(EU) 2019/1753Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1753 ze dne 23. října 2019 o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

Publikováno: Úř. věst. L 271, 24.10.2019, s. 1-11 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 23. října 2019 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 13. listopadu 2019 Nabývá účinnosti: 13. listopadu 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 13. května 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1753

ze dne 23. října 2019

o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

(Úř. věst. L 271 24.10.2019, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1143  ze dne 11. dubna 2024 o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty,

  L 1143

1

23.4.2024



▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1753

ze dne 23. října 2019

o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních



Článek 1

Předmět

1.  
Toto nařízení stanoví pravidla a postupy týkající se opatření Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Ženevský akt“).
2.  
Pro účely tohoto nařízení se „zeměpisnými označeními“ rozumí označení původu ve smyslu Ženevského aktu, včetně označení původu ve smyslu nařízení (EU) č. 1151/2012 a (EU) č. 1308/2013, a zeměpisná označení ve smyslu nařízení (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 251/2014 a (EU) 2019/787.

Článek 2

Mezinárodní zápis zeměpisných označení

1.  
Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu a poté pravidelně podává Komise jakožto příslušný orgán ve smyslu článku 3 Ženevského aktu u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“) žádosti o mezinárodní zápis zeměpisných označení chráněných a zapsaných podle práva Unie a vztahujících se k produktům, které pocházejí z Unie, v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 Ženevského aktu.
2.  

Pro účely odstavce 1 mohou členské státy požádat Komisi, aby do mezinárodního rejstříku zapsala zeměpisná označení pocházející z jejich území, která jsou chráněna a zapsána podle práva Unie. Tyto žádosti vycházejí:

a) 

z žádosti fyzické či právnické osoby, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatele ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu; nebo

b) 

z jejich vlastního podnětu.

▼M1

2a.  
Odchylně od odstavce 2 obsahuje žádost určená členskému státu uvedená v odst. 2 písm. a), pokud ji podává uznané seskupení producentů uvedené v článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ( 1 ), ověřitelné informace týkající se hospodářského zájmu na mezinárodní ochraně dotčeného zeměpisného označení.

Na základě žádosti uvedené v prvním pododstavci dotčený členský stát zhodnotí hospodářský zájem na mezinárodní ochraně tohoto zeměpisného označení. Pokud hodnocení takový hospodářský zájem prokáže, požádá členský stát Komisi, aby toto zeměpisné označení zapsala.

▼B

3.  
Na základě těchto žádostí přijme Komise prováděcí akty obsahující seznam zeměpisných označení uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

Článek 3

Zrušení zeměpisného označení pocházejícího z členského státu, které je zapsáno v mezinárodním rejstříku

1.  

Komise přijme prováděcí akt s cílem požádat Mezinárodní úřad o zrušení zápisu určitého zeměpisného označení pocházejícího z členského státu do mezinárodního rejstříku v kterémkoli z těchto případů:

a) 

zeměpisné označení již není v Unii chráněno;

b) 

na žádost členského státu, z nějž zeměpisné označení pochází, která vychází:

i) 

z žádosti fyzické či právnické osoby, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatele ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu, nebo

ii) 

z jeho vlastního podnětu.

2.  
Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 tohoto článku se přijímá přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.
3.  
Komise žádost o zrušení neprodleně oznámí Mezinárodnímu úřadu.

Článek 4

Zveřejnění zeměpisných označení třetích zemí, která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku

1.  

Komise zveřejní mezinárodní zápisy oznámené Mezinárodním úřadem podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu, které:

a) 

se týkají zeměpisných označení zapsaných v mezinárodním rejstříku a u nichž není smluvní stranou původu ve smyslu čl. 1 bodu xv) Ženevského aktu členský stát; a

b) 

vztahující se k produktu, pro který je na úrovni Unie poskytována ochrana zeměpisných označení.

2.  
Mezinárodní zápisy uvedené v odstavci 1 se zveřejňují v řadě C Úředního věstníku Evropské unie. Zveřejnění zahrnuje odkaz na typ produktu a zemi původu.

Článek 5

Posouzení zeměpisných označení třetích zemí, která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku

1.  
Komise posoudí mezinárodní zápisy oznámené Mezinárodním úřadem podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu, které se týkají zeměpisných označení zapsaných v mezinárodním rejstříku a u nichž není smluvní stranou původu ve smyslu čl. 1 bodu xv) Ženevského aktu členský stát, aby určila, zda obsahují povinné údaje stanovené v pravidle 5 odst. 2 společného prováděcího řádu k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu (dále jen „společný prováděcí řád“) a údaje o jakosti, pověsti nebo vlastnostech, jak je stanoveno v pravidle 5 odst. 3 společného prováděcího řádu, a aby ověřila, zda se zveřejnění uvedené v článku 4 vztahuje k produktu, pro který je na úrovni Unie poskytována ochrana zeměpisných označení.
2.  
Posouzení podle odstavce 1 se uskuteční do čtyř měsíců ode dne zápisu zeměpisného označení do mezinárodního rejstříku, přičemž nezahrnuje posouzení jiných zvláštních ustanovení Unie týkajících se uvádění výrobků na trh, a zejména sanitárních a fytosanitárních norem, obchodních norem a označování potravin.

Článek 6

Námitkové řízení u zeměpisných označení třetích zemí, která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku

1.  
Do čtyř měsíců ode dne zveřejnění mezinárodního zápisu podle článku 4 mohou orgány členského státu nebo jiné třetí země, než je smluvní strana původu ve smyslu čl. 1 bodu xv) Ženevského aktu, nebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena v Unii nebo v jiné třetí zemi, než je smluvní strana původu, podat u Komise námitku.

Námitka se podává v jednom z úředních jazyků orgánů Unie.

2.  

Námitka uvedená v odstavci 1 tohoto článku je přípustná pouze tehdy, je-li podána ve lhůtě stanovené v odstavci 1 tohoto článku a je-li založena na jednom či více z těchto důvodů:

a) 

zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku se shoduje s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat a mohlo by uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečného původu produktu;

b) 

zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením, které je již v Unii chráněno, a v praxi neexistuje dostatečný rozdíl mezi podmínkami místního a tradičního užívání a prezentace zeměpisného označení navrhovaného pro ochranu a zeměpisného označení, které je již v Unii chráněno, a to s ohledem na nutnost zajistit, aby se s dotčenými producenty zacházelo rovným způsobem a aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl;

c) 

ochrana zeměpisného označení zapsaného v mezinárodním rejstříku v Unii by znamenala porušení práva z dřívější ochranné známky na unijní, regionální nebo vnitrostátní úrovni;

d) 

ochrana zeměpisného označení třetí země v Unii by ohrozila užívání zcela nebo částečně totožného názvu nebo výlučnou povahu ochranné známky na unijní, regionální nebo vnitrostátní úrovni či existenci produktů, které byly v souladu s právem uváděny na trh po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění mezinárodního zápisu podle článku 4;

e) 

zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku se vztahuje k produktu, pro který není na úrovni Unie poskytována ochrana zeměpisných označení;

f) 

název, jehož zápis se požaduje, představuje na území Unie druhový výraz;

g) 

podmínky uvedené v čl. 2 odst. 1 bodech i) a ii) Ženevského aktu nejsou splněny;

h) 

zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku je homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o produkty pocházející z jiného území, a to i v případě, že název svým zněním skutečně odpovídá území, regionu nebo místu původu dotyčných produktů.

3.  
Důvody námitky uvedené v odstavci 2 posoudí Komise ve vztahu k celému území Unie nebo jeho části.

Článek 7

Rozhodnutí o ochraně zeměpisných označení třetích zemí, která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku, v Unii

1.  
Pokud jsou na základě posouzení provedeného podle článku 5 podmínky stanovené v uvedeném článku splněny a Komise neobdržela žádné či žádné přípustné námitky, Komise prostřednictvím prováděcího aktu podle případu obdržené nepřípustné námitky zamítne a rozhodne o udělení ochrany zeměpisnému označení. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.
2.  
Pokud nejsou na základě posouzení provedeného podle článku 5 podmínky stanovené v uvedeném článku splněny nebo Komise obdržela přípustnou námitku podle čl. 6 odst. 2, rozhodne Komise prostřednictvím prováděcího aktu, zda udělí ochranu zeměpisnému označení zapsanému v mezinárodním rejstříku. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2. V případě produktů, jež nespadají do pravomoci výborů uvedených v čl. 15 odst. 1, přijímá rozhodnutí, zda se udělí ochrana zeměpisnému označení, Komise.
3.  
Rozhodnutí o udělení ochrany zeměpisnému označení v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku stanoví rozsah poskytnuté ochrany a může obsahovat podmínky, které jsou slučitelné s Ženevským aktem, a zejména stanovit vymezené přechodné období podle článku 17 Ženevského aktu a pravidla 14 společného prováděcího řádu.
4.  
V souladu s čl. 15 odst. 1 Ženevského aktu oznámí Komise Mezinárodnímu úřadu odmítnutí účinků dotčeného mezinárodního zápisu na území Unie, a to do jednoho roku od přijetí oznámení o mezinárodním zápisu podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu, nebo do dvou let od přijetí tohoto oznámení v případech uvedených v čl. 5 prvním pododstavci rozhodnutí (EU) 2019/1754.
5.  
Komise může prostřednictvím prováděcího aktu z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické či právnické osoby s oprávněným zájmem vzít zpět, zcela nebo částečně, odmítnutí dříve oznámené Mezinárodnímu úřadu. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

Komise takové zpětvzetí neprodleně oznámí Mezinárodnímu úřadu.

Článek 8

Používání zeměpisných označení

1.  
Prováděcí akty přijaté Komisí podle článku 7 se použijí, aniž jsou dotčena jiná zvláštní ustanovení Unie týkající se uvádění výrobků na trh, a zejména společné organizace zemědělských trhů, sanitárních a fytosanitárních norem a označování potravin.
2.  
S výhradou odstavce 1 může zeměpisná označení chráněná podle tohoto nařízení používat kterýkoli hospodářský subjekt dodávající výrobek na trh v souladu s mezinárodním zápisem těchto zeměpisných označení.

Článek 9

Prohlášení neplatnosti účinků zeměpisných označení třetích zemí, která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku, v Unii

1.  

Komise může prostřednictvím prováděcího aktu z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické či právnické osoby s oprávněným zájmem prohlásit za neplatné, zcela nebo zčásti, účinky ochrany zeměpisného označení v Unii v některém z těchto případů:

a) 

zeměpisné označení již není chráněno ve smluvní straně původu;

b) 

zeměpisné označení již není zapsáno v mezinárodním rejstříku;

c) 

nadále není zajištěn soulad s povinnými údaji stanovenými v pravidle 5 odst. 2 společného prováděcího řádu nebo s údaji týkajícími se jakosti, pověsti nebo vlastností, jak je stanoveno v pravidle 5 odst. 3 společného prováděcího řádu.

2.  
Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2 a až poté, co byla fyzickým nebo právnickým osobám, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodu ii) Ženevského aktu, nebo uživatelům ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu dána možnost hájit svá práva.
3.  
Pokud proti prohlášení neplatnosti již nelze podat odvolání, Komise prohlášení neplatnosti účinků mezinárodního zápisu zeměpisného označení na území Unie v souladu s odst. 1 písm. a) nebo c) neprodleně oznámí Mezinárodnímu úřadu.

Článek 10

Vztah k ochranným známkám

1.  
Ochranou zeměpisného označení není dotčena platnost dřívější ochranné známky na unijní, regionální nebo vnitrostátní úrovni, přihlášené nebo zapsané v dobré víře, nebo získané v důsledku užívání v dobré víře na území členského státu, regionální unie členských států nebo Unie.
2.  
Zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku nelze na území Unie chránit, pokud by s ohledem na pověst a proslulost ochranné známky a dobu, po kterou byla užívána, ochrana zmíněného zeměpisného označení na území Unie mohla uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné totožnosti produktu.
3.  
Aniž je dotčen odstavec 2, ochranná známka, která byla přihlášena nebo zapsána v dobré víře nebo získána v důsledku užívání, umožňuje-li to dotčené právo, v dobré víře na území členského státu, regionální unie členských států nebo Unie přede dnem, k němuž Mezinárodní úřad oznámil Komisi zveřejnění mezinárodního zápisu zeměpisného označení, a jejíž používání by bylo v rozporu s ochranou daného zeměpisného označení, může být pro daný produkt používána a obnovována i nadále bez ohledu na ochranu zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ( 2 ) nebo podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ( 3 ). V takových případech je povoleno používání zeměpisného označení i používání příslušné ochranné známky.

Článek 11

Přechodná ustanovení pro označení původu pocházející z členských států, která jsou již zapsána podle Lisabonské dohody

1.  

Členský stát, který je stranou Lisabonské dohody, si ohledně každého z něj pocházejícího označení původu produktu chráněného na základě některého z nařízení uvedených v článku 1 tohoto nařízení na žádost fyzické nebo právnické osoby, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatele ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu, nebo z vlastního podnětu zvolí, zda požádá o:

a) 

mezinárodní zápis uvedeného označení původu podle Ženevského aktu, pokud dotčený členský stát Ženevský akt ratifikoval nebo k němu přistoupil v souladu se zmocněním podle článku 3 rozhodnutí (EU) 2019/1754; nebo

b) 

zrušení zápisu daného označení původu v mezinárodním rejstříku.

Dotčený členský stát oznámí Komisi svou volbu podle prvního pododstavce do 14. listopadu 2022.

V případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) ověří dotčený členský stát v koordinaci s Komisí u Mezinárodního úřadu, zda je pro účely zápisu podle Ženevského aktu třeba učinit nějaké změny podle pravidla 7 odst. 4 společného prováděcího řádu.

Komise prostřednictvím prováděcího aktu zmocní dotčený členský stát, aby učinil nezbytné změny a oznámil je Mezinárodnímu úřadu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

2.  

Členský stát, který je stranou Lisabonské dohody, si ohledně každého z něj pocházejícího označení původu produktu spadajícího do oblasti působnosti některého z nařízení uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, které však není podle žádného z těchto nařízení chráněno, na žádost fyzické nebo právnické osoby, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatele ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu, nebo z vlastního podnětu zvolí, zda požádá o:

a) 

zápis daného označení původu podle příslušného nařízení; nebo

b) 

zrušení zápisu daného označení původu v mezinárodním rejstříku.

Dotčený členský stát oznámí Komisi svou volbu podle prvního pododstavce a podá příslušnou žádost do 14. listopadu 2022.

V případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) požádá dotčený členský stát o mezinárodní zápis daného označení původu podle Ženevského aktu, pokud tento členský stát Ženevský akt ratifikoval nebo k němu přistoupil v souladu se zmocněním podle článku 3 rozhodnutí (EU) 2019/1754, do jednoho roku ode dne zápisu zeměpisného označení podle příslušného nařízení. Použije se odst. 1 třetí a čtvrtý pododstavec.

Pokud je žádost o zápis podle příslušného nařízení zamítnuta a související správní a soudní opravné prostředky byly vyčerpány, nebo pokud nebyla učiněna žádost o zápis podle Ženevské aktu v souladu se třetím pododstavcem tohoto odstavce, požádá dotčený členský stát neprodleně o zrušení zápisu daného označení původu v mezinárodním rejstříku.

▼M1

2a.  

Členský stát, který je stranou Lisabonské dohody, si ohledně každého z něj pocházejícího označení původu produktu, který nespadá do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1151/2012, avšak spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) 2024/1143, na žádost fyzické nebo právnické osoby, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatele ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu, nebo z vlastního podnětu zvolí, zda požádá o:

a) 

mezinárodní zápis daného označení původu podle Ženevského aktu do 12 měsíců ode dne jeho zápisu podle nařízení (EU) 2024/1143, pokud členský stát Ženevský akt ratifikoval nebo k němu přistoupil v souladu se zmocněním podle článku 3 rozhodnutí (EU) 2019/1754; nebo

b) 

zrušení zápisu daného označení původu v mezinárodním rejstříku.

V případě žádosti uvedené v prvním pododstavci písm. a) dotčený členský stát tuto volbu uvedenou v daném pododstavci oznámí Komisi do jednoho měsíce ode dne zápisu daného označení původu podle nařízení (EU) 2024/1143 a v případě žádosti uvedené v daném pododstavci písm. b) do 14. května 2025.

V případech uvedených v prvním pododstavci písm. a) ověří dotčený členský stát v koordinaci s Komisí u Mezinárodního úřadu, zda je pro účely zápisu podle Ženevského aktu třeba učinit nějaké změny podle pravidla 7 odst. 4 společného prováděcího řádu. Komise prostřednictvím prováděcího aktu zmocní dotčený členský stát, aby učinil nezbytné změny a oznámil je Mezinárodnímu úřadu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2 tohoto nařízení.

Pokud je žádost o zápis podle nařízení (EU) 2024/1143 zamítnuta a související správní a soudní opravné prostředky byly vyčerpány, nebo pokud nebyla učiněna žádost o zápis podle Ženevského aktu, požádá dotčený členský stát neprodleně o zrušení zápisu daného označení původu v mezinárodním rejstříku.

▼B

3.  
Členský stát, který je stranou Lisabonské dohody, může zachovat stávající zápisy v mezinárodním rejstříku pro označení původu produktů nespadajících do oblasti působnosti některého z nařízení uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, jimž není poskytována ochrana zeměpisných označení na úrovni Unie.

Tento členský stát může rovněž podat další žádosti o zápis takových označení původu pocházejících z jeho území do mezinárodního rejstříku podle Lisabonské dohody, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) 

dotčený členský stát oznámil návrh žádosti o zápis takových označení původu Komisi; toto oznámení obsahuje důkaz, že žádost splňuje požadavky pro zápis podle Lisabonské dohody; a

b) 

Komise do dvou měsíců od takového oznámení nevydá negativní stanovisko; negativní stanovisko může být vydáno pouze po konzultaci dotčeného členského státu, a to ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy důkaz požadovaný podle písmene a) dostatečně neprokazuje, že jsou požadavky pro zápis podle Lisabonské dohody splněny, nebo pokud by daný zápis měl nepříznivý dopad na obchodní politiku Unie.

V případě žádosti Komise o další informace k oznámení učiněnému podle druhého pododstavce písm. a) je lhůta pro reakci Komise jeden měsíc od obdržení požadovaných informací.

Komise okamžitě informuje ostatní členské státy o jakémkoli oznámení učiněném podle druhého pododstavce písm. a).

Článek 12

Přechodná ochrana pro označení původu pocházející ze třetí země, která jsou zapsána podle Lisabonské dohody

1.  
Členské státy, které byly stranou Lisabonské dohody před přistoupením Unie k Ženevskému aktu, mohou nadále chránit označení původu pocházející ze třetí země, která je stranou Lisabonské dohody, prostřednictvím vnitrostátního systému ochrany s účinností ode dne, k němuž se Unie stane smluvní stranou Ženevského aktu, pokud jde o označení původu zapsaná k tomuto dni podle Lisabonské dohody.
2.  

Ochrana uvedená v odstavci 1:

a) 

se nahradí ochranou v rámci unijního systému ochrany pro konkrétní označení původu v případě, že se ochrana poskytne na základě rozhodnutí podle článku 7 tohoto nařízení po přistoupení dotčené třetí země k Ženevskému aktu, za podmínky, že ochrana poskytnutá na základě rozhodnutí podle článku 7 tohoto nařízení zachovává kontinuitu ochrany příslušného označení původu v příslušném členském státě;

b) 

pro konkrétní označení původu zanikne, jakmile skončí účinky mezinárodního zápisu.

3.  
Není-li určité označení původu pocházející ze třetí země zapsáno podle tohoto nařízení, nebo není-li vnitrostátní ochrana nahrazena v souladu s odst. 2 písm. a), nese výlučnou odpovědnost za důsledky takové vnitrostátní ochrany dotčený členský stát.
4.  
Opatření přijatá členskými státy podle odstavce 1 jsou účinná pouze na vnitrostátní úrovni a nemají vliv na obchod uvnitř Unie ani na mezinárodní obchod.
5.  
Členské státy uvedené v odstavci 1 předají Komisi každé oznámení učiněné Mezinárodním úřadem podle Lisabonské dohody. Komise poté předá toto oznámení všem ostatním členským státům.
6.  
Členské státy uvedené v odstavci 1 tohoto článku učiní u Mezinárodního úřadu prohlášení, že nemohou zajistit vnitrostátní ochranu označení původu produktu spadajícího do oblasti působnosti některého z nařízení uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, zapsaného a jim oznámeného podle Lisabonské dohody ode dne, k němuž se Unie stala smluvní stranou Ženevského aktu.

Článek 13

Poplatky

Poplatky, které mají být uhrazeny podle článku 7 Ženevského aktu a upřesnění ve společném prováděcím řádu, nese členský stát, z něhož zeměpisné označení pochází, nebo fyzická či právnická osoba, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatel ve smyslu čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu. Členské státy mohou požadovat, aby fyzická či právnická osoba nebo uživatel uhradili veškeré poplatky nebo jejich část.

Článek 14

Zvláštní finanční příspěvek

Jsou-li příjmy Zvláštní unie odvozeny v souladu s čl. 24 odst. 2 bodem v) Ženevského aktu, může Unie poskytnout zvláštní příspěvek v rámci prostředků, které jsou za tímto účelem dostupné v ročním rozpočtu Unie.

Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1.  

S ohledem na níže uvedené produkty jsou Komisi nápomocny tyto výbory ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011:

a) 

pro vinařské výrobky spadající do oblasti působnosti čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený podle článku 229 uvedeného nařízení;

b) 

pro aromatizované vinné výrobky ve smyslu článku 3 nařízení (EU) č. 251/2014 Výbor pro aromatizované vinné výrobky zřízený podle článku 34 uvedeného nařízení;

c) 

pro lihoviny ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ( 4 ) Výbor pro lihoviny podle článku 47 nařízení (EU) 2019/787;

d) 

pro zemědělské produkty a potraviny spadající do oblasti působnosti čl. 2 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012 Výbor pro politiku jakosti zemědělských produktů zřízený podle článku 57 uvedeného nařízení.

2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 16

Monitorování a přezkum

Komise do 14. listopadu 2021 posoudí účast Unie na Ženevském aktu a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu a Radě. Posouzení bude vycházet mimo jiné z těchto hledisek:

a) 

počet zeměpisných označení chráněných a zapsaných podle práva Unie, pro která byly podány žádosti o mezinárodní zápis, a případů, kdy byla ochrana zamítnuta třetími smluvními stranami;

b) 

vývoj počtu třetích zemí účastnících se Ženevského aktu a opatření přijatá Komisí ke zvýšení tohoto počtu, jakož i dopad současného stavu práva Unie, pokud jde o zeměpisná označení, na atraktivitu Ženevského aktu pro třetí země; a

c) 

počet a typ zeměpisných označení třetích zemí, která Unie zamítla.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.


( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1143 ze dne 11. dubna 2024o zeměpisných označeních pro víno, lihoviny a zemědělské produkty, jakož i zaručené tradiční speciality, a o nepovinných údajích o jakosti pro zemědělské produkty, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, (EU) 2019/787 a (EU) 2019/1753 a zrušuje nařízení (EU) č. 1151/2012 (Úř. věst. L, 2024/1143, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1143/oj).;

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16) částečně platné do 24. května 2021.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.