(1) K přeměně veřejné kulturní instituce může dojít fúzí nebo rozdělením rozštěpením se vznikem nových veřejných kulturních institucí. Osobami zúčastněnými na přeměně a nástupnickými osobami mohou být pouze veřejné kulturní instituce. Dochází-li k přeměně, jíž se účastní veřejná kulturní instituce, jejímž zřizovatelem je Česká republika, mohou být zúčastněnými osobami na přeměně pouze veřejné kulturní instituce, jejichž zřizovatelem je Česká republika.

(2) O fúzi veřejné kulturní instituce rozhoduje zřizovatel každé zúčastněné veřejné kulturní instituce po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou. O rozdělení veřejné kulturní instituce rozhoduje zřizovatel po předchozím projednání se správní radou a dozorčí radou.

(3) Je-li veřejná kulturní instituce zanikající osobou při rozdělení po dni, kdy podala žádost o poskytnutí prostředků ze státního rozpočtu, státních finančních aktiv, Národního fondu, státního fondu nebo z prostředků územního samosprávného celku, do dne následujícího po dni skončení doby udržitelnosti financovaného projektu, rozhodne zřizovatel o tom, na kterou z nástupnických veřejných kulturních institucí přecházejí práva a povinnosti související s prostředky, které byly nebo mají být poskytnuty.

(1) Přílohou rozhodnutí o přeměně, při níž dochází ke zřízení a vzniku veřejné kulturní instituce, je i zřizovací listina vznikající veřejné kulturní instituce. Přílohou rozhodnutí o sloučení může být i změna zřizovací listiny jiné nástupnické veřejné kulturní instituce.

(2) Věřitelé veřejných kulturních institucí zúčastněných na přeměně, kteří přihlásí své nesplatné pohledávky do 6 měsíců ode dne, kdy se zápis přeměny do rejstříku veřejných kulturních institucí stal účinným vůči třetím osobám, mohou požadovat poskytnutí dostatečné jistoty, jestliže se v důsledku přeměny zhorší dobytnost jejich pohledávek. Marným uplynutím této lhůty toto právo zaniká.

(3) Nástupnické veřejné kulturní instituce při přeměně rozdělením ručí za dluhy, jež na ně přešly v důsledku rozdělení, do výše hodnoty nabytého majetku snížené o výši dluhů, které na ně v důsledku rozdělení přešly. Částku, do níž nástupnická veřejná kulturní instituce ručí věřitelům, obsahuje rozhodnutí o rozdělení. Ze závazků, které nejsou uvedeny v rozhodnutí o rozdělení, jsou nástupnické instituce zavázány a oprávněny společně a nerozdílně.

(4) Rozhodnutí o přeměně může určit, který majetek, práva a povinnosti zanikající veřejné kulturní instituce přechází ke dni účinnosti přeměny na zřizovatele zanikající veřejné kulturní instituce; zřizovatel pak ručí za dluhy zanikající veřejné kulturní instituce vzniklé do účinnosti přeměny, a to do výše hodnoty majetku snížené o výši dluhů, který na něj přešel podle tohoto odstavce. Částku, do níž zřizovatel ručí věřitelům, obsahuje rozhodnutí o rozdělení.

(5) Účinnost přeměny veřejné kulturní instituce nastává dnem zápisu do rejstříku veřejných kulturních institucí.

(1) Ředitel je statutárním orgánem veřejné kulturní instituce.

(2) Ředitel vykonává zejména činnosti určené tímto zákonem nebo zřizovací listinou a dále rozhoduje o všech záležitostech veřejné kulturní instituce, pokud nejsou tímto zákonem nebo zřizovací listinou vyhrazeny do působnosti jiného orgánu nebo zřizovatele. Svou funkci vykonává vždy s péčí řádného hospodáře.

(3) Ředitel nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady v téže veřejné kulturní instituci.

(4) Ředitelem může být pouze fyzická osoba, která je

a

plně svéprávná a

b

bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s předmětem činnosti veřejné kulturní instituce, hospodářský trestný čin nebo trestný čin proti majetku, anebo obdobný trestný čin, za který byl odsouzen v zahraničí, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen.

(5) Občan České republiky dokládá splnění podmínky bezúhonnosti podle odstavce 4 písm. b) výpisem z rejstříku trestů a výpisem z evidence obdobné rejstříku trestů vydaným státy, v nichž se zdržoval v posledních 3 letech po dobu delší než 6 měsíců. Cizinec, který není občanem České republiky, dokládá splnění podmínky bezúhonnosti výpisem z evidence obdobné rejstříku trestů vydaným státem, jehož je občanem, jakož i státy, v nichž se zdržoval v posledních 3 letech po dobu delší než 6 měsíců. Cizinec, který je nebo byl občanem jiného členského státu Evropské unie, cizinec, který je občanem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nebo cizinec, který má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné rejstříku trestů doložit splnění podmínky bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů tohoto státu. Výpisy dokládající splnění podmínky bezúhonnosti nesmí být starší 3 měsíců. Nevydává-li stát takové výpisy, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením.

(6) Výkon funkce ředitele zaniká

a

uplynutím funkčního období,

b

smrtí, prohlášením za mrtvého nebo prohlášením za nezvěstného,

c

odstoupením,

d

odvoláním,

e

dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, na základě kterého ředitel přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle odstavce 4 písm. b), nebo

f

omezením svéprávnosti.

(1) Funkční období ředitele je 4 roky, nestanoví-li zřizovací listina funkční období delší.

(2) Ředitel je oprávněn účastnit se zasedání správní rady a dozorčí rady.

(3) Veřejná kulturní instituce uzavírá s ředitelem smlouvu o výkonu funkce. Práva a povinnosti mezi veřejnou kulturní institucí a ředitelem se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce plyne jinak. V této smlouvě musí být sjednány podmínky výkonu funkce včetně odměny za výkon této funkce. Smlouva o výkonu funkce se uzavírá v písemné formě a za veřejnou kulturní instituci ji uzavírá pověřený člen správní rady. Poskytování jiného plnění za výkon funkce, než které je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, se zakazuje.

(1) Správní rada při výkonu své činnosti dbá na naplňování hlavní činnosti veřejné kulturní instituce, na zachování účelu, k němuž byla veřejná kulturní instituce zřízena, a na řádné hospodaření s majetkem, který veřejná kulturní instituce vlastní nebo který jí byl svěřen.

(2) Do působnosti správní rady patří

a

jmenování a odvolání ředitele,

b

schvalování pravidel odměňování ředitele a smlouvy o výkonu funkce ředitele,

c

schvalování organizačního uspořádání veřejné kulturní instituce,

d

schvalování nabytí účasti veřejné kulturní instituce na jiné právnické osobě,

e

projednávání finančního plánu a každoročního plánu úkolů veřejné kulturní instituce předloženého ředitelem,

f

schvalování řádné a mimořádné účetní závěrky, výroční zprávy a rozpočtu veřejné kulturní instituce,

g

schvalování smlouvy o poskytnutí prostředků na výkon činnosti podle § 9 odst. 2,

h

schvalování vnitřních předpisů veřejné kulturní instituce, u nichž tak stanoví zřizovací listina,

i

rozhodování o dalších záležitostech svěřených do její působnosti tímto zákonem nebo zřizovací listinou.

(1) Správní rada má nejméně 3 členy, přičemž počet členů musí být dělitelný třemi.

(2) Členství ve správní radě veřejné kulturní instituce není slučitelné s členstvím v dozorčí radě ani s funkcí ředitele v téže veřejné kulturní instituci.

(3) Veřejná kulturní instituce uzavírá s členem správní rady smlouvu o výkonu funkce. Práva a povinnosti mezi veřejnou kulturní institucí a členem správní rady se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce plyne jinak. V této smlouvě musí být sjednány podmínky výkonu funkce. Smlouva o výkonu funkce se uzavírá v písemné formě a za veřejnou kulturní instituci ji uzavírá ředitel po předchozím projednání se zřizovatelem. Poskytování jiného plnění za výkon funkce, než které je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, se zakazuje. Není-li sjednána odměna za výkon funkce, platí, že člen správní rady vykonává svoji funkci bezplatně. Člen správní rady vykonává svoji funkci vždy s péčí řádného hospodáře. Členovi správní rady přísluší, pokud to smlouva o výkonu funkce nevylučuje, náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zákoníku práce.

(1) Členové správní rady volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.

(2) Předseda svolává a řídí zasedání správní rady podle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně. Ze závažných důvodů může být zasedání správní rady svoláno ředitelem.

(3) Zasedání správní rady je neveřejné. Kromě členů se jej mohou účastnit ředitel, členové dozorčí rady a zástupce zřizovatele, kterým musí být uděleno slovo, pokud o ně požádají. Jiné osoby se mohou účastnit zasedání správní rady pouze s jejím souhlasem.

(4) V případě nepřítomnosti předsedy a místopředsedy na zasedání správní rady zvolí členové rady jiného předsedajícího. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(5) O průběhu zasedání správní rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím. V zápisu ze zasedání správní rady musí být jmenovitě uvedeno, jak členové správní rady hlasovali u jednotlivých rozhodnutí. Zápis bezodkladně uveřejní veřejná kulturní instituce na svých internetových stránkách.

Správní rada může přijímat rozhodnutí per rollam. Namísto svolání podle § 15 odst. 2 předseda správní rady zašle členům správní rady návrh rozhodnutí správní rady a podklady pro rozhodnutí jednotlivých členů správní rady a stanoví jim přiměřenou lhůtu pro doručení vyjádření. Pokud se člen správní rady ve stanovené lhůtě nevyjádří, platí, že se zdržel hlasování. Nestanoví-li zřizovací listina jinak, je k rozhodnutí správní rady třeba souhlasu většiny všech členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

(1) Členy správní rady jmenuje a odvolává zřizovatel. Nejméně jednu třetinu členů jmenuje výběrem z listiny kandidátů předložené zřizovateli osobou s nominačním právem, jinak se ke jmenování nepřihlíží. Dojde-li ke jmenování nového člena správní rady, k jeho volbě se nepřihlíží, není-li dodržen poměr podle věty druhé.

(2) Je-li tak sjednáno ve smlouvě podle § 10, jmenuje zřizovatel členem správní rady osobu navrženou poskytovatelem dotace podle této smlouvy; ustanovení odstavců 1, 6 a § 14 odst. 1 se v tomto případě nepoužijí. Zřizovatel schvaluje smlouvu o výkonu funkce člena správní rady. Schválení smlouvy o výkonu funkce je podmínkou její platnosti.

(3) Členem správní rady může být jmenována pouze fyzická osoba, která je

a

plně svéprávná a

b

bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s předmětem činnosti veřejné kulturní instituce, hospodářský trestný čin nebo trestný čin proti majetku, anebo obdobný trestný čin, za který byl odsouzen v zahraničí, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen; pro doložení podmínky bezúhonnosti se § 11 odst. 5 použije obdobně.

(4) Osobami s nominačním právem jsou osoby působící v oblasti poskytování veřejných kulturních služeb souvisejících s hlavní činností veřejné kulturní instituce nebo v oblasti kulturní, vědecké nebo vzdělávací a vybrané v souladu s určením uvedeným ve zřizovací listině. Seznam osob s nominačním právem uloží zřizovatel do sbírky listin. Osobou zařazenou do seznamu osob s nominačním právem vyrozumí zřizovatel o jejím zařazení na seznam bez zbytečného odkladu.

(5) Zřizovatel oznámí svůj záměr jmenovat člena správní rady, který má být jmenován výběrem z listiny kandidátů, osobě s nominačním právem nejméně 40 dnů předem. Osoba s nominačním právem doručí zřizovateli listinu kandidátů podle odstavce 1 nejpozději do 30 dnů ode dne doručení takového oznámení. Zřizovatel nesmí jmenovat člena správní rady před uplynutím této lhůty; k takovému jmenování se nepřihlíží. Zřizovatel nepřihlíží ke kandidátní listině, která mu nebyla doručena ve stanovené lhůtě, a je oprávněn jmenovat člena správní rady podle svého uvážení, přičemž se odstavec 1 věta druhá nepoužije.

(6) Funkční období člena správní rady je 6 let; to neplatí o prvním funkčním období prvních členů správní rady a funkčním období členů jmenovaných na místo jiného člena podle § 18 odst. 4. Každé 2 roky se obměňuje jedna třetina členů správní rady. Délka funkčního období členů v prvním funkčním období se stanoví tak, aby toto pravidlo bylo dodrženo, s tím, že rozdělení prvních členů správní rady do jednotlivých třetin se určí losem. Zřizovací listina může stanovit jinou délku funkčního období a jiná pravidla pro obměnu členů správní rady, takto stanovená délka funkčního období nesmí být kratší než 4 roky.

(1) Členství ve správní radě zaniká

a

uplynutím funkčního období,

b

smrtí, prohlášením za mrtvého nebo prohlášením za nezvěstného,

c

odstoupením,

d

odvoláním,

e

dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, na základě kterého člen správní rady přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle § 17 odst. 3 písm. b), nebo

f

omezením svéprávnosti.

(2) Nevymezí-li zřizovací listina, že lze odvolat člena správní rady bez uvedení důvodu, může jej zřizovatel odvolat pouze v případě, že člen správní rady porušil závažně nebo opakovaně zřizovací listinu nebo vnitřní předpis veřejné kulturní instituce, se kterým byl prokazatelně seznámen, nebo v souvislosti s výkonem funkce porušil zákon nebo jiný právní předpis.

(3) Člena správní rady jmenovaného na návrh osoby s nominačním právem a člena správní rady jmenovaného na návrh poskytovatele dotace podle § 17 odst. 2 lze odvolat pouze s předchozím souhlasem této osoby, ledaže jsou dány důvody podle odstavce 2.

(4) Zanikne-li členovi správní rady členství ve správní radě před koncem jeho funkčního období, jmenuje zřizovatel nového člena správní rady do 3 měsíců. V takovém případě končí funkční období nového člena správní rady ke konci funkčního období člena správní rady, jehož členství zaniklo.

(1) Dozorčí rada je kontrolním orgánem veřejné kulturní instituce.

(2) Zřizovací listina může stanovit, že působnost dozorčí rady vykonává revizor; ustanovení § 3 odst. 3 není dotčeno. Na postavení revizora se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o členovi dozorčí rady s výjimkou § 21 odst. 1 věty druhé.

(1) Dozorčí rada má nejméně 3 členy. Členové dozorčí rady volí ze svého středu předsedu, který svolává a řídí zasedání dozorčí rady, a místopředsedu.

(2) Předseda svolává a řídí zasedání dozorčí rady podle potřeby. Ze závažných důvodů může být zasedání dozorčí rady svoláno ředitelem nebo zřizovatelem.

(3) Zasedání dozorčí rady je neveřejné. Kromě členů se jej mohou účastnit ředitel, členové správní rady a zástupce zřizovatele. Jiné osoby se mohou účastnit zasedání dozorčí rady pouze s jejím souhlasem. Dozorčí rada může přijímat rozhodnutí per rollam; ustanovení § 16 se použije obdobně.

(4) V případě nepřítomnosti předsedy a místopředsedy na zasedání dozorčí rady zvolí členové rady jiného předsedajícího. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.

(5) O průběhu zasedání dozorčí rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis podepsaný předsedajícím. V zápisu ze zasedání dozorčí rady musí být jmenovitě uvedeno, jak členové dozorčí rady hlasovali u jednotlivých rozhodnutí. Zápis bezodkladně uveřejní veřejná kulturní instituce na svých internetových stránkách.

(1) Členy dozorčí rady jmenuje a odvolává zřizovatel. Je-li tak sjednáno ve smlouvě podle § 10, jmenuje zřizovatel členem dozorčí rady osobu navrženou poskytovatelem dotace podle této smlouvy. Zřizovatel schvaluje smlouvu o výkonu funkce člena dozorčí rady. Schválení smlouvy o výkonu funkce je podmínkou její platnosti.

(2) Členem dozorčí rady může být jmenována pouze fyzická osoba, která je

a

plně svéprávná a

b

bezúhonná; za bezúhonného se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s předmětem činnosti veřejné kulturní instituce, hospodářský trestný čin nebo trestný čin proti majetku, anebo obdobný trestný čin, za který byl odsouzen v zahraničí, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen; pro doložení podmínky bezúhonnosti se § 11 odst. 5 použije obdobně.

(3) Funkční období členů dozorčí rady je 4 roky, nestanoví-li zřizovací listina jinak.

(4) Členství v dozorčí radě zaniká

a

smrtí, prohlášením za mrtvého nebo prohlášením za nezvěstného,

b

uplynutím funkčního období,

c

odstoupením,

d

odvoláním,

e

dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu, na základě kterého člen dozorčí rady přestal splňovat podmínku bezúhonnosti podle odstavce 2 písm. b), nebo

f

omezením svéprávnosti.

(5) Člena dozorčí rady jmenovaného na návrh poskytovatele dotace podle odstavce 1 lze odvolat pouze s předchozím souhlasem této osoby.

(6) Členství v dozorčí radě veřejné kulturní instituce není slučitelné s členstvím ve správní radě ani s funkcí ředitele v téže veřejné kulturní instituci.

Veřejná kulturní instituce uzavírá s členem dozorčí rady smlouvu o výkonu funkce. Práva a povinnosti mezi veřejnou kulturní institucí a členem dozorčí rady se řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce plyne jinak. V této smlouvě musí být sjednány podmínky výkonu funkce. Smlouva o výkonu funkce se uzavírá v písemné formě a za veřejnou kulturní instituci ji uzavírá ředitel. Poskytování jiného plnění za výkon funkce, než které je sjednáno ve smlouvě o výkonu funkce, se zakazuje. Není-li sjednána odměna za výkon funkce, platí, že člen dozorčí rady vykonává svoji funkci bezplatně. Člen dozorčí rady vykonává svoji funkci vždy s péčí řádného hospodáře. Členovi dozorčí rady přísluší, pokud to smlouva o výkonu funkce nevylučuje, náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům podle zákoníku práce.

(1) Dozorčí rada

a

dohlíží na činnost ředitele, správní rady a popřípadě vedoucích organizačních složek, jsou-li zřízeny,

b

dohlíží na nakládání s majetkem veřejné kulturní instituce a s majetkem, který byl veřejné kulturní instituci svěřen, plnění rozpočtu a hospodárnost, efektivitu a účelnost hospodaření,

c

schvaluje nabytí účasti veřejné kulturní instituce na jiné právnické osobě,

d

rozhoduje o udělení předchozího souhlasu pro investici do svěřeného majetku podle § 39 odst. 1,

e

nahlíží do obchodních knih, účetních knih, dalších účetních záznamů včetně účetních dokladů a účetních závěrek, a jiných dokumentů, a kontroluje tam obsažené údaje,

f

přezkoumává účetní závěrku, výroční zprávu, návrh na použití kladného výsledku hospodaření nebo na úhradu ztráty veřejné kulturní instituce a předkládá své závěry správní radě, řediteli a zřizovateli,

g

nejméně pololetně podává zprávu o své činnosti správní radě, řediteli a zřizovateli,

h

vykonává kontrolní a jiné činnosti, které jí svěřuje tento zákon nebo zřizovací listina.

(2) Dozorčí rada, pokud byla zřízena, dává předchozí souhlas k právním jednáním,

a

kterými veřejná kulturní instituce nabývá, zcizuje nebo zatěžuje nemovitou věc, nevyhradil-li si tuto pravomoc zřizovatel ve zřizovací listině,

b

kterými veřejná kulturní instituce nabývá nebo zcizuje movitou věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu nebo k ní zřizuje věcné břemeno nebo předkupní právo, pokud je její cena v daném místě a čase obvyklá vyšší než hodnota veřejné zakázky malého rozsahu na dodávky nebo na služby podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek,

c

o nichž tak stanoví zřizovací listina.

(3) Souhlas podle odstavce 2 písm. a) a b) je podmínkou platnosti právního jednání.

(4) Dozorčí rada je dále oprávněna

a

svolat mimořádné zasedání správní rady, jsou-li k tomu závažné důvody nebo je-li to v zájmu zřizovatele,

b

podat správní radě návrh na odvolání ředitele, pokud závažně nebo opakovaně porušil zřizovací listinu nebo vnitřní předpis veřejné kulturní instituce, se kterým byl prokazatelně seznámen, nebo v souvislosti s výkonem funkce porušil zákon nebo jiný právní předpis,

c

pověřit svého člena jednáním za veřejnou kulturní instituci při uplatňování práva na náhradu škody vůči řediteli nebo členovi správní rady, včetně zastoupení veřejné kulturní instituce v souvisejícím řízení před orgánem veřejné moci.

(5) Dozorčí rada je povinna bezodkladně upozornit správní radu a zřizovatele na porušení právních předpisů, soudních nebo správních rozhodnutí nebo zřizovací listiny, na nehospodárné postupy, popřípadě na další závažné nedostatky v činnosti veřejné kulturní instituce nebo jejích orgánů.

Veřejná kulturní instituce vytváří rezervní fond, sociální fond a fond reprodukce majetku. Vedle náležitostí a podmínek stanovených tímto zákonem určí výši a způsob tvorby fondů zřizovací listina, přičemž podrobnější pravidla nakládání s fondy může stanovit správní rada vnitřním předpisem. Veřejná kulturní instituce vytváří též další fondy, stanoví-li tak zřizovací listina. Zůstatky peněžních fondů se po skončení rozpočtového období převádějí do rozpočtového období následujícího.

(1) Zdrojem rezervního fondu je příděl peněžních prostředků z kladného rozdílu příjmů a výdajů z hlavní činnosti a vedlejší činnosti za rozpočtové období, jenž nebyl určen na financování hlavní činnosti nebo vedlejší činnosti v bezprostředně nadcházejícím období ani nebyl převeden do jiných fondů veřejné kulturní instituce. Zdrojem rezervního fondu mohou být též peněžní dary.

(2) Zdrojem sociálního fondu je základní příděl ve výši 1 % z ročního objemu nákladů veřejné kulturní instituce na platy, náhrady platu a odměny za pracovní pohotovost.

(3) Zdrojem fondu reprodukce majetku jsou

a

peněžní prostředky až do výše účetních odpisů dlouhodobého majetku,

b

příděl z kladného rozdílu příjmů a výdajů,

c

peněžní dary určené na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,

d

příjmy z prodeje dlouhodobého majetku,

e

peněžní prostředky přijaté na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku,

f

peněžní prostředky přijaté na sdružení prostředků k pořízení dlouhodobého majetku,

g

peněžní prostředky rezervního fondu, jejichž převod do fondu reprodukce majetku schválila správní rada.

(1) Veřejná kulturní instituce může použít prostředky z rezervního fondu

a

k úhradě ztráty,

b

k úhradě sankcí uložených orgány veřejné moci,

c

ke krytí dočasného nedostatku peněžních prostředků,

d

k navýšení fondu reprodukce majetku,

e

k navýšení sociálního fondu, nebo

f

v jiných případech stanovených zřizovací listinou.

(2) Veřejná kulturní instituce může použít prostředky ze sociálního fondu ve prospěch svých zaměstnanců k zabezpečení jejich kulturních, sociálních a dalších potřeb. Nejméně 50 % přídělu do fondu použije na příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob.

(3) Veřejná kulturní instituce může použít prostředky z fondu reprodukce majetku

a

na pořízení dlouhodobého majetku,

b

jako doplňkový zdroj financování oprav a udržování dlouhodobého majetku,

c

na technické zhodnocení dlouhodobého majetku,

d

pro sdružování prostředků na pořízení dlouhodobého majetku, nebo

e

k úhradě splátek úvěrů nebo zápůjček na pořízení dlouhodobého majetku, včetně úroků z těchto úvěrů nebo zápůjček.

Veřejná kulturní instituce ve svém účetnictví odděluje svěřený majetek a vlastní majetek.

(1) Veřejná kulturní instituce vyhotovuje výroční zprávu podle odstavce 3 a zpřístupňuje ji nejpozději do 6 měsíců po skončení rozpočtového období.

(2) Výroční zprávu veřejná kulturní instituce zveřejňuje v rejstříku veřejných kulturních institucí jejím uložením do sbírky listin tohoto rejstříku a uveřejňuje na internetových stránkách veřejné kulturní instituce.

(3) Výroční zpráva veřejné kulturní instituce obsahuje alespoň

a

přehled činností vykonávaných v posledním ukončeném rozpočtovém období,

b

hodnocení hlavní činnosti a vedlejší činnosti,

c

informace o změnách zřizovací listiny,

d

informace o složení orgánů veřejné kulturní instituce,

e

informace o opatřeních k odstranění nedostatků v hospodaření.

Vlastní majetek veřejné kulturní instituce tvoří zejména

a

peněžní prostředky a jiný majetek získané z hlavní činnosti a vedlejší činnosti,

b

peněžní prostředky a jiný majetek vložené zřizovatelem nebo získané od zřizovatele,

c

dary,

d

peněžní prostředky poskytnuté z Národního fondu, státních fondů a ze zahraničí,

e

jiné peněžní prostředky a majetek podle § 26 odst. 3.

(1) Zcizuje-li veřejná kulturní instituce majetek, je povinna sjednat cenu ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu.

(2) Hmotnou věc nebo její část, kterou veřejná kulturní instituce dočasně nepotřebuje k plnění svých úkolů, může přenechat do užívání právnické nebo fyzické osoby. Obdobně může postupovat v případě, že tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování účelu, ke kterému veřejné kulturní instituci slouží.

(3) Užívání podle odstavce 2 lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 2 po skončení doby podle věty první splněny nadále, lze užívání prodloužit dohodou tak, že celková doba užívání nepřesáhne 8 let, anebo sjednat s týmž uživatelem znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let.

(4) V případě užívání podle odstavce 2 musí být nájemné sjednáno alespoň ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, jejichž hlavním účelem není podnikání, a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, ochrany přírody a péče o životní prostředí a práce s dětmi a mládeží.

(5) Výjimku z důvodů pro přenechání věci nebo její části do užívání, stanovených v odstavci 2, z doby užívání stanovené v odstavci 3 a dále z okruhu uživatelů a účelu užívání stanovených pro případ bezúplatného užívání v odstavci 4 může ze závažných důvodů povolit zřizovatel.

(1) Služebnost se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby veřejné kulturní instituci nebránila v plnění jejích úkolů.

(2) Hmotné nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit služebností pro účely zřízení, provozu a údržby sítě technického vybavení a veřejně prospěšné stavby, služebností rozlivu a služebností stezky nebo cesty k zajištění přístupu vlastníka k jeho nemovité věci, může-li takový přístup jako nezbytnou cestu povolit soud. V ostatních případech může být hmotná nemovitá věc zatížena služebností jen ze závažných důvodů a se souhlasem zřizovatele.

(1) Zřizovací listina může stanovit, jsou-li k tomu závažné důvody, že určený majetek s výjimkou peněžních prostředků vložený do veřejné kulturní instituce a nezbytný pro poskytování veřejných kulturních služeb je chráněný. Chráněný majetek nelze zcizit, zatížit, nebo dát do užívání nebo požívání, anebo, pokud tak stanoví zřizovací listina, jej lze zcizit, zatížit, nebo dát do užívání nebo požívání pouze s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Chráněný majetek je vyloučen z výkonu rozhodnutí a exekuce podle jiných právních předpisů, může však propadnout nebo být zabrán v trestním řízení, pokud jde o nástroj trestné činnosti nebo o výnos z trestné činnosti. Kulturní památky, sbírky muzejní povahy a knihovní fondy podle jiných právních předpisů, které zřizovatel vložil do veřejné kulturní instituce, jsou vždy chráněným majetkem.

(2) K právnímu jednání učiněnému bez souhlasu podle odstavce 1 věty druhé se nepřihlíží.

(3) Je-li chráněným majetkem nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí, oznámí zřizovatel tuto skutečnost katastrálnímu úřadu k zápisu poznámky. Stane-li se nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí chráněným majetkem poté, co jej nabude veřejná kulturní instituce, oznámí tuto skutečnost tato veřejná kulturní instituce.

(4) Chráněný majetek nenáleží do majetkové podstaty dlužníka, jde-li o veřejnou kulturní instituci. Bez zbytečného odkladu po prohlášení konkursu určí zřizovatel jinou jím zřízenou veřejnou kulturní instituci, na kterou přejde chráněný majetek. Není-li taková veřejná kulturní instituce nebo odmítne-li určená veřejná kulturní instituce chráněný majetek převzít, přejde chráněný majetek na zřizovatele. Stojí-li na straně zřizovatele více osob, přejde chráněný majetek na toho, kdo jej do veřejné kulturní instituce vložil. Je-li chráněným majetkem věc zapsaná do veřejného seznamu, zapíše se vlastnické právo pro nabyvatele na základě potvrzení zřizovatele o tom, na kterou osobu vlastnické právo k chráněnému majetku přešlo.

(1) Veřejná kulturní instituce nesmí ručit za dluhy jiných osob.

(2) Je-li to v zájmu výkonu hlavní činnosti veřejné kulturní instituce, může být tato společníkem, zřizovatelem nebo zakladatelem právnické osoby anebo vložit vlastní majetek do právnické osoby, a to jen se souhlasem zřizovatele, správní rady a dozorčí rady.

(3) Česká republika neručí za závazky veřejné kulturní instituce.

(1) Při zřízení veřejné kulturní instituce může zřizovatel, nejde-li o Českou republiku, ve zřizovací listině vymezit nepeněžitý majetek ve vlastnictví zřizovatele, který veřejné kulturní instituci předává k hospodaření; tento majetek je svěřeným majetkem. Veřejná kulturní instituce nabývá právo hospodaření se svěřeným majetkem dnem svého vzniku; ustanovení § 32 odst. 3 se použije přiměřeně. Zřizovatel může ve zřizovací listině stanovit podmínky pro hospodaření a nakládání se svěřeným majetkem.

(2) Nestanoví-li zřizovací listina jinak, může zřizovatel po vzniku veřejné kulturní instituce změnit rozsah svěřeného majetku změnou zřizovací listiny. Zánik práva hospodaření veřejné kulturní instituce se svěřeným majetkem v důsledku takové změny nesmí znemožnit veřejné kulturní instituci naplňování jejího účelu.

(3) Svěřený majetek nesmí být veřejnou kulturní institucí zcizen ani zatížen. Veřejná kulturní instituce vlastním jménem jedná v právních vztazích týkajících se svěřeného majetku a vystupuje v řízení před soudy a jinými orgány veřejné moci v záležitostech týkajících se svěřeného majetku včetně řízení o určení, zda tu je nebo není vlastnické právo zřizovatele ke svěřenému majetku. Právo hospodaření veřejné kulturní instituce se svěřeným majetkem nesmí být převedeno ani přejít na třetí osobu, ledaže se jedná o přeměnu podle tohoto zákona a jiného právního předpisu.

(1) Výdaje na správu, údržbu i investice do svěřeného majetku jsou výdaje veřejné kulturní instituce.

(2) Příjmy ze svěřeného majetku se stávají majetkem veřejné kulturní instituce.

(3) Zlepšení nebo rozmnožení svěřeného majetku se považuje za zlepšení nebo rozmnožení majetku zřizovatele.