2002/55/ESSMĚRNICE RADY 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh
Publikováno: | Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33-59 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 13. června 2002 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 9. srpna 2002 | Nabývá účinnosti: | 9. srpna 2002 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
SMĚRNICE RADY 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (Úř. věst. L 193 20.7.2002, s. 33) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
L 165 |
23 |
3.7.2003 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 |
L 268 |
1 |
18.10.2003 |
|
L 14 |
18 |
18.1.2005 |
||
L 339 |
12 |
6.12.2006 |
||
L 166 |
40 |
27.6.2009 |
||
L 213 |
20 |
8.8.2013 |
||
PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2016/317 ze dne 3. března 2016, |
L 60 |
72 |
5.3.2016 |
|
PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2019/990 ze dne 17. června 2019, |
L 160 |
14 |
18.6.2019 |
|
PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2020/177 ze dne 11. února 2020, |
L 41 |
1 |
13.2.2020 |
|
PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2020/432 ze dne 23. března 2020, |
L 88 |
3 |
24.3.2020 |
|
PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE (EU) 2021/971 ze dne 16. června 2021, |
L 214 |
62 |
17.6.2021 |
SMĚRNICE RADY 2002/55/ES
ze dne 13. června 2002
o uvádění osiva zeleniny na trh
Článek 1
Tato směrnice se vztahuje na produkci osiva zeleniny určeného k uvedení na trh a na jeho uvádění na trh ve Společenství.
Nevztahuje se na osivo zeleniny, které je prokazatelně určeno k vývozu do třetích zemí.
Článek 2
Pro účely této směrnice se rozumí:
„uvedením na trh“: prodej, držení za účelem prodeje, nabízení k prodeji a každé zcizení, dodání nebo převod osiva ve prospěch třetí osoby, za úplatu nebo bezplatně, k obchodnímu využití.
Za uvedení na trh se nepovažuje takové nakládání s osivem, jehož účelem není obchodní využití odrůdy, například tato jednání:
Za uvedení na trh se za určitých podmínek nepovažuje dodání osiva poskytovatelům služeb k výrobě určitých zemědělských surovin pro průmyslové účely nebo pro množení osiva k tomuto účelu, pokud poskytovatel služeb nenabývá k dodanému osivu nebo materiálu z něj žádná práva. Dodavatel osiva předloží uznávajícímu orgánu kopii příslušných částí smlouvy uzavřené s poskytovatelem služeb a tato smlouva musí odkazovat na normy a podmínky, které dodané osivo v současnosti splňuje.
Prováděcí pravidla k tomuto ustanovení se stanoví postupem podle čl. 46 odst. 2;
„zeleninou“: rostliny níže uvedených druhů, které jsou určeny k zemědělské nebo zahradnické produkci, s výjimkou okrasných účelů:
Allium cepa L.
Allium fistulosum L. (Cibule sečka)
Allium porrum L. (Pór)
Allium sativum L. (Česnek)
Allium schoenoprasum L. (Pažitka)
Anthriscus cerefolium (L.) Hoffm. (Kerblík)
Apium graveolens L.
Asparagus officinalis L. (Chřest)
Beta vulgaris L.
Brassica oleracea L.
Brassica rapa L.
Capsicum annuum L. (Chilli nebo paprika)
Cichorium endivia L. (Endivie)
Cichorium intybus L.
Citrullus lanatus (Thunb.) Matsum. et Nakai (Meloun vodní)
Cucumis melo L. (Meloun cukrový)
Cucumis sativus L.
Cucurbita maxima Duchesne (Tykev velkoplodá)
Cucurbita pepo L. (Tykev obecná, včetně zralé tykve a patizonu, nebo cuketa, včetně nezralého patizonu)
Cynara cardunculus L.
Daucus carota L. (Mrkev a Mrkev krmná)
Foeniculum vulgare Mill. (Fenykl)
Lactuca sativa L. (Salát)
Solanum lycopersicum L. (Rajče)
Petroselinum crispum (Mill.) Nyman ex A. W. Hill
Phaseolus coccineus L. (Fazol šarlatový)
Phaseolus vulgaris L.
Pisum sativum L.
Raphanus sativus L.
Rheum rhabarbarum L. (Reveň)
Scorzonera hispanica L. (Hadí mord španělský neboli černý kořen)
Solanum melongena L. (Lilek vejcoplodý)
Spinacia oleracea L. (Špenát)
Valerianella locusta (L.) Laterr. (Kozlíček polníček)
Vicia faba L. (Bob zahradní)
Zea mays L.
Všechny hybridy výše uvedených druhů a skupin.
„základním osivem“ osivo:
které bylo vypěstováno na odpovědnost pěstitele podle zásady udržovacího šlechtění odrůdy;
které je určeno k produkci osiva kategorie „certifikované osivo“;
které, s výhradou článku 22, splňuje požadavky na základní osivo stanovené v přílohách I a II;
u kterého bylo úřední zkouškou nebo v případě požadavků stanovených v příloze II buď úřední zkouškou, nebo zkouškou provedenou pod úředním dohledem zjištěno splnění požadavků stanovených v bodech i), ii) a iii);
„certifikovaným osivem“ osivo:
které pochází přímo ze základního osiva nebo, na žádost pěstitele, z osiva generace předcházející základnímu osivu, které může splňovat požadavky na základní osivo stanovené v přílohách I a II a u kterého bylo splnění těchto požadavků ověřeno úřední zkouškou;
které je určeno převážně k produkci zeleniny;
které, s výhradou čl. 22 písm. b), splňuje požadavky na certifikované osivo stanovené v přílohách I a II;
u kterého bylo úřední zkouškou nebo zkouškou provedenou pod úředním dohledem zjištěno splnění požadavků stanovených v bodech i), ii) a iii);
které podléhá namátkové následné úřední kontrole k ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty;
„standardním osivem“ osivo:
které vykazuje dostatečnou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu;
které je určeno převážně k produkci zeleniny;
které splňuje požadavky stanovené v příloze II;
které podléhá namátkové následné úřední kontrole k ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty;
„úředními opatřeními“ opatření, která provádějí:
státní orgány nebo
veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby jednající jménem státu nebo
v případě pomocných činností, které rovněž podléhají dohledu státu, přísežné fyzické osoby,
za předpokladu, že osoby uvedené v bodech ii) a iii) nemají osobní zájem na výsledku těchto opatření;
„malými baleními ES“ balení osiva až do maximální čisté váhy:
5 kg u luštěnin;
500 g u cibule, kerblíku, chřestu, mangoldu, červené řepy, vodnice, vodního melounu, tykve velkoplodé, tykve obecné, mrkve, ředkve, černého kořene, špenátu a kozlíčku polníčku;
100 g u ostatních druhů zeleniny.
V případě provádění zkoušek pod úředním dohledem podle odst. 1 písm. c) bodu iv) a písm. d) bodu iv) musí být splněny tyto požadavky:
Přehlídka
Inspektoři
mají nezbytnou odbornou způsobilost,
nemají na provádění zkoušek osobní zájem,
jsou úředně schváleni orgánem daného členského státu příslušným k uznávání osiva, přičemž toto schválení je podmíněno buď složením přísahy, nebo podepsáním písemného prohlášení, v němž se zavazují dodržovat pravidla platná pro úřední zkoušky,
provádějí zkoušky pod úředním dohledem podle pravidel platných pro úřední zkoušky.
Množitelské porosty, které mají být předmětem přehlídky, pocházejí z osiva, které bylo podrobeno úřední následné kontrole s uspokojivými výsledky.
Část množitelských porostů je předmětem přehlídky prováděné úředními inspektory. Tato část činí nejméně 5 %.
Část vzorků partií osiva sklizeného z množitelských porostů se odebere pro úřední následné kontroly a případně pro laboratorní zkoušky osiva týkající se odrůdové pravosti a odrůdové čistoty.
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů o zkouškách pod úředním dohledem přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Sankce mohou spočívat také v tom, že orgán příslušný k uznávání osiva odebere úředně schváleným inspektorům úřední schválení podle písm. a) bodu iii), pokud úmyslně nebo z nedbalosti poruší pravidla pro úřední zkoušky. Členské státy zajistí, že se v případě takového porušení pravidel zruší všechna uznání přezkoušeného osiva, ledaže lze prokázat, že dané osivo skutečně splňuje veškeré požadavky.
Zkoušení osiva
Zkoušení osiva se provádí ve zkušebních laboratořích schválených k tomuto účelu orgánem daného členského státu příslušným k uznávání osiva za podmínek stanovených v písmenech b) až d).
V laboratoři je analytik osiva, který je přímo odpovědný za technické operace laboratoře a má potřebnou kvalifikaci pro technickou správu laboratoře provádějící zkoušky osiva.
Tito analytici osiva mají nezbytnou odbornou způsobilost získanou v rámci odborné přípravy organizované za podmínek platných pro úřední analytiky osiva a potvrzenou úředními zkouškami.
Laboratoř se nachází v prostorách, které i s jejich vybavením považují orgány příslušné k uznávání osiva za uspokojivé pro provádění zkoušek osiva v rozsahu schválení.
Zkoušení osiva se provádí v souladu s platnými mezinárodními metodami.
Laboratoře pro zkoušení osiva jsou:
nezávislé laboratoře
nebo
laboratoře patřící semenářskému podniku.
V případě uvedeném v bodě ii) může laboratoř provádět zkoušky pouze u partií osiva vyprodukovaných jménem semenářského podniku, kterému laboratoř patří, není-li mezi tímto semenářským podnikem, žadatelem o uznání a orgánem příslušným k uznávání osiva dohodnuto jinak.
Laboratorní zkoušky osiva podléhají vhodnému dohledu orgánu příslušného k uznávání osiva.
Pro účely dohledu uvedeného v písmenu d) se určitá část partií osiva přihlášených k úřednímu uznání v rámci zkoušky kontrolně přezkouší úředním zkoušením osiva. Tato část se v zásadě co nejrovnoměrněji rozdělí mezi fyzické a právnické osoby, které přihlásily osivo k uznání, a mezi přihlášené druhy, avšak může se také použít k vyloučení konkrétních pochybností. Tato část činí nejméně 5 %.
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů o zkouškách pod úředním dohledem přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Sankce mohou spočívat také v tom, že orgán příslušný k uznávání osiva odebere úředně schváleným zkušebním laboratořím úřední schválení podle písmene a), pokud úmyslně nebo z nedbalosti poruší pravidla pro úřední zkoušky. Členské státy zajistí, že se v případě takového porušení pravidel zruší všechna uznání přezkoušeného osiva, ledaže lze prokázat, že dané osivo skutečně splňuje veškeré požadavky.
Článek 3
Každý členský stát sestaví jeden nebo více katalogů odrůd úředně povolených pro uznávání, kontrolu jako standardní osivo a uvádění na trh na jeho území. Katalogy se dělí podle odrůd:
jejichž osivo lze uznat jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“, anebo kontrolovat jako „standardní osivo“;
jejichž osivo lze kontrolovat pouze jako standardní osivo.
Každý má právo nahlédnout do katalogu.
Článek 4
U čekanky kořenové musí odrůda vykazovat dostatečnou krajinnou nebo užitnou hodnotu.
Článek 5
Znaky odrůdy musí být možné přesně rozeznat a přesně popsat.
Odrůdou známou ve Společenství se rozumí odrůda, která je v době řádného podání žádosti o povolení hodnocené odrůdy:
ledaže by výše uvedené podmínky nebyly nadále plněny ve všech dotyčných členských státech před přijetím rozhodnutí o žádosti o povolení hodnocené odrůdy.
Článek 6
Členské státy zajistí, aby se na odrůdy pocházející z ostatních členských států vztahovaly tytéž požadavky jako na domácí odrůdy, zejména v povolovacím řízení.
Článek 7
Postupem podle čl. 46 odst. 2 však může být stanoveno, že od určitých dat smějí být odrůdy určitých druhů zeleniny povolovány pouze na základě výsledku úředních zkoušek.
Postupem podle čl. 46 odst. 2 se s ohledem na stav vědeckých a technických poznatků stanoví:
minimum znaků, na které se zkoušky u různých druhů vztahují;
minimální podmínky provedení zkoušek.
U geneticky modifikovaných odrůd ve smyslu čl. 4 odst. 4 se provádí posuzování rizika pro životní prostředí podle směrnice 90/220/EHS.
Postupy zajišťující, že posuzování rizika pro životní prostředí a jiné související prvky vyhovují požadavkům směrnice 90/220/EHS, budou na návrh Komise zahrnuty do nařízení Rady, které se bude opírat o vhodný právní základ ve Smlouvě. Do vstupu tohoto nařízení v platnost lze geneticky modifikované odrůdy zapisovat do katalogů členských států pouze tehdy, pokud jejich uvádění na trh bylo povoleno podle směrnice 90/220/EHS.
Po vstupu nařízení uvedeného v písmenu b) v platnost se články 11 až 18 směrnice 90/220/EHS již nevztahují na geneticky modifikované odrůdy.
Technická a vědecká prováděcí pravidla k posuzování rizika pro životní prostředí se stanoví postupem podle čl. 46 odst. 2.
Článek 8
Členské státy stanoví, že žadatel musí při podání žádosti o povolení odrůdy uvést, zda již byla žádost o povolení odrůdy podána v jiném členském státě, o který členský stát se jednalo, a zda byla žádost přijata.
Článek 9
Je-li známo, že osivo nebo sadba určité odrůdy jsou v jiné zemi uváděny na trh pod jiným názvem, uvede se do katalogu i tento název.
U odrůd vyšlechtěných z odrůd, u kterých byla platnost úředního povolení prodloužena podle čl. 12 odst. 3 druhého a třetího pododstavce a které byly povoleny v jednom nebo více členských státech na základě úředních opatření obsažených v uvedeném ustanovení, lze postupem podle čl. 46 odst. 2 stanovit, že všechny členské státy, které odrůdy povolily, zajistí, aby názvy odrůd byly stanoveny týmž postupem a aby byly v souladu s výše uvedenými zásadami.
S ohledem na dostupné informace členské státy rovněž zajistí, že odrůda, kterou nelze zřetelně odlišit:
nese název této odrůdy. Toto ustanovení se nepoužije, pokud by tento název mohl být zavádějící nebo matoucí, pokud jde o odrůdu, nebo pokud podle právní úpravy názvů odrůd v daném členském státě brání jeho používání jiné skutečnosti, anebo pokud práva třetích osob brání volnému užívání tohoto názvu ve spojení s danou odrůdou.
Prováděcí pravidla týkající se vhodnosti názvů odrůd mohou být stanovena postupem podle čl. 46 odst. 2.
Článek 10
Článek 11
Článek 12
Povolení odrůd vydaná orgány bývalé Německé demokratické republiky před sjednocením Německa pozbývají platnosti nejpozději koncem desátého kalendářního roku ode dne jejich zápisu do katalogu odrůd, který Německo vede v souladu s čl. 3 odst. 1.
U odrůd, které byly povoleny před 1. červencem 1972 nebo, v případě Dánska, Irska a Spojeného království, před 1. lednem 1973, lze lhůtu uvedenou v odst. 1 prvním pododstavci prodloužit postupem podle čl. 46 odst. 2 nejdéle do 30. června 1990, pokud byla do 1. července 1982 na úrovni Společenství přijata úřední opatření k zabezpečení toho, že jsou splněny podmínky pro jejich nové povolení nebo pro povolení odrůd, které z nich byly vyšlechtěny.
Pro Řecko, Španělsko a Portugalsko lze na žádost těchto členských států u určitých odrůd povolených v těchto členských státech před 1. lednem 1986 postupem podle čl. 46 odst. 2 rovněž prodloužit platnost povolení do 30. června 1990 a dotyčné odrůdy mohou být zahrnuty do úředních opatření uvedených ve druhém pododstavci.
Článek 13
Tímto jiným rozhodnutím přestává být odrůda považována, s účinkem od data svého původního povolení, za odrůdu známou ve Společenství ve smyslu čl. 5 odst. 1.
Článek 14
Členské státy zajistí, že povolení odrůdy bude zrušeno:
pokud se při zkouškách zjistí, že odrůda nadále není odlišná, stálá nebo dostatečně uniformní;
pokud osoba nebo osoby odpovědné za odrůdu požádají o zrušení a pokud zůstane zajištěno udržovací šlechtění.
Členské státy mohou povolení odrůdy zrušit:
pokud nejsou dodržovány právní a správní předpisy přijaté na základě této směrnice;
pokud byly v době žádosti o povolení nebo během zkoušek podány chybné nebo zavádějící údaje o skutečnostech, na jejichž základě bylo povolení uděleno.
Článek 15
V případě odrůd, které byly na základě čl. 16 odst. 1 uvedeny ve společném katalogu odrůd podle článku 17, se vztahuje na uvádění na trh ve všech členských státech lhůta, která uplyne jako poslední z lhůt stanovených jednotlivými členskými státy na základě prvního pododstavce, pokud uvádění osiva dané odrůdy na trh nepodléhalo omezením na základě odrůdy.
Článek 16
Členský stát může být na žádost, o níž se rozhodne podle čl. 46 odst. 2 nebo čl. 46 odst. 3, jedná-li se o geneticky modifikované odrůdy, zmocněn zakázat používání určité odrůdy na celém svém území nebo jeho části, anebo může stanovit přiměřené podmínky pro pěstování odrůdy a v případě uvedeném v písmenu b) stanovit podmínky pro využití produkce pěstování této odrůdy:
pokud se prokáže, že by pěstování této odrůdy mohlo z rostlinolékařského hlediska nepříznivě ovlivňovat pěstování jiných odrůd nebo druhů, nebo
pokud existují pádné důvody, jiné než ty, které již byly nebo mohly být uplatněny v průběhu postupu podle čl. 10 odst. 2, pro domněnku, že odrůda ohrožuje lidské zdraví nebo životní prostředí.
Článek 17
Komise průběžně uveřejňuje na základě sdělení členských států v Úředním věstníku Evropských společenství pod názvem „Společný katalog odrůd druhů zeleniny“ seznam všech odrůd, jejichž osivo nepodléhá podle článku 16 žádným omezením při uvádění na trh na základě odrůdy, a rovněž údaje vyžadované podle čl. 9 odst. 1 týkající se osoby nebo osob zodpovědných za udržovací šlechtění. Zveřejněné oznámení uvede členské státy, které byly zmocněny podle čl. 16 odst. 2 nebo podle článku 18.
Zveřejněné oznámení obsahuje odrůdy, na které se vztahuje lhůta podle čl. 15 odst. 2 druhého pododstavce. Oznámení uvádí délku této lhůty a případně členské státy, na které se tato lhůta nevztahuje.
Zveřejněné oznámení zřetelně označí odrůdy, které byly geneticky modifikovány.
Článek 18
Pokud se zjistí, že by pěstování některé odrůdy, která byla zapsána do společného katalogu odrůd, mohlo v některém členském státě z rostlinolékařského hlediska nepříznivě ovlivňovat pěstování jiných odrůd nebo druhů nebo by mohlo ohrožovat životní prostředí či lidské zdraví, může být dotyčný členský stát na žádost postupem podle čl. 46 odst. 2 nebo podle čl. 46 odst. 3, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu, zmocněn zakázat uvádění osiva nebo sadby této odrůdy na trh na celém svém území nebo jeho části. Při bezprostředním nebezpečí rozšíření škodlivých organismů nebo při bezprostředním ohrožení lidského zdraví či životního prostředí může dotyčný členský stát, jakmile podá příslušnou žádost, vydat zákaz do doby, než bude přijato konečné rozhodnutí, jež musí být přijato do tří měsíců postupem podle čl. 46 odst. 2 nebo případně podle čl. 46 odst. 3, jedná-li se o geneticky modifikovanou odrůdu.
Článek 19
Přestane-li být v některém členském státě povolena některá jím původně povolená odrůda, může jeden nebo více jiných členských států tuto odrůdu nadále povolovat, jsou-li na jejich území nadále plněny požadavky pro povolení odrůdy. Jedná-li se o odrůdu, u níž se požaduje udržovací šlechtění, musí být toto šlechtění i nadále zajištěno.
Článek 20
Článek 21
Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1 a 2, stanoví členské státy, že na trh lze uvádět:
Článek 22
Členské státy však mohou odchylně od článku 20 povolit:
aby bylo úředně uznáno a uváděno na trh základní osivo, které nevyhovuje požadavkům klíčivosti stanoveným v příloze II. V tomto případě přijmou veškerá nezbytná opatření, aby dodavatel zaručil určitou klíčivost, kterou při uvádění na trh uvede na zvláštní návěsce, která musí obsahovat jeho jméno, adresu a číslo partie osiva;
aby v zájmu rychlejšího zásobování osivem bylo úředně uznáno a uváděno na trh až po prvního obchodního příjemce osivo kategorií „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“, u kterého dosud nebyly ukončeny úřední zkoušky týkající se vyhovění požadavkům klíčivosti stanoveným v příloze II. Uznání se provede pouze po předložení předběžného protokolu o analýze osiva a za podmínky, že je uvedeno jméno a adresa prvního příjemce. Budou přijata veškerá nezbytná opatření, aby dodavatel zaručil klíčivost vyplývající z předběžné analýzy. Tato klíčivost uvede dodavatel na zvláštní návěsce, nesoucí jeho jméno, adresu a referenční číslo partie osiva.
S výjimkou případů množení mimo Společenství uvedených v článku 36 se tato ustanovení nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí.
Členské státy, které využijí některé z odchylek uvedených v písmenech a) nebo b), si při kontrole poskytují administrativní pomoc.
Článek 23
Aniž je dotčen čl. 20 odst. 1 a 2, mohou členské státy:
povolit producentům usazeným na jejich území, aby uváděli na trh malá množství osiva pro vědecké účely nebo pro účely šlechtění;
povolit pěstitelům a jejich zástupcům usazeným na jejich území, aby po omezenou dobu uváděli osivo náležející k odrůdě, pro kterou byla v daném členském státě podána žádost o zápis do katalogu odrůd a pro kterou byly předloženy specifické technické údaje.
Článek 24
Pokud jde o požadavky stanovené v přílohách I a II, mohou členské státy stanovit pro certifikaci tuzemské produkce dodatečné nebo přísnější požadavky.
Článek 25
Tato ustanovení se vztahují rovněž na odběr vzorků standardního osiva pro následné kontroly.
Při odběru vzorků osiva pod úředním dohledem podle odstavce 1 musí být splněny tyto požadavky:
Odběr vzorků osiva provádějí odběratelé vzorků, kteří k tomu byli zmocněni orgánem daného členského státu příslušným k uznávání osiva za podmínek stanovených v písmenech b), c) a d).
Odběratelé vzorků mají nezbytnou odbornou způsobilost získanou v rámci odborné přípravy organizované za podmínek platných pro úřední odběratele vzorků osiva a potvrzenou úředními zkouškami.
Odběr vzorků osiva je prováděn v souladu s platnými mezinárodními metodami.
Odběratelé vzorků jsou:
nezávislé fyzické osoby,
osoby zaměstnané fyzickými nebo právnickými osobami, mezi jejichž činnosti nepatří produkce osiva, množení osiva, zpracování osiva ani prodej osiva,
nebo
osoby zaměstnané fyzickými nebo právnickými osobami, mezi jejichž činnosti patří produkce osiva, množení osiva, zpracování osiva nebo prodej osiva.
V případě uvedeném v bodě iii) může odběratel vzorků osiva provádět odběr vzorků osiva pouze u partií osiva vyprodukovaných jménem jeho zaměstnavatele, není-li mezi zaměstnavatelem, žadatelem o uznání a orgánem příslušným k uznávání osiva dohodnuto jinak.
Odběr vzorků osiva prováděný těmito odběrateli vzorků podléhá řádnému dohledu, který vykonává orgán příslušný k uznávání osiva. Při provádění automatického odběru vzorků je nutno dodržovat vhodné postupy a zajistit úřední dohled.
Pro účely dohledu uvedeného v písmenu d) je určitá část partií osiva přihlášených k úřednímu uznání v rámci zkoušky předmětem kontrolního odběru vzorků úředními odběrateli vzorků osiva. Tato část se v zásadě co nejrovnoměrněji rozdělí mezi fyzické a právnické osoby, které přihlásily osivo k uznání, avšak může se také použít k vyloučení konkrétních pochybností. Tato část činí nejméně 5 %. Kontrolní odběr vzorků se nevztahuje na automatický odběr vzorků.
Členské státy porovnají úředně odebrané vzorky osiva se vzorky shodné partie osiva odebranými pod úředním dohledem.
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů o zkouškách pod úředním dohledem přijatých na základě této směrnice. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Sankce mohou spočívat také v tom, že orgán příslušný k uznávání osiva odebere úředně schváleným odběratelům vzorků úřední schválení podle písmene a), pokud úmyslně nebo z nedbalosti poruší pravidla pro úřední zkoušky. Členské státy zajistí, že se v případě takového porušení pravidel zruší všechna uznání odebraného osiva, ledaže lze prokázat, že dané osivo skutečně splňuje veškeré požadavky.
Článek 26
Článek 27
Aby bylo uzavření zajištěno, musí uzavírací systém zahrnovat alespoň buď připevnění úřední návěsky, nebo připevnění úřední plomby.
Opatření stanovená v druhém pododstavci nejsou nezbytná, pokud se použije uzavírací systém na jedno použití.
Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze stanovit, zda určitý uzavírací systém vyhovuje tomuto odstavci.
Článek 28
Členské státy stanoví, že balení základního a certifikovaného osiva, s výjimkou certifikovaného osiva v podobě malých balení:
musí být na vnější straně opatřena nepoužitou úřední návěskou splňující podmínky stanovené v příloze IV oddíle A, na které jsou uvedeny údaje v některém z úředních jazyků Společenství. U průhledných obalů se může návěska nacházet uvnitř, je-li skrze obal čitelná. Barva návěsky je pro základní osivo bílá a pro certifikované osivo modrá. Pokud se používá přivazovací návěska, musí být její připevnění ve všech případech zajištěno úřední plombou. Pokud v případech uvedených v článku 22 základní osivo nevyhovuje požadavkům klíčivosti stanoveným v příloze II, vyznačí se tato skutečnost na návěsce. Použití úředních nálepek je povoleno. Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze povolit tisk předepsaných údajů na obal nesmazatelnou barvou pod úředním dohledem na základě vzoru stanoveného pro návěsku;
musí obsahovat úřední doložku v barvě návěsky obsahující alespoň údaje stanovené v příloze IV oddíle A písm. a) bodech 4 až 7. Doložka musí být vypracována tak, aby nebyla zaměnitelná s úřední návěskou podle písmene a). Tato doložka není požadována, pokud jsou údaje na obalu vytištěny nesmazatelnou barvou nebo pokud se v souladu s písmenem a) nálepka nachází uvnitř průhledného obalu anebo pokud se použije nálepka nebo návěska z neroztržitelného materiálu.
S výjimkou malých balení standardního osiva musí být údaje předepsané nebo povolené podle tohoto ustanovení zřetelně odděleny od všech ostatních údajů na návěsce nebo obalu, včetně údajů podle článku 30.
Po 30. červnu 1992 lze postupem podle čl. 46 odst. 2 stanovit, zda mají tyto požadavky platit pro malá balení standardního osiva všech nebo některých druhů, nebo zda se předepsané nebo povolené údaje mají od ostatních údajů odlišovat jinak, pokud se rozlišující znak na návěsce nebo obalu výslovně uvede.
Tímto datem je:
Tento odkaz se uvádí za názvem odrůdy, od nějž je jasně oddělen, nejlépe pomlčkou. Nesmí být výraznější než název odrůdy.
Článek 29
Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k tomu, aby u malých balení certifikovaného osiva, zvláště při třídění partií osiva, byla zajištěna kontrola pravosti osiva. Za tímto účelem mohou stanovit, že malá balení plněná na jejich území musí být uzavírána úředně nebo pod úředním dohledem.
Článek 30
Údaje, které musí návěska dodavatele obsahovat, budou rovněž stanoveny postupem podle čl. 46 odst. 2.
Článek 31
U osiva geneticky modifikované odrůdy musí být na každé návěsce, úřední nebo jiné, nebo na každém úředním nebo jiném průvodním dokladu podle této směrnice zřetelně vyznačeno, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.
Článek 32
Členské státy stanoví, že každé chemické ošetření základního, certifikovaného nebo standardního osiva musí být uvedeno buď na úřední návěsce, nebo na návěsce dodavatele a na balení nebo uvnitř balení. U malých balení může být tato informace vyznačena přímo na obalu nebo uvnitř obalu.
Článek 33
Aby byla nalezena možnost zlepšení některých ustanovení této směrnice, lze postupem podle čl. 46 odst. 2 rozhodnout, že se za zvláštních podmínek uspořádají na úrovni Společenství časově omezené testy.
V rámci takových testů mohou být členské státy osvobozeny od určitých povinností stanovených v této směrnici. Rozsah osvobození se stanoví odkazem na požadavky, kterých se osvobození týká. Trvání jednoho testu nepřekročí sedm let.
Článek 34
Článek 35
Šlechtitelské osivo generací předcházejících základnímu osivu lze uvádět na trh podle čl. 21 první odrážky za podmínky, že:
je orgán příslušný k uznávání úředně zkontroloval v souladu s předpisy pro uznávání základního osiva:
se nachází v balení v souladu s touto směrnicí a
balení jsou opatřena úřední návěskou uvádějící alespoň tyto údaje:
Návěska je bílá se šikmým fialovým pruhem.
Článek 36
Členské státy stanoví, že osivo zeleniny, které:
musí být na žádost, a aniž jsou dotčena ostatní ustanovení této směrnice, úředně uznáno jako certifikované osivo v každém členském státě, pokud bylo podrobeno inspekci v terénu vyhovující požadavkům stanoveným v příloze I pro danou kategorii a pokud bylo úředními zkouškami ověřeno, že splňuje požadavky na certifikované osivo stanovené v příloze II.
Pochází-li v těchto případech osivo přímo z úředně uznaného osiva generací předcházejících základnímu osivu, mohou členské státy rovněž povolit úřední uznávání jako základní osivo, pokud jsou splněny požadavky na základní osivo.
Osivo zeleniny, které bylo sklizeno ve Společenství a je určeno k uznání podle odstavce 1, je:
Ustanovení první odrážky o balení a označování se případně nepoužijí, jsou-li orgány odpovědné za přehlídku, orgány příslušné k vystavování dokladů pro uznání osiva dosud neuznaného a orgány příslušné k uznávání totožné nebo pokud se tyto orgány dohodnou na výjimce.
Členské státy rovněž stanoví, že osivo zeleniny, které:
musí být na žádost úředně uznáno jako certifikované osivo v každém členském státě, ve kterém bylo produkováno nebo úředně uznáno základní osivo, pokud bylo podrobeno inspekci v terénu vyhovující požadavkům na certifikované osivo stanoveným v rozhodnutí o rovnocennosti přijatém podle čl. 37 odst. 1 písm. a) a pokud bylo úředními zkouškami ověřeno, že splňuje požadavky na certifikované osivo stanovené v příloze II. Ostatní členské státy mohou rovněž povolit úřední uznávání tohoto osiva.
Článek 37
Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou určí, zda:
úřední zkoušky odrůdy prováděné v určité třetí zemi poskytují stejné záruky jako zkoušky prováděné v členských státech podle článku 7;
kontroly metod udržovacího šlechtění prováděné v určité třetí zemi poskytují stejné záruky jako kontroly prováděné členskými státy;
v případě uvedeném v článku 36 přehlídky prováděné v určité třetí zemi vyhovují požadavkům stanoveným v příloze I;
osivo zeleniny sklizené v určité třetí zemi, které poskytuje stejné záruky vlastností a opatření provedených k jeho zkoušení, zajištění jeho pravosti, jeho označování a jeho kontroly, je v tomto ohledu rovnocenné základnímu osivu, certifikovanému osivu nebo standardnímu osivu, které bylo sklizeno ve Společenství a které odpovídá této směrnici.
Článek 38
Článek 39
Aniž je dotčen volný pohyb osiva ve Společenství, přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření, aby jim při uvádění na trh množství přesahujících 2 kg osiva dovezeného ze třetí země byly uváděny tyto údaje:
druh;
odrůda;
kategorie;
země produkce a orgán úřední kontroly;
země odeslání;
dovozce;
množství osiva.
Způsob, jakým mají být tyto údaje uvedeny, může být stanoven postupem podle čl. 46 odst. 2.
Článek 40
Členské státy zajistí, aby bylo osivo kategorií „certifikované osivo“ a „standardní osivo“ podrobeno namátkové následné úřední kontrole prováděné přehlídkou a jeho odrůdová pravost a odrůdová čistota byly srovnány s kontrolním vzorkem.
Článek 41
Členské státy zajistí, aby osoby odpovědné za opatřování standardního osiva určeného k uvedení na trh návěskami:
je uvědomily o dni počátku a konce své činnosti;
vedly záznamy o všech partiích standardního osiva a měly je k dispozici pro členské státy nejméně tři roky;
měly k dispozici pro členské státy po dobu nejméně dvou let kontrolní vzorek z osiva odrůd, pro něž není požadováno udržovací šlechtění;
z každé partie určené k uvedení na trh odebraly vzorky a měly je k dispozici pro členské státy nejméně dva roky.
Činnosti uvedené v písmenech b) a d) podléhají namátkovým úředním kontrolám. Povinnost stanovená v písmenu c) se vztahuje pouze na producenty.
Článek 42
Článek 43
Ve Společenství se provádějí srovnávací zkoušky a testy Společenství pro následnou kontrolu odebraných vzorků osiva zeleniny uváděného na trh podle závazných i nezávazných ustanovení této směrnice. Srovnávací zkoušky a testy se mohou týkat:
Finanční příspěvek se poskytuje v mezích ročního objemu finančních prostředků schválených rozpočtovým orgánem.
Článek 44
Postupem podle čl. 46 odst. 2 budou stanoveny zvláštní podmínky pro zohlednění vývoje v oblasti podmínek s ohledem na zachování in situ a trvalé využívání genetických zdrojů prostřednictvím pěstování a uvádění na trh osiva:
planých forem a odrůd, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1467/94 ze dne 20. června 1994 o zachování, popisu, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství8;
odrůd, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek.
Zvláštní podmínky podle odstavce 2 obsahují zejména tyto body:
v případě odst. 2 písm. a) se tyto plané formy a odrůdy povolí podle této směrnice. Zejména se přihlédne k výsledkům neúředních zkoušek a poznatkům, které byly získány na základě praktických zkušeností při pěstování, množení a využívání, a k podrobnému popisu odrůd a jejich názvům, jak byly sděleny danému členskému státu, a jsou-li dostatečné, poskytne se osvobození od úředních zkoušek. Po povolení se tato planá forma nebo odrůda zanese do společného katalogu odrůd jako „udržovací odrůda“;
v případě odst. 2 písm. a) a b) vhodná množstevní omezení.
Článek 45
Změny obsahu příloh, nezbytné s ohledem na vývoj vědeckých a technických poznatků, se přijímají postupem podle čl. 46 odst. 2.
Článek 46
Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
Článek 47
S výhradou ustanovení článku 18 a příloh I a II nejsou touto směrnicí dotčeny vnitrostátní právní předpisy odůvodněné ochranou zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin nebo ochranou průmyslového nebo obchodního vlastnictví.
Článek 48
Postupem podle čl. 46 odst. 2 lze stanovit zvláštní podmínky pro zohlednění vývoje v těchto oblastech:
podmínky, za kterých lze uvádět na trh chemicky ošetřené osivo;
podmínky, za kterých lze uvádět na trh osivo s ohledem na zachování in situ a trvalé využívání genetických zdrojů rostlin, včetně směsí osiva z odrůd, které obsahují i odrůdy uvedené v článku 1 směrnice 2002/53/ES10, jež jsou spojeny se specifickými přirozenými a polopřirozenými biotopy a jež jsou ohroženy genetickou erozí;
podmínky, za kterých lze uvádět na trh osivo vhodné pro ekologické zemědělství.
Zvláštní podmínky podle odst. 1 písm. b) zahrnují zejména tyto body:
původ osiva těchto druhů je znám a schválen orgány příslušnými v jednotlivých členských státech pro uvádění osiva na trh na vymezených územích;
vhodná množstevní omezení.
Článek 49
Členský stát může být na vlastní žádost postupem podle čl. 46 odst. 2 zcela nebo zčásti osvobozen od povinnosti používat tuto směrnici, pokud to není v rozporu s čl. 16 odst. 1 a čl. 34 odst. 1, na druhy, které se na jeho území obvykle nerozmnožují ani neuvádějí na trh.
Článek 50
Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Komise o tom uvědomí ostatní členské státy.
Článek 51
Článek 52
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Článek 53
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
PODMÍNKY PRO UZNÁNÍ MNOŽITELSKÉHO POROSTU
1. |
Množitelský porost vykazuje dostatečnou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu. |
2. |
U základního osiva se provede alespoň jedna úřední přehlídka. U certifikovaného osiva se provede alespoň jedna přehlídka úředně kontrolovaná namátkovou kontrolou nejméně 20 % rostlin od každého druhu. |
3. |
Pěstební stav a vývojový stupeň množitelského porostu umožňují dostatečnou kontrolu odrůdové pravosti, odrůdové čistoty a zdravotního stavu. |
3a. |
V případě, kdy po provedení bodů 1, 2 a 3 stále existují pochybnosti, pokud jde o odrůdovou pravost osiva, může uznávající orgán pro přezkoušení této pravosti použít mezinárodně uznávanou a reprodukovatelnou biochemickou nebo molekulární techniku v souladu s platnými mezinárodními normami. |
4. |
Nejmenší vzdálenosti od sousedních porostů, které by mohly vést k nežádoucímu cizosprášení, jsou:
A.
pro Beta vulgaris
Skupiny odrůd uvedené v podbodech 2 a 3 se stanoví postupem podle čl. 46 odst. 2.
B.
pro druhy Brassica
C.
pro čekanku kořenovou
D.
pro ostatní druhy
Tyto vzdálenosti nemusí být dodrženy, existuje-li dostatečná ochrana proti nežádoucímu cizosprášení. |
5. |
Porost musí být prakticky prostý veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu množitelského materiálu. Porost musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismů („RNŠO“) stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení (EU) 2016/2031 ( 3 ), jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení. |
PŘÍLOHA II
POŽADAVKY NA OSIVO
1. |
Osivo vykazuje dostatečnou odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu. |
2. |
Osivo musí být prakticky prosté veškerých škodlivých organismů, které snižují užitnou hodnotu a kvalitu množitelského materiálu. Osivo musí rovněž splňovat požadavky týkající se karanténních škodlivých organismů pro Unii, karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny a RNŠO stanovené v prováděcích aktech přijatých podle nařízení (EU) 2016/2031, jakož i opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení. |
3. |
Osivo vyhovuje těmto požadavkům:
a)
Normy
b)
Výskyt regulovaných nekaranténních škodlivých organismů (RNŠO) na osivu zeleniny nesmí, alespoň na základě vizuální prohlídky, překračovat příslušné prahové hodnoty vymezené v následující tabulce:
c)
Jiné normy nebo požadavky platí, pokud je na ně odkázáno v tabulce pod písmenem a): U odrůd Zea mays (sladká kukuřice – druhy „super-sweet“) je požadovaná minimální klíčivost snížena na 80 % čistého osiva. Úřední návěska nebo návěska dodavatele musí obsahovat slova „Minimální klíčivost 80 %“. |
PŘÍLOHA III
HMOTNOST PODLE ČL. 25 ODST. 2
1. |
Nejvyšší hmotnost jedné partie osiva:
Nejvyšší hmotnost partie nesmí být vyšší než 5 %. |
2. |
Nejnižší hmotnost vzorku
V případě hybridních odrůd F-1 výše uvedených druhů lze nejnižší hmotnost vzorku snížit až na čtvrtinu uvedené hmotnosti. Vzorek však musí vážit alespoň 5 g a musí obsahovat nejméně 400 semen. |
PŘÍLOHA IV
NÁVĚSKA
A. Úřední návěska (základní osivo a certifikované osivo, s výjimkou malých balení)
I. Povinné údaje
Normy ES.
Uznávající orgán a členský stát nebo jejich značky.
Úředně přidělené pořadové číslo.
Měsíc a rok uzavření vyjádřeno slovy: „uzavřeno … (měsíc a rok)“ nebo
měsíc a rok posledního úředního odběru vzorků pro účely uznání vyjádřeno slovy: „odběr vzorků proveden … (měsíc a rok)“.
Číslo partie.
Druh uvedený alespoň latinským písmem pod svým botanickým názvem, případně zkráceně a bez jmen autorů, nebo pod obecným názvem, anebo obojím.
Odrůda uvedená alespoň latinským písmem.
Kategorie.
Země produkce.
Deklarovaná čistá nebo hrubá hmotnost anebo deklarovaný počet čistých semen.
Pokud je vyznačena hmotnost a použijí se granulované pesticidy, granulovací látky nebo jiné tuhé přídavné látky, druh těchto přídavných látek a přibližný poměr mezi hmotností čistých semen a celkovou hmotností.
U hybridních odrůd nebo inbredních linií:
Tam, kde byla přezkoušena alespoň klíčivost, lze uvést slova „přezkoušeno … (měsíc a rok)“.
II. Minimální rozměry
110 x 67 mm
B. Návěska dodavatele nebo nápis na balení (standardní osivo a malá balení kategorie „certifikované osivo“)
I. Povinné údaje
„Normy ES“.
Jméno a adresa osoby odpovědné za připevňování návěsek nebo její identifikační značka.
Hospodářský rok uzavření nebo rok poslední zkoušky klíčivosti. Lze uvést konec hospodářského roku.
Druh uvedený alespoň latinským písmem.
Odrůda uvedená alespoň latinským písmem.
Kategorie: u malých balení může být certifikované osivo označeno písmenem „C“ nebo „Z“ a standardní osivo písmeny „ST“.
Číslo přidělené osobou odpovědnou za připevňování návěsek – u standardního osiva.
Číslo umožňující identifikaci uznané partie – u certifikovaného osiva.
Deklarovaná čistá nebo hrubá hmotnost nebo deklarovaný počet semen, s výjimkou malých balení do 500 gramů.
Pokud je vyznačena hmotnost a používají se granulované pesticidy, granulovací látky nebo jiné tuhé přídavné látky, druh těchto přídavných látek a přibližný poměr mezi hmotností čistých semen a celkovou hmotností.
II. Minimální rozměry návěsky (s výjimkou malých balení)
110 x 67 mm.
PŘÍLOHA V
NÁVĚSKA A DOLOŽKA PRO DOSUD NEUZNANÉ OSIVO SKLIZENÉ V JINÉM ČLENSKÉM STÁTĚ
A. Povinné údaje na návěsce
B. Barva návěsky
Barva návěsky je šedá.
C. Povinné údaje na doložce
PŘÍLOHA VI
ČÁST A
ZRUŠENÉ SMĚRNICE A JEJÍ NÁSLEDNÉ ZMĚNY
(podle článku 51)
Směrnice 70/458/EHS (Úř. věst. L 225, 12.10.1970, s. 7) |
|
Směrnice Rady 71/162/EHS (Úř. věst. L 87, 17.4.1971, s. 24) |
pouze článek 6 |
Směrnice Rady 72/274/EHS (Úř. věst. L 171, 29.7.1972, s. 37) |
pouze odkazy na ustanovení směrnice 70/458/EHS v článcích 1 a 2 |
Směrnice Rady 72/418/EHS (Úř. věst. L 287, 26.12.1972, s. 22) |
pouze článek 6 |
Směrnice Rady 73/438/EHS (Úř. věst. L 356, 27.12.1973, s. 79) |
pouze článek 6 |
Směrnice Rady 76/307/EHS (Úř. věst. L 72, 18.3.1976, s. 16) |
pouze článek 2 |
Směrnice Rady 78/55/EHS (Úř. věst. L 16, 20.1.1978, s. 23) |
pouze článek 7 |
Směrnice Rady 78/692/EHS (Úř. věst. L 236, 26.8.1978, s. 13) |
pouze článek 7 |
Směrnice Komise 79/641/EHS (Úř. věst. L 183, 19.7.1979, s. 13) |
pouze článek 4 |
Směrnice Rady 79/692/EHS (Úř. věst. L 205, 13.8.1979, s. 1) |
pouze článek 4 |
Směrnice Rady 79/967/EHS (Úř. věst. L 293, 20.11.1979, s. 16) |
pouze článek 3 |
Směrnice Rady 80/1141/EHS (Úř. věst. L 341, 16.12.1980, s. 27) |
pouze článek 2 |
Směrnice Rady 86/155/EHS (Úř. věst. L 118, 7.5.1986, s. 23) |
pouze článek 6 |
Směrnice Komise 87/120/EHS (Úř. věst. L 49, 18.2.1987, s. 39) |
pouze článek 5 |
Směrnice Komise 87/481/EHS (Úř. věst. L 273, 26.9.1987, s. 45) |
|
Směrnice Rady 88/332/EHS (Úř. věst. L 151, 17.6.1988, s. 82) |
pouze článek 8 |
Směrnice Rady 88/380/EHS (Úř. věst. L 187, 16.7.1988, s. 31) |
pouze článek 7 |
Směrnice Rady 90/654/EHS (Úř. věst. L 353, 17.12.1990, s. 48) |
pouze odkazy na ustanovení směrnice 70/458/EHS v článku 2 a příloha II část I bod 7 |
Směrnice Komise 96/18/ES (Úř. věst. L 76, 26.3.1996, s. 21) |
pouze článek 3 |
Směrnice Komise 96/72/ES (Úř. věst. L 304, 27.11.1996, s. 10) |
pouze čl. 1 bod 6 |
Směrnice Rady 98/95/ES (Úř. věst. L 25, 1.2.1999, s. 1) |
pouze článek 7 |
Směrnice Rady 98/96/ES (Úř. věst. L 25, 1.2.1999, s. 27) |
pouze článek 7 |
ČÁST B
LHŮTY PRO PROVEDENÍ VE VNITROSTÁTNÍM PRÁVU
(podle článku 51)
Směrnice |
Lhůta pro provedení |
70/458/EHS |
|
71/162/EHS |
1. červenec 1972 |
72/274/EHS |
1. červenec 1972 (článek 1) |
1. leden 1973 (článek 2) |
|
72/418/EHS |
1. leden 1973 (čl. 6 odst. 13 a 18) |
1. červenec 1972 (ostatní ustanovení) |
|
73/438/EHS |
1. leden 1974 (čl. 6 odst. 4) |
1. červenec 1974 (ostatní ustanovení) |
|
76/307/EHS |
1. červenec 1975 |
78/55/EHS |
1. červenec 1977 (čl. 7 odst. 5) |
1. červenec 1979 (ostatní ustanovení) |
|
78/692/EHS |
1. červenec 1977 (článek 7) |
1. červenec 1979 (ostatní ustanovení) |
|
79/641/EHS |
1. červenec 1980 |
79/692/EHS |
1. červenec 1977 |
79/967/EHS |
1. červenec 1982 |
80/1141/EHS |
1. červenec 1980 |
86/155/EHS |
1. březen 1986 (čl. 6 odst. 3 a 8) |
1. červenec 1987 (ostatní ustanovení) |
|
87/120/EHS |
1. červenec 1988 |
87/481/EHS |
1. červenec 1989 |
88/332/EHS |
|
88/380/EHS |
1. červenec 1982 (čl. 7 odst. 9) |
1. leden 1986 (čl. 7 odst. 6 a 10) |
|
1. červenec 1992 (čl. 7 odst. 18) |
|
1. červenec 1990 (ostatní ustanovení) |
|
90/654/EHS |
|
96/18/ES |
1. červenec 1996 |
96/72/ES |
1. červenec 1997 (3) |
98/95/ES |
1. únor 2000 (oprava, Úř. věst. L 126, 20. 5. 1999, s. 23) |
98/96/ES |
1. únor 2000 |
(1)
Pro Dánsko, Irsko a Spojené království 1. červenec 1973; pro Řecko 1. leden 1986; pro Španělsko 1. březen 1986 a pro Portugalsko 1. leden 1991.
(2)
Pro Rakousko, Finsko a Švédsko 1. leden 1995. Avšak: — Finsko a Švédsko mohou odložit uplatňování této směrnice na svém území nejpozději do 31. prosince 1995, pokud jde o uvádění osiva odrůd uvedených v jejich vnitrostátních katalozích odrůd druhů zemědělských rostlin a odrůd druhů zeleniny, které nebyly úředně povoleny podle těchto směrnic, na trh na jejich území. Během tohoto období nelze osivo těchto odrůd uvádět na trh na území ostatních členských států. — Odrůdy druhů zemědělských rostlin a zeleniny, které jsou ke dni přistoupení nebo později uvedeny zároveň jak ve vnitrostátních katalozích Finska a Švédska, tak i ve společných katalozích, nepodléhají žádným omezením při jejich uvádění na trh na základě odrůdy. — Po celé obdobķ stanovené v prvnķ odrįce se odrłdy uvedené ve vnitrostįtnķch katalozķch Finska a védska, které byly śųednģ povoleny v souladu s vże zmķnģnżmi smģrnicemi, zaųazujķ do společného katalogu odrłd druhł zemģdģlskżch rostlin nebo do společného katalogu odrłd druhł zeleniny.
(3)
Zbżvajķcķ śųednķ nįvģsky se zkratkou „EHS“ lze pouķvat a do 31. prosince 2001. |
PŘÍLOHA VII
SROVNÁVACÍ TABULKA
Směrnice 70/458/EHS |
Tato směrnice |
Článek 1 |
Čl. 1 první pododstavec |
Článek 34 |
Čl. 1 druhý pododstavec |
Článek 1a |
Čl. 2 odst. 1 písm. a) |
Čl. 2 odst. 1 bod A |
Čl. 2 odst. 1 písm. b) |
Čl. 2 odst. 1 bod B písm. a) |
Čl. 2 odst. 1 písm. c) bod i) |
Čl. 2 odst. 1 bod B písm. b) |
Čl. 2 odst. 1 písm. c) bod ii) |
Čl. 2 odst. 1 bod B písm. c) |
Čl. 2 odst. 1 písm. c) bod iii) |
Čl. 2 odst. 1 bod B písm. d) |
Čl. 2 odst. 1 písm. c) bod iv) |
Čl. 2 odst. 1 bod C písm. a) |
Čl. 2 odst. 1 písm. d) bod i) |
Čl. 2 odst. 1 bod C písm. b) |
Čl. 2 odst. 1 písm. d) bod ii) |
Čl. 2 odst. 1 bod C písm. c) |
Čl. 2 odst. 1 písm. d) bod iii) |
Čl. 2 odst. 1 bod C písm. d) |
Čl. 2 odst. 1 písm. d) bod iv) |
Čl. 2 odst. 1 bod C písm. e) |
Čl. 2 odst. 1 písm. d) bod v) |
Čl. 2 odst. 1 bod D písm. a) |
Čl. 2 odst. 1 písm. e) bod i) |
Čl. 2 odst. 1 bod D písm. b) |
Čl. 2 odst. 1 písm. e) bod ii) |
Čl. 2 odst. 1 bod D písm. c) |
Čl. 2 odst. 1 písm. e) bod iii) |
Čl. 2 odst. 1 bod D písm. d) |
Čl. 2 odst. 1 písm. e) bod iv) |
Čl. 2 odst. 1 bod E písm. a) |
Čl. 2 odst. 1 písm. f) bod i) |
Čl. 2 odst. 1 bod E písm. b) |
Čl. 2 odst. 1 písm. f) bod ii) |
Čl. 2 odst. 1 bod E písm. c) |
Čl. 2 odst. 1 písm. f) bod iii) |
Čl. 2 odst. 1 bod F písm. a) |
Čl. 2 odst. 1 písm. g) bod i) |
Čl. 2 odst. 1 bod F písm. b) |
Čl. 2 odst. 1 písm. g) bod ii) |
Čl. 2 odst. 1 bod F písm. c) |
Čl. 2 odst. 1 písm. g) bod iii) |
Čl. 2 odst. 1a |
Čl. 2 odst. 2 |
Čl. 2 odst. 1b |
Čl. 2 odst. 3 |
Články 3 až 8 |
Články 3 až 8 |
Článek 9 |
— |
Článek 10 |
Článek 9 |
Článek 11 |
Článek 10 |
Článek 12 |
Článek 11 |
Článek 13 |
Článek 12 |
Článek 13a |
Článek 13 |
Článek 14 |
Článek 14 |
Čl. 15 odst. 1 |
Čl. 15 odst. 1 |
Čl. 15 odst. 2 |
Čl. 15 odst. 2 |
Čl. 15 odst. 3 |
- |
Čl. 16 odst. 1 |
Čl. 16 odst. 1 |
Čl. 16 odst. 2 |
Čl. 16 odst. 2 |
Čl. 16 odst. 3 až 5 |
- |
Články 17 až 19 |
Články 17 až 19 |
Čl. 20 odst. 1 |
Čl. 20 odst. 1 |
Čl. 20 odst. 1a |
Čl. 20 odst. 2 |
Čl. 20 odst. 2 |
Čl. 20 odst. 3 |
Čl. 20 odst. 3 |
Čl. 20 odst. 4 |
Čl. 20 odst. 5 |
- |
Článek 20a |
Článek 21 |
Článek 21 |
Článek 22 |
Článek 21a |
Článek 23 |
Článek 22 |
Článek 24 |
Článek 23 |
Článek 25 |
Článek 24 |
Článek 26 |
Článek 25 |
Článek 27 |
Čl. 26 odst. 1 |
Čl. 28 odst. 1 |
Čl. 26 odst. 1a |
Čl. 28 odst. 2 |
Čl. 26 odst. 1b |
Čl. 28 odst. 3 |
Čl. 26 odst. 2 pododstavce 1 až 3 |
Čl. 28 odst. 4 pododstavce 1 až 3 |
Čl. 26 odst. 2 čtvrtý pododstavec |
- |
Článek 27 |
Článek 29 |
Článek 28 |
Článek 30 |
Článek 28a |
Článek 31 |
Článek 29 |
Článek 32 |
Článek 29a |
Článek 33 |
Článek 30 |
Článek 34 |
Článek 30a |
Článek 35 |
Článek 31 |
Článek 36 |
Čl. 32 odst. 1 |
Čl. 37 odst. 1 |
Čl. 32 odst. 3 |
Čl. 37 odst. 2 |
Článek 33 |
Článek 38 |
Článek 35 |
Článek 39 |
Článek 36 |
Článek 40 |
Článek 37 |
Článek 41 |
Článek 38 |
Článek 42 |
Článek 39 |
Článek 43 |
Čl. 39a odst. 1 a 2 |
Čl. 44 odst. 1 a 2 |
Čl. 39a odst. 3 bod i) |
Čl. 44 odst. 3 písm. a) |
Čl. 39a odst. 3 bod ii) |
Čl. 44 odst. 3 písm. b) |
Článek 40b |
Článek 45 |
Článek 40 |
Čl. 46 odst. 1, 2 a 4 |
Článek 40a |
Čl. 46 odst. 1, 3 a 4 |
Článek 41 |
Článek 47 |
Čl. 41a odst. 1 |
Čl. 48 odst. 1 |
Čl. 41a odst. 2 bod i) |
Čl. 48 odst. 2 písm. a) |
Čl. 41a odst. 2 bod ii) |
Čl. 48 odst. 2 písm. b) |
Článek 42 |
Článek 49 |
— |
Článek 50 (1) |
— |
Článek 51 |
— |
Článek 52 |
— |
Článek 53 |
PŘÍLOHA I, část 1 |
PŘÍLOHA I, část 1 |
PŘÍLOHA I, část 2 |
PŘÍLOHA I, část 2 |
PŘÍLOHA I, část 3 |
PŘÍLOHA I, část 3 |
PŘÍLOHA I, část 4 bod A |
PŘÍLOHA I, část 4 bod A |
PŘÍLOHA I, část 4 bod Aa |
PŘÍLOHA I, část 4 bod B |
PŘÍLOHA I, část 4 bod Ab |
PŘÍLOHA I, část 4 bod C |
PŘÍLOHA I, část 4 bod B |
PŘÍLOHA I, část 4 bod D |
PŘÍLOHA I, část 5 |
PŘÍLOHA I, část 5 |
PŘÍLOHA II |
PŘÍLOHA II |
PŘÍLOHA III |
PŘÍLOHA III |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 1 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 1 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 2 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 2 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 3 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 3 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 4 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 4 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 5 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 5 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 6 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 6 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 7 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 7 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 8 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 8 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 9 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 9 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 10 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 10 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 10a |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 11 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 11 |
PŘÍLOHA IV, část A bod a) podbod 12 |
PŘÍLOHA IV, část A bod b) |
PŘÍLOHA IV, část A bod b) |
PŘÍLOHA IV, část B |
PŘÍLOHA IV, část B |
PŘÍLOHA V |
PŘÍLOHA V |
- |
PŘÍLOHA VI |
- |
PŘÍLOHA VII |
(1)
98/95/ES čl. 9 odst. 2 a 98/96/ES čl. 8 odst. 2. |
( 1 ) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).