(EU) 2017/2394Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1-26 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 12. prosince 2017 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
Platnost od: | 16. ledna 2018 | Nabývá účinnosti: | 17. ledna 2020 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345 27.12.2017, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ (EU) 2018/302 EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 28. února 2018 |
L 60I |
1 |
2.3.2018 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 |
L 136 |
1 |
22.5.2019 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 |
L 136 |
28 |
22.5.2019 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2024/3228 ze dne 19. prosince 2024, |
L 3228 |
1 |
30.12.2024 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/2394
ze dne 12. prosince 2017
o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví podmínky, za nichž orgány, které byly svými členskými státy určeny jako orgány příslušné pro vymáhání dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, mezi sebou navzájem a s Komisí spolupracují a koordinují své činnosti s cílem vymáhat dodržování těchto právních předpisů a zajistit bezproblémové fungování vnitřního trhu a s cílem posílit ochranu ekonomických zájmů spotřebitelů.
Článek 2
Oblast působnosti
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů“ nařízení a směrnice, jak jsou provedeny ve vnitrostátním právním řádu členských států, uvedené v příloze tohoto nařízení;
„protiprávním jednáním uvnitř Unie“ jakékoli jednání nebo opomenutí, které je v rozporu s právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů a které poškodilo, poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů s bydlištěm v členském státě jiném, než je členský stát, v němž:
má předmětné jednání nebo opomenutí původ nebo v němž k němu došlo;
je usazen obchodník odpovědný za předmětné jednání nebo opomenutí; nebo
se nacházejí důkazy nebo majetek tohoto obchodníka týkající se předmětného jednání nebo opomenutí;
„rozsáhlým protiprávním jednáním“:
jakékoli jednání nebo opomenutí, které je v rozporu s právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů a které poškodilo, poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů s bydlištěm v nejméně dvou členských státech jiných, než je členský stát, v němž:
má předmětné jednání nebo opomenutí původ nebo v němž k němu došlo;
je usazen obchodník odpovědný za předmětné jednání nebo opomenutí; nebo
se nacházejí důkazy nebo majetek tohoto obchodníka týkající se předmětného jednání nebo opomenutí; nebo
jakákoli jednání nebo opomenutí, která jsou v rozporu s právními předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, která poškodila, poškozují nebo mohou poškodit společné zájmy spotřebitelů a mají společné rysy, včetně použití stejné nezákonné praktiky a poškození stejného zájmu, a jichž se souběžně dopustil tentýž obchodník alespoň ve třech členských státech;
„rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem“ rozsáhlé protiprávní jednání, které poškodilo, poškozuje nebo může poškodit společné zájmy spotřebitelů alespoň ve dvou třetinách členských států představujících společně alespoň dvě třetiny celkového počtu obyvatel Unie;
„protiprávními jednáními, na něž se vztahuje toto nařízení“ protiprávní jednání uvnitř Unie, rozsáhlá protiprávní jednání a rozsáhlá protiprávní jednání s unijním rozměrem;
„příslušným orgánem“ jakýkoli orgán veřejné moci zřízený na celostátní, regionální nebo místní úrovni a určený členským státem jakožto orgán odpovědný za vymáhání dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů;
„ústředním styčným úřadem“ orgán veřejné moci, který je členským státem určen jakožto orgán odpovědný za koordinaci uplatňování tohoto nařízení v daném členském státě;
„určeným subjektem“ subjekt mající oprávněný zájem na ukončení nebo zákazu protiprávních jednání porušujících právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů, jejž členský stát určí a příslušný orgán pověří za účelem shromáždění nezbytných informací a přijetí nezbytných donucovacích opatření, která má tento orgán k dispozici podle vnitrostátního práva, s cílem dosáhnout ukončení nebo zákazu protiprávního jednání, který jedná jménem tohoto příslušného orgánu;
„dožadujícím orgánem“ příslušný orgán, který podává žádost o vzájemnou pomoc;
„dožádaným orgánem“ příslušný orgán, který obdrží žádost o vzájemnou pomoc;
„obchodníkem“ fyzická nebo právnická osoba, bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která jedná, i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo v jejím zastoupení, za účelem provozování svého obchodu, živnosti nebo řemesla anebo výkonu povolání;
„spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, jež jedná za účelem, který nesouvisí s provozováním obchodu, živnosti nebo řemesla nebo výkonem povolání;
„stížností spotřebitele“ prohlášení doložené přiměřenými důkazy, že obchodník porušil, porušuje nebo může porušit právní předpisy Unie na ochranu zájmů spotřebitelů;
„újmou společným zájmům spotřebitelů“ skutečná nebo potenciální újma zájmům celé řady spotřebitelů, kteří jsou dotčeni protiprávními jednáními uvnitř Unie, rozsáhlými protiprávními jednáními nebo rozsáhlými protiprávními jednáními s unijním rozměrem;
„on-line rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetové stránky, části internetové stránky či aplikace, provozovaný obchodníkem nebo jeho jménem, který spotřebitelům umožňuje přístup ke zboží nebo službám tohoto obchodníka;
„společnou kontrolní akcí (tzv.sweep)“ koordinovaná vyšetřování spotřebitelských trhů prostřednictvím souběžně koordinovaných kontrolních akcí, jejichž cílem je zkontrolovat dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů nebo odhalit protiprávní jednání porušující tyto právní předpisy Unie.
Článek 4
Oznámení promlčecích lhůt
Každý ústřední styčný úřad oznámí Komisi promlčecí lhůty, které jsou platné v jeho členském státě a které se vztahují na donucovací opatření uvedená v čl. 9 odst. 4. Komise vypracuje přehled oznámených promlčecích lhůt a zpřístupní jej příslušným orgánům.
KAPITOLA II
PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY A JEJICH PRAVOMOCI
Článek 5
Příslušné orgány a ústřední styčné úřady
Článek 6
Spolupráce při uplatňování tohoto nařízení v členských státech
Článek 7
Úloha určených subjektů
Přikazující orgán je nadále povinen získat nezbytné informace nebo přijmout nezbytná donucovací opatření, pokud se:
určenému subjektu nepodaří bezodkladně získat nezbytné informace nebo dosáhnout ukončení nebo zákazu protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení; nebo
příslušné orgány dotčené protiprávním jednáním, na něž se vztahuje toto nařízení, neshodnou na tom, že lze určenému subjektu vydat pokyn podle odstavce 1.
Článek 8
Informace a seznamy
Každý členský stát bezodkladně sdělí Komisi tyto informace, jakož i jakékoli jejich změny:
údaje o příslušných orgánech, ústředním styčném úřadu, určených subjektech a subjektech vydávajících externí varování podle čl. 27 odst. 1 a jejich kontaktní údaje; a
informace o organizaci, pravomocích a povinnostech příslušných orgánů.
Článek 9
Minimální pravomoci příslušných orgánů
Příslušné orgány mají alespoň tyto vyšetřovací pravomoci:
pravomoc získat přístup k veškerým dokumentům, údajům nebo informacím týkajícím se protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, v jakékoli formě či formátu, bez ohledu na médium, na kterém jsou uloženy, či na místo, kde jsou uloženy;
pravomoc žádat jakýkoli orgán veřejné moci, agenturu nebo jiný subjekt v rámci jejich členského státu nebo jakoukoli fyzickou osobu nebo právnickou osobu o poskytnutí veškerých relevantních informací, údajů nebo dokumentů v jakémkoli formátu či formě a bez ohledu na médium, na kterém jsou uloženy, či místo, kde jsou uloženy, za účelem zjištění, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a za účelem zjištění podrobností takového protiprávního jednání včetně sledování finančních a datových toků, zjištění totožnosti osob zapojených do finančních a datových toků a zjištění informací týkajících se bankovních účtů a vlastnictví internetových stránek;
pravomoc provádět nezbytné kontroly na místě, včetně pravomoci vstupovat do prostor, na pozemky nebo do dopravních prostředků, které obchodník, jehož se kontrola týká, využívá k provozování obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo k výkonu povolání, nebo požádat další orgány veřejné moci, aby tak učinily, za účelem přezkoumání, zabavení, převzetí nebo získání kopií informací, údajů či dokumentů, bez ohledu na médium, na kterém jsou uloženy; pravomoc zabavit jakékoli informace, údaje nebo dokumenty na nezbytnou dobu a v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu kontroly; pravomoc požádat zástupce nebo zaměstnance obchodníka, jehož se kontrola týká, aby podal vysvětlení o skutečnostech, informacích, údajích či dokumentech týkajících se předmětu kontroly, a pořizovat záznamy těchto odpovědí;
pravomoc provádět kontrolní nákupy zboží nebo služeb, v případě potřeby pod krycí totožností, aby byla zjištěna protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby byly získány důkazy, včetně pravomoci pozorování, zkoumání, prostudování, demontáže nebo testování tohoto zboží nebo služeb.
Příslušné orgány mají alespoň tyto donucovací pravomoci:
pravomoc přijímat předběžná opatření s cílem zabránit riziku závažné újmy společným zájmům spotřebitelů;
pravomoc usilovat o získání nebo přijetí závazků obchodníka odpovědného za protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, kterými se obchodník zaváže předmětné protiprávní jednání ukončit;
pravomoc získat od obchodníka z jeho vlastního podnětu dodatečné závazky ke zjednání nápravy ve prospěch spotřebitelů, kteří byli dotčeni údajným protiprávním jednáním, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo případně usilovat o získání závazků od obchodníka, které spotřebitelům, kteří byli dotčeni tímto protiprávním jednáním, zajišťují zjednání odpovídající nápravy;
případně pravomoc informovat náležitými prostředky spotřebitele, kteří tvrdí, že v důsledku protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, utrpěli újmu, o tom, jak se mohou domáhat náhrady za újmu podle vnitrostátního práva;
pravomoc písemně nařídit obchodníkovi, aby ukončil protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení;
pravomoc zajistit ukončení nebo zákaz protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení;
nejsou-li k dispozici jiné účinné prostředky k dosažení ukončení nebo zákazu protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a s cílem zabránit riziku závažné újmy společným zájmům spotřebitelů:
pravomoc odstranit obsah nebo omezit přístup k on-line rozhraní nebo nařídit zřetelné zobrazení varování pro spotřebitele při přístupu k on-line rozhraní;
pravomoc nařídit poskytovateli hostingových služeb, aby on-line rozhraní odstranil, nebo aby k němu znemožnil či omezil přístup; nebo
případně pravomoc nařídit registrům nebo registrátorům domén vymazat plně kvalifikované doménové jméno a umožnit toto jméno zaregistrovat dotčenému příslušnému orgánu;
včetně možnosti požádat třetí stranu nebo další orgán veřejné moci, aby provedly tato opatření;
pravomoc ukládat sankce, jako jsou pokuty nebo penále za protiprávní jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, a za nedodržení jakéhokoli rozhodnutí, příkazu, předběžného opatření, závazku obchodníka nebo jiného opatření přijatého podle tohoto nařízení.
Sankce uvedené v písmenu h) musí být účinné, přiměřené a odrazující v souladu s požadavky právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů. Případně musí být věnována náležitá pozornost zejména povaze, závažnosti a době trvání daného protiprávního jednání.
Článek 10
Výkon minimálních pravomocí
Pravomoci stanovené v článku 9 jsou vykonávány buď:
přímo příslušnými orgány v rámci jejich vlastní kompetence;
případně s pomocí jiných příslušných orgánů nebo dalších orgánů veřejné moci;
případně vydáním pokynů určeným subjektům; nebo
prostřednictvím podání k soudům příslušným k přijetí nezbytného rozhodnutí, včetně případného odvolání, není-li žádosti o přijetí nezbytného rozhodnutí vyhověno.
KAPITOLA III
MECHANISMUS VZÁJEMNÉ POMOCI
Článek 11
Žádosti o informace
Článek 12
Žádosti o donucovací opatření
Dožádaný orgán pravidelně informuje dožadující orgán o krocích a opatřeních, které přijal, a o krocích a opatřeních, které má v úmyslu přijmout. Dožádaný orgán použije elektronickou databázi stanovenou v článku 35, aby dožadujícímu orgánu, příslušným orgánům jiných členských států a Komisi bezodkladně oznámil přijatá opatření a účinky těchto opatření na protiprávní jednání uvnitř Unie, včetně těchto informací:
zda byla uložena předběžná opatření;
zda bylo protiprávní jednání ukončeno;
která opatření byla přijata a zda byla tato opatření provedena;
do jaké míry byly spotřebitelům, kteří byli údajným protiprávním jednáním dotčeni, nabídnuty závazky ke zjednání nápravy.
Článek 13
Postup pro žádosti o vzájemnou pomoc
Článek 14
Odmítnutí vyhovět žádosti o vzájemnou pomoc
Dožádaný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o informace podle článku 11, pokud se uplatní jedna nebo více z těchto podmínek:
po konzultaci s dožadujícím orgánem se ukáže, že dožadující orgán nepotřebuje požadovanou informaci ke zjištění, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání uvnitř Unie nebo zda existuje důvodné podezření, že k němu může dojít;
dožadující orgán nesouhlasí s tím, že informace podléhají pravidlům týkajícím se důvěrnosti a zachovávání profesního a obchodního tajemství stanoveným v článku 33;
již bylo zahájeno trestní vyšetřování nebo soudní řízení před justičním orgánem členského státu dožádaného orgánu nebo dožadujícího orgánu proti témuž obchodníkovi ve věci téhož protiprávního jednání uvnitř Unie.
Dožádaný orgán může, po konzultaci s dožadujícím orgánem, odmítnout vyhovět žádosti o donucovací opatření podle článku 12, pokud se uplatní jedna nebo více z těchto podmínek:
justiční orgány členského státu dožádaného orgánu již zahájily trestní vyšetřování nebo soudní řízení nebo již existuje rozsudek, soudní smír nebo soudní rozhodnutí ve věci téhož protiprávního jednání uvnitř Unie a ohledně téhož obchodníka;
již byl zahájen výkon nezbytných donucovacích pravomocí, nebo již bylo přijato správní rozhodnutí ve věci téhož protiprávního jednání uvnitř Unie a ohledně téhož obchodníka v členském státu dožádaného orgánu s cílem dosáhnout rychlého a účinného ukončení nebo zákazu protiprávního jednání uvnitř Unie;
na základě náležitého vyšetřování dojde dožádaný orgán k závěru, že nedošlo k žádnému protiprávnímu jednání uvnitř Unie;
dožádaný orgán dojde k závěru, že dožadující orgán neposkytl informace, které jsou nezbytné podle čl. 13 odst. 1;
dožádaný orgán přijal závazky navržené obchodníkem, že ukončí protiprávní jednání uvnitř Unie ve stanovené lhůtě, přičemž tato lhůta ještě neuplynula.
Dožádaný orgán však žádosti o donucovací opatření podle článku 12 vyhoví, pokud obchodník nedodrží přijaté závazky ve lhůtě uvedené v písmenu e) prvního pododstavce.
KAPITOLA IV
MECHANISMY PRO KOORDINOVANÉ VYŠETŘOVÁNÍ A VYMÁHÁNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ U ROZSÁHLÝCH PROTIPRÁVNÍCH JEDNÁNÍ A ROZSÁHLÝCH PROTIPRÁVNÍCH JEDNÁNÍ S UNIJNÍM ROZMĚREM
Článek 15
Postupy pro rozhodování mezi členskými státy
V otázkách, na které se vztahuje tato kapitola, jednají dotčené příslušné orgány na základě konsenzu.
Článek 16
Obecné zásady spolupráce
Článek 17
Zahájení koordinovaného postupu a určení koordinátora
Článek 18
Důvody pro odmítnutí účasti na koordinovaném postupu
Příslušný orgán může odmítnout účastnit se koordinovaného postupu z kteréhokoli z následujících důvodů:
v členském státě příslušného orgánu již bylo zahájeno ohledně téhož obchodníka trestní vyšetřování nebo soudní řízení, byl vydán rozsudek nebo bylo dosaženo soudního smíru ve věci téhož protiprávního jednání;
v členském státě příslušného orgánu byl již před vydáním varování uvedeného v čl. 17 odst. 3 zahájen výkon nezbytných donucovacích pravomocí, nebo již bylo vydáno správní rozhodnutí ohledně téhož obchodníka ve věci téhož protiprávního jednání s cílem dosáhnout rychlého a účinného ukončení nebo zákazu předmětného rozsáhlého protiprávního jednání nebo rozsáhlého protiprávního jednání s unijním rozměrem;
na základě náležitého vyšetřování je zřejmé, že skutečný nebo potenciální dopad údajného rozsáhlého protiprávního jednání nebo rozsáhlého protiprávního jednání s unijním rozměrem je v členském státě příslušného orgánu zanedbatelný, a tento příslušný orgán tedy nemusí přijímat žádná donucovací opatření;
k předmětnému rozsáhlému protiprávnímu jednání nebo rozsáhlému protiprávnímu jednání s unijním rozměrem v členském státě příslušného orgánu nedošlo, a tento příslušný orgán tedy nemusí přijímat žádná donucovací opatření;
příslušný orgán přijal závazky navržené obchodníkem odpovědným za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem, že ukončí toto protiprávní jednání v členském státě tohoto příslušného orgánu, přičemž tyto závazky byly splněny, a příslušný orgán tedy nemusí přijmout žádná donucovací opatření.
Článek 19
Vyšetřovací opatření při koordinovaných postupech
Článek 20
Závazky při koordinovaných postupech
Článek 21
Donucovací opatření při koordinovaných postupech
V náležitých případech uloží obchodníkovi odpovědnému za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem sankce, jako jsou pokuty nebo penále. Příslušné orgány mohou obdržet od obchodníka z jeho vlastního podnětu dodatečné závazky ke zjednání nápravy ve prospěch spotřebitelů, kteří jsou údajným rozsáhlým protiprávním jednáním nebo údajným rozsáhlým protiprávním jednáním s unijním rozměrem dotčeni, nebo mohou případně usilovat o získání závazků od obchodníka, které nabídnou zjednání odpovídající nápravy pro spotřebitele, kteří byli tímto protiprávním jednáním dotčeni.
Donucovací opatření jsou zvláště vhodná v těchto případech:
je nezbytné okamžité donucovací opatření, aby došlo k rychlému a účinnému ukončení nebo zákazu protiprávního jednání;
je nepravděpodobné, že protiprávní jednání v důsledku závazků navržených obchodníkem odpovědným za protiprávní jednání skončí;
obchodník odpovědný za protiprávní jednání nenavrhl závazky před uplynutím lhůty stanovené dotčenými příslušnými orgány pro jejich předložení;
závazky, které obchodník odpovědný za protiprávní jednání navrhl, nejsou dostatečné k tomu, aby bylo zajištěno ukončení protiprávního jednání nebo případně zjednána náprava pro spotřebitele, kteří tímto protiprávním jednáním utrpěli újmu; nebo
obchodník odpovědný za protiprávní jednání ve lhůtě uvedené v čl. 20 odst. 3 nesplnil závazky týkající se ukončení protiprávního jednání nebo případně zjednání nápravy pro spotřebitele, kteří protiprávním jednáním utrpěli újmu.
Článek 22
Ukončení koordinovaných postupů
Článek 23
Úloha koordinátora
Koordinátor určený v souladu s článkem 17 nebo 29 zejména:
zajišťuje, aby byly všechny dotčené příslušné orgány a Komise řádně a včas informovány o pokroku vyšetřování nebo případně donucovacího opatření, a o předpokládaných dalších krocích a opatřeních, která je třeba přijmout;
koordinuje a sleduje vyšetřovací opatření přijatá dotčenými příslušný orgány v souladu s tímto nařízením;
koordinuje přípravu a sdílení všech nezbytných dokumentů s dotčenými příslušnými orgány a Komisí;
udržuje kontakt s obchodníkem a dalšími stranami dotčenými vyšetřovacími nebo případně donucovacími opatřeními, pokud se dotčené příslušné orgány a koordinátor nedohodnou jinak;
v náležitých případech koordinuje posuzování, konzultace a sledování dotčenými příslušnými orgány, stejně jako další kroky nezbytné ke zpracování a plnění závazků navržených dotčenými obchodníky;
v náležitých případech koordinuje donucovací opatření přijatá dotčenými příslušnými orgány;
koordinuje žádosti o vzájemnou pomoc podané dotčenými příslušnými orgány podle kapitoly III.
Článek 24
Jazykový režim
Článek 25
Jazykové režimy pro komunikaci s obchodníky
Pro účely postupů stanovených v této kapitole je obchodník oprávněn komunikovat v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků používaných pro úřední účely v členském státě, v němž je usazen nebo má bydliště.
KAPITOLA V
CELOUNIJNÍ ČINNOSTI
Článek 26
Varování
Při oznámeních, totiž při vydávání varování, podle odstavců 1 a 2 příslušný orgán nebo Komise uvedou ohledně podezření, že dochází k protiprávnímu jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, zejména tyto informace, jsou-li k dispozici:
popis jednání nebo opomenutí představujícího protiprávní jednání;
podrobnosti o výrobku nebo službě dotčených protiprávním jednáním;
názvy členských států dotčených nebo potenciálně dotčených protiprávním jednáním;
totožnost obchodníka nebo obchodníků odpovědných nebo podezřelých z protiprávního jednání;
právní základ pro možná opatření s odkazem na vnitrostátní právo a odpovídající ustanovení právních aktů Unie uvedených v příloze;
popis soudních řízení, donucovacích opatření či dalších opatření přijatých s ohledem na dané protiprávní jednání a jejich data a trvání, jakož i jejich stav;
totožnosti příslušných orgánů, které vedou soudní řízení a přijímají další opatření.
Článek 27
Externí varování
Článek 28
Výměna dalších informací relevantních pro odhalování protiprávních jednání
Příslušné orgány prostřednictvím elektronické databáze uvedené v článku 35 v rozsahu nezbytném k dosažení cílů tohoto nařízení bezodkladně oznámí Komisi a příslušným orgánům dotčených členských států jakékoli opatření, jež přijaly za účelem řešení protiprávního jednání, na něž se vztahuje toto nařízení, v rámci své jurisdikce, pokud mají podezření, že předmětné protiprávní jednání může ovlivnit zájmy spotřebitelů v jiných členských státech.
Článek 29
Společné kontrolní akce (tzv. sweepy)
Článek 30
Koordinace dalších činností přispívajících k vyšetřování a vymáhání dodržování právních předpisů
Členské státy v rozsahu nezbytném k dosažení cíle tohoto nařízení informují sebe navzájem a Komisi o svých činnostech v těchto oblastech:
odborné vzdělávání úředníků zapojených do uplatňování tohoto nařízení;
shromažďování, hodnocení a výměna údajů o stížnostech spotřebitelů;
tvorba odvětvových sítí úředníků;
tvorba informačních a komunikačních nástrojů; a
případně tvorba norem, metodik a pokynů týkajících se uplatňování tohoto nařízení.
Článek 31
Výměna úředníků mezi příslušnými orgány
Článek 32
Mezinárodní spolupráce
KAPITOLA VI
SPOLEČNÁ UJEDNÁNÍ
Článek 33
Používání a sdělování informací a profesní a obchodní tajemství
Příslušné orgány však mohou po konzultaci příslušného orgánu, který informace poskytl, sdělovat informace nezbytné k:
prokázání protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení; nebo
dosažení ukončení nebo zákazu protiprávních jednání, na něž se vztahuje toto nařízení.
Článek 34
Použití důkazů a nálezů z vyšetřování
Příslušné orgány mohou jako důkazy použít veškeré sdělené informace, dokumenty, zjištění, prohlášení, ověřené kopie nebo zprávy stejným způsobem jako obdobné dokumenty získané ve vlastním členském státě, bez ohledu na médium, na němž jsou uloženy.
Článek 35
Elektronická databáze
Údaje týkající se protiprávního jednání se uchovávají v elektronické databázi pouze po dobu nezbytnou pro dosažení účelu, pro který byly shromažďovány a zpracovávány, neuchovávají se však déle než po dobu pěti let ode dne, kdy:
dožádaný orgán oznámí Komisi podle čl. 12 odst. 2, že skončilo protiprávní jednání uvnitř Unie;
koordinátor oznámí ukončení koordinovaného postupu podle čl. 22 odst. 1; nebo
jsou informace zadány do databáze ve všech ostatních případech.
Článek 36
Vzdání se nároku na náhradu nákladů
Článek 37
Priority v oblasti vymáhání dodržování právních předpisů
Tyto informace zahrnují:
informace týkající se tržních trendů, které mohou mít dopad na zájmy spotřebitelů v dotčeném členském státě a v jiných členských státech;
přehled činností prováděných podle tohoto nařízení během posledních dvou let, zejména vyšetřovacích a donucovacích opatření týkajících se rozsáhlých protiprávních jednání;
statistiky vyměňované prostřednictvím varování uvedených v článku 26;
předběžné prioritní oblasti pro vymáhání dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů v dotčeném členském státě na následující dva roky; a
navrhované prioritní oblasti pro vymáhání dodržování právních předpisů Unie na ochranu zájmů spotřebitelů na úrovni Unie na následující dva roky.
KAPITOLA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 38
Výbor
Článek 39
Oznámení
Členské státy bezodkladně sdělí Komisi znění veškerých ustanovení vnitrostátních právních předpisů v oblasti působnosti tohoto nařízení, které přijmou, jakož i dohod v oblasti působnosti tohoto nařízení, kromě dohod týkajících se jednotlivých případů, které uzavřou.
Článek 40
Podávání zpráv
Ke zprávě se případně připojí legislativní návrh.
Článek 41
Zrušení
Nařízení (ES) č. 2006/2004 se zrušuje s účinkem ode dne 17. ledna 2020.
Článek 42
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 17. ledna 2020.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
Směrnice a nařízení uvedené v čl. 3 bodu 1
1. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).
2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).
3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, kterou se mění nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a kterou se zrušuje směrnice 1999/44/ES (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 28).
4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
5. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): články 86 až 100.
6. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37): článek 13.
7. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16).
8. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1).
9. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
10. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1).
11. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8.
12. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36): článek 20.
13. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).
14. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).
15. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3): články 22, 23 a 24.
16. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně (Úř. věst. L 33, 3.2.2009, s. 10).
17. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1): články 9, 10, 11 a články 19 až 26.
18. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).
19. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).
20. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
21. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13.
▼M4 —————
23. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34): články 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22, 23, kapitola 10 a přílohy I a II.
24. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2.
25. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1).
26. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 1).
27. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 60 I, 2.3.2018, s. 1.), pouze tehdy, je-li zákazník spotřebitelem ve smyslu čl. 2 bodu 12 uvedeného nařízení.
28. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb (Úř. věst. L 136, 22.5.2019, s. 1).
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES ze dne 23. dubna 2009 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů (Úř. věst. L 110, 1.5.2009, s. 30).