2009/18/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009 , kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114-127 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 23. dubna 2009 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 17. června 2009 Nabývá účinnosti: 17. června 2009
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 26. prosince 2024

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/18/ES

ze dne 23. dubna 2009,

kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 131 28.5.2009, s. 114)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/3017 ze dne 27. listopadu 2024,

  L 3017

1

6.12.2024



▼B

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/18/ES

ze dne 23. dubna 2009,

kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES

(Text s významem pro EHP)



Článek 1

Předmět

1.  

Cílem této směrnice je zvýšit bezpečnost na moři a předejít znečištění z lodí, a tím snížit nebezpečí námořních nehod:

a) 

usnadněním urychleného provádění bezpečnostního vyšetřování a řádné analýzy námořních nehod a mimořádných událostí za účelem určení jejich příčin a

b) 

zajištěním včasného a přesného podávání zpráv o bezpečnostním vyšetřování a návrhů nápravných opatření.

▼M1

2.  
Jelikož účelem námořního bezpečnostního vyšetřování (dále jen „bezpečnostní vyšetřování“) podle této směrnice není určovat míru odpovědnosti nebo zavinění, nelze z jeho nálezů vyvozovat ani zavinění, ani odpovědnost. Členské státy zajistí, aby orgánům pro námořní bezpečnostní vyšetřování (dále jen „orgány pro bezpečnostní vyšetřování“) nebylo bráněno v tom, aby podávaly úplné zprávy o příčinách námořní nehody nebo mimořádné události.

▼B

Článek 2

Oblast působnosti

1.  

Tato směrnice se vztahuje na námořní nehody a mimořádné události:

a) 

které se týkají lodí plujících pod vlajkou jednoho ze členských států;

b) 

k nimž došlo v teritoriálním moři a vnitřních vodách členských států podle definice v úmluvě UNCLOS nebo

c) 

které se dotýkají jiných významných zájmů členských států.

2.  

Tato směrnice se nevztahuje na námořní nehody a mimořádné události, které se týkají pouze:

a) 

válečných lodí, lodí pro přepravu vojska a ostatních lodí vlastněných nebo provozovaných členským státem a užívaných pouze pro neobchodní veřejnou dopravu;

b) 

lodí bez mechanického pohonu, dřevěných lodí jednoduché konstrukce, rekreačních jachet a plavidel, pokud nejsou ani nebudou obsazeny posádkou a nepřepravují více než 12 cestujících pro obchodní účely;

c) 

plavidel vnitrozemské plavby provozovaných na vnitrozemských vodních cestách;

▼M1 —————

▼B

e) 

stálých vrtných plošin na volném moři.

▼M1

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se:

1) 

„předpisem IMO pro vyšetřování nehod“ rozumí předpis o mezinárodních normách a doporučených postupech pro bezpečnostní vyšetřování námořních nehod nebo mimořádných událostí na moři (Code of the International Standards and Recommended Practices for a Safety Investigation into a Marine Casualty or Marine Incident) obsažený v příloze rezoluce IMO MSC.255(84) Výboru IMO pro námořní bezpečnost ze dne 16. května 2008 v platném znění;

2) 

„pokyny IMO na pomoc vyšetřovatelům při provádění předpisu pro vyšetřování nehod“ rozumějí pokyny v příloze rezoluce IMO A.1075(28) přijaté Shromážděním IMO dne 4. prosince 2013, v platném znění;

3) 

tyto pojmy používají v souladu s definicemi uvedenými v předpise IMO pro vyšetřování nehod:

a) 

„námořní nehoda“;

b) 

„velmi vážná námořní nehoda“;

c) 

„námořní mimořádná událost“;

d) 

„námořní bezpečnostní vyšetřování“;

e) 

„orgán pro námořní bezpečnostní vyšetřování“;

f) 

„stát provádějící námořní bezpečnostní vyšetřování“;

g) 

„stát s významným zájmem“;

h) 

„vážné zranění“;

4) 

„pokyny IMO o spravedlivém zacházení s námořníky v případě námořní nehody“ rozumějí pokyny v příloze rezoluce IMO LEG. 3(91) právního výboru IMO ze dne 27. dubna 2006 schválené správní radou Mezinárodní organizace práce na jejím 296. zasedání ve dnech 12.–16. června 2006, v platném znění;

5) 

„plavidlem typu ro-ro pro přepravu cestujících“ rozumí „plavidlo typu ro-ro pro přepravu cestujících“ vymezené v čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2110 ( 1 );

6) 

„vysokorychlostním osobním plavidlem“ rozumí „vysokorychlostní osobní plavidlo“ vymezené v čl. 2 bodu 2 směrnice (EU) 2017/2110;

7) 

„zařízením pro záznam údajů o plavbě“ (dále jen „VDR“) rozumí „zařízení pro záznam údajů o plavbě“ vymezené v bodu 4.1 přílohy rezoluce IMO MSC.333(90) Výboru IMO pro námořní bezpečnost ze dne 22. května 2012 v platném znění a doplněné příslušnými funkčními normami IMO platnými ke dni instalace tohoto VDR na lodi, a aniž je dotčeno právo Unie;

8) 

„zjednodušeným zařízením pro záznam údajů o plavbě“ (dále jen „S-VDR“) rozumí „zjednodušené zařízení pro záznam údajů o plavbě“ vymezené v bodu 4.1 přílohy rezoluce IMO MSC. 163(78) Výboru IMO pro námořní bezpečnost ze dne 17. května 2004 v platném znění, a doplněné příslušnými funkčními normami IMO platnými ke dni instalace tohoto S-VDR na palubě, a aniž je dotčeno právo Unie;

9) 

„bezpečnostním doporučením“ rozumí jakýkoli návrh včetně návrhu pro účely registrace a kontroly:

a) 

buď orgánu pro bezpečnostní vyšetřování státu, který provádí nebo vede bezpečnostní vyšetřování, založený na informacích vyplývajících z tohoto vyšetřování, nebo

b) 

ve vhodných případech Komise, jednající na základě obecné analýzy údajů a výsledků provedených bezpečnostních vyšetřování;

10) 

„délkou rybářského plavidla“ rozumí „délka rybářského plavidla“ ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1130 ( 2 );

11) 

„smrtelným zraněním“ rozumí zranění, které osoba utrpí při nehodě a které má za následek smrt této osoby do 30 dní ode dne nehody, je-li tato informace k dispozici.

▼B

Článek 4

Právní povaha bezpečnostních vyšetřování

1.  
Členské státy vymezí v souladu se svými příslušnými vnitrostátními právními systémy právní povahu bezpečnostního vyšetřování tak, aby tato vyšetřování mohla být prováděna co nejúčinněji a co nejrychleji.

Členské státy zajistí v souladu se svými právními předpisy a případně ve spolupráci s orgány odpovědnými za soudní šetření, aby bezpečnostní vyšetřování:

▼M1

a) 

byla nezávislá na trestních nebo jiných souběžných vyšetřováních prováděných za účelem určení míry odpovědnosti nebo zavinění a aby orgány pro bezpečnostní vyšetřování byly schopny podat zprávu o výsledcích bezpečnostních vyšetřování bez pokynů nebo zásahů osob, organizací nebo stran, které mohou být výsledkem těchto bezpečnostních vyšetřování dotčeny;

▼B

b) 

nebyla rušena, pozastavena nebo odložena z důvodu takových vyšetřování.

2.  

Pravidla, která členské státy stanoví, zahrnují v souladu s rámcem stálé spolupráce uvedeném v článku 10 ustanovení, která umožní:

a) 

spolupráci a vzájemnou pomoc při bezpečnostním vyšetřování vedeném jinými členskými státy nebo pověření jiného členského státu vedením takového vyšetřování v souladu s článkem 7 a

▼M1

b) 

koordinaci činností jejich příslušných orgánů pro bezpečnostní vyšetřování v rozsahu nezbytném k dosažení cílů této směrnice.

Článek 5

Povinnost provést vyšetřování

1.  

Každý členský stát zajistí, aby orgán pro bezpečnostní vyšetřování uvedený v článku 8 provedl bezpečnostní vyšetřování po každé velmi vážné námořní nehodě:

a) 

jejímž účastníkem je loď plující pod jeho vlajkou, a to bez ohledu na místo, kde k nehodě došlo;

b) 

k níž došlo v jeho teritoriálním moři a vnitřních vodách vymezených v úmluvě UNCLOS bez ohledu na vlajku lodě nebo lodí zúčastněných na nehodě nebo

c) 

která se dotýká významného zájmu členského státu bez ohledu na místo nehody nebo vlajku lodě nebo lodí zúčastněných na nehodě.

2.  
V případě rybářského plavidla o délce menší než 15 metrů provede orgán pro bezpečnostní vyšetřování bezodkladně a nejpozději dva měsíce po velmi vážné námořní nehodě uvedené v odstavci 1 tohoto článku předběžné zhodnocení, aby zjistil, zda se má provést bezpečnostní vyšetřování. Pokud se orgán pro bezpečnostní vyšetřování rozhodne bezpečnostní vyšetřování neprovést, důvod tohoto rozhodnutí se bezodkladně a nejpozději dva měsíce po velmi vážné námořní nehodě zaznamenají a oznámí v souladu s čl. 17 odst. 3.
3.  
Při rozhodování o tom, zda provést bezpečnostní vyšetřování v souladu s druhým odstavcem, zohlední orgán pro bezpečnostní vyšetřování dostupné důkazy, jakož i to, zda nálezy bezpečnostního vyšetřování mohou vést k předcházení budoucím námořním nehodám nebo mimořádným událostem.
4.  
V případě námořní nehody nebo mimořádné události, na kterou se nevztahují odstavce 1, 2 nebo 3, orgán pro bezpečnostní vyšetřování rozhodne, zda se provede bezpečnostní vyšetřování.
5.  
Rozsah a praktické provedení bezpečnostního vyšetřování určí orgán pro bezpečnostní vyšetřování členského státu vedoucího vyšetřování ve spolupráci s rovnocennými orgány členských států s významným zájmem, a to způsobem, který orgán pro vyšetřování členského státu vedoucího vyšetřování považuje pro dosažení cílů této směrnice za nejúčelnější, a s cílem předcházet budoucím námořním nehodám a mimořádným událostem.
6.  
Při bezpečnostním vyšetřování se orgán pro bezpečnostní vyšetřování řídí pokyny IMO na pomoc vyšetřovatelům při provádění předpisu pro vyšetřování nehod. Vyšetřovatelé se mohou od těchto pokynů odchýlit, je-li to podle jejich odborného úsudku nezbytné k dosažení cílů bezpečnostního vyšetřování. Po konzultaci s orgány pro bezpečnostní vyšetřování v souvislosti s rámcem stálé spolupráce uvedeným v článku 10 může Komise přijmout doporučení pro provádění těchto pokynů, přičemž zohlední veškeré relevantní poznatky získané na základě bezpečnostních vyšetřování.
7.  
Při rozhodování o tom, zda k námořní nehodě nebo mimořádné události, která se týkala lodě vyvázané nebo stojící na kotvě nebo lodě v doku a na níž měli účast pracovníci na pevnině nebo v přístavu, došlo „přímo v souvislosti s provozem lodě“, a zda tedy podléhá bezpečnostnímu vyšetřování, věnují členské státy v souladu se svým vnitrostátním právem zvláštní pozornost tomu, zda se na prováděné činnosti podílely konstrukce lodě, její vybavení, postupy, posádka a řízení lodě a nakolik byly pro tuto činnost relevantní.
8.  
Bezpečnostní vyšetřování se zahájí neprodleně poté, co došlo k námořní nehodě nebo mimořádné události, a v každém případě nejpozději dva měsíce po ní.
9.  
Pokud v průběhu bezpečnostního vyšetřování vyjde najevo nebo vznikne podezření, že byl spáchán trestný čin podle článků 3, 3bis, 3ter nebo 3quater Úmluvy IMO o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti námořní plavby ze dne 10. března 1988 v platném znění, informuje o tom orgán pro bezpečnostní vyšetřování v souladu s vnitrostátním právem neprodleně orgány pro námořní bezpečnost daného členského státu nebo členských států a kterékoli dotčené třetí země.

Článek 6

Oznamovací povinnost

Členské státy v rámci svých právních systémů vyžadují, aby jejich orgány pro bezpečnostní vyšetřování byly bezodkladně informovány odpovědnými orgány nebo dotčenými stranami, případně oběma, o všech námořních nehodách a mimořádných událostech, které spadají do oblasti působnosti této směrnice.

▼B

Článek 7

Vedení bezpečnostních vyšetřování a účast na nich

1.  
Každá námořní nehoda či mimořádná událost je v zásadě předmětem pouze jediného vyšetřování provedeného členským státem nebo členským státem, který vede vyšetřování, za účasti jiných států s významným zájmem.

V případě bezpečnostních vyšetřování, která se týkají dvou nebo více členských států, tyto členské státy spolupracují za účelem rychlého dosažení dohody o tom, který z nich má být členským státem, jenž povede vyšetřování. Vynaloží veškeré úsilí k dosažení dohody o postupech vyšetřování. V rámci této dohody mají jiné státy s významným zájmem stejná práva a přístup ke svědkům a důkazům jako členský stát, který provádí bezpečnostní vyšetřování. Mají rovněž právo na to, aby byl jejich postoj zohledněn členských státem, který vede vyšetřování.

▼M1

Provádění souběžných bezpečnostních vyšetřování týchž námořních nehod nebo mimořádných událostí je omezeno na výjimečné případy. V takových případech členský stát sdělí Komisi důvody, proč jsou souběžná bezpečnostní vyšetřování prováděna. Členské státy provádějící souběžná bezpečnostní vyšetřování vzájemně spolupracují. Dotčené orgány pro bezpečnostní vyšetřování si zejména včas vyměňují jakékoliv relevantní informace shromážděné během jejich vlastního bezpečnostního vyšetřování, zejména s cílem dospět pokud možno ke společným závěrům.

▼B

Členské státy se zdrží všech opatření, která by mohla znemožnit, pozastavit nebo pozdržet provádění bezpečnostního vyšetřování, které spadá do oblasti působnosti této směrnice.

▼M1

1a.  
Během provádění bezpečnostního vyšetřování pomáhají členské státy s významným zájmem v prakticky proveditelné míře členskému státu nebo členským státům provádějícím námořní bezpečnostní vyšetřování v přístupu k relevantním informacím pro účely bezpečnostního vyšetřování. Je-li to považováno za nezbytné, je vyšetřovateli nebo vyšetřovatelům provádějícím bezpečnostní vyšetřování rovněž umožněn přístup k informacím, které mají k dispozici vládní vyšetřovatelé, velitelé pobřežních hlídek, provozovatelé služeb lodního provozu, lodivodi a jiní námořní pracovníci státu s významným zájmem, a to v souladu s vnitrostátním právem.

▼B

2.  
Bez ohledu na odstavec 1 zůstává každý členský odpovědným za bezpečnostní vyšetřování a koordinaci s ostatními státy s významným zájmem, dokud se vzájemně nedohodnou, který z nich má být státem, který vede vyšetřování.
3.  
Aniž jsou dotčeny povinnosti členského státu podle této směrnice a mezinárodního práva, může členský stát v jednotlivých případech pověřit po vzájemné dohodě jiný členský stát vedením bezpečnostního vyšetřování nebo určitými úkony v souvislosti s prováděním takového vyšetřování.

▼M1

4.  
Jestliže je plavidlo typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostní osobní plavidlo účastníkem námořní nehody nebo mimořádné události, zahájí bezpečnostní vyšetřování členský stát, v jehož teritoriálním moři nebo vnitřních vodách vymezených v úmluvě UNCLOS k námořní nehodě nebo mimořádné události došlo. Pokud k námořní nehodě nebo mimořádné události dojde v jiných vodách, zahájí bezpečnostní vyšetřování členský stát naposledy navštívený uvedeným plavidlem typu ro-ro pro přepravu cestujících nebo vysokorychlostním osobním plavidlem. Členský stát, který zahájil bezpečnostní vyšetřování, zůstává odpovědným za bezpečnostní vyšetřování a koordinaci s ostatními členskými státy s významným zájmem až do doby, kdy je vzájemně dohodnuto, který z těchto členských států má být státem, který vede vyšetřování.

Článek 8

Orgány pro bezpečnostní vyšetřování

1.  
Členské státy za účelem plnění svých povinností podle této směrnice zajistí, aby za bezpečnostní vyšetřování odpovídal nestranný a nezávislý stálý orgán pro bezpečnostní vyšetřování, jenž má nezbytné pravomoci a dostatečné prostředky a finanční zdroje, a aby je prováděli náležitě kvalifikovaní vyšetřovatelé, kteří jsou způsobilí v záležitostech týkajících se námořních nehod a mimořádných událostí.

Orgánům pro bezpečnostní vyšetřování nesmí nic bránit v dočasném jmenování vhodných vyšetřovatelů s nezbytnými odbornými dovednostmi, kteří se budou účastnit bezpečnostního vyšetřování, ani ve využívání konzultantů k poskytování odborného poradenství ohledně libovolných aspektů bezpečnostního vyšetřování.

Aby mohl orgán pro bezpečnostní vyšetřování provádět bezpečnostní vyšetřování nepodjatým způsobem, musí být z hlediska své organizace, právní struktury a rozhodování nezávislý na jakékoli straně, jejíž zájmy by mohly být ve střetu s úkolem mu svěřeným.

Vnitrozemské členské státy, které nemají lodě ani plavidla plující pod jejich vlajkou, na které se vztahuje tato směrnice, určí nezávislý orgán jako kontaktní místo pro spolupráci při bezpečnostním vyšetřování podle čl. 5 odst. 1 písm. c).

2.  
Orgán pro bezpečnostní vyšetřování zajistí, aby jednotliví vyšetřovatelé měli znalosti a praktické zkušenosti v oblastech patřících k jejich běžným vyšetřovacím povinnostem. Kromě toho orgán pro bezpečnostní vyšetřování zajistí v případě nutnosti snadný přístup k příslušným odborným znalostem.
3.  
Činnosti, jimiž je orgán pro bezpečnostní vyšetřování pověřen, mohou být rozšířeny o sběr a analýzu údajů týkajících se námořní bezpečnosti, zejména k preventivním účelům, pokud se tyto činnosti nedotknou jeho nezávislosti ani nezakládají jeho odpovědnost v záležitostech regulačních, správních nebo normalizačních.
4.  

Členské státy v rámci svých právních systémů zajistí, aby vyšetřovatelům jejich orgánu pro bezpečnostní vyšetřování nebo jakéhokoli jiného orgánu pro bezpečnostní vyšetřování, na který bezpečnostní vyšetřování přenesly, ve vhodných případech ve spolupráci s orgány odpovědnými za soudní vyšetřování, byly poskytnuty veškeré informace a technické prostředky pro vedení bezpečnostního vyšetřování, a aby proto byli oprávněni:

a) 

mít přístup do jakékoli příslušné oblasti nebo místa námořní nehody a na jakoukoli loď, vrak nebo konstrukci včetně nákladu, zařízení nebo trosek;

b) 

zajistit okamžité pořízení soupisu důkazů a řízené vyhledání a přemístění vraku, trosek nebo jiných složek nebo látek za účelem jejich zkoumání nebo analýzy;

c) 

vyžádat si zkoumání nebo analýzu položek uvedených v písmenu b) a mít volný přístup k výsledkům tohoto zkoumání nebo analýz;

d) 

mít volný přístup k veškerým relevantním informacím a zaznamenaným údajům týkajícím se plavidla včetně údajů z VDR nebo S-VDR, záznamů služeb sledování pohybu lodí, plavby, nákladu, posádky nebo jakýchkoli jiných osob, objektů, podmínek nebo okolností a mít možnost pořizovat jejich kopie a využívat je;

e) 

mít volný přístup k výsledkům ohledání těl obětí nebo zkoušek provedených na vzorcích odebraných z těl obětí;

f) 

vyžádat si výsledky zkoumání osob zapojených do provozu lodě nebo jakýchkoli jiných relevantních osob nebo výsledky zkoušek provedených na vzorcích jim odebraných a mít volný přístup k těmto výsledkům;

g) 

vyslechnout svědky bez přítomnosti osob, jejichž zájmy by mohly být považovány za škodlivé pro bezpečnostní vyšetřování;

h) 

získat záznamy o prohlídkách a relevantní informace, které jsou v držení státu vlajky, vlastníků, klasifikačních společností nebo jakýchkoli jiných příslušných stran, jestliže jsou tyto strany nebo jejich zástupci usazeni v dotčeném členském státě;

i) 

požádat o pomoc příslušných orgánů příslušných států, včetně vyšetřovatelů státu vlajky a státu přístavu, velitelů pobřežních hlídek, provozovatelů služeb sledování pohybu lodí, pátracích a záchranných týmů, lodivodů nebo jiných přístavních nebo námořních pracovníků.

5.  
Orgánům pro bezpečnostní vyšetřování se umožní okamžitě a kdykoli reagovat na oznámení námořní nehody a získat dostatečné zdroje k nezávislému výkonu svých funkcí. Vyšetřovatelé těchto orgánů požívají postavení poskytující jim nezbytné záruky nezávislosti.
6.  
Orgán pro bezpečnostní vyšetřování může spojit své úkoly vyplývající z této směrnice s prací na vyšetřování jiných událostí, než jsou námořní nehody nebo mimořádné události, za podmínky, že tato další bezpečnostní vyšetřování neohrozí jeho nezávislost.
7.  
Každý členský stát může vypracovat, zavést a udržovat systém řízení kvality pro svůj orgán pro bezpečnostní vyšetřování.
8.  
Rámec stálé spolupráce uvedený v článku 10 je nápomocen orgánům pro bezpečnostní vyšetřování a zvyšuje jejich kapacity v oblasti bezpečnostního vyšetřování tím, že vypracovává pokyny a doporučení s cílem zajistit, aby bezpečnostní vyšetřování byla vedena jednotným způsobem, a v tomto ohledu vytvoří a uplatní program vzájemného hodnocení.

Článek 9

Důvěrnost

1.  

Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( 3 ), členský stát v rámci svého právního systému zajistí, aby nedošlo ke zpřístupnění následujících záznamů pro jiné účely, než je bezpečnostní vyšetřování, ledaže příslušný orgán dotčeného členského státu dospěje k závěru, že existuje převažující veřejný zájem na jejich zveřejnění, včetně případů, kdy tento příslušný orgán dospěje k závěru, že přínosy zveřejnění převažují nad nepříznivým vnitrostátním a mezinárodním dopadem, který by zveřejnění mohlo mít na toto nebo jiné budoucí bezpečnostní vyšetřování:

a) 

výpovědi osob zaznamenané orgánem pro bezpečnostní vyšetřování v průběhu bezpečnostního vyšetřování;

b) 

záznamy odhalující totožnost osob, které poskytly důkazy v rámci bezpečnostního vyšetřování;

c) 

informace shromážděné orgánem pro bezpečnostní vyšetřování, které jsou zvláště citlivé a osobní povahy, včetně informací o zdravotním stavu osob;

d) 

materiál, který vznikl následně při bezpečnostním vyšetřování, jako například poznámky, náčrty a stanoviska vypracovaná vyšetřovateli a názory vyjádřené při analýze informací;

e) 

informace a důkazy poskytnuté vyšetřovateli z jiných členských států nebo třetích zemí v souladu s mezinárodními standardy a doporučenými postupy, pokud tak požaduje jejich orgán pro bezpečnostní vyšetřování;

f) 

návrhy průběžných, přehledových nebo závěrečných zpráv;

g) 

veškerá komunikace mezi osobami, které se podílely na provozu plavidla;

h) 

písemné či elektronické záznamy z provozu plavidel a jejich přepisy, včetně zpráv a výsledků pořízených pro interní účely.

2.  
Záznamy VDR a S-VDR z bezpečnostního vyšetřování se nezveřejňují a nejsou používány pro jiné účely než pro účely bezpečnostního vyšetřování nebo bezpečnost plavidel, ledaže jsou anonymizovány nebo zpřístupněny zabezpečenými postupy.
3.  
Pro účely uvedené v odstavci 1 lze zpřístupnit pouze údaje, které jsou nezbytně nutné.
4.  
Členské státy mohou rozhodnout o omezení případů, v nichž lze zveřejnění uvedené v odstavci 3 provést, a to při dodržení práva Unie.

▼B

Článek 10

Rámec stálé spolupráce

▼M1

1.  
Členské státy zavedou v úzké spolupráci s Komisí rámec stálé spolupráce, který umožní jejich vnitrostátním orgánům pro bezpečnostní vyšetřování vzájemně spolupracovat v rozsahu nezbytném ke splnění cílů této směrnice.

▼B

2.  
O jednacím řádu a potřebném organizačním uspořádání rámce stálé spolupráce se rozhodne regulativním postupem podle čl. 19 odst. 2.

▼M1

3.  

Orgány pro bezpečnostní vyšetřování se v rámci stálé spolupráce dohodnou zejména na nejlepších způsobech spolupráce s cílem:

a) 

umožnit orgánům pro bezpečnostní vyšetřování sdílet přístroje, zařízení a vybavení pro technické vyšetřování vraků a lodního vybavení a dalších objektů relevantních pro bezpečnostní vyšetřování, včetně získávání a vyhodnocování údajů ze zařízení VDR nebo S-VDR a jiných elektronických přístrojů;

▼B

b) 

poskytovat si vzájemně odborné poznatky a technickou spolupráci nutnou ke splnění zvláštních úkolů;

c) 

získávat a sdílet informace důležité pro analýzu údajů o nehodách a činit vhodná bezpečnostní doporučení na úrovni Společenství;

d) 

vypracovat obecné zásady pro opatření následující po bezpečnostních doporučeních a pro přizpůsobování metod vyšetřování vědeckotechnickému pokroku;

e) 

řádně řídit včasné výstrahy uvedené v článku 16;

f) 

zavést pravidla důvěrnosti pro sdílení svědeckých výpovědí a zpracování údajů a jiných záznamů uvedených v článku 9, včetně ve vztahu k třetím zemím, při dodržování vnitrostátních pravidel;

g) 

zorganizovat případně odpovídající odbornou přípravu jednotlivých vyšetřovatelů;

▼M1

h) 

podporovat spolupráci s orgány třetích zemí pro bezpečnostní vyšetřování a s mezinárodními organizacemi pro vyšetřování námořních nehod v oblastech spadajících do působnosti této směrnice;

i) 

poskytnout orgánům pro bezpečnostní vyšetřování provádějícím bezpečnostní vyšetřování všechny relevantní informace.

▼B

Článek 11

Náklady

1.  
U bezpečnostních vyšetřování, do nichž jsou zapojeny dva nebo více států, se příslušné činnosti provádějí bezplatně.
2.  
Je-li vyžadována pomoc od členského státu, který není zapojen do bezpečnostního vyšetřování, dohodnou se členské státy na úhradě vzniklých nákladů.

Článek 12

Spolupráce s třetími zeměmi s významným zájmem

1.  
Členské státy spolupracují při bezpečnostních vyšetřováních co nejvíce s třetími zeměmi s významným zájmem.
2.  
Třetím zemím s významným zájmem se po vzájemné dohodě umožní připojit se k bezpečnostnímu vyšetřování vedenému příslušným členským státem podle této směrnice v kterékoli fázi vyšetřování.

▼M1

3.  
Spoluprací členského státu na bezpečnostním vyšetřování prováděném třetí zemí s významným zájmem není dotčeno jeho plnění požadavků na provádění bezpečnostního vyšetřování a podávání zpráv podle této směrnice. V případě, že třetí země s významným zájmem vede bezpečnostní vyšetřování, do něhož je zapojen jeden nebo více členských států, mohou se členské státy rozhodnout neprovádět souběžné bezpečnostní vyšetřování, je-li bezpečnostní vyšetřování vedené třetí zemí v souladu s předpisem IMO pro vyšetřování nehod. V takových případech se článek 14 nevztahuje na orgány pro bezpečnostní vyšetřování.

▼B

Článek 13

Ochrana důkazů

Členské státy přijmou opatření, kterými zajistí, že strany, jichž se týkají nehody nebo mimořádné události spadající do oblasti působnosti této směrnice, vynaloží veškeré úsilí k:

▼M1

a) 

zachování všech informací z námořních map, lodních deníků, elektronických a magnetických záznamů a videozáznamů včetně informací z VDR nebo S-VDR a dalších elektronických zařízení, které se vztahují k období před nehodou, během ní a po ní;

▼B

b) 

zabránění přepisu nebo jiné změně těchto informací;

c) 

zabránění rušení jakýchkoli dalších zařízení, která by mohla být považována za důležitá pro bezpečnostní vyšetřování nehody;

d) 

rychlému shromáždění a uchování všech důkazů pro účely bezpečnostního vyšetřování.

▼M1

Článek 14

Zprávy o nehodách

1.  
Na základě bezpečnostních vyšetřování prováděných podle této směrnice se vyhotoví a zveřejní zpráva o nehodě ve formátu stanoveném příslušným orgánem pro bezpečnostní vyšetřování a v souladu s odpovídajícími oddíly přílohy I.

Orgán pro bezpečnostní vyšetřování se může rozhodnout zveřejnit pouze stručnou zprávu o bezpečnostním vyšetřování, pokud:

a) 

bezpečnostní vyšetřování se netýká velmi vážné námořní nehody nebo

b) 

nálezy bezpečnostního vyšetřování týkajícího se námořní nehody nebo mimořádné události nemohou vést k předcházení budoucím námořním nehodám nebo mimořádným událostem.

2.  
Orgán pro bezpečnostní vyšetřování vynaloží veškeré úsilí ke zveřejnění zpráv o nehodě podle odstavce 1, zejména v námořním odvětví, včetně svých závěrů a případných doporučení do dvanácti měsíců ode dne námořní nehody nebo mimořádné události. Pokud v případě velmi vážné námořní nehody nelze závěrečnou zprávu o nehodě v této lhůtě vydat, zveřejní se do dvanácti měsíců ode dne námořní nehody nebo mimořádné události prozatímní zpráva o nehodě.
3.  
Orgán pro bezpečnostní vyšetřování členského státu vedoucího vyšetřování zašle kopii závěrečné nebo prozatímní zprávy Komisi. Orgán pro bezpečnostní vyšetřování zohlední případná technická vyjádření Komise k závěrečným zprávám, pokud se tato vyjádření nedotýkají podstaty nálezů, s cílem zlepšit kvalitu zprávy o nehodě způsobem, který je pro dosažení cílů této směrnice nejúčelnější.
4.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci za účelem změny těchto částí přílohy I tohoto nařízení: „2. Skutkové okolnosti“, „3. Popis“ a „4. Analýza.“

▼B

Článek 15

Bezpečnostní doporučení

▼M1

1.  
Členské státy zajistí, aby byla bezpečnostní doporučení předložená orgány pro bezpečnostní vyšetřování náležitě zohledněna těmi, kterým jsou určena, zejména s cílem předejít budoucím nehodám, a aby byla ve vhodných případech na jejich základě přijata náležitá opatření v souladu s právem Unie a mezinárodním právem.
2.  
Orgán pro bezpečnostní vyšetřování nebo Komise ve vhodných případech formuluje bezpečnostní doporučení na základě obecné analýzy údajů a celkových výsledků provedených bezpečnostních vyšetřování.

▼B

3.  
Bezpečnostní doporučení nemá za žádných okolností určovat míru odpovědnosti za nehodu nebo její zavinění.

Článek 16

Systém včasné výstrahy

▼M1

Aniž je dotčeno právo orgánu pro bezpečnostní vyšetřování vydat včasnou výstrahu, dospěje-li tento orgán v jakékoli fázi bezpečnostního vyšetřování k názoru, že je nutné učinit naléhavé opatření na úrovni Unie s cílem předejít nebezpečí nových nehod, bezodkladně informuje Komisi o nutnosti vydat včasnou výstrahu.

▼B

Komise v případě nutnosti vydá varování určené odpovědným orgánům všech členských států, odvětví námořní dopravy a všem dalším dotčeným stranám.

Článek 17

Evropská databáze pro námořní nehody

1.  
Údaje o námořních nehodách a mimořádných událostech se uchovávají a analyzují prostřednictvím evropské elektronické databáze vytvořené Komisí a nazvané Evropská informační platforma pro námořní nehody (European Marine Casualty Information Platform - EMCIP).
2.  
Členské státy oznámí Komisi oprávněné orgány, které budou mít k této databázi přístup.

▼M1

2a.  
Členské státy oznámí EMCIP veškeré námořní nehody a mimořádné události v souladu s formátem uvedeným v příloze II a při provádění bezpečnostního vyšetřování poskytnou údaje vyplývající z tohoto bezpečnostního vyšetřování v souladu se systémem databáze EMCIP. V případě rybářských plavidel o délce menší než 15 metrů se vyžaduje pouze podávání zpráv o velmi vážných námořních nehodách. Pokud se v případě velmi vážných námořních nehod, jejichž účastníky jsou rybářská plavidla o délce méně než 15 metrů, vyšetřování neprovede, oznámí se důvody neprovedení vyšetřování EMCIP.

▼M1

3.  
Orgány pro bezpečnostní vyšetřování oznámí všechny velmi vážné námořní nehody EMCIP. Členské státy mohou rozhodnout o tom, že bude jmenován příslušný vnitrostátní orgán nebo orgány, které budou oznamovat všechny ostatní námořní nehody a mimořádné události, a tento orgán nebo orgány jmenovat. Pokud se Komise dozví o námořní nehodě nebo mimořádné události, oznámí je příslušným vnitrostátním orgánům.

▼B

4.  
Komise a členské státy vyvinou strukturu databáze a metodu pro oznamování údajů v odpovídajících lhůtách.

▼M1

5.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha II této směrnice, pokud jde o aktualizaci seznamu údajů v oznámení o námořní nehodě nebo mimořádné události za účelem zohlednění změn provedených IMO v předpisu IMO pro vyšetřování nehod.

Článek 17a

Odborná příprava a operativní podpora

1.  
Komise za pomoci agentury a ve spolupráci s členskými státy usnadňuje rozvoj kapacit uvnitř orgánů pro bezpečnostní vyšetřování a sdílení znalostí mezi nimi prostřednictvím pravidelného poskytování odborné přípravy v oblasti nového právního a technologického vývoje, konkrétních technik a nástrojů a technologií týkajících se lodí a jejich vybavení a provozu v závislosti na potřebách orgánů pro bezpečnostní vyšetřování.
2.  
Na žádost orgánů pro bezpečnostní vyšetřování a za předpokladu, že nedojde ke střetu zájmů, poskytuje Komise členským státům operativní podporu při provádění jejich bezpečnostních vyšetřování. Tato podpora může zahrnovat poskytování specializovaných analytických nástrojů nebo vybavení, jakož i specifických znalostí, pokud poskytováním této podpory není ohrožena nezávislost dotčených orgánů pro bezpečnostní vyšetřování.

▼B

Článek 18

Spravedlivé zacházení s námořníky

V souladu se svými vnitrostátními právními předpisy členské státy zohlední příslušná ustanovení pokynů IMO o spravedlivém zacházení s námořníky v případě námořní nehody v jejich výsostných vodách.

▼M1

Článek 19

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ( 4 ). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 5 ).
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 20

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 4 a čl. 17 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 26. prosince 2024.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 4 a čl. 17 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ( 6 ).
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 4 a čl. 17 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

▼M1

Článek 20a

Změny předpisu IMO pro vyšetřování nehod

Aniž je dotčen postup kontroly shody uvedený v článku 5 nařízení (ES) č. 2099/2002, uplatní se změny předpisu IMO pro vyšetřování nehod.

▼B

Článek 21

Dodatečná opatření

Tato směrnice nebrání členskému státu přijmout dodatečná opatření týkající se námořní bezpečnosti, na která se tato směrnice nevztahuje, za předpokladu, že tato opatření nejsou v rozporu s touto směrnicí, ani žádným způsobem nepříznivě neovlivňují dosažení jejího cíle ani neohrožují uskutečnění jejích cílů.

Článek 22

Sankce

Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

▼M1

Článek 23

Přezkum provádění

Komise do 27. června 2032 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a dodržování této směrnice a v případě potřeby s ohledem na doporučení uvedená v této zprávě navrhne další opatření, přičemž zváží možnost zahrnout do oblasti působnosti této směrnice povinné bezpečnostní vyšetřování rybářských plavidel o délce menší než 15 metrů a dopad takového kroku na pracovní zátěž orgánů pro bezpečnostní vyšetřování.

▼B

Článek 24

Změny stávajících aktů

1.  
Článek 12 směrnice 1999/35/ES se zrušuje.
2.  
Článek 11 směrnice 2002/59/ES se zrušuje.

Článek 25

Provedení

1.  
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 17. června 2011.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musejí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  
Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 26

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.



PŘÍLOHA I

Obsah zpráv o bezpečnostním vyšetřování

Úvod

Zde se stanoví jediný cíl bezpečnostního vyšetřování a uvádí se, že bezpečnostní doporučení v žádném případě nemá zakládat předpoklad odpovědnosti nebo zavinění a že zpráva, pokud jde o její obsah a styl, nebyla sepsána se záměrem jejího použití v rámci soudního řízení.

(Zpráva by neměla odkazovat na svědecké výpovědi, ani by neměla spojovat nikoho, kdo je ve zprávě uveden, s žádnou osobou, která v průběhu bezpečnostního vyšetřování poskytla důkazy.)

1.    SHRNUTÍ

Tato část uvádí základní skutečnosti námořní nehody nebo mimořádné události: co se stalo, kdy, kde a jak se to stalo; a uvádí, zda v důsledku toho došlo ke ztrátám na životech, zraněním, poškození lodi, nákladu, třetích stran nebo životního prostředí.

2.    SKUTKOVÉ OKOLNOSTI

Tato část obsahuje řadu samostatných oddílů poskytujících dostatečné informace, které jsou podle vyšetřovacího orgánu věcné, tvoří podklad pro analýzy a usnadňují pochopení.

Tyto oddíly zahrnují zejména tyto informace:

▼M1

2.1    Údaje o lodi

Vlajka lodě/rejstřík,

identifikace lodě,

hlavní vlastnosti lodě,

vlastnictví a správa,

podrobnosti o konstrukci,

minimální bezpečné obsazení lodě,

náklad povolený k převozu,

v případě rybářských plavidel druh rybolovu prováděného v době nehody.

▼B

2.2    Údaje o plavbě

Přístavy, které loď navštívila,

druh plavby,

informace o nákladu,

obsazení posádkou.

▼M1

2.3    Informace o námořní nehodě nebo mimořádné události

Druh námořní nehody nebo mimořádné události,

datum a čas,

poloha a místo námořní nehody nebo mimořádné události,

vnější a vnitřní prostředí,

provoz lodě a úsek plavby,

místo na palubě,

v případě námořních nehod nebo mimořádných událostí, na kterých mají účast pracovníci na pevnině nebo v přístavu, převážený náklad,

údaje o lidském faktoru,

důsledky (pro lidi, loď, náklad, životní prostředí, jiné).

▼B

2.4    Zapojení pobřežních orgánů a nouzová opatření

Kdo byl zapojen,

použité prostředky,

rychlost odezvy,

učiněná opatření,

dosažené výsledky.

3.    POPIS

Tato část rekonstruuje námořní nehodu nebo mimořádnou událost prostřednictvím chronologické posloupnosti událostí, které předcházely nehodě nebo mimořádné události, nastaly během ní a následovaly po ní, a úlohy každého činitele (tj. osoby, materiálu, prostředí, vybavení nebo vnějších činitelů). Délka popisovaného období závisí na tom, kdy došlo k oněm konkrétním událostem, které přímo přispěly k námořní nehodě nebo mimořádné události. Tato část zahrnuje i příslušné podrobnosti provedeného bezpečnostního vyšetřování, včetně výsledků zkoumání nebo zkoušek.

4.    ANALÝZA

Tato část obsahuje řadu samostatných oddílů, které poskytují analýzu každé události související s nehodou, spolu s poznámkami ohledně výsledků všech příslušných přezkoumání nebo zkoušek provedených v průběhu bezpečnostního vyšetřování a ohledně všech bezpečnostních opatření, která již případně byla přijata k předcházení dalším námořním nehodám.

Tyto oddíly by se měly týkat těchto otázek:

— 
souvislosti a okolnosti nehody,
— 
chybná jednání osob a jejich opomenutí, dílčí události týkajíc se nebezpečného materiálu, působení prostředí, selhání vybavení a vnější vlivy,
— 
přispívající faktory týkající se funkce osob, provozu na palubě, správních orgánů na pobřeží nebo vlivu regulace.

Analýza a poznámky umožňují ve zprávě odvodit logické závěry a určit všechny přispívající faktory, včetně těch faktorů, pro které jsou stávající protiopatření zaměřená na předcházení nehodám nebo zaměřená na vyloučení nebo snížení jejich následků posuzována jako nedostatečná, nebo chybějící.

5.    ZÁVĚRY

Tato část shrnuje zjištěné přispívající faktory a chybějící nebo nedostatečná protiopatření (materiální, funkční, výstražná nebo procesní), pro která by měla být vypracována bezpečnostní opatření zaměřená na předcházení námořním nehodám.

6.    BEZPEČNOSTNÍ DOPORUČENÍ

V případě potřeby obsahuje tato část zprávy bezpečnostní doporučení odvozená z analýzy a závěrů a týkající se konkrétních oblastí, jako jsou např. právní předpisy, konstrukční návrh, postupy, inspekce, řízení, ochrana zdraví a bezpečnost práce, odborná příprava, opravy, údržba, pomoc pobřežních orgánů a nouzová opatření.

Bezpečnostní doporučení jsou určena těm, kdo je mohou nejlépe provést, jako jsou např. vlastníci lodí, vedoucí pracovníci, uznávané organizace, námořní orgány, provozovatelé služeb lodního provozu, orgány příslušné pro mimořádné události, Mezinárodní námořní organizace a evropské instituce, a to s cílem předcházet námořním nehodám.

Tato část také zahrnuje jakákoli prozatímní bezpečnostní doporučení, která byla případně vydána nebo jakákoli bezpečností opatření přijatá v průběhu bezpečnostního vyšetřování.

7.    PŘÍLOHY

V případě potřeby jsou k tištěné zprávě nebo ke zprávě v elektronické podobě připojeny informace z tohoto seznamu, který není vyčerpávající:

— 
fotografie, filmy nebo videozáznamy, zvukové nahrávky, mapy, nákresy,
— 
použitelné normy,
— 
použité technické výrazy a zkratky,
— 
zvláštní bezpečnostní studie,
— 
různé informace.



PŘÍLOHA II

OZNAMOVANÉ ÚDAJE O NÁMOŘNÍ NEHODĚ NEBO MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

(součást Evropské informační platformy pro námořní nehody)

Pozn.: Podtržená čísla znamenají, že zúčastní-li se dotyčné námořní nehody nebo mimořádné události více lodí, příslušné údaje by měly být poskytovány pro každou loď.

01.

Odpovědný členský stát / kontaktní osoba

02.

Vyšetřující členský stát

03.

Úloha členského státu

04.

Dotčený pobřežní stát

05.

Počet států s významným zájmem

06.

Státy s významným zájmem

07.

Oznamující subjekt

08.

Čas oznámení

09.

Datum oznámení

10.

Název lodi

11.

Číslo IMO / rozlišovací písmena

12.

Vlajka lodi

13.

Druh námořní nehody nebo mimořádné události

14.

Druh lodě

15.

Datum námořní nehody nebo mimořádné události

16.

Čas námořní nehody nebo mimořádné události

17.

Poloha – zeměpisná šířka

18.

Poloha – zeměpisná délka

19.

Místo námořní nehody nebo mimořádné události

20.

Přístav vyplutí

21.

Přístav určení

22.

Systém rozdělení plavebního provozu

23.

Úsek plavby

24.

Provoz lodi

25.

Místo na palubě

26.

Ztráty na životech:

— 
Posádka
— 
Cestující
— 
Ostatní

27.

Vážná zranění:

— 
Posádka
— 
Cestující
— 
Ostatní

28.

Znečištění

29.

Škody na lodi

▼M1

30.

Škody na nákladu, včetně kontejnerů ztracených na moři

▼B

31.

Jiné škody

32.

Stručný popis námořní nehody nebo mimořádné události

33.

Stručný popis důvodu pro neprovedení bezpečnostního vyšetřování


( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2110 ze dne 15. listopadu 2017 o systému inspekcí pro zajištění bezpečného provozu plavidel typu ro-ro pro přepravu cestujících a vysokorychlostních osobních plavidel v liniové dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES a zrušení směrnice Rady 1999/35/ES (Úř. věst. L 315, 30.11.2017, s. 61).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1130 ze dne 14. června 2017 o vymezení parametrů rybářských plavidel (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 1).

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

( 6 )  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.