2004/525/ES2004/525/ES:Rozhodnutí Evropské centrální banky ze dne 3. června 2004 o podmínkách vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, kterým se mění pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky (ECB/2004/11)

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 3. června 2004

o podmínkách vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, kterým se mění pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky

(ECB/2004/11)

(2004/525/ES)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 a 6 tohoto nařízení,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 12.3 a článek 36.1 tohoto statutu,

s ohledem na příspěvek Generální rady Evropské centrální banky (ECB) v souladu s čl. 47.2 pátou odrážkou statutu,

s ohledem na stanovisko Výboru zaměstnanců ECB,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1073/1999 (dále jen „nařízení OLAF“) stanoví, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „úřad“) zahajuje a provádí správní vyšetřování podvodů (dále jen „vnitřní vyšetřování“) v orgánech, subjektech, úřadech a agenturách založených Smlouvami o ES a Euratomu nebo na jejich základě za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství. Podle nařízení OLAF mohou být předmětem vnitřního vyšetřování závažné skutečnosti související s výkonem odborných činností, které by mohly znamenat zanedbání povinností ze strany zaměstnanců těchto orgánů, subjektů, úřadů a agentur a mohly by vést k disciplinárnímu, popřípadě trestnímu řízení, nebo obdobné zanedbání povinností členy orgánů a subjektů, řídícími pracovníky úřadů a agentur nebo zaměstnanci orgánů, subjektů, úřadů a agentur, na které se nevztahuje služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen „služební řád“).

(2)

Ve vztahu k ECB jsou tyto odborné povinnosti a závazky, zejména závazky týkající se profesionální etiky a služebního tajemství, stanoveny v a) pracovním řádu pro zaměstnance Evropské centrální banky, b) pravidlech pro zaměstnance Evropské centrální banky, c) příloze I pracovního řádu, která obsahuje podmínky krátkodobého pracovního poměru, d) pravidlech Evropské centrální banky pro krátkodobý pracovní poměr, přičemž další zásady jsou uvedeny v e) kodexu chování v Evropské centrální bance (2) a f) kodexu chování členů Rady guvernérů (3) (společně dále jen „pracovní řád ECB“).

(3)

Nařízení OLAF stanoví v čl. 4 odst. 1, že pokud se týká ochrany finančních zájmů Evropských společenství a boje proti podvodům a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, „provádí úřad správní vyšetřování uvnitř orgánů, subjektů, úřadů a agentur“, a dále v čl. 4 odst. 6 stanoví, že každý orgán, subjekt, úřad a agentura má přijmout rozhodnutí, které „obsahuje zejména pravidla týkající se a) povinnosti členů, úředníků a zaměstnanců orgánů a subjektů, jakož i vedoucích pracovníků, úředníků a zaměstnanců úřadů a agentur spolupracovat se zaměstnanci úřadu a poskytovat jim informace; b) postupů, které musí dodržovat zaměstnanci úřadu při provádění vnitřního vyšetřování, jakož i zaručení práv osob, kterých se vnitřní vyšetřování týká“. V souladu s judikaturou Společenství může úřad zahájit vyšetřování jen na základě dostatečně závažného podezření (4).

(4)

Nařízení OLAF (v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci) stanoví, že vnitřní vyšetřování se provádějí při dodržování pravidel Smluv, zejména Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství, a s patřičným ohledem na služební řád. Na vnitřní vyšetřování prováděná úřadem se rovněž vztahují ustanovení čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii a další zásady a základní práva, která jsou společná členským státům a uznávaná Soudním dvorem, jako je například zásada zachování důvěrnosti právních rad („povinnost mlčenlivosti“).

(5)

Vnitřní vyšetřování se provádějí v souladu s postupy stanovenými v nařízení OLAF a v rozhodnutích přijatých každým orgánem, subjektem, úřadem nebo agenturou k jeho provedení. Při přijímání tohoto prováděcího rozhodnutí je ECB povinna odůvodnit veškerá omezení vnitřních vyšetřování, jež mají vliv na specifické úkoly a povinnosti, které jsou ECB svěřeny články 105 a 106 Smlouvy. Tato omezení by na jedné straně měla zajistit důvěrnost, jež je pro některé informace ECB nezbytná, a na straně druhé realizovat záměr zákonodárce zesílit boj proti podvodům. S výjimkou těchto specifických úkolů a povinností by ECB měla být považována za veřejnoprávní subjekt podobný ostatním orgánům a subjektům Společenství, a to i pro účely tohoto rozhodnutí.

(6)

Šíření některých důvěrných informací, které má ECB k dispozici k plnění svých úkolů, vně ECB, by mohlo ve výjimečných případech vážně narušit její fungování. V těchto případech přijme rozhodnutí o zpřístupnění nebo předání informace úřadu Výkonná rada. Zpřístupněny budou informace, které jsou starší jednoho roku a které se týkají takových oblastí, jako jsou rozhodnutí o měnové politice nebo operace související se správou devizových rezerv a intervence na devizových trzích. Omezení v jiných oblastech, jako např. omezení vztahující se na údaje obdržené od orgánů obezřetnostního dohledu, které se týkají stability finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí, a informace o ochranných prvcích a technických specifikacích stávajících i budoucích eurobankovek, nejsou časově limitována. I když informace, jejichž šíření vně ECB by mohlo vážně narušit fungování ECB, jsou v tomto rozhodnutí vymezeny specifickými oblastmi činnosti, je nezbytné zajistit, aby toto rozhodnutí mohlo být přizpůsobeno nepředvídanému vývoji s cílem zabezpečit, aby ECB nadále plnila úkoly, jež jí byly ve Smlouvě uloženy.

(7)

Toto rozhodnutí bere do úvahy skutečnost, že členové Rady guvernérů a Generální rady ECB, kteří nejsou současně členy Výkonné rady ECB, vykonávají kromě funkcí v rámci ESCB také funkce na národní úrovni. Výkon funkcí na národní úrovni podléhá režimu vnitrostátního práva a vnitřní vyšetřování prováděná úřadem se na něj nevztahují. Toto rozhodnutí se proto vztahuje pouze na odborné činnosti, které tyto osoby vykonávají jako členové řídících orgánů ECB. Vzhledem k tomu, že členové Generální rady mohou být vnitřním vyšetřováním úřadu potencionálně dotčeni, byli tito členové při přípravě tohoto rozhodnutí konzultováni.

(8)

Článek 38.1 statutu stanoví, že členové řídících orgánů a zaměstnanci ECB jsou povinni i po skončení svého pracovního poměru zachovávat mlčenlivost o informacích, které jsou předmětem služebního tajemství. Na základě článku 8 nařízení OLAF se na úřad a jeho zaměstnance vztahují stejné požadavky na důvěrnost a služební tajemství jako ty, které platí pro zaměstnance ECB podle statutu a pracovního řádu ECB.

(9)

Na základě čl. 6 odst. 6 nařízení OLAF poskytují příslušné vnitrostátní orgány úřadu při vyšetřování ECB pomoc v souladu s vnitrostátními předpisy. Vláda Spolkové republiky Německo a ECB jsou signatáři dohody o sídle ze dne 18. září 1998 (5), kterou se provádí Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství ve vztahu k ECB a která obsahuje ustanovení o nedotknutelnosti prostor, archivů a sdělení ECB a o diplomatických výsadách a imunitách členů Výkonné rady ECB.

(10)

Podle článku 14 nařízení OLAF může každý úředník nebo jiný zaměstnanec Evropských společenství v souladu s postupem stanoveným v čl. 90 odst. 2 služebního řádu podat řediteli úřadu stížnost na činnost, která mu způsobila újmu a které se dopustí úřad při vnitřním vyšetřování. Stejný postup by se měl obdobně použít na stížnosti, které řediteli úřadu podají zaměstnanci ECB nebo členové rozhodovacího orgánu ECB a článek 91 služebního řádu by se měl vztahovat na rozhodnutí přijatá ohledně těchto stížností.

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto rozhodnutí se vztahuje na

—	členy Rady guvernérů a Generální rady ECB, pokud jde o záležitosti, které souvisí s jejich funkcí členů těchto rozhodovacích orgánů ECB,

—	členy Výkonné rady ECB,

—	členy řídících orgánů nebo zaměstnance národních centrálních bank, kteří se účastní zasedání Rady guvernérů a Generální rady ECB jako náhradníci nebo jako doprovázející osoby, pokud jde o záležitosti související s touto funkcí

(společně dále jen „účastníci zasedání rozhodovacích orgánů“) a

—	stálé nebo dočasné zaměstnance ECB, na něž se vztahuje pracovní řád ECB,

—	osoby, které pracují pro ECB na jiném základě než je pracovní smlouva, pokud se jedná o záležitosti, které souvisejí s jejich prací pro ECB

(společně dále jen „zaměstnanci ECB“).

Článek 2

Povinnost spolupracovat s úřadem

Aniž by byla dotčena příslušná ustanovení Smlouvy, Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství a statutu a s výhradou postupů stanovených v nařízení OLAF a pravidel stanovených v tomto rozhodnutí, účastníci zasedání rozhodovacích orgánů a zaměstnanci ECB v plné míře spolupracují se zástupci úřadu, kteří provádějí vnitřní vyšetřování a při vyšetřování poskytují nezbytnou pomoc.

Článek 3

Povinnost informovat o protiprávní činnosti

1.   Zaměstnanci ECB, kteří se dozvědí o skutečnostech vedoucích k domněnce o možné existenci podvodu, úplatkářství nebo jiné protiprávní činnosti nepříznivě ovlivňující finanční zájmy Evropských společenství, nebo se dozvědí o závažných skutečnostech nepříznivě ovlivňujících tyto finanční zájmy, které souvisejí s výkonem odborných činností a které by mohly znamenat zanedbání povinností zaměstnance ECB nebo účastníka zasedání rozhodovacích orgánů, jež by mohlo vést k disciplinárnímu, popřípadě trestnímu řízení, neprodleně o těchto skutečnostech informují buď ředitele pro interní audit, vyššího vedoucího pracovníka zodpovědného za jejich sekci, nebo člena Výkonné rady, který přímo zodpovídá za jejich sekci. Ředitel pro interní audit, příslušný vyšší vedoucí pracovník nebo příslušný člen Výkonné rady postoupí informace o těchto skutečnostech neprodleně generálnímu řediteli pro sekretariát a jazykové služby. Zaměstnanci ECB nesmějí být v žádném případě vystaveni nespravedlivému nebo diskriminačnímu zacházení v důsledku oznámení skutečností uvedených v tomto článku.

2.   Účastníci zasedání rozhodovacích orgánů, kteří se dozvědí o skutečnostech uvedených v odstavci 1, informují generálního ředitele pro sekretariát a jazykové služby nebo prezidenta ECB.

3.   Jakmile generální ředitel pro sekretariát a jazykové služby nebo popřípadě prezident ECB obdrží informace o skutečnostech podle odstavců 1 nebo 2, postoupí je s výhradou článku 4 tohoto rozhodnutí neprodleně úřadu a informuje ředitelství pro interní audit, popřípadě prezidenta ECB.

4.   Má-li zaměstnanec ECB nebo účastník zasedání rozhodovacích orgánů konkrétní informace o skutečnostech, jež opodstatňují podezření na existenci podvodu nebo úplatkářství nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti ve smyslu odstavce 1, a má-li zároveň oprávněné důvody se domnívat, že postup podle výše uvedených odstavců by v daném případě zabránil řádnému oznámení takových skutečností úřadu, může informovat úřad přímo, aniž by se na něj vztahoval článek 4.

Článek 4

Spolupráce s úřadem ohledně citlivých informací

1.   Ve výjimečných případech, kdy by šíření určitých informací vně ECB mohlo vážně narušit fungování ECB, přijme rozhodnutí o zpřístupnění nebo předání informace úřadu Výkonná rada. Toto platí pro informace, které se týkají rozhodnutí o měnové politice nebo operací souvisejících se správou devizových rezerv a intervencí na devizových trzích, za předpokladu, že tyto informace nejsou starší jednoho roku, a dále pro údaje, jež ECB obdrží od orgánů obezřetnostního dohledu, které se týkají stability finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí, nebo pro informace o ochranných prvcích a technických specifikacích eurobankovek.

2.   Toto rozhodnutí Výkonné rady zohlední všechna důležitá hlediska, jako například míru citlivosti informace, kterou úřad požaduje pro vyšetřování, její důležitost pro vyšetřování a závažnost podezření tak, jak je prezidentu ECB oznámil úřad, zaměstnanec ECB nebo účastník zasedání rozhodovacích orgánů, a míru rizika pro budoucí fungování ECB. Nejsou-li informace zpřístupněny, uvedou se v rozhodnutí důvody. Pokud jde o údaje, které ECB obdrží od orgánů obezřetnostního dohledu a které se týkají stability finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí, může Výkonná rada rozhodnout o jejich zpřístupnění úřadu, nemá-li příslušný orgán obezřetnostního dohledu za to, že zpřístupnění dotyčné informace ohrozí stabilitu finančního systému nebo jednotlivých úvěrových institucí.

3.   Ve velmi výjimečných případech týkajících se informací, které se vztahují k určité oblasti činnosti ECB a které jsou stejně citlivé jako kategorie informací uvedené v odstavci 1, může Výkonná rada dočasně rozhodnout, že tyto informace úřadu nezpřístupní. Na tato rozhodnutí, jejichž platnost je omezena na dobu nejvýše šesti měsíců, se vztahuje odstavec 2. Dotyčné informace se následně úřadu zpřístupní, nezmění-li mezitím Rada guvernérů toto rozhodnutí tak, že zařadí kategorii dotyčných informací mezi kategorie uvedené v odstavci 1. Rada guvernérů změnu tohoto rozhodnutí zdůvodní.

Článek 5

Spolupráce ze strany ECB při vnitřním vyšetřování

1.   Při zahájení vnitřního vyšetřování ECB umožní zástupcům úřadu přístup do prostor ECB vedoucí pracovník odpovědný za bezpečnost ECB po předložení písemného oprávnění, ve kterém je uvedena jejich totožnost a funkce zástupců úřadu, a písemného pověření vydaného ředitelem úřadu, ve kterém je uveden předmět vyšetřování. Prezident, viceprezident a ředitel pro interní audit jsou okamžitě informováni.

2.   Při praktické organizaci vyšetřování je úřadu nápomocno ředitelství pro interní audit.

3.   Zaměstnanci ECB a účastníci zasedání rozhodovacích orgánů poskytují veškeré požadované informace zástupcům úřadu provádějícím vyšetřování, s výjimkou případů, kdy by požadovaná informace mohla být citlivá ve smyslu článku 4, v kterémžto případě o poskytnutí těchto informací rozhoduje Výkonná rada. Ředitelství pro interní audit zaznamenává všechny poskytnuté informace.

Článek 6

Vyrozumění dotčených osob

1.   V případě, že se účast zaměstnance ECB nebo účastníka zasedání rozhodovacího orgánu na vyšetřované věci jeví jako možná, je dotčená osoba urychleně vyrozuměna, není-li to na újmu vyšetřování. V žádném případě nesmějí být po skončení vyšetřování vyvozeny závěry, které jmenovitě poukazují na zaměstnance ECB nebo účastníka zasedání rozhodovacího orgánu, aniž by dotčené osobě bylo umožněno vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se jí týkají, včetně všech důkazů, které proti ní existují. Dotčené osoby mají právo mlčet, odepřít výpověď, která by mohla vést k jejich obvinění, a požadovat pomoc právního zástupce.

2.   V případech, které vyžadují zachování naprostého utajení pro účely vyšetřování a kdy je třeba použít vyšetřovací postupy spadající do pravomoci vnitrostátního soudního orgánu, může být splnění povinnosti umožnit zaměstnanci ECB nebo účastníku zasedání rozhodovacího orgánu vyjádřit se na omezenou dobu odloženo se souhlasem prezidenta nebo viceprezidenta.

Článek 7

Vyrozumění o zastavení vyšetřování bez dalších opatření

Nelze-li po skončení vnitřního vyšetřování dokázat tvrzení, která byla proti zaměstnanci ECB nebo účastníku zasedání rozhodovacího orgánu vznesena, je vnitřní vyšetřování bez dalších opatření zastaveno z rozhodnutí ředitele úřadu, který o tom příslušného zaměstnance ECB nebo účastníka zasedání rozhodovacího orgánu písemně vyrozumí.

Článek 8

Zbavení imunity

Žádosti vnitrostátního policejního nebo soudního orgánu o zbavení imunity zaměstnance ECB nebo člena Výkonné rady, Rady guvernérů nebo Generální rady pro soudní řízení v možných případech podvodu, úplatkářství nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Evropských společenství se předkládají řediteli úřadu ke stanovisku. O imunitě zaměstnanců ECB rozhoduje prezident nebo viceprezident ECB a o imunitě členů Výkonné rady, Rady guvernérů nebo Generální rady rozhoduje Rada guvernérů.

Článek 9

Změna pracovního řádu pro zaměstnance ECB

Pracovní řád pro zaměstnance ECB se mění takto:

1.

V čl. 4 písm. a) se za druhou větu doplňuje tato věta: „Jsou vázáni ustanoveními obsaženými v rozhodnutí ECB/2004/11 o podmínkách vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, kterým se mění pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky.“

2.

V čl. 5 písm. b) se úvodní věta nahrazuje tímto: „b) Nestanoví-li jinak rozhodnutí ECB/2004/11 o podmínkách vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, kterým se mění pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky, nesmějí zaměstnanci bez předchozího souhlasu Výkonné rady:“

Článek 10

Změna přílohy I pracovního řádu pro zaměstnance ECB

Příloha I pracovního řádu pro zaměstnance ECB, která obsahuje podmínky krátkodobého pracovního poměru, se mění takto:

1.

V článku 4 se za druhou větu doplňuje tato věta: „Jsou vázáni ustanoveními obsaženými v rozhodnutí ECB/2004/11 o podmínkách vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, kterým se mění pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky.“

2.

V čl. 10 písm. b) se úvodní věta nahrazuje tímto: „b) Nestanoví-li jinak rozhodnutí ECB/2004/11 o podmínkách vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům v Evropské centrální bance v souvislosti s předcházením podvodům, úplatkářství a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Evropských společenství, kterým se mění pracovní řád pro zaměstnance Evropské centrální banky, nesmějí zaměstnanci na základě krátkodobé pracovní smlouvy bez předchozího souhlasu Výkonné rady:“

Článek 11

Závěrečné ustanovení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 76, 8.3.2001, s. 12.

(3)  Úř. věst. C 123, 24.5.2002, s. 9.

(4)  Věc C-11/00 Komise Evropských společenství v. Evropská centrální banka, Sb. rozh. 2003, I-7147.

(5)  Federální úřední věstník č. 45, 1998 ze dne 27. 10. 1998 a č. 12, 1999 ze dne 6. 5. 1999.

---