(EU) 2016/1629Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES
Publikováno: | Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 118-176 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 14. září 2016 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 6. října 2016 | Nabývá účinnosti: | |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, (Úř. věst. L 252 16.9.2016, s. 118) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
SMĚRNICE KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/970 ze dne 18. dubna 2018, |
L 174 |
15 |
10.7.2018 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/1668 ze dne 26. června 2019, |
L 256 |
1 |
7.10.2019 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1308 ze dne 28. dubna 2021, |
L 284 |
1 |
9.8.2021 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/2477 ze dne 30. srpna 2023, |
L |
1 |
7.11.2023 |
Opravena:
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/1629
ze dne 14. září 2016,
kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES
KAPITOLA 1
OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A PLAVEBNÍ ZÓNY
Článek 1
Předmět
Tato směrnice stanoví:
technické požadavky nezbytné k zajištění bezpečnosti plavidel provozovaných na vnitrozemských vodních cestách uvedených v článku 4 a
klasifikaci těchto vnitrozemských vodních cest.
Článek 2
Rozsah použití
Tato směrnice se vztahuje na tato plavidla:
plavidla o délce (L) 20 m a více;
plavidla, jejichž objem vyjádřený jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) dosahuje 100 metrů krychlových a více;
remorkéry a tlačné remorkéry určené k vlečení, tlačení nebo k bočnímu vedení plavidel uvedených v písmenech a) a b) nebo plovoucích strojů;
osobní lodě;
plovoucí stroje.
Tato směrnice se nevztahuje na:
převozní lodě;
vojenská plavidla;
námořní lodě, včetně námořních remorkérů a tlačných remorkérů:
provozované nebo mající základnu v pobřežních vodách; nebo
provozované dočasně na vnitrozemských vodních cestách,
pokud mají na plavidle alespoň:
Článek 3
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
„plavidlem“ loď nebo plovoucí stroj;
„lodí“ plavidlo vnitrozemské plavby nebo námořní loď;
„plavidlem vnitrozemské plavby“ loď určená výhradně nebo hlavně pro plavbu na vnitrozemských vodních cestách;
„remorkérem“ loď postavená k vlečení;
„tlačným remorkérem“ loď postavená k pohonu plavidel tlačné sestavy;
„osobní lodí“ výletní nebo kajutová loď postavená a vybavená pro přepravu více než dvanácti cestujících;
„plovoucím strojem“ zařízení schopné plavby vybavené mechanickým pracovním zařízením, např. jeřáby, bagry, beranidly nebo elevátory;
„plovoucím zařízením“ zařízení schopné plavby, které obvykle není určeno k pohybu, např. plovárny, doky, mola nebo loděnice;
„plovoucím tělesem“ vor nebo jiná konstrukce, předmět nebo sestava schopná plavby, která není lodí ani plovoucím strojem ani plovoucím zařízením;
„rekreačním plavidlem“ loď jiná než osobní loď, která je určena pro sport nebo rekreaci;
„rychlou lodí“ motorové plavidlo, které může dosáhnout rychlosti více než 40 km/h vzhledem k vodě;
„výtlakem vody“ ponořený objem plavidla v krychlových metrech;
„délkou (L)“ maximální délka trupu plavidla v metrech, bez kormidla a příďového čelenu;
„šířkou (B)“ maximální šířka trupu plavidla v metrech, měřená z vnější strany obšívky (bez kolesnic, oděrek apod.);
„ponorem (T)“ svislá vzdálenost v metrech mezi nejnižším bodem lodního trupu bez ohledu na kýl nebo jiné pevně uchycené příslušenství a rovinou největšího přípustného ponoru;
„napojenými vnitrozemskými vodními cestami“ vodní cesty členského státu, které jsou napojeny na vnitrozemské vodní cesty jiného členského státu, a to prostřednictvím vnitrozemských vodních cest, na nichž mohou být provozovány podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva plavidla spadající do oblasti působnosti této směrnice.
Článek 4
Klasifikace vnitrozemských vodních cest
Pro účely této směrnice se vnitrozemské vodní cesty Unie klasifikují takto:
zóny 1, 2, 3 a 4:
zóny 1 a 2: vodní cesty uvedené v příloze I kapitole 1,
zóna 3: vodní cesty uvedené v příloze I kapitole 2,
zóna 4: všechny další vnitrozemské vodní cesty, na nichž mohou být provozovány podle vnitrostátního práva plavidla spadající do oblasti působnosti této směrnice;
zóna R: vodní cesty uvedené v písmenu a), pro něž mají být vystavena osvědčení podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, ve znění ze dne 6. října 2016.
KAPITOLA 2
OSVĚDČENÍ PRO PLAVIDLA
Článek 5
Splnění technických a bezpečnostních požadavků
Článek 6
Osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby
Článek 7
Povinnost mít osvědčení na plavidle
Plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách Unie uvedených v článku 4 musí mít na palubě tyto originální dokumenty:
pokud jsou provozována na vodní cestě zóny R, buď
pokud jsou provozována na jiných vodních cestách, osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby nebo osvědčení vydané podle článku 22 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, včetně případných dodatečných osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby podle článku 8 této směrnice.
Článek 8
Dodatečná osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby
Článek 9
Prozatímní osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby
Příslušné orgány členských států mohou vydat prozatímní osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby:
plavidlu, které má se svolením příslušného orgánu plout na určité místo za účelem získání osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby;
plavidlu, jehož osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby se ztratilo, bylo poškozeno nebo bylo dočasně zrušeno, jak upravují články 13 a 15 nebo přílohy II a V;
plavidlu, jehož osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby se po úspěšné prohlídce vystavuje;
plavidlu, jež nesplnilo všechny podmínky nezbytné pro získání osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby v souladu s přílohami II a V;
plavidlu, jež je poškozeno natolik, že již není v souladu s osvědčením Unie pro plavidla vnitrozemské plavby;
plovoucím zařízením nebo plovoucím tělesům, pokud orgány odpovědné za zvláštní přepravu podmíní povolení provést zvláštní přepravu získáním tohoto prozatímního osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby podle příslušných předpisů plavebních orgánů členských států;
plavidlu, které využívá výjimky z příloh II a V v souladu s články 25 a 26 této směrnice, a to dokud nebudou přijaty příslušné prováděcí akty.
Prozatímní osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby zahrnuje podmínky, které příslušný orgán považuje za nezbytné, a je platné:
v případech uvedených v odst. 1 písm. a), d), e) a f) pro jednu konkrétní plavbu, která se uskuteční v přiměřeném časovém období, jež není delší než jeden měsíc;
v případech uvedených v odst. 1 písm. b) a c) po odpovídající dobu;
v případech uvedených v odst. 1 písm. g) po dobu šesti měsíců; platnost prozatímního osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby lze prodlužovat vždy o šest měsíců, dokud není přijat příslušný prováděcí akt.
Článek 10
Platnost osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby
Dobu platnosti osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby vydaných novým plavidlům stanoví příslušný orgán a nepřesáhne:
pět let v případě osobních lodí a rychlých lodí;
deset let v případě všech ostatních plavidel.
Doba platnosti se uvede v osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby.
Článek 11
Výjimečné prodloužení platnosti osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby
Ve výjimečných případech může příslušný orgán, jenž vydal nebo obnovil osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby, jeho platnost prodloužit bez technické prohlídky, a to nejvýše o šest měsíců v souladu s přílohami II a V. Toto prodloužení se na uvedeném osvědčení vyznačí.
Článek 12
Obnovení osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby
Článek 13
Náhrada osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby
Každý členský stát stanoví podmínky, za nichž může být ztracené nebo poškozené platné osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby nahrazeno. Tyto podmínky vyžadují, aby plavidlo žádající o náhradu v případě ztráty předložilo prohlášení o ztrátě osvědčení, nebo v případě poškození o vrácení poškozeného osvědčení. Na náhradním osvědčení je uvedeno, že se jedná o duplikát.
Článek 14
Větší úpravy nebo větší opravy plavidla
V případě větších úprav nebo větších oprav, které mají vliv na soulad s technickými požadavky uvedenými v přílohách II a V, týkajícími se pevnosti konstrukce, plavby, manévrovatelnosti nebo zvláštních vlastností plavidla, musí být plavidlo před jakoukoliv další plavbou podrobeno technické prohlídce stanovené v článku 6.
Po této prohlídce je stávající osvědčení změněno tak, aby odpovídalo upraveným technickým vlastnostem plavidla, nebo se toto osvědčení zruší a vydá se nové. Je-li nové osvědčení vydáno v jiném členském státě, než který vydal nebo obnovil původní osvědčení, je o tom do 30 dnů od data vydání nového osvědčení uvědomen příslušný orgán, který osvědčení vydal nebo obnovil.
Článek 15
Odmítnutí vydat nebo obnovit osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby a jeho zrušení
Článek 16
Uznávání osvědčení pro plavbu plavidel ze třetích zemí
Do vstupu v platnost dohod o vzájemném uznávání osvědčení pro plavbu mezi Unií a třetími zeměmi mohou příslušné orgány členského státu uznávat osvědčení pro plavbu plavidel ze třetích zemí pro plavbu na území daného členského státu.
Článek 17
Rejstříky osvědčení
Členské státy zajistí, že jejich příslušné orgány vedou rejstřík všech osvědčení, která tyto orgány vydaly nebo obnovily podle článků 6, 8, 9 a 12. Tento rejstřík obsahuje informace podle vzoru uvedeného v příloze II.
KAPITOLA 3
IDENTIFIKACE PLAVIDLA, PROHLÍDKY A ZMĚNĚNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY
Článek 18
Jednotné evropské identifikační číslo plavidla
Článek 19
Evropská databáze trupů plavidel
Zpracování osobních údajů členskými státy se provádí v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( 2 ).
Zpracování osobních údajů Komisí se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ( 3 ).
Členské státy zajistí, aby příslušné orgány o každém plavidle do Evropské databáze trupů plavidel neprodleně vložily:
údaje identifikující a popisující plavidlo v souladu s touto směrnicí;
údaje o vydaných, obnovených, nahrazených a zrušených osvědčeních, jakož i o příslušném orgánu, který osvědčení vydává, v souladu s touto směrnicí;
digitální kopii všech osvědčení vydaných příslušnými orgány v souladu s touto směrnicí;
údaje o veškerých zamítnutých nebo vyřizovaných žádostech o osvědčení v souladu s touto směrnicí a
veškeré změny údajů uvedených v písmenech a) až d).
Údaje uvedené v odstavci 2 mohou být zpracovávány příslušnými orgány členských států, smluvních stran Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně a třetích zemí pověřenými úkoly souvisejícími s uplatňováním této směrnice a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ( 4 ) pro tyto účely:
uplatňování této směrnice a směrnice 2005/44/ES;
zajišťování správy dopravy po vodních cestách a infrastruktury;
zachování nebo prosazování bezpečnosti plavby;
shromažďování statistických údajů.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, kterými dále stanoví:
údaje, které mají být vloženy do databáze členskými státy;
typy povoleného přístupu s ohledem na kategorie příjemců údajů a účely zpracování údajů uvedené v odstavci 3 tohoto článku;
pokyny týkající se používání a fungování databáze, zejména pokud jde o opatření k zajištění bezpečnosti údajů, kódování a zpracování údajů a propojení databáze s rejstříky uvedenými v článku 17.
Článek 20
Provádění technických prohlídek
Článek 21
Uznávání klasifikačních společností
Článek 22
Kontrola souladu s předpisy
V případě nesplnění požadavků příslušné orgány přijmou odpovídající opatření podle odstavců 2 až 5 tohoto článku. Rovněž požádají, aby vlastník plavidla nebo jeho zástupce přijali všechna nezbytná opatření pro nápravu situace ve lhůtě stanovené příslušnými orgány.
Příslušný orgán, jenž vydal osvědčení uložené na plavidle, je o uvedeném nesplnění požadavků informován do sedmi dnů od kontroly.
Příslušné orgány mohou rovněž předepsat přiměřená opatření, která plavidlu umožní, případně po dokončení jeho dopravní operace, bezpečně pokračovat v plavbě do místa, kde bude prohlédnuto nebo opraveno.
Článek 23
Změněné technické požadavky pro některé zóny
V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku Komise přijme prováděcí akty s cílem schválit dodatečné technické požadavky. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 33 odst. 2.
Článek 24
Odchylky pro některé kategorie plavidel
Členské státy mohou při zachování odpovídající úrovně bezpečnosti povolit odchylky od celé této směrnice nebo její části pro:
plavidla provozovaná na nenapojených vnitrozemských vodních cestách;
plavidla s nosností nepřekračující 350 tun nebo plavidla s výtlakem vody menším než 100 kubických metrů, jež nejsou určena k přepravě nákladu, jejichž stavba započala před 1. lednem 1950 a jež jsou provozována výlučně na jejich území.
Článek 25
Využití nových technologií a odchylky pro konkrétní plavidla
S cílem podnítit inovace a využívání nových technologií v oblasti vnitrozemské vodní plavby je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, jimiž se povolují odchylky nebo uznává rovnocennost technických specifikací pro konkrétní plavidla, pokud jde o:
vydávání osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby uznávajícího použití nebo přítomnost na palubě plavidla jiných materiálů, zařízení nebo vybavení, nebo přijetí jiných opatření nebo konstrukčních úprav, než které jsou uvedeny v přílohách II a V, je-li zajištěna rovnocenná úroveň bezpečnosti;
vydávání osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby za účelem zkoušek na omezenou dobu a zahrnujícího nové technické specifikace, které se odchylují od požadavků příloh II a V, je-li zajištěna rovnocenná úroveň bezpečnosti.
Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 33 odst. 2.
Článek 26
Obtíže
Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 33 odst. 2.
Článek 27
Rejstřík vybavení se schválením typu
Komise zveřejní na příslušných internetových stránkách rejstřík vybavení, kterým bylo uděleno schválení typu podle příloh II a V.
KAPITOLA 4
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 28
Přechodná ustanovení o používání dokumentů
Dokumenty spadající do oblasti působnosti této směrnice a vystavené příslušnými orgány členských států podle směrnice 2006/87/ES před 6. říjnem 2018 zůstávají platné až do pozbytí doby jejich platnosti.
Článek 29
Plavidla vyňatá z oblasti působnosti směrnice 82/714/EHS
Článek 30
Přechodná ustanovení o dočasných požadavcích podle směrnice 2006/87/ES
Dočasné požadavky přijaté podle článku 1.06 přílohy II směrnice 2006/87/ES zůstávají v platnosti až do skončení jejich doby platnosti.
Článek 31
Úprava příloh
Článek 32
Výkon přenesení pravomoci
Článek 33
Postup projednávání ve výboru
Pokud má být stanovisko výboru získáno písemným postupem, ukončí se postup bez výsledku, rozhodne-li o tom předseda výboru ve lhůtě pro podání stanoviska.
Článek 34
Přezkum
Komise do 7. října 2021 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu s přezkumem účinnosti opatření zavedených touto směrnicí, zejména pokud jde o harmonizaci technických požadavků a vypracování technických norem pro vnitrozemskou plavbu. Zpráva se bude zabývat rovněž mechanismy spolupráce s mezinárodními organizacemi působícími v oblasti vnitrozemské plavby. Ke zprávě se případně připojí legislativní návrh na další zefektivnění spolupráce a koordinace při stanovování norem, na které lze odkazovat v právních aktech Unie. Komise předloží podobnou zprávu, dojde-li k jakémukoliv výraznějšímu vývoji v oblasti vnitrozemské vodní dopravy.
Článek 35
Sankce
Členské státy stanoví pravidla pro sankce použitelné v případě porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou opatření nutná k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Článek 36
Změna směrnice 2009/100/ES
Směrnice 2009/100/ES se mění takto:
Článek 1 se nahrazuje tímto:
„Článek 1
Tato směrnice se vztahuje na plavidla používaná pro přepravu zboží na vnitrozemských vodních cestách s nosností 20 tun a více:
o délce nejvýše 20 m, a
jejichž objem vyjádřený jako součin délky (L), šířky (B) a ponoru (T) dosahuje nejvýše 100 krychlových metrů.
Touto směrnicí nejsou dotčena Pravidla pro inspekci plavby na Rýně ani Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN).“
Článek 3 se mění takto:
odstavec 4 se nahrazuje tímto:
v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečných látek jsou na všech vodních cestách Společenství považovány za splněné, pokud plavidla splňují požadavky ADN. Důkazem může být povolení uvedené v odstavci 4.“
Článek 37
Provedení
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 38
Zrušení
Směrnice 2006/87/ES se zrušuje s účinkem od 7. října 2018.
Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII.
Článek 39
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 40
Určení
Tato směrnice je určena členským státům s výjimkou Dánska, Estonska, Irska, Řecka, Španělska, Kypru, Lotyšska, Malty, Portugalska, Slovinska a Finska.
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha I: |
Seznam vnitrozemských vodních cest EU rozdělených zeměpisně do zón 1, 2 a 3 |
Příloha II: |
Minimální technické požadavky na plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách v zónách 1, 2, 3 a 4 |
Příloha III: |
Oblasti, v nichž lze stanovit dodatečné technické požadavky na plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách v zónách 1, 2 a na nenapojených vodních cestách v zóně 3 |
Příloha IV: |
Oblasti, v nichž lze snížit technické požadavky na plavidla provozovaná na vnitrozemských vodních cestách v zónách 3 a 4 |
Příloha V: |
Podrobná procesní ustanovení |
Příloha VI: |
Klasifikační společnosti |
Příloha VII: |
Srovnávací tabulka |
PŘÍLOHA I
SEZNAM VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST UNIE ROZDĚLENÝCH ZEMĚPISNĚ DO ZÓN 1, 2 A 3
KAPITOLA 1
Zóna 1
Německo
Emže |
od čáry spojující bývalý maják Greetsiel a západní molo vjezdu do přístavu v Eemshavenu směrem k moři až po 53° 30′ s. š. a 6° 45′ v. d., tj. mírně směrem k moři od překladiště plavidel pro pevný náklad v rameni Staré Emže (1) |
(1)
Pro plavidla registrovaná v jiném státě platí ustanovení článku 32 smlouvy Ems-Dollart ze dne 8. dubna 1960 (BGBl. 1963 II, s. 602). |
Francie
Gironda od příčné hranice moře vymezené čárou spojující Pointe de Grave s Pointe de Suzac k čáře spojující Pointe de Grave s východním výběžkem zátoky Conche de Pontaillac.
Loira od příčné hranice moře vymezené čárou spojující výběžek Mindin s výběžkem Penoët k čáře spojující světlo mola Pointe du Pointeau s majákem Villès-Martin v Saint-Nazaire.
Seina od příčné hranice moře (vymezené čárou začínající na pravém břehu od mysu Hode a končící na levém břehu v bodě, kde se projektovaná hráz napojuje na pobřeží po proudu od Berville-sur-Mer) k hranici tvořené čárou s orientací 245° od majáku Sainte Adresse až k průsečíku s greenwichským poledníkem. Od tohoto průsečíku se hranice rozšiřuje o čáru vedoucí severojižním směrem k průsečíku s čárou vedoucí východozápadně od světla na útesu Falaise des Fonds západně od Honfleur.
Delta Rhôny:
Záliv Fos: od hranice zóny 3 na sever a východ k přerušované čáře začínající od světla hráze kanálu St-Louis, přes severní kardinální bóji They de la Gracieuse a západní kardinální bóji Lavéra a končící na mysu Pointe de Bonnieu.
Jižní část Étang de Berre mezi Martigues (výběžek Brise Lames) a přístavem La Pointe (konec severní hráze).
Polsko
Část Pomořanského zálivu jižně od linie spojující NordPerd na ostrově Rujana a maják Niechorze.
Část Gdaňského zálivu jižně od linie spojující maják Hel a vstupní bóji do přístavu Baltijsk.
Švédsko
jezero Vänern, ohraničené na jihu rovnoběžkou procházející majákem Bastugrund,
jezero Vättern
Brofjorden – Donsö
Oblast ohraničená pevninou nebo hranicí zóny 2 nebo 3 a linií vedoucí od nejjižnějšího bodu Grötö přes nejzápadnější bod Gåsö; nejsevernější bod Härmanö; Härmanö huvud (hlava Härmanö); Vedholmen; Danholmen; centrum Mollön; světlo Räbbehuvud; dolní světlo v Sankt Olov; nejjihovýchodnější bod Flatholmenu; světlo Åstol; světlo Marstrand; světlo Sälö; dolní světlo v Kågholmenu; světlo Tynneskär; světlo Buskärs Knöte; a horní světlo v Rivö po světlo v Rivö.
Severní Öregrundsgrepen
Oblast mezi pevninou a Gräsö, ohraničená na severu rovnoběžkou procházející přes maják Engelska grundet a na jihu rovnoběžkou procházející přes horní navigační maják v Öregrundu.
Söderarm – Sandhamn
Oblast ohraničená hranicí zóny 2 a linií od navigačního světla v Tyvö přes světlo v Söderarm; horní navigační světlo v pilotním přístavu Söderarm; a světlo Prästkobben po světlo Korsö.
Jungfrufjärden
Oblast ohraničená pevninou nebo hranicí zóny 2 a linií vedoucí od nejzápadnějšího bodu Nämdö přes nejzápadnější bod Mörtö-Bunsö po maják Ornöhuvud.
Mysingen – Landsort
Oblast ohraničená hranicí zóny 2 a linií od světla v Utö přes nejjižnější bod Nåttarö; světlo Måsknuv; a světlo Viksten po světlo Landsort.
Landsort – Arkö
Oblast ohraničená pevninou nebo hranicemi zóny 2 nebo 3 a linií vedoucí od světla Landsort přes nejjižnější bod Enskär a světlo v Norra Kränkan k Marö Kupa.
Zátoka Valdemarsviken a souostroví Gryt
Oblast ohraničená pevninou nebo hranicemi zóny 2 a linií vedoucí od majáku Gubbö kupa přes světlo v Häradsskär a světlo v Hägerökarten k nejjižnějšímu bodu Kvädö.
Severní úžina Kalmar – Västervik
Oblast ohraničená pevninou a linií vedoucí od Hallmare Skackel po světlo Aleskär; světlo Idö; světlo Idö Stångskär; světlo Strupö Ljungskär, poloha N 57 20,0 E016 48,0; a západní kardinální bóje Enerumsgrund k nejsevernějšímu bodu Ölandu a dále severozápadním pobřežím Ölandu a na jihu rovnoběžkou N 56° 15,00′.
Jižní úžina Kalmar
Oblast mezi pevninou a Ölandem, ohraničená na severu linií od Dunö (na pevnině) k Bejershamnu na Ölandu a na jihu rovnoběžkou N 56° 15,00′
Zóna 2
Česko
přehradní nádrž Lipno
Německo
Emže |
od čáry vycházející z vjezdu do přístavu směrem k Papenburgu přes Emži, která spojuje bývalou čerpací stanici Diemen a propusti v hrázi na Halte, až po čáru spojující bývalý maják Greetsiel a západní molo vjezdu do přístavu v Eemshavenu (1) |
Leda |
od vjezdu do vnějšího přístavu plavební komory v Leer k ústí do Emže |
Jade |
směrem k pevnině od čáry spojující bývalé světlo v Schilligu a kostelní věž v Langwardenu |
Vezera |
od severovýchodního okraje železničního mostu v Brémách až k čáře spojující kostelní věže v Langwardenu a Cappelu, včetně vedlejších ramen Vezery známých jako Rekumer Loch, Rechter Nebenarm a Schweiburg |
Hunte |
od čáry umístěné 140 m po proudu od mostu Amalienbrücke v Oldenburgu k ústí do Vezery |
Lesum |
od soutoku Hamme a Wümme (km 0,00) k ústí do Vezery |
Labe |
od dolní hranice přístavu Hamburk až k čáře spojující maják Kugelbake v Döse se západním okrajem hráze Friedrichskoog (Dieksand), včetně: — Mühlenberger Loch, — Ruthenstrom (od km 3,75 po ústí do Labe), — Nebenelben: — — Hahnöfer Nebenelbe (mezi prodloužením značení Labe od km 635,00 do km 644,00) — Lühesander Süderelbe (mezi prodloužením značení Labe od km 646,50 km do km 650,50) — Bütztflether Süderelbe (od km 0,69 po ústí do Labe) — Haseldorfer Binnenelbe (mezi prodloužením značení Labe od km 653,00 do km 658,00) — Pagensander Nebenelbe (mezi prodloužením značení Labe od km 659,00 do km 664,00) — Schwarztonnensander Nebenelbe (mezi prodloužením značení Labe od km 661,00 do km 664,00) — Wischhafener Süderelbe (od km 8,03 po ústí do Labe) — Glückstädter Nebenelbe (mezi prodloužením značení Labe od km 672,00 do km 676,00) |
Este |
od dolní vody zdymadla Buxtehude (km 0,25) k ústí do Labe |
Lühe |
od dolní vody Au-Mühle v Horneburgu (km 0,00) k ústí do Labe |
Schwinge |
od severního okraje zdymadla Salztor ve Stade k ústí do Labe |
Pinnau |
od jihozápadního okraje železničního mostu v Pinneburgu k ústí do Labe |
Krückau |
od jihozápadního okraje silničního mostu Wedenkamp v Elmshornu k ústí do Labe |
Stör |
od přílivoměru Rensing k ústí do Labe |
Freiburský přístavní kanál |
od východního okraje zdymadla ve Freiburgu an der Elbe až k ústí do Labe |
Oste |
od místa 210 m proti proudu od osy dopravního mostu přes přehradu Oste (km 69,36) k ústí do Labe |
Meldorfský záliv |
směrem k pevnině od čáry spojující západní výběžek hráze Friedrichskoog (Dieksand) a hlavu západního mola v Büsumu |
Eider |
proti proudu od ústí průplavu Gieselau (km 22,64) k čáře vedoucí od středu pevnosti (Tränke) po věž kostela ve Vollerwieku |
Průplav Gieselau |
od ústí do řeky Eider po ústí do Severomořsko-baltského průplavu |
Flensburský záliv |
směrem k pevnině od čáry spojující maják Kegnäs a Birknack a severně až k německo-dánské hranici ve Flensburském zálivu |
Schlei |
směrem k pevnině od čáry mezi čely mola ve Schleimünde |
Eckernfördský záliv |
směrem k pevnině od čáry spojující Bocknis-Eck se severovýchodním výběžkem pevniny v Dänisch Nienhofu |
Kielské zálivy |
směrem k pevnině od čáry spojující maják Bülk a námořní památník Labö |
Severomořsko-baltský průplav včetně Audorfer See a Schirnauer See |
od čáry spojující hlavy mola v Brunsbüttel až k čáře spojující vjezdová světla v Kiel-Holtenau, včetně Borgstedter See a Enge, Flemhuder See a průplavu Achterwehrer |
Trave |
od severozápadního okraje železničního mostu v Lübecku, včetně Pötenitzer Wiek a Dassower See, až k čáře spojující jižní vnitřní a severní vnější čelo přístavní hráze Travemünde |
Wismarbucht, včetně Kirchsee, Breitling, Salzhaff a oblast přístavu Wismar |
směrem k moři vymezeno čárou spojující Hohen Wieschendorf Huk se světlem v Timmendorfu a čárou spojující světlo v Gollwitzu na ostrově Poel s jižním výběžkem poloostrova Wustrow |
Warnow a Unterwarnow včetně Breitlingu a vedlejších ramen (bez vedlejších ramen západně od Badewieseninsel) |
od jižního okraje železničního mostu Rostock – Stralsund k čáře spojující severní čelo západního mola se severním čelem východního mola v Rostocku-Warnemünde |
Vody uzavřené pevninou a poloostrovy Darß a Zingst a ostrovy Bock, Hiddensee a Rügen (včetně oblasti přístavu Stralsund) |
směrem k moři vymezeny — mezi poloostrovem Zingst a ostrovem Bock: rovnoběžkou 54° 26′ 42′′ severní šířky, — mezi ostrovy Bock a Hiddensee: čárou spojující severní výběžek ostrova Bock a jižní výběžek ostrova Hiddensee, — mezi ostrovy Hiddensee a Rügen (Bug): čárou spojující jihovýchodní výběžek Neubessin a Buger Haken |
Greifswalder Bodden a oblast přístavu Greifswald, včetně Rycku |
od východního okraje Steinbeckského mostu v Greifswaldu k čáře spojující východní výběžek Thiessower Haken (Südperd) s východním výběžkem ostrova Ruden a severním výběžkem ostrova Usedom (54° 10′ 37′ s. š., 13° 47′ 51′ v. d.) |
vody uzavřené pevninou a ostrovem Usedom (Peenestrom, včetně oblasti přístavu Wolgast a Achterwasser, a Štětínský záliv) |
směrem na východ až po německo-polskou hranici ve Štětínském zálivu |
Uecker |
od jihozápadního okraje silničního mostu v Ueckermünde po čáru spojující čela přístavních hrází směřující k moři |
(1)
Pro plavidla registrovaná v jiném státě platí ustanovení článku 32 smlouvy Ems-Dollart ze dne 8. dubna 1960 (BGBl. 1963 II, s. 602). |
Francie
řeka Gironda od km 48,50 k cípu ostrova Île de Patiras po proudu, k příčné hranici moře vymezené čárou spojující Pointe de Grave s Pointe de Suzac,
řeka Loira od Cordemais (km 25) k příčné hranici moře vymezené čárou spojující Pointe de Mindin s Pointe de Penhoët,
řeka Seina od začátku Tarcanvillského průplavu k příčné hranici moře vymezené čárou vedoucí od Cape Hode na pravém břehu po místo na levém břehu, kde plánovaný průplav protíná pobřeží pod Berville-sur-Mer,
řeka Vilaine od přehrady Arzal k příčné hranici moře vymezené čárou spojující Pointe du Scal s Pointe du Moustoir,
Ženevské jezero.
Maďarsko
Blatenské jezero
Nizozemsko
Dollard
Emže
Waddenzee: včetně spojení se Severním mořem
IJsselmeer: včetně Markermeer a IJmeer, ale bez Gouwzee
Nieuwe Waterweg a Scheur
průplav Caland západně od přístavu Benelux
Hollands Diep
Breeddiep, Beerkanaal a připojené přístavy
Haringvliet a Vuile Gat: včetně vodních cest mezi Goeree-Overflakkee na jedné straně a Voorne-Putten a Hoekse Waard na druhé straně
Hellegat
Volkerak
Krammer
Grevelingenmeer a Brouwershavensche Gat: včetně všech vodních cest mezi Schouwen-Duiveland a Goeree-Overflakkee
Keten, Mastgat, Zijpe, Krabbenkreek, Eastern Scheldt a Roompot: včetně vodních cest mezi Walcheren, Noord-Beveland a Zuid-Beveland na jedné straně a Schouwen-Duiveland a Tholen na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn
Šelda a Západní Šelda a její ústí do moře: včetně vodních cest mezi Zeeuws Vlaanderen na jedné straně a Walcheren a Zuid-Beveland na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn
Polsko
Štětínský záliv
Kamieńský záliv
Viselský záliv
Pucký záliv
Włocławská přehradní nádrž
jezero Śniardwy
jezero Niegocin
jezero Mamry
Švédsko
Lysekil – Orust – Tjörn
Oblast ohraničená pevninou a linií vedoucí od Släggö v Lysekil k Skaftölandet na úrovni 170°; linie vedoucí od světla v Islandsberg k Lavösundu; linie od světla v Lyr na úrovni 300 stupňů k pevnině východně od Mollösundu; linie vedoucí od nejjižnějšího bodu Lyr k Björholmenu; a v severní části Hakefjorden linií tvořenou rovnoběžkou N 58 01,00.
Jižní souostroví Göteborg
Oblast ohraničená pevninou nebo hranicí zóny 3 a linií vedoucí od západní části přístavu Arendal přes Knippelholmen; světlo Rivö, horní světlo Rivö; maják Känsö torn; světlo Kårholmen; a navigační světlo Rättarens do Askims nabbe.
Öregrund – Norrtälje
Oblast mezi pevninou a Gräsö, ohraničená na severu rovnoběžkou procházející horním navigačním světlem Öregrundu a ohraničená k moři linií mezi Äspskäret a světlem Råstensudde; linie přes Singsundet; mosty přes Fygdströmmen; linie od Dejeudden přes světlo Arholma ke světlu Tyvö.
Norrtälje – Nämdö
Oblast ohraničená pevninou nebo hranicemi zóny 2 nebo 3 a linií od světla Tyvö přes světlo Idskärskobben; nejzápadnější bod Svartlöga; světlo Stenkobbsgrund, maják Korså; a nejzápadnější bod Nämdö k nejjižnějšímu bodu Björnö.
Dalarö – Torö
Oblast ohraničená pevninou a linií vedoucí od majáku Ornöhuvud přes Klacknäset; Näset v Ornö; nejsevernější bod Utö; světlo Utö; světlo Älvsnabben; Norra Stegholmen; Yttre Gården; Valsudden na ostrově Järflotta; a Långsudden na ostrově Järflotta k nejvýchodnějšímu bodu Torö.
Torö – Oxelösund
Oblast ohraničená pevninou nebo hranicemi zóny 3 a linií od kostela Tyvö přes světlo Fifång; světlo Kockehällan; Lacka torn; nejvýchodnější bod Kittelö; světlo v Trutbådanu, světlo v Betenu; a maják Femörehuvud k Svartuddenu severně od horního světla Kungshamn.
Bråviken, Slätbaken a souostroví Östergötland
Oblast vymezená pevninou (v západním Bråvikenu od mostu Hamnbron v Norrköpingu; na západě Slätbaken od zdymadla Mem) a linií vedoucí od světla Gullängsberget přes maják Arkö; Marö kupa; maják Kupa klint; nejzápadnější bod Birkskär; a maják Gubbö Kupa do Dalaudde jižně od Orrenu.
Střední úžina Kalmar
Oblast vymezená na západě pevninou, na východě Ölandem, na severu rovnoběžkou N 56° 51,00′ a na jihu linií od Dunö (na pevnině) k Bejershamnu na Ölandu.
KAPITOLA 2
Zóna 3
Belgie
námořní Šelda (po proudu od antverpského otevřeného kotviště)
Bulharsko
Dunaj: od říčního km 845,650 do říčního km 374,100
Česko
přehradní nádrže: Brněnská (Kníničky), Jesenice, Nechranice, Orlík, Rozkoš, Slapy, Těrlicko, Žermanice a Nové Mlýny III
těžební jezera štěrkopísku: Ostrožná Nová Ves a Tovačov
Německo
Dunaj |
od Kelheimu (km 2 414,72 ) k německo-rakouským hranicím u Jochensteinu |
Rýn včetně Lampertheimer Altrhein (od km 4,75 až k Rýnu), Altrhein Stockstadt-Erfelden (od km 9,80 až k Rýnu) |
od německo-švýcarských hranic v Basileji k německo-nizozemským hranicím v Millingenu |
Labe (Norderelbe) včetně Süderelbe a Köhlbrand |
od ústí průplavu Labe-Seiten ke spodní hranici přístavu Hamburk |
Müritz |
|
Francie
Adour od Bec du Gave k moři,
Aulne od zdymadla u Châteaulin k příčné hranici moře vymezené Passage de Rosnoën,
Blavet od Pontivy k Pont du Bonhomme,
průplav Calais,
Charente od mostu u Tonnay-Charente k příčné hranici moře vymezené čarou procházející středem světla po proudu na levém břehu a středem Fort de la Pointe,
Dordogne od soutoku s Lidoire k Bec d’Ambès,
Garonna od mostu u Castet en Dorthe k Bec d’Ambès,
Gironda od Bec d’Ambès k příčné čáře na km 48,50 procházející cípem ostrova Île de Patiras po proudu,
Hérault od přístavu Bessan k moři až po horní hranici přílivu na pobřeží,
Isle od soutoku s řekou Dronne k soutoku s řekou Dordogne,
Loira od soutoku s řekou Maine ke Cordemais (km 25),
Marna od mostu u Bonneuil (km 169 až 900) a zdymadla v Saint-Maur k soutoku se Seinou,
Rýn
Nive od přehrady Haïtze u Ustaritzu k soutoku s Adour,
Oise od zdymadla Janville po soutok se Seinou,
Orb od přístavu Sérignan k moři až po horní hranici přílivu na pobřeží,
Rhôna od hranice se Švýcarskem k moři, vyjma Petit Rhône,
Saôna od mostu Pont de Bourgogne u Chalon-sur-Saône k soutoku s Rhônou,
Seina od zdymadla Nogent-sur-Seine k začátku průplavu Tancarville,
Sèvre Niortaise od zdymadla u Marans na příčné hranici moře naproti strážnici k ústí,
Somme od okraje mostu Pont de la Portelette po proudu u Abbeville k viaduktu Noyelles a k železnici v Saint-Valéry-sur-Somme,
Vilaine od Redonu (km 89,345) k přehradě Arzal
jezero Amance
jezero Annecy
jezero Biscarosse
jezero Bourget
jezero Carcans
jezero Cazaux
jezero Der-Chantecoq
jezero Guerlédan
jezero Hourtin
jezero Lacanau
jezero Orient
jezero Pareloup
jezero Parentis
jezero Sanguinet
jezero Serre-Ponçon
jezero Temple
Chorvatsko
Dunaj: od říčního km 1 295 + 500 do říčního km 1 433 + 100
řeka Dráva: od říčního km 0 do říčního km 198 + 600
řeka Sáva: od říčního km 210 + 800 do říčního km 594 + 000
řeka Kupa: od říčního km 0 do říčního km 5 + 900
řeka Una: od říčního km 0 do říčního km 15
Maďarsko
Dunaj: od říčního km 1 812 do říčního km 1 433
Dunaj Moson: od říčního km 14 do říčního km 0
Dunaj Szentendre: od říčního km 32 do říčního km 0
Dunaj Ráckeve: od říčního km 58 do říčního km 0
řeka Tisza: od říčního km 685 do říčního km 160
řeka Dráva: od říčního km 198 do říčního km 70
řeka Bodrog: od říčního km 51 do říčního km 0
řeka Kettős-Körös: od říčního km 23 do říčního km 0
řeka Hármas-Körös: od říčního km 91 do říčního km 0
kanál Sió: od říčního km 23 do říčního km 0
jezero Velence
jezero Fertő
Nizozemsko
Rýn
Sneekermeer, Koevordermeer, Heegermeer, Fluessen, Slotermeer, Tjeukemeer, Beulakkerwijde, Belterwijde, Ramsdiep, Ketelmeer, Zwartemeer, Veluwemeer, Eemmeer, Alkmaardermeer, Gouwzee, vnější IJ, vnitrozemský IJ, průplav Noordzee, přístav IJmuiden, oblast přístavu Rotterdam, Nieuwe Maas, Noord, Oude Maas, Beneden Merwede, Nieuwe Merwede, Dordtsche Kil, Boven Merwede, Waal, průplav Bijlandsch, Boven Rijn, průplav Pannersdensch, Geldersche IJssel, Neder Rijn, Lek, průplav Amsterdam-Rýn, Veerse Meer, průplav Šelda-Rýn až po ústí do Volkerak, Amer, Bergsche Maas, Maasa pod Venlo, Gooimeer, Europort, průplav Caland (východně od přístavu Benelux), průplav Hartel
Rakousko
Dunaj: od rakousko-německé k rakousko-slovenské hranici
Inn: od ústí k elektrárně Pasov-Ingling
Traun: od ústí ke km 1,80
Enže: od ústí ke km 2,70
March: ke km 6,00
Polsko
řeka Biebrza od ústí kanálu Augustowski k ústí řeky Narwia
řeka Brda od linie s kanálem Bydgoski v Bydgoszczi k ústí řeky Visly
řeka Bug od ústí řeky Muchawiec k ústí řeky Narwia
jezero Dąbie k hranici vnitřní mořské vody
kanál Augustowski od soutoku s řekou Biebrza ke státní hranici, včetně jezer podle trasy tohoto kanálu
kanál Bartnicki od jezera Ruda Woda k jezeru Bartężek, včetně jezera Bartężek
kanál Bydgoski
kanál Elbląski od jezera Druzno k jezeru Jeziorak a k jezeru Szeląg Wielki, včetně těchto jezer a včetně jezer podél trasy kanálu, vedlejší trasy směrem k Zalewu od jezera Jeziorak k jezeru Ewingi, včetně
kanál Gliwicki včetně kanálu Kędzierzyński
kanál Jagielloński od styku s řekou Elbląg k řece Nogat
kanál Łączański
kanál Ślesiński včetně jezer podél trasy tohoto kanálu a jezera Gopło
kanál Żerański
řeka Martwa Visla od Visly v Przegalině k hranici vnitřní mořské vody
řeka Narew od ústí řeky Biebrzy k ústí Visly, včetně jezera Zegrzyński
řeka Nogat od Visly k ústí Viselského zálivu
řeka Noteć (horní) od jezera Gopło k linii s kanálem Górnonotecki a kanálem Górnonotecki a řeka Noteć (dolní) od styku s kanálem Bydgoski k ústí řeky Warta
řeka Lužická Nisa od Gubinu k ústí Odry
řeka Odra od města Ratiboř k linii s řekou Východní Odra, která se stáčí k řece Regalice od průplavu Klucz-Ustowo, včetně této řeky a jejích přítoků k jezeru Dąbie, jakož i přítoky řeky Odry od zdymadla Opatowice ke zdymadlu ve městě Vratislav
řeka Západní Odra od hráze Widuchowa (704,1 km od Odry) – k hranici vnitřní mořské vody, včetně přítoků, jakož i průplav Klucz-Ustowo spojující Východní Odru se Západní Odrou
řeka Parnica a průplav Parnicki od Západní Odry k hranici vnitřní mořské vody
řeka Pisa od jezera Roś k ústí řeky Narew
řeka Szkarpawa od Visly k ústí Viselského zálivu
řeka Warta od jezera Ślesińskie k ústí Odry
soustava Velkých mazurských jezer zahrnující jezera spojená řekami a kanály tvořícími hlavní trasu od jezera Roś (včetně) v Piszi ke kanálu Węgorzewski (včetně) ve Węgorzewu, spolu s jezery: Seksty, Mikołajskie, Tałty, Tałtowisko, Kotek, Szymon, Szymoneckie, Jagodne, Boczne, Tajty, Kisajno, Dargin, Łabap, Kirsajty a Święcajty, včetně kanálu Giżycki, kanálu Niegociński a kanálu Piękna Góra, vedlejší trasy jezera Ryńskie (včetně) v Rynu k jezeru Nidzkie (až 3 km, tvoříce hranici s rezervací „Jezero Nidzkie“), spolu s jezery: Bełdany, Guzianka Mała a Guzianka Wielka
řeka Visla od ústí řeky Przemsza k soutoku s kanálem Łączański, jakož i od ústí tohoto kanálu v Skawina k ústí řeky Visly k Gdaňskému zálivu, kromě přehradní nádrže Włocławski
Rumunsko
Dunaj: Od srbsko-rumunské hranice (km 1 075 ) k Černému moři přes kanál Sulina.
Dunajsko-černomořský průplav (o délce 64,410 km): od napojení na řeku Dunaj na km 299,300 Dunaje u obce Cernavodă (km 64,410 průplavu) po přístav Konstanca Jih-Agigea (km „0“ kanálu).
průplav Poarta Albă-Midia Năvodari (délka 34,600 km): od napojení na dunajsko-černomořský průplav na km 29,410 v Poarta Albă (km 27,500 průplavu) po přístav Midia (km „0“ průplavu)
Slovensko
Dunaj: od říčního km 1 880,26 do říčního km 1 708,20
Dunajský průplav: od říčního km 1 851,75 do říčního km 1 811,00
řeka Váh: od říčního km 0,00 do říčního km 70,00
řeka Morava: od říčního km 0,00 do říčního km 6,00
řeka Bodrog: od říčního km 49,68 do říčního km 64,85
přehradní nádrže: řeka Váh: od říčního km 0,00 do říčního km 70,00 řeka Morava: od říčního km 0,00 do říčního km 6,00
Švédsko
jezero Mälaren
Saltsjön, přístavy Stockholm a Värmdölandet
Oblast od vývodů jezera Mälaren ve Stockholmu, v Norrströmu, Slussenu a Hammarbyslussenu, která je ohraničena pevninou a mostem Lidingöbron a linií vedoucí přes světlo Elfviksgrund na úrovni 135-315 stupňů; linie mezi Mellangårdsholmen a Högklevsudde v Baggensfjärden; Örsundet mezi Ingarö a Fågelbrolandet; linie vedoucí od Rönnäsudd přes světlo Tegelhällan a světlo Runö světlo k Talatta na Djurö; linie přes Vindöström mezi Vindö a Värmdölandet; a kromě toho ostrovy v této oblasti
Kanál Södertälje a přístavy Södertälje
kanál Södertälje a přístavy Södertälje, ohraničené na severu zdymadlem Södertälje a na jihu rovnoběžkou 59° 09′ 00″ s. š
Trollhätte Canal, Göta älv a Nordre älv
Oblast od rovnoběžky přes maják Bastugrund v jižní části jezera Vänern po Älvsborgský most a řeku Nordre älv až k rovnoběžce E 11° 45′ 00″
Kanál Göta
Na východě od zdymadla Mem k mostu Motala, včetně jezera Asplången, jezera Roxen a jezera Boren; na západě od rovnoběžky procházející světlem Rödesund Norra Yttre v Karlsborgu až po plavební komoru Sjötorp, včetně jezerního systému, kterým kanál prochází
PŘÍLOHA II
MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNÁCH 1, 2, 3 A 4
Platnými technickými požadavky na plavidla jsou požadavky stanovené v normě ES-TRIN 2023/1.
PŘÍLOHA III
OBLASTI, V NICHŽ LZE STANOVIT DODATEČNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNÁCH 1, 2 A NENAPOJENÝCH VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNĚ 3
Případné dodatečné technické požadavky na plavidla provozovaná na území tohoto členského státu, které členský stát přijme podle čl. 23 odst. 1 a 2 této směrnice, jsou omezeny na tyto oblasti:
Definice
Pevnost a stabilita
Bezpečnostní vzdálenost a volný bok
Vodotěsnost otvorů v lodním trupu a nástaveb
Výstroj
Dodatečná ustanovení pro osobní lodě
Sestavy plavidel a kontejnerová doprava
Strojní zařízení
PŘÍLOHA IV
OBLASTI, V NICHŽ LZE SNÍŽIT TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNÁCH 3 A 4
Případná snížení technických požadavků, která povolí členský stát podle čl. 23 odst. 4 této směrnice pro plavidla provozovaná výlučně na vnitrozemských vodních cestách v zóně 3 nebo 4 na území tohoto členského státu, jsou omezena na tyto oblasti:
PŘÍLOHA V
PODROBNÁ PROCESNÍ USTANOVENÍ
Článek 2.01
Subjekty pověřené prohlídkami
Subjekty pověřené prohlídkami plavidel jsou zřizovány členskými státy.
Subjekty pověřené prohlídkami se skládají z předsedy a odborníků.
Každý subjekt musí tvořit alespoň tito odborníci:
úředník z orgánu příslušného pro dopravu na vnitrozemských vodních cestách;
odborník na konstrukci plavidel vnitrozemské plavby a jejich strojních zařízení;
odborník v oblasti plavby, který je držitelem osvědčení vůdce plavidla pro vnitrozemské vodní cesty, které držitele opravňuje vést plavidlo, jež má být podrobeno kontrole;
odborník v oblasti tradičních plavidel a provádění prohlídek tradičních plavidel.
Předsedu a odborníky každého subjektu jmenují orgány členského státu, v němž je subjekt zřízen. Při převzetí svých funkcí předloží předseda a odborníci písemné prohlášení, že své funkce budou vykonávat zcela nezávisle. Od úředníků se prohlášení nevyžaduje.
Subjektům pověřeným prohlídkami mohou být nápomocni specializovaní odborníci v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.
Článek 2.02
(Ponechán prázdný)
Článek 2.03
Přistavení plavidla k prohlídce
Vlastník nebo jeho zplnomocněný zástupce musí přistavit plavidlo k prohlídce ve stavu, kdy je vyložený náklad a plavidlo je vyčištěné a vybavené. Vlastník je povinen při prohlídce poskytnout nezbytnou pomoc, například poskytnout odpovídající člun, uvolnit potřebný personál a umožnit prohlídku částí lodního trupu nebo zařízení, které nejsou přímo přístupné nebo viditelné.
Při první prohlídce požaduje subjekt pověřený prohlídkami prohlídku na souši. Od této prohlídky na souši může být upuštěno, je-li možno předložit klasifikační doklad nebo osvědčení uznané klasifikační společnosti, že konstrukce vyhovuje požadavkům, nebo je-li předloženo osvědčení, z něhož vyplývá, že příslušný orgán již provedl prohlídku na souši za jiným účelem. V případě pravidelných prohlídek nebo prohlídek podle článku 14 této směrnice může subjekt pověřený prohlídkami požadovat prohlídku na souši.
Subjekt pověřený prohlídkami provede během první prohlídky motorových plavidel nebo sestav nebo v případě významných změn pohonného nebo kormidelního zařízení zkušební plavby.
Subjekt pověřený prohlídkami může vyžadovat další provozní zkoušky a jiné podpůrné doklady. Toto ustanovení se uplatňuje rovněž při stavbě plavidla.
Článek 2.04
(Ponechán prázdný)
Článek 2.05
(Ponechán prázdný)
Článek 2.06
(Ponechán prázdný)
Článek 2.07
Poznámky a změny v osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby
Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce oznámí příslušnému orgánu veškeré změny názvu plavidla, změny jeho vlastníka, případné nové cejchování a změny registrace nebo domovského přístavu a předloží osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby příslušnému orgánu, aby do něho změny zapsal.
Jakýkoli příslušný orgán může připojit k osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby dodatečné informace nebo jej pozměnit.
Provede-li příslušný orgán v osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby změny nebo doplní-li dodatečné informace, uvědomí o tom příslušný orgán, který osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby vystavil.
Článek 2.08
(Ponechán prázdný)
Článek 2.09
Pravidelné prohlídky
Před uplynutím doby platnosti osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby se plavidlo podrobí pravidelné prohlídce.
Příslušný orgán stanoví novou dobu platnosti osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby v souladu s výsledky této prohlídky.
Doba platnosti se uvede v osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby a sdělí se orgánu, který osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby vystavil.
Je-li místo prodloužení platnosti osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby vystaveno nové osvědčení Unie pro plavidlo vnitrozemské plavby, vrátí se předchozí osvědčení příslušnému orgánu, který je vystavil.
Článek 2.10
Dobrovolná prohlídka
Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce může kdykoli dobrovolně požádat o prohlídku.
Žádosti o prohlídku se vyhoví.
Článek 2.11
(Ponechán prázdný)
Článek 2.12
(Ponechán prázdný)
Článek 2.13
(Ponechán prázdný)
Článek 2.14
(Ponechán prázdný)
Článek 2.15
Náklady
Vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce hradí veškeré náklady vzniklé v souvislosti s prohlídkou plavidla a vystavením osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby v souladu se zvláštním poplatkovým řádem stanoveným jednotlivými členskými státy.
Článek 2.16
Informace
Příslušný orgán může povolit, aby osoby, které prokážou oprávněný zájem, byly informovány o obsahu osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby, a může těmto osobám vystavit výpisy nebo ověřené opisy osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby, které jsou jako výpisy nebo ověřené opisy označeny.
Článek 2.17
Rejstřík osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby
Příslušné orgány si uchovávají originál nebo kopii všech osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby, která vydaly, a zanesou do nich všechny informace a změny, jakož i veškerá zrušení a náhrady osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby. Rejstřík uvedený v článku 17 této směrnice odpovídajícím způsobem aktualizují.
Pro výkon správních opatření k zajištění bezpečnosti a snadnosti plavby a k provedení článků 2.02 až 2.15 této přílohy a článků 6, 9, 10, 13, 14, 15, 20, 21 a 22 této směrnice bude rejstřík v souladu se vzorem uvedeným v příloze II přístupný pouze ke čtení, a to příslušným orgánům ostatních členských států, smluvních států Mannheimské úmluvy a třetím zemím na základě správních dohod, bude-li zajištěna odpovídající úroveň ochrany soukromí.
Článek 2.18
Jednotné evropské identifikační číslo plavidla
Jednotné evropské identifikační číslo plavidla sestává v souladu s přílohou II této směrnice z osmi arabských číslic.
Jestliže plavidlo nemá v okamžiku, kdy je pro něj vystavováno osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby, evropské identifikační číslo plavidla, přidělí mu toto číslo příslušný orgán členského státu, v němž je plavidlo registrováno nebo v němž má svůj domovský přístav.
Pokud jde o plavidlo ze zemí, kde není přidělení evropského identifikačního čísla plavidla možné, přidělí evropské identifikační číslo plavidla uvedené v osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby příslušný orgán, který toto osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby vystavuje.
O přidělení evropského identifikačního čísla plavidla požádá vlastník plavidla nebo jeho zplnomocněný zástupce příslušný orgán. Vlastník nebo jeho zplnomocněný zástupce je rovněž odpovědný za připevnění evropského identifikačního čísla plavidla zapsaného v osvědčení Unie pro plavidla vnitrozemské plavby na plavidlo.
Článek 2.19
(Ponechán prázdný)
Článek 2.20
Oznámení
Každý členský stát nebo jeho příslušné orgány oznámí Komisi a ostatním členským státům nebo jiným příslušným orgánům:
názvy a adresy technických zkušeben, které spolu s příslušným vnitrostátním orgánem odpovídají za uplatňování přílohy II;
list s údaji o výrobku uvedený v příloze II, týkající se typů palubních čistíren odpadních vod, pro které bylo od posledního oznámení vydáno schválení;
uznaná schválení typu palubních čistíren odpadních vod založená na odlišných normách, než které stanoví příloha II, pro použití na vnitrostátních vodních cestách členských států;
do jednoho měsíce odnětí schválení typu palubních čistíren odpadních vod a důvody tohoto odnětí;
zvláštní kotvy schválené po žádosti o snížení hmotnosti kotvy, s udáním označení typu a schváleného snížení hmotnosti kotvy. Příslušný orgán udělí žadateli povolení nejdříve tři měsíce po oznámení Komisi, a to za předpokladu, že Komise nevznese námitku;
zařízení pro radarovou navigaci a ukazatele rychlosti otáčení, pro něž vydaly schválení typu. Příslušné oznámení zahrnuje přidělené číslo schválení typu, jakož i označení typu, jméno výrobce, jméno držitele schválení typu a datum schválení typu;
příslušné orgány odpovědné za schvalování specializovaných firem, které mohou provádět instalaci, výměnu, opravy nebo údržbu zařízení pro radarovou navigaci a ukazatelů rychlosti otáčení.
PŘÍLOHA VI
KLASIFIKAČNÍ SPOLEČNOSTI
Kritéria pro uznávání klasifikačních společností
Klasifikační společnosti, které usilují o uznání podle článku 21 této směrnice, musí splnit všechna tato kritéria:
Klasifikační společnost musí být schopna doložit rozsáhlé zkušenosti při posuzování návrhů a konstrukce plavidel vnitrozemské plavby. Klasifikační společnost má ucelená pravidla a předpisy pro návrh, konstrukci a pravidelné prohlídky plavidel vnitrozemské plavby, zejména pro výpočet stability podle části 9 předpisů připojených k Evropské dohodě o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN), na něž odkazuje příloha II. Tato pravidla a předpisy jsou zveřejněny alespoň v angličtině, francouzštině, němčině nebo nizozemštině a jsou průběžně aktualizovány a zdokonalovány v rámci programů výzkumu a vývoje. Pravidla a předpisy nesmí být v rozporu s právem Unie ani s platnými mezinárodními smlouvami.
Klasifikační společnost zveřejňuje každoročně svůj rejstřík plavidel.
Klasifikační společnost není řízena vlastníky nebo staviteli lodí ani jinými subjekty obchodně zapojenými do navrhování, výroby, vybavování, oprav, provozu nebo pojišťování lodí. Klasifikační společnost není svými příjmy závislá na jednom obchodním podniku.
Sídlo klasifikační společnosti nebo její dceřiné společnosti, která je oprávněna vydávat rozhodnutí a jednat ve všech oblastech, pro něž je příslušná podle předpisů týkajících se vnitrozemské plavby, se nachází v některém z členských států.
Klasifikační společnost a její odborníci mají dobrou pověst v oblasti vnitrozemské plavby; odborníci jsou schopni předložit doklad o svých odborných schopnostech. Jednají na odpovědnost klasifikační společnosti.
Klasifikační společnost má značný personál, který zajišťuje technické, řídící, podpůrné, kontrolní a výzkumné funkce odpovídající zadaným úkolům a klasifikovaným plavidlům a také zajišťuje vývoj kapacit a aktualizaci předpisů. Má inspektory alespoň v jednom členském státě.
Klasifikační společnost se řídí etickým kodexem.
Klasifikační společnost je řízena a spravována tak, aby byla zajištěna důvěrnost informací požadovaných členským státem.
Klasifikační společnost je připravena poskytovat členskému státu relevantní informace.
Vedení klasifikační společnosti vymezuje a dokládá svou politiku, cíle a závazky týkající se kvality a zajišťuje, že je tato politika chápána, prováděna a udržována na všech úrovních klasifikační společnosti.
Klasifikační společnost vyvine, zavede a udržuje účinný vnitřní systém kvality založený na příslušných částech mezinárodně uznávaných norem kvality a splňující normu EN ISO/IEC 17020:2004, jak je vykládají požadavky systému osvědčení kvality IACS. Systém kvality musí být osvědčen nezávislým sborem auditorů uznaných správou státu, v němž má klasifikační společnost své sídlo nebo pobočku podle bodu 4, a mimo jiné zajišťuje, že:
jsou systematicky vytvářena a zachovávána pravidla a předpisy klasifikační společnosti;
pravidla a předpisy klasifikační společnosti jsou dodržovány;
jsou dodrženy požadavky statutární práce, ke které je klasifikační společnost oprávněna;
jsou vymezeny a doloženy odpovědnost, oprávnění a vzájemné vztahy zaměstnanců, jejichž práce má vliv na kvalitu služeb klasifikační společnosti;
všechny práce se provádějí za kontrolovaných podmínek;
existuje systém dohledu, který sleduje činnost a práci prováděnou inspektory a technickým a administrativním personálem zaměstnávaným přímo klasifikační společností;
požadavky na hlavní statutární práci, pro kterou je klasifikační společnost oprávněna, jsou uplatňovány nebo kontrolovány pouze samostatnými inspektory klasifikační společnosti nebo samostatnými inspektory jiných uznaných klasifikačních společností;
existuje systém zajištění kvalifikace inspektorů a nepřetržité aktualizace jejich znalostí;
jsou uchovávány záznamy, které prokazují dosažení požadovaných norem v oblastech, ve kterých jsou poskytovány služby, a účinné fungování systému kvality;
na všech místech je zaveden komplexní systém plánovaných a dokumentovaných interních auditů všech činností ovlivňujících kvalitu.
Systém kvality musí být osvědčen nezávislým sborem auditorů uznaných správními orgány členského státu, v němž má klasifikační společnost své sídlo nebo pobočku podle bodu 4.
Klasifikační společnost se zavazuje přizpůsobit své požadavky odpovídajícím směrnicím Unie a poskytovat včas veškeré významné informace Komisi.
Klasifikační společnost se zavazuje pravidelně konzultovat již uznané klasifikační společnosti, aby byla zaručena rovnocennost technických norem a jejich provedení, a umožnit zástupcům členského států a jiným dotčeným stranám účast na vývoji jejích pravidel nebo předpisů.
PŘÍLOHA VII
SROVNÁVACÍ TABULKA
Směrnice 2006/87/ES |
Tato směrnice |
— |
Článek 1 |
Článek 2 |
Článek 2 |
— |
Článek 3 |
Článek 1 |
Článek 4 |
— |
Článek 5 |
Článek 9 |
Čl. 6 odst. 1 a 3 |
Čl. 8 odst. 1 |
Čl. 6 odst. 2 a 4 |
Čl. 8 odst. 4 |
Čl. 6 odst. 5 |
Článek 3 |
Článek 7 |
Článek 4 |
Článek 8 |
Čl. 11 odst. 2 |
Článek 9 |
Čl. 11 odst. 1 |
Článek 10 |
Článek 14 |
Článek 11 |
Článek 13 |
Článek 12 |
Článek 12 |
Článek 13 |
Článek 15 |
Článek 14 |
Článek 16 |
Článek 15 |
Článek 18 |
Článek 16 |
— |
Článek 17 |
— |
Článek 18 |
— |
Článek 19 |
Článek 10 |
Článek 20 |
— |
Článek 21 |
Článek 17 |
Článek 22 |
Článek 5 |
Článek 23 |
Článek 6 byl zrušen směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES (1) |
— |
Čl. 7 odst. 1 až 3 |
Článek 24 |
— |
Článek 25 |
— |
Článek 26 |
— |
Článek 27 |
— |
Článek 28 |
Čl. 8 odst. 2 a 3 |
Článek 29 |
— |
Článek 30 |
Čl. 20 odst. 1 |
Článek 31 |
Čl. 20 odst. 2 |
— |
Článek 22 |
— |
— |
Článek 32 |
Článek 19 |
Článek 33 |
— |
Článek 34 |
Článek 24 |
Článek 35 |
Článek 21 |
Článek 36 |
Článek 23 |
Čl. 37 odst. 1 a 2 |
Čl. 7 odst. 4 |
Čl. 37 odst. 3 |
— |
Článek 38 |
— |
Článek 39 |
Článek 25 |
— |
Článek 26 |
— |
Článek 27 |
Článek 40 |
(1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13). |
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005 o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 152).
( 5 ) Směrnice Rady 82/714/EHS ze dne 4. října 1982, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby (Úř. věst. L 301, 28.10.1982, s. 1).
( 6 ) Směrnice Rady 91/672/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 29).