(EU) 2018/1673Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz

Publikováno: Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 22-30 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 23. října 2018 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 2. prosince 2018 Nabývá účinnosti: 2. prosince 2018
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 19. května 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1673

ze dne 23. října 2018

o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz

(Úř. věst. L 284 12.11.2018, s. 22)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/1226  ze dne 24. dubna 2024

  L 1226

1

29.4.2024



▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2018/1673

ze dne 23. října 2018

o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz



Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  
Tato směrnice stanoví minimální pravidla pro vymezení trestných činů a sankcí v oblasti praní peněz.
2.  
Tato směrnice se nepoužije na praní peněz, pokud jde o majetek pocházející z trestných činů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, na které se vztahují zvláštní pravidla stanovená ve směrnici (EU) 2017/1371.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1. 

„trestnou činností“ jakýkoli druh trestné účasti na spáchání jakéhokoli trestného činu, za nějž lze v souladu s vnitrostátním právem uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s horní hranicí trestní sazby přesahující jeden rok, nebo pokud jde o členské státy, jejichž právní systém stanoví pro trestné činy dolní hranici trestní sazby, jakýkoli trestný čin, za nějž lze uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody s dolní hranicí trestní sazby přesahující šest měsíců. V každém případě se za trestnou činnost považují trestné činy spadající do těchto kategorií:

a) 

účast na organizované zločinecké skupině a na vydírání, včetně kteréhokoli trestného činu uvedeného v rámcovém rozhodnutí 2008/841/SVV;

b) 

terorismus, včetně kteréhokoli trestného činu uvedeného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ( 1 );

c) 

obchodování s lidmi a převaděčství migrantů, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ( 2 ) a rámcovém usnesení Rady 2002/946/SVV ( 3 );

d) 

pohlavní vykořisťování, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ( 4 );

e) 

nedovolený obchod s omamnými a psychotropními látkami, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených v rámcovém rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ( 5 );

f) 

nedovolený obchod se zbraněmi;

g) 

nedovolený obchod s kradeným zbožím a jiným zbožím;

h) 

korupce, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených v Úmluvě o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie ( 6 ) a v rámcovém rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ( 7 );

i) 

podvod, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených v rámcovém rozhodnutí Rady 2001/413/SVV ( 8 );

j) 

padělání měny, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ( 9 );

k) 

padělání a produktové pirátství;

l) 

trestné činy proti životnímu prostředí, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ( 10 ) nebo ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES ( 11 );

m) 

vražda a těžké ublížení na zdraví;

n) 

únos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí;

o) 

loupež nebo krádež;

p) 

pašování;

q) 

daňové trestné činy týkající se přímých a nepřímých daní, jak jsou stanoveny ve vnitrostátním právu;

r) 

vydírání;

s) 

padělání;

t) 

pirátství;

u) 

obchodování zasvěcené osoby a manipulace s trhem, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ( 12 );

v) 

kyberkriminalita, včetně kteréhokoli z trestných činů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ( 13 );

▼M1

w) 

porušení omezujících opatření Unie;

▼B

2. 

„majetkem“ jakýkoli majetek hmotné nebo nehmotné povahy, movitý nebo nemovitý, materiální nebo nemateriální povahy, jakož i právní listiny nebo nástroje v jakékoliv formě včetně elektronické nebo digitální dokládající právní nárok na takový majetek nebo podíl na něm;

3. 

„právnickou osobou“ každý subjekt, který má podle příslušné právní úpravy právní subjektivitu, s výjimkou států nebo veřejných subjektů při výkonu státní moci a veřejných mezinárodních organizací.

Článek 3

Trestné činy praní peněz

1.  

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily trestnost těchto úmyslných jednání:

a) 

přeměna nebo převod majetku s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti, za účelem zatajení nebo zastření nezákonného původu majetku nebo za účelem pomoci jakékoliv osobě, která se účastní páchání takové činnosti, aby se vyhnula právním následkům svého jednání;

b) 

zatajení nebo zastření skutečné povahy, zdroje, umístění, nakládání, pohybu, práv k majetku nebo jeho vlastnictví s vědomím, že tento majetek pochází z trestné činnosti;

c) 

nabývání, držení nebo užívání majetku s vědomím, v době jeho obdržení, že tento majetek pochází z trestné činnosti.

2.  
Členské státy mohou přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby jednání uvedená v odstavci 1 byla trestná, pokud měl pachatel podezření nebo si měl být vědom toho, že daný majetek pochází z trestné činnosti.
3.  

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby:

a) 

dřívější nebo současné odsouzení za trestnou činnost, ze které majetek pochází, nebylo nezbytným předpokladem pro odsouzení za trestné činy uvedené v odstavcích 1 a 2;

b) 

odsouzení za trestné činy uvedené v odstavcích 1 a 2 bylo možné, pokud je prokázáno, že majetek pochází z trestné činnosti, aniž by bylo nezbytné prokazovat všechny skutečnosti nebo okolnosti související s touto trestnou činností, včetně totožnosti pachatele;

c) 

trestné činy uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnovaly majetek pocházející z jednání, k němuž došlo na území jiného členského státu nebo třetí země, pokud by toto jednání bylo považováno za trestnou činnost, kdyby k němu došlo v příslušném členském státě.

4.  
V případě odst. 3 písm. c) tohoto článku mohou členské státy dále požadovat, aby příslušné jednání bylo považováno za trestný čin podle vnitrostátního práva členského státu nebo třetí země, kde byl tento čin spáchán, s výjimkou případů, kdy toto jednání představuje jeden z trestných činů uvedených v čl. 2 bodu 1 písm. a) až e) a písm. h), jak jsou vymezeny v použitelném právu Unie.
5.  
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby jednání uvedená v odst. 1 písm. a) a b) byla trestná, pokud se jich dopouštějí pachatelé trestné činnosti, ze které majetek pochází, nebo osoby, které se páchání této trestné činnosti účastnily.

Článek 4

Návod, pomoc a pokus

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily trestnost návodu k trestnému činu uvedenému v čl. 3 odst. 1 a 5, pomoci při jeho spáchání a pokusu o jeho spáchání.

Článek 5

Tresty ukládané fyzickým osobám

1.  
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby za trestné činy uvedené v článku 3 a za jednání uvedená v článku 4 bylo možné uložit účinné, přiměřené a odrazující trestní sankce.
2.  
Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby za trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 1 a 5 bylo možné uložit trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně čtyř let.
3.  
Členské státy dále přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se na fyzické osoby, jež spáchaly trestné činy uvedené v článku 3 nebo se dopustily jednání uvedených v článku 4, v nezbytných případech vztahovaly další sankce nebo opatření.

Článek 6

Přitěžující okolnosti

1.  

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby se ve vztahu k trestným činům uvedeným v čl. 3 odst. 1 a 5 a k jednáním uvedeným v článku 4 za přitěžující považovaly tyto okolnosti:

a) 

trestný čin byl spáchán v rámci zločinného spolčení ve smyslu rámcového rozhodnutí 2008/841/SVV; nebo

b) 

pachatel je povinnou osobou ve smyslu článku 2 směrnice (EU) 2015/849 a spáchal trestný čin při výkonu své profesní činnosti.

2.  

Členské státy mohou stanovit, že se ve vztahu k trestným činům uvedeným v čl. 3 odst. 1 a 5 a k jednáním uvedeným v článku 4 za přitěžující považují tyto okolnosti:

a) 

majetek, jež je předmětem praní peněz, dosahuje značné hodnoty, nebo

b) 

majetek, který je předmětem praní peněz, pochází z jednoho z trestných činů uvedených v čl. 2 bodu 1 písm. a) až e) a písm. h).

Článek 7

Odpovědnost právnických osob

1.  

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, že právnické osoby lze činit odpovědnými za trestné činy uvedené v čl. 3 odst. 1a 5 a za jednání uvedená v článku 4, které v jejich prospěch spáchá jakákoliv osoba jednající samostatně nebo jako člen orgánu dotyčné právnické osoby a působící v této právnické osobě ve vedoucím postavení na základě:

a) 

oprávnění zastupovat tuto právnickou osobu;

b) 

pravomoci přijímat rozhodnutí jménem této právnické osoby; nebo

c) 

pravomoci vykonávat kontrolu v rámci této právnické osoby.

2.  
Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění odpovědnosti právnických osob v případech, kdy nedostatek dohledu nebo kontroly ze strany osoby uvedené v odstavci 1 tohoto článku umožnil spáchání trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 5 nebo jednání uvedených v článku 4 ve prospěch uvedené právnické osoby osobou jí podřízenou.
3.  
Odpovědnost právnických osob podle odstavců 1 a 2 tohoto článku nevylučuje trestní stíhání fyzických osob, které jsou pachateli, návodci nebo pomocníky některého z trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 5 a jednání uvedených v článku 4.

Článek 8

Sankce ukládané právnickým osobám

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby právnickou osobu odpovědnou podle článku 7 bylo možné postihnout účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi, které zahrnují pokuty trestní nebo jiné povahy a mohou zahrnovat i jiné sankce, například:

a) 

zbavení oprávnění pobírat veřejné výhody nebo podpory;

b) 

dočasný či trvalý zákaz přístupu k veřejnému financování, včetně k postupům zadávání zakázek, poskytování grantů a udělování koncesí;

c) 

dočasný nebo trvalý zákaz provozování obchodní činnosti;

d) 

uložení soudního dohledu;

e) 

zrušení rozhodnutím soudu;

f) 

dočasné nebo trvalé uzavření provozoven užívaných pro spáchání trestného činu.

Článek 9

Konfiskace

Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby jejich příslušné orgány v souladu se směrnicí 2014/42/EU zajistily nebo případně konfiskovaly výnosy pocházející ze spáchání nebo z přispění ke spáchání jakéhokoli z trestných činů uvedených v této směrnici a nástroje, které byly použity nebo byly určeny k použití pro spáchání takových trestných činů nebo k přispění k jejich spáchání.

Článek 10

Soudní příslušnost

1.  

Každý členský stát přijme nezbytná opatření ke stanovení příslušnosti svých soudů pro trestné činy uvedené v článku 3 a jednání uvedená v článku 4, je-li:

a) 

trestný čin spáchán zcela nebo zčásti na jeho území;

b) 

pachatel jeho státním příslušníkem.

2.  

Členský stát informuje Komisi, rozhodne-li se rozšířit příslušnost svých soudů na trestné činy uvedené v článku 3 nebo na jednání uvedená v článku 4, které byly spáchány, nebo k nimž došlo na území jiného členského státu, pokud:

a) 

má pachatel na jeho území obvyklé bydliště;

b) 

je trestný čin spáchán ve prospěch právnické osoby usazené na jeho území.

3.  
Spadá-li některý z trestných činů uvedených v článku 3 nebo jednání uvedené v článku 4 do příslušnosti soudu více členských států a může-li kterýkoli z dotčených členských států vést účinné trestní stíhání na základě stejných skutečností, spolupracují tyto členské státy při rozhodování, který z nich bude pachatele trestně stíhat, aby se soudní řízení soustředilo v jednom členském státě.

Zohledňují se tyto faktory:

a) 

území členského státu, na němž byl spáchán trestný čin;

b) 

státní příslušnost nebo bydliště pachatele;

c) 

země původu oběti či obětí; a

d) 

území, na němž byl pachatel dopaden.

Je-li to vhodné a v souladu s článkem 12 rámcového rozhodnutí 2009/948/SVV, předá se věc Eurojustu.

Článek 11

Vyšetřovací nástroje

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby osoby, útvary nebo služby příslušné k vyšetřování nebo stíhání trestných činů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 5 a jednání uvedených v článku 4 měly k dispozici účinné vyšetřovací nástroje, jako jsou prostředky používané v boji proti organizované trestné činnosti nebo jiným závažným trestným činům.

Článek 12

Nahrazení určitých ustanovení rámcového rozhodnutí 2001/500/SVV

Ustanovení čl. 1 písm. b) a článku 2 rámcového rozhodnutí 2001/500/SVV se ve vztahu k členským státům vázaným touto směrnicí nahrazují, aniž jsou dotčeny povinnosti těchto členských států týkající se lhůt pro provedení uvedeného rámcového rozhodnutí ve vnitrostátním právu.

Ve vztahu k členským státům vázaným touto směrnicí se odkazy na ustanovení rámcového rozhodnutí 2001/500/SVV uvedeného v prvním pododstavci považují za odkazy na tuto směrnici.

Článek 13

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  
Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 3. prosince 2020. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  
Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 14

Podávání zpráv

Komise do 3. prosince 2022 předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v níž posoudí, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí.

Komise do 3. prosince 2023 předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě, v níž posoudí přidanou hodnotu této směrnice v oblasti boje proti praní peněz a rovněž její dopad na základní práva a svobody. Komise na základě této zprávy případně předloží legislativní návrh na změnu této směrnice. Komise zohlední informace poskytnuté členskými státy.

Článek 15

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 16

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.


( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

( 3 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2002/946/SVV ze dne 28. listopadu 2002 o posílení trestního rámce s cílem zabránit napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu (Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 1).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1).

( 5 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami (Úř. věst. L 335, 11.11.2004, s. 8).

( 6 ) Akt Rady ze dne 26. května 1997, kterým se na základě článku K.3 odst. 2 písm. c) Smlouvy o Evropské unii vypracovává Úmluva o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie (Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1).

( 7 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/SVV ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2004, s. 54).

( 8 ) Rámcové rozhodnutí Rady 2001/413/SVV ze dne 28. května 2001 o potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků (Úř. věst. L 149, 2.6.2001, s. 1).

( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV (Úř. věst. L 151, 21.5.2014, s. 1).

( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).

( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (Úř. věst. L 280, 27.10.2009, s. 52).

( 12 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 179).

( 13 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy a nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2005/222/SVV (Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 8).

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.