(EU, Euratom) č. 883/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999
Publikováno: | Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1-22 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 11. září 2013 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 1. října 2013 | Nabývá účinnosti: | 1. října 2013 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, EURATOM) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 (Úř. věst. L 248 18.9.2013, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) 2016/2030 ze dne 26. října 2016, |
L 317 |
1 |
23.11.2016 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) 2020/2223 ze dne 23. prosince 2020, |
L 437 |
49 |
28.12.2020 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, EURATOM) č. 883/2013
ze dne 11. září 2013
o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999
Článek 1
Cíle a úkoly
Za účelem posílení boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen souhrnně „Unie“, pokud to kontext vyžaduje) vykonává Evropský úřad pro boj proti podvodům, zřízený rozhodnutím 1999/352/ES, ESUO, Euratom (dále jen „úřad“), pravomoci týkající se vyšetřování svěřené Komisi:
příslušnými akty Unie a
příslušnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci, které Unie uzavřela se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.
Toto nařízení se použije, aniž jsou dotčeny:
Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie;
statut poslanců Evropského parlamentu;
služební řád;
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( 1 );
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ( 2 ).
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„finančními zájmy Unie“ příjmy, výdaje a aktiva, na něž se vztahuje rozpočet Evropské unie, a příjmy, výdaje a aktiva, na něž se vztahují rozpočty orgánů, institucí a jiných subjektů a rozpočty jimi spravované a kontrolované;
„nesrovnalostí“„nesrovnalost“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95;
„podvodem, úplatkářstvím a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie“ podvod, úplatkářství a jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie ve smyslu příslušných aktů Unie, přičemž pojem „jiného protiprávního jednání“ zahrnuje nesrovnalost ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95;
„správním vyšetřováním“ (dále jen „vyšetřování“) jakákoli inspekce, kontrola a jiné opatření prováděné úřadem podle článků 3 a 4 za účelem dosažení cílů uvedených v článku 1 a v případě potřeby konstatování nesrovnalostí u vyšetřovaných činností; tímto vyšetřováním nejsou dotčeny pravomoci EPPO nebo příslušných orgánů členských států zahájit a vést trestní stíhání;
„dotčenou osobou“ jakákoli osoba nebo hospodářský subjekt, které jsou podezřelé z toho, že se dopustily podvodu, úplatkářství nebo jiného protiprávního jednání ohrožujícího finanční zájmy Unie, a které jsou proto vyšetřovány úřadem;
„hospodářským subjektem“ hospodářský subjekt ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96;
„správními ujednáními“ ujednání technické nebo operační povahy uzavřená úřadem, jejichž cílem může být zejména usnadnění spolupráce a výměny informací mezi stranami těchto ujednání a jež nezakládají další právní povinnosti;
„členem orgánu“ poslanec Evropského parlamentu, člen Evropské rady, zástupce členského státu na ministerské úrovni v Radě, člen Komise, člen Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“), člen Rady guvernérů Evropské centrální banky nebo člen Účetního dvora, ve vztahu k povinnostem stanoveným právem Unie v rámci úkolů, které v této funkci plní.
Článek 3
Vnější vyšetřování
Dotčený členský stát v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 zajistí, aby byl zaměstnancům úřadu umožněn přístup ke všem informacím, dokumentům a údajům týkajícím se skutečností, které jsou předmětem vyšetřování a jsou nezbytné pro účelné a účinné provedení kontrol a inspekcí na místě, a aby si mohli tito zaměstnanci tyto dokumenty nebo údaje ponechat a zamezit tak nebezpečí jejich zmizení. Jsou-li zařízení v soukromém vlastnictví používána pro pracovní účely, mohou být tato zařízení předmětem inspekce ze strany úřadu. Úřad může provést inspekci těchto zařízení pouze za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, v jakém jsou vnitrostátní kontrolní orgány oprávněny provádět vyšetřování obsahu zařízení v soukromém vlastnictví, a pokud má úřad důvodné podezření, že jejich obsah může být pro vyšetřování důležitý.
Při poskytování pomoci podle tohoto odstavce nebo podle odstavce 5 jednají příslušné orgány členských států v souladu s vnitrostátními procesními pravidly, která se vztahují na dotčený vnitrostátní orgán. Vyžaduje-li tato pomoc podle vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o toto povolení požádáno.
Aniž jsou dotčeny odvětvové předpisy, na které se odkazuje v čl. 9 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95, zajistí příslušné orgány dotčených členských států, že budou přijata vhodná opatření v souladu s vnitrostátním právem, na nichž se může úřad podílet. Příslušné orgány dotčených členských států na požádání informují úřad o přijatých opatřeních a o skutečnostech zjištěných na základě těchto informací, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Článek 4
Vnitřní vyšetřování
V průběhu vnitřních vyšetřování:
má úřad právo na okamžitý a neohlášený přístup k jakýmkoli relevantním informacím a údajům souvisejícím s předmětem vyšetřování, které mají orgány, instituce a jiné subjekty v držení, a to bez ohledu na druh nosiče, na němž jsou uloženy, jakož i právo na okamžitý a neohlášený přístup do jejich prostor. Jsou-li pro pracovní účely používána zařízení v soukromém vlastnictví, mohou být tato zařízení předmětem inspekce ze strany úřadu. Tato zařízení mohou být předmětem inspekce ze strany úřadu jen v rozsahu, v jakém jsou používána pro pracovní účely, a za podmínek stanovených v rozhodnutích přijatých relevantním orgánem, institucí nebo jiným subjektem, a pokud má úřad důvodné podezření, že jejich obsah může být pro vyšetřování důležitý.
Úřad je oprávněn kontrolovat účetnictví orgánů, institucí a jiných subjektů. Úřad může pořizovat kopie a získávat výtahy z každého dokumentu a z obsahu každého nosiče informací, které jsou v držení orgánů, institucí a jiných subjektů, a v případě potřeby si ponechat tyto dokumenty nebo informace a zamezit tak nebezpečí jejich zmizení;
může úřad od úředníků, jiných zaměstnanců, členů orgánů nebo institucí, vedoucích jiných subjektů nebo pracovníků požadovat ústní poskytnutí informací, mimo jiné i formou výslechu, a písemné poskytnutí informací, což bude důkladně zdokumentováno v souladu s příslušnými pravidly Unie pro důvěrnost a ochranu údajů.
V případech, kdy důvěrnost vnitřního vyšetřování nemůže být zajištěna obvyklými způsoby komunikace, použije úřad k podání informací vhodné alternativní cesty.
Ve výjimečných případech lze na základě odůvodněného rozhodnutí generálního ředitele, které bude po uzavření vyšetřování předáno dozorčímu výboru, poskytnutí těchto informací pozdržet.
V případě potřeby informuje úřad také příslušné orgány dotčeného členského státu. V tomto případě se uplatní procesní požadavky stanovené v čl. 9 odst. 4 druhém a třetím pododstavci. Rozhodnou-li se příslušné orgány na základě informací, které jim byly poskytnuty, podniknout jakékoli kroky v souladu s vnitrostátním právem, informují o nich na požádání úřad.
Článek 5
Zahájení vyšetřování
Tento odstavec se nepoužije na vyšetřování prováděná EPPO podle nařízení (EU) 2017/1939.
V případě, že úředník, jiný zaměstnanec, člen orgánu nebo instituce, vedoucí jiného subjektu nebo pracovník, který jedná v souladu s článkem 22a služebního řádu, poskytne úřadu informace týkající se podezření na podvod či nesrovnalost, úřad ho informuje o rozhodnutí o zahájení nebo nezahájení vyšetřování v souvislosti s předmětnými skutečnostmi.
Článek 6
Přístup k informacím v databázích před zahájením vyšetřování
Článek 7
Postup při vyšetřování
Na žádost úřadu, která musí být písemně vysvětlena ve vztahu ke skutečnostem, které jsou předmětem vyšetřování, poskytnou příslušné orgány členských států úřadu za stejných podmínek, jaké platí pro příslušné vnitrostátní orgány, tyto informace:
informace dostupné v centralizovaných automatizovaných mechanismech podle čl. 32a odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 4 );
záznamy transakcí, je-li to naprosto nezbytné pro účely vyšetřování.
Žádost úřadu musí obsahovat odůvodnění vhodnosti a přiměřenosti opatření s ohledem na povahu a závažnost skutečností, které jsou předmětem vyšetřování. Tato žádost se může týkat pouze informací uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b).
Členské státy Komisi sdělí relevantní příslušné orgány pro účely prvního pododstavce písm. a) a b).
Pokud se při vyšetřování zjistí, že by mohlo být vhodné přijmout preventivní správní opatření k ochraně finančních zájmů Unie, informuje úřad neprodleně dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt o probíhajícím vyšetřování. Předávané informace obsahují následující údaje:
totožnost dotčeného úředníka, jiného zaměstnance, člena orgánu nebo instituce, vedoucího jiného subjektu nebo pracovníka a shrnutí předmětných skutečností;
veškeré informace, které mohou dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu pomoci při rozhodování o tom, jaká vhodná preventivní správní opatření na ochranu finančních zájmů Unie mají být přijata;
veškerá doporučená zvláštní opatření na ochranu důvěrnosti, zejména v případech, které vyžadují použití vyšetřovacích opatření, která spadají do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu, nebo v případě vnějšího vyšetřování, do pravomoci vnitrostátního orgánu, v souladu s použitelnými vnitrostátními předpisy týkajícími se vyšetřování.
Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt mohou kdykoli úřad konzultovat za účelem přijetí jakýchkoli vhodných preventivních opatření v úzké spolupráci s úřadem, včetně opatření na ochranu důkazů. Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt neprodleně informuje úřad o veškerých přijatých preventivních opatřeních.
Článek 8
Povinnost informovat úřad
Pokud orgány, instituce a jiné subjekty podávají ohlášení EPPO v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2017/1939, mohou splnit povinnost stanovenou v prvním pododstavci tohoto odstavce tím, že předají úřadu kopii ohlášení zaslaného EPPO.
Před zahájením vyšetřování předají úřadu na jeho žádost, která musí být písemně vysvětlena, všechny dokumenty nebo informace, které mají v držení a které jsou nezbytné k posouzení tvrzení nebo použití kritérií pro zahájení vyšetřování, která jsou stanovena v čl. 5 odst. 1.
Tímto není dotčena možnost EPPO poskytnout úřadu relevantní informace o případech v souladu s čl. 34 odst. 8, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 4 a čl. 101 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2017/1939.
Článek 9
Procesní záruky
Výzva k výslechu musí být dotčené osobě zaslána nejméně deset pracovních dní před jeho uskutečněním. Tuto lhůtu lze zkrátit, pokud s tím dotčená osoba výslovně souhlasí, nebo na základě řádně odůvodněné naléhavosti vyšetřování. V posledně uvedeném případě nesmí být tato lhůta kratší než 24 hodin. Výzva obsahuje výčet práv dotčené osoby, zejména právo na pomoc osoby, kterou si sama zvolí.
Výzva k výslechu musí být svědkovi zaslána nejméně 24 hodin před jeho uskutečněním. Tuto lhůtu lze zkrátit, pokud s tím svědek výslovně souhlasí, nebo na základě řádně odůvodněné naléhavosti vyšetřování.
Požadavky uvedené ve druhém a třetím pododstavci se nevztahují na záznam prohlášení v rámci kontrol a inspekcí na místě. Procesní záruky uvedené v čl. 3 odst. 7 a 8 se vztahují na dotčenou osobu, zejména na právo na pomoc osoby, kterou si zvolí.
Pokud v průběhu výslechu nasvědčují zjištěné skutečnosti tomu, že svědek může být dotčenou osobou, výslech se ukončí. Okamžitě se uplatní procesní pravidla podle toho odstavce a podle odstavců 3 a 4. Svědek je neprodleně seznámen s právy, jež má jako dotčená osoba, a na požádání obdrží kopii záznamu jakýchkoli prohlášení, která v minulosti učinil. Dřívější prohlášení této osoby nesmí úřad proti ní použít, aniž jí nejprve poskytne příležitost se k jejich obsahu vyjádřit.
Úřad vyhotoví záznam výslechu a vyslýchané osobě umožní k tomuto záznamu přístup, aby ho vyslýchaná osoba mohla potvrdit nebo k němu připojit připomínky. Úřad poskytne dotčené osobě kopii tohoto záznamu.
Za tímto účelem úřad dotčenou osobu vyzve, aby se vyjádřila buď písemně, nebo v rozhovoru s určenými zaměstnanci úřadu. Tato výzva musí obsahovat shrnutí skutečností, které se dotčené osoby týkají, informace požadované podle článků 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725, a dále lhůtu pro vyjádření, která nesmí být kratší neždeset pracovních dnů od obdržení této výzvy. Tuto lhůtu lze zkrátit, pokud s tím dotčená osoba výslovně souhlasí, nebo na základě řádně odůvodněné naléhavosti vyšetřování. Závěrečná zpráva o vyšetřování musí na veškerá tato vyjádření odkazovat.
V náležitě odůvodněných případech, kdy je to nezbytné pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo probíhajícího či budoucího trestního vyšetřování ze strany EPPO nebo vnitrostátního justičního orgánu, může generální ředitel rozhodnout, případně po konzultaci s EPPO či s dotčeným justičním orgánem, že bude splnění povinnosti vyzvat dotčenou osobu k vyjádření odloženo.
V případech uvedených v čl. 1 odst. 2 přílohy IX služebního řádu, jestliže orgán, instituce nebo subjekt na žádost generálního ředitele o odklad splnění povinnosti vyzvat dotčenou osobu k vyjádření nezareaguje do jednoho měsíce, má se za to, že odpověděl kladně.
Článek 9a
Kontrolor procesních záruk
Článek 9b
Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností
Stížnost týkající se lhůt uvedených v čl. 9 odst. 2 a 4 se však podává před uplynutím desetidenní lhůty stanovené v uvedených ustanoveních.
Kontrolor do deseti pracovních dnů ode dne obdržení stížnosti rozhodne, zda jsou splněny podmínky podle odstavců 1 a 2.
Jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, vyzve kontrolor úřad, aby přijal opatření k vyřízení stížnosti a informoval o tom do patnácti pracovních dnů kontrolora.
Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 nebo 2, kontrolor spis uzavře a neprodleně informuje stěžovatele.
Ve výjimečných případech může kontrolor rozhodnout o prodloužení lhůty pro vydání doporučení o dalších patnáct kalendářních dnů. Kontrolor písemně informuje generálního ředitele o důvodech takového prodloužení.
Kontrolor může doporučit, aby úřad pozměnil nebo zrušil svá doporučení nebo zprávy, a to z důvodu porušení procesních záruk uvedených v článku 9 nebo pravidel použitelných na vyšetřování prováděné úřadem, zejména porušení procesních náležitostí a základních práv.
Kontrolor konzultuje před vydáním doporučení dozorčí výbor.
Kontrolor předloží úřadu doporučení a uvědomí o této skutečnosti stěžovatele.
Nevydá-li kontrolor doporučení ve lhůtách stanovených v tomto odstavci, předpokládá se, že stížnost zamítl bez vydání doporučení.
Kontrolor může rovněž požádat svědky, aby podali písemné či ústní vysvětlení, jež kontrolor považuje za relevantní při zjišťování skutkového stavu. Svědkové mohou odmítnout takové vysvětlení podat.
Tato prováděcí ustanovení zahrnují zejména podrobná pravidla pro:
podávání stížnosti;
výměnu informací mezi dozorčím výborem, kontrolorem a generálním ředitelem;
postup vyřizování záležitostí uvedených ve stížnosti úřadem;
přezkoumávání stížnosti v rámci sporného řízení podle odst. 6 prvního pododstavce;
vydávání a sdělování doporučení kontrolora;
řádně odůvodněné případy, kdy se generální ředitel může odchýlit od doporučení kontrolora a následný postup stanovený v těchto případech.
Článek 10
Důvěrnost a ochrana údajů
Příslušný orgán může rovněž povolit, aby úřad udělil přístup i před uplynutím této lhůty.
Inspektor ochrany údajů je odpovědný za zpracování údajů úřadem a sekretariátem dozorčího výboru.
V souladu se služebním řádem se zaměstnanci úřadu a zaměstnanci sekretariátu dozorčího výboru zdrží jakéhokoli nedovoleného zveřejnění informací získaných při výkonu svých úkolů, pokud již tyto informace nebyly zákonným způsobem zveřejněny nebo veřejnosti zpřístupněny, a touto povinností jsou vázáni i po odchodu ze služby.
Stejnou povinnost zachovávat služební tajemství mají i členové dozorčího výboru při výkonu svých úkolů a jsou touto povinností vázáni i po skončení mandátu.
Článek 11
Zpráva o vyšetřování a opatření, jež mají být přijata po vyšetřování
Ke zprávě budou ve vhodných případech připojena doporučení generálního ředitele ohledně opatření, která je třeba přijmout. V těchto doporučeních jsou v příslušných případech uvedena veškerá disciplinární, správní, finanční nebo justiční opatření orgánů, institucí a jiných subjektů a příslušných orgánů dotčených členských států, která je třeba přijmout, a zejména upřesněny odhadované částky, které mají být vymáhány, a předběžná právní kvalifikace zjištěných skutečností.
Při vypracovávání zpráv a doporučení uvedených v odstavci 1 je nutné zohlednit příslušná ustanovení práva Unie, a pokud je v daném případě použitelné, též vnitrostátního práva dotčeného členského státu.
Zprávy vypracované na základě prvního pododstavce, včetně veškerých podpůrných důkazů připojených k těmto zprávám, představují důkazy přípustné:
v soudních řízeních netrestní povahy u vnitrostátních soudů, jakož i ve správních řízeních v členských státech;
v trestních řízeních členského státu, je-li jejich použití nezbytné, stejným způsobem a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními kontrolory a vztahují se na ně stejná pravidla hodnocení, jako tomu je u úředních zpráv vypracovaných vnitrostátními správními kontrolory, a mají stejnou důkazní hodnotu jako tyto zprávy;
v soudních řízeních u Soudního dvora a ve správních řízeních u orgánů, institucí a jiných subjektů.
Členské státy oznámí úřadu pravidla vnitrostátního práva, která jsou relevantní pro účely druhého pododstavce písm. b).
Pokud jde o druhý pododstavec písm. b), zašlou členské státy úřadu na jeho žádost konečné rozhodnutí vnitrostátních soudů, jakmile bude příslušné soudní řízení pravomocně ukončeno a konečné soudní rozhodnutí zveřejněno.
Tímto nařízením není dotčena pravomoc Soudního dvora, vnitrostátních soudů a příslušných orgánů ve správním a trestním řízení svobodně posoudit důkazní hodnotu zpráv vypracovaných úřadem.
Na žádost úřadu a ve lhůtě stanovené v doporučeních zašlou příslušné orgány dotčených členských států úřadu informace o případných přijatých opatřeních, jakož i o důvodech případného neprovedení těchto doporučení v návaznosti na předání jakýchkoli informací od úřadu podle prvního pododstavce tohoto odstavce.
▼M2 —————
Článek 12
Výměna informací mezi úřadem a příslušnými orgány členských států
V souladu s článkem 4, a aniž je dotčen článek 10, generální ředitel rovněž předá informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce včetně totožnosti dotčené osoby, shrnutí zjištěných skutečností, jejich předběžné právní kvalifikace a očekávaného dopadu na finanční zájmy Unie dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu.
Použije se čl. 9 odst. 4.
Článek 12a
Koordinační služby pro boj proti podvodům
Článek 12b
Koordinační činnosti
Článek 12c
Ohlašování trestného jednání EPPO
Za účelem uplatňování prvního pododstavce tohoto odstavce ověří úřad v souladu s čl. 12g odst. 2 prostřednictvím systému správy případů EPPO, zda EPPO provádí vyšetřování. Úřad si může od EPPO vyžádat další informace. EPPO odpoví na takovou žádost ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 12g.
Článek 12d
Nezdvojování vyšetřování
Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce úřad ověří v souladu s čl. 12g odst. 2 prostřednictvím systému správy případů EPPO, zda EPPO provádí vyšetřování. Úřad si může od EPPO vyžádat další informace. EPPO odpoví na takovou žádost ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 12g.
Pokud úřad zastaví své vyšetřování v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, čl. 9 odst. 4 a článek 11 se nepoužijí.
Článek 12e
Podpora, kterou úřad poskytuje EPPO
V průběhu vyšetřování prováděného EPPO a na jeho žádost podle čl. 101 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939 úřad v souladu se svou působností podporuje nebo doplňuje činnost EPPO, a to zejména:
poskytováním informací, analýz (včetně forenzních analýz), odborných znalostí a provozní podpory;
usnadněním koordinace konkrétních opatření příslušných vnitrostátních správních orgánů a subjektů Unie;
provedením správního vyšetřování.
Při poskytování podpory pro EPPO se úřad zdrží provádění úkonů nebo opatření, které by mohly ohrozit vyšetřování nebo trestní stíhání.
Žádost podle odstavce 1 se podává písemně a musí obsahovat alespoň:
informace o vyšetřování prováděném EPPO v rozsahu, v jakém jsou pro účely žádosti relevantní;
opatření, jejichž provedení EPPO od úřadu požaduje;
podle okolností předpokládanou dobu pro vyřízení žádosti.
V případě potřeby si úřad může vyžádat doplňující informace.
Článek 12f
Doplňující vyšetřování
Po obdržení těchto informací a ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 12g může EPPO vznést námitky proti zahájení vyšetřování nebo k provedení určitých úkonů souvisejících s vyšetřováním. V případech, kdy EPPO vznese námitky proti zahájení vyšetřování nebo provedení určitých úkonů souvisejících s vyšetřováním, oznámí úřadu bez zbytečného odkladu, jakmile důvody pro námitku pominou.
Pokud EPPO nevznese námitku ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 12g, může úřad zahájit vyšetřování, které průběžně konzultuje s EPPO. Pokud EPPO vznese námitku posléze, úřad své vyšetřování přeruší nebo zastaví nebo se zdrží provedení určitých úkonů souvisejících s vyšetřováním.
Článek 12g
Pracovní ujednání a výměna informací s EPPO
Pracovní ujednání obsahují podrobná ustanovení o průběžné výměně informací při přijímání a ověřování tvrzení za účelem určení pravomoci k provádění vyšetřování. Rovněž zahrnují ustanovení o předávání informací mezi úřadem a EPPO, pokud úřad poskytuje EPPO podporu nebo má doplňující funkci. Úřad a EPPO stanoví lhůty pro zodpovězení vzájemných žádostí.
Úřad a EPPO se dohodnou na lhůtách a podrobných ustanoveních týkajících se čl. 12c odst. 5, čl. 12d odst. 1 a čl. 12f odst. 1. Do přijetí této dohody odpovídá EPPO na žádosti úřadu neprodleně a v každém případě do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti podle čl. 12c odst. 5 a čl. 12d odst. 1 a do 20 pracovních dnů od vyžádání informací podle čl. 12f odst. 1 prvního pododstavce.
Před přijetím pracovních ujednání s EPPO zašle generální ředitel pro informaci návrh těchto ujednání dozorčímu výboru, jakož i Evropskému parlamentu a Radě. Dozorčí výbor neprodleně vydá stanovisko.
Kdykoliv je nalezena shoda mezi údaji zadanými do systému správy případů úřadem a údaji v držení EPPO, je tato skutečnost sdělena jak úřadu, tak EPPO. Úřad přijme vhodná opatření, aby na základě vyhledávání shody umožnil EPPO přístup k informacím ve svém systému správy případů.
V pracovních ujednáních se stanoví technické a bezpečnostní aspekty vzájemného přístupu k systémům správy případů, včetně vnitřních postupů k zajištění toho, aby byl každý přístup řádně odůvodněn pro výkon příslušných funkcí a dokumentován.
Článek 13
Spolupráce úřadu s Eurojustem a Europolem
Pokud to může podpořit a posílit koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním nebo pokud úřad předal příslušným orgánům členských států informace nasvědčující tomu, že mohlo dojít k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, přičemž by se mohlo jednat o závažnou trestnou činnost, předá úřad relevantní informace Eurojustu, a to v mezích působnosti Eurojustu.
Článek 14
Spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi
Úřad vede evidenci veškerých případů předání osobních údajů včetně důvodů předání, v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.
Článek 15
Dozorčí výbor
Dozorčí výbor zejména dohlíží na vývoj v oblasti uplatňování procesních záruk a délky vyšetřování.
Dozorčí výbor podává generálnímu řediteli stanoviska a ve vhodných případech i doporučení, pokud jde mimo jiné o zdroje potřebné k výkonu vyšetřovací funkce úřadu, vyšetřovací priority úřadu a délku trvání vyšetřování. Tato stanoviska může vydávat z vlastního podnětu, na žádost generálního ředitele nebo na žádost orgánu, instituce nebo jiného subjektu, avšak do právě probíhajících vyšetřování nezasahuje.
Úřad zveřejní na svých internetových stránkách odpovědi na stanoviska, která obdržel od dozorčího výboru.
Kopie stanovisek vydaných podle třetího pododstavce se zašle orgánům, institucím nebo jiným subjektům.
Dozorčímu výboru se poskytne přístup k veškerým informacím a dokumentům, které považuje za nezbytné pro plnění svých úkolů, včetně zpráv a doporučení týkajících se skončených vyšetřování a odložených případů, avšak do probíhajících vyšetřování nezasahuje a řádně dodržuje požadavky na důvěrné zacházení a ochranu údajů.
Rozhodnutí o jmenování členů dozorčího výboru obsahuje rovněž rezervní seznam případných členů, kteří by v případě odstoupení z funkce, úmrtí nebo trvalé pracovní neschopnosti jednoho nebo několika členů dozorčího výboru tyto členy nahradili na zbývající část funkčního období.
Úředníci sekretariátu dozorčího výboru nežádají ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani orgánu, instituce či subjektu související s výkonem úkolů dozorčího výboru v oblasti dohledu.
Dozorčí výbor může Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru předkládat zprávy o výsledcích vyšetřování úřadu a následných opatřeních přijatých na základě těchto výsledků.
Článek 16
Výměna názorů s orgány
Výměna názorů ve smyslu odstavce 1 se může týkat jakéhokoli tématu, na kterém se Evropský parlament, Rada a Komise dohodnou. Výměna názorů se zejména může týkat:
strategických priorit politiky úřadu v oblasti vyšetřování;
stanovisek a zpráv o činnosti dozorčího výboru podle článku 15;
zpráv generálního ředitele podle čl. 17 odst. 4 a v příslušných případech veškerých dalších zpráv orgánů, které souvisejí s působností úřadu;
rámce pro vztahy mezi úřadem a orgány, institucemi a jinými subjekty, zejména pro vztahy s EPPO, včetně jakýchkoli horizontálních a systémových otázek, které se vyskytly v návaznosti na závěrečné zprávy úřadu o vyšetřování;
rámce pro vztahy mezi úřadem a příslušnými orgány členských států, včetně jakýchkoli horizontálních a systémových otázek, které se vyskytly v návaznosti na závěrečné zprávy úřadu o vyšetřování;
vztahů mezi úřadem a příslušnými orgány ve třetích zemích, jakož i mezinárodními organizacemi, v rámci ujednání uvedených v tomto nařízení;
účelnosti činnosti úřadu při výkonu jeho působnosti.
Článek 17
Generální ředitel
Generální ředitel pravidelně informuje dozorčí výbor o činnosti úřadu, o plnění jeho vyšetřovací funkce a o opatřeních přijatých na základě vyšetřování.
Generální ředitel pravidelně informuje dozorčí výbor o:
případech, kdy jeho doporučení nebyla respektována;
případech, kdy byly předány informace justičním orgánům členských států nebo EPPO;
případech, kdy nebylo zahájeno vyšetřování, a odložených případech;
délce vyšetřování v souladu s čl. 7 odst. 8.
Generální ředitel přijme obecné zásady postupů při vyšetřování určené zaměstnancům úřadu. Tyto obecné zásady budou v souladu s tímto nařízením a budou se týkat mimo jiné:
postupů, které je třeba dodržovat při výkonu působnosti úřadu;
podrobných pravidel, jimiž se řídí postupy při vyšetřování;
procesních záruk;
podrobných informací ohledně vnitřních poradních a kontrolních postupů včetně kontroly souladu s právem;
ochrany údajů a politik v oblasti komunikace a přístupu k dokumentům podle čl. 10 odst. 3b;
vztahů s EPPO.
Tyto obecné zásady a jakékoli jejich změny jsou přijaty poté, co je dozorčímu výboru poskytnuta příležitost se k nim vyjádřit, a předají se pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a Komisi a jsou pro informaci zveřejněny na internetových stránkách úřadu ve všech úředních jazycích orgánů Unie.
Uložení jakékoli disciplinární sankce vůči generálnímu řediteli je předmětem odůvodněného rozhodnutí, které je předáno pro informaci Evropskému parlamentu, Radě a dozorčímu výboru.
Článek 18
Financování
Celkové prostředky úřadu se zapisují do zvláštní rozpočtové položky oddílu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který se týká Komise, a jsou podrobně uvedeny v příloze tohoto oddílu. Prostředky pro dozorčí výbor a jeho sekretariát se zapisují do oddílu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který se týká Komise.
Plán pracovních míst úřadu je uveden v příloze k plánu pracovních míst Komise. Plán pracovních míst Komise zahrnuje sekretariát dozorčího výboru.
Článek 19
Hodnotící zpráva a možná revize
Článek 20
Zrušení
Nařízení (ES) č. 1073/1999 a nařízení (Euratom) č. 1074/1999 se zrušují.
Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.
Článek 21
Vstup v platnost a přechodná ustanovení
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
ZRUŠENÁ NAŘÍZENÍ (PODLE ČLÁNKU 20)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999
(Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1)
Nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999
(Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 8)
PŘÍLOHA II
SROVNÁVACÍ TABULKA
Nařízení (ES) č. 1073/1999 a nařízení (Euratom) č. 1074/1999 |
Toto nařízení |
Čl. 1 odst. 1 |
Čl. 1 odst. 1 |
Čl. 1 odst. 2 |
Čl. 1 odst. 2 |
— |
Čl. 1 odst. 3 |
Čl. 1 odst. 3 |
Čl. 1 odst. 4 |
— |
Čl. 1 odst. 5 |
— |
Čl. 2 bod 1 |
— |
Čl. 2 bod 2 |
— |
Čl. 2 bod 3 |
Článek 2 |
Čl. 2 bod 4 |
— |
Čl. 2 bod 5 |
— |
Čl. 2 bod 6 |
— |
Čl. 2 bod 7 |
Čl. 3 první pododstavec |
Čl. 3 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 3 druhý pododstavec |
Čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec |
— |
Čl. 3 odst. 2 |
— |
Čl. 3 odst. 3 druhý pododstavec |
— |
Čl. 3 odst. 3 třetí pododstavec |
— |
Čl. 3 odst. 4 |
— |
Čl. 3 odst. 5 |
— |
Čl. 3 odst. 6 |
Čl. 4 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 4 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 4 odst. 2 |
Čl. 4 odst. 2 |
Čl. 4 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 4 odst. 3 |
Čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec |
— |
Čl. 4 odst. 4 |
Čl. 4 odst. 4 první věta |
— |
Čl. 4 odst. 5 |
Čl. 4 odst. 5 první pododstavec |
Čl. 4 odst. 6 první pododstavec |
— |
Čl. 4 odst. 6 druhý pododstavec |
Čl. 4 odst. 5 druhý pododstavec |
Čl. 4 odst. 6 třetí pododstavec |
Čl. 4 odst. 6 písm. a) |
Čl. 4 odst. 7 |
Čl. 4 odst. 6 písm. b) |
— |
— |
Čl. 4 odst. 8 |
— |
Čl. 5 odst. 1 |
Čl. 5 první pododstavec |
Čl. 5 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 5 druhý pododstavec |
Čl. 5 odst. 2 druhý pododstavec |
— |
Čl. 5 odst. 3 |
— |
Čl. 5 odst. 4 |
— |
Čl. 5 odst. 5 |
— |
Čl. 5 odst. 6 |
— |
Čl. 6 |
Čl. 6 odst. 1 |
Čl. 7 odst. 1 |
Čl. 6 odst. 2 |
Čl. 7 odst. 2 první věta |
Čl. 6 odst. 3 |
Čl. 7 odst. 2 druhá věta |
Čl. 6 odst. 4 |
Čl. 3 odst. 3 první pododstavec |
— |
Čl. 7 odst. 4 |
Čl. 6 odst. 5 |
Čl. 7 odst. 5 |
Čl. 6 odst. 6 |
Čl. 7 odst. 3 |
— |
Čl. 7 odst. 6 |
— |
Čl. 7 odst. 7 |
— |
Čl. 7 odst. 8 |
Čl. 7 odst. 1 |
Čl. 8 odst. 1 |
Čl. 7 odst. 2 |
Čl. 8 odst. 2 |
Čl. 7 odst. 3 |
Čl. 8 odst. 3 |
— |
Článek 9 |
Čl. 8 odst. 1 |
Čl. 10 odst. 1 |
Čl. 8 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 10 odst. 2 |
Čl. 8 odst. 2 druhý pododstavec |
— |
Čl. 8 odst. 3 |
— |
Čl. 8 odst. 4 |
— |
— |
Čl. 10 odst. 4 |
— |
Čl. 10 odst. 5 |
Čl. 9 odst. 1 |
Čl. 11 odst. 1 první pododstavec |
— |
Čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 9 odst. 2 |
Čl. 11 odst. 2 |
Čl. 9 odst. 3 |
Čl. 11 odst. 3 |
Čl. 9 odst. 4 |
Čl. 11 odst. 4 |
— |
Čl. 11 odst. 5 |
— |
Čl. 11 odst. 6 |
— |
Čl. 11 odst. 7 |
— |
Čl. 11 odst. 8 |
Čl. 10 odst. 1 |
Čl. 12 odst. 1 |
Čl. 10 odst. 2 |
Čl. 12 odst. 2 první pododstavec |
— |
Čl. 12 odst. 2 druhý pododstavec |
— |
Čl. 12 odst. 2 třetí pododstavec |
Čl. 10 odst. 3 |
Čl. 4 odst. 4 druhá věta |
— |
Čl. 12 odst. 3 |
— |
Čl. 12 odst. 4 |
— |
Článek 13 |
— |
Článek 14 |
Čl. 11 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 15 odst. 1 první pododstavec |
— |
Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 15 odst. 1 třetí pododstavec |
— |
Čl. 15 odst. 1 čtvrtý pododstavec |
— |
Čl. 15 odst. 1 pátý pododstavec |
Čl. 11 odst. 2 |
Čl. 15 odst. 2 první pododstavec |
— |
Čl. 15 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 11 odst. 3 |
Čl. 15 odst. 3 |
Čl. 11 odst. 4 |
Čl. 15 odst. 4 |
— |
Čl. 15 odst. 5 |
— |
Čl. 15 odst. 6 |
Čl. 11 odst. 5 |
Čl. 15 odst. 7 |
Čl. 11 odst. 6 |
Čl. 15 odst. 8 |
Čl. 11 odst. 7 |
Čl. 17 odst. 5 třetí pododstavec |
Čl. 11 odst. 8 |
Čl. 15 odst. 9 |
— |
Článek 16 |
Čl. 12 odst. 1 |
Čl. 17 odst. 1 |
Čl. 12 odst. 2 |
Čl. 17 odst. 2 |
Čl. 12 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 17 odst. 3 |
Čl. 12 odst. 3 druhý pododstavec |
Čl. 17 odst. 4 |
Čl. 12 odst. 3 třetí pododstavec |
Čl. 10 odst. 3 |
— |
Čl. 17 odst. 5 první pododstavec |
— |
Čl. 17 odst. 5 druhý pododstavec |
— |
Čl. 17 odst. 6 |
— |
Čl. 17 odst. 7 |
— |
Čl. 17 odst. 8 |
Čl. 12 odst. 4 první věta |
Čl. 17 odst. 9 první pododstavec |
Čl. 12 odst. 4 druhá věta |
Čl. 17 odst. 9 druhý pododstavec |
— |
Čl. 17 odst. 10 |
Článek 13 |
Článek 18 |
Článek 14 |
— |
Článek 15 |
Článek 19 |
— |
Článek 20 |
Článek 16 |
Čl. 21 odst. 1 |
— |
Čl. 21 odst. 2 |
— |
Čl. 21 odst. 3 |
— |
Příloha I |
— |
Příloha II |
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
( 3 ) Nařízení Rady ( EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
( 5 ) Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).
( 7 ) Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 30.