(ES) č. 151/2003Nařízení Rady (ES) č. 151/2003 ze dne 27. ledna 2003 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých izotropních elektroplechů pocházejících z Ruska

Nařízení Rady (ES) č. 151/2003

ze dne 27. ledna 2003

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých izotropních elektroplechů pocházejících z Ruska

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského Společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1] (dále jen "základní nařízení"), a zejména na čl. 11 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Předchozí šetření a platná opatření

(1) Rozhodnutím č. 303/96/ESUO [2] Komise uložila konečné antidumpingové clo z dovozu některých izotropních elektroplechů (dále jen "GOES") pocházejících z Ruska a spadajících pod kódy KN 72251100 a 72261110 do Společenství. Sazba uloženého antidumpingového cla byla 40,1 %. Závazek nabídnutý ve spojitosti s takovýmito dovozy byl přijat.

(2) Vzhledem k vypršení platnosti Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli dnem 23. července 2002 Rada nařízením (ES) č. 963/2002 [3] rozhodla, že antidumpingová řízení, zahájená podle rozhodnutí Komise č. 2277/96/ESUO [4] (základního rozhodnutí) a dosud v tento den platná pokračují a řídí se ustanoveními základního nařízení s účinkem ode dne 24. července 2002. Podobně všechna antidumpingová opatření, která vyplynou z dosud neukončených antidumpingových šetření, se ode dne 24. července 2002 budou řídit ustanoveními základního nařízení.

2. Žádosti o přezkum

(3) Po zveřejnění oznámení o hrozícím vypršení antidumpingových opatření platných pro dovozy GOES pocházejících z Ruska [5] Komise obdržela žádost o přezkum těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního rozhodnutí.

(4) Žádost byla předložena Evropskou konfederací průmyslu železa a oceli (Eurofer) (žadatelem) v zastoupení výrobců představujících převážnou část výroby dotyčného výrobku ve Společenství. Tato žádost byla založena na tom, že by vypršení platnosti opatření patrně vedlo k pokračování a/nebo obnovení dumpingu a poškozování výrobního odvětví Společenství.

(5) Poté, co po konzultaci s poradním výborem Komise určila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu, zahájila šetření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení [6].

(6) Současně Komise přijala rozhodnutí zahájit šetření podle č. 11 odst. 3 ze své vlastní iniciativy, aby prozkoumala vhodnost formy opatření [7]. V průběhu probíhajících šetření Komise obdržela žádost o tržně ekonomické zacházení (MET), podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení, od společností Viz Stal a Novolipetsk Iron and Steel Corporation. Tyto žádosti byly založeny na tom, že dotyční vyvážející výrobci by nyní tyto požadavky splňovali a že by jejich dumpingová rozpětí následkem toho významně klesla. Výsledkem těchto žádostí o MET bylo, že Komise rozhodla zahájit zvláštní dílčí přezkum podle čl. 11 odst. 3, rozsahem omezený na šetření dumpingu těchto vyvážejících výrobců. Proto se považuje za vhodné v této fázi rozhodnout pouze o výsledcích přezkumu ohledně vypršení (který byl zahájen dne 20. února 2001). Dílčí přezkum, omezený na formu opatření, bude na druhé straně uzavřen společně s přezkumem MET, takže se přitom vezmou v úvahu aktuální ekonomické okolnosti vývozců.

3. Současné šetření

a) Postup

(7) Komise úředně oznámila zahájení výrobcům Společenství, kteří požadují přezkum, vyvážejícím výrobcům, dovozcům, dodavatelům a uživatelům, o nichž je známo, že se jich věc týká, stejně jako zástupcům vyvážející země, a poskytla dotčeným stranám příležitost vyjádřit své názory písemně a požadovat slyšení v časové lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(b) b) Dotčené strany a ověřovací návštěvy

(8) Komise rozeslala dotazníky známým dotčeným stranám a všem známým výrobcům dotyčného výrobku v Brazílii, České republice, Indii, Japonsku, Korejské republice, Polsku a Spojených státech amerických; tyto země se v současném šetření považují za země potenciálně analogické. Komise obdržela odpovědi od čtyř výrobců ze Společenství, kteří požadovali přezkum, obou vyvážejících výrobců z Ruska, jednoho dodavatele a 10 uživatelských společností ve Společenství. Kromě toho na dotazník odpověděli dva dovozci ze Společenství, oba spříznění s jedním z ruských vyvážejících výrobců. Na dotazník odpověděl jeden výrobce GOES z Brazílie.

(9) Komise hledala a ověřovala všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely pravděpodobného pokračování nebo obnovení dumpingu a poškozování a určení zájmu Společenství. Ověřovací návštěvy byly provedeny v objektech těchto společností:

Výrobci ve Společenství, požadující přezkum:

- Acciai Speciali Terni SpA, Terni, Itálie

- EBG Gesellschaft für elektromagnetische Werkstoffe mbH, Gelsenkirchen, Německo

- Orb Electrical Steels Limited, Newport, Spojené království

- Ugo SA, Isbergues, Francie

Dodavatel:

- Thyssen Krupp Stahl AG, Duisburg, Německo

Uživatelé:

- Alstom T & D SA, Saint-Ouen, Francie

- Blum GmbH, Vaihingen, Německo

Vyvážející výrobci v Rusku:

- Novolipetsk Iron and Steel Corporation (NLMK), Lipetsk

- VIZ STAL, Jekatěrinburg

Další spolupracující společnost se sídlem v třetí zemi:

- Duferco Investment SA, Lugano, Švýcarsko (koordinátor dovozů v rámci skupiny Duferco)

Výrobce z analogické země:

- ACESITA SA, São Paulo a Timoteo, Brazílie.

(10) Při šetření spolupracovaly také následující společnosti, nebyly však navštíveny:

Uživatelé:

- Alstom T & D SA, Le Petit Quevilly, Francie

- Brush Transformers Limited, Loughborough, Spojené království

- Cogent Power Ltd, Bilston, Spojené království

- France Transfo SA, Maizières-les-Metz, Francie

- Hawker Siddeley Power Transformers Limited, Londýn, Spojené království

- Société Nouvelle Transfix SA, Toulon, Francie

- South Wales Transformers Limited, Blackwood, Spojené království

- Surahammars Bruks AB, Surahammar, Švédsko.

(11) Všechny dotčené strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na nichž byl založen úmysl doporučit zachování opatření. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž se mohly po těchto odhaleních vyjádřit Připomínky stran byly zváženy, a kde to bylo na místě, byla zjištění podle nich upravena.

c) Období šetření

(12) Šetření ve věci pokračování a/nebo obnovení dumpingu a poškozování se týkalo období od 1. ledna 2000 do 31. prosince 2000 ("OŠ"). Zkoumání trendů, významných pro posouzení pravděpodobnosti pokračování a/nebo obnovení poškozování se vztahovalo na období od roku 1997 až do konce OŠ ("zkoumané období").

B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(13) Dotyčný výrobek je stejný, jako při původním šetření, tj. za studena válcované izotropní plechy a pásy z křemíkové elektrooceli o šířce přesahující 500 mm pocházející z Ruska, které spadají pod kódy KN 72251110 a 72261110. Tento výrobek se používá pro elektromagnetické přístroje a v zařízeních, jako jsou výkonové a distribuční transformátory.

(14) Při dosti složitém výrobním procesu GOES se zrnité struktury orientují shodně ve směru válcování plechu nebo pásu, aby mohly vést magnetické pole s vysokou účinností. Výrobek, o nějž se jedná, musí splňovat technické podmínky týkající se magnetické indukce, činitele plnění a nejvyšší přípustné úrovně hysterezních ztrát. Obě strany výrobku se běžně pokrývají tenkým izolačním povlakem.

2. Obdobný výrobek

(15) GOES vyráběné a prodávané ve Společenství výrobci Společenství, kteří požadují přezkum, a GOES vyráběné v Rusku a prodávané ve Společenství se považují za podobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Bylo také stanoveno, že GOES, vyráběné a prodávané vnitrostátně v třetí zemi s tržní ekonomikou (analogické zemi), tj. Brazílii (viz 20. až 28. bod odůvodnění), mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jako GOES vyráběné v Rusku a vyvážené do Společenství. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ DUMPINGU

1. Předběžné poznámky

(16) Podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení je účelem přezkumu vypršení platnosti určit, zda během OŠ panoval dumping a zda vypršení platnosti opatření pravděpodobně povede k pokračování nebo obnovení dumpingu.

(17) V tomto ohledu byly zkoumány objemy vyvezené do Společenství v průběhu současného OŠ. Během původního OŠ činil podíl ruských vývozů GOES na trhu Společenství 7,4 % spotřeby Společenství, kdežto podíl ruských vývozů GOES na trhu Společenství během současného OŠ byl 2,2 %. To je však stále významné, tj. vyšší, než prahová hodnota de minimis, definovaná v čl. 5 odst. 7 základního nařízení.

(18) Úroveň spolupráce v současném řízení byla vysoká. Oba známí ruští vyvážející výrobci spolupracovali a odpověděli na dotazník Komise. Odpovědi obou společností byly ověřeny na místě.

2. Pravděpodobnost pokračování dumpingu

(19) V souvislosti s pravděpodobností pokračování dumpingu bylo zkoumáno, zda aktuálně dochází k dumpingu vývozů z Ruska. Důvodem pro to je, že pokud k dumpingu nyní dochází, mohl by to být důležitý náznak, že by dumping pravděpodobně pokračoval a rostl v budoucnosti, jestliže by se platnost opatření ponechala vypršet.

a) Analogická země

(20) Dumpingové rozpětí, vypočtené v původním šetření, mělo za výsledek rozpětí, platné pro celou zemi, které se vztahuje na všechny dovozy GOES ruského původu do Společenství. V souladu s čl. 11 odst. 9 základního nařízení byla použita stejná metodika, jako při původním šetření. Ve shodě s tím byla stanovena běžná hodnota na základě informací získaných ve vhodné analogické zemi, zvolené podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(21) Při původním šetření byla jako vhodná analogická země zvolena Brazílie. Jak je uvedeno v oznámení o zahájení, Komise předpokládala využít Brazílii jako vhodnou analogickou zemi i v současném šetření.

(22) Jeden vyvážející výrobce vznesl proti volbě Brazílie námitku s tím, že vnitřní trh s GOES v České republice nebo Polsku by byl ruskému trhu podobnější.

(23) Druhý vyvážející výrobce vznesl námitku proti volbě Brazílie s tím, že v důsledku existence pouze jediného výrobce dotyčného výrobku v Brazílii je úroveň hospodářské soutěže na tamějším vnitřním trhu nízká.

(24) Komise, jak uvádí 8. bod odůvodnění, rozeslala dotazník všem výrobcům, o nichž je známo, že vyrábějí dotyčný výrobek v dalších třetích zemích, včetně České republiky a Polska. Tito výrobci byli vybídnuti ke spolupráci na současném řízení a k poskytnutí informací o výrobě a vnitrostátním prodeji GOES. Žádný z těchto výrobců však nebyl ochoten takové informace poskytnout a spolupracovat na tomto šetření.

(25) Proto je třeba vzít na vědomí, že ačkoliv šetření potvrdilo existenci jen jednoho výrobce GOES v Brazílii, v žádné jiné potenciálně analogické zemi nebyli ke spolupráci získáni vůbec žádní jiní výrobci. Informace poskytnuté tímto výrobcem z Brazílie byly proto považovány za nejlepší a nejspolehlivější, které byly pro účely stanovení běžné hodnoty k dispozici.

(26) První zmíněný vyvážející výrobce jinak namítal, že v případě neposkytnutí spolupráce v obou navrhovaných zemích – České republice a Polsku – je třeba pro určení obvyklé ceny použít vývozní ceny dotyčného výrobku z těchto zemí do Společenství v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení. Avšak kvůli neposkytnutí spolupráce by musily být vývozní ceny, namísto skutečných a ověřených čísel, založeny na údajích Eurostatu. V tomto ohledu bylo zváženo, že použití údajů Eurostatu by vedlo k méně přesným zjištěním neboť vývozní ceny se registrují jen obecně, bez rozlišení rozdílů, které mají na vývozní cenu vliv, jako jsou různá jakost výrobků a úroveň obchodu. Protože brazilský výrobce na současném řízení spolupracoval, považovalo se za vhodnější použít skutečné a ověřené údaje od tohoto výrobce, které vedly k přesnějším zjištěním. V souladu s tím bylo použití České republiky nebo Polska zamítnuto.

(27) Dále bylo zjištěno, že objem výroby a výrobní proces v Brazílii jsou porovnatelné s ruskými. Ve skutečnosti je výrobní proces v podstatě stejný na celém světě. Jak uvádí 15. bod odůvodnění, bylo také zjištěno, že výrobek vyráběný a prodávaný na vnitřním trhu v Brazílii je podobný jako GOES vyráběné v Rusku a vyvážené do Společenství. Navíc domácí prodeje GOES na brazilském trhu byly, v porovnání s ruskými vývozy do Společenství, reprezentativní. Brazílie byla také využita jako analogická země v původním šetření.

(28) Následkem toho Komise neměla žádný důvod se domnívat, že volba Brazílie nebyla vhodná. S uvážením shora uvedeného a při nedostatku jiných alternativ, byla Brazílie vybrána jako nejvhodnější analogická země.

b) Běžná hodnota

(29) Podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení bylo zvažováno, zda lze domácí prodeje GOES v Brazílii považovat z důvodu ceny za prováděné obvyklým způsobem prodeje. K tomu Komise zkoumala, zda byly domácí prodeje ziskové. Pro tento účel byly úplné jednotkové výrobní náklady v průběhu OŠ porovnávány s průměrnou jednotkovou prodejní cenou. Bylo zjištěno, že prodeje byly prováděny se ziskem. Šetření také odhalilo, že všechny prodeje směřovaly k nezávislým zákazníkům. Z toho vyplynulo, že ceny, které nezávislí zákazníci zaplatili nebo měli platit za GOES na brazilském vnitrostátním trhu při obvyklém způsobu obchodování, byly použity pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

c) Vývozní cena

(30) V průběhu původního šetření spolupracovali tři vývozci/výrobci, z nichž jeden byl obchodník. Současné šetření odhalilo, že tento obchodník ukončil svůj vývoz dotyčného výrobku do Společenství před aktuálním OŠ. Proto byla vývozní cena v současném šetření stanovena na základě informací, předložených dvěma zbývajícími vyvážejícími výrobci v Rusku, kteří oba spolupracovali.

(31) Jeden z těchto ruských vyvážejících výrobců vyvážel dotyčný výrobek do Společenství prostřednictvím dvou nezávislých obchodníků, které oba využíval pouze pro přefakturování koncovým uživatelům ve Společenství a jiných třetích zemích. U tohoto vyvážejícího výrobce byly vývozní ceny stanoveny na základě cen účtovaných prvním nezávislým zákazníkům, tj. těmto nepřidruženým obchodníkům. Vývozní ceny byly tudíž stanoveny na základě ceny, která byla nebo měla být skutečně zaplacena za dotyčný výrobek, když byl prodán na vývoz do Společenství v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(32) Druhý ruský vyvážející výrobce byl převážně vlastněn a řízen spřízněnou holdingovou/obchodní společností ve Švýcarsku. Všechny vývozy byly prováděny přes tuto švýcarskou společnost dvěma spřízněným dovozcům ve Společenství, kteří dále dotyčný výrobek prodávali koncovým zákazníkům ve Společenství. Proto byly vývozní ceny stanoveny na základě cen dalšího prodeje prvnímu nezávislému zákazníkovi ve Společenství v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(33) Spřízněná společnost ve Švýcarsku dovážela dotyčný výrobek do Společenství prostřednictvím svých dvou dovozních společností sídlících ve Společenství. Vykonávala funkci obchodníka a vývozní cena byla upravována odečtením provize od vývozní ceny, aby se vzala v úvahu tato vykonávaná funkce. Pokud jde o oba spřízněné dovozce ve Společenství, byly odečteny prodejní, správní a administrativní náklady. U každého zapojeného spřízněného dovozce ve Společenství bylo navíc odečteno přiměřené ziskové rozpětí. Protože v řízení nespolupracoval žádný nespřízněný dovozce a nebyly k dispozici žádné jiné spolehlivější informace, bylo za přiměřené považováno ziskové rozpětí 5 %.

(34) Během původního šetření nebyl shora uvedený vyvážející výrobce spřízněn s žádným dovozcem ve Společenství nebo třetí zemích a tudíž bylo stanovení vývozní ceny původně založeno na cenách, které byly nebo měly být skutečně zaplaceny, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

d) Porovnání

(35) Aby se umožnilo spravedlivé porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, byly vzaty v úvahu rozdíly ve faktorech, o nichž bylo zjištěno, že ovlivňují ceny a porovnatelnost cen, podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(36) V tomto ohledu bylo zjištěno, že GOES vyráběné a prodávané v Brazílii se mírně liší tloušťkou a maximální ztrátou v jádru za určitých zvláštních elektrických podmínek. Proto byly provedeny korekce na malé fyzikální rozdíly mezi GOES prodávanými na brazilském domácím trhu a elektroplechy vyváženými z Ruska do Společenství. Kromě toho byly provedeny úpravy týkající se vývozních cel a v případě nespřízněného ruského vyvážejícího výrobce také úvěrových nákladů, protože ovlivňovaly vývozní ceny odhadované pro vyvážející výrobce.

e) Dumpingové rozpětí

(37) Bylo provedeno porovnání vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny (počítaných jako cena ze závodu). Toto porovnání ukázalo, že vývozy GOES z Ruska do Společenství byly v průběhu OŠ podbízeny, a to se značným dumpingovým rozpětím. Toto dumpingové rozpětí se rovnalo částce, o kterou běžné hodnota přesahovala ceny pro vývoz do Společenství. Jednotné celostátní vážené průměrné dumpingové rozpětí přesahovalo 80 % a bylo tedy dokonce poněkud vyšší, než dumpingové rozpětí zjištěné při původním šetření.

3. Vývoj dovozů v případě vypršení platnosti opatření

(38) Také se zkoumalo, jak by se dovozy GOES z Ruska vyvíjely, kdyby platnost opatření vypršela. K tomuto účelu byly zkoumány vývozy do Společenství a třetích zemí, stejně jako na domácí trh. Bylo zvažováno také cenové chování těchto ruských vyvážejících výrobců na různých trzích.

a) Vývoj objemu a cen vývozu do Společenství

(39) Jak je uvedeno výše v 1. bodu odůvodnění, Komise přijala závazek, nabídnutý ruskými vyvážejícími výrobci v původním šetření. Tento závazek spočíval zejména v ročním množstevním omezení, tj. vyvážená množství dotyčného výrobku byla po uvalení konečných opatření omezena stropem, pevně stanoveným v závazku. Přes tento závazek a skutečnost, že objemy vývozů zůstávaly stálé, byly stejně nadále prováděny za dumpingové ceny. Neexistoval tedy žádný důvod se domnívat, že by v případě zrušení platných opatření ceny vzrostly na nepodbízené úrovně. Naopak, bez omezování kvóty by objemy dovozů do Společenství pravděpodobně významně rostly, což by velmi pravděpodobně vedlo k dalšímu tlaku na snížení cen.

b) Vývoj prodejních objemů a cen na domácím trhu a trzích třetích zemí

(40) Bylo zjištěno, že větší část vývozů má být pravděpodobně směrována do Společenství z důvodu rozdílných cenových hladin na příslušných trzích. Dále bylo zjištěno, že přístup k řadě potenciálních vývozních trhů je omezen pro existenci značně vysokých celních sazeb. Přes tato omezení vývozy do třetích zemí v průběhu OŠ přesahovaly vývozy do Společenství a domácí prodeje. Kromě toho nedávný vzestup hodnoty eura činí vývozy do Společenství atraktivnějšími, než jsou vývozy do třetích zemí. Všechny tyto faktory ukazují, že pokud by byla šetřená opatření zrušena, každé zvýšení objemu vývozů by pravděpodobně směřovalo na trh Společenství.

(41) Prodeje na ruském vnitřním trhu a vývozy do třetích zemí od roku 1997 vzrostly, zatímco vývozy do Společenství po zavedení antidumpingových opatření klesly a díky závazku se držely stále na velmi nízké úrovni. Poptávka na ruském trhu, i když od roku 1997 vzrostla, byla vždy však příliš nízká, aby mohl absorbovat výstupní objemy ruských vyvážejících výrobců. Celkový objem prodejů na ruském vnitřním trhu byl vždy zřetelně nižší, než celkový objem vývozu (do všech zemí). Jak je uvedeno v 82. bodu odůvodnění, ruští výrobci během zkoumaného období zvětšili své výrobní kapacity, což v průběhu období současného šetření vedlo ke vzniku významných záložních kapacit a nahromadění zásob. Jestliže by platnost opatření uplynula, byla by hlavní část zásob, které jsou k dispozici, pravděpodobně vyvezena do Společenství. Mimo to, při existujících velkých záložních kapacitách by ruští výrobci mohli snadno objemy své výroby dále zvětšovat na úroveň, přesahující schopnost absorpce jejich domácího trhu a potenciálních třetích trhů. Ve skutečnosti, a jak uvádí níže 82. bod odůvodnění, kapacity instalované v průběhu OŠ dosáhly úrovně, která stačí na uspokojení veškeré poptávky po GOES ve Společenství. Není proto nelogické dojít k závěru, že by objemy vývozu, zejména do Společenství, v budoucnu vzrostly, jestliže by se v důsledku vypršení platnosti současných opatření přístup na trh uvolnil.

(42) Jak uvádí níže 83. bod odůvodnění, ruští výrobci GOES mají v Evropském společenství velmi dobře vyvinutou organizaci prodeje, která usnadňuje prodej a distribuci dotyčného výrobku na trhu Společenství.

(43) Ve shodě s tím, v důsledku předpokládaného rostoucího objemu dovozů do Společenství při neexistenci opatření a kvůli dostupným zásobám, lze logicky očekávat, že případě uplynutí platnosti opatření ceny budou sledovat ještě rychleji sestupný trend.

4. Závěr o pravděpodobnosti pokračování dumpingu

(44) Dovozy ruských GOES v průběhu OŠ byly stále podbízené, přes uložená opatření. Bylo zjištěno, že dumping pokračoval a že existuje velká pravděpodobnost, že by pokračoval také, kdyby byla platnost opatření ponechána vypršet. Mimo to, vývozy ruských GOES do Společenství by pravděpodobně významně vzrostly a ceny těchto dalších dovážených množství by se vší pravděpodobností byly významnou měrou podbízené, jestliže by platnost antidumpingových opatření vypršela.

D. VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(45) Ti čtyři výrobci ze Společenství, kteří na šetření spolupracovali, představovali během OŠ 100 % výroby GOES ve Společenství. Proto tvoří výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

E. SITUACE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

1. Spotřeba Společenství

(46) Spotřeba Společenství byla vypočtena z kumulovaného objemu prodejů na trhu Společenství uskutečněných výrobním odvětvím Společenství a úhrnného objemu dovozů, uváděného Eurostatem nebo spolupracujícími ruskými výrobci.

(47) Podle toho vzrostla spotřeba Společenství mezi léty 1997 a 1999, vyjádřená v tunách, z asi

186000

na

195500

, tj. o 5 %. Potom v OŠ poklesla o 4,9 % zhruba na

186000

tun. Podrobnější údaje uvádí tabulka:

Spotřeba | | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

v tunách | 186087 | 183648 | 195601 | 186220 |

v poměrném vyjádření | 100 | 99 | 105 | 100 |

2. Dovozy z Ruska

Objem dovozů

(48) Podle informací získaných z Eurostatu a předložených spolupracujícími vyvážejícími výrobci se objemy dovozů z Ruska pohybovaly v průběhu zkoumaného období mezi

3750

tunami a

6701

tunou. Podrobné údaje o dovozu uvádí tabulka:

Objem | | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

v tunách | 5238 | 6701 | 5899 | 3750 |

v poměrném vyjádření | 100 | 128 | 113 | 72 |

Podíl dovozů na trhu

(49) Ve zkoumaném období se podíl dovozů z Ruska na trhu pohyboval v oblasti od 2 % do 3,6 %.

Zlepšení jakosti ruských výrobků a cenové chování ruských vývozců

(50) V původním šetření byly GOES z Ruska prodávány na trhu Společenství ve značných množstvích jako druhořadý materiál pro své nedostatky v jakosti. To Komisi vedlo k tomu, že poskytla cenové úpravy při posuzování rozpětí cenového podbízení a vyloučení poškozování. Následkem investic, které ruští výrobci vložili do zdokonalení svých zařízení, jsou GOES dovážené z Ruska nyní ve velké většině případů prvotřídním materiálem.

(51) Podle údajů Eurostatu jednotkové ceny dovozů (v EUR/t) prudce klesaly z 954 v roce 1997 na 862 v roce 1998 a 741 v roce 1999, což je pád o více než 200 EUR/t v absolutních hodnotách během dvou let. Potom se ceny částečně zotavily a v roce 2000 dosáhly 860 EUR/t, což je stále o zhruba 10 % méně, než jaké byly v roce 1997. Podrobné údaje jsou uvedeny níže:

Jednotkové ceny dovozů | | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

v EUR/t | 954 | 862 | 741 | 860 |

v poměrném vyjádření | 100 | 90 | 78 | 90 |

(52) Komise také srovnávala ruské dovozní ceny, jak byly získány z odpovědí na dotazníky (ceny cif) s cenami, které účtuje výrobní odvětví Společenství za stejný výrobek (v cenách ze závodu). Aby se vzala v úvahu různost GOES, výrobky prodávané výrobním odvětvím Společenství a dovážené z Ruska byly roztříděny do kategorií podle tloušťky a maximální ztráty v jádru za určitých zvláštních elektrických podmínek. Potom bylo provedeno porovnání, za podobných obchodních podmínek a podle kategorií, mezi váženými průměrnými prodejními cenami obou dovážených výrobků a výrobků výrobního odvětví Společenství. Tak bylo zjištěno, že ceny ruských dovozů jsou významně nižší, než ceny výrobního odvětví Společenství.

3. Dovozy z jiných třetích zemí

(53) Celkové objemy dovozů GOES ze všech třetích zemí mimo Rusko klesly během zkoumaného období z asi 44300 tun v roce 1997 přibližně na 38600 tun v OŠ. Značná množství těchto dovozů pocházela buď z Japonska nebo byla Eurostatem klasifikována jako "deklarovaná s utajeným původem". Komise ověřila, že tyto utajené dovozy neměly původ v Rusku. Zbývající dovozy měly původ hlavně v Polsku nebo České republice. Dovozy s Polska v průběhu zkoumaného období kolísaly mezi minimem zhruba 1600 tun v roce 1999 a maximem asi 4800 tun v OŠ. Dovozy z České republiky po celou dobu zkoumaného období prudce klesaly z asi 7000 tun v roce 1997 na méně než 2000 tun v OŠ.

(54) V OŠ činil podíl dovozů ze třetích zemí, s výjimkou Ruska, na trhu 20,7 %, z toho z Japonska 11,2 %, z Polska 2,6 % a z České republiky 1,1 %. Tržní podíl dovozů s utajeným původem dosáhl 4,7 % v OŠ.

(55) Ceny dovozů z Japonska a dovozů deklarovaných "s utajeným původem", stejně jako dovozy z jiných zdrojů, byly podstatně vyšší, než ceny výrobního odvětví Společenství.

(56) S trendem podobným tomu, který byl pozorován u cen výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství (viz 58. bod odůvodnění), ceny dovozů z Polska v letech 1997 až 1999 klesly a potom mírně stouply během OŠ, avšak dosažená úroveň byla nižší, než v roce 1997. Tyto ceny byly mírně nižší, než ceny výrobního odvětví Společenství, ale významně vyšší, než ceny dovozů z Ruska.

(57) Ceny dovozů z České republiky zůstávaly víceméně stálé na úrovni nedosahující cen výrobního odvětví Společenství a dovozů z Polska, ale byly vyšší, než ceny dovozů z Ruska ve stejném roce.

(58) Podrobné údaje o objemech (v tunách) a cenách (v EUR/t) dovozů ze třetích zemí mimo Rusko uvádí následující tabulka:

Dovozy z jiných třetích zemí | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

Japonsko

Objemy | 15357 | 10730 | 15109 | 20859 |

Ceny | 1324 | 1428 | 1362 | 1348 |

Utajená oblast

Objemy | 18774 | 19303 | 18200 | 8801 |

Ceny | 1386 | 1471 | 1390 | 1359 |

Polsko

Objemy | 2455 | 3224 | 1588 | 4863 |

Ceny | 1101 | 1027 | 994 | 1070 |

Česká republika

Objemy | 7038 | 5540 | 2724 | 1964 |

Ceny | 929 | 928 | 923 | 959 |

Ostatní

Objemy | 676 | 1718 | 1800 | 2121 |

Ceny | 1739 | 1577 | 1481 | 1484 |

Celkem

Objemy | 44300 | 40515 | 39421 | 38608 |

Ceny | 1282 | 1355 | 1335 | 1303 |

4. Situace výrobního odvětví Společenství

Restrukturalizace výrobního odvětví Společenství

(59) Připomíná se, že v původním šetření bylo zjištěno, že v období mezi rokem 1990 a koncem období šetření (konec dubna 1994) výrobní odvětví Společenství utrpělo značnou újmu, která spočívala hlavně v poklesu prodejů s výslednou ztrátou podílu na trhu a stlačení cen. Tyto faktory společně vedly k poklesu zisků a k celkové finanční ztrátě.

(60) Od té doby, co byla uvalena současná antidumpingová opatření, výrobní odvětví Společenství prochází programem restrukturalizace, zaměřeným na zlepšení jeho schopnosti soutěže. Po fúzi schválené Komisí dne 8. října 1999 [8] se tři ze čtyř výrobců Společenství stali součástí skupiny Thyssen Krupp Steel.

Výroba a zásoby

(61) Výroba GOES mezi léty 1997 a 1998 mírně klesla a potom v OŠ vzrostla na úroveň asi

220000

tun. To představuje vzestup 3 % proti zkoumanému období. Podrobnější údaje uvádí následující tabulka:

Výroba | | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

v tunách | 212891 | 211655 | 220734 | 220176 |

v poměrném vyjádření | 100 | 99 | 104 | 103 |

(62) Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že výrobní odvětví Společenství obecně používalo systém výroby na objednávku, který má ten efekt, že se objem zásob udržuje na minimu, vyplývá z toho, že vývoj úrovně zásob není významným faktorem, který má vztah ke stavu výrobního odvětví Společenství. Je pravda, že se zásoby obvykle skládaly ze zboží, které pouze mělo být dodáno zákazníkům, kteří tyto výrobky již dříve objednali.

Kapacita

(63) Jelikož se výrobní kapacity, využívané pro výrobu GOES, používají také pro výrobu jiných výrobků, nebylo možné, ani nemělo smysl, určovat kapacitu a využití kapacity, které by se týkalo konkrétně dotyčného výrobku.

(64) Posouzení celkové úrovně kapacit pro výrobu GOES a dalších výrobků však ukázalo, že výrobní odvětví Společenství stále mělo k dispozici záložní kapacitu, která by mu dovolila vyrábět GOES ve větších množstvích.

Prodeje

(65) Prodeje GOES na trhu Společenství mezi léty 1997/1998 a 1999 vzrostly zhruba o 10 % z úrovně asi

136000

tun v letech 1997 a 1998 přibližně na

150000

tun v roce 1999. V OŠ prudce poklesly asi o 5 % na méně než

144000

tun, v souladu se spotřebou Společenství. Podrobné údaje uvádí následující tabulka:

Prodeje | | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

v tunách | 136549 | 136432 | 150281 | 143862 |

v poměrném vyjádření | 100 | 100 | 110 | 105 |

Podíl na trhu

(66) Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu vzrostl o 3,4 procenta ze 73,4 % v roce 1997 na 76,8 % v roce 1999, předtím, než opět poněkud stoupl na 77,3 % v OŠ a získal tak dalších 0,5 procenta. Podrobné údaje uvádí následující tabulka:

Podíl na trhu | | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

v procentech | 73,4 | 74,3 | 76,8 | 77,3 |

v poměrném vyjádření | 100 | 101 | 105 | 105 |

Ceny

(67) Ceny výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství se vyvíjely takto:

Jednotkové ceny | | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

v EUR/t | 1140 | 1122 | 1044 | 1089 |

v poměrném vyjádření | 100 | 98 | 92 | 96 |

(68) Ceny GOES ve Společenství klesly v období mezi léty 1997 a 1999 asi o 8 % z úrovně 1140 EUR/t z roku 1997 na 1044 EUR/t v roce 1999, což je celková ztráta v absolutních hodnotách asi 100 EUR na tunu během pouhých dvou let. Na tento pokles je nutno pohlížet ve světle celkové nestability světového trhu s ocelí, která vyústila v celkový pád cen výrobků z oceli v letech 1998/1999. Vezmeme-li však v úvahu skutečnost, že ceny dovozů z Ruska byly v období analýzy nejnižší (viz 1. a 58. bod odůvodnění), je jasné, že ceny dovozů z Ruska také v tomto období vyvíjely negativní tlak na ceny výrobního odvětví Společenství.

Ziskovost

(69) Celková ziskovost výrobního odvětví Společenství v prodejích na trhu Společenství ve zkoumaném období poklesla, jak je uvedeno níže:

Výnosnost | | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

v % | 2,6 | 4,3 | 1,7 | 1,8 |

(70) Vezme-li se v úvahu míra složitosti výrobního procesu, nutného k výrobě GOES, byl 8 % zisk shledán jako přiměřený k tomu, aby si toto odvětví udrželo životaschopnost. Úroveň dosaženou v roce 1997 nelze považovat za reprezentativní, protože tento rok byl ovlivněn zejména vysokými finančními ztrátami zaznamenanými jedním z výrobců Společenství, který zakusil potíže v zásobování surovinami. V témže roce všichni ostatní výrobci Společenství zaznamenali zisky na uspokojivé úrovni, v průměru kolem 8 %. Pokud jde o vývoj ziskovosti a její pokles od roku 1998 do OŠ, odkazuje se také na vysvětlení uvedené v 77. a 80. bodu odůvodnění.

Hotovostní tok, schopnost získat kapitál a mzdy

(71) Hodnoty hotovostního toku a mezd se vyvíjely takto:

| 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

Hotovostní tok | nereg. | 100 | 80 | 100 |

| 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

Jednotkové ceny Mzdy | 100 | 98 | 94 | 103 |

Pokud jde o schopnost získat kapitál, v období analýzy se neobjevily žádné zvláštní problémy. Je třeba také připomenout, že tři z výrobců Společenství patří do větší skupiny.

Investice a výnos z investic

(72) Ve spojitosti s podniknutým hlubokým programem restrukturalizace výrobní odvětví Společenství realizovalo významné investice za účelem racionalizace výroby a prodeje.

| 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

Výnos z investic | nereg. | 12,2 | 4,0 | 3,6 |

Produktivita a zaměstnanost

(73) Podrobné údaje o produktivitě a zaměstnanosti jsou uvedeny níže:

Index 1997 = 100 | | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

Produktivita | 100 | 106 | 115 | 115 |

Počet zaměstnanců | 100 | 94 | 90 | 90 |

(74) V důsledku značného restrukturalizačního úsilí, které výrobní odvětví Společenství vyvinulo po uvalení antidumpingových opatření, která se nyní přezkoumávají, se během zkoumaného období zlepšila jeho produktivita celkem o 15 %.

(75) Ve stejném období restrukturalizace také vedla ke snížení počtu zaměstnanců o 10 %.

Vývozní činnost výrobního odvětví Společenství

(76) Výrobní odvětví Společenství bylo na trzích třetích zemí velmi aktivní a vyvážel kolem třetiny své výroby GOES. To ukazuje, že je toto výrobní odvětví dobře zavedeno a schopno soutěže v globálním měřítku. Přitom, když čelil mezinárodní krizi ocelářství, jeho vývozy klesly o 7 % ze zhruba

78000

tun v roce 1997 asi na

73000

tun v roce 1999, ale potom stouply přibližně na

76000

tun v OŠ. Podrobnější údaje o objemech vývozu výrobního odvětví Společenství uvádí následující tabulka:

Vývoz | | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 (OŠ) |

Objemy v tunách | 78209 | 73774 | 72961 | 76345 |

v poměrném vyjádření | 100 | 94 | 93 | 98 |

Velikost dumpingu a zotavení z minulého dumpingu

(77) Pokud jde o dopad velikosti rozpětí dumpingu na situaci výrobního odvětví Společenství, zjištěného během OŠ, je třeba vzít na vědomí, že rozpětí zjištěné pro Rusko je vyšší, než rozpětí zjištěné v původním OŠ (viz 37. bod odůvodnění). Situace výrobního odvětví Společenství se do jisté míry zlepšila po zavedení opatření, ale k úplnému zotavení nedošlo. Jestliže by tedy byla opatření zrušena, dopad rozpětí dumpingu zjištěného v současném šetření by byl významný.

Růst

(78) Připomíná se, že spotřeba Společenství mezi léty 1997 a 1999 vzrostla o 5 % a potom v průběhu OŠ klesla o 4,9 %; vrátila se tedy na úroveň blízkou té, která byla dosažena v roce 1997.

Objem prodejů výrobního odvětví Společenství v tomto období sledoval podobný trend, pokles v letech 1999 až 2000 byl však méně výrazný, než snížení spotřeby v těchto letech.

5. Závěry o situaci výrobního odvětví Společenství

(79) V množstevním vyjádření umožnilo zavedení antidumpingových opatření na dovozy dotyčného výrobku z Ruska zlepšení ekonomické situace výrobního odvětví Společenství v době od roku 1977 do roku 1999. Umožnilo to výrobnímu odvětví Společenství zvýšit výrobu o 3,7 % a prodeje na trhu Společenství o 10 %. Ve stejném období se tím také zlepšil jeho podíl na trhu o 3,4 procenta. Tento trend se však v OŠ obrátil (výroba: -0,3 %, dodávky do Společenství: -4,3 procenta), zatímco spotřeba ve stejné době klesla o 4,9 % (viz 47. bod odůvodnění).

(80) Finanční situace výrobního odvětví Společenství se po uvalení opatření zpočátku zlepšovala, avšak ve vlně celkové nestability, kterou trpěl světový trh s ocelí, ceny výrobního odvětví Společenství, jež byly zároveň vystaveny tlaku, vyvíjenému cenami dovozů z Ruska, klesly za léta 1997 a 1998 asi o 8 %. Přes významné úsilí o restrukturalizaci, vyvíjené výrobci Společenství, značnému růstu jejich produktivity a zlepšené situace v objemu prodejů tento pokles cen vedl v době od roku 1998 do OŠ ke stálému snižování ziskovosti výrobního odvětví Společenství.

(81) Z toho tedy plyne závěr, že přes pozorované zlepšení, které následovalo po uložení antidumpingových opatření, je postavení výrobního odvětví Společenství stále oslabeno.

F. PRAVDĚPODOBNOST POKRAČOVÁNÍ A/NEBO OBNOVENÍ POŠKOZOVÁNÍ

(82) S vědomím, že zařízení na výrobu GOES může být používáno také na výrobu jiných výrobků (viz 63. bod odůvodnění), nemělo smysl přesně hodnotit výrobní kapacitu ruských vývozců pouze vzhledem k dotyčnému výrobku. Přesto, jak se uvádí v 41. bodu odůvodnění, výrobci GOES v Rusku zvětšili ve zkoumaném období své celkové dostupné výrobní kapacity (určené jak pro dotyčný výrobek, tak pro jiné výrobky) asi o 10 %. Nyní dosažená úroveň daleko přesahuje to, co může jejich vnitrostátní trh nebo ostatní potenciální třetí trhy absorbovat. Ve skutečnosti by tato nyní dosažená úroveň kapacity postačila uspokojit veškerou poptávku po GOES ve Společenství. Jak již upozorňuje 40. bod odůvodnění, ruští výrobci GOES mají k dispozici značnou záložní kapacitu, kterou by mohli využít k zásobování vývozních trhů. Je pravda, že kdyby tyto další objemy byly směrovány na trh Společenství, mohly by velmi snadno přestoupit ty významné úrovně, které byly zjištěny v původním šetření.

(83) Od roku 1994 ruští výrobci GOES rozvíjeli svou prodejní organizaci v Evropském společenství. Například jeden z vyvážejících výrobců má nyní vlastní spřízněnou prodejní organizaci ve Společenství. Uvážíme-li investice, vydané pro tento účel, je jasné, že ruští výrobci mají v úmyslu své prodeje na trhu EU rozvíjet.

(84) Stejně jako v OŠ, ruští výrobci stále prodávají GOES na trhu Společenství za ceny podstatně nižší, než jsou ceny výrobců Společenství; takovéto cenové chování ve spojení s jejich schopností prodávat zvýšená množství by pravděpodobně vedlo ke stlačení cen na trhu Společenství, jestliže by platná opatření byla ponechána vypršet, jak bylo zjištěno v původním šetření.

(85) Jak je uvedeno v 59. až 81. bodu odůvodnění, výrobní odvětví Společenství je stále v povážlivé situaci, zejména s ohledem na jeho ziskovost. Je pravděpodobné, že pokud by výrobní odvětví Společenství bylo vystaveno zvýšeným objemům dovozů z Ruska za podbízené ceny, vedlo by to ke zhoršení jeho finanční situace, jak bylo zjištěno v původním šetření. Z toho tedy vyplývá závěr, že by zrušení těchto opatření se vší pravděpodobností vedlo k pokračování a/nebo obnovení poškozování výrobního odvětví Společenství.

G. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Úvod

(86) V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by prodloužení platných antidumpingových opatření bylo proti zájmům Společenství jako celku.

Tato analýza byla založena na zhodnocení všech různých zájmů s tím spojených, tj. zájmů výrobního odvětví Společenství, jejich dodavatelů surovin, dovozců a uživatelů dotyčného výrobku. Pro účely této analýzy si Komise vyžádala informace ode všech identifikovaných dotčených stran.

(87) Je třeba také vzít na vědomí, že - v souvislosti s přezkumem vypršení -důkladné prozkoumání situace, v níž antidumpingová opatření platí, dovoluje vyhodnotit každý negativní, nepatřičný dopad platných antidumpingových opatření na dotčené strany.

2. Zájem Společenství

(88) Jak ukazuje shora uvedená analýza jeho situace, výrobní odvětví Společenství bylo na začátku zkoumaného období schopno zlepšovat svou situaci a zejména obnovit uspokojivou úroveň své ziskovosti. To ukazuje, že toto výrobní odvětví je schopno těžit z ochrany, kterou mu nabízejí antidumpingová opatření proti nekalým obchodním praktikám.

(89) Výrobní odvětví Společenství také ukazuje svou ochotu a rozhodnutí konsolidovat svou konkurenceschopnou přítomnost jak na trhu Společenstvím, tak na celém světě. Od původního šetření toto výrobní odvětví prošlo programem důležité restrukturalizace a nyní je kontrolováno dvěma nezávislými finančními skupinami za účelem centralizace a zajištění zdrojů surovin pro GOES u skupiny Thyssen Krupp a společných investic do vyšších technických jakostí a zlepšení užitkových vlastností (snížení ztrát v jádru). Fúze tří ze čtyř stěžovatelů do stejné holdingové společnosti měla fakticky za cíl vytvoření většího subjektu, který by mohl účinněji soutěžit s ostatními výrobci GOES (asi 11) na světovém trhu.

(90) Je zřejmé, že výrobní odvětví Společenství bylo ve zkoumaném období stále v nejisté situaci a že si potřeboval zachovat dostatečný objem výroby a dodávek jak na domácí trh, tak na vývozní trhy, aby udrželo břemeno svých fixních nákladů na snesitelné úrovni a zachovalo si konkurenceschopnost. Jinými slovy, úsilí vynaložené výrobním odvětvím Společenství na racionalizaci výroby a restrukturalizaci by bylo zmařeno, jestliže by mu obnovený a zvýšený dumping zabránil dosáhnout dostatečný objem prodejů.

(91) Z toho plyne závěr, že uváží-li se současná životaschopnost výrobního odvětví Společenství a jeho intenzivní úsilí zůstat konkurenceschopným jak na evropské, tak světové úrovni, má se zato, že v případě uplynutí platnosti opatření by bylo postavení výrobního odvětví Společenství ohroženo následným očekávaným vzrůstem dovozů GOES z Ruska.

3. Zájmy dodavatelských odvětví

(92) Na dotazník Komise odpověděl pouze jeden dodavatel. Tato společnost, která patří do stejné holdingové společnosti jako tři shora zmínění výrobci Společenství (viz 60. bod odůvodnění), vyrábí oceli různé jakosti a zejména surovinu, nezbytnou pro výrobu GOES. Nyní je jediným zbývajícím významným výrobcem oceli této jakosti v Evropském společenství, protože ostatní velké ocelářské skupiny její výrobu opustily.

Tato společnost investovala značné prostředky do racionalizace a rozvoje výroby křemíkové elektrooceli. K této investici došlo současně se shora uvedenou fúzí (viz 60. bod odůvodnění). Lze na ni pohlížet jako na celkové úsilí skupiny zlepšit svou konkurenceschopnost.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že tento dodavatel křemíkové elektrooceli je úzce závislý na situaci výrobního odvětví Společenství. Mimo to, protože je obtížné přejít z výroby křemíkové elektrooceli na výrobu ocelí jiných jakostí bez vynaložení významných nákladů, každé snížení výroby GOES by mělo zpětný účinek na zaměstnanost.

(93) Z toho tedy vyplývá závěr, že je také v zájmu dodavatelů, aby opatření zůstala v platnosti.

4. Zájmy dovozců GOES

(94) Na tomto šetření nespolupracoval žádný nezávislý dovozce. Na základě dostupných informací je nutno poznamenat, že dotyčný výrobek, který obecně dovážejí specializovaní dovozci a obchodníci s ocelí, představuje pouze malou část pestré palety ocelových výrobků, s nimiž obchodují. Má se tudíž zato, že pokračování antidumpingových opatření by nemělo mít žádný nebo jen minimální dopad na celkovou situaci dotyčných dovozců a obchodníků.

5. Zájmy uživatelských odvětví

(95) Dotazník, přizpůsobený jejich činnosti, obdrželo asi 40 uživatelů GOES.

Komise obdržela devět odpovědí, které představovaly méně než 20 % celkové spotřeby GOES ve Společenství.

(96) Uživatelská odvětví lze rozdělit do dvou hlavních odvětví:

- první z nich stříhá GOES podle předem definovaných tvarů a z těchto kusů sestavuje transformátorová jádra, která pak dále prodává výrobcům transformátorů k dalšímu zpracování,

- druhý vyrábí transformátory. Toto výrobní odvětví buď používá jádra, vyrobená shora uvedeným odvětvím, anebo samo jádra vyrábí před výrobou transformátorů.

(97) Odvětví výrobců transformátorových jader se vyvinul nedávno. Existuje v něm jen několik ekonomických subjektů a jen jedna společnost, spřízněná s jedním ze stěžovatelů, spolupracovala v šetření. Ačkoliv jsou GOES z hlediska nákladů nejvýznamnější položkou ve výrobě transformátorových jader, neexistují žádné náznaky, že je toto odvětví vystaveno zvláštním tlakům, zaměřeným na snižování jeho cen. Ve skutečnosti jsou tyto subjekty, které zásobují výrobce transformátorů, úzce závislí na cenách, které mohou za své výrobky dostat výrobci transformátorů.

(98) Naopak, odvětví výrobců transformátorů je dlouho zavedené odvětví, které tradičně zásobuje velké výrobce elektřiny. Toto výrobní odvětví transformátorů obecně patří k velkým průmyslovým skupinám s celosvětovou působností. Některé z nich zřídily samostatné nákupní organizace, které soustřeďují všechny objednávky pro skupinu, aby zlepšily své vyjednávací postavení vůči výrobcům GOES. Existuje také několik menších skupin nebo společností.

GOES představují podstatnou položku v celkových nákladech na hotový výrobek tohoto odvětví (od 10 % do 30 % podle druhu transformátoru). Toto odvětví vyjádřilo jako hlavní svou starost, aby mohlo vyvíjet činnost na zdravém konkurenčním trhu, který mu umožní vyrábět a prodávat jakostní výrobky.

(99) V tomto ohledu někteří uživatelé GOES tvrdili, že byli v OŠ postaveni před nedostatek dodávek od části některých výrobců ze Společenství, kvůli vnímanému nedostatku dostupných kapacit. Jiní uváděli, že nebylo možné dovézt GOES z jiných zdrojů. Nepředložili však jediný důkaz na doložení těchto tvrzení. V každém případě je to v příkrém rozporu s nálezy současného šetření. Jak je uvedeno v 64. bodu odůvodnění, výrobní odvětví Společenství mělo ve zkoumaném období dostupné kapacity, které mu umožňovaly vyrábět větší množství GOES. Navíc bylo také možné dovážet GOES z jiných zdrojů, jako jsou Polsko nebo Česká republika (viz 58. bod odůvodnění). Tato tvrzení jsou proto nepodložená.

(100) Pokud jde o situaci v hospodářské soutěži na trhu Společenství s GOES, někteří uživatelé tvrdili, že pokračování opatření tím, že omezí vývozy z Ruska, bude uměle udržovat vysoké ceny GOES. To by poškodilo jejich vlastní schopnost soutěže na trhu Společenství. Avšak podle údajů Eurostatu se ukázalo, že objem dovozů ze třetích zemí je dosti omezen, takže se podíl evropských uživatelů na trhu nezhoršil, ani neklesl jejich objem vývozních prodejů. Ukázalo se také, že průměrné ceny dovážených transformátorů zůstaly téměř stálé. Z toho tedy vyplývá, že stávající antidumpingová opatření konkurenceschopnost tohoto odvětví nijak nepoškodila.

(101) Dále byla kritizována skutečnost, že skupina Thyssen Krupp je jak jediným výrobcem křemíkové elektrooceli ve Společenství, tak vlastníkem tří ze čtyř výrobců GOES ve Společenství.

Komise podrobně analyzovala zvláštní situaci skupiny Thyssen Krupp s ohledem na ustanovení Smlouvy o založení ESUO, která se týkají hospodářské soutěže (viz 60. a 89. bod odůvodnění). V průběhu šetření nebyly zpřístupněny žádné nové nebo další informace, které by ukazovaly, že se situace v hospodářské soutěži jakkoli změnila od doby, kdy Komise prováděla shora zmíněné zkoumání. Tato kritika je tedy také nepodložená.

(102) Ze shora uvedeného vyplývá, ž situace uživatelů není opatřeními významně ovlivněna. Navíc neexistuje náznak, že jejich pokračování bude mít v budoucnosti jiný dopad.

(103) Jestliže by byla opatření zrušena, postavení výrobního odvětví Společenství by bylo vystaveno riziku dalšího oslabení, kvůli pokračování a/nebo obnovení podbízených dovozů. Jak je uvedeno výše v 92. bodu odůvodnění a s uvážením zvláštní povahy a složitosti výroby GOES, je počet dostupných zdrojů dodávek GOES na světové úrovni dosti omezen. Jestliže by výrobní odvětví Společenství snížilo svou aktivitu, stali by se uživatelé GOES postupně stále závislejšími na dovezených materiálech.

(104) V tomto ohledu je také třeba vzít na vědomí, že dotyčný výrobek lze považovat za strategický výrobek pro uživatelská odvětví. GOES jsou skutečně jedinečný výrobek, který ve většině svých aplikací nemůže být nahrazen žádným alternativním materiálem. Složitý výrobní proces skutečně způsobuje, že izotropní ocel je významně odlišná od většiny ostatních jakostí oceli. GOES se používají hlavně ve výrobě výkonových a distribučních transformátorů. Jsou tudíž klíčovým prvkem ve strategickém odvětví, o který se opírá infrastruktura rozvodu energie. Je proto v zájmu evropských uživatelských odvětví, aby zdroje dodávek ve Společenství nebyly dále oslabovány pokračováním nebo obnovením podbízených dovozů.

6. Závěr

(105) S ohledem na shora uvedené skutečnosti a úvahy se dochází k závěru, že prodloužení opatření není proti zájmům Společenství jako celku.

H. FORMA OPATŘENÍ

(106) Toto šetření se omezilo na čl. 11 odst. 2 základního nařízení [9]. Jak je uvedeno výše (viz 6. bod odůvodnění), budou pokračovat šetření v rámci čl. 11 odst. 3 o vhodnosti formy opatření a statutu MET. V této souvislosti se připomíná, že rozhodnutím Komise č. 303/96/ESUO ze dne 19. února 1996 Komise přijala závazek, který má být dodržen až do výsledku šetření podle čl. 11 odst. 3.

I. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(107) Všechny dotyčné strany byly informovány o základních skutečnostech, o které se opírá úmysl doporučit zachování stávajících opatření v jejich současné formě. Bylo jim také poskytnuto období, v kterém se po tomto oznámení mohou vyjádřit. Žádné nové argumenty nebyly předloženy.

(108) Ze shora uvedeného vyplývá, jak uvádí čl. 11 odst. 2 základního nařízení, že antidumpingová opatření použitelná pro dovozy GOES původem z Ruska a uložená rozhodnutím č. 303/96/ESUO je třeba zachovat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu za studena válcovaných izotropních plechů a pásů z křemíkové elektrooceli o šířce přesahující 500 mm kódů KN 72251100 (plechy o šířce větší než 600 mm) a 72261110 (plechy o šířce větší než 500 mm, ale menší než 600 mm), pocházejících z Ruska.

2. Sazba tohoto konečného antidumpingového cla je 40,1 % z čisté ceny vyplaceně na hranice Společenství před proclením (doplňkový kód TARIC 8877).

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Aniž je dotčen článek 1, toto clo se nepoužije na dovozy dotyčných výrobků, které vyvážejí a fakturují přímo kupujícím ve Společenství tyto společnosti (obě pod doplňkovým kódem TARIC 8878):

- Novolipetsk Iron and Steel Corporation (NMLK), Lipetsk

- Viz Stal, Jekatěrinburg

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských Společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. ledna 2003

Za Radu

předseda

G. Papandreou

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2238/2000 (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 2).

[2] Úř. věst. L 42, 20.2.1996, s. 7.

[3] Úř. věst. L 149, 7.6.2002, s. 3. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1310/2002 (Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 9).

[4] Úř. věst. L 308, 29.11.1996, s. 11.

[5] Úř. věst. C 216, 28.7.2000, s. 2.

[6] Úř. věst. C 53, 20.2.2001, s. 13.

[7] Úř. věst. C 53, 20.2.2001, s. 13.

[8] Viz webovou stránku DG COMP (http://europa.eu.int/comm/competition/mergers/cases)

[9] Nahrazeno základním nařízením (nařízení (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995) po vypršení platnosti Smlouvy o založení ESUO.

--------------------------------------------------