto skupin tzv. „jiné postupy“ v souladu s článkem 262 uvedené směrnice. Tyto postupy však nejsou jasně definovány a cíle, kterých by se mělo těmito jinými postupy dosáhnout, jsou nejisté. Nebude-li tato otázka vyřešena, mohlo by to vést k nežádoucím dopadům na rovné podmínky mezi skupinami, jejichž poslední mateřský podnik se nachází v Unii, a skupinami, jejichž poslední mateřský podnik se nachází v nerovnocenné třetí zemi. Proto by měl být blíže určen účel jiných postupů, včetně minimálního souboru opatření, která by měly orgány dohledu nad skupinou zvážit. Tyto postupy by měly zejména zaručovat stejnou úroveň ochrany pro všechny pojistníky pojišťoven nebo zajišťoven, které mají sídlo v Unii, bez ohledu na umístění sídla posledního mateřského podniku skupiny, do níž tyto pojišťovny nebo zajišťovny patří. |
(94) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/981 (17) zavedlo preferenční zacházení pro dlouhodobé investice do vlastního kapitálu. Podmodul akciového rizika založeného na trvání, jehož cílem je rovněž zohlednit nižší riziko investování v delším časovém horizontu, ale který má v Unii velmi omezené využití, podléhá přísnějším kritériím, než jsou kritéria použitelná na dlouhodobé akciové investice. Proto se zdá, že nová obezřetnostní kategorie dlouhodobých akciových investic odstraňuje potřebu stávajícího podmodulu akciového rizika založeného na trvání. Vzhledem k tomu, že není nutné zachovávat dvě odlišná preferenční zacházení, která mají stejný cíl, a to odměňovat dlouhodobé investice, měl by být podmodul akciového rizika založeného na trvání zrušen. Aby se však předešlo situaci, kdy by dané zrušení vedlo k nepříznivým účinkům, mělo by být stanoveno ustanovení o ochraně předchozího stavu, pokud jde o pojistitele, kteří v současné době podmodul akciového rizika založeného na trvání uplatňují. |
(95) |
Dosažení environmentálních a klimatických ambicí Zelené dohody pro Evropu vyžaduje přesměrování velkého objemu investic ze soukromého sektoru, včetně pojišťoven a zajišťoven, do udržitelných investic. Ustanovení směrnice 2009/138/ES o kapitálových požadavcích by neměla bránit udržitelným investicím pojišťoven a zajišťoven, ale měla by odrážet plné riziko investic do činností poškozujících životní prostředí. Je proto potřeba vyhodnotit, zda dostupné důkazy o rozdílech v riziku mezi environmentálně nebo sociálně škodlivými investicemi a jinými investicemi postačují k tomu, aby odůvodnily odlišné obezřetnostní zacházení. Aby bylo zajištěno náležité posouzení příslušných důkazů, měl by EIOPA sledovat důkazy o rizikovém profilu environmentálně nebo sociálně škodlivých investic a podat o nich do 1. března 2025 zprávu. Zpráva EIOPA by měla případně obsahovat doporučení ohledně změn směrnice 2009/138/ES a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů podle ní přijatých. EIOPA by měl mít rovněž možnost prozkoumat, zda by bylo vhodné, aby byla zohledněna i jiná environmentální rizika než rizika, která souvisejí se změnou klimatu, a jakým způsobem. Například by EIOPA mohl, pokud to budou naznačovat důkazy, analyzovat potřebu rozšířit analýzy scénářů zavedené touto směrnicí v kontextu rizik souvisejících se změnou klimatu na další environmentální rizika. |
(96) |
Změna klimatu ovlivňuje četnost a závažnost přírodních katastrof, přičemž oba faktory se pravděpodobně budou dále zvyšovat v důsledku zhoršování životního prostředí a znečištění. To by mohlo rovněž změnit expozici pojišťoven a zajišťoven vůči riziku přírodních katastrof a zneplatnit standardní parametry pro riziko přírodních katastrof stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35. Aby bylo zajištěno, že nedojde k trvalému rozporu mezi standardními parametry pro riziko přírodních katastrof a skutečnou expozicí pojišťoven a zajišťoven vůči těmto rizikům, měl by EIOPA pravidelně přezkoumávat rozsah modulu rizika přírodních katastrof a kalibrace jeho standardních parametrů. Za tímto účelem by měl EIOPA zohlednit nejnovější dostupné důkazy z oblasti klimatologie a v případě zjištění rozporů by měl Komisi předložit stanovisko. |
(97) |
Požadavky stanovené v čl. 308b odst. 12 směrnice 2009/138/ES by měly být změněny tak, aby byl zajištěn soulad s bankovním rámcem a rovné podmínky při zacházení s expozicemi vůči centrálním vládám nebo centrálním bankám členských států, které jsou denominovány a financovány v domácí měně kteréhokoli členského státu. Za tímto účelem by měl být pro tyto expozice zaveden režim na ochranu předchozího stavu, který by příslušné expozice osvobodil od kapitálových požadavků souvisejících s rizikem kreditního rozpětí a koncentrací tržních rizik za předpokladu, že tyto expozice vznikly před 1. lednem 2023. |
(98) |
V některých případech se pojišťovací nebo zajišťovací skupiny do značné míry spoléhají na použití přechodného opatření týkajícího se bezrizikových úrokových měr a přechodného opatření týkajícího se technických rezerv. Tento přístup by mohl zkreslovat skutečnou solventnost skupiny. Proto by pojišťovací nebo zajišťovací skupiny měly být povinny zveřejnit dopad předpokladu, že kapitál vyplývající z těchto přechodných opatření není k dispozici ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku, na jejich solventnost. Orgány dohledu by rovněž měly mít pravomoc přijmout vhodná opatření, aby použití těchto opatření vhodně odráželo finanční situaci skupiny. Tato opatření by však neměla mít vliv na použití těchto přechodných opatření přidruženými pojišťovnami nebo zajišťovnami při výpočtu jejich individuálního solventnostního kapitálového požadavku. |
(99) |
Směrnice 2009/138/ES stanoví přechodná opatření týkající se bezrizikových úrokových měr a technických rezerv, která podléhají schválení orgány dohledu a která se vztahují na smlouvy, z nichž vyplývají pojistné a zajistné závazky, uzavřené před rokem 2016. Přechodná opatření by sice měla podnítit podniky k co nejrychlejšímu dosažení souladu s uvedenou směrnicí, avšak uplatňování přechodných opatření schválených poprvé dlouho po roce 2016 pravděpodobně zpomalí cestu k dosažení souladu s uvedenou směrnicí. Takové schválení použití těchto přechodných opatření by proto mělo být omezeno na případy, kdy se na pojišťovnu nebo zajišťovnu začnou vztahovat pravidla směrnice 2009/138/ES poprvé a kdy pojišťovna nebo zajišťovna převzala kmen pojistných nebo zajistných smluv a převádějící pojišťovna nebo zajišťovna použila s ohledem na závazky týkající se tohoto kmene před převodem přechodné opatření. |
(100) |
Za účelem zohlednění vývoje na trhu a doplnění některých podrobných technických aspektů této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o kritéria pro určení malých a nepříliš složitých podniků a skupin, zacházení s rizikem, které představují kryptoaktiva, v podmodulu tržního rizika, vyjasnění týkající se dlouhodobých investic, kritéria pro omezené podávání zpráv orgánům dohledu v případě kaptivních pojišťoven a zajišťoven, obezřetné deterministické ocenění nejlepšího odhadu, uplatňování zjednodušeného přístupu pro účely výpočtu skupinové solventnosti, informace, které mají být zahrnuty do pravidelné zprávy orgánům dohledu za skupinu, a prodloužení lhůt pro podávání zpráv za výjimečných okolností. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
(101) |
V zájmu zajištění harmonizovaného uplatňování této směrnice by měl EIOPA vypracovat návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní faktory, které mají orgány dohledu zvážit pro účely určení vztahu mezi různými podniky, jež by mohly být součástí skupiny. Komise by měla tuto směrnici doplnit přijetím regulačních technických norem vypracovaných orgánem EIOPA prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010. Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010 prováděcí technické normy vypracované orgánem EIOPA, pokud jde o některé konkrétní metodické prvky týkající se obezřetného deterministického ocenění nejlepšího odhadu pro závazky ze životního pojištění a zajištění. |
(102) |
Jelikož cílů této směrnice, totiž poskytnout pojistitelům pobídky k tomu, aby přispívali k dlouhodobě udržitelnému financování hospodářství, zlepšit citlivost vůči rizikům, zmírnit nadměrnou krátkodobou volatilitu solventnosti pojistitelů, zvýšit kvalitu, soudržnost a koordinaci dohledu nad pojišťovnictvím v celé Unii a zlepšit ochranu pojistníků a oprávněných osob a lépe řešit potenciální nárůst systémového rizika v sektoru pojišťovnictví, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(103) |
Spojené království se dne 1. února 2020 stalo třetí zemí a právo Unie přestalo pro Spojené království a ve Spojeném království platit dne 31. prosince 2020. Vzhledem k tomu, že směrnice 2009/138/ES obsahuje několik ustanovení, která se týkají specifik konkrétních členských států, stala se tato ustanovení zastaralými, pokud se týkají konkrétně Spojeného království, a proto by měla být zrušena. |
(104) |
Kalibrace používané pro akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty přijímané Komisí často vycházejí z údajů, které jsou silně ovlivněny zahrnutím údajů z trhu Spojeného království. Proto by měly být přezkoumány všechny kalibrace, které jsou vstupem pro výpočty solventnostního kapitálového požadavku a minimálního kapitálového požadavku, aby se zjistilo, zda nejsou nepřiměřeně závislé na údajích z trhu Spojeného království, a případně by měly být takové údaje z příslušných souborů údajů vyřazeny, ledaže nejsou k dispozici žádné jiné údaje. |
(105) |
Je třeba zajistit, aby obezřetnostní zacházení s investicemi do sekuritizace, včetně jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace, náležitě odráželo skutečná rizika a aby kapitálové požadavky spojené s těmito investicemi byly zaměřeny na rizika. Za tímto účelem by Komise měla s přihlédnutím k dostupným tržním údajům posoudit vhodnost stávajících kalibrací pro investice do sekuritizací, které jsou stanoveny v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle směrnice 2009/138/ES, a jejich soulad s kapitálovými požadavky, které se vztahují na investice do jiných cenných papírů s pevným výnosem. Na základě tohoto posouzení by Komise měla případně zvážit změnu aktu v přenesené pravomoci, kterým se stanoví kapitálové požadavky vztahující se na investice do sekuritizace. Součástí těchto změn, které by měly být založeny na rizicích a na důkazech, by mohlo být zavedení podrobnějšího souboru rizikových faktorů v závislosti na pořadí sekuritizovaných tranší nebo rozlišování mezi různými druhy jednoduchých, transparentních a standardizovaných sekuritizací v závislosti na jejich rizicích. |
(106) |
Směrnice 2009/138/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice 2009/138/ES
Směrnice 2009/138/ES se mění takto:
1) |
V čl. 2 odst. 3 písm. a) se bod iv) nahrazuje tímto:
|
2) |
V čl. 4 odst. 1 se písmena a), b) a c) nahrazují tímto:
|
3) |
Článek 6 se mění takto:
|
4) |
V článku 8 se zrušuje bod 3. |
5) |
Článek 13 se mění takto:
|
6) |
V čl. 18 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
7) |
V čl. 23 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
8) |
V čl. 24 odst. 2 druhém pododstavci se slova „směrnice 2004/39/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2014/65/EU“. |
9) |
Článek 25 se mění takto:
|
10) |
V článku 25a se slova „Evropskému orgánu dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen ‚EIOPA‘ nebo ‚orgán EIOPA‘) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (1)“ nahrazují slovy „orgánu EIOPA“. |
11) |
V článku 26 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4. Pokud je třeba podle odstavce 1 konzultovat více orgánů dohledu, může kterýkoli dotčený orgán dohledu do jednoho měsíce ode dne obdržení požádat orgán dohledu domovského členského státu podniku, který o povolení žádá, o společné posouzení žádosti o povolení. Orgán dohledu domovského členského státu podniku, který o povolení žádá, zohlední závěry společného posouzení při přijímání konečného rozhodnutí.“ |
12) |
V článku 29 se odstavce 3 a 4 nahrazují tímto: „3. Členské státy zajistí, aby se požadavky stanovené v této směrnici uplatňovaly způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, zejména pokud jde o podniky, které jsou klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky. 4. Akty v přenesené pravomoci a regulační a prováděcí technické normy přijaté Komisí zohlední zásadu proporcionality, čímž zajistí přiměřené uplatňování této směrnice, zejména ve vztahu k malým a nepříliš složitým podnikům. Návrhy regulačních technických norem předkládané orgánem EIOPA v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010, návrhy prováděcích technických norem předkládané v souladu s článkem 15 uvedeného nařízení a obecné pokyny a doporučení vydané v souladu s článkem 16 uvedeného nařízení zajistí přiměřené uplatňování této směrnice, zejména ve vztahu k malým a nepříliš složitým podnikům. 5. Komise doplní tuto směrnici přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, v nichž upřesní:
|
13) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 29a Kritéria pro určení malých a nepříliš složitých podniků 1. Členské státy zajistí, aby byly podniky klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky v souladu s postupem stanoveným v článku 29b, pokud dané podniky po dvě po sobě jdoucí účetní období přímo předcházející této klasifikaci splňují tato kritéria:
Kritéria stanovená v prvním pododstavci písm. a) bodech ii) a v), písm. b) bodech ii) a vi) a písm. c) bodech v) a viii) se nevztahují na kaptivní pojišťovny ani na kaptivní zajišťovny. Odchylně od prvního pododstavce jsou kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny rovněž klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky, pokud nesplňují kritéria stanovená v prvním pododstavci, jestliže splňují obě tato kritéria:
2. U podniků, které mají povolení podle článku 14 po dobu kratší než dva roky, se splnění kritérií stanovených v odstavci 1 tohoto článku posuzuje s ohledem na poslední účetní období před klasifikací, nebo pokud bylo povolení získáno během posledních dvanácti měsíců, na obchodní plán uvedený v článku 23. 3. Mezi malé a nepříliš složité podniky se nikdy nezařazují tyto podniky:
Článek 29b Postup klasifikace pro podniky splňující kritéria 1. Členské státy zajistí, aby podniky, které splňují kritéria stanovená v článku 29a, mohly o této skutečnosti informovat orgán dohledu, aby byly klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky. 2. Oznámení uvedené v odstavci 1 tohoto článku předloží podnik orgánu dohledu členského státu, který udělil předchozí povolení podle článku 14. Uvedené oznámení obsahuje všechny tyto informace:
3. Orgán dohledu může do dvou měsíců od obdržení úplného oznámení podle odstavce 1 vyjádřit nesouhlas s tím, aby byl podnik klasifikován jako malý a nepříliš složitý podnik, z důvodů týkajících se výlučně některé z těchto skutečností:
4. Každé rozhodnutí orgánu dohledu vyjadřující nesouhlas s klasifikací malého a nepříliš složitého podniku musí být odůvodněno a písemně sděleno dotčenému podniku. Není-li takové rozhodnutí vydáno, je podnik klasifikován jako malý a nepříliš složitý podnik počínaje uplynutím dvouměsíční lhůty uvedené v odstavci 3. Pokud orgán dohledu před uplynutím dvouměsíční lhůty uvedené v odstavci 3 vydal rozhodnutí potvrzující splnění kritérií, je podnik klasifikován jako malý a nepříliš složitý podnik ode dne vydání takového rozhodnutí. 5. Ve vztahu k žádostem, které orgány dohledu obdrží během prvních šesti měsíců od 30. ledna 2027, se lhůta uvedená v odstavci 3 prodlužuje na čtyři měsíce. 6. Podnik je klasifikován jako malý a nepříliš složitý podnik, dokud tato klasifikace nezanikne v souladu s tímto odstavcem. Pokud malý a nepříliš složitý podnik přestane splňovat některé z kritérií stanovených v čl. 29a odst. 1, neprodleně o tom informuje orgán dohledu. Pokud takové neplnění kritérií trvá nepřetržitě po dobu dvou po sobě jdoucích let, podnik o této skutečnosti informuje orgán dohledu a od následujícího účetního období přestane být klasifikován jako malý a nepříliš složitý podnik. Jestliže podnik, který byl klasifikován jako malý a nepříliš složitý podnik, splní některá z kritérií pro vyloučení stanovená v čl. 29a odst. 3, informuje o tom neprodleně orgán dohledu a od následujícího účetního období přestane být klasifikován jako malý a nepříliš složitý podnik. Článek 29c Používání opatření proporcionality podniky klasifikovanými jako malé a nepříliš složité podniky 1. Členské státy zajistí, aby podniky klasifikované jako malé a nepříliš složité podniky mohly používat všechna opatření proporcionality. 2. Odchylně od odstavce 1 platí, že má-li orgán dohledu vážné obavy v souvislosti s rizikovým profilem malého a nepříliš složitého podniku, může dotčený podnik požádat, aby nepoužíval jedno nebo více opatření proporcionality, pokud je tato žádost řádně písemně odůvodněna s odkazem na konkrétní obavy související s rizikovým profilem daného podniku. Má se za to, že vážné obavy existují, pokud:
Článek 29d Používání opatření proporcionality podniky neklasifikovanými jako malé a nepříliš složité podniky 1. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny, které nejsou klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky, mohly po předchozím schválení orgánem dohledu použít pouze opatření proporcionality stanovená v čl. 35 odst. 5a, článku 41, čl. 45 odst. 1b a 5, čl. 77 odst. 8 a čl. 144a odst. 4 a opatření proporcionality stanovená v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle této směrnice, která se výslovně vztahují na malé a nepříliš složité podniky v souladu s článkem 29c a jsou určena pro účely tohoto článku. Pojišťovna nebo zajišťovna podá orgánu dohledu písemnou žádost o schválení. Tato žádost musí obsahovat:
2. Orgán dohledu žádost uvedenou v odstavci 1 druhém pododstavci do dvou měsíců od obdržení posoudí a informuje podnik o jejím schválení nebo zamítnutí, jakož i o opatřeních proporcionality, jejichž použití bylo schváleno. Pokud orgán dohledu schválí použití opatření proporcionality za určitých podmínek, rozhodnutí o schválení obsahuje odůvodnění těchto podmínek. Rozhodnutí orgánu dohledu o nesouhlasu s použitím jednoho nebo více opatření proporcionality uvedených v žádosti se oznámí písemně a obsahuje odůvodnění rozhodnutí orgánu dohledu. Tyto důvody musí mít souvislost s rizikovým profilem podniku. 3. Orgán dohledu si může vyžádat další informace, které jsou nezbytné k provedení posouzení podle odstavce 2. Lhůta podle uvedeného odstavce se pozastaví na dobu ode dne zaslání první žádosti orgánů dohledu o informace do obdržení odpovědi na tuto žádost od dotčeného podniku. Případné další žádosti orgánu dohledu nevedou k pozastavení lhůty pro posouzení. 4. Ve vztahu k žádostem, které orgány dohledu obdrží před 31. červencem 2027, činí lhůta uvedená v odstavci 2 čtyři měsíce. 5. Schválení použití opatření proporcionality může být kdykoli změněno nebo odňato, pokud se změní rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny. Orgán dohledu každé své rozhodnutí o změně nebo odnětí schválení odůvodní a písemně sdělí dotčenému podniku. Článek 29e Sledování používání opatření proporcionality 1. Jako součást informací podle článku 35, které se poskytují pro účely dohledu, podají pojišťovny a zajišťovny do jednoho roku od okamžiku, kdy byly klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky, svým orgánům dohledu informace o používaných opatřeních proporcionality. Mají-li tyto podniky v úmyslu seznam používaných opatření proporcionality změnit, neprodleně to oznámí svým orgánům dohledu. 2. Rozhodnou-li se pojišťovny a zajišťovny používající opatření proporcionality podle článku 29d, že některé z nich používat přestanou, informují o tom své orgány dohledu. 3. Pojišťovny a zajišťovny, které uplatňovaly jakékoli opatření proporcionality, jež odpovídá stávajícím opatřením podle této směrnice do 28. ledna 2025, mohou tato opatření nadále uplatňovat bez požadavků stanovených v článcích 29b, 29c a 29d po dobu nejvýše čtyř účetních období.“ |
14) |
V čl. 30 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Finanční dohled podle odstavce 1 zahrnuje ověřování veškeré činnosti pojišťovny a zajišťovny, jejího řídícího a kontrolního systému, solventnosti, tvorby technických rezerv, jejích aktiv a použitelného kapitálu v souladu s předpisy nebo obvyklou praxí v domovském členském státě podle předpisů přijatých na úrovni Unie.“ |
15) |
Článek 35 se mění takto:
|
16) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 35a Osvobození a omezení týkající se pravidelného kvantitativního oznamování orgánům dohledu udělená orgány dohledu 1. Aniž je dotčen čl. 129 odst. 4, pokud jsou předem stanovené lhůty podle čl. 35 odst. 2 písm. a) bodu i) kratší než jeden rok, mohou příslušné orgány dohledu omezit pravidelné oznamování orgánům dohledu, pokud:
Toto omezení pravidelného oznamování orgánům dohledu se povolí pouze pojišťovnám nebo zajišťovnám, které dohromady nepředstavují více než 20 % podíl na trhu členského státu s životním a neživotním pojištěním a zajištěním, přičemž podíl na trhu s životním pojištěním vychází z hrubých technických rezerv a podíl na trhu s neživotním pojištěním je založen na hrubém předepsaném pojistném. Orgány dohledu při určování způsobilosti pojišťovny nebo zajišťovny k tomuto omezení upřednostní malé a nepříliš složité podniky. 2. Příslušné orgány dohledu mohou omezit pravidelné oznamování orgánům dohledu nebo osvobodit pojišťovny a zajišťovny od povinnosti vykazovat po jednotlivých položkách, pokud:
Od povinnosti vykazovat po jednotlivých položkách se osvobodí pouze ty pojišťovny nebo zajišťovny, které dohromady nepředstavují více než 20 % podíl na trhu členského státu s životním a neživotním pojištěním nebo zajištěním, přičemž podíl na trhu s životním pojištěním vychází z hrubých technických rezerv a podíl na trhu s neživotním pojištěním je založen na hrubém předepsaném pojistném. Orgány dohledu při určování způsobilosti pojišťovny nebo zajišťovny k tomuto omezení nebo osvobození upřednostní malé a nepříliš složité podniky. 3. Kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny jsou osvobozeny od pravidelného oznamování orgánům dohledu po jednotlivých položkách, pokud jsou předem stanovené lhůty uvedené v čl. 35 odst. 2 písm. a) bodě i) kratší než jeden rok, za předpokladu, že splňují obě tyto podmínky:
4. Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku orgány dohledu v rámci procesu kontroly s ohledem na pojišťovny nebo zajišťovny, které jsou klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky, posoudí, zda by předkládání informací bylo příliš zatěžující ve vztahu k povaze, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, přičemž přihlédnou přinejmenším k:
5. Pro účely odstavců 1 a 2 orgány dohledu v rámci procesu kontroly s ohledem na pojišťovny a zajišťovny, které nejsou klasifikovány jako malé a nepříliš složité podniky, posoudí, zda by předkládání informací bylo příliš zatěžující ve vztahu k povaze, rozsahu a komplexnosti rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny, přičemž přihlédnou přinejmenším k odst. 4 písm. a) až d) a k:
6. Za účelem zajištění jednotného a konzistentního uplatňování odstavců 1 až 5 tohoto článku vydá EIOPA obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1094/2010, jimiž dále upřesní:
Článek 35b Lhůty pro oznamování 1. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny předkládaly orgánům dohledu informace uvedené v čl. 35 odst. 1 až 4 každoročně nebo méně často, a to do 16 týdnů po skončení účetního období pojišťovny nebo zajišťovny. 2. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny předkládaly orgánům dohledu informace uvedené v čl. 35 odst. 1 až 4 čtvrtletně, a to do pěti týdnů po skončení každého čtvrtletí. 3. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny předkládaly orgánům dohledu pravidelnou zprávu uvedenou v čl. 35 odst. 5a do 18 týdnů po skončení účetního období pojišťovny nebo zajišťovny.“ |
17) |
V čl. 36 odst. 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
|
18) |
Článek 37 se mění takto:
|
19) |
V článku 40 se doplňují nové pododstavce, které znějí: „Členové správních, řídících a kontrolních orgánů pojišťovny nebo zajišťovny musí mít vždy dobrou pověst a společně dostatečné znalosti, dovednosti a zkušenosti k výkonu svých povinností. Členové správních, řídících a kontrolních orgánů nesmí být odsouzeni za žádné závažné nebo opakované trestné činy související s praním peněz nebo financováním terorismu nebo jiné trestné činy, které by zpochybnily jejich dobrou pověst, a to přinejmenším během deseti let předcházejících roku, v němž v pojišťovně nebo zajišťovně vykonávají nebo by vykonávali své povinnosti.“ |
20) |
Článek 41 se mění takto:
|
21) |
V článku 42 se odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto: „2. Pojišťovny a zajišťovny oznámí orgánu dohledu veškeré změny totožnosti osob, které skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo mají jiné klíčové funkce, spolu s důvody vedoucími k těmto změnám a se všemi informacemi potřebnými k posouzení, zda jakékoli nové osoby, které byly jmenovány, aby řídily pojišťovnu nebo zajišťovnu, jsou způsobilé a bezúhonné. 3. Pojišťovny a zajišťovny učiní oznámení svému orgánu dohledu, pokud kterákoli osoba uvedená v odstavci 1 přestala splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 nebo byla z tohoto důvodu nahrazena. 4. Pokud osoba, která skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo má jiné klíčové funkce, nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1, mají orgány dohledu pravomoc požadovat, aby pojišťovna a zajišťovna takovou osobu z této funkce odvolala.“ |
22) |
Článek 44 se mění takto:
|
23) |
Článek 45 se mění takto:
|
24) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 45a Analýza scénářů změny klimatu 1. Pro účely zjištění a posouzení rizik podle čl. 45 odst. 2 dotčená pojišťovna nebo zajišťovna rovněž posoudí, zda je významně vystavena rizikům spojeným se změnou klimatu. V posouzení podle čl. 45 odst. 1 pojišťovna nebo zajišťovna prokáže významnost své expozice vůči rizikům spojeným se změnou klimatu. 2. Pokud je dotčená pojišťovna nebo zajišťovna významně vystavena rizikům spojeným se změnou klimatu, uvede alespoň dva dlouhodobé scénáře změny klimatu, včetně:
3. Posouzení uvedené v čl. 45 odst. 1 obsahuje v pravidelných intervalech analýzu dopadu dlouhodobých scénářů změny klimatu uvedených v odstavci 2 tohoto článku na činnost pojišťovny nebo zajišťovny. Tyto intervaly jsou přiměřené povaze, rozsahu a komplexnosti rizik souvisejících se změnou klimatu, která jsou spojena s činností pojišťovny nebo zajišťovny, ale nejsou delší než tři roky. 4. Dlouhodobé scénáře změny klimatu uvedené v odstavci 2 se přezkoumávají nejméně každé tři roky a v případě potřeby se aktualizují. Při přezkumu dlouhodobých scénářů změny klimatu zohlední pojišťovny a zajišťovny výsledné působení nástrojů a zásad uplatněných v předchozích scénářích změny klimatu, aby zvýšily jejich účinnost. 5. Odchylně od odstavců 2, 3 a 4 se od malých a nepříliš složitých podniků nevyžaduje, aby uváděly scénáře změny klimatu a posuzovaly jejich dopad na svou činnost.“ |
25) |
Článek 51 se nahrazuje tímto: „Článek 51 Zpráva o solventnosti a finanční situaci: obsah 1. Členské státy zohlední informace požadované v čl. 35 odst. 3 a zásady stanovené v odstavci 4 uvedeného článku a požadují, aby pojišťovny a zajišťovny každoročně zveřejňovaly zprávu o své solventnosti a finanční situaci. Zpráva o solventnosti a finanční situaci obsahuje dvě části, které jsou jasně označené a zveřejňují se společně. První část tvoří informace specificky určené pojistníkům a oprávněným osobám, a druhou část tvoří informace určené profesionálním účastníkům trhu. 1a. Část zprávy o solventnosti a finanční situaci, která se skládá z informací určených pojistníkům a oprávněným osobám, obsahuje tyto informace:
1b. Část zprávy o solventnosti a finanční situaci, která se skládá z informací určených profesionálním účastníkům trhu, obsahuje tyto informace, a to buď v plném rozsahu, nebo prostřednictvím odkazů na povahou i rozsahem rovnocenné informace zveřejněné podle jiných právních nebo regulatorních požadavků:
1c. Pokud se uplatňuje vyrovnávací úprava podle článku 77b, popis uvedený v odst. 1b písm. c) a písm. d) bodech i) a ii) tohoto článku obsahuje rovněž popis vyrovnávací úpravy a portfolia závazků a vyčleněných aktiv, na které se vyrovnávací úprava uplatňuje, a také kvantifikaci vlivu snížení vyrovnávací úpravy na nulu na finanční situaci dané pojišťovny nebo zajišťovny. V popise uvedeném v odst. 1b písm. c) a písm. d) bodech i) a ii) tohoto článku se také uvede, zda pojišťovna nebo zajišťovna uplatňuje koeficient volatility podle článku 77d, a pokud koeficient volatility uplatňuje, uvedou se tyto informace:
2. Popis uvedený v odst. 1b písm. d) bodě i) zahrnuje analýzu veškerých významných změn ve srovnání s předešlým obdobím, o němž se podává zpráva, a vysvětlení veškerých významných rozdílů, pokud jde o hodnotu těchto prvků v účetní závěrce, a stručný popis převoditelnosti kapitálu. Ze zveřejnění solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v odst. 1b písm. d) bodě ii) tohoto článku jsou odděleně patrné částky vypočítané podle kapitoly VI oddílu 4 pododdílů 2 a 3 a jakékoli navýšení kapitálového požadavku podle článku 37 nebo dopad specifických parametrů, jejichž používání je od pojišťoven nebo zajišťoven požadováno v souladu s článkem 110, spolu se stručnou informací o jeho odůvodnění dotčeným orgánem dohledu. Zveřejnění solventnostního kapitálového požadavku je případně provázeno sdělením, že jeho konečná částka stále podléhá posouzení orgánem dohledu. 3. Kaptivní pojišťovny nejsou povinny zveřejňovat část určenou pojistníkům a oprávněným osobám a v části určené profesionálním účastníkům trhu nejsou povinny uvádět jiné informace než kvantitativní údaje požadované prováděcími technickými normami uvedenými v článku 56, pokud tyto pojišťovny splňují tyto podmínky:
4. Kaptivní zajišťovny nejsou povinny zveřejňovat část určenou pojistníkům a oprávněným osobám a v části určené profesionálním účastníkům trhu nejsou povinny uvádět jiné informace než kvantitativní údaje požadované prováděcími technickými normami uvedenými v článku 56, pokud tyto zajišťovny splňují tyto podmínky:
5. Odchylně od odstavce 1 se mohou zajišťovny rozhodnout nezveřejnit část zprávy o solventnosti a finanční situaci určenou pojistníkům a oprávněným osobám. 6. Odchylně od odstavce 1b tohoto článku mohou malé a nepříliš složité podniky zveřejnit v části zprávy o solventnosti a finanční situaci, která obsahuje informace určené ostatním profesionálním účastníkům trhu, pouze kvantitativní údaje požadované prováděcími technickými normami uvedenými v článku 56, pokud jednou za tři roky zveřejní úplnou zprávu obsahující všechny informace požadované v tomto článku. 7. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny zveřejňovaly a předkládaly orgánu dohledu informace uvedené v tomto článku jednou ročně nebo méně často, a to do 18 týdnů po skončení účetního období pojišťovny nebo zajišťovny. 8. V rámci zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku mají pojišťovny a zajišťovny povinnost zveřejnit namísto příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr dopad použití časové struktury bezrizikových úrokových měr stanovené bez uplatnění mechanismu postupného zavádění pro extrapolaci podle čl. 77e odst. 1 písm. aa) pro účely stanovení technických rezerv podle článku 77. Odchylně od prvního pododstavce se však požadavek na zveřejnění nevztahuje na měnu, pro kterou je splněna jedna z těchto podmínek:
|
26) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 51a Zpráva o solventnosti a finanční situaci: požadavky na audit 1. V případě pojišťoven a zajišťoven jiných než malých a nepříliš složitých podniků a kaptivních pojišťoven a kaptivních zajišťoven podléhá rozvaha zveřejněná jako součást zprávy o solventnosti a finanční situaci v souladu s čl. 51 odst. 1 nebo jako součást společné zprávy o solventnosti a finanční situaci v souladu s čl. 256 odst. 2 písm. b) auditu. 2. Odchylně od článku 29c mohou členské státy rozšířit požadavek stanovený v odstavci 1 tohoto článku na pojišťovny na zajišťovny klasifikované jako malé a nepříliš složité podniky, kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny. 3. Členské státy mohou rozšířit působnost požadavku na audit uvedeného v odstavci 1 na další prvky zprávy o solventnosti a finanční situaci. 4. Audit provádí statutární auditor nebo auditorská společnost v souladu s příslušnými auditorskými standardy podle článku 26 směrnice 2006/43/ES. Statutární auditoři a auditorské společnosti při plnění tohoto úkolu dodržují povinnosti auditorů stanovené v článku 72 této směrnice. 5. V členských státech, v nichž jsou k 28. lednu 2025 registrovaní pojistní matematici oprávněni podle vnitrostátního práva provádět audit technických rezerv, částek vymahatelných ze zajištění a souvisejících položek, mohou tito registrovaní pojistní matematici pokračovat v provádění těchto auditů, pokud při provádění takového auditu jednají v souladu se závaznými standardy, které zajišťují vysoce kvalitní audit a zahrnují přinejmenším oblast auditorské praxe, nezávislosti a vnitřních kontrol kvality, a v souladu s povinnostmi uvedenými v článku 72. 6. Spolu se zprávou o solventnosti a finanční situaci předkládají pojišťovny a zajišťovny orgánu dohledu samostatnou zprávu včetně popisu povahy a výsledků auditu, kterou vypracoval statutární auditor nebo auditorská společnost.“ |
27) |
Článek 52 se mění takto:
|
28) |
V článku 53 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Odstavce 1 a 2 tohoto článku se nevztahují na informace uvedené v čl. 51 odst. 1a písm. b) a v čl. 51 odst. 1b písm. d) a e).“ |
29) |
V článku 56 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „EIOPA vyvine řešení v oblasti informačních technologií pro postupy, formáty a šablony uvedené v druhém pododstavci, včetně pokynů.“ |
30) |
V čl. 58 odst. 3 se písmena a) a b) nahrazují tímto:
(*11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).“ " |
31) |
V čl. 60 odst. 1 písm. a) se slova „čl. 1a bodu 2 směrnice 85/611/EHS“ nahrazují slovy „čl. 2 bodu 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES“. |
32) |
V čl. 62 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto: „Pokud by vliv, který mají osoby uvedené v článku 57, mohl způsobit újmu řádnému a obezřetnému řízení pojišťovny nebo zajišťovny, členské státy požadují, aby orgán dohledu domovského členského státu pojišťovny nebo zajišťovny, v níž je kvalifikovaná účast držena, usiluje se o ni nebo se zvyšuje, přijal vhodná opatření k ukončení uvedené situace.“ |
33) |
V čl. 63 druhém pododstavci se slova „směrnice 2004/39/ES“ nahrazují slovy „směrnice 2014/65/EU“. |
34) |
V článku 64 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „První, druhý ani třetí pododstavec tohoto článku nebrání orgánům dohledu, aby zveřejnily výsledky zátěžových testů provedených v souladu s čl. 34 odst. 4 této směrnice nebo článkem 32 nařízení (EU) č. 1094/2010 nebo je předaly EIOPA za účelem zveřejnění výsledků posuzování odolnosti v rámci celé Unie.“ |
35) |
V čl. 68 odst. 1 se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní: „Čl. 64 první pododstavec ani článek 67 nebrání výměně informací mezi orgány dohledu a daňovými orgány v témže členském státě, pokud tuto výměnu povoluje vnitrostátní právo. Pokud tyto informace pocházejí z jiného členského státu, je jejich výměna možná pouze s výslovným souhlasem orgánu, od něhož pocházejí.“ |
36) |
V článku 70 se odstavec 1 mění takto:
|
37) |
V čl. 72 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto: „1. Členské státy přinejmenším stanoví, aby osoby, kterým bylo vydáno povolení ve smyslu směrnice 2006/43/ES, provádějící v pojišťovně nebo zajišťovně povinný audit uvedený v článku 34 nebo 35 směrnice 2013/34/EU nebo v článku 73 směrnice 2009/65/ES nebo jiný zákonem stanovený úkol, měly povinnost neprodleně oznámit orgánům dohledu jakoukoli skutečnost nebo rozhodnutí týkající se uvedené pojišťovny nebo zajišťovny, které zjistily při výkonu tohoto úkolu a které by mohly způsobit kterýkoli z následujících důsledků:“. |
38) |
Článek 77 se mění takto:
|
39) |
Článek 77a se nahrazuje tímto: „Článek 77a Extrapolace příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr 1. Příslušná časová struktura bezrizikových úrokových měr podle čl. 77 odst. 2 se stanoví na základě informací odvozených z příslušných finančních nástrojů a v souladu s nimi. Zohlední se přitom příslušné finanční nástroje s těmi dobami splatnosti, pro něž jsou trhy s těmito finančními nástroji hluboké, likvidní a transparentní. Pro doby splatnosti po prvním vyrovnávacím bodu je příslušná bezriziková úroková míra extrapolována v souladu s třetím pododstavcem. Prvním vyrovnávacím bodem pro konkrétní měnu je nejdelší doba splatnosti, pro kterou jsou splněny všechny tyto podmínky:
Extrapolovaná část příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr je založena na forwardových sazbách plynule konvergujících od příslušné forwardové sazby v prvním vyrovnávacím bodě ke konečné forwardové sazbě. Extrapolovaná forwardová sazba se rovná váženému průměru likvidní forwardové sazby a konečné forwardové sazby. Likvidní forwardová sazba je založena na jedné forwardové sazbě nebo na souboru forwardových sazeb vztahujících se k nejdelším dobám splatnosti, pro něž lze příslušný finanční nástroj sledovat na hlubokém, likvidním a transparentním trhu. Pro doby splatnosti nejméně 40 let po prvním vyrovnávacím bodu je váha konečné forwardové sazby alespoň 77,5 %. Extrapolovaná část příslušných bezrizikových úrokových měr zohledňuje informace z jiných finančních nástrojů než dluhopisů, u nichž jsou trhy s těmito finančními nástroji hluboké, likvidní a transparentní. 2. Pojišťovny a zajišťovny mohou po předchozím schválení orgánem dohledu použít mechanismus postupného zavádění stanovený ve druhém pododstavci. Mechanismus postupného zavádění uvedený v prvním pododstavci sestává z těchto prvků:
Mechanismus postupného zavádění uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce nemá vliv na stanovení hloubky, likvidity a transparentnosti finančních trhů a prvního vyrovnávacího bodu uvedeného v odstavci 1. Pojišťovny a zajišťovny, které uplatňují první a druhý pododstavec tohoto odstavce, v rámci části své zprávy o solventnosti a finanční situaci, která se skládá z informací určených profesionálním účastníkům trhu podle čl. 51 odst. 1b, zveřejní:
3. Bez ohledu na odstavec 1 je dne 28. ledna 2025, v prvním vyrovnávacím bodě pro euro, doba splatnosti 20 let.“ |
40) |
V čl. 77b odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Pro účely prvního pododstavce písm. i) se skupinová smlouva o životním pojištění považuje za jedinou smlouvu.“ |
41) |
Článek 77d se mění takto:
|
42) |
Článek 77e se mění takto:
|
43) |
Článek 86 se mění takto:
|
44) |
V článku 92 se odstavce 1a a 2 nahrazují tímto: „1a. Komise doplní tuto směrnici přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých upřesní nakládání s účastmi ve smyslu čl. 212 odst. 2 třetího pododstavce ve finančních a úvěrových institucích, pokud jde o určování kapitálu, včetně přístupů k odečtení významných účastí v úvěrových a finančních institucích od primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny. Bez ohledu na odpočty účastí od kapitálu použitelného ke krytí solventnostního kapitálového požadavku, jak je uvedeno v aktu v přenesené pravomoci přijatém podle prvního pododstavce tohoto odstavce, pro účely určení primárního kapitálu podle článku 88 mohou orgány dohledu pojišťovně nebo zajišťovně povolit, aby neodečítala hodnotu své účasti v úvěrové nebo finanční instituci, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
2. Účasti ve finančních a úvěrových institucích podle odstavce 1a zahrnují:
(*12) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).“ " |
45) |
V článku 95 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Za tímto účelem se pojišťovny a zajišťovny případně řídí seznamem položek kapitálu uvedeným v čl. 97 odst. 1.“ |
46) |
V článku 96 se první pododstavec nahrazuje tímto: „Aniž je dotčen článek 95 a čl. 97 odst. 1, pro účely této směrnice se použijí tato zařazení:
|
47) |
V článku 105 se doplňuje nový odstavec, který zní: „7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 301a akty v přenesené pravomoci doplňující tuto směrnici s cílem zohlednit riziko, které v modulu tržního rizika uvedeném v odstavci 5 tohoto článku a v modulu rizika selhání protistrany uvedeném v odstavci 6 tohoto článku představují kryptoaktiva.“ |
48) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 105a Dlouhodobé akciové investice 1. Odchylně od čl. 101 odst. 3 a jako součást podmodulu akciového rizika podle čl. 105 odst. 5 druhého pododstavce písm. b) povolí členské státy pojišťovnám a zajišťovnám, které splňují podmínky stanovené v druhém pododstavci tohoto odstavce, aby na konkrétní podsoubor akciových investic držených s dlouhodobou perspektivou uplatnily kapitálový požadavek v souladu s odstavcem 4 tohoto článku. Pro účely prvního pododstavce může být s podsouborem akciových investic zacházeno jako s dlouhodobými akciovými investicemi, pokud pojišťovna nebo zajišťovna orgánu dohledu uspokojivě prokáže, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
2. Pokud jsou akcie drženy v rámci evropských fondů dlouhodobých investic nebo v rámci určitých typů subjektů kolektivního investování, včetně alternativních investičních fondů, které jsou v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle této směrnice označeny jako fondy nebo subjekty s nižším rizikovým profilem, mohou být podmínky stanovené v odstavci 1 posuzovány na úrovni fondů a nikoli podkladových aktiv držených v těchto fondech. 3. Pojišťovny nebo zajišťovny, které v souladu s odstavcem 1 zacházejí s podsouborem akciových investic jako s dlouhodobými akciovými investicemi, se nesmějí vrátit k přístupu, který dlouhodobé akciové investice nezahrnuje. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna, která s podsouborem akciových investic zachází jako s dlouhodobými akciovými investicemi, již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1, okamžitě informuje orgán dohledu a učiní opatření nezbytná k tomu, aby uvedené podmínky opět splňovala. Do jednoho měsíce ode dne prvního zjištění neplnění podmínek stanovených v odstavci 1 poskytne pojišťovna nebo zajišťovna orgánu dohledu nezbytné informace a opatření, která má pojišťovna nebo zajišťovna přijmout, aby do šesti měsíců ode dne prvního zjištění neplnění uvedených podmínek dosáhla jejich opětovného plnění. Není-li pojišťovna nebo zajišťovna schopna plnění do šesti měsíců ode dne prvního zjištění neplnění obnovit, přestane klasifikovat jakoukoli akciovou investici jako dlouhodobou akciovou investici v souladu s tímto článkem po dobu dvou a půl let nebo dokud nedojde k obnovení plnění podmínek stanovených v odstavci 1, podle toho, co nastane později. 4. Kapitálový požadavek pro dlouhodobé akciové investice se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vznikla v důsledku okamžitého poklesu hodnoty investic, s nimiž se zachází jako s dlouhodobými akciovými investicemi, o 22 %. 5. Komise přijme v souladu s článkem 301a akty v přenesené pravomoci s cílem doplnit tuto směrnici dalším upřesním:
|
49) |
V článku 106 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. Symetrická úprava standardního akciového kapitálového požadavku pokrývající riziko vyplývající z výkyvů cen akcií nesmí vést k tomu, že bude uplatňován akciový kapitálový požadavek o více než třináct procentních bodů nižší nebo o více než třináct procentních bodů vyšší než standardní akciový kapitálový požadavek.“ |
50) |
Článek 109 se nahrazuje tímto: „Článek 109 Zjednodušení standardního vzorce 1. Pojišťovny a zajišťovny mohou pro konkrétní rizikový modul nebo podmodul použít zjednodušený výpočet, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
Bez ohledu na první pododstavec mohou malé a nepříliš složité podniky použít zjednodušený výpočet pro konkrétní rizikový modul nebo podmodul, pokud mohou ke spokojenosti orgánu dohledu a nejméně jednou za pět let prokázat, že jsou splněny tyto podmínky:
Pro účely tohoto odstavce se zjednodušené výpočty kalibrují podle čl. 101 odst. 3. 2. Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku a čl. 102 odst. 1, pokud pojišťovna nebo zajišťovna počítá solventnostní kapitálový požadavek a rizikový modul nebo podmodul nepředstavuje podíl vyšší než 5 % základního solventnostního kapitálového požadavku podle čl. 103 písm. a), může pojišťovna nebo zajišťovna pro tento rizikový modul nebo podmodul používat zjednodušený výpočet po dobu nejvýše tří let od tohoto výpočtu solventnostního kapitálového požadavku. 3. Pro účely odstavce 2 součet podílů každého rizikového modulu nebo podmodulu, kde se použijí zjednodušené výpočty podle uvedeného odstavce, nepřekročí ve vztahu k základnímu solventnostnímu kapitálovému požadavku 10 %. Podíl rizikového modulu nebo podmodulu ve vztahu k základnímu solventnostnímu kapitálovému požadavku podle prvního pododstavce tohoto odstavce je podíl vypočtený při posledním výpočtu rizikového modulu nebo podmodulu bez zjednodušeného výpočtu podle odstavce 2.“ |
51) |
Článek 111 se mění takto:
|
52) |
V článku 112 se odstavec 7 nahrazuje tímto: „7. Poté, co pojišťovny a zajišťovny obdrží od orgánů dohledu souhlas s použitím interního modelu, poskytují orgánům dohledu jednou za dva roky odhad solventnostního kapitálového požadavku určeného podle standardního vzorce uvedeného v pododdíle 2. Orgány dohledu mohou na základě odůvodněného rozhodnutí požádat pojišťovnu nebo zajišťovnu o častější podávání této informace.“ |
53) |
V článku 122 se doplňuje nový odstavec, který zní: „5. Členské státy mohou pojišťovnám a zajišťovnám povolit, aby ve svém interním modelu zohlednily vliv pohybů úvěrového rozpětí na koeficient volatility vypočtený v souladu s článkem 77d, pouze pokud:
Pro účely prvního pododstavce písm. b) vychází určení reprezentativního portfolia pro danou měnu z aktiv pojišťovny nebo zajišťovny denominovaných v této měně a použitých ke krytí nejlepšího odhadu pojistných a zajistných závazků denominovaných v této měně.“ |
54) |
Článek 132 se mění takto:
|
55) |
V čl. 133 odst. 3 se slova „ve směrnici 85/611/EHS“ nahrazují slovy „ve směrnici 2009/65/ES“. |
56) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 136a Zhoršení solventnosti 1. Pokud se po oznámení podle článku 136 nebo po zjištění zhoršující se finanční situace podle čl. 36 odst. 3 solventnost pojišťovny nebo zajišťovny zhorší, mají orgány dohledu pravomoc přijmout nezbytná opatření k nápravě tohoto zhoršení. 2. Opatření uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená riziku a úměrná závažnosti zhoršující se situace. Členské státy zajistí, aby orgány dohledu měly pravomoc přijmout alespoň tato opatření:
(*13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1 ze dne 27. listopadu 2024, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pojišťoven a zajišťoven a kterou se mění směrnice 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/EC, 2014/59/EU, (EU) 2017/1132 a nařízení (EU) č. 1094/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2017/1129 (Úř. věst. L, 2025/1, 8.1.2025, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2025/1/oj).“ " |
57) |
V článku 138 se odstavec 4 mění takto:
|
58) |
Článek 139 se nahrazuje tímto: „Článek 139 Nedodržování minimálního kapitálového požadavku 1. Pojišťovny a zajišťovny neprodleně informují orgán dohledu, jakmile zjistí, že již není dodržován minimální kapitálový požadavek nebo existuje riziko, že daný požadavek nebude dodržován v následujících třech měsících. Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce se požadavek informovat orgán dohledu uplatní bez ohledu na to, zda pojišťovna nebo zajišťovna zjistí nedodržení minimálního kapitálového požadavku nebo riziko jeho nedodržení během výpočtu minimálního kapitálového požadavku podle čl. 129 odst. 4, nebo během výpočtu minimálního kapitálového požadavku mezi dvěma daty, kdy se tento výpočet oznamuje orgánu dohledu podle čl. 129 odst. 4. 2. Poté, co dotčená pojišťovna nebo zajišťovna zjistí, že nedodržuje minimální kapitálový požadavek, nebo zjistí riziko jeho nedodržení, předloží do jednoho měsíce orgánu dohledu ke schválení reálný plán krátkodobého financování, jímž by se do tří měsíců od daného zjištění obnovil použitelný primární kapitál alespoň na úroveň minimálního kapitálového požadavku nebo jímž by se snížil rizikový profil, aby se zajistilo dodržování minimálního kapitálového požadavku. 3. Pokud není do dvou měsíců od obdržení informací uvedených v odstavci 1 zahájeno likvidační řízení, orgán dohledu domovského členského státu zváží omezení nebo zákaz volného nakládání s aktivy pojišťovny nebo zajišťovny. Informuje o tom vhodným způsobem orgány dohledu hostitelských členských států. Uvedené orgány na žádost orgánu dohledu domovského členského státu přijmou stejná opatření. Orgán dohledu domovského členského státu označí aktiva, jichž se mají tato opatření týkat. 4. EIOPA může vypracovat obecné pokyny k opatřením, která by měly orgány dohledu přijmout, pokud zjistí nedodržení minimálního kapitálového požadavku nebo riziko jeho nedodržení podle odstavce 1.“ |
59) |
Článek 141 se nahrazuje tímto: „Článek 141 Pravomoci orgánů dohledu za zhoršující se finanční situace 1. Pokud orgány dohledu považují některá z opatření uvedených v článcích 136a, 138 a 139 za neúčinné nebo nedostatečné k řešení zhoršení solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny, mají orgány dohledu pravomoc přijmout veškerá opatření, která jsou nezbytná k ochraně zájmů pojistníků v případě pojistných smluv nebo závazků vyplývajících ze zajistných smluv. 2. Tato opatření musí být přiměřená, a tudíž zohledňovat úroveň zhoršení solventnosti dotčené pojišťovny nebo zajišťovny a dobu jeho trvání.“ |
60) |
V článku 144 se doplňuje nový odstavec, který zní: „4. V případě odnětí povolení členské státy zajistí, aby se na pojišťovny a zajišťovny přinejmenším do zahájení jakéhokoliv likvidačního řízení nadále vztahovala obecná pravidla a cíle dohledu nad pojišťovnami stanovené v hlavě I kapitole III.“ |
61) |
V hlavě I se vkládá nová kapitola, která zní: „ KAPITOLA VIIa Makroobezřetnostní nástroje Článek 144a Řízení rizika likvidity 1. Členské státy zajistí, aby řízení rizika likvidity pojišťoven a zajišťoven podle čl. 44 odst. 2 druhého pododstavce písm. d) zajišťovalo, že si pojišťovny a zajišťovny udržují dostatečnou likviditu k vypořádání svých finančních závazků vůči pojistníkům a jiným protistranám, když se tyto závazky stanou splatnými, a to i za krizových podmínek. 2. Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny vypracovaly a průběžně aktualizovaly plán řízení rizika likvidity zahrnující analýzu likvidity v krátkodobém horizontu a uvádějící předpokládané příchozí a odchozí peněžní toky ve vztahu k jejich aktivům a závazkům. Na žádost orgánů dohledu rozšíří pojišťovny a zajišťovny plán řízení rizika likvidity tak, aby zahrnoval i analýzu likvidity ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny vypracovaly a průběžně aktualizovaly soubor ukazatelů rizika likvidity s cílem identifikovat, sledovat a řešit potenciální nedostatek likvidity. 3. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny předkládaly orgánům dohledu plán řízení rizika likvidity jako součást informací uvedených v čl. 35 odst. 1. 4. Členské státy zajistí, aby malé a nepříliš složité podniky a podniky, které získaly předchozí schválení orgánem dohledu podle článku 29d, nebyly povinny vypracovat plán řízení rizika likvidity uvedený v odstavci 2 tohoto článku. 5. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny, které uplatňují vyrovnávací úpravu podle článku 77b nebo koeficient volatility podle článku 77d, mohly kombinovat plán řízení rizika likvidity podle odstavce 2 tohoto článku s plánem požadovaným v souladu s čl. 44 odst. 2 čtvrtým pododstavcem. Článek 144b Pravomoci orgánů dohledu k nápravě zranitelností v oblasti likvidity za výjimečných okolností 1. V rámci procesu pravidelné kontroly orgánem dohledu sledují orgány dohledu likviditní pozici pojišťoven a zajišťoven. Pokud zjistí významná rizika likvidity, informují o tom dotčenou pojišťovnu nebo zajišťovnu. Pojišťovna nebo zajišťovna vysvětlí, jak hodlá tato rizika likvidity řešit. 2. Členské státy zajistí, aby orgány dohledu měly nezbytné pravomoci vyžadovat od pojišťoven a zajišťoven posílení likviditní pozice v případě zjištění významných rizik nebo nedostatků v oblasti likvidity. Tyto pravomoci se uplatní, pokud existují dostatečné důkazy o existenci významných rizik v oblasti likvidity a o neexistenci účinných nápravných opatření přijatých pojišťovnou nebo zajišťovnou. Opatření přijatá orgánem dohledu na základě tohoto odstavce daný orgán dohledu nejméně jednou za šest měsíců přezkoumá a zruší je, jakmile pojišťovna nebo zajišťovna přijala účinná nápravná opatření. Orgán dohledu v příslušných případech předá důkazy o zranitelnostech z hlediska rizik v oblasti likvidity orgánu EIOPA. 3. Členské státy zajistí, aby ve vztahu k jednotlivým pojišťovnám nebo zajišťovnám, které čelí významným rizikům v oblasti likvidity, jež mohou způsobit bezprostřední ohrožení ochrany pojistníků nebo stability finančního systému, měly orgány dohledu pravomoc dočasně:
Pravomoc pozastavit práva na odkup se uplatní pouze jako krajní opatření za výjimečných okolností, které mají dopad na pojišťovnu nebo zajišťovnu, a je-li to v kolektivním zájmu pojistníků a oprávněných osob pojišťovny nebo zajišťovny. Před uplatněním této pravomoci orgán dohledu zohlední možné nezamýšlené účinky na finanční trhy a na práva pojistníků a oprávněných osob pojišťovny nebo zajišťovny, a to i v přeshraničním kontextu. Orgány dohledu zveřejní důvody pro uplatnění této pravomoci. Kterékoli opatření uvedené v prvním pododstavci se uplatní nejdéle na dobu tří měsíců. Členské státy zajistí, aby opatření mohlo být obnoveno, pokud stále trvají důvody, které je ospravedlňují, a aby se přestalo uplatňovat, jakmile tyto důvody pominou. Aniž je dotčen čl. 144c odst. 6, členské státy zajistí, aby do doby, než orgány dohledu zruší pozastavení práv na odkup, dotčené pojišťovny a zajišťovny:
Členské státy zajistí, aby orgány dohledu měly nezbytné pravomoci k vymáhání požadavků uvedených ve čtvrtém pododstavci. Členské státy zajistí, aby o záměru orgánů dohledu využít pravomoci uvedené v tomto odstavci byly řádně a včas informovány orgány s makroobezřetnostním mandátem, pokud se liší od orgánů dohledu, a aby byly zapojeny do posuzování možných nezamýšlených účinků uvedených v druhém pododstavci. Členské státy zajistí, aby orgány dohledu informovaly orgán EIOPA a ESRB vždy, když jsou pravomoci podle tohoto odstavce uplatněny k řešení rizika pro stabilitu finančního systému. 4. Při výkonu pravomocí uvedených v odstavci 3 tohoto článku orgány dohledu náležitě zohlední kritéria proporcionality uvedená v čl. 29 odst. 3. Pokud má EIOPA po konzultaci s ESRB za to, že výkon pravomocí uvedených v odstavci 3 příslušným orgánem je nepřiměřený, vydá stanovisko určené dotčenému orgánu dohledu v tom smyslu, že by rozhodnutí tohoto orgánu dohledu mělo být přezkoumáno. Toto stanovisko se nezveřejňuje. 5. Při výkonu pravomocí uvedených v odstavci 3 tohoto článku orgány dohledu zohlední důkazy vyplývající z procesu kontroly orgánem dohledu a výhledové posouzení solventnosti a finanční situace dotčených pojišťoven nebo zajišťoven v souladu s posouzením uvedeným v čl. 45 odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a b). 6. Pravomoci uvedené v odstavci 3 mohou být vykonávány ve vztahu k dotčeným pojišťovnám a zajišťovnám působícím v daném členském státě, pokud výjimečné okolnosti uvedené v odstavci 3 ovlivňují celý pojistný trh nebo jeho podstatnou část. Členské státy jmenují orgán pro výkon pravomocí uvedených v prvním pododstavci. Pokud se jmenovaný orgán liší od orgánu dohledu, členský stát zajistí řádnou koordinaci a výměnu informací mezi jednotlivými orgány. Od všech orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které mohou být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež jsou orgánu jmenovanému podle tohoto odstavce svěřeny. 7. Členské státy zajistí, aby orgán uvedený v odst. 6 druhém pododstavci využití pravomocí uvedených v odstavci 6 včas oznámil orgánu EIOPA a v případě, že je opatření přijato k řešení rizika pro stabilitu finančního systému, ESRB. Oznámení obsahuje popis uplatněného opatření, dobu jeho trvání a důvody, které vedly k využití pravomoci, včetně důvodů, proč bylo opatření považováno za účinné a přiměřené ve vztahu k jeho negativním vlivům na pojistníky. 8. Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje EIOPA po konzultaci s ESRB obecné pokyny, v nichž dále upřesní:
Článek 144c Opatření v oblasti dohledu k zachování finanční situace pojišťoven a zajišťoven při mimořádných otřesech v celém sektoru 1. Aniž je dotčen článek 141, členské státy zajistí, aby orgány dohledu měly pravomoc přijímat opatření na ochranu finanční situace jednotlivých pojišťoven nebo zajišťoven v obdobích mimořádných otřesů v celém odvětví, které mohou ohrozit finanční situaci dotčené pojišťovny nebo zajišťovny nebo stabilitu finančního systému. 2. V obdobích mimořádných otřesů v celém odvětví mají orgány dohledu pravomoc požadovat, aby pojišťovny a zajišťovny se zvlášť zranitelným rizikovým profilem přijaly alespoň tato opatření:
Členské státy zajistí, aby relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem byly řádně informovány o záměru vnitrostátního orgánu dohledu využít pravomoci stanovené v tomto článku a aby byly náležitě zapojeny do hodnocení mimořádných otřesů v celém sektoru v souladu s tímto odstavcem. 3. Při uplatňování pravomoci uvedené v odstavci 2 tohoto článku orgány dohledu řádně zohlední kritéria proporcionality podle čl. 29 odst. 3 a existenci schválených limitů rozsahu rizika pojišťovny nebo zajišťovny a prahových hodnot v jejím systému řízení rizik. 4. Při uplatňování pravomoci uvedené v odstavci 2 tohoto článku orgány dohledu zohlední důkazy vyplývající z procesu kontroly orgánem dohledu a výhledové posouzení solventnosti a finanční situace dotčených pojišťoven nebo zajišťoven v souladu s posouzením uvedeným v čl. 45 odst. 1 druhém pododstavci písm. a) a b). 5. Opatření uvedená v odstavci 2 se uplatňují po dobu, po kterou trvají důvody, které opatření opodstatňují. Tato opatření se přezkoumávají nejméně jednou za tři měsíce a zruší se, jakmile pominou důvody, které je opodstatňovaly. 6. Pro účely tohoto článku se významné operace uvnitř skupiny uvedené v čl. 245 odst. 2, včetně výplaty dividend uvnitř skupiny, pozastaví nebo omezí pouze tehdy, pokud ohrožují solventnost nebo likviditu skupiny nebo alespoň jednoho z podniků ve skupině. Před pozastavením nebo omezením operací se zbytkem skupiny konzultují orgány dohledu nad přidruženými podniky orgán dohledu nad skupinou. 7. Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje EIOPA po konzultaci s ESRB návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria pro identifikaci mimořádných otřesů v celém sektoru. EIOPA předloží návrhy regulačních technických norem Komisi do 29. ledna 2026. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010. Článek 144d Uplatňování dalších makroobezřetnostních nástrojů 1. Za účelem zajištění jednotného uplatňování makroobezřetnostních nástrojů uvedených v čl. 45 odst. 1 písm. e), čl. 132 odst. 6 a čl. 144a odst. 2 vypracuje EIOPA návrhy regulačních technických norem týkajících se kritérií, která mají orgány dohledu zohlednit při určování pojišťoven nebo zajišťoven a skupin, od nichž se požaduje, aby:
EIOPA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 29. ledna 2026. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010. 2. Za účelem zajištění jednotného uplatňování makroobezřetnostních nástrojů uvedených v čl. 144a odst. 2 vypracuje EIOPA návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní obsah a četnost aktualizace plánů řízení rizika likvidity, přičemž zohlední možnou kombinaci plánů podle odstavce 5 uvedeného článku. EIOPA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 29. ledna 2026. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010. 3. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) jsou kritéria, která se mají zohlednit, přiměřená povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, a zejména míře propojení s finančními trhy, přeshraniční povaze pojišťovacích a zajišťovacích činností a investicím pojišťoven a zajišťoven. 4. Pro účely odst. 1 písm. c) jsou kritéria, která se mají zohlednit, přiměřená povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, a zejména složení portfolií aktiv a závazků, povaze a variabilitě pojistných a zajistných závazků a expozici očekávaných peněžních toků z aktiv vůči výkyvům trhu.“ |
62) |
V článku 145 se odstavec 2 mění takto:
|
63) |
Článek 149 se nahrazuje tímto: „Článek 149 Změny v povaze rizik nebo závazků 1. Na veškeré změny, které pojišťovna hodlá provést v informacích uvedených v článku 147, se použije postup stanovený v článcích 147 a 148. 2. Pokud dojde ke změně v činnosti vykonávané pojišťovnou v rámci volného pohybu služeb, která podstatně ovlivňuje její rizikový profil nebo podstatně ovlivňuje pojišťovací činnosti v jednom nebo více hostitelských členských státech, pojišťovna o tom neprodleně informuje orgán dohledu domovského členského státu. Orgán dohledu domovského členského státu neprodleně informuje orgány dohledu dotčených hostitelských členských států.“ |
64) |
Název kapitoly VIII oddílu 2A se nahrazuje tímto:
|
65) |
V článku 152a se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Orgán dohledu domovského členského státu uvědomí orgán EIOPA a orgán dohledu příslušného hostitelského členského státu, jestliže zjistí zhoršující se finanční situaci nebo jiná vznikající rizika, včetně rizik týkajících se ochrany spotřebitele, která vyplývají ze skutečnosti, že pojišťovna nebo zajišťovna vykonává činnosti na základě volného pohybu služeb nebo práva usazování, jež mohou mít přeshraniční účinky. Orgán dohledu hostitelského členského státu může rovněž oznámit orgánu EIOPA a orgánu dohledu příslušného domovského členského státu, že má vážné a důvodné obavy ohledně ochrany spotřebitelů. Orgány dohledu mohou záležitost postoupit orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc, pokud nelze nalézt dvoustranné řešení.“ |
66) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 152aa Významná přeshraniční činnost 1. Pro účely tohoto oddílu se ‚významnou přeshraniční činností‘ rozumí pojišťovací a zajišťovací činnost vykonávaná v daném hostitelském členském státě na základě práva usazování nebo volného pohybu služeb pojišťovnou nebo zajišťovnou, která není klasifikována jako malý a nepříliš složitý podnik a která splňuje některý z těchto požadavků:
2. Pro účely odst. 1 písm. b) tohoto článku vypracuje EIOPA návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní podmínky a kritéria, které se mají použít při určování toho, které pojišťovny nebo zajišťovny jsou relevantní s ohledem na trh hostitelského členského státu. EIOPA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 29. ledna 2026. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010. 3. Pro účely odst. 1 písm. b) platí, že pokud se orgán dohledu hostitelského členského státu domnívá, že činnosti vykonávané na základě práva usazování nebo volného pohybu služeb jsou s ohledem na trh hostitelského členského státu relevantní, oznámí to orgánu dohledu domovského členského státu a uvede důvody. 4. Pokud orgán dohledu domovského členského státu nesouhlasí s relevancí činností vykonávaných na základě práva usazování nebo volného pohybu služeb, oznámí to do jednoho měsíce orgánu dohledu hostitelského členského státu a uvede důvody. V případě neshody ohledně relevance činností vykonávaných na základě práva usazování nebo volného pohybu služeb mohou orgány dohledu záležitost postoupit EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny uvedeným článkem. Článek 152ab Posílená spolupráce v oblasti dohledu a výměna informací mezi domovskými a hostitelskými orgány dohledu v souvislosti s významnou přeshraniční činností 1. V případě významné přeshraniční činnosti orgán dohledu domovského členského státu a orgán dohledu hostitelského členského státu vzájemně spolupracují s cílem posoudit, zda pojišťovna nebo zajišťovna jasně chápe a řádně řídí rizika, kterým čelí nebo může čelit v hostitelském členském státě. Spolupráce je přiměřená rizikům spojeným s významnou přeshraniční činností a zahrnuje alespoň tyto aspekty:
2. Orgán dohledu domovského členského státu včas informuje orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku procesu kontroly orgánem dohledu v souvislosti s významnou přeshraniční činností, pokud byly zjištěny potenciální problémy s dodržováním právních a správních předpisů použitelných v hostitelském nebo domovském členském státě nebo významné problémy týkající se aspektů uvedených v odst. 1 druhém pododstavci a tyto problémy mají nebo mohou mít vliv na výkon činnosti v hostitelském členském státě. Orgán dohledu domovského členského státu poskytne orgánu dohledu hostitelského členského státu, v němž pojišťovna nebo zajišťovna vykonává významnou přeshraniční činnost, alespoň jednou ročně nebo v případě žádosti orgánu dohledu dotčeného hostitelského členského státu častěji tyto informace:
Orgán dohledu domovského členského státu neprodleně informuje orgán dohledu hostitelského členského státu, v němž pojišťovna nebo zajišťovna vykonává významnou přeshraniční činnost, pokud během následujících tří měsíců zjistí zhoršující se finanční situaci nebo riziko nedodržení solventnostního kapitálového požadavku nebo minimálního kapitálového požadavku. Orgán dohledu hostitelského členského státu, v němž pojišťovna nebo zajišťovna vykonává významnou přeshraniční činnost, může zaslat orgánu dohledu domovského členského státu této pojišťovny nebo zajišťovny řádně odůvodněnou žádost o poskytnutí jiných informací, než jsou informace uvedené v prvním, druhém a třetím pododstavci, pokud se týkají solventnosti, řídícího a kontrolního systému nebo obchodního modelu této pojišťovny nebo zajišťovny. Orgán dohledu domovského členského státu poskytne tyto informace včas. 3. Pokud orgán dohledu domovského členského státu neposkytne včas informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku, může orgán dohledu dotčeného hostitelského členského státu postoupit záležitost EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. 4. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna vykonávající významnou přeshraniční činnost nesplňuje nebo pravděpodobně nebude splňovat solventnostní kapitálový požadavek nebo minimální kapitálový požadavek v následujících třech měsících, může orgán dohledu hostitelského členského státu, v němž tato pojišťovna nebo zajišťovna vykonává významnou přeshraniční činnost, požádat orgán dohledu domovského členského státu o společné provedení kontroly na místě v pojišťovně nebo zajišťovně, přičemž důvody této žádosti vysvětlí. Orgán dohledu domovského členského státu žádost uvedenou v prvním pododstavci přijme nebo zamítne do jednoho měsíce od jejího obdržení. 5. Pokud orgán dohledu domovského členského státu souhlasí s provedením společné kontroly na místě, přizve k účasti na této kontrole EIOPA. Po provedení společné kontroly na místě vyvodí dotčené orgány dohledu do dvou měsíců společné závěry, včetně nejvhodnějších opatření v oblasti dohledu. Orgán dohledu domovského členského státu tyto společné závěry zohlední při rozhodování o přiměřených opatřeních v oblasti dohledu. Pokud orgány dohledu nedosáhnou dohody ohledně společných závěrů společné kontroly na místě, může kterýkoli z nich do dvou měsíců po uplynutí lhůty uvedené v druhém pododstavci tohoto odstavce, aniž jsou dotčena opatření a pravomoci v oblasti dohledu, které má orgán dohledu domovského členského státu přijmout k řešení nedodržení solventnostního kapitálového požadavku nebo nedodržení či pravděpodobného nedodržení minimálního kapitálového požadavku, postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. Po uplynutí dvouměsíční lhůty uvedené v tomto pododstavci nebo po dosažení dohody ohledně společných závěrů mezi orgány dohledu v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce se záležitost EIOPA nepostupuje. Pokud během dvouměsíční lhůty uvedené ve třetím pododstavci tohoto odstavce postoupí kterýkoli dotčený orgán dohledu záležitost orgánu EIOPA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010, odloží orgán dohledu domovského členského státu přijetí konečných závěrů ze společné kontroly na místě a vyčká rozhodnutí, které EIOPA případně vydá v souladu s čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a přijme závěry v souladu s rozhodnutím EIOPA. Všechny dotčené orgány dohledu uznají tyto závěry za rozhodující. 6. Pokud orgán dohledu domovského členského státu zamítne provedení společné kontroly na místě, písemně vysvětlí orgánu dohledu hostitelského členského státu důvody tohoto zamítnutí. Pokud orgány dohledu nesouhlasí s důvody zamítnutí, mohou do jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí orgánem dohledu domovského členského státu postoupit záležitost orgánu EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010. V takovém případě může EIOPA postupovat v souladu s pravomocemi, které mu byly svěřeny uvedeným článkem.“ |
67) |
Článek 152b se mění takto:
|
68) |
Článek 153 se nahrazuje tímto: „Článek 153 Lhůty a jazyk žádostí o informace 1. Orgán dohledu hostitelského členského státu může požadovat informace, které je oprávněn požadovat v souvislosti s činností pojišťovny nebo zajišťovny působící na území tohoto členského státu, od orgánu dohledu jejího domovského členského státu. Tyto informace se poskytnou do 20 pracovních dní ode dne obdržení žádosti, a to v úředním jazyce nebo jazycích hostitelského členského státu nebo v jiném jazyce, který orgán dohledu hostitelského členského státu akceptuje. Odchylně od prvního pododstavce lze v řádně odůvodněných případech, kdy požadované informace nejsou pro orgán dohledu domovského členského státu snadno dostupné a jejich shromažďování je složité, lhůtu uvedenou v uvedeném pododstavci prodloužit o 20 pracovních dnů. 2. Pokud orgán dohledu domovského členského státu neposkytne informace v příslušné lhůtě uvedené v odstavci 1, může orgán dohledu hostitelského členského státu zaslat žádost přímo pojišťovně nebo zajišťovně. V takovém případě orgán dohledu hostitelského členského státu informuje orgán dohledu domovského členského státu o žádosti o informace dříve, než se s žádostí obrátí na pojišťovnu nebo zajišťovnu. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna tyto informace neprodleně poskytnout.“ |
69) |
Článek 212 se mění takto:
|
70) |
Článek 213 se mění takto:
|
71) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 213a Použití opatření proporcionality na úrovni skupiny 1. Skupiny ve smyslu článku 212, které podléhají dohledu nad skupinou v souladu s čl. 213 odst. 2 písm. a) a b), klasifikuje jejich orgán dohledu nad skupinou postupem podle odstavce 2 tohoto článku jako malé a nepříliš složité skupiny, pokud za poslední dvě účetní období přímo předcházející této klasifikaci splňují na úrovni skupiny všechna tato kritéria:
Kritéria stanovená v prvním pododstavci písm. a) bodě i) a písm. e) se nepoužijí na skupiny, kde se uplatňuje pouze metoda 2. 2. Článek 29b se použije obdobně na úrovni poslední mateřské pojišťovny nebo zajišťovny, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti. 3. Skupiny, na které se vztahuje dohled nad skupinou podle čl. 213 odst. 2 písm. a) a b) po dobu kratší než dva roky, zohlední při posuzování, zda splňují kritéria stanovená v odstavci 1 tohoto článku, pouze poslední účetní období. 4. Jako malé a nepříliš složité skupiny se nikdy neklasifikují tyto skupiny:
5. Články 29c, 29d a 29e se použijí obdobně. 6. Komise doplní tuto směrnici přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, v nichž upřesní:
Článek 213b Překážky pro dohled nad skupinou 1. V případech uvedených v čl. 213 odst. 2 písm. b) pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost zajistí, aby:
2. Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. a), má orgán dohledu nad skupinou pravomoc požadovat, aby pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost vnitřní uspořádání a rozdělení úkolů ve skupině změnila. Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v odst. 1 písm. b) tohoto článku, podléhá pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost vhodným opatřením v oblasti dohledu stanoveným orgánem dohledu nad skupinou, aby byla zajištěna nebo případně obnovena kontinuita a integrita dohledu nad skupinou a dodržování požadavků stanovených v této hlavě. Členské státy zejména zajistí, aby orgány dohledu, jednají-li jako orgán dohledu nad skupinou v souladu s článkem 247, měly pravomoc požadovat, aby pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost vytvořila takovou strukturu skupiny, která relevantnímu orgánu dohledu umožní skutečně vykonávat dohled nad skupinou. Orgány dohledu vykonávají tuto pravomoc pouze za výjimečných okolností po konzultaci s EIOPA a případně dalšími dotčenými orgány dohledu a poskytnou pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti odůvodnění. 3. V případech uvedených v čl. 213 odst. 2 písm. a) a b) této směrnice, kdy strukturální uspořádání skupiny, která se skládá z podniků, mezi nimiž existují vzájemné vztahy podle čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU, a jejich přidružených podniků nebo která je určena na základě čl. 212 odst. 3 této směrnice, je takové, že brání účinnému dohledu nad danou skupinou nebo brání dané skupině v dodržování této hlavy, podléhá skupina vhodným opatřením v oblasti dohledu, aby byla zajištěna nebo případně obnovena kontinuita a integrita dohledu nad skupinou a dodržování této hlavy. Členské státy zejména zajistí, aby měly orgány dohledu, jednají-li jako orgán dohledu nad skupinou v souladu s článkem 247 této směrnice, pravomoc požadovat zřízení pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti se sídlem v Unii nebo zřízení podniku v Unii, který má prostřednictvím centralizované koordinace skutečně dominantní vliv na rozhodnutí pojišťoven nebo zajišťoven, jež jsou součástí skupiny, a to včetně finančních rozhodnutí. V takovém případě je za dodržování této hlavy odpovědná tato pojišťovací holdingová společnost, smíšená finanční holdingová společnost nebo podnik, který skutečně vykonává centralizovanou koordinaci.“ |
72) |
Článek 214 se mění takto:
|
73) |
Článek 220 se mění takto:
|
74) |
Článek 221 se mění takto:
|
75) |
Článek 222 se mění takto:
|
76) |
Článek 226 se mění takto:
|
77) |
V čl. 227 odst. 1 prvním pododstavci se za slova „s článkem 233“ vkládají slova „a článkem 233a“. |
78) |
Článek 228 se nahrazuje tímto: „Článek 228 Zacházení s konkrétními přidruženými podniky z jiných finančních sektorů 1. Bez ohledu na metodu použitou v souladu s článkem 220 této směrnice zohlední pojišťovna nebo zajišťovna držící účast pro účely výpočtu skupinové solventnosti příspěvek do použitelného kapitálu skupiny a do skupinového solventnostního kapitálového požadavku těchto podniků:
2. Příspěvek podniků uvedených v odstavci 1 tohoto článku do použitelného kapitálu skupiny se vypočítá jako součet poměrného podílu kapitálu každého podniku, přičemž tento kapitál se vypočítá takto:
Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce se nezohledňují výše kapitálu každého přidruženého podniku odpovídající nedělitelným fondům a dalším položkám, které orgán dohledu nad skupinou označil za položky se sníženou schopností absorbovat ztráty, a dále preferenční akcie, podřízené účty vzájemných pojišťoven, podřízené závazky a odložené daňové pohledávky, které jsou zahrnuty do kapitálu nad rámec kapitálových požadavků vypočtených v souladu s odstavcem 3, ledaže je pojišťovna nebo zajišťovna držící účast schopna orgánu dohledu nad skupinou uspokojivě doložit, že tyto položky mohou být dány k dispozici ke krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku. Při určování složení přebytečného kapitálu pojišťovna nebo zajišťovna držící účast zohlední, že určité požadavky některých přidružených podniků jsou splněny pouze kmenovým kapitálem tier 1 nebo vedlejším kapitálem tier 1 ve smyslu nařízení (EU) č. 575/2013. 3. Příspěvek přidružených podniků uvedených v odstavci 1 do skupinového solventnostního kapitálového požadavku se vypočítá jako součet poměrného podílu kapitálového požadavku nebo fiktivního kapitálového požadavku každého přidruženého podniku. Tento kapitálový požadavek nebo fiktivní kapitálový požadavek se vypočítá takto:
4. Pokud několik přidružených podniků uvedených v odstavci 1 tohoto článku tvoří podskupinu, která podléhá kapitálovému požadavku na konsolidovaném základě v souladu s jednou ze směrnic nebo nařízení uvedených v odstavci 3 tohoto článku, včetně případů, kdy je finanční holdingová společnost ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo smíšená finanční holdingová společnost dceřiným podnikem skupiny, může orgán dohledu nad skupinou požadovat výpočet příspěvku těchto přidružených podniků do použitelného kapitálu skupiny jako poměrného podílu na kapitálu této podskupiny namísto použití odst. 2 písm. a) až e) tohoto článku na každý jednotlivý podnik patřící do této podskupiny. V takovém případě pojišťovna nebo zajišťovna držící účast rovněž vypočítá příspěvek těchto přidružených podniků do skupinového solventnostního kapitálového požadavku jako poměrný podíl na kapitálovém požadavku této podskupiny, namísto aby použila odst. 3 písm. a) až e) tohoto článku na každý jednotlivý podnik patřící do této podskupiny. Do výpočtu kapitálu a kapitálového požadavku podskupiny se zahrnou všechny finanční instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení (EU) č. 575/2013, jakož i podniky pomocných služeb ve smyslu bodu 18 uvedeného odstavce, které spadají do dané podskupiny. Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce se odstavce 2 a 3 tohoto článku použijí na konkrétní podskupinu na základě její konsolidované situace ve smyslu buď čl. 4 odst. 1 bodu 47 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo čl. 4 odst. 1 bodu 11 nařízení (EU) 2019/2033, nebo případně na základě její konsolidované pozice. 5. Bez ohledu na odstavce 1 až 4 členské státy umožní svým orgánům dohledu, které vykonávají funkci orgánu dohledu nad určitou skupinou, aby mohly na žádost podniku držícího účast nebo z vlastního podnětu rozhodnout o odečtení jakékoli účasti uvedené v odst. 1 písm. a) až d) od kapitálu použitelného pro skupinovou solventnost podniku držícího účast. (*14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1)." (*15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).“ " |
79) |
V článku 229 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Pokud by odpočet uvedený v prvním pododstavci zlepšil solventnost skupiny ve srovnání se situací, kdy je daný podnik ponechán ve výpočtu skupinové solventnosti, odpočet se nepoužije.“ |
80) |
V hlavě III kapitole II oddíle 1 pododdíle 3 se doplňuje nový článek, který zní: „Článek 229a Zjednodušené výpočty 1. Pro účely článku 230 může orgán dohledu nad skupinou po konzultaci s ostatními dotčenými orgány dohledu povolit pojišťovně nebo zajišťovně držící účast uplatnit zjednodušený přístup k účastem v přidružených podnicích, které jsou nevýznamné. Použití zjednodušeného přístupu uvedeného v prvním pododstavci na jeden nebo více přidružených podniků pojišťovna nebo zajišťovna držící účast řádně odůvodní orgánu dohledu nad skupinou s ohledem na povahu, rozsah a komplexnost rizik přidruženého podniku nebo podniků. Členské státy vyžadují, aby pojišťovna nebo zajišťovna držící účast každoročně posoudila, zda je použití zjednodušeného přístupu stále odůvodněné, a ve své zprávě o solventnosti a finanční situaci skupiny uvedené v čl. 256 odst. 1 zveřejnila seznam a velikost přidružených podniků, na které se tento zjednodušený přístup vztahuje. 2. Pro účely odstavce 1 pojišťovna a zajišťovna držící účast orgánu dohledu nad skupinou uspokojivě prokáže, že použití zjednodušeného přístupu k účastem v jednom nebo několika přidružených podnicích je dostatečně obezřetné, aby se při výpočtu skupinové solventnosti zabránilo podhodnocení rizik plynoucích z tohoto podniku nebo z těchto podniků. Při použití na pojišťovnu nebo zajišťovnu z třetí země, která má sídlo v zemi, která není rovnocenná nebo dočasně rovnocenná ve smyslu článku 227, nesmí vést zjednodušený přístup k tomu, že příspěvek přidruženého podniku do skupinového solventnostního kapitálového požadavku je nižší než kapitálový požadavek tohoto přidruženého podniku stanovený příslušnou třetí zemí. Zjednodušený přístup se nepoužije na přidruženou pojišťovnu nebo zajišťovnu z třetí země, pokud pojišťovna nebo zajišťovna držící účast nemá spolehlivé informace o kapitálovém požadavku stanoveném v této třetí zemi. 3. Pro účely odstavce 1 se přidružené podniky považují za nevýznamné, pokud účetní hodnota každého z nich představuje méně než 0,2 % aktiv skupiny vypočtených na základě konsolidovaných účetních údajů a součet účetních hodnot všech těchto podniků představuje méně než 0,5 % aktiv skupiny vypočtených na základě konsolidovaných účetních údajů.“ |
81) |
Článek 230 se mění takto:
|
82) |
V čl. 232 prvním pododstavci návětí se slova „uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. a) až d)“ nahrazují slovy „uvedené v čl. 37 odst. 1 písm. a) až e)“. |
83) |
Článek 233 se mění takto:
|
84) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 233a Kombinace metod 1 a 2 1. Skupinová solventnost pojišťovny nebo zajišťovny držící účast se rovná rozdílu mezi:
2. Pro účely odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto článku se do konsolidovaných účetních údajů nezahrnují účasti v přidružených podnicích uvedených v čl. 228 odst. 1. 3. Pro účely odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto článku se do konsolidovaných účetních údajů nezahrnují účasti v přidružených podnicích uvedených v čl. 220 odst. 3, na které se použije metoda 2. Pro účely odst. 1 písm. b) bodu i) tohoto článku se hodnota účastí v podnicích uvedených v čl. 220 odst. 3, na které se použije metoda 2, přesahující poměrný podíl jejich vlastního solventnostního kapitálového požadavku zahrne do konsolidovaných účetních údajů při výpočtu citlivosti aktiv a závazků na změny úrovně nebo volatility měnových kurzů (‚měnové riziko‘). Předpokládá se však, že hodnota těchto účastí není citlivá na změny úrovně nebo volatility tržních cen akcií (‚akciové riziko‘). 4. Ustanovení čl. 233 odst. 4 se použije obdobně pro účely odst. 1 písm. a) bodu ii) a odst. 1 písm. b) bodu ii) tohoto článku. 5. Článek 231 se použije obdobně v případě žádosti o povolení výpočtu konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku, jakož i solventnostního kapitálového požadavku pojišťoven a zajišťoven ve skupině na základě interního modelu, kterou podává pojišťovna nebo zajišťovna a její přidružené podniky nebo společně přidružené podniky pojišťovací holdingové společnosti. 6. Minimální konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek se vypočte v souladu s čl. 230 odst. 2. Minimální konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek je kryt použitelným primárním kapitálem stanoveným v souladu s čl. 98 odst. 4 a vypočteným na základě konsolidovaných účetních údajů. Pro účely tohoto výpočtu se do konsolidovaných účetních údajů nezahrnují účasti v přidružených podnicích uvedených v čl. 228 odst. 1. Při určování, zda je tento kapitál použitelný pro minimální konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek, se obdobně použijí zásady stanovené v článcích 221 až 229a. Ustanovení čl. 139 odst. 1 a 2 se použijí obdobně. Pokud je kapitál použitelný pro solventnostní kapitálový požadavek vypočtený na základě konsolidovaných účetních údajů vyšší než solventnostní kapitálový požadavek na úrovni skupiny vypočtený na základě konsolidovaných účetních údajů a není splněn minimální konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek, použijí se obdobně čl. 138 odst. 1 až 4, zatímco čl. 139 odst. 1 a 2 se nepoužijí. Pro účely tohoto pododstavce se odkazem na ‚solventnostní kapitálový požadavek‘ v článku 138 rozumí odkaz na ‚minimální konsolidovaný skupinový solventnostní kapitálový požadavek‘. 7. Při určování, zda částka vypočtená podle odst. 1 písm. b) bodu ii) tohoto článku vhodně odráží rizikový profil skupiny s ohledem na podniky uvedené v čl. 220 odst. 3, na které se použije metoda 2, věnují příslušné orgány dohledu zvláštní pozornost všem specifickým rizikům existujícím na úrovni skupiny, která by nebyla dostatečně pokryta, protože je obtížné je kvantifikovat. Pokud se rizikový profil skupiny s ohledem na podniky uvedené v čl. 220 odst. 3, na které se použije metoda 2, významně odchyluje od předpokladů, z nichž vychází souhrnný skupinový solventnostní kapitálový požadavek uvedený v čl. 233 odst. 3, může být uloženo navýšení kapitálového požadavku na částku vypočtenou podle odst. 1 písm. b) bodu ii) tohoto článku. Ustanovení čl. 37 odst. 1 až 5, akty v přenesené pravomoci a prováděcí technické normy přijaté podle čl. 37 odst. 6, 7 a 8 se použijí obdobně. Článek 233b Dlouhodobé akcie na úrovni skupiny Použije-li se metoda 1 nebo kombinace metod, mohou pojišťovny a zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti použít článek 105a na podsoubor akciových investic. Komise doplní tuto směrnici přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, v nichž upřesní:
|
85) |
Článek 234 se nahrazuje tímto: „Článek 234 Akty v přenesené pravomoci pro technické zásady a metody uvedené v článcích 220 až 229, zjednodušený přístup uvedený v článku 229a a použití článků 230 až 233a Komise doplní tuto směrnici přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, v nichž upřesní:
Komise může doplnit tuto směrnici přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, v nichž upřesní kritéria, na jejichž základě může orgán dohledu nad skupinou schválit použití zjednodušeného přístupu stanoveného v čl. 229a odst. 2.“ |
86) |
V čl. 244 odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto: „V rámci určení závažné koncentrace rizik, která podléhá ohlašovací povinnosti, orgán dohledu nad skupinou stanoví, po konzultaci s ostatními dotčenými orgány dohledu a skupinou, přiměřené limity založené na solventnostním kapitálovém požadavku, technických rezervách, použitelném kapitálu, jiných kvantitativních nebo kvalitativních kritériích vycházejících z rizik, která považuje za vhodná, nebo na jejich kombinaci.“ |
87) |
Článek 245 se mění takto:
|
88) |
Článek 246 se mění takto:
|
89) |
V hlavě III se vkládá nová kapitola, která zní: „ KAPITOLA IIa Makroobezřetnostní pravidla na úrovni skupiny Článek 246a Řízení rizika likvidity na úrovni skupiny 1. Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti vypracovaly a průběžně aktualizovaly plán řízení rizika likvidity na úrovni skupiny zahrnující analýzu likvidity v krátkodobém horizontu a na žádost orgánu dohledu nad skupinou také analýzu likvidity ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Článek 144a se použije obdobně. 2. Odchylně od článku 144a členské státy zajistí, aby dceřiné pojišťovny nebo zajišťovny, které spadají do oblasti působnosti dohledu nad skupinou v souladu s čl. 213 odst. 2 písm. a) a b), byly osvobozeny od vypracování a průběžné aktualizace plánu řízení rizika likvidity na individuální úrovni, kdykoli plán řízení rizika likvidity podle odstavce 1 tohoto článku pokrývá řízení likvidity a potřeby likvidity dotčených dceřiných podniků. Členské státy vyžadují, aby každá jednotlivá pojišťovna nebo zajišťovna, na kterou se vztahuje osvobození podle prvního pododstavce, předložila svému orgánu dohledu ty části plánu řízení rizika likvidity, které se týkají situace celé skupiny a její vlastní situace. 3. Bez ohledu na odstavec 2 mohou orgány dohledu požadovat, aby dceřiná pojišťovna nebo zajišťovna vypracovala a průběžně aktualizovala plán řízení rizika likvidity na individuální úrovni, pokud zjistí konkrétní slabiny v oblasti likvidity nebo pokud plán řízení likvidity na úrovni skupiny neobsahuje příslušné informace, které orgán dohledu, jenž dceřinému podniku udělil povolení, vyžaduje od srovnatelných podniků pro účely sledování jejich likvidity. 4. Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje EIOPA návrhy regulačních technických norem, v nichž dále upřesní obsah a četnost aktualizace plánu řízení rizika likvidity na úrovni skupiny. EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 29. ledna 2026. Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010. Článek 246b Další makroobezřetnostní pravidla Články 144b a 144c se použijí obdobně na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.“ |
90) |
V čl. 252 prvním pododstavci se slova „úvěrová instituce, jak je vymezena ve směrnici 2006/48/ES nebo investiční podnik, jak je vymezen ve směrnici 2004/39/ES“ nahrazují slovy „úvěrová instituce, jak je vymezena v nařízení (EU) č. 575/2013, nebo investiční podnik, jak je vymezen ve směrnici 2014/65/EU“. |
91) |
V článku 254 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „3. Pojišťovna a zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová společnost a smíšená finanční holdingová společnost předloží orgánu dohledu nad skupinou informace uvedené v tomto článku každoročně do 22 týdnů po skončení účetního období podniku, a pokud jsou informace uvedené v tomto článku vyžadovány čtvrtletně, do 11 týdnů po skončení každého čtvrtletí.“ |
92) |
Článek 256 se mění takto:
|
96) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 256b Pravidelná zpráva orgánům dohledu za skupinu 1. Členské státy vyžadují, aby pojišťovny a zajišťovny držící účast, pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti každoročně předkládaly orgánům dohledu nad skupinou pravidelnou zprávu na úrovni skupiny. Ustanovení čl. 35 odst. 5a prvního pododstavce a druhého pododstavce, písm. a) se použije obdobně. Členské státy zajistí, aby pojišťovny a zajišťovny předkládaly informace uvedené v tomto článku jednou ročně nebo méně často do 24 týdnů po skončení účetního období pojišťovny nebo zajišťovny. 2. Pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost může se souhlasem orgánu dohledu nad skupinou předkládat společnou pravidelnou zprávu orgánům dohledu, která obsahuje:
Před udělením souhlasu v souladu s prvním pododstavcem konzultuje orgán dohledu nad skupinou členy kolegia orgánů dohledu a náležitě přihlédne k jejich názorům a výhradám. Neudělení souhlasu dotčenými vnitrostátními orgány dohledu musí být řádně odůvodněno. Pokud kolegium orgánů dohledu schválí společnou pravidelnou zprávu orgánům dohledu podle tohoto odstavce, předloží každá jednotlivá pojišťovna a zajišťovna společnou pravidelnou zprávu svému orgánu dohledu. Každý orgán dohledu má pravomoc vykonávat dohled nad tou částí společné pravidelné zprávy orgánům dohledu, která se týká konkrétně relevantního dceřiného podniku. 3. Pokud předložená společná pravidelná zpráva orgánům dohledu není pro vnitrostátní orgány dohledu uspokojivá, může být souhlas uvedený v odstavci 2 odňat. 4. Pokud jsou ve zprávě uvedené v odstavci 2 opomenuty informace, jejichž poskytnutí orgán dohledu, jenž udělil povolení dceřinému podniku ve skupině, vyžaduje od srovnatelných podniků, a pokud jsou tyto opomenuté informace podstatné, dotčený orgán dohledu má pravomoc vyžadovat, aby dotčený dceřiný podnik nezbytné informace předložil dodatečně. 5. Pokud orgán dohledu, který udělil povolení dceřinému podniku ve skupině, zjistí jakékoli nedodržení čl. 35 odst. 5a nebo požádá o změnu či objasnění společné pravidelné zprávy orgánům dohledu, informuje o tom rovněž kolegium orgánů dohledu a orgán dohledu nad skupinou předloží pojišťovně nebo zajišťovně držící účast, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti stejnou žádost. 6. Komise doplní tuto směrnici přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 301a, ve kterých dále upřesní informace uvedené v tomto článku, jež mají být poskytovány. Článek 256c Zpráva o solventnosti a finanční situaci: požadavek na audit 1. Členské státy vyžadují, aby pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost skupiny podléhala požadavku na audit rozvahy skupiny zveřejněné jako součást zprávy o solventnosti a finanční situaci skupiny uvedené v čl. 256 odst. 1 nebo jako součást společné zprávy o solventnosti a finanční situaci uvedené v čl. 256 odst. 2. 2. Pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost předloží orgánu dohledu nad skupinou spolu se zprávou o solventnosti a finanční situaci skupiny uvedenou v čl. 256 odst. 1 nebo společnou zprávou o solventnosti a finanční situaci uvedenou v čl. 256 odst. 2 samostatnou zprávu obsahující určení druhu ověření a výsledky auditu, vypracovanou auditorskou společností. 3. Pokud existuje společná zpráva o solventnosti a finanční situaci podle čl. 256 odst. 2, splní požadavky na audit uložené přidružené pojišťovně nebo zajišťovně a zprávu uvedenou v čl. 51a odst. 6 předloží orgánu dohledu tohoto podniku pojišťovna nebo zajišťovna držící účast, pojišťovací holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost. 4. Článek 51a se použije obdobně.“ |
94) |
Článek 257 se nahrazuje tímto: „Článek 257 Požadavky na způsobilost a bezúhonnost osob, které skutečně řídí pojišťovací holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost nebo které mají jiné klíčové funkce Členské státy vyžadují, aby osoby, které skutečně řídí pojišťovací holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost, a případně osoby odpovědné za jiné klíčové funkce byly bezúhonné a způsobilé k výkonu svých povinností. Článek 42 se použije obdobně.“ |
95) |
Článek 258 se mění takto:
|
96) |
Článek 262 se mění takto:
|
97) |
V článku 265 se vkládá nový odstavec, který zní: „1a. Členské státy zejména zajistí, aby v případě, že je mateřský podnik jedné nebo více pojišťoven nebo zajišťoven úvěrovou institucí, investičním podnikem, finanční institucí, správcovskou společností SKIPCP, správcem alternativních investičních fondů, institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo neregulovaným podnikem, který vykonává jednu nebo více činností uvedených v příloze I směrnice 2013/36/EU, pokud tyto činnosti tvoří významnou část jeho celkové činnosti, orgány dohledu odpovědné za dohled nad těmito pojišťovnami nebo zajišťovnami vykonávaly obecný dohled nad operacemi mezi těmito pojišťovnami nebo zajišťovnami a mateřským podnikem a jeho přidruženými podniky.“ |
98) |
V článku 267 se doplňují nové pododstavce, které znějí: „Pro účely směrnice (EU) 2025/1 se v případě použití nástrojů k řešení krize uvedených v čl. 26 odst. 3 zmíněné směrnice a výkonu pravomocí k řešení krize uvedených v hlavě III kapitole IV zmíněné směrnice použijí ustanovení kapitol I, II a IV této hlavy na zajišťovny a subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. b) až e) zmíněné směrnice. Pokud se použije článek 63 směrnice (EU) 2025/1, články 270 a 272 této směrnice se nepoužijí.“ |
99) |
V čl. 268 odst. 1 se první pododstavec mění takto:
|
100) |
Článek 301a se mění takto:
|
101) |
V článku 304 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Od 30. ledna 2027 mohou životní pojišťovny nadále uplatňovat přístup uvedený v odstavci 1 pouze u aktiv a závazků, u nichž orgány dohledu schválily použití podmodulu akciového rizika založeného na trvání před 30. lednem 2027.“ |
102) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 304c Zpráva, pokud jde o riziko týkající se udržitelnosti 1. EIOPA po konzultaci s ESRB posoudí na základě dostupných údajů a zjištění platformy pro udržitelné financování uvedené v článku 20 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (*16) a orgánu EBA v rámci činnosti na základě mandátu stanoveného v čl. 501c písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013, zda by bylo odůvodněné zvláštní obezřetnostní zacházení s expozicemi souvisejícími s aktivy nebo činnostmi, které jsou významně spojeny s environmentálními nebo sociálními cíli. EIOPA zejména posoudí potenciální vlivy zvláštního obezřetnostního zacházení s expozicemi souvisejícími s aktivy a činnostmi, které jsou významně spojeny s environmentálními nebo sociálními cíli nebo které jsou významně spojeny s poškozením těchto cílů, na ochranu pojistníků a finanční stabilitu v Unii, včetně aktiv souvisejících s fosilními palivy. EIOPA podá zprávu o svých zjištěních Komisi do 1. března 2025. V příslušných případech se ve zprávě zváží možné na riziku založené obezřetnostní zacházení s expozicemi souvisejícími s aktivy a činnostmi, které jsou významně spojeny s environmentálními nebo sociálními cíli nebo které jsou významně spojeny s poškozením těchto cílů. Ke zprávě se připojí posouzení dopadu tohoto možného na riziku založeného obezřetnostního zacházení s těmito expozicemi na pojišťovny a zajišťovny. 2. EIOPA přezkoumá alespoň jednou za pět let s ohledem na riziko přírodních katastrof rozsah a kalibraci standardních parametrů podmodulu neživotního katastrofického rizika u solventnostního kapitálového požadavku podle čl. 105 odst. 2 třetího pododstavce písm. b). Pro účely těchto přezkumů EIOPA zohlední nejnovější dostupné relevantní důkazy z oblasti klimatologie a relevanci rizik z hlediska rizik upisovaných pojišťovnami a zajišťovnami, které používají standardní vzorec pro výpočet podmodulu neživotního katastrofického rizika u solventnostního kapitálového požadavku. První přezkum podle prvního pododstavce se dokončí do 29. ledna 2027. Pokud EIOPA při přezkumu podle prvního pododstavce zjistí, že v důsledku rozsahu nebo kalibrace standardních parametrů podmodulu neživotního katastrofického rizika existuje významný rozpor mezi částí solventnostního kapitálového požadavku týkající se přírodních katastrof a skutečným rizikem přírodních katastrof, kterému pojišťovny a zajišťovny čelí, předloží Komisi stanovisko k riziku přírodních katastrof. Stanovisko k riziku přírodních katastrof předložené Komisi podle třetího pododstavce se zabývá rozsahem nebo kalibrací standardních parametrů podmodulu neživotního katastrofického rizika u solventnostního kapitálového požadavku s cílem odstranit zjištěný nesoulad a je doplněno posouzením dopadu navržených změn na pojišťovny a zajišťovny. 3. EIOPA v rámci posouzení uvedeného v čl. 45 odst. 1 vyhodnotí, zda a do jaké míry pojišťovny a zajišťovny posuzují svou významnou expozici vůči riziku souvisejícímu se ztrátou biologické rozmanitosti. Následně posoudí, která opatření mají být přijata k zajištění toho, aby pojišťovny a zajišťovny tato rizika řádně zohledňovaly. EIOPA podá zprávu se svými zjištěními Komisi do 30. června 2025. EBA, EIOPA a ESMA vypracují prostřednictvím společného výboru uvedeného v článku 54 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 obecné pokyny, které zajistí, aby do zátěžového testování environmentálních, sociálních a správních rizik byly začleněny konzistentnost, dlouhodobá hlediska a společné normy pro metodiky posuzování. Společný výbor tyto obecné pokyny zveřejní do 10. ledna 2026. EBA, EIOPA a ESMA prostřednictvím tohoto společného výboru prověří, jak mohou být do zátěžového testování začleněna sociální a správní rizika. Článek 304d Přezkum, pokud jde o oddělení činností životního a neživotního pojištění a kapitálové rezervy 1. EIOPA posoudí, zda je požadavek na oddělení činností životního a neživotního pojištění podle čl. 73 odst. 1 stále opodstatněný. Zejména posoudí účinky zachování a možné účinky zrušení zákazu smíšené činnosti alespoň s ohledem na ochranu pojistníků, možné křížové subvencování mezi činnostmi životního a neživotního pojištění, efektivnost trhu a konkurenceschopnost. Pro účely tohoto posouzení EIOPA zohlední zkušenosti s dohledem u kompozitních pojišťoven a zajišťoven. EIOPA předloží zprávu se svými zjištěními Komisi do 31. ledna 2028. 2. EIOPA do 31. ledna 2032 monitoruje příspěvek požadavku kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU pro přidružené úvěrové instituce ke skupinovým solventnostním kapitálovým požadavkům uvedeným v čl. 228 odst. 3 písm. a) bodě ii) této směrnice. Za tímto účelem EIOPA spolupracuje s EBA a podává Komisi zprávu o veškerých zjištěních. Článek 304e Prodloužení lhůt za výjimečných okolností 1. V případě výjimečné situace v oblasti zdraví, přírodní katastrofy nebo jiné mimořádné události EIOPA z vlastního podnětu nebo na žádost jednoho či více orgánů dohledu nebo Komise posoudí, zda taková výjimečná situace v oblasti zdraví, přírodní katastrofa nebo jiná mimořádná událost může podstatně ovlivnit provozní schopnosti pojišťoven a zajišťoven a zabránit jim v předložení informací ve lhůtách stanovených v čl. 35b odst. 1, 2 a 3, čl. 51 odst. 7, čl. 254 odst. 3, čl. 256 odst. 1 a čl. 256b odst. 1. Při provádění tohoto posouzení EIOPA úzce spolupracuje s relevantními orgány dohledu s cílem určit dopad mimořádné události na schopnost předložit informace ve lhůtách stanovených v uvedených ustanoveních. EIOPA předloží své posouzení Komisi bez zbytečného odkladu, nejpozději však do jednoho týdne od obdržení žádosti uvedené v prvním pododstavci. Pokud má EIOPA za to, že výjimečná mimořádná situace v oblasti zdraví, přírodní katastrofa nebo jiná mimořádná událost podstatně ovlivňuje provozní schopnosti pojišťoven a zajišťoven a brání jim v dodržení lhůt stanovených v čl. 35b odst. 1, 2 a 3, čl. 51 odst. 7, čl. 254 odst. 3, čl. 256 odst. 1 a čl. 256b odst. 1, EIOPA i relevantní orgány dohledu zveřejní tyto informace na svých internetových stránkách. Komise může tyto lhůty prodloužit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci přijatého v souladu s tímto článkem. 2. Za účelem zajištění rovných podmínek v souvislosti s uplatňováním odstavce 1 může Komise doplnit tuto směrnici přijetím v souladu s článkem 301a aktů v přenesené pravomoci pro jednotlivé mimořádné události, v nichž:
Pokud EIOPA nepředložil posouzení v souladu s odstavcem 1, Komise si před přijetím aktu v přenesené pravomoci v souladu s tímto článkem případně vyžádá jeho stanovisko. (*16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).“ " |
103) |
V článku 305 se zrušují odstavce 2 a 3. |
104) |
Článek 308a se zrušuje. |
105) |
Článek 308b se mění takto:
|
106) |
Článek 308c se mění takto:
|
107) |
Článek 308d se mění takto:
|
108) |
V článku 308e se první pododstavec nahrazuje tímto: „Pojišťovny a zajišťovny, které využívají přechodná opatření uvedená v čl. 77a odst. 2, čl. 111 odst. 1 druhém pododstavci, článku 308c nebo článku 308d, uvědomí orgán dohledu, jakmile zjistí, že by bez využití těchto přechodných opatření nedodržely solventnostní kapitálový požadavek. Orgán dohledu požaduje po dotčené pojišťovně nebo zajišťovně, aby přijala nezbytná opatření k zajištění dodržování solventnostního kapitálového požadavku ke konci přechodného období.“ |
109) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 308f V části své zprávy o solventnosti a finanční situaci uvedené v čl. 51 odst. 1, která je určena profesionálním účastníkům trhu, pojišťovny a zajišťovny zveřejní kombinovaný dopad nevyužití postupného zavádění a přechodných opatření stanovených v čl. 77a odst. 2 a článcích 308c a 308d a případně v čl. 111 odst. 1 druhém pododstavci na jejich finanční situaci.“ |
110) |
V čl. 309 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec. |
111) |
V článku 311 se zrušuje druhý pododstavec. |
112) |
Příloha III se mění v souladu s přílohou této směrnice. |
Článek 2
Změna směrnice 2013/34/EU
V článku 19a směrnice 2013/34/EU se odstavec 6 nahrazuje tímto:
„6. Odchylně od odstavců 2 až 4 tohoto článku a aniž jsou dotčeny odstavce 9 a 10 tohoto článku, mohou malé a střední podniky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, malé a nepříliš složité instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013, kaptivní pojišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (*17), kaptivní zajišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 5 uvedené směrnice a malé a nepříliš složité podniky ve smyslu čl. 13 bodu 10a uvedené směrnice omezit podávání zpráv o udržitelnosti na tyto informace:
a) |
stručný popis obchodního modelu a strategie podniku; |
b) |
popis politik podniku ve vztahu k otázkám udržitelnosti; |
c) |
hlavní skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady podniku na otázky udržitelnosti a veškerá přijatá opatření, která mají tyto skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady identifikovat, sledovat, předcházet jim, zmírnit je nebo je napravit; |
d) |
hlavní rizika pro podnik související s otázkami udržitelnosti a způsob, jakým podnik tato rizika řídí; |
e) |
klíčové ukazatele nezbytné pro uvádění informací uvedených v písmenech a) až d). |
Malé a střední podniky, malé a nepříliš složité instituce, kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny a malé a nepříliš složité podniky, které uplatňují výjimku uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, podávají zprávy v souladu se standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti pro malé a střední podniky uvedenými v článku 29c.
Článek 3
Změna směrnice 2002/87/ES
V článku 31 směrnice 2002/87/ES se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3. Do 31. prosince 2027 Komise ve zprávě Evropskému parlamentu a Radě posoudí fungování této směrnice a směrnice 2009/138/ES, pokud jde o níže uvedené aspekty, zejména s přihlédnutím k obezřetnostnímu zacházení s mezisektorovými účastmi podle sektorových předpisů, z hlediska rovných podmínek:
a) |
zda skutečnost, že existují podniky finančních služeb, které podléhají finančnímu dohledu podle sektorových předpisů, ale nejsou zařazeny do žádného z finančních sektorů uvedených v této směrnici, vytváří nerovné podmínky mezi finančními konglomeráty; |
b) |
zda všechny finanční konglomeráty uplatňují pravidla upravující požadavky na kapitálovou přiměřenost, včetně pravidel stanovených v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 342/2014 (*18), jednotným způsobem a zda tato pravidla ukládají finančním konglomerátům srovnatelné celkové kvantitativní požadavky bez ohledu na to, zda hlavním finančním sektorem finančního konglomerátu je sektor bankovnictví, pojišťovací sektor nebo sektor investičních služeb; |
c) |
zda jsou procesy kontroly orgánů dohledu a rozdělení mandátů a vymáhacích pravomocí mezi koordinátory a sektorové orgány dohledu, zejména pokud jde o požadavky na kapitálovou přiměřenost, dostatečně jasné a harmonizované, aby bylo zajištěno, že požadavky na kapitálovou přiměřenost jsou účinně a jednotně prosazovány v celé Unii bez ohledu na hlavní finanční sektor, v němž finanční konglomerát působí; |
d) |
zda chybějící určení podniku, který je v konečném důsledku odpovědný za dodržování této směrnice, představuje problém, pokud jde o zajištění rovných podmínek. |
Článek 4
Provedení ve vnitrostátním právu
1. Členské státy do 29. ledna 2027 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.
Použijí tato opatření ode dne 30. ledna 2027.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 5
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 6
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 27. listopadu 2024.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. METSOLA
Za Radu
předseda
BÓKA J.
(1) Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 45.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. dubna 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 5. listopadu 2024.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Úř. věst. L 322, 16.12.2022, s. 15).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).
(12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).
(13) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 253).
(17) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/981 ze dne 8. března 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 161, 18.6.2019, s. 1).
PŘÍLOHA
Příloha III směrnice 2009/138/ES se mění takto:
1) |
v oddíle A. (Formy neživotní pojišťovny) se zrušuje bod 27; |
2) |
v oddíle B. (Formy životní pojišťovny) se zrušuje bod 27; |
3) |
v oddíle C. (Formy zajišťovny) se zrušuje bod 27. |
ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2025/2/oj
ISSN 1977-0626 (electronic edition)