(EU) 2022/382Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana

(1)

Dne 24. února 2022 zahájily ruské ozbrojené síly na několika místech rozsáhlou invazi na Ukrajinu z Ruské federace, z Běloruska a z ukrajinských oblastí, které nejsou pod kontrolou ukrajinské vlády.

(2)

V důsledku toho nyní rozsáhlé oblasti ukrajinského území představují oblasti ozbrojeného konfliktu, z nichž uprchly a dále utíkají tisíce lidí.

(3)

V reakci na tuto invazi, jež má za cíl narušit evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu, Evropská rada ve svých závěrech ze dne 24. února 2022 co nejdůrazněji odsoudila nevyprovokovanou a neodůvodněnou vojenskou agresi Ruska proti Ukrajině, přičemž zdůraznila hrubé porušení mezinárodního práva a zásad Charty Organizace spojených národů (OSN). Evropská rada požadovala, aby Rusko plně respektovalo územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, což zahrnuje i právo Ukrajiny rozhodovat si o svém osudu. Evropská rada rovněž potvrdila, že ruská vláda je plně zodpovědná za svůj akt agrese, který způsobuje lidské utrpení a ztráty na životech, a že bude za své činy pohnána k odpovědnosti. Ve své solidaritě s Ukrajinou se Evropská rada dohodla na dalších sankcích, vyzvala k pokroku v práci v oblasti pohotovosti a připravenosti na všech úrovních a vyzvala Komisi, aby navrhla krizová opatření.

(4)

Unie projevila rozhodnou podporu Ukrajině a jejím občanům, kteří čelí bezprecedentnímu aktu agrese ze strany Ruské federace, a bude tuto podporu i nadále projevovat. Toto rozhodnutí je součástí reakce Unie na migrační tlak způsobený ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu.

(5)

Konflikt má již pro Unii důsledky, k nimž patří pravděpodobnost, že v průběhu konfliktu bude na jejích východních hranicích panovat značný migrační tlak. K 1. březnu 2022 přicestovalo do Unie z Ukrajiny přes Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko více než 650 000 vysídlených osob. Očekává se, že toto číslo ještě poroste.

(6)

Ukrajina je uvedena na seznamu v příloze II nařízení (EU) 2018/1806 (2) a její státní příslušníci jsou osvobozeni od vízové povinnosti při překračování vnějších hranic členských států pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Podle zkušeností získaných v návaznosti na ruskou nezákonnou anexi Autonomní republiky Krym a města Sevastopolu v roce 2014 a válku na východní Ukrajině lze očekávat, že polovina Ukrajinců přicházejících do Unie, kteří využívají bezvízového cestování za účelem krátkodobého pobytu, se připojí ke svým rodinným příslušníkům nebo budou v Unii hledat zaměstnání, zatímco druhá polovina požádá o mezinárodní ochranu. V závislosti na vývoji konfliktu se dá na základě současných odhadů předpokládat, že se Unie se bude v důsledku tohoto ozbrojeného konfliktu potýkat s velkým počtem vysídlených osob – potenciálně mezi 2,5 a 6,5 milionu, z nichž 1,2 až 3,2 milionu osob bude podle předpokladů žádat o mezinárodní ochranu. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky odhaduje, že v rámci nejhoršího scénáře by z Ukrajiny mohly potenciálně uprchnout až 4 miliony lidí.

(7)

Z uvedených čísel vyplývá, že Unie bude pravděpodobně čelit situaci vyznačující se hromadným přílivem vysídlených osob z Ukrajiny, které se kvůli ruské vojenské agresi nemohou vrátit do země nebo oblasti původu. Vzhledem k rozsahu tohoto přílivu také jednoznačně hrozí, že azylové systémy členských států nebudou schopny zvládnout tyto příchody tak, aby to nepříznivě nedopadalo na jejich účinné fungování a na zájmy dotčených osob a dalších osob žádajících o ochranu.

(8)

OSN vydala naléhavou žádost týkající se potřeb v oblasti ochrany a pomoci na Ukrajině a regionální plán reakce na uprchlickou vlnu pro Ukrajinu, kde je podrobně uveden počet lidí v nouzi a osob, na něž se má pomoc zaměřit.

(9)

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky uvítal podporu, kterou vyjádřilo mnoho členských států aktivaci dočasné ochrany stanovené směrnicí 2001/55/ES, aby bylo možné poskytnout okamžité a dočasné útočiště v Unii, a rozdělení odpovědnosti za osoby prchající z Ukrajiny mezi členské státy.

(10)

V reakci na tuto situaci by mělo být stanoveno, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob ve smyslu směrnice 2001/55/ES, s cílem zavést pro ně dočasnou ochranu.

(11)

Účelem tohoto rozhodnutí je zavést dočasnou ochranu ukrajinských státních příslušníků, kteří pobývali na Ukrajině a kteří byli počínaje dnem 24. února 2022 vysídleni v důsledku vojenské invaze ruských ozbrojených sil, jež v uvedený den začala. Dočasná ochrana by měla být rovněž zavedena pro státní příslušníky třetích zemí jiných než Ukrajina, kteří byli z Ukrajiny vysídleni počínaje dnem 24. února 2022 a kteří před 24. únorem 2022 na Ukrajině požívali postavení uprchlíka či rovnocenné ochrany. Kromě toho je důležité zachovat celistvost rodin a zabránit rozdílnému postavení členů téže rodiny. Je proto nezbytné zavést také dočasnou ochranu pro rodinné příslušníky těchto osob, pokud jejich rodiny již byly na Ukrajině a pobývaly zde v době, kdy nastal hromadný příliv vysídlených osob.

(12)

Je rovněž vhodné zajistit ochranu osob bez státní příslušnosti a státních příslušníků třetích zemí jiných než Ukrajiny, kteří mohou prokázat, že oprávněně pobývali na Ukrajině před 24. únorem 2022 na základě platného povolení k trvalému pobytu vydaného v souladu s ukrajinskými právními předpisy, a kteří se nemohou za bezpečných a trvalých podmínek vrátit do své země nebo oblasti původu. Tato ochrana by měla spočívat buď v uplatnění tohoto rozhodnutí na ně, v jiné přiměřené ochraně podle vnitrostátního práva, o níž rozhodnou jednotlivé členské státy. Osoby, které chtějí této ochrany využít, by měly být schopny splnění těchto kritérií způsobilosti prokázat tím, že příslušným orgánům v dotčeném členském státě předloží relevantní dokumenty. Pokud nejsou schopny dané relevantní dokumenty předložit, měly by je členské státy přesměrovat na příslušný postup.

(13)

V souladu se směrnicí 2001/55/ES mohou členské státy rozšířit dočasnou ochranu na všechny ostatní osoby bez státní příslušnosti nebo státní příslušníky třetích zemí jiných než Ukrajina oprávněně pobývající na Ukrajině, které se nemohou za bezpečných a trvalých podmínek vrátit do své země nebo oblasti původu. Mezi tyto osoby by mohli patřit státní příslušníci třetích zemí, kteří na Ukrajině v době událostí, které vedly k hromadnému přílivu vysídlených osob, krátkodobě studovali nebo pracovali. Těmto osobám by však měl být v každém případě povolen vstup do Unie z humanitárních důvodů, aniž by po nich zejména bylo požadováno platné vízum, dostatečné prostředky na obživu nebo platné cestovní doklady, aby se jim zajistil bezpečný průchod při návratu do jejich země nebo oblasti původu.

(14)

Členské státy mohou dočasnou ochranu rozšířit i na další kategorie vysídlených osob, na něž se toto rozhodnutí nevztahuje, pokud jsou tyto osoby vysídleny ze stejných důvodů a ze stejné země nebo oblasti původu, jak jsou uvedeny v tomto rozhodnutí. V tom případě by členské státy měly tuto skutečnost neprodleně sdělit Radě a Komisi. V této souvislosti by členské státy měly být vybízeny k tomu, aby zvážily rozšíření dočasné ochrany na osoby, které z Ukrajiny uprchly krátce před 24. únorem 2022 v důsledku nárůstu napětí nebo které se těsně před tímto datem ocitly na území Unie (například na dovolené nebo z pracovních důvodů) a v důsledku ozbrojeného konfliktu se na Ukrajinu nemohou vrátit.

(15)

Je třeba poznamenat, že členské státy se v prohlášení dohodly, že nebudou uplatňovat článek 11 směrnice 2001/55/ES.

(16)

Dočasná ochrana je v současné situaci nejvhodnějším nástrojem. Vzhledem k mimořádné a výjimečné povaze situace, včetně vojenské invaze Ruské federace na Ukrajinu a rozsahu hromadného přílivu vysídlených osob, by jim dočasná ochrana měla umožnit požívat v celé Unii harmonizovaných práv, která poskytují přiměřenou úroveň ochrany. Očekává se, že zavedení dočasné ochrany bude prospěšné i pro členské státy, protože práva spojená s dočasnou ochranou omezí potřebu vysídlených osob okamžitě žádat o mezinárodní ochranu, a tím pádem i riziko přetížení jejich azylových systémů, protože se díky tomu formality z důvodu naléhavosti situace sníží na minimum. Kromě toho mají ukrajinští státní příslušníci jakožto cestující bez vízové povinnosti právo volně se pohybovat v rámci Unie poté, co jim byl na její území umožněn vstup na dobu 90 dnů. Na tomto základě si mohou vybrat členský stát, v němž chtějí požívat práv spojených s dočasnou ochranou, a připojit se ke své rodině a přátelům v rámci sítí početných diaspor, které v současnosti existují v celé Unii. To v praxi usnadní, aby bylo úsilí členských států rovnoměrně rozloženo, čímž se sníží tlak na vnitrostátní přijímací systémy. Jakmile členský stát vydá v souladu se směrnicí 2001/55/ES povolení k pobytu, má osoba požívající dočasné ochrany sice právo pohybovat se po dobu 90 dnů během období 180 dnů v rámci celé Unie, ale využití práv vyplývajících z dočasné ochrany by pro ni mělo být možné pouze v členském státě, který povolení k pobytu vydal. Tím by neměla být dotčena možnost členského státu kdykoli se rozhodnout vydat povolení k pobytu osobám požívajícím dočasné ochrany podle tohoto rozhodnutí.

(17)

Toto rozhodnutí je slučitelné s vnitrostátními systémy dočasné ochrany, které lze považovat za provedení směrnice 2001/55/ES, a lze je uplatňovat jako doplněk k nim. Pokud má členský stát vnitrostátní systém, který je příznivější než úprava podle směrnice 2001/55/ES, měl by mít možnost jej nadále uplatňovat, protože v uvedené směrnici se stanoví, že členské státy mohou pro osoby požívající dočasné ochrany stanovit nebo zachovávat příznivější podmínky. Pokud by však vnitrostátní systém byl méně příznivý, měl by členský stát zajistit doplňková práva stanovená ve směrnici 2001/55/ES.

(18)

Směrnice 2001/55/ES řádně zohledňuje odpovědnost členských států za udržování veřejného pořádku a ochranu vnitřní bezpečnosti, protože umožňuje členským státům vyloučit vysídlenou osobu z poskytnutí dočasné ochrany, pokud existují závažné důvody se domnívat, že tato osoba spáchala zločin proti míru, válečný zločin nebo zločin proti lidskosti, jak jsou definovány v mezinárodních dokumentech vypracovaných za účelem přijetí předpisů týkajících se těchto zločinů; spáchala vážný nepolitický zločin mimo území hostitelského členského státu předtím, než na území tohoto státu byla přijata jako osoba požívající dočasné ochrany; nebo je vinna činy proti cílům a zásadám OSN. Směrnice rovněž umožňuje členským státům vyloučit vysídlenou osobu z poskytnutí dočasné ochrany, pokud existuje důvodné podezření, že by tato osoba mohla ohrozit bezpečnost hostitelského členského státu nebo představuje nebezpečí pro společnost hostitelského členského státu.

(19)

Při poskytování dočasné ochrany by členské státy měly zajistit, aby se při zpracování osobních údajů osob požívajících dočasné ochrany dodržovaly požadavky stanovené v acquis Unie v oblasti ochrany osobních údajů, zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (3).

(20)

Toto rozhodnutí by mělo Unii umožnit koordinovat a bedlivě monitorovat kapacitu pro přijetí osob v členských státech, aby mohla být podle potřeby přijata opatření a poskytnuta další pomoc. Směrnice 2001/55/ES vyžaduje, aby členské státy v součinnosti s Komisí za účelem snazšího poskytování dočasné ochrany spolupracovaly a vyměňovaly si informace. To by mělo probíhat prostřednictvím „Platformy solidarity“, v jejímž rámci si členské státy vyměňují informace o svých kapacitách pro přijetí osob a počtu osob požívajících dočasné ochrany na jejich území. Na základě informací oznámených několika členskými státy v kontextu sítě EU pro připravenost na migraci a pro řešení migračních krizí kapacity pro přijetí, nad rámec absorpční kapacity ukrajinské diaspory pobývající v Unii, překračují 310 000 míst. Za účelem této výměny informací by Komise měla převzít koordinační úlohu. V posledních letech byly navíc pro zajištění spolupráce mezi členskými státy zřízeny různé platformy, z nichž je pro správní spolupráci stanovenou ve směrnici 2001/55/ES nejvhodnější síť EU pro připravenost na migraci a pro řešení migračních krizí (v souladu s doporučením Komise (EU) 2020/1366 (4)). Členské státy by měly rovněž přispívat ke společnému situačnímu povědomí Unie sdílením relevantních informací prostřednictvím opařeí pro integrovanou politickou reakci na krize (IPCR) (5). V relevantních případech by měla být konzultována Evropská služba pro vnější činnost. V této souvislosti by členské státy měly rovněž úzce spolupracovat s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

(21)

V souladu se směrnicí 2001/55/ES by dočasná ochrana měla trvat nejprve jeden rok. Pokud není ukončena podle čl. 6 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice, mělo by být její trvání automaticky prodlouženo o období v délce šesti měsíců, avšak nejdéle o jeden rok. Komise bude situaci neustále monitorovat a přezkoumávat. Kdykoli může Radě navrhnout dočasnou ochranu ukončit na základě zjištění, že situace na Ukrajině umožňuje osobám, jimž byla dočasná ochrana poskytnuta, bezpečný a trvalý návrat, nebo navrhnout, aby Rada dočasnou ochranu prodloužila až o jeden rok.

(22)

Pro účely článku 24 směrnice 2001/55/ES se odkaz na Evropský fond pro uprchlíky, zřízený rozhodnutím Rady 2000/596/ES (6), považuje za odkaz na Azylový, migrační a integrační fond zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1147 (7). Veškeré úsilí členských států o splnění povinností vyplývajících z tohoto rozhodnutí bude finančně podporováno z fondů Unie. Finanční prostředky na řešení specifických mimořádných potřeb v členských státech mohou být rovněž mobilizovány z mimořádných mechanismů a mechanismů flexibility v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Kromě toho byl aktivován (8) mechanismus civilní ochrany Unie (9). Prostřednictvím uvedeného mechanismu mohou členské státy požádat o předměty potřebné pro uspokojení potřeb vysídlených osob z Ukrajiny, které se nacházejí na jejich území, a mohou pro poskytování této pomoci využít spolufinancování.

(23)

Od přijetí směrnice 2001/55/ES bylo zřízeno několik agentur Unie nebo byl posílen mandát těch, které byly zřízeny již dříve. V této souvislosti by Komise měla spolupracovat s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Agenturou Evropské unie pro otázky azylu a Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) s cílem situaci neustále monitorovat a přezkoumávat. Kromě toho by Frontex, Agentura Evropské unie pro otázky azylu a Europol měly poskytovat operativní podporu členským státům, které je požádaly o pomoc se zvládnutím situace, a to i pro účely uplatňování tohoto rozhodnutí.

(24)

Toto rozhodnutí dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie.

(25)

Irsko je vázáno směrnicí 2001/55/ES, a proto se účastní přijímání tohoto rozhodnutí.

(26)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto prováděcího rozhodnutí a toto prováděcí rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(27)

S ohledem na naléhavost situace by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,