(EU) 2022/301Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/301 ze dne 24. února 2022, kterým se konečné vyrovnávací clo uložené prováděcím nařízením (EU) 2020/776 na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) rozšiřuje na dovoz textilií ze skleněných vláken zasílaných z Maroka, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Maroka, a kterým se ukončuje šetření možného obcházení vyrovnávacích opatření uložených prováděcím nařízením (EU) 2020/776 na dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z Egypta dovozem textilií ze skleněných vláken zasílaných z Maroka, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Maroka

(1)

V červnu 2020 uložila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/776 (2) konečné vyrovnávací clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z ČLR, respektive Egypta (dále jen „původní antisubvenční šetření“). Antisubvenční opatření měla podobu valorického cla v rozmezí od 17 % do 30,7 % z dovozu pocházejícího z ČLR a valorického cla ve výši 10,9 % z dovozu pocházejícího z Egypta.

(2)

Komise obdržela žádost podle čl. 23 odst. 4 a čl. 24 odst. 5 základního nařízení, aby prošetřila možné obcházení vyrovnávacích opatření uložených na dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta a zavedla celní evidenci tohoto dovozu.

(3)

Žádost podalo dne 19. května 2021 sdružení výrobců textilií ze skleněných vláken v EU (dále jen „žadatel“) TECH-FAB Europe e.V.

(4)

Žádost obsahovala dostatečné důkazy o změně obchodních toků souvisejících s vývozem z Číny, Egypta a Maroka do Unie, k níž došlo po uložení opatření na textilie ze skleněných vláken. Změna obchodních toků se jeví jako důsledek praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod.

(5)

Žádost dále obsahovala dostatečné důkazy o tom, že tato praktika, zpracovatelský postup nebo práce mařily vyrovnávací účinky stávajících vyrovnávacích opatření, pokud jde o množství a ceny. Na trh EU se zřejmě ve velkém množství dovážel výrobek, který je předmětem šetření. Kromě toho existovaly dostatečné důkazy o tom, že se dovoz textilií ze skleněných vláken uskutečňoval za ceny působící újmu.

(6)

A konečně žádost obsahovala dostatečné důkazy o tom, že výrobek, který je předmětem šetření, a/nebo jeho části stále využívají subvence. Výrobek, který je předmětem šetření, a jeho části byly skutečně vyráběny a vyváženy do Maroka společnostmi v Číně a Egyptě, u nichž bylo zjištěno, že dostávají napadnutelné subvence na výrobu a prodej výrobku, který je předmětem šetření, v rámci stávajících opatření.

(7)

Dotčeným výrobkem jsou textilie z tkaných a/nebo vpichovaných pramenců a/nebo příze z nekonečných skleněných vláken, též s dalšími prvky, s výjimkou výrobků, které jsou impregnované či předimpregnované („pre-preg“), a s výjimkou otevřených síťovin o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti vyšší než 35 g/m2, ke dni vstupu prováděcího nařízení (EU) 2020/776 v platnost kódů KN ex 7019 39 00, ex 7019 40 00, ex 7019 59 00 a ex 7019 90 00 (kódy TARIC 7019390080, 7019400080, 7019590080 a 7019900080), pocházející z Čínské lidové republiky a Egypta (dále jen „dotčený výrobek“). Jde o výrobek, na který se vztahují stávající platná opatření.

(8)

Výrobek, který je předmětem šetření, je stejný jako výrobek vymezený v předchozím bodě odůvodnění, v současnosti kódů KN ex 7019 61 00, ex 7019 62 00, ex 7019 63 00, ex 7019 64 00, ex 7019 65 00, ex 7019 66 00, ex 7019 69 10, ex 7019 69 90, ex 7019 72 00, ex 7019 73 00, ex 7019 80 10, ex 7019 80 90 a ex 7019 90 00, avšak zasílaný z Maroka, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z Maroka (kódy TARIC 7019 61 00 81, 7019 62 00 81, 7019 63 00 81, 7019 64 00 81, 7019 65 00 81, 7019 66 00 81, 7019 69 10 81, 7019 69 90 81, 7019 72 00 81, 7019 73 00 81, 7019 80 10 81, 7019 80 90 81 a 7019900081) (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“) (3).

(9)

Šetření ukázalo, že textilie ze skleněných vláken vyvážené z Číny a Egypta do Unie a ty zasílané z Maroka, bez ohledu na to, zda pocházejí z Maroka, mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné použití, a proto jsou považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(10)

Poté, co Komise po informování členských států zjistila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení šetření podle článku 23 základního nařízení, zahájila šetření možného obcházení vyrovnávacích opatření prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/863 ze dne 28. května 2021 (4) (dále jen „nařízení o zahájení šetření“). Podle čl. 23 odst. 4 a čl. 24 odst. 5 základního nařízení Komise nařízením o zahájení šetření rovněž nařídila celním orgánům, aby evidovaly dovoz textilií ze skleněných vláken zasílaných z Maroka, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Maroka.

(11)

Společnost LM Wind Power, výrobce lopatek pro větrné turbíny usazený v Unii, tvrdila, že zahájení šetření týkajícího se obcházení vyrovnávacích opatření nebylo odůvodněné kvůli neexistenci dostatečných důkazů týkajících se faktorů uvedených v čl. 23 odst. 1, 2 a 3 základního nařízení.

(12)

Tvrdila, že v souladu s čl. 23 odst. 3 druhým pododstavcem musí existovat dostatečné důkazy o praktikách, zpracovatelských postupech nebo pracích, které jsou definovány jako:

(13)

Společnost LM Wind Power zejména uvedla, že žádost uvedená ve 2. bodě odůvodnění obsahovala zejména tvrzení o montážních operacích a překládkách, na jejichž základě Komise zahájila šetření. Jejím hlavním argumentem bylo, že tvrzení o montážních operacích probíhajících v Maroku nejsou pro zahájení antisubvenčního šetření obcházení relevantní. Podle tohoto uživatele neuvádí čl. 23 odst. 3 druhý pododstavec základního nařízení na rozdíl od čl. 13 odst. 1 čtvrtého pododstavce základního antidumpingového nařízení (5) montážní operace jako praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce, které představují obcházení. Společnost LM Wind Power proto požádala, aby Komise toto šetření okamžitě ukončila.

(14)

Egyptské orgány tvrdily, že do tohoto šetření byly zapojeny nespravedlivě, protože v Egyptě neprobíhají žádné praktiky obcházení týkající se Egypta. V tomto ohledu egyptské orgány tvrdily, že od doby původního antidumpingového šetření byly v Egyptě přijaty všechny nezbytné postupy, aby se zabránilo obcházení. Rovněž tvrdily, podobně jako v případě tvrzení společnosti LM Wind Power, že neexistuje dostatek důkazů, které by prokazovaly obcházení ve formě buď:

(15)

Marocké orgány požádaly Komisi, aby dospěla k závěru, že společnost PGTEX Morocco SARL neobchází opatření uložená Unií, a ukončila probíhající šetření. Uvedly, že založení společnosti PGTEX Morocco SARL v Maroku je výsledkem skutečného a dlouhodobého partnerství mezi skupinou PGTEX (6) a Marokem. Rovněž uvedly, že výrobní proces společnosti PGTEX Morocco SARL znamenal značné investice a rozsáhlé činnosti a přispěl k marockému hospodářství. V důsledku toho, i kdyby byla případně zjištěna změna obchodních toků, je zřejmé, že není způsobena praktikou obcházení. A konečně, marocké orgány tvrdily, že jejich úřední statistiky vyvracejí tvrzení žadatele, že společnost PGTEX Morocco SARL obcházela platná opatření prostřednictvím překládky.

(16)

Pokud jde o tvrzení týkající se výše uvedeného zahájení šetření, Komise připomněla, že šetření bylo zahájeno na základě důkazů uvedených v žádosti. Ačkoli šetření nemohlo potvrdit existenci překládky bez montážních operací, nalezlo důkazy o montážích nebo kompletacích. V tomto ohledu Komise připomněla, že čl. 23 odst. 3 druhý pododstavec základního nařízení výslovně používá formulaci „mimo jiné“, čímž se vztahuje na praktiky obcházení, jako jsou montážní operace, které nejsou v tomto článku výslovně uvedeny. Žádost poskytla dostatečné důkazy (7) o existenci montážních operací a o tom, že tyto montážní operace byly provedeny za použití pramenců skleněných vláken z ČLR a Egypta (8).

(17)

Žádost rovněž poskytla dostatečné důkazy o neexistenci jiných hospodářských důvodů než cel, například výroční zprávu společnosti PGTEX China za rok 2019. Podle této zprávy bylo hlavním účelem zřízení společnosti PGTEX Morocco SARL „aktivně reagovat na antidumpingové šetření EU proti Číně, dále optimalizovat a přizpůsobit svou strategii internacionalizace, konsolidovat a zvýšit podíl výrobků na trhu v Evropě a ve Spojených státech, uspokojit poptávku zákazníků a chránit nabídku zákazníků“, a zejména, že se společnost PGTEX „rozhodla vybudovat v Maroku dceřinou společnost v plném vlastnictví s cílem překonat antidumpingová šetření EU, oslovit zákazníky, uspokojit poptávku na trhu a přizpůsobit se udržitelnému rozvoji“ (9). Samostatné výslovně uvedené antidumpingové šetření bylo provedeno souběžně s antisubvenčním šetřením, které vedlo k uložení vyrovnávacích cel. Toto prohlášení tedy prokazuje záměr obejít cla vyplývající z šetření Komise.

(18)

Komise proto zamítla tvrzení společnosti LM Wind Power a marockých a egyptských orgánů, že žádost neobsahovala dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření.

(19)

Období šetření pokrývá období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2020 (dále jen „období šetření“). Před rokem 2019 neexistoval žádný významný objem vývozu textilií ze skleněných vláken z Maroka do Unie. Pro období šetření byly shromážděny údaje s cílem prošetřit mimo jiné údajnou změnu obchodních toků po uložení opatření týkající se dotčeného výrobku a existenci praktik, zpracovatelských postupů nebo prací, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Pro období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „sledované období“) byly shromážděny podrobnější údaje s cílem přezkoumat, zda dovoz nenarušil nápravný účinek platných opatření, pokud jde o ceny a/nebo množství, a zda nedošlo k subvencování.

(20)

Komise o zahájení šetření oficiálně informovala orgány Číny, Egypta a Maroka, vyvážející výrobce v těchto zemích, výrobní odvětví Unie a předsedu Rady přidružení EU–Maroko.

(21)

Kromě toho Komise požádala zastoupení Maroka při Evropské unii, aby jí sdělilo názvy a adresy vyvážejících výrobců a/nebo reprezentativních sdružení, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření, kromě společnosti PGTEX Morocco SARL, která je podle žádosti jediným výrobcem výrobku, který je předmětem šetření. Marocké orgány předložily odpověď, v níž uvedly tři další společnosti. Dvě z těchto společností se nepřihlásily, třetí ano, avšak prohlásila, že textilie ze skleněných vláken do Unie nevyváží.

(22)

Formuláře žádosti o osvobození pro výrobce/vývozce v Maroku, dotazníky pro výrobce/vývozce v Číně a Egyptě a pro dovozce v Unii byly zpřístupněny na internetových stránkách GŘ pro obchod.

(23)

Formulář žádosti o osvobození předložila pouze společnost PGTEX Morocco SARL, která rovněž požádala o slyšení, které se konalo dne 21. června 2021. Kromě toho, jak je uvedeno ve 45. bodě odůvodnění, skupina PGTEX požádala dne 10. ledna 2022 o slyšení u Komise a byla pozvána na slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních, které se konalo dne 12. ledna 2022.

(24)

Zúčastněné strany dostaly možnost písemně vyjádřit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v nařízení o zahájení šetření. Všechny strany byly informovány, že nesdělení veškerých relevantních informací nebo sdělení neúplných, nepravdivých nebo zavádějících informací může vést k použití článku 28 základního nařízení a k závěrům založeným na dostupných údajích.

(25)

Dne 20. prosince 2021 (den poskytnutí informací) obdržela Komise od marockých orgánů podání (ze dne 16. prosince 2021), které bylo učiněno příliš pozdě na to, aby mohlo být zohledněno ve fázi poskytování informací. Po poskytnutí informací zaslaly marocké orgány druhé podání, v němž shrnuly své podání ze dne 16. prosince 2021. Marocké orgány v podstatě zopakovaly svou žádost o ukončení šetření a předložily následující argumenty.

(26)

Za prvé, marocké orgány tvrdily, že textilie ze skleněných vláken vyrábí společnost PGTEX Morocco SARL prostřednictvím činností, které nelze považovat za kompletaci ani montážní operaci. Za druhé tvrdily, že tyto produkty „pocházejí“ z Maroka ve smyslu článku 29 (10) dohody o přidružení mezi EU a Marokem (11) a jsou dále podrobně popsány v seznamu pravidel obsažených v příloze II protokolu č. 4 k dohodě o přidružení mezi EU a Marokem. Podle článku 9 dohoda o přidružení mezi EU a Marokem se navíc „produkty pocházející z Maroka dovážejí do Společenství bez cel a poplatků s rovnocenným účinkem“ a že dohoda o přidružení mezi EU a Marokem stanoví pouze některé výjimky. Tento preferenční původ byl rovněž potvrzen marockou celnísprávou, která vydala osvědčení o preferenčním původu (EUR.1) pro vývoz textilií ze skleněných vláken společností PGTEX do EU podle článku 17 protokolu č. 4 dohody o přidružení mezi EU a Marokem.

(27)

Komise odmítla tvrzení, že zpracování dovezených pramenců skleněných vláken do textilií ze skleněných vláken v Maroku nelze považovat za montáž ani kompletaci. Jak je uvedeno v 16. bodě odůvodnění, při posuzování antisubvenčního případu v souvislosti s čl. 23 odst. 3 základního nařízení lze obdobně použít právní normy obsažené v čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení. V této souvislosti se čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení nevztahuje pouze na montážní operace (několika) součástí konečného výrobku, ale také na kompletaci/přeměnu meziproduktů na dotčený výrobek. To vyplývá zejména z čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení, který stanoví, že „hodnota [dílů] přidaná během montáže nebo kompletace činí více než …“. Kromě toho skutečnost, že marocké celní orgány vydaly společnosti PGTEX Morocco SARL osvědčení EUR.1 potvrzující jejich preferenční původ podle dohody o přidružení, není relevantní, neboť použitelným právním základem pro toto šetření zaměřené proti obcházení předpisů je základní nařízení, zejména jeho článek 23 (12).

(28)

Po poskytnutí informací dále marocké orgány s podporou společností PGTEX Morocco SARL tvrdily, že šetření obcházení není povoleno podle článku 24 dohody o přidružení mezi EU a Marokem, neboť tento článek umožňuje uložení antidumpingových opatření na marocké výrobky pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu.

(29)

Komise toto tvrzení zamítla, neboť článek 24 dohody o přidružení mezi EU a Marokem nebrání žádnému šetření obcházení, a to i s ohledem na skutečnost, že tento článek rovněž odkazuje na související vnitřní právní předpisy. Když Maroko a EU v roce 2000 ratifikovaly dohodu o přidružení, příslušné základní nařízení již obsahovalo ustanovení proti obcházení.

(30)

A konečně, marocké orgány, jakož i společnost PGTEX Morocco SARL tvrdily, že šetření Komise proti obcházení opatření nebylo povoleno podle pravidel WTO, zejména podle článku VI dohody GATT a Dohody o provádění článku VI.

(31)

Komise toto tvrzení zamítla a odkázala na 18. bod odůvodnění preambule základního nařízení (13), který stanoví přístup Komise v tomto ohledu. Na tomto základě, stejně jako v případě řady dalších členů WTO, obsahují právní předpisy Unie ustanovení pro boj proti praktikám obcházení.

(32)

V souladu s čl. 23 odst. 3 základního nařízení byla existence obcházení posouzena prostřednictvím postupné analýzy, jejímž účelem bylo zjistit:

(33)

V čl. 23 odst. 3 druhém pododstavci základního nařízení nejsou konkrétně uvedeny montážní operace jako praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce, které představují obcházení. Nicméně čl. 23 odst. 3 druhý pododstavec základního nařízení výslovně používá výraz „mimo jiné“, což znamená, že obsahuje nevyčerpávající seznam možných praktik obcházení. V důsledku toho se vztahuje i na jiné praktiky obcházení, které nejsou v daném článku výslovně uvedeny, například montážní operace. Vzhledem k tomu, že důkazy poskytnuté žadatelem v žádosti poukazovaly na montážní operace v Maroku, Komise rovněž analyzovala, zda byla obdobně splněna kritéria stanovená v čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení, zejména:

(34)

Po poskytnutí informací skupina PGTEX tvrdila, že neexistuje žádný základ pro „obdobné“ použití normy uvedené v čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení k posouzení, zda došlo k obcházení ve smyslu čl. 23 odst. 3 základního nařízení. Tvrdila zejména, že pokud by normotvůrce zamýšlel, aby se praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce uvedené v čl. 23 odst. 3 prvním pododstavci základního nařízení vztahovaly na montážní operace, výslovně by to uvedl, jak to učinil v čl. 13 odst. 1 základního antidumpingového nařízení. Kromě toho, pokud jde o cíl pravidel, jejichž součástí je čl. 23 odst. 3 základního nařízení, jeho snahou je, aby se „vyrovnala subvence, která byla přímo nebo nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu, vývoz nebo přepravu jakéhokoli výrobku, jehož propuštění do volného oběhu v Unii působí újmu“ (14). Ustanovení čl. 2 písm. a) základního nařízení jasně stanoví, že výrobek se považuje za subvencovaný pouze tehdy, pokud subvenci poskytla „vláda země původu dováženého výrobku nebo vláda země jednající jako prostředník, z níž se výrobek vyváží do Unie“. V tomto ohledu se skupina PGTEX domnívala, že Maroko je zemí původu i vývozu.

(35)

Komise toto tvrzení zamítla. Jak již bylo uvedeno v 16. bodě odůvodnění, Komise uznala, že v čl. 23 odst. 3 druhém pododstavci základního nařízení nejsou konkrétně uvedeny montážní operace jako praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce, které představují obcházení, ale výslovně se používá výraz „mimo jiné“. Bez jakéhokoli výslovného omezení by se čl. 23 odst. 3 základního nařízení měl vztahovat na jiné praktiky obcházení, které nejsou v daném článku výslovně uvedeny, například montážní operace. V opačném případě by vyrovnávací cla mohla být snadno obcházena.

(36)

Žádost o osvobození v souladu s čl. 23 odst. 6 základního nařízení podala pouze společnost PGTEX Morocco SARL. Společnost PGTEX Morocco SARL patří do čínské skupiny PGTEX a sídlí v zóně volného obchodu v marockém Tangeru.

(37)

Odpovědi na dotazník rovněž poskytly její dvě čínské společnosti ve spojení, a to Chongqing Polycomp International Corporation (dále jen „CPIC“) a PGTEX China Co., Ltd (dále jen „PGTEX China“). PGTEX Morocco SARL je dceřiná společnost ve 100 % vlastnictví společnosti PGTEX China, na kterou se vztahuje vyrovnávací clo ve výši 17 % uložené nařízením (EU) 2020/776.

(38)

Bylo zjištěno, že odpovědi společnosti PGTEX Morocco SARL a jejích dvou čínských společností ve spojení (dále jen „skupina PGTEX“) na dotazník, včetně odpovědi na písemné upozornění na nedostatky, jsou nedostatečné, a to z těchto důvodů:

(39)

Komise proto v souladu s čl. 28 odst. 4 základního nařízení informovala dne 5. října 2021 skupinu PGTEX o skutečnosti, že nevyčerpávající seznam skutečností popsaných v předchozím bodě odůvodnění by mohl vést k použití článku 28 základního nařízení a k použití dostupných údajů. Vyzvala rovněž skupinu PGTEX, aby se vyjádřila k možnému použití článku 28 základního nařízení.

(40)

Dne 12. října 2021 skupina PGTEX prohlásila, že použití dostupných údajů není v tomto případě právně opodstatněné z těchto důvodů:

(41)

Komise analyzovala informace a dokumenty, které skupina PGTEX předložila v dopise ze dne 12. října 2021. Dospěla k závěru, že k většině skutečností uvedených v dopise ze dne 5. října 2021 nebyly poskytnuty uspokojivé odpovědi ani přesvědčivá podpůrná dokumentace.

(42)

Komise proto byla toho názoru, že informace poskytnuté skupinou PGTEX jsou částečně neúplné a vzájemně si odporující, a proto se na ně Komise nemohla plně spolehnout. Nicméně údaje předložené skupinou PGTEX nebyly zcela ignorovány a Komise použila údaje o prodeji i nákladech předložené skupinou PGTEX jako výchozí bod své analýzy.

(43)

V souladu s čl. 28 odst. 1 první větou a čl. 28 odst. 5 základního nařízení byly informace poskytnuté skupinou PGTEX doplněny o údaje získané z databází, například Global Trade Atlas (GTA) (15) a Eurostat, jak je podrobněji uvedeno v oddíle 2.3 níže. Údaje o dovozu byly získány z Eurostatu a pro stanovení objemu vývozu pramenců skleněných vláken z ČLR a Egypta do Maroka byla použita databáze Global Trade Atlas.

(44)

A konečně, vzhledem k rozšíření onemocnění COVID-19 a opatřením omezujícím volný pohyb osob, která zavedly různé členské státy i různé třetí země, nemohla Komise provést inspekce na místě podle článku 26 základního nařízení v prostorách spolupracujících právnických osob. Komise zvážila informace předložené skupinou PGTEX, například odpovědi na dotazníky a odpovědi na písemná upozornění na nedostatky, v souladu s oznámením ze dne 16. března 2020 o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (16). S ohledem na záležitosti uvedené v předchozích bodech odůvodnění nebyla dálková křížová kontrola informací považována za nutnou.

(45)

Po poskytnutí informací skupina PGTEX zopakovala své tvrzení, že použití dostupných údajů bylo zjevně nepodložené a neodůvodněné s ohledem na informace poskytnuté skupinou PGTEX. Kromě toho skupina PGTEX požádala o slyšení u Komise dne 10. ledna 2022 a následné slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních dne 12. ledna 2022 ohledně použití dostupných údajů podle článku 28 základního nařízení.

(46)

Na slyšení konaném dne 12. ledna 2022 poskytla Komise další vysvětlení týkající se jejího zjištění, že odpověď na dopis na základě článku 28 nerozptýlila obavy Komise. Jak je vysvětleno ve 42. bodě odůvodnění, Komise trvala na svém stanovisku, že se nemohla plně spolehnout na informace poskytnuté skupinou PGTEX. Kromě toho úředník pro slyšení v obchodních řízeních uvedl na slyšení dne 12. ledna 2022, že Komise dodržela práva skupiny PGTEX na obhajobu.

(47)

Tabulka 1 níže ukazuje vývoj dovozu textilií ze skleněných vláken z Číny, Egypta a Maroka v letech 2019 až 2020. Vzhledem k tomu, že kódy TARIC byly vytvořeny až dne 21. února 2019, Komise extrapolovala údaje za období od 1. ledna 2019 do 20. února 2019, aby mohla použít přesně stejné období (12 měsíců) pro rok 2019 i rok 2020.

Tabulka 1

Dovoz textilií ze skleněných vláken za roky 2019 a 2020 (v tunách)

(48)

Tabulka 1 ukazuje, že dovoz textilií ze skleněných vláken z Maroka vzrostl z 277 tun v roce 2019 na 2 809 tun v roce 2020. Významný nárůst v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 se časově shodoval se zahájením výroby společnosti PGTEX Morocco SARL. Ačkoli byla společnost oficiálně založena dne 2. října 2019, ve svém formuláři žádosti o osvobození tvrdila, že zahájila výrobu a prodej na vývoz až od dubna 2020. V tomto ohledu údaje o dovozu ukázaly, že průměrný měsíční dovoz za období duben až prosinec 2020 byl přibližně patnáctkrát vyšší než průměrný měsíční dovoz od ledna 2019 do března 2020.

(49)

Komise rovněž uvedla, že vykázaný prodej společnosti PGTEX Morocco SARL na vývoz byl vyšší než celkový dovoz z Maroka do Unie. Vzhledem k tomu, že společnost PGTEX Morocco SARL byla jedinou marockou společností, která s Komisí v tomto šetření spolupracovala, a vzhledem k nevýznamnému objemu vývozu textilií ze skleněných vláken z Maroka do Unie před jejím založením, považovala Komise za přiměřené dospět k závěru, že společnost PGTEX Morocco SARL byla jediným výrobcem v Maroku, který během sledovaného období vyvážel textilie ze skleněných vláken do Unie.

(50)

Jak je uvedeno v tabulce 1, dovoz textilií ze skleněných vláken z Číny vzrostl z 13 720 tun v roce 2019 na 19 315 tun v roce 2020, zatímco dovoz textilií ze skleněných vláken z Egypta vzrostl ze 146 tun v roce 2019 na 4 302 tun v roce 2020. Jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění, průměrný měsíční objem dovozu společnosti PGTEX Morocco SARL se od dubna 2020 ve srovnání s předchozími obdobími značně zvýšil.

(51)

Tabulka 2 níže ukazuje vývoj dovozu pramenců skleněných vláken z Číny a Egypta do Maroka na základě marockých dovozních statistik z databáze GTA v letech 2019 až 2020.

Tabulka 2

Dovoz pramenců skleněných vláken z Egypta a Číny Marokem za roky 2019 a 2020 (v tunách)

(52)

Hlavním vstupním materiálem pro výrobu textilií ze skleněných vláken jsou pramence skleněných vláken. Tento vstupní materiál je poté dále zpracován za účelem výroby textilií ze skleněných vláken. Z důkazů, které měla Komise k dispozici, vyplynulo, že textilie ze skleněných vláken vyvážené do Unie z Maroka byly vyrobeny zejména z pramenců skleněných vláken.

(53)

Tabulka 2 ukazuje, že dovoz pramenců skleněných vláken z Číny do Maroka výrazně vzrostl, a to z 2 378 tun v roce 2019 na 7 839 tun v roce 2020. Dovoz pramenců skleněných vláken z Egypta do Maroka se rovněž zvýšil z 1 297 tun v roce 2019 na 3 687 tun v roce 2020. Dovoz z Číny i Egypta představuje přibližně 90 % celkového marockého dovozu pramenců skleněných vláken v roce 2019 i v roce 2020.

(54)

Společnost PGTEX Morocco SARL tvrdila, že pramence skleněných vláken, které používala k výrobě textilií ze skleněných vláken, byly nakupovány z Číny (z Egypta žádné), zejména od její mateřské společnosti PGTEX China. Tvrdila rovněž, že tyto pramence dovážela pod kódem HS 7019 12. Dovoz pod tímto kódem vykazoval nejvýznamnější nárůst dovozu z Číny do Maroka.

(55)

Významný nárůst objemu dovozu pramenců skleněných vláken z Číny a z Egypta do Maroka naznačil rostoucí poptávku po tomto vstupním materiálu v Maroku, což mohlo být alespoň částečně vysvětleno nárůstem výroby textilií ze skleněných vláken v Maroku a jejich vývozu z Maroka během sledovaného období. Potvrdily to i informace poskytnuté společností PGTEX Morocco SARL.

(56)

Vzhledem k tomu, že společnost PGTEX Morocco SARL, zjevně jediný vývozce textilií ze skleněných vláken do Unie (viz 49. bod odůvodnění), nakupovala všechny pramence skleněných vláken z Číny, Komise nenašla žádné důkazy o tom, že pramence skleněných vláken z Egypta byly použity společností PGTEX Morocco SARL ani jakýmkoli jiným výrobcem textilií ze skleněných vláken v Maroku pro vývoz do Unie. Z tohoto hlediska se dovoz pramenců skleněných vláken z Číny začal zvyšovat od posledního čtvrtletí roku 2019, což bylo čtvrtletí, ve kterém byla založena společnost PGTEX Morocco SARL. Průměrné měsíční objemy dovozu pramenců skleněných vláken z Číny v posledním čtvrtletí roku 2019 byly podstatně vyšší než průměrné měsíční objemy dovozu v předchozích obdobích. Průměrný měsíční objem dovozu pramenců skleněných vláken v roce 2020 (rok, kdy společnost PGTEX Morocco SARL zahájila výrobu) byl v posledním čtvrtletí roku 2019 také mnohem vyšší ve srovnání s průměrným měsíčním objemem dovozu. Navzdory nárůstu dovozu pramenců skleněných vláken z Egypta do Maroka v roce 2020 Komise nezjistila žádné důkazy o tom, že tento dovoz byl v Maroku použit k dalšímu zpracování na textilie ze skleněných vláken určené k následnému vývozu do Unie. Důkazy, které měla Komise k dispozici, tedy nepodpořily tvrzení, že změna obchodních toků týkajících se Egypta byla způsobena praktikou, jejímž účelem bylo vyhnout se antidumpingovým opatřením na textilie ze skleněných vláken z Egypta.

(57)

Po poskytnutí informací skupina PGTEX a společnost LM Wind Power tvrdily, že nedošlo ke změně obchodních toků. Skupina PGTEX tvrdila, že ke vzniku dovozu textilií ze skleněných vláken z Maroka nedošlo na úkor dovozu textilií ze skleněných vláken z Číny. Naopak, nárůst dovozu textilií ze skleněných vláken z Maroka byl méně významný než paralelní nárůst dovozu textilií ze skleněných vláken z Číny.

(58)

Jak je vysvětleno ve 47. až 56. bodě odůvodnění výše, Komise zaznamenala v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 nárůst vývozu textilií ze skleněných vláken z Maroka do Unie, jakož i významný nárůst dovozu pramenců skleněných vláken z Číny do Maroka. To samo o sobě představuje změnu obchodních toků.

(59)

Kromě toho, ačkoli se celkový vývoz textilií ze skleněných vláken z Číny do Unie skutečně zvýšil, přehledové tabulky poskytnuté společností PGTEX China v rámci tohoto šetření obcházení ukázaly, že objem vývozu společnosti PGTEX China – mateřské společnosti společnosti PGTEX Morocco SARL a jejího jediného dodavatele pramenců skleněných vláken – do Unie byl v roce 2020 více než dvakrát nižší než v roce 2018 a dokonce více než třikrát nižší než v roce 2019.

(60)

Komise proto mohla prokázat změnu obchodních toků a tvrzení zamítla.

(61)

Nárůst vývozu textilií ze skleněných vláken z Maroka do Unie představuje změnu obchodních toků mezi Marokem a Unií ve smyslu čl. 23 odst. 3 základního nařízení spolu s významným nárůstem čínského vývozu pramenců skleněných vláken do Maroka v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019, jak ukazuje tabulka 2. Na druhé straně nebyly nalezeny žádné důkazy o údajném obcházení vyrovnávacích opatření, které se týkají textilií ze skleněných vláken v souvislosti s Egyptem.

(62)

Podle čl. 23 odst. 3 základního nařízení musí být změna obchodních toků způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod.

(63)

Komise připomněla, že mezi tyto praktiky, zpracovatelské postupy nebo práce patří zasílání výrobku, který je předmětem stávajících opatření, prostřednictvím třetích zemí a montážní operace součástí nebo kompletace ve třetí zemi, jak je vysvětleno v 16. bodě odůvodnění.

(64)

Podle podání marockých orgánů uvedených v 15. bodě odůvodnění byl první kontakt se skupinou PGTEX ohledně zřízení závodu v Maroku uskutečněn dne 20. března 2019, tedy měsíc po zahájení původního antidumpingového šetření (17) a dva měsíce před zahájením původního antisubvenčního šetření (18). Společnost PGTEX Morocco SARL byla zřízena dne 2. října 2019, tedy přibližně pět měsíců po zahájení antisubvenčního šetření. Tato časová shoda naznačuje, že důvodem založení společnosti PGTEX Morocco SARL bylo možné uložení cel.

(65)

Na základě předloženého seznamu prodejů společnosti PGTEX Morocco SARL během roku 2020 směřoval veškerý prodej na vývoz společnosti PGTEX Morocco SARL na trh Unie, zatímco na domácím trhu byla v roce 2020 prodána pouze malá část její výroby. Kromě toho byl veškerý její prodej na vývoz v roce 2020 pro odběratele v Unii, kterým v minulosti dodávala společnost PGTEX China. Tato skutečnost opět naznačovala, že důvodem pro založení společnosti PGTEX Morocco SARL bylo možné uložení cel. Výslovně to potvrdila výroční zpráva společnosti PGTEX China za rok 2019 (viz 17. bod odůvodnění).

(66)

Po poskytnutí informací skupina PGTEX tvrdila, že pro založení společnosti PGTEX Morocco SARL existuje dostatečné opodstatnění a hospodářský důvod. Tvrdila, že zřízení marockého závodu bylo výsledkem zdlouhavého procesu, který zahrnoval studie proveditelnosti, žádosti o získání nezbytných povolení od čínské a marocké vlády a obdržení těchto povolení.

(67)

Komise uvedla, že z dokumentace, kterou skupina PGTEX předložila dne 15. října 2021, vyplývá, že skupina již dlouho před zahájením šetření posuzovala, ve které zemi má založit společnost. Byly zvažovány různé potenciální země, včetně Maroka. Skutečností však zůstává, že společnost PGTEX Morocco SARL byla s konečnou platností založena dne 2. října 2019, tedy přibližně sedm měsíců po zahájení původního antidumpingového šetření. Tato časová shoda naznačovala, že důvodem pro založení společnosti PGTEX Morocco SARL bylo antidumpingové šetření. Tato skutečnost byla také potvrzena prohlášením marockých orgánů, v němž se uvádí, že k jejich kontaktům se společností PGTEX za účelem zřízení závodu došlo dne 20. března 2019, což bylo bezprostředně po zahájení původního šetření (19). Prokázalo se tak, že k formálním kontaktům s marockými orgány za účelem založení společnosti v Maroku došlo v březnu 2019, tedy těsně po zahájení původního antidumpingového šetření.

(68)

Po poskytnutí informací tvrdila společnost LM Wind Power, že společnost PGTEX zřídila svůj marocký závod, aby sloužil marockému a blízkovýchodnímu trhu, a má proto jiný hospodářský důvod pro své zřízení, než vyhýbání se placení cla.

(69)

Komise toto tvrzení zamítla. Komise odkázala na důkazy prokazující, že neexistuje jiný hospodářský důvod kromě cel (viz v této souvislosti výroční zpráva společnosti PGTEX China za rok 2019, jak je uvedeno v 17. bodě odůvodnění). Navíc argument společnosti LM Wind Power, že společnost PGTEX Morocco SARL byla zřízena pro potřeby marockého a blízkovýchodního trhu, nebyl podložen důkazy. V tomto ohledu, jak je vysvětleno v 65. bodě odůvodnění, veškerý prodej společnosti PGTEX Morocco SARL na vývoz byl uskutečněn do Unie a pouze malá část její výroby byla prodána na domácím trhu v Maroku.

(70)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti šetření neodhalilo dostatečné opodstatnění ani hospodářský důvod pro zřízení závodu na výrobu textilií ze skleněných vláken v Maroku, kromě toho, že bylo možné vyhnout se placení platných cel.

(71)

Pokud jde o montáž, čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení (20) vyžaduje, aby montážní operace začala nebo byla značně rozšířena po zahájení antidumpingového šetření nebo těsně před jeho zahájením a použité díly pocházely ze země, na niž se vztahují antidumpingová opatření. Jak je uvedeno v 33. bodě odůvodnění, při posuzování antisubvenčního případu v souvislosti s čl. 23 odst. 3 základního nařízení lze obdobně použít právní normy obsažené v čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení.

(72)

Původní antisubvenční šetření bylo zahájeno v květnu 2019 a konečná vyrovnávací cla byla uložena v červnu 2020 (viz 1. bod odůvodnění). Společnost PGTEX Morocco SARL byla oficiálně založena dne 2. října 2019 a podle formuláře žádosti o osvobození zahájila výrobu od dubna 2020. Tato skutečnost se shoduje se změnou obchodních toků popsanou v oddíle 2.3.

(73)

Společnost PGTEX Morocco SARL předložila seznam prodejů, z něhož vyplývá, že veškerý její prodej na vývoz vlastních textilií ze skleněných vláken směřoval během sledovaného období do Unie. Kromě toho 100 % jejího hlavního vstupního materiálu (zejména pramence skleněných vláken) bylo zakoupeno od její mateřské společnosti ve spojení v Číně. Nenakupovala žádné pramence skleněných vláken z Egypta.

(74)

Komise proto dospěla k závěru, že montáž začala od zahájení původního antisubvenčního šetření, jak požaduje čl. 13 odst. 2 písm. a) základního antidumpingového nařízení, zatímco dotčené díly pocházejí převážně z Číny, jedné ze dvou zemí, na něž se vztahují původní antisubvenční opatření.

(75)

Pokud jde o montážní operace, v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení se uvádí, že další podmínkou pro stanovení obcházení je, že díly (v tomto případě čínského původu) tvoří 60 % nebo více celkové hodnoty součástí montovaného výrobku a že přidaná hodnota součástí přidaných během montáže nebo kompletace je nižší než 25 % výrobních nákladů. Při posuzování antisubvenčního případu v souvislosti s čl. 23 odst. 3 základního nařízení lze obdobně použít právní normy obsažené v čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení.

(76)

Hlavní surovinou pro výrobu textilií ze skleněných vláken jsou pramence skleněných vláken. Společnost PGTEX Morocco SARL nakupovala 100 % pramenců skleněných vláken, které používá, od své mateřské společnosti ve spojení v Číně. Během zpracovatelského postupu šití a pletení, který je v Maroku kompletován, byly tyto pramence skleněných vláken přeměněny na textilie ze skleněných vláken. Podle informací předložených společností PGTEX Morocco SARL představují pramence skleněných vláken téměř 100 % celkové hodnoty součástí montovaného/kompletovaného výrobku ve smyslu čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení.

(77)

Komise proto dospěla k závěru, že zpracovatelský postup probíhající v Maroku je kompletací (montážní operací) a že 60 % kritérium stanovené v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení – použité analogicky s ohledem na znění čl. 23 odst. 3 základního nařízení, jak je vysvětleno ve 33. bodě odůvodnění – bylo splněno.

(78)

Po poskytnutí informací skupina PGTEX a společnost LM Wind Power zopakovaly své tvrzení, že výroba textilií ze skleněných vláken z dovážených pramenců skleněných vláken jako hlavní suroviny nepředstavuje „montáž součástí při montážní operaci“ ve smyslu čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení. V této souvislosti tvrdily, že pramence skleněných vláken nejsou „součástmi“ textilií ze skleněných vláken, ale spíše „zbožím, které je předmětem procesu při výrobě jiného zboží“, a že pramence skleněných vláken nejsou „montovány“ do textilií ze skleněných vláken, ale jsou zpracovávány na textilie ze skleněných vláken tkaním a prošíváním různých typů pramenců skleněných vláken, jakož i jiných materiálů za použití složitých strojů.

(79)

Komise tato tvrzení zamítla. Praktiku popsanou v 76. bodě odůvodnění lze charakterizovat jako kompletaci, která spadá pod pojem montážních operací podle článku 13 základního nařízení, jak je vysvětleno v 33. bodě odůvodnění výše.

(80)

Společnost PGTEX Morocco SARL tvrdila, že její přidaná hodnota bude vyšší než prahová hodnota 25 %. Dvěma hlavními nákladovými položkami při výpočtu přidané hodnoty byly odpisové náklady a náklady na pronájem, které byly součástí finančních údajů za sledované období, které poskytla společnost PGTEX Morocco SARL ve formuláři žádosti o osvobození.

(81)

Pokud jde o odpisové náklady, společnost PGTEX Morocco SARL tvrdila, že ve svých prostorách měla nainstalováno méně než deset strojů na textilie ze skleněných vláken (21) a že každý z těchto strojů na textilie ze skleněných vláken fungoval 300 z 360 dnů v roce 2020. Výši odpisů za sledované období vypočítala na základě těchto tří skutečností:

(82)

Komise s tímto způsobem výpočtu odpisových nákladů v rámci výpočtu přidané hodnoty ve smyslu článku 13 základního antidumpingového nařízení nesouhlasila. Zejména použití 300 dnů jako prvku pro výpočet výše odpisů může být podle mezinárodních účetních standardů přijatelné, ale z různých důvodů vedlo k nadhodnocení vypočtené výše odpisů v rámci výpočtu přidané hodnoty společností PGTEX Morocco SARL. Za prvé, jak uvedla společnost PGTEX Morocco SARL ve svém formuláři žádosti o osvobození, využití kapacity (skutečná výroba v kg dělená skutečnou výrobní kapacitou v kg) strojů na textilie ze skleněných vláken bylo v roce 2020 nízké (23). Vzhledem k nízkému využití výrobní kapacity bylo zjištěno, že vykázané odpisové náklady byly nadhodnoceny. Za druhé, čtyři stroje na textilie ze skleněných vláken byly ze Šanghaje do Tangeru odeslány až v listopadu 2019 a nemohly fungovat po dobu 300 dnů v roce 2020, a to s ohledem na dobu přepravy mezi Šanghají a Tangerem, jakož i na dobu potřebnou pro vykládku, instalaci a vyzkoušení každého z těchto čtyř strojů na textilie ze skleněných vláken. Za třetí, společnost PGTEX Morocco SARL ve svém formuláři žádosti o osvobození tvrdila, že výroba začala až v dubnu 2020. Pokud by tomu tak bylo, celková doba provozu každého z instalovaných strojů na textilie ze skleněných vláken mohla být maximálně 270 dnů (od dubna 2020 do prosince 2020), přičemž zde ani není zohledněna doba, kdy nebyly v provozu v důsledku odstavení kvůli požadované údržbě, dnům volna a dovolené. Komise proto dospěla k závěru, že odpisové náklady, které je třeba zohlednit při výpočtu nákladů na přidanou hodnotu, by měly být výrazně nižší než odpisové náklady vypočítané společností PGTEX Morocco SARL.

(83)

Po poskytnutí informací skupina PGTEX tvrdila, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení a při provádění výpočtů týkajících se přidané hodnoty jednala v rozporu s čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení. V této souvislosti by podle skupiny PGTEX mělo být zváženo úplné odepsání, neboť tyto náklady byly v roce 2020 skutečně vynaloženy na výrobu textilií ze skleněných vláken.

(84)

Komise toto tvrzení zamítla z následujících důvodů:

(85)

Po poskytnutí informací skupina PGTEX navrhla, aby se v rozsahu, v jakém Komise nadále upravovala odpisové náklady na základě využití kapacity (jak uvedla skupina PGTEX v příloze 7.2 svého dopisu ze dne 12. října 2021), použila některá z alternativních tří metodik, které navrhla ve svých připomínkách po poskytnutí informací:

(86)

Komise odmítla použití jedné ze tří alternativ, které skupina PGTEX navrhla, s ohledem na řadu nesrovnalostí, které Komise zjistila v příloze 7.2 dopisu ze dne 12. října 2021, pokud jde o navrhované alternativy:

(87)

Po poskytnutí informací žadatel tvrdil, že náklady na odpisy strojů na textilie ze skleněných vláken by měly být plně vyloučeny z výpočtů přidané hodnoty, neboť tyto stroje nebyly pořízeny od nezávislého dodavatele, ale od mateřské společnosti.

(88)

Komise toto tvrzení zamítla. Odpisové náklady jsou obecně uznávány podle místních a mezinárodních účetních zásad. Zejména účetní zásada „párování“ stanoví, že výdaje by měly být zaznamenány ve stejném období, ve kterém z nich plynou výnosy. To znamená, že pomocí těchto strojů na textilie ze skleněných vláken lze prodat dokončené textilie ze skleněných vláken a získat příjmy. Odpisy jsou pak části dlouhodobých aktiv (strojů na textilie ze skleněných vláken), které byly považovány za spotřebované v běžném období, a tudíž zaúčtované do nákladů bez ohledu na to, od koho byly stroje zakoupeny. Záměrem těchto nákladů je postupně snižovat účetní hodnotu dlouhodobých aktiv, neboť jejich hodnota je v průběhu času spotřebovávána.

(89)

Po poskytnutí informací žadatel rovněž tvrdil, že pokud Komise z výpočtů přidané hodnoty jednoduše neodstraní plné odpisy strojů PGTEX převedených z jeho společnosti ve spojení v Číně, musí stanovení výše odpisů odrážet skutečnou dobu použitelnosti těchto strojů a souvisejících zařízení. Žadatel poukázal na skutečnost, že není neobvyklé, že takové stroje jsou provozovány déle než 20 let.

(90)

Komise toto tvrzení zamítla, jelikož sám žadatel ve své žádosti odkázal na životnost strojů na textilie ze skleněných vláken v délce přibližně 10 let. Nebyly předloženy žádné důkazy týkající se jeho tvrzení, že není neobvyklé, že stroje na textilie ze skleněných vláken jsou v provozu déle než 20 let.

(91)

Pokud jde o náklady na pronájem, společnost PGTEX Morocco ve své odpovědi ve formuláři žádosti o osvobození neuvedla své nájemní smlouvy, a to navzdory významným nákladům na pronájem, které vynaložila v roce 2020 (26). Ve formuláři žádosti o osvobození informovala Komisi, že všechny své stroje na textilie ze skleněných vláken instalovala v jednom místě (závod – 1. fáze). Nejprve uvedla, že si pronajala pouze tento jeden závod, neboť uvedla, že „má pouze jedno místo výroby“, a to navzdory otázce ve formuláři žádosti o osvobození, aby poskytla adresy všech svých míst výroby. Následně však společnost PGTEX Morocco SARL předložila dvě nájemní smlouvy jako odpověď na písemné upozornění Komise na nedostatky, z nichž vyplývá, že společnost PGTEX Morocco SARL si během sledovaného období pronajala dva samostatné prostory od dvou různých vlastníků nemovitostí. Vzhledem k tomu, že společnost PGTEX Morocco SARL dříve ve svém formuláři žádosti o osvobození tvrdila, že stroje na textilie ze skleněných vláken, které byly v provozu během roku 2020, byly instalovány pouze v jednom z těchto dvou pronajatých závodů, měly být částky nájemného vzniklé v roce 2020 za druhý závod (závod – 2. fáze) vyloučeny z nákladů na pronájem a nákladů na přidanou hodnotu. Kromě toho vzhledem k nízkému využití kapacity nemohla Komise ve svém výpočtu nákladů na přidanou hodnotu akceptovat ani celkové náklady na pronájem závodu – 1. fáze, neboť nebyl plně využit vzhledem ke skutečnosti, že stroje na textilie ze skleněných vláken v prvním čtvrtletí roku 2020 nevyráběly a v ostatních čtvrtletích roku 2020 nedosáhly plné kapacity. Celkové náklady na nájemné, jak byly vykázány, Komise z výše uvedených důvodů nepřijala.

(92)

Po poskytnutí informací skupina PGTEX tvrdila, že se Komise dopustila zjevně nesprávného posouzení a jednala v rozporu s čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení, jelikož nezohlednila celkové náklady na pronájem.

(93)

Komise toto tvrzení zamítla na základě následujících prohlášení, která v průběhu šetření učinila skupina PGTEX. Za prvé, skupina PGTEX ve své odpovědi na písemné upozornění na nedostatky (27) odkázala pouze na závod – 1. fázi pro svou výrobu, skladování surovin a hotových výrobků a správní oblast. Za druhé, skupina PGTEX ve své odpovědi na písemné upozornění na nedostatky (28) uvedla, že její stroje na textilie ze skleněných vláken, které byly v provozu v roce 2020, byly všechny umístěny v závodě – 1. fázi. Komise proto odvodila, že žádný z těchto strojů, které byly v provozu v roce 2020, se nenacházel v závodě – 2. fázi. Tato skutečnost byla potvrzena i dalšími prohlášeními skupiny PGTEX v její odpovědi na nedostatky (29).

(94)

Úpravou vykázaných odpisových nákladů a nákladů na pronájem a s ohledem na výše vysvětlené skutečnosti bylo zjištěno, že takto stanovená průměrná přidaná hodnota ve sledovaném období je pod prahovou hodnotou 25 % stanovenou v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení. Bylo zjištěno, že byly nadhodnoceny i některé další nákladové položky, ale nebyly upraveny, neboť takové úpravy by pouze vedly k ještě nižšímu procentnímu podílu přidané hodnoty. Komise proto dospěla k závěru, že přidaná hodnota součástí během montážní operace nebo kompletace byla nižší než 25 % výrobních nákladů, jak vyžaduje čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení, aby tyto operace představovaly obcházení.

(95)

Proto byl učiněn závěr, že druhé kritérium stanovené v čl. 13 odst. 2 písm. b) základního antidumpingového nařízení, použité analogicky s ohledem na znění čl. 23 odst. 3 základního nařízení, bylo rovněž splněno.

(96)

Komise v souladu s čl. 23 odst. 3 základního nařízení zkoumala, zda dovoz výrobku, který je předmětem šetření, narušil nápravné účinky aktuálně platných opatření z hlediska množství a cen.

(97)

Pokud jde o množství, pak byl nárůst dovozu textilií ze skleněných vláken z Maroka významný, jak je vysvětleno ve 48. bodě odůvodnění výše. Dovoz z Maroka v roce 2020 byl již desetkrát vyšší, přičemž vzrostl z pouhých 277 tun v roce 2019 na 2 809 tun v roce 2020. Zároveň žadatel odhadl spotřebu v Unii za rok 2020 v rozmezí od 135 000 do 140 000 tun. Podíl dovozu z Maroka na trhu jako takový představoval více než 2 %.

(98)

Pokud jde o ceny, Komise porovnala průměrnou cenu nepůsobící újmu stanovenou v původním antisubvenčním šetření s váženými průměrnými vývozními cenami CIF stanovenými na základě informací poskytnutých společností PGTEX Morocco SARL, které byly řádně upraveny tak, aby zahrnovaly náklady po celním odbavení. Toto cenové srovnání ukázalo, že dovoz společnosti PGTEX Morocco SARL se prodával pod cenami v Unii o více než 10 %.

(99)

Komise dospěla k závěru, že stávající opatření byla z hlediska množství a cen narušena dovozem z Maroka, který je předmětem tohoto šetření.

(100)

Po poskytnutí informací skupina PGTEX tvrdila, že výpočet ceny nepůsobící újmu provedený Komisí odrážel pouze situaci v roce 2018. Neposkytla však žádné důkazy o tom, že cena nepůsobící újmu, kterou Komise použila, nebyla přesná a/nebo se od roku 2018 snížila. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(101)

V souladu s čl. 23 odst. 3 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda dovážený obdobný výrobek a/nebo jeho části stále využívají subvence.

(102)

Jak je stanoveno v prováděcím nařízení Komise (EU) 2020/776, bylo zjištěno, že čínští vyvážející výrobci těží z řady subvenčních režimů ze strany vlády ČLR, jakož i regionálních a místních orgánů v Číně. V tomto ohledu bylo zjištěno, že i společnosti PGTEX China a CPIC využívají řadu subvenčních režimů, například preferenční úroky z úvěrů, grantové programy a daňová zvýhodnění.

(103)

V tomto šetření se neobjevily žádné nové informace, které by zpochybnily závěr původního šetření subvencí, že tyto subvenční režimy již nejsou platné.

(104)

Společnost PGTEX China je mateřskou společností společnosti PGTEX Morocco SARL, přičemž tato společnost nakupovala 100 % pramenců skleněných vláken, které používala, od své mateřské společnosti ve spojení PGTEX China, která je zase nakupovala od společnosti CPIC, výrobce těchto pramenců skleněných vláken.

(105)

Z právního hlediska lze předpokládat přenášení subvencí mezi spřízněnými stranami (30), zejména pokud navazující společnost ve spojení montovala a vyvážela konečný výrobek do Unie. Vzhledem k tomu, že společnosti PGTEX China a PGTEX Morocco SARL vyrábějí a vyvážejí textilie ze skleněných vláken a používají pramence skleněných vláken vyráběné společností CPIC, měla by výše napadnutelných subvencí, které jim byly poskytnuty, zohlednit skutečnost, že z důvodu jejich vztahu mohou tyto výhody přenést na dotčený výrobek vyvážený do Unie tak, jak považují za vhodné.

(106)

Komise proto vyvodila závěr, že dovážený obdobný výrobek a/nebo jeho části stále využívají subvence.

(107)

Po poskytnutí informací skupina PGTEX tvrdila, že neexistují žádné důkazy o tom, že dovoz textilií ze skleněných vláken z Maroka stále těží ze subvencí poskytovaných čínským výrobcům textilií ze skleněných vláken, a to z následujících důvodů. Za prvé, původní antisubvenční šetření (viz 1. bod odůvodnění) se netýkalo subvencování pramenců skleněných vláken a příze, ale týkalo se pouze subvencování textilií ze skleněných vláken, což je jiný výrobek. Za druhé, na montážní operace se základní nařízení nevztahuje, neboť nemohou vést k subvenci, kterou poskytuje země původu nebo země vývozu ve prospěch výrobku, který je údajně obcházen. Za třetí, nákupy společnosti PGTEX Morocco od společnosti PGTEX China a nákupy společnosti PGTEX China od společnosti CPIC byly za obvyklých tržních podmínek. V tomto ohledu skupina PGTEX tvrdila, že společnost PGTEX China často platí vyšší cenu než ostatní odběratelé společnosti CPIC. V důsledku toho společnost CPIC nepřenesla žádné výhody ze subvencí na společnost PGTEX China a následně na společnost PGTEX Morocco.

(108)

Komise tato tvrzení zamítla z následujících důvodů. Za prvé, i kdyby se původní antisubvenční šetření týkalo v první řadě subvencování textilií ze skleněných vláken, skupina PGTEX během tohoto šetření plně spolupracovala. V tomto ohledu původní antisubvenční šetření ukázalo, že jak společnost CPIC, tak společnost PGTEX China, které jsou ve spojení se společností PGTEX Morocco SARL, obdržely subvence od čínské vlády. Za druhé, jak již bylo uvedeno v 33. bodě odůvodnění, čl. 23 odst. 3 základního nařízení se vztahuje i na jiné praktiky obcházení, které nejsou v uvedeném článku výslovně uvedeny, například montážní operace. Za třetí, jak je vysvětleno ve 105. bodě odůvodnění, lze právně předpokládat přenášení subvencí mezi spřízněnými stranami, zejména pokud navazující společnost ve spojení montovala a vyvážela konečný výrobek do Unie. K přenesení na společnosti ve spojení může navíc docházet mnoha způsoby (například účtováním určitých poplatků za správu) a nemusí se nutně omezovat na úroveň cen vstupního materiálu účtovaných zákazníkům. Srovnání cen pramenců skleněných vláken a příze na základě odpovědi na dotazník každopádně ukázalo, že společnost PGTEX China účtovala během období šetření společnosti PGTEX Morocco SARL nižší ceny než ostatním odběratelům.

(109)

Na základě výše uvedených zjištění dospěla Komise k závěru, že konečná vyrovnávací opatření uložená na dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z ČLR byla obcházena dovozem výrobku, který je předmětem šetření, zasílaného z Maroka společností PGTEX Morocco SARL. Vzhledem k tomu, že vykázaný prodej společnosti PGTEX Morocco SARL na vývoz byl vyšší než celkový dovoz z Maroka do Unie a žádná jiná společnost v Maroku nepožádala o osvobození, měla Komise za to, že na společnost PGTEX připadá veškerý vývoz textilií ze skleněných vláken z Maroka do Unie. Dospěla proto k závěru, že zjištění ohledně praktik obcházení v souvislosti se společností PGTEX Morocco SARL by měly být rozšířeny na celou zemi.

(110)

Nebyly zjištěny žádné důkazy o obcházení opatření týkajících se textilií ze skleněných vláken v souvislosti s Egyptem. Jak bylo uvedeno výše, společnost PGTEX Morocco SARL nakupovala všechny pramence skleněných vláken z Číny a žádné z Egypta. Šetření, pokud jde o údajné obcházení u textilií ze skleněných vláken pocházejících z Egypta, bude proto ukončeno.

(111)

Proto by v souladu s čl. 23 odst. 1 základního nařízení měla být platná antisubvenční opatření na dovoz textilií ze skleněných vláken pocházejících z Číny rozšířena na dovoz výrobku, který je předmětem šetření.

(112)

Podle čl. 23 odst. 2 základního nařízení by opatřením, které má být rozšířeno, mělo být opatření stanovené v čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/776 pro „všechny ostatní společnosti“, což je konečné vyrovnávací clo ve výši 30,7 % použitelné na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením.

(113)

V souladu s čl. 23 odst. 3 a čl. 24 odst. 5 základního nařízení, které stanoví, že by se případná rozšířená opatření měla vztahovat na dovoz, který vstoupil do Unie podle evidence uložené nařízením o zahájení šetření, by měla být z tohoto evidovaného dovozu výrobku, který je předmětem šetření, vybírána cla.

(114)

Společnost PGTEX Morocco SARL byla jedinou marockou společností, která požádala o osvobození od případných rozšířených opatření v souladu s čl. 23 odst. 6 základního nařízení.

(115)

Jak je popsáno výše, bylo zjištěno, že společnost PGTEX Morocco SARL se podílela na praktikách obcházení. Proto nelze podle čl. 23 odst. 6 základního nařízení této společnosti udělit osvobození.

(116)

Dne 20. prosince 2021 sdělila Komise všem zúčastněným stranám základní skutečnosti a úvahy vedoucí k výše uvedeným závěrům a vyzvala je, aby se k nim vyjádřily.

(117)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 25 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1037,