(EU) č. 648/2012Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů Text s významem pro EHP
| Publikováno: | Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1-59 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 4. července 2012 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 16. srpna 2012 | Nabývá účinnosti: | 16. srpna 2012 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201 27.7.2012, s. 1) |
Ve znění:
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 648/2012
ze dne 4. července 2012
o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů
(Text s významem pro EHP)
HLAVA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
▼M18 —————
Toto nařízení se nevztahuje na:
členy ESCB a další orgány členských států plnící podobné funkce a další veřejné subjekty Unie pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující;
Banku pro mezinárodní platby;
centrální banky a veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující v těchto zemích:
Japonsko,
Spojené státy americké;
Austrálie,
Kanada,
Hongkong,
Mexiko,
Singapur,
Švýcarsko,
Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
S výjimkou oznamovací povinnosti podle článku 9 se toto nařízení nevztahuje na tyto subjekty:
mezinárodní rozvojové banky uvedené v části 1 oddíle 4.2 přílohy VI směrnice 2006/48/ES;
subjekty veřejného sektoru ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 18 směrnice 2006/48/ES, pokud jsou ve vlastnictví centrálních vlád a mají výslovné dohody o zárukách centrálních vlád;
evropský nástroj finanční stability a evropský mechanismus stability.
Za tímto účelem předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 17. listopadu 2012 zprávu o tom, jak se v mezinárodním prostředí přistupuje k veřejným subjektům pověřeným správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahujícím a k centrálním bankám.
Tato zpráva musí obsahovat srovnávací analýzu toho, jak se k těmto subjektům a k centrálním bankám přistupuje v právních řádech většího počtu třetích zemí, včetně nejméně tří z hlediska objemu obchodovaných smluv největších jurisdikcí, a norem řízení rizik vztahujících se na derivátové obchody, do nichž tyto subjekty a centrální banky v těchto jurisdikcích vstupují. Pokud zpráva dospěje k závěru, zejména na základě srovnávací analýzy, že je nezbytné osvobodit měnové úkoly těchto centrálních bank třetích zemí od povinnosti provádět clearing a oznamovací povinnosti, zařadí je Komise na seznam obsažený v odstavci 4.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„ústřední protistranou“ právnická osoba, která vstupuje mezi strany smluv uzavíraných na jednom či na několika finančních trzích, a stává se tak kupujícím pro každého prodávajícího a prodávajícím pro každého kupujícího;
„registrem obchodních údajů“ právnická osoba, která centrálně sbírá a vede záznamy o derivátech;
„clearingem“ proces určování pozic, včetně výpočtu čistých závazků, a zajišťování toho, aby k zajištění expozic vyplývajících z těchto pozic byly k dispozici finanční nástroje, peněžní prostředky nebo obojí;
„obchodním systémem“ systém provozovaný investičním podnikem nebo organizátorem trhu nebo ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 13 směrnice 2004/39/ES jiným než systematickým internalizátorem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 7 uvedené směrnice, ve kterém se setkává nabídka finančních nástrojů a poptávka po nich tak, že výsledkem je smlouva v souladu s hlavou II nebo III uvedené směrnice;
„derivátem“ nebo „derivátovou smlouvou“ finanční nástroj stanovený v oddíle C bodech 4 až 10 přílohy I směrnice 2004/39/ES, jak byla provedena články 38 a 39 nařízení (ES) č. 1287/2006;
„kategorií derivátů“ podmnožina derivátů, které sdílejí společné a podstatné vlastnosti, mezi nimiž jsou alespoň vztah k podkladovému aktivu, druh podkladového aktiva a měna pomyslné hodnoty. Deriváty patřící do stejné kategorie se mohou lišit svou splatností;
„OTC derivátem“ nebo „OTC derivátovou smlouvou“ derivátová smlouva, k jejíž realizaci nedochází na regulovaném trhu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES ani na trhu třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s článkem 2a tohoto nařízení;
„finanční smluvní stranou“:
investiční podnik povolený v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ( 1 );
úvěrová instituce povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 2 );
pojišťovna nebo zajišťovna povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ( 3 );
SKIPCP a tam, kde je to vhodné, jeho správcovská společnost, povolené v souladu se směrnicí 2009/65/ES s výjimkou případů, kdy je tento SKIPCP zřízen výhradně za účelem obsluhy jednoho nebo více zaměstnaneckých plánů na koupi akcií;
instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) ve smyslu čl. 6 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ( 4 );
alternativní investiční fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, který je usazen v Unii nebo spravován správcem alternativních investičních fondů povoleným nebo registrovaným v souladu s uvedenou směrnicí, s výjimkou případů, kdy je tento alternativní investiční fond zřízen výhradně za účelem obsluhy jednoho nebo více zaměstnaneckých plánů na koupi akcií nebo pokud je alternativní investiční fond sekuritizačním účelovým subjektem uvedeným v čl. 2 odst. 3 písm. g) směrnice 2011/61/EU, a v příslušných případech jeho správce usazený v Unii;
centrální depozitář cenných papírů povolený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ( 5 );
„nefinanční smluvní stranou“ podnik usazený v Unii jiný než subjekty uvedené v bodech 1 a 8;
„složkou penzijního systému“:
instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice 2003/41/ES, včetně veškerých povolených subjektů odpovědných za jejich řízení a jednajících jejich jménem podle čl. 2 odst. 1 uvedené směrnice, jakož i veškerých právnických osob zřízených za účelem investování těchto institucí a jednajících pouze a výhradně v jejich zájmu;
činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění u institucí uvedených v článku 3 směrnice 2003/41/ES;
činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění u životních pojišťoven, na které se vztahuje směrnice 2002/83/ES, za předpokladu, že všechna aktiva a pasiva odpovídající těmto činnostem jsou vykazována, spravována a organizována odděleně od ostatních činností pojišťovny bez jakékoli možnosti převodu;
jiné povolené subjekty, které podléhají dohledu, nebo složky, které působí na vnitrostátním základě, pokud:
jsou uznány podle vnitrostátního práva a
jejich primárním účelem je zabezpečovat dávky v důchodu;
„úvěrovým rizikem protistrany“ riziko, že u druhé smluvní strany obchodu dojde k selhání před konečným vypořádáním peněžních toků obchodu;
„dohodou o interoperabilitě“ dohoda mezi dvěma nebo více ústředními protistranami, která zahrnuje provádění obchodů mezi systémy;
„příslušným orgánem“ příslušný orgán ve smyslu právních předpisů uvedených v bodě 8 tohoto článku, příslušný orgán uvedený v čl. 10 odst. 5 nebo orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 22;
„členem clearingového systému“ podnik, který je účastníkem ústřední protistrany a který odpovídá za plnění finančních závazků vyplývajících z uvedené účasti;
„klientem“ podnik ve smluvním vztahu k členu clearingového systému ústřední protistrany, který uvedenému podniku umožňuje provádět clearing jeho obchodů prostřednictvím uvedené ústřední protistrany;
„skupinou“ skupina podniků, která se skládá z mateřského podniku a jeho dceřiných podniků ve smyslu článků 1 a 2 směrnice 83/349/EHS, nebo skupina podniků uvedená v čl. 3 odst. 1 a čl. 80 odst. 7 a 8 směrnice 2006/48/ES;
„finanční institucí“ podnik jiný než úvěrová instituce, jehož hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v bodech 2 až 12 přílohy I směrnice 2006/48/ES;
„finanční holdingovou společností“ finanční instituce, jejíž dceřiné podniky jsou buď výlučně, nebo převážně úvěrovými institucemi nebo finančními institucemi, přičemž alespoň jeden z dceřiných podniků je úvěrovou institucí, a která není smíšenou finanční holdingovou společností ve smyslu čl. 2 bodu 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu ( 6 );
„podnikem pomocných služeb“ podnik, jehož hlavní činností je vlastnictví nebo správa jmění, řízení služeb zpracování dat nebo jiná podobná činnost, kterou napomáhá hlavní činnosti jedné nebo více úvěrových institucí;
„kvalifikovanou účastí“ přímá nebo nepřímá účast v ústřední protistraně či registru obchodních údajů představující nejméně 10 % kapitálu nebo hlasovacích práv ve smyslu článků 9 a 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu ( 7 ), s ohledem na podmínky týkající se jejich sčítání stanovené v čl. 12 odst. 4 a 5 uvedené směrnice nebo umožňující uplatňovat podstatný vliv na řízení ústřední protistrany či registru obchodních údajů, v němž má daná osoba účast;
„mateřským podnikem“ mateřský podnik popsaný v článcích 1 a 2 směrnice 83/349/EHS;
„dceřiným podnikem“ dceřiný podnik popsaný v článcích 1 a 2 směrnice 83/349/EHS, včetně dceřiného podniku patřícího dceřinému podniku mateřského podniku, jenž stojí v čele těchto podniků;
„kontrolou“ vztah mezi mateřským a dceřiným podnikem popsaný v článku 1 směrnice 83/349/EHS;
„úzkým propojením“ stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob spojeny:
účastí, prostřednictvím přímého držení nebo kontroly, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu některého podniku, nebo
kontrolou nebo obdobným vztahem mezi fyzickou či právnickou osobou a podnikem nebo dceřiným podnikem jiného dceřiného podniku, který se rovněž považuje za dceřiný podnik mateřského podniku, jenž stojí v čele těchto podniků.
Stav, kdy jsou dvě nebo více fyzických či právnických osob trvale vázány k jedné a téže osobě vztahem kontroly, se rovněž považuje za úzké propojení mezi těmito osobami;
„kapitálem“ upsaný základní kapitál ve smyslu článku 22 směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí ( 8 ), pokud již byl splacen, k němuž se připočte příslušné emisní ážio, který plně absorbuje ztráty v běžných situacích a v případě úpadku či likvidace se řadí za všechny ostatní pohledávky;
„rezervními fondy“ rezervní fondy stanovené v článku 9 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností ( 9 ) a hospodářský výsledek vzniklý v důsledku uplatnění konečného hospodářského výsledku;
„radou“ správní nebo dozorčí rada nebo obě v souladu s vnitrostátním právem obchodních společností;
„nezávislým členem rady“ člen rady, který nemá s danou ústřední protistranou, jejími ovládajícími akcionáři, jejím vedením ani členy jejího clearingového systému žádný obchodní, příbuzenský ani jiný vztah, jenž zakládá střet zájmů, a který k nim neměl žádný takový vztah v období pěti let před svým členstvím v radě;
„vrcholným vedením“ osoba nebo osoby, které skutečně řídí obchodní činnost ústřední protistrany nebo registru obchodních údajů, a výkonný člen nebo členové rady;
„krytým dluhopisem“ dluhopis splňující požadavky článku 129 nařízení (EU) č. 575/2013;
„subjektem krytého dluhopisu“ emitent krytého dluhopisu nebo krycí portfolio krytého dluhopisu.
Článek 2a
Rozhodnutí o rovnocennosti pro účely definice OTC derivátů
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2 tohoto nařízení.
Článek 3
Obchody uvnitř skupiny
V případě nefinanční smluvní strany se obchodem uvnitř skupiny rozumí OTC derivátová smlouva uzavřená s jinou smluvní stranou, která je součástí stejné skupiny, že jsou-li splněny tyto podmínky:
obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace a podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik a
tato jiná smluvní strana je usazena v Unii nebo ve třetí zemi, která není určena podle odstavce 4 nebo podle aktů v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 5.
V případě finanční smluvní strany se obchodem uvnitř skupiny rozumí kterákoli z těchto operací:
OTC derivátová smlouva uzavřená s jinou smluvní stranou, která je součástí stejné skupiny, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
finanční smluvní strana je usazena v Unii nebo v třetí zemi, která není určena podle odstavce 4 nebo podle aktů v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 5;
druhou smluvní stranou je finanční smluvní strana, finanční holdingová společnost, finanční instituce nebo podnik pomocných služeb, na něž se vztahují vhodné obezřetnostní požadavky;
obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace a
obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik;
OTC derivátová smlouva uzavřená s jinou smluvní stranou, jsou-li obě smluvní strany součástí stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013 a je-li splněna podmínka stanovená v písm. a) bodě ii) tohoto odstavce;
OTC derivátová smlouva uzavřená mezi úvěrovými institucemi, které jsou přidruženy k témuž ústřednímu subjektu, nebo mezi takovou úvěrovou institucí a ústředním subjektem podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013;
OTC derivátová smlouva uzavřená s nefinanční smluvní stranou, která je součástí stejné skupiny, jsou-li splněny tyto podmínky:
obě smluvní strany derivátové smlouvy jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace a podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik a
nefinanční smluvní strana je usazena v Unii nebo ve třetí zemi, která není určena podle odstavce 4 nebo podle aktů v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 5.
Pro účely tohoto článku jsou smluvní strany považovány za zahrnuté do stejné konsolidace, pokud pro platí kterýkoli z následujících bodů:
obě jsou zahrnuty do konsolidace v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 10 ) nebo s mezinárodními standardy finančního výkaznictví (IFRS) přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002 nebo, v případě skupiny, jejíž mateřský podnik má ústředí ve třetí zemi, v souladu s obecně přijímanými účetními zásadami třetí země, které byly shledány rovnocennými s IFRS v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1569/2007 ( 11 ) (nebo s účetními standardy třetí země, jejichž používání je povoleno v souladu s článkem 4 uvedeného nařízení), nebo
na obě se vztahuje stejný konsolidovaný dohled v souladu se směrnicí 2013/36/EU nebo, v případě skupiny, jejíž mateřský podnik má ústředí ve třetí zemi, stejný konsolidovaný dohled vykonávaný příslušným orgánem třetí země, jehož rovnocennost s dohledem podle zásad stanovených v článku 127 uvedené směrnice byla ověřena.
Pro účely tohoto článku se žádné osvobození pro obchody uvnitř skupiny nevztahuje na obchody s protistranami usazenými v některé z následujících třetích zemí:
vysoce rizikové třetí země uvedené v článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624 ( 12 );
třetí země uvedené v příloze I závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti v aktuálním znění.
HLAVA II
CLEARING, OZNAMOVÁNÍ A ZMÍRŇOVÁNÍ RIZIKA OTC DERIVÁTŮ
Článek 4
Povinnost clearingu
Smluvní strany provedou clearing všech OTC derivátových smluv týkajících se kategorie OTC derivátů, u níž byla podle čl. 5 odst. 2 stanovena povinnost clearingu, pokud tyto smlouvy splňují obě následující podmínky:
byly uzavřeny:
mezi dvěma finančními smluvními stranami, které splňují podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci,
mezi finanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, a nefinanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci,
mezi dvěma nefinančními smluvními stranami, které splňují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci,
mezi finanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, nebo nefinanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, na jedné straně a subjektem usazeným ve třetí zemi, který by podléhal povinnosti clearingu, pokud by byl usazen v Unii, na straně druhé;
mezi dvěma subjekty usazenými v jedné nebo více třetích zemí, které by podléhaly povinnosti clearingu, pokud by byly usazeny v Unii, jestliže má daná smlouva přímý, podstatný a předvídatelný vliv v Unii nebo jestliže je uložení této povinnosti nutné či vhodné, aby se předešlo vyhýbání se požadavkům tohoto nařízení; a
jsou uzavřeny nebo obnoveny v den, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, nebo později, přičemž k uvedenému dni splňují obě smluvní strany podmínky uvedené v písmenu a).
Povinnost provádět clearing všech OTC derivátových smluv se nevztahuje na smlouvy uzavřené v situacích uvedených v prvním pododstavci písm. a) bodě iv) mezi finanční smluvní stranou, která splňuje podmínky stanovené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, nebo nefinanční smluvní stranou, která splňuje podmínky stanovené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, na straně jedné, a na straně druhé složkou penzijního systému, která je usazena ve třetí zemi a která působí na vnitrostátním základě, za podmínky, že je povolena, podléhá dohledu a je uznána podle vnitrostátního práva, jejím primárním účelem je zabezpečovat dávky v důchodu a je podle tohoto vnitrostátního práva osvobozena od povinnosti clearingu.
Osvobození stanovené v prvním pododstavci platí pouze v případech:
kdy dvě smluvní strany usazené v Unii a patřící do stejné skupiny nejprve písemně vyrozumí příslušné orgány, že jej hodlají využít pro OTC derivátové smlouvy uzavřené mezi nimi. Toto vyrozumění musí být provedeno nejméně 30 kalendářních dnů přede dnem uplatnění osvobození. Příslušné orgány mohou do 30 kalendářních dnů poté, co obdrží vyrozumění, vznést námitku proti uplatnění tohoto osvobození, pokud obchod mezi danými smluvními stranami nesplňuje podmínky stanovené v článku 3, aniž je dotčeno jejich právo vznést námitku i po uplynutí této lhůty 30 kalendářních dnů, pokud uvedené podmínky přestanou být plněny. V případě neshody mezi příslušnými orgány jim může s dosažením dohody pomoci ESMA v souladu se svými pravomocemi podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010;
OTC derivátových smluv mezi dvěma smluvními stranami patřícími do stejné skupiny, z nichž jedna je usazena v členském státě a druhá ve třetí zemi, pokud smluvní straně usazené v Unii příslušný orgán ve lhůtě 30 kalendářních dnů poté, co od této smluvní strany obdržel vyrozumění, povolil uplatnit dané osvobození, a to za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 3. Příslušný orgán toto rozhodnutí oznámí ESMA.
Pro tento účel se smluvní strana stane členem clearingového systému nebo klientem nebo uzavře nepřímé ujednání o clearingu s členem clearingového systému za předpokladu, že toto ujednání nezvýší riziko protistrany a zajistí, aby aktiva a pozice smluvní strany měly ochranu s rovnocenným účinkem jako ochrana stanovená v článcích 39 a 48.
Členům clearingového systému a klientům je povoleno kontrolovat rizika související s nabízenými clearingovými službami.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, kterými bude doplněno toto nařízení tím, že se upřesní podmínky, za nichž se obchodní podmínky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce považují za spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní, na základě těchto kritérií:
požadavků na spravedlnost a transparentnost, pokud jde o poplatky, ceny, slevy a další obecné smluvní podmínky týkající se ceníku, aniž je dotčena důvěrnost smluvních ujednání s jednotlivými smluvními stranami;
faktorů, které představují přiměřené obchodní podmínky k zajištění objektivních a racionálních smluvních ujednání;
požadavků, které usnadňují clearingové služby spravedlivým a nediskriminačním způsobem s ohledem na související náklady a rizika tak, aby případné rozdíly v účtovaných cenách byly přiměřené nákladům, rizikům a přínosům, a
kritérií pro kontrolu rizik platných pro člena clearingového systému nebo klienta, jež s nabízenými clearingovými službami souvisí.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije na OTC derivátové smlouvy, které uzavřely subjekty krytého dluhopisu v souvislosti s krytým dluhopisem, nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souvislosti se sekuritizací ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ( 13 ), pokud:
v případě sekuritizačních jednotek pro speciální účel daná sekuritizační jednotka pro speciální účel vydává výhradně sekuritizace, které splňují požadavky článku 18 a článků 19 až 22 nebo článků 23 až 26 nařízení (EU) 2017/2402(nařízení o sekuritizaci);
daná OTC derivátová smlouva je použita pouze pro účely zajištění úrokové sazby nebo nesouladu měn v rámci krytého dluhopisu nebo sekuritizace a
ujednání v rámci daného krytého dluhopisu nebo sekuritizace náležitě snižují úvěrové riziko protistrany ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám uzavřeným subjektem krytého dluhopisu nebo sekuritizační jednotkou pro speciální účel v souvislosti s daným krytým dluhopisem nebo sekuritizací.
Evropské orgány dohledu předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 nebo (EU) č. 1095/2010.
Článek 4a
Finanční smluvní strany podléhající povinnosti clearingu
Pokud své pozice nevypočítává nebo pokud výsledek tohoto výpočtu překročí kterýkoli z clearingových prahů stanovených podle čl. 10 odst. 4 písm. b), finanční smluvní strana:
tuto skutečnost okamžitě oznámí ESMA a relevantnímu příslušnému orgánu a v příslušných případech uvede rovněž období použité pro výpočet;
do čtyř měsíců od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce uzavře ujednání o clearingu; a
začne podléhat povinnosti clearingu podle článku 4 v případě všech OTC derivátových smluv týkajících se jakékoli kategorie OTC derivátů podléhající povinnosti clearingu, které byly uzavřeny nebo obnoveny po více než čtyřech měsících od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce.
Finanční smluvní strana musí být schopna relevantnímu příslušnému orgánu prokázat, že výpočet souhrnu jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců nevede k systematickému podhodnocování těchto pozic.
Bez ohledu na první pododstavec se pozice uvedené v odstavci 1 v případě SKIPCP a alternativních investičních fondů vypočtou na úrovni fondu.
Správcovské společnosti SKIPCP, které spravují více než jeden SKIPCP, a správci alternativních investičních fondů, kteří spravují více než jeden alternativní investiční fond, musí být schopni relevantnímu příslušnému orgánu prokázat, že výpočet pozic na úrovni fondu nevede k:
systematickému podhodnocování pozic žádného ze spravovaných fondů ani pozic správce ani
obcházení povinnosti clearingu.
Relevantní příslušné orgány finanční smluvní strany a jiných subjektů v rámci skupiny zavedou postupy spolupráce s cílem zajistit účinný výpočet pozic na úrovni skupiny.
Článek 4b
Poobchodní služby ke snížení rizik
Transakce poobchodního snižování rizik je osvobozena od povinnosti clearingu uvedené v čl. 4 odst. 1, pouze pokud:
subjekt provádějící poobchodní snižování rizik (dále jen „poskytovatel poobchodních služeb ke snížení rizik“) splňuje požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku a
každý účastník poobchodního snižování rizik splňuje požadavky podle odstavce 3 tohoto článku.
Způsobilé poobchodní snižování rizik:
je prováděno subjektem povoleným v souladu s článkem 7 směrnice 2014/65/EU, který je nezávislý na smluvních stranách OTC derivátových smluv zahrnutých do poobchodního snižování rizik;
dosahuje snížení rizika v každém z portfolií, která jsou v rámci poobchodního snižování rizik předložena;
se přijímá v plném rozsahu, takže účastníci poobchodního snižování rizik si nemohou vybírat, které obchody budou v rámci poobchodního snižování rizik provádět;
je otevřeno k účasti pouze subjektům, které původně předložily portfolio pro poobchodní snižování rizik;
je neutrální vůči tržnímu riziku;
nepřispívá k tvorbě cen;
má podobu komprese, vyvážení nebo optimalizace služby nebo jejich kombinace;
je prováděno na dvoustranném nebo mnohostranném základě.
Poskytovatel poobchodních služeb ke snížení rizik:
dodržuje předem dohodnutá pravidla pro poobchodní snižování rizik, včetně metod a algoritmů v předem naplánovaných cyklech, a jedná přiměřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem;
zajišťuje, aby subjekty účastnící se poobchodního snižování rizik neměly žádný vliv na jeho výsledek;
provádí pravidelná kompresní cvičení, pokud poobchodní snižování rizik vede k novým transakcím poobchodního snižování rizik;
vede úplné a přesné záznamy o všech transakcích provedených v souvislosti s poobchodním snižováním rizik, včetně:
informací o transakcích uzavřených v rámci poobchodního snižování rizik;
transakcí vyplývajících z poobchodního snižování rizik buď ve formě změněných transakcí, nebo jako nové transakce a
celkových změn rizika jednotlivých portfolií zahrnutých do poobchodního snižování rizik;
na požádání bez zbytečného odkladu zpřístupní záznamy uvedené v písmenu d) relevantnímu příslušnému orgánu a ESMA a
sleduje transakce vyplývající z poobchodního snižování rizik s cílem pokud možno zajistit, aby poobchodní snižování rizik nevedlo ke zneužití nebo obcházení povinnosti clearingu.
Příslušný orgán, který vydal povolení poskytovateli poobchodních služeb ke snížení rizik v souladu s článkem 7 směrnice 2014/65/EU, provede bez zbytečného odkladu před tím, než může být transakce poobchodního snižování rizik vyplývající z poobchodního snižování rizik provedeného tímto poskytovatelem osvobozena od povinnosti clearingu v souladu s odstavcem 1, tyto kroky:
oznámí ESMA název poskytovatele poobchodních služeb ke snížení rizik a
sdílí s ESMA své posouzení toho, jak poskytovatel poobchodních služeb ke snížení rizik splňuje požadavky uvedené v odstavcích 3 a 4.
Příslušný orgán uvedený v prvním pododstavci alespoň jednou ročně potvrdí ESMA, že poskytovatel poobchodních služeb ke snížení rizik i nadále splňuje požadavky uvedené v odstavcích 3 a 4, nebo že tento poskytovatel již neposkytuje poobchodní služby ke snížení rizik.
ESMA předá informace obdržené podle prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce orgánům každého členského státu s pravomocemi dohledu nad povinností clearingu uvedenou v čl. 4 odst. 1.
Příslušný orgán uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce bez zbytečného odkladu informuje ESMA, pokud poskytovatel poobchodních služeb ke snížení rizik již nesplňuje požadavky uvedené v odstavcích 3 a 4. Po tomto oznámení ESMA odstraní poskytovatele poobchodních služeb ke snížení rizik ze seznamu uvedeného v pátém pododstavci tohoto odstavce. Ode dne, kdy je poskytovatel poobchodních služeb ke snížení rizik odstraněn z uvedeného seznamu, již transakce poobchodního snižování rizik vyplývající z poobchodního snižování rizik prováděného tímto poskytovatelem nejsou osvobozeny od povinnosti clearingu v souladu s odstavcem 1.
ESMA každoročně zveřejní seznam poskytovatelů poobchodních služeb ke snížení rizik, kteří mu byli oznámeni podle prvního pododstavce písm. a).
ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž se blíže určí prvky a požadavky stanovené v odstavcích 3 a 4 a tyto další podmínky nebo rysy poobchodního snižování rizik:
co představuje neutralitu tržního rizika při poobchodním snižování rizik;
požadované snížení rizika v předložených portfoliích;
možné zahrnutí smíšených portfolií obsahujících transakce, u nichž byl proveden clearing, i transakce, u nichž clearing proveden nebyl, do stejného poobchodního snižování rizik a podmínky, za nichž by toto zahrnutí bylo povoleno;
požadavky na řízení poobchodního snižování rizik;
požadavky na různé druhy poobchodních služeb ke snížení rizik;
postup sledování toho, jak je udělené osvobození uplatňováno, a
kritéria, která se použijí při posuzování toho, zda je povinnost clearingu obcházena.
ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 5
Postup při stanovení povinnosti clearingu
Do šesti měsíců po obdržení oznámení podle odstavce 1 nebo dokončení řízení o uznání uvedeného v článku 25 ESMA po provedení veřejných konzultací a po konzultaci s ESRB a tam, kde je to vhodné, s příslušnými orgány třetích zemí vypracuje a předloží Komisi k potvrzení návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:
kategorii OTC derivátů, která by měla podléhat povinnosti clearingu podle článku 4;
datum nebo data, odkdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, včetně případného postupného zavádění a kategorií smluvních stran, na které se tato povinnost vztahuje.
▼M12 —————
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem podle tohoto odstavce ponechá orgán ESMA beze změn přechodná ustanovení týkající se energetických derivátů podle bodu 6 oddílu C uvedená v článku 95 směrnice 2014/65/EU ( 14 ).
Po tomto oznámení zveřejní ESMA výzvu k vypracování návrhů na clearing těchto kategorií derivátů.
S ohledem na hlavní cíl, kterým je snížit systémové riziko, vezmou návrhy regulačních technických norem ve vztahu k tomu, co je uvedeno v odst. 2 písm. a), v úvahu tato kritéria:
míru standardizace smluvních podmínek a provozních postupů u příslušné kategorie OTC derivátů;
objem a likviditu příslušné kategorie OTC derivátů;
dostupnost spravedlivých, spolehlivých a všeobecně přijímaných cenových informací v příslušné kategorii OTC derivátů;
Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem může ESMA vzít v úvahu vzájemnou propojenost smluvních stran používajících příslušné kategorie OTC derivátů, předpokládaný dopad na rozsah úvěrového rizika protistrany mezi smluvními stranami a dopad na hospodářskou soutěž v Unii.
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují kritéria uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c).
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v třetím pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Návrhy regulačních technických norem ve vztahu k tomu, co je uvedeno v odst. 2 písm. b), vezmou v úvahu tato kritéria:
předpokládaný objem příslušné kategorie OTC derivátů;
zda již clearing téže kategorie OTC derivátů provádí více než jedna ústřední protistrana;
schopnost příslušných ústředních protistran zpracovat předpokládaný objem a řídit riziko plynoucí z clearingu příslušné kategorie OTC derivátů;
druh a počet smluvních stran aktivních a pravděpodobně aktivních na trhu s příslušnou kategorií OTC derivátů;
dobu, kterou smluvní strana podléhající povinnosti clearingu potřebuje k zavedení postupů pro clearing svých OTC derivátových smluv prostřednictvím ústřední protistrany;
schopnost řízení rizik a právní a provozní kapacitu smluvních stran, které jsou aktivní na trhu s příslušnou kategorií OTC derivátů a na které by se vztahovala povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1.
Článek 6
Veřejný rejstřík
Rejstřík obsahuje tyto údaje:
kategorie OTC derivátů, které podléhají povinnosti clearingu podle článku 4;
ústřední protistrany, které jsou povoleny v souladu s článkem 17 nebo uznány v souladu s článkem 25, a datum povolení nebo uznání, s uvedením ústředních protistran, které jsou povoleny nebo uznány pro účely povinnosti clearingu;
data, odkdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, včetně případného postupného zavádění;
kategorie OTC derivátů určených ESMA v souladu s čl. 5 odst. 3;
▼M12 —————
ústřední protistrany, které ESMA oznámil příslušný orgán pro účely povinnosti clearingu, a datum oznámení každé z nich;
podíl derivátových smluv, jejichž clearing provádí ústřední protistrany povolené v souladu s článkem 14, ve srovnání s derivátovými smlouvami, jejichž clearing provádí ústřední protistrany ze třetích zemí uznané v souladu s článkem 25, představený na souhrnném základě a podle kategorie aktiv ke konci kalendářního roku.
ESMA předloží jakékoli takové návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 6a
Pozastavení povinnosti clearingu
ESMA může požádat, aby Komise pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1 pro určité kategorie OTC derivátů nebo pro určitý druh smluvní strany, je-li splněna jedna z následujících podmínek:
určité kategorie OTC derivátů již nejsou vhodné pro centrální clearing v souladu s kritérii uvedenými v čl. 5 odst. 4 prvním pododstavci a v čl. 5 odst. 5;
je pravděpodobné, že ústřední protistrana přestane provádět clearing těchto určitých kategorií OTC derivátů a žádná jiná ústřední protistrana není schopna provádět clearing těchto určitých kategorií OTC derivátů, aniž by došlo k přerušení v této činnosti;
pozastavení povinnosti clearingu u těchto určitých kategorií OTC derivátů nebo určitého druhu smluvní strany je nezbytné k zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo jeho řešení nebo k zajištění řádného fungování finančních trhů v Unii a toto pozastavení je přiměřené k dosažení těchto cílů.
Pro účely prvního pododstavce písm. c) a před podáním žádosti uvedené v prvním pododstavci ESMA konzultuje ESRB a příslušné orgány určené v souladu s článkem 22.
K žádosti uvedené v prvním pododstavci musí být připojen důkaz, že je splněna alespoň jedna z podmínek v něm uvedených.
Považuje-li ESMA pozastavení povinnosti clearingu za podstatnou změnu kritérií pro nabytí účinnosti obchodní povinnosti podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 600/2014, může být součástí žádosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce také žádost o pozastavení obchodní povinnosti stanovené v čl. 28 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení ve vztahu k týmž určitým kategoriím OTC derivátů, které jsou předmětem žádosti o pozastavení povinnosti clearingu.
ESMA do 48 hodin od obdržení žádosti příslušného orgánu uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a na základě zdůvodnění a důkazů, které mu příslušný orgán předložil, buď požádá Komisi, aby pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1, nebo žádost uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce zamítne. O svém rozhodnutí informuje ESMA dotčený příslušný orgán. Pokud ESMA žádost podanou příslušným orgánem zamítne, své rozhodnutí písemně zdůvodní.
Prováděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.
Pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 5 je platné po stejnou počáteční dobu.
Prováděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.
V dostatečném předstihu před koncem doby pozastavení podle odstavce 7 tohoto článku nebo doby prodloužení podle prvního pododstavce tohoto odstavce vydá ESMA Komisi stanovisko k otázce, zda důvody pro pozastavení přetrvávají. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku ESMA konzultuje ESRB a příslušné orgány určené v souladu s článkem 22. Kopii tohoto stanoviska zašle ESMA Evropskému parlamentu a Radě. Toto stanovisko se nezveřejňuje.
Prováděcí akt prodlužující platnost pozastavení povinnosti clearingu může rovněž prodloužit dobu pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 7.
Prodloužení doby pozastavení obchodní povinnosti je platné po stejnou dobu jako prodloužení doby pozastavení povinnosti clearingu.
Článek 6b
Pozastavení povinnosti clearingu při řešení krize
Pokud ústřední protistrana splňuje podmínky podle článku 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ( 15 ), orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany určený podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení nebo příslušný orgán určený podle čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení mohou z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu odpovědného za dohled nad členem clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize požádat, aby Komise pozastavila povinnost clearingu podle v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení pro určité kategorie OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvních stran, jsou-li splněny následující podmínky:
ústřední protistrana v režimu řešení krize má povolení provádět clearing určitých kategorií OTC derivátů, na něž se vztahuje povinnost clearingu a jejichž pozastavení je požadováno; a
pozastavení povinnosti clearingu u těchto určitých kategorií OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvních stran je nezbytné k zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo k jeho řešení v souvislosti s řešením krize ústřední protistrany a toto pozastavení je přiměřené k dosažení těchto cílů.
K žádosti uvedené v prvním pododstavci musí být připojen důkaz, že jsou podmínky stanovené v písmenech a) a b) uvedeného pododstavce splněny.
Orgán uvedený v prvním pododstavci zašle svou odůvodněnou žádost ESMA a ESRB v okamžiku, kdy je žádost předložena Komisi.
ESMA předloží svou odůvodněnou žádost orgánu uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci a ESRB v okamžiku, kdy je žádost předložena Komisi.
Při přijímání prováděcího aktu podle prvního pododstavce Komise zohlední stanovisko vydané ESMA uvedené v odstavci 2 tohoto článku, účely řešení krize uvedené v článku 21 nařízení (EU) 2021/23, kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4 a 5 tohoto nařízení týkající se uvedených kategorií OTC derivátů a nutnost pozastavení, s cílem zamezit vážnému ohrožení finanční stability nebo jej řešit a zajistit řádné fungování finančních trhů v Unii.
Pokud Komise zamítne požadované pozastavení, písemně sdělí důvody žádajícímu orgánu uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci a ESMA. Komise o tom informuje neprodleně Evropský parlament a Radu, kterým rovněž postoupí zdůvodnění poskytnuté žádajícímu orgánu uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci a ESMA. Tato informace se nezveřejňuje.
Prováděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.
Pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 6 je platné po stejnou počáteční dobu.
Prováděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.
K žádosti musí být připojen důkaz, že jsou podmínky stanovené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) nadále splněny.
Orgán uvedený v prvním pododstavci zašle svou odůvodněnou žádost ESMA a ESRB v okamžiku, kdy je žádost zaslána Komisi.
Žádost podle prvního pododstavce se nezveřejňuje.
ESMA bez zbytečného odkladu po přijetí oznámení o žádosti, a pokud to považuje za nezbytné, po konzultaci s ESRB vydá stanovisko pro Komisi k otázce, zda trvají důvody pro pozastavení povinnosti, přičemž zohlední nutnost zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo jeho řešení a dále zohlední účely řešení krize stanovené v článku 21 nařízení (EU) 2021/23 a kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4 a 5 tohoto nařízení. Kopii tohoto stanoviska zašle ESMA Evropskému parlamentu a Radě. Toto stanovisko se nezveřejňuje.
Prováděcí akt prodlužující platnost pozastavení povinnosti clearingu může rovněž prodloužit dobu pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 6.
Prodloužení doby pozastavení obchodní povinnosti je platné po stejnou dobu jako prodloužení doby pozastavení povinnosti clearingu.
Článek 7
Přístup k ústřední protistraně
Ústřední protistrana, které bylo povoleno provádět clearing OTC derivátových smluv, přijímá clearing těchto smluv nediskriminačním a transparentním způsobem, včetně požadavků na kolaterál a poplatků za přístup, bez ohledu na obchodní systém. Toto obchodnímu systému zejména zajistí právo na nediskriminační zacházení, co se týče toho, jak se smlouvami obchodovanými v tomto obchodním systém uzachází, pokud jde o:
požadavky na kolaterál a vzájemné započtení ekonomicky rovnocenných smluv v případě, že by zahrnutí takových smluv do závěrečného započtení a do jiných postupů započtení ústřední protistrany založených na právních předpisech týkajících se nesolventnosti neohrozilo hladké a řádné fungování, platnost nebo vymahatelnost takových postupů; a
vázané zajištění se souvisejícími smlouvami, jejichž clearing provádí stejná ústřední protistrana v rámci modelu rizik, který je v souladu s článkem 41.
Ústřední protistrana může požadovat, aby obchodní systém vyhovoval provozním a technickým požadavkům stanoveným ústřední protistranou, včetně požadavků na řízení rizik.
Příslušný orgán obchodního systému a příslušný orgán ústřední protistrany mohou obchodnímu systému po podání formální žádosti přístup k ústřední protistraně odepřít pouze v případě, že by takový přístup ohrozil hladké a řádné fungování trhů nebo by nepříznivě ovlivnil systémové riziko.
Článek 7a
Aktivní účet
Pokud se na finanční smluvní stranu nebo nefinanční smluvní stranu začne vztahovat povinnost vést aktivní účet v souladu s prvním pododstavcem, oznámí to tato finanční nebo nefinanční smluvní strana ESMA a svému relevantnímu příslušnému orgánu a zřídí takový aktivní účet do šesti měsíců od okamžiku, kdy se na ni tato povinnost začne vztahovat.
Smluvní strany, na které se vztahuje povinnost stanovená v odst. 1 prvním pododstavci, zajistí, aby byly splněny všechny tyto požadavky:
účet je trvale funkční, včetně právní dokumentace, připojení IT a interních procesů spojených s účtem;
smluvní strana má k dispozici systémy a zdroje, aby mohla účet využívat kdykoli, a to i v krátké lhůtě, pro velké objemy derivátových smluv uvedených v odstavci 6 tohoto článku a aby mohla v krátké době přijmout velký tok transakcí z pozic držených v clearingové službě podstatného systémového významu podle čl. 25 odst. 2c;
všechny nové obchody příslušné smluvní strany v derivátových smlouvách uvedených v odstavci 6 mohou být na účtu vždy zúčtovány;
smluvní strana provádí na aktivním účtu clearing obchodů, které jsou reprezentativní pro derivátové smlouvy uvedené v odstavci 6 tohoto článku, jejichž clearing se provádí u clearingové služby podstatného systémového významu podle čl. 25 odst. 2c během referenčního období.
Povinnost reprezentativnosti uvedená v odst. 3 písm. d) se posuzuje podle těchto kritérií:
různé kategorie derivátových smluv;
splatnost obchodů;
objem obchodu.
Povinnost reprezentativnosti uvedená v odst. 3 písm. d) se nevztahuje na smluvní strany s nesplacenou pomyslnou hodnotou, u níž nebyl proveden clearing, v derivátových smlouvách uvedených v odstavci 6 nižší než 6 miliard EUR.
Posouzení povinnosti reprezentativnosti uvedené v odst. 3 písm. d) je založeno na podkategoriích. Pro každou kategorii derivátových smluv je počet podkategorií výsledkem kombinace různých objemů obchodu a rozpětí splatnosti.
Požadavky uvedené v odst. 3 písm. a), b) a c) musí smluvní strana splnit do šesti měsíců od okamžiku, kdy se na ni začne vztahovat povinnost stanovená v odstavci 1 tohoto článku, a tato smluvní strana pravidelně podává zprávy v souladu s článkem 7b. Požadavky jsou pravidelně, nejméně jednou ročně, podrobovány zátěžovým testům.
Aby byla splněna povinnost reprezentativnosti uvedená v odst. 3 písm. d), zúčtují smluvní strany každoročně v průměru alespoň pět obchodů v každé z nejdůležitějších podkategorií podle kategorie derivátových smluv a za referenční období vymezené v souladu s odst. 8 třetím pododstavcem. Pokud výsledný počet obchodů překročí polovinu všech obchodů této smluvní strany za předchozích 12 měsíců, považuje se povinnost reprezentativnosti uvedená v odst. 3 písm. d) za splněnou, pokud tato smluvní strana zúčtuje alespoň jeden obchod v každé z nejdůležitějších podkategorií podle kategorie derivátových smluv za referenční období.
Povinnost reprezentativnosti uvedená v odst. 3 písm. d) se nevztahuje na poskytování clearingových služeb klientům. Výpočet nesplacené pomyslné hodnoty, u níž nebyl proveden clearing, smluvní strany podle odst. 8 čtvrtého pododstavce nezahrnuje činnosti clearingu klientů.
Kategorie derivátových smluv, na které se vztahuje povinnost uvedená v odstavci 1, jsou následující:
úrokové deriváty vedené v eurech nebo v polských zlotých; nebo
krátkodobé úrokové deriváty vedené v eurech.
Za účelem změny seznamu smluv, na které se vztahují povinnosti aktivního účtu, předloží ESMA po konzultaci s ESRB a po dohodě s emisními centrálními bankami Komisi důkladnou a komplexní analýzu nákladů a přínosů, případně v souladu s kvantitativním technickým posouzením uvedeným v čl. 25 odst. 2c prvním pododstavci písm. c), včetně dopadů na jiné měny Unie, v níž posoudí případné účinky rozšíření povinností aktivního účtu na nové typy smluv, a stanovisko v souvislosti s tímto posouzením. Souhlas emisních centrálních bank se týká pouze smluv vedených v měně, kterou vydávají.
Pokud ESMA provede posouzení a vydá stanovisko, v němž dospěje k závěru, že by seznam smluv měl být změněn, je Komise zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82 za účelem změny seznamu derivátových smluv podle prvního pododstavce tohoto odstavce.
Pokud jde o povinnost reprezentativnosti uvedenou v odst. 3 písm. d), ESMA upřesní různé kategorie derivátových smluv s omezením na tři kategorie, různá rozpětí splatnosti s omezením na čtyři rozpětí splatnosti a různá rozpětí objemu obchodu s omezením na tři rozpětí objemu obchodu, aby byla zajištěna reprezentativnost derivátových smluv, které mají být zúčtovány prostřednictvím aktivních účtů.
ESMA stanoví počet nejdůležitějších podkategorií podle kategorie derivátových smluv, které mají být zastoupeny na aktivním účtu, přičemž tento počet nesmí být vyšší než pět. Nejdůležitějšími podkategoriemi jsou ty, které obsahují nejvyšší počet obchodů během referenčního období.
ESMA rovněž stanoví dobu trvání referenčního období, které nesmí být kratší než šest měsíců pro smluvní strany s nesplacenou pomyslnou hodnotou, u níž nebyl proveden clearing, v derivátových smlouvách uvedených v odstavci 6 nižší než 100 miliard EUR a kratší než jeden měsíc pro smluvní strany s nesplacenou pomyslnou hodnotou, u níž nebyl proveden clearing, v derivátových smlouvách uvedených v odstavci 6 vyšší než 100 miliard EUR.
ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. června 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Aniž je dotčeno právo členských států stanovovat a ukládat trestní sankce, zjistí-li se, že finanční nebo nefinanční smluvní strana porušuje své povinnosti podle tohoto článku, uloží její příslušný orgán prostřednictvím rozhodnutí správní sankce nebo penále či požádá o uložení sankcí nebo penále příslušné justiční orgány s cílem přimět uvedenou smluvní stranu, aby toto porušování ukončila.
Penále uvedené v druhém pododstavci musí být účinné a přiměřené a nesmí přesáhnout maximálně 3 % průměrného denního obratu v předchozím hospodářském roce. Penále se ukládá za každý den prodlení a vypočítá se ode dne určeného v rozhodnutí, kterým se ukládá.
Penále uvedené v druhém pododstavci se ukládá na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne oznámení rozhodnutí příslušného orgánu. Po skončení této doby příslušný orgán toto opatření přezkoumá a v případě potřeby je prodlouží.
ESMA připojí k posouzení uvedenému v prvním pododstavci zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi, jejíž součástí je řádně odůvodněné posouzení dopadů doplňujících opatření, včetně kvantitativních prahových hodnot.
Aniž je dotčen první pododstavec, předloží ESMA své posouzení a doporučení kdykoli poté, co od mechanismu společného sledování obdrží formální oznámení, které poukazuje na pravděpodobné naplnění rizik pro finanční stabilitu v Unii v důsledku zvláštních okolností, které mají za následek událost se systémovými důsledky.
Do šesti měsíců od obdržení zprávy ESMA uvedené v druhém pododstavci vypracuje Komise vlastní zprávu, k níž může připojit legislativní návrh, je-li to vhodné.
Článek 7b
Monitorování povinnosti aktivního účtu
Smluvní strany uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v relevantních případech použijí informace oznámené podle článku 9. Součástí těchto zpráv je rovněž prokázání příslušnému orgánu, že byly zavedeny právní dokumentace, připojení IT a interní procesy spojené s aktivními účty.
Článek 7c
Informace o poskytování clearingových služeb
Členové clearingového systému a klienti, kteří poskytují clearingové služby, poskytnou informace uvedené v odstavci 1:
pokud s klientem navážou clearingový vztah a
alespoň čtvrtletně.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 7d
Informace o clearingové činnosti u ústředních protistran uznaných podle článku 25
Členové clearingového systému a klienti, kteří provádějí clearing smluv prostřednictvím ústřední protistrany uznané podle článku 25, oznamují tuto clearingovou činnost takto:
pokud jsou usazeni v Unii, ale nejsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii, oznamují informace svým příslušným orgánům;
pokud jsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii, oznamuje tuto clearingovou činnost na konsolidovaném základě svému příslušnému orgánu mateřský podnik v Unii.
Zprávy uvedené v prvním pododstavci obsahují informace o rozsahu clearingové činnosti u uznané ústřední protistrany za jeden rok upřesňující:
typ finančních nástrojů nebo nefinančních nástrojů, jejichž clearing je prováděn;
průměrné hodnoty, u nichž byl proveden clearing, za jeden rok v členění podle měny Unie a kategorie aktiv;
výši vybraných marží;
příspěvky do fondu pro riziko selhání a
největší platební povinnost.
Příslušné orgány informace uvedené v druhém pododstavci neprodleně předají ESMA a mechanismu společného sledování.
ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 7e
Informace o ústředních protistranách z Unie
Ústřední protistrany povolené podle článku 14 oznamují ESMA každý měsíc prostřednictvím centrální databáze, kterou ESMA zřizuje podle článku 17c (dále jen „centrální databáze“), alespoň tyto informace:
hodnoty a objemy, u nichž byl proveden clearing, v členění podle měny a kategorie aktiv, včetně hodnoty pozic držených účastníky clearingového systému;
své investice;
svůj kapitál, včetně vyčleněných vlastních zdrojů použitých při postupné ochraně proti selhání, jak je uvedeno v čl. 45 odst. 4 tohoto nařízení a v čl. 9 odst. 14 nařízení (EU) 2021/23;
maržové požadavky členů clearingového systému, příspěvky do fondu pro riziko selhání a smluvně vázané zdroje v rámci řízení selhání nebo v ozdravných plánech uvedených v článku 9 nařízení (EU) 2021/23;
přiměřenost marží a příspěvků do fondu pro riziko selhání a zdrojů pro postupnou ochranu proti selhání s ohledem na články 41, 42 a 45;
dostupné likvidní zdroje ústřední protistrany a výsledky zátěžových testů likvidity;
podrobnosti o členech clearingového systému, klientech, kteří mají individuálně oddělené účty, třetích stranách, které zajišťují hlavní činnosti spojené s řízením rizik ústřední protistrany, významných poskytovatelích likvidity napojených na ústřední protistranu, jakož i o interoperabilních a propojených ústředních protistranách;
veškeré změny, které ústřední protistrana přímo provedla v souladu s článkem 15a.
Členové kolegia ústřední protistrany podle článku 18 mají přístup k informacím poskytovaným v souladu s tímto článkem prostřednictvím centrální databáze.
ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 8
Přístup k obchodnímu systému
Přístup k obchodnímu systému je ústřední protistraně poskytnut pouze za předpokladu, že tento přístup nevyžaduje interoperabilitu ani neohrožuje hladké a řádné fungování trhů, zejména v důsledku roztříštění likvidity a že obchodní systém zavedl vhodný mechanismus k zabránění tomuto roztříštění.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 9
Oznamovací povinnost
Finanční smluvní strany, nefinanční smluvní strany a ústřední protistrany podléhající oznamovací povinnosti zavedou vhodné postupy a opatření s cílem zajistit kvalitu údajů, které oznamují v souladu s tímto článkem.
Pokud nefinanční smluvní strana, která je součástí skupiny, splňuje podmínky stanovené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci a vztahuje se na ni osvobození stanovené v pátém pododstavci tohoto odstavce, oznamuje mateřský podnik v Unii této nefinanční smluvní strany svému příslušnému orgánu každý týden její čisté celkové pozice v členění podle kategorie derivátů. V případě protistrany usazené v Unii sdílí příslušný orgán mateřského podniku tyto informace s ESMA a s příslušným orgánem uvedené protistrany.
Oznamovací povinnost se vztahuje na derivátové smlouvy, které:
byly uzavřeny před 12. únorem 2014 a k tomuto datu zůstaly nevypořádány;
byly uzavřeny k 12. únoru 2014 nebo po tomto datu.
Bez ohledu na článek 3 se oznamovací povinnost nevztahuje na derivátové smlouvy v rámci téže skupiny, pokud je alespoň jedna smluvní strana nefinanční smluvní stranou nebo by byla za nefinanční smluvní stranu považována, kdyby byla usazena v Unii, jestliže:
obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace;
obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik a
mateřský podnik není finanční smluvní stranou.
Svůj záměr uplatnit osvobození uvedené ve třetím pododstavci oznámí smluvní strany svým příslušným orgánům. Osvobození je platné, pokud oznámené příslušné orgány do tří měsíců ode dne oznámení nerozhodnou, že podmínky uvedené ve třetím pododstavci nejsou splněny.
K zajištění toho, aby finanční smluvní strana měla všechny údaje potřebné ke splnění této oznamovací povinnosti, poskytne nefinanční smluvní strana finanční smluvní straně údaje týkající se OTC derivátových smluv uzavřených mezi nimi, u nichž nelze rozumně předpokládat, že je má finanční smluvní strana k dispozici. Nefinanční smluvní strana odpovídá za zajištění toho, aby tyto údaje byly správné.
Bez ohledu na první pododstavec se mohou nefinanční smluvní strany, které již do systému oznamování investovaly, rozhodnout oznamovat údaje o svých OTC derivátových smlouvách s finančními smluvními stranami registru obchodních údajů. V tomto případě nefinanční smluvní strany informují finanční smluvní strany, se kterými uzavřely OTC derivátové smlouvy, o svém rozhodnutí před oznámením těchto údajů. Za oznamování údajů a za zajištění jejich správnosti v tomto případě odpovídají a související právní odpovědnost nesou nefinanční smluvní strany.
Nefinanční smluvní strana, která nesplňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci a která uzavřela OTC derivátovou smlouvu se subjektem usazeným ve třetí zemi, nemá oznamovací povinnost podle tohoto článku a nenese právní odpovědnost za oznamování údajů o těchto OTC derivátových smlouvách ani za zajištění jejich správnosti, pokud:
by byl tento subjekt ze třetí země považován za finanční smluvní stranu, kdyby byl usazen v Unii, a
▼M18 —————
finanční smluvní strana ze třetí země tyto informace podle právního režimu této třetí země pro oznamování údajů oznámila registru obchodních údajů, který podléhá právně závazné a vymahatelné povinnosti poskytnout subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 přímý a bezprostřední přístup k údajům;
V tomto případě ESMA zajistí, aby všechny relevantní subjekty uvedené v čl. 81 odst. 3 měly přístup ke všem údajům o derivátových smlouvách, které potřebují k plnění svých povinností a mandátů.
Sdělením těchto údajů nevzniká vykazující jednotce ani jejím ředitelům nebo zaměstnancům žádná odpovědnost.
Zprávy uvedené v odstavcích 1 a 3 určují alespoň:
smluvní strany derivátové smlouvy, a pokud se liší, osoby oprávněné a povinné z dané smlouvy;
hlavní charakteristiky derivátových smluv, včetně jejich typu, podkladu, splatnosti, pomyslné hodnoty, ceny a data vypořádání.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 3 vypracuje ESMA v úzké spolupráci s ESCB návrhy prováděcích technických norem, které blíže určí:
standardy a formáty údajů pro informace, jež mají být oznamovány, které zahrnují alespoň tyto prvky:
celosvětové identifikační kódy právnických osob (LEI),
mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (ISIN),
specifické identifikační kódy obchodů (UTI),
metody a postupy oznamování;
četnost oznamování;
lhůtu, do níž musí být derivátové smlouvy oznámeny.
Při vypracovávání těchto návrhů prováděcích technických norem ESMA zohlední mezinárodní vývoj a normy dohodnuté na úrovni Unie nebo celosvětové úrovni a soulad těchto návrhů s požadavky na oznamování stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ( 17 ) a v článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014.
ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2020.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 10
Nefinanční smluvní strany
Pokud nefinanční smluvní strana své pozice nevypočítává nebo pokud výsledek tohoto výpočtu překročí u jedné nebo více kategorií OTC derivátů clearingové prahy stanovené podle odst. 4 prvního pododstavce písm. b), tato nefinanční smluvní strana:
tuto skutečnost okamžitě oznámí ESMA a relevantnímu příslušnému orgánu a v příslušných případech rovněž uvede období použité pro výpočet;
do čtyř měsíců od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce uzavře ujednání o clearingu;
začne podléhat povinnosti clearingu podle článku 4 v případě OTC derivátových smluv, které byly uzavřeny nebo obnoveny po více než čtyřech měsících od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce, a to ve vztahu k těm kategoriím aktiv, u nichž výsledek výpočtu překračuje clearingové prahy, nebo v případech, kdy nefinanční smluvní strana své pozice nevypočítává, ve vztahu k jakékoli kategorii OTC derivátů podléhající povinnosti clearingu.
Nefinanční smluvní strana musí být schopna relevantnímu příslušnému orgánu prokázat, že výpočet souhrnu jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců nevede k systematickému podhodnocování této pozice.
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s ESRB a dalšími relevantními orgány návrhy regulačních technických norem, které blíže určí:
kritéria pro určení toho, které OTC derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním podle odstavce 3; a
hodnoty clearingových prahů, které jsou určeny s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic smluvní strany a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů.
Po provedení otevřené veřejné konzultace ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
ESMA po konzultaci s ESRB a dalšími relevantními orgány pravidelně přezkoumává clearingové prahy uvedené v prvním pododstavci písm. b) a v případě potřeby, s ohledem zejména na vzájemnou propojenost finančních smluvních stran, navrhuje změny regulačních technických norem v souladu s tímto odstavcem.
Součástí pravidelného přezkumu je zpráva ESMA o této otázce.
Článek 11
Techniky zmírňování rizika pro OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana
Finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které uzavřou OTC derivátovou smlouvu, jejíž clearing neprovádí ústřední protistrana, zajistí s náležitou péčí, aby byly zavedeny vhodné postupy a systémy pro měření, sledování a zmírňování operačního rizika a úvěrového rizika protistrany, zahrnující alespoň:
včasné potvrzení podmínek příslušné OTC derivátové smlouvy, prováděné pokud možno elektronickými prostředky;
spolehlivé, odolné a kontrolovatelné standardizované procesy pro srovnávání portfolií, řízení souvisejících rizik, včasné odhalování a řešení sporů mezi stranami a sledování hodnoty smluv, které dosud nebyly vypořádány.
Nefinanční smluvní strana, která začne podléhat povinnostem stanoveným v prvním pododstavci tohoto odstavce, přijme opatření nutná k jejich splnění do čtyř měsíců od oznámení uvedeného v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci písm. a). Nefinanční smluvní strana je od těchto povinností osvobozena ve vztahu ke smlouvám uzavřeným během čtyř měsíců po tomto oznámení.
Nefinanční smluvní strana, která začne podléhat povinnostem stanoveným v prvním pododstavci tohoto odstavce, přijme opatření nutná k jejich splnění do čtyř měsíců od oznámení uvedeného v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci písm. a). Nefinanční smluvní strana je od těchto povinností osvobozena ve vztahu ke smlouvám uzavřeným během čtyř měsíců po tomto oznámení.
Finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany uvedené v čl. 10 odst. 1 požádají své příslušné orgány o povolení před použitím modelu pro výpočet počáteční marže nebo přijetím jeho změny, pokud jde o postupy řízení rizik stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce. Tyto smluvní strany poskytnou při podání žádosti o povolení svým příslušným orgánům prostřednictvím centrální databáze veškeré relevantní informace týkající se těchto postupů řízení rizik. Tyto příslušné orgány takové povolení udělí nebo zamítnou do šesti měsíců od obdržení žádosti o nový model nebo do tří měsíců od obdržení žádosti o změnu modelu, který již byl povolen.
Pokud je model uvedený ve třetím pododstavci tohoto odstavce založen na pro forma modelu, požádá smluvní strana o validaci tohoto pro forma modelu EBA, přičemž tomuto orgánu poskytne prostřednictvím centrální databáze veškeré relevantní informace uvedené ve zmíněném pododstavci. Smluvní strana kromě toho poskytne EBA prostřednictvím centrální databáze informace o nesplacené pomyslné hodnotě uvedené v odstavci 12a tohoto článku.
Pokud je model uvedený ve třetím pododstavci tohoto odstavce založen na pro forma modelu, mohou příslušné orgány udělit povolení pouze tehdy, pokud EBA tento pro forma model validoval.
EBA může ve spolupráci s ESMA a EIOPA vydat obecné pokyny nebo doporučení za účelem zajištění jednotného uplatňování a povolování postupů řízení rizik uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem stanoveným v článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce ESMA ve spolupráci s EBA a EIOPA sleduje:
vývoj regulace v jurisdikcích třetích zemí, pokud jde o zacházení s opcemi na jednotlivé akciové tituly a opcemi na akciové indexy;
dopad odchylky stanovené v prvním pododstavci na finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států a
vývoj expozic u opcí na jednotlivé akciové tituly a opcí na akciové indexy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana.
Nejméně každé tři roky od 24. prosince 2024 podá ESMA ve spolupráci s EBA a EIOPA o zjištěních, která jsou výsledkem sledování uvedeného v druhém pododstavci, zprávu Komisi.
Komise do jednoho roku ode dne obdržení zprávy uvedené ve třetím pododstavci posoudí, zda:
mezinárodní vývoj vedl k většímu sbližování při zacházení s opcemi na jednotlivé akciové tituly a opcemi na akciové indexy a
odchylka stanovená v prvním pododstavci ohrožuje finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82 za účelem změny tohoto nařízení zrušením odchylky stanovené v prvním pododstavci po uplynutí adaptačního období. Délka adaptačního období nesmí přesáhnout dva roky.
Od požadavku stanoveného v odstavci 3 tohoto článku je na základě kladného rozhodnutí obou relevantních příslušných orgánů zcela nebo zčásti osvobozen obchod uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 2 písm. a), b) nebo c) uskutečněný mezi smluvními stranami usazenými v různých členských státech, jsou-li splněny tyto podmínky:
postupy řízení rizik, které smluvní strany uplatňují, jsou náležitě stabilní a spolehlivé a odpovídají míře složitosti daného derivátového obchodu;
neexistuje ani se nepředpokládá žádná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi smluvními stranami.
Nedospějí-li příslušné orgány ke kladnému rozhodnutí do 30 kalendářních dnů od obdržení žádosti o osvobození, může těmto orgánům s dosažením dohody pomoci ESMA v souladu se svými pravomocemi podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Od požadavku stanoveného v odstavci 3 tohoto článku je osvobozen obchod uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 1 uskutečněný mezi nefinančními smluvními stranami usazenými v různých členských státech, jsou-li splněny tyto podmínky:
postupy řízení rizik, které smluvní strany uplatňují, jsou náležitě stabilní a spolehlivé a odpovídají míře složitosti daného derivátového obchodu;
neexistuje ani se nepředpokládá žádná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi smluvními stranami.
Nefinanční smluvní strany oznámí svůj úmysl využít osvobození příslušným orgánům podle čl. 10 odst. 5. Osvobození je platné, pokud žádný z těchto příslušných orgánů do tří měsíců od obdržení oznámení nerozhodne, že podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a) či b) nejsou splněny.
Od požadavku stanoveného v odstavci 3 tohoto článku je na základě kladného rozhodnutí relevantního příslušného orgánu odpovědného za dohled nad smluvní stranou usazenou v Unii zcela nebo zčásti osvobozen obchod uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 2 písm. a) až d), který je uskutečněn mezi smluvní stranou usazenou v Unii a smluvní stranou usazenou v jurisdikci třetí země, jsou-li splněny tyto podmínky:
postupy řízení rizik, které smluvní strany uplatňují, jsou náležitě stabilní a spolehlivé a odpovídají míře složitosti daného derivátového obchodu;
neexistuje ani se nepředpokládá žádná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi smluvními stranami.
Od požadavku stanoveného v odstavci 3 tohoto článku je osvobozen obchod uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 1, který je uskutečněn mezi nefinanční smluvní stranou usazenou v Unii a smluvní stranou usazenou v jurisdikci třetí země, jsou-li splněny tyto podmínky:
postupy řízení rizik, které smluvní strany uplatňují, jsou náležitě stabilní a spolehlivé a odpovídají míře složitosti daného derivátového obchodu;
neexistuje ani se nepředpokládá žádná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi smluvními stranami.
Nefinanční smluvní strana oznámí svůj úmysl využít osvobození příslušnému orgánu podle čl. 10 odst. 5. Osvobození je platné, pokud tento příslušný orgán do tří měsíců od obdržení oznámení nerozhodne, že podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a) či b) nejsou splněny.
Od požadavku stanoveného v odstavci 3 tohoto článku je na základě kladného rozhodnutí relevantního příslušného orgánu odpovědného za dohled nad finanční smluvní stranou zcela nebo zčásti osvobozen obchod uvnitř skupiny podle čl. 3 odst. 1 uskutečněný mezi nefinanční smluvní stranou a finanční smluvní stranou, které jsou usazeny v různých členských státech, jsou-li splněny tyto podmínky:
postupy řízení rizik, které smluvní strany uplatňují, jsou náležitě stabilní a spolehlivé a odpovídají míře složitosti daného derivátového obchodu;
neexistuje ani se nepředpokládá žádná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků mezi smluvními stranami.
Relevantní příslušný orgán odpovědný za dohled nad finanční smluvní stranou oznámí každé takové rozhodnutí příslušnému orgánu uvedenému v čl. 10 odst. 5. Osvobození je platné, pokud tento příslušný orgán nerozhodne, že podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a) či b) nejsou splněny. V případě neshody mezi příslušnými orgány jim může s dosažením dohody pomoci ESMA v souladu se svými pravomocemi podle článku 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Příslušný orgán oznámí ESMA každé rozhodnutí přijaté podle odstavce 6, 8 nebo 10 a každé oznámení obdržené podle odstavce 7, 9 nebo 10 a poskytne mu podrobné informace o dotyčném obchodu uvnitř skupiny.
Jakožto ústřední orgán pro validaci validuje EBA prvky a obecné aspekty těchto pro forma modelů, včetně jejich kalibrace, návrhu a pokrytí nástrojů, kategorií aktiv a rizikových faktorů. EBA tuto validaci udělí nebo zamítne do šesti měsíců od obdržení žádosti o validaci podle odst. 3 čtvrtého pododstavce, pokud se jedná o nový pro forma model, a do tří měsíců od obdržení žádosti, pokud se jedná o změnu již validovaného modelu. Aby EBA validaci usnadnili, předloží mu vývojáři pro forma modelů na jeho žádost veškeré nezbytné informace a dokumentaci.
EBA příslušným orgánům pomáhá při jejich povolovacích postupech týkajících se obecných aspektů provádění modelů podle odstavce 3. Za tímto účelem vypracuje EBA výroční zprávu o relevantních aspektech své validační práce, která zahrnuje ověření kalibrace modelů podle druhého pododstavce tohoto odstavce a analýzu nahlášených problémů. Pokud to považuje za nezbytné, vydá EBA ve spolupráci s ESMA a EIOPA doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 určená těmto příslušným orgánům. Aby příslušné orgány pomohly EBA při vypracovávání zpráv a doporučení, poskytnou mu na jeho žádost informace, které shromáždily během počátečního či probíhajícího postupu povolování modelů nebo jejich změn na úrovni subjektů podle odstavce 3.
Za povolení používání modelů podle odstavce 3 nebo jejich změn na úrovni subjektů, nad nimiž je vykonáván dohled, jsou výhradně odpovědné příslušné orgány.
EBA účtuje finančním smluvním stranám a nefinančním smluvním stranám uvedeným v čl. 10 odst. 1, které používají pro forma modely validované EBA podle druhého pododstavce tohoto odstavce, roční poplatek za každý pro forma model. Příslušné orgány oznámí EBA finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany, které modely podléhající postupu validace podle prvního pododstavce uplatňují. Poplatek je úměrný měsíční průměrné nesplacené pomyslné hodnotě za posledních 12 měsíců OTC derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, patřícím dotčeným smluvním stranám, které používají pro forma modely validované EBA, a je určen k pokrytí veškerých nákladů, které EBA vznikly při plnění jeho úkolů v souladu s prvním pododstavcem.
Pro účely tohoto článku se „pro forma modelem“ rozumí model počátečních marží, který byl vytvořen, zveřejněn a revidován prostřednictvím tržních iniciativ.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, jímž doplní toto nařízení o:
metodu pro stanovení výše poplatků a
způsoby úhrady poplatků.
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:
postupy a mechanismy uvedené v odstavci 1;
tržní podmínky, které brání ocenění podle tržní hodnoty, a kritéria pro používání ocenění podle modelu uvedeného v odstavci 2;
podrobné údaje o osvobozených obchodech uvnitř skupiny, které mají být součástí oznámení podle odstavců 7, 9 a 10;
podrobné informace o osvobozených obchodech uvnitř skupiny podle odstavce 11;
smlouvy, u nichž se má za to, že mají přímý, podstatný a předvídatelný vliv v Unii, nebo případy, kdy je nutné či vhodné předejít vyhýbání se požadavkům tohoto nařízení, jak je uvedeno v odstavci 12.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracují evropské orgány dohledu společné návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:
postupy řízení rizik včetně úrovní a typu kolaterálu a způsobů jeho oddělení uvedené v odstavci 3;
postupy dohledu k zajištění počátečního a průběžného ověření těchto postupů řízení rizik uvedených v odstavci 3, které uplatňují úvěrové instituce povolené v souladu se směrnicí 2013/36/EU a investiční podniky povolené v souladu se směrnicí 2014/65/EU, jež mají – nebo náleží ke skupině, která má, – měsíční průměrnou nesplacenou pomyslnou hodnotu OTC derivátů, u nichž se neprovádí centrální clearing, nejméně 750 miliard EUR, jež se vypočítá v souladu s regulačními technickými normami, které vypracují evropské orgány dohledu v souladu s tímto odstavcem;
postupy, jimiž se mají řídit smluvní strany a relevantní příslušné orgány při uplatňování osvobození podle odstavců 6 až 10;
použitelná kritéria podle odstavců 5 až 10, zejména včetně toho, co má být považováno za věcnou nebo právní překážku bránící okamžitému převodu kapitálu a splacení závazků mezi smluvními stranami.
Úroveň a typ kolaterálu požadovaného ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, které uzavřely subjekty krytého dluhopisu v souvislosti s krytým dluhopisem nebo sekuritizační jednotka pro speciální účel v souvislosti se sekuritizací ve smyslu tohoto nařízení a které splňují podmínky čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení a požadavky článku 18 a článků 19 až 22 nebo článků 23 až 26 nařízení (EU) 2017/2402 (nařízení o sekuritizaci), se stanoví s přihlédnutím k případným překážkám vznikajícím při výměně kolaterálu ve vztahu ke stávajícím ujednáním o kolaterálu v rámci krytého dluhopisu nebo sekuritizace.
S výjimkou návrhů podle prvního pododstavce písm. aa) předloží evropské orgány dohledu tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.
EBA ve spolupráci s ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci písm. aa) Komisi do 25. prosince 2025.
V závislosti na právní povaze smluvní strany jsou na Komisi přeneseny pravomoci k přijetí regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 nebo (EU) č. 1095/2010.
Článek 12
Sankce
Penále uvedené v prvním pododstavci nepřesáhne 1 % průměrného denního obratu za předchozí hospodářský rok a subjekt je v případě trvajícího porušování povinen je zaplatit za každý den, kdy toto porušení trvá, dokud není dodržování povinnosti započato nebo obnoveno. Penále lze uložit na dobu nejvýše šesti měsíců ode dne stanoveného v rozhodnutí příslušného orgánu požadujícím ukončení porušení a ukládajícím penále.
Do 17. února 2013 oznámí členské státy Komisi pravidla uvedená v odstavci 1. Neprodleně Komisi oznámí jakoukoli jejich následnou změnu.
ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 13
Mechanismus pro předcházení duplicitním nebo protichůdným pravidlům, pokud jde o OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana
Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví, že právní, dohledové a vynucovací předpisy určité třetí země:
jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 11;
zajišťují ochranu služebního tajemství, která je rovnocenná ochraně stanovené v článku 83, a
jsou účinně uplatňovány a vynucovány spravedlivým a nedeformujícím způsobem zajišťujícím účinný dohled a vynucování v uvedené třetí zemi.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2.
Článek 13a
Změny dříve uzavřených smluv pro účely provádění reforem referenčních hodnot
Odstavce 1 a 2 se vztahují pouze na OTC derivátové smlouvy, jejichž změna nebo obnova:
je v kontextu reforem referenčních hodnot nezbytná za účelem náhrady za referenční hodnoty;
nemění ekonomickou podstatu nebo rizikový faktor, který představuje odkaz na referenční hodnotu v dotyčné smlouvě, a
nezahrnuje další změny týkající se jakýchkoli právních ujednání v dotyčné smlouvě, která nesouvisejí s odkazovanou referenční hodnotou, a tudíž potenciálně mění smlouvu způsobem, jenž vyžaduje, aby se ve skutečnosti považovala za novou smlouvu.
HLAVA III
POVOLENÍ ÚSTŘEDNÍCH PROTISTRAN A DOHLED NAD NIMI
KAPITOLA 1
Podmínky a postupy pro povolení ústřední protistrany
Článek 14
Povolení ústřední protistrany
Subjekt, který žádá o povolení k provádění clearingu finančních nástrojů jako ústřední protistrana, uvede ve své žádosti kategorie nefinančních nástrojů vhodných ke clearingu, jejichž clearing tato ústřední protistrana hodlá provádět.
Ústřední protistrana bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán o veškerých podstatných změnách, které mají vliv na podmínky pro povolení.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 15
Rozšíření činností a služeb
Rozšíření povolení se provádí buď postupem stanoveným v článku 17, nebo postupem stanoveným v článku 17a, podle případu.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 15a
Osvobození od povolení pro rozšíření clearingových služeb nebo činností
Pokud se ústřední protistrana rozhodne využít osvobození stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce, oznámí to registrovaným příjemcům prostřednictvím centrální databáze, přičemž uvede službu nebo činnost, kterou hodlá poskytovat.
Změny provedené ústřední protistranou v souladu s tímto článkem podléhají přezkumu a hodnocení podle článku 21.
ESMA může poskytování clearingových služeb a činností přezkoumat a podat kolegiu uvedenému v článku 18 a Komisi zprávu o rizicích, která z poskytování služeb a činností ústředními protistranami podle tohoto článku vyplývají, a o vhodnosti těchto služeb a činností.
ESMA vypracuje v úzké spolupráci se členy ESCB návrhy regulačních technických norem, jimiž se blíže určí:
druh rozšíření clearingových služeb nebo činností, které by neměly podstatný dopad na rizikový profil ústřední protistrany, a
jak často musí ústřední protistrana oznamovat využití osvobození uvedeného v odstavci 1, přičemž to nesmí být častěji než jednou za tři měsíce.
ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 16
Kapitálové požadavky
EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 17
Postupy pro vydávání povolení a zamítnutí žádosti o povolení
Žádající ústřední protistrana poskytne veškeré informace nezbytné k tomu, aby prokázala, že v době prvního povolení má přijata veškerá opatření nutná k tomu, aby splnila požadavky stanovené v tomto nařízení. Pokud ústřední protistrana žádá o rozšíření stávajícího povolení podle článku 15, poskytne veškeré informace nezbytné k tomu, aby prokázala, že v době, kdy je takové rozšíření uděleno, bude mít zavedena veškerá dodatečná opatření k tomu, aby s ohledem na toto rozšíření splnila požadavky stanovené v tomto nařízení.
V souladu s článkem 17c je potvrzení o přijetí žádosti zasláno prostřednictvím centrální databáze do dvou pracovních dnů ode dne podání žádosti podle prvního pododstavce tohoto odstavce.
Oznámení je zasláno do:
20 pracovních dnů od potvrzení o přijetí, pokud žádající ústřední protistrana žádá o povolení podle čl. 14 odst. 1, nebo
10 pracovních dnů od potvrzení o přijetí, pokud žádající ústřední protistrana žádá o rozšíření stávajícího povolení podle čl. 15 odst. 1.
Pokud během příslušné lhůty stanovené v druhém pododstavci tohoto odstavce příslušný orgán ústřední protistrany rozhodne, že nebyly předloženy všechny dokumenty nebo informace požadované podle čl. 14 odst. 6 a 7 nebo podle čl. 15 odst. 3 a 4, požádá žádající ústřední protistranu, aby tyto dodatečné dokumenty a informace předložila prostřednictvím centrální databáze. Žádost o povolení nebo žádost o rozšíření povolení je zamítnuta, pokud příslušný orgán ústřední protistrany rozhodne, že žádající ústřední protistrana nesplnila některý z těchto požadavků. Příslušný orgán ústřední protistrany o tom informuje ústřední protistranu prostřednictvím centrální databáze.
Posouzení rizik se provede do:
80 pracovních dnů od potvrzení uvedeného v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), pokud byla žádost podána podle čl. 14 odst. 1, nebo
40 pracovních dnů od potvrzení uvedeného v odst. 2 druhém pododstavci písm. b), pokud byla žádost podána podle čl. 15 odst. 1.
Do konce lhůty pro posouzení rizik předloží příslušný orgán ústřední protistrany prostřednictvím centrální databáze svůj návrh rozhodnutí a zprávu ESMA a kolegiu uvedenému v článku 18.
Po obdržení návrhu rozhodnutí a zprávy uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce a na základě zjištění v nich uvedených přijme kolegium uvedené v článku 18 do 15 pracovních dnů stanovisko podle článku 19 o tom, zda žádající ústřední protistrana splňuje požadavky stanovené tímto nařízením, a předá je příslušnému orgánu ústřední protistrany a ESMA v elektronické podobě prostřednictvím centrální databáze.
Kolegium uvedené v článku 18 může do svého stanoviska zahrnout jakékoli podmínky nebo doporučení, které považuje za nezbytné ke zmírnění případných nedostatků v řízení rizik ústřední protistrany.
Po obdržení návrhu rozhodnutí a zprávy uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce přijme ESMA do 15 pracovních dnů stanovisko o tom, zda žádající ústřední protistrana splňuje požadavky stanovené tímto nařízením v souladu s čl. 23a odst. 1 písm. e) a odst. 2 a čl. 24a odst. 7 prvním pododstavcem písm. bc) a předá je příslušnému orgánu ústřední protistrany a kolegiu uvedenému v článku 18.
ESMA může do svého stanoviska zahrnout jakékoli podmínky nebo doporučení, které považuje za nezbytné ke zmírnění případných nedostatků v řízení rizik ústřední protistrany v souvislosti se zjištěnými přeshraničními riziky nebo riziky pro finanční stabilitu Unie.
Pokud z návrhu rozhodnutí předloženého ESMA v souladu s odstavcem 3 tohoto článku vyplyne, že při uplatňování tohoto nařízení není zajištěno dostatečné sbližování a soudržnost, vydá ESMA obecné pokyny nebo doporučení s cílem podpořit nezbytnou jednotnost a soudržnost při uplatňování tohoto nařízení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Přijatá stanoviska ESMA a kolegia uvedeného v článku 18 se předávají v elektronické podobě prostřednictvím centrální databáze příslušným příjemcům.
Příslušný orgán ústřední protistrany během lhůty pro posouzení rizik prostřednictvím centrální databáze:
může pokládat otázky žádající ústřední protistraně a požádat ji o doplňující informace;
koordinovat a pokládat otázky ESMA a kteréhokoli člena kolegia uvedeného v článku 18 žádající ústřední protistraně a
sdílet s ESMA a se členy kolegia uvedeného v článku 18 všechny odpovědi poskytnuté žádající ústřední protistranou.
Pokud příslušný orgán ústřední protistrany neposkytne ESMA nebo kterémukoli členovi kolegia uvedeného v článku 18 požadované informace do deseti pracovních dnů od podání žádosti, může ESMA nebo kterýkoli člen tohoto kolegia uvedeného v článku 18 předložit svou žádost prostřednictvím centrální databáze přímo ústřední protistraně.
Pokud žádající ústřední protistrana neodpoví na otázky uvedené v prvním pododstavci ve lhůtě stanovené orgánem žádajícím o informace, může příslušný orgán ústřední protistrany po konzultaci se žádajícím orgánem rozhodnout o jednom prodloužení příslušné lhůty pro posouzení rizik nejvýše o deset pracovních dnů, pokud je podle jeho názoru nebo názoru žádajícího orgánu kterákoli z otázek pro posouzení podstatná. Příslušný orgán informuje žádající ústřední protistranu o uděleném prodloužení prostřednictvím centrální databáze. Příslušný orgán může o žádosti rozhodnou i přesto, že ústřední strana neodpověděla.
Pokud rozhodnutí příslušného orgánu ústřední protistrany neodráží stanovisko kolegia uvedeného v článku 18 včetně veškerých podmínek nebo doporučení v něm obsažených, musí obsahovat řádně odůvodněné vysvětlení všech podstatných odchylek od tohoto stanoviska, podmínek nebo doporučení.
Pokud se příslušný orgán ústřední protistrany neřídí nebo nehodlá řídit stanoviskem ESMA nebo jakýmikoli podmínkami nebo doporučeními v něm obsaženými, informuje ESMA v souladu s článkem 24a radu orgánů dohledu. Informace rovněž zahrnuje důvody příslušného orgánu ústřední protistrany, proč se jimi neřídí nebo nehodlá řídit.
Příslušný orgán ústřední protistrany po řádném zvážení stanovisek ESMA a kolegia uvedených v odstavcích 3 a 3a tohoto článku včetně všech podmínek nebo doporučení v nich obsažených rozhodne o vydání povolení podle článku 14 a čl. 15 odst. 1 druhého pododstavce pouze tehdy, pokud je plně přesvědčen, že žádající ústřední protistrana:
splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení, včetně případných požadavků na poskytování clearingových služeb nebo činností v oblasti nefinančních nástrojů, a
je oznámena jako systém podle směrnice 98/26/ES.
Pokud ústřední protistrana žádá o rozšíření stávajícího povolení podle článku 15, mohou ESMA, kolegium uvedené v článku 18 a příslušný orgán ústřední protistrany vycházet z části posouzení provedené dříve podle tohoto článku, pokud v důsledku této žádosti o rozšíření povolení nedojde ke změně této části nebo nebude jiným způsobem ovlivněno její předchozí posouzení. Ústřední protistrana potvrdí příslušnému orgánu ústřední protistrany, že nedošlo ke změně základních skutečností dané části posouzení.
Žádající ústřední protistrana povolení nezíská, pokud:
příslušný orgán ústřední protistrany rozhodne, že povolení nevydá, nebo
všichni členové kolegia uvedeného v článku 18, s výjimkou orgánů členského státu, v němž je žádající ústřední protistrana usazena, dosáhnou vzájemnou dohodou společného stanoviska podle čl. 19 odst. 1, že žádající ústřední protistraně povolení vydáno být nemá.
Společné stanovisko uvedené ve třetím pododstavci písm. b) tohoto odstavce musí být písemné a obsahovat řádné a podrobné odůvodnění, proč se kolegium uvedené v článku 18 domnívá, že požadavky stanovené tímto nařízením nebo jinými právními předpisy Unie nejsou splněny.
Nebylo-li dosaženo vzájemnou dohodou tohoto společného stanoviska a vyjádří-li dvoutřetinová většina členů kolegia uvedeného v odstavci 18 záporné stanovisko, může do 30 kalendářních dnů od přijetí uvedeného záporného stanoviska kterýkoli dotčený příslušný orgán na základě této většiny postoupit záležitost ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Rozhodnutí o postoupení záležitosti ESMA musí být písemné a musí obsahovat řádné a podrobné odůvodnění, proč se příslušní členové kolegia uvedeného v článku 18 domnívají, že požadavky stanovené tímto nařízením nebo jinými právními předpisy Unie nejsou splněny. V takovém případě příslušný orgán ústřední protistrany odloží přijetí svého rozhodnutí o povolení a vyčká rozhodnutí o povolení, které může přijmout ESMA podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010. Příslušný orgán ústřední protistrany přijme rozhodnutí v souladu s rozhodnutím ESMA. Záležitost nelze ESMA postoupit po uplynutí lhůty 30 dnů uvedené v pátém pododstavci tohoto odstavce.
Dosáhnou-li všichni členové kolegia uvedeného v odstavci 18, s výjimkou orgánů členského státu, v němž je žádající ústřední protistrana usazena, vzájemnou dohodou společného stanoviska podle čl. 19 odst. 1, že dané žádající ústřední protistraně nemá být povolení vydáno, může příslušný orgán ústřední protistrany postoupit záležitost ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Příslušný orgán členského státu, v němž je usazena ústřední protistrana, předá rozhodnutí ostatním dotčeným příslušným orgánům.
Příslušný orgán poté, co rozhodne o vydání nebo nevydání povolení podle odstavce 3c, bez zbytečného odkladu písemně informuje žádající ústřední protistranu prostřednictvím centrální databáze o svém rozhodnutí spolu s řádně odůvodněným vysvětlením.
Na žádost kteréhokoli člena kolegia nebo z vlastního podnětu a po vyrozumění příslušného orgánu může ESMA vyšetřovat údajné porušování nebo neuplatňování práva Unie.
▼M18 —————
Článek 17a
Zrychlený postup pro povolení rozšíření povolení
Zrychlený postup pro povolení rozšíření povolení se použije, pokud chce ústřední protistrana rozšířit svou obchodní činnost na další služby nebo činnosti podle článku 15 a pokud toto rozšíření splňuje následující podmínky:
nevede k tomu, že ústřední protistrana musí v kterémkoli okamžiku životního cyklu smlouvy výrazně přizpůsobit svou provozní strukturu;
nezahrnuje nabízení clearingových smluv, které nemohou být likvidovány stejným způsobem nebo společně se smlouvami, jejichž clearing již ústřední protistrana provedla;
nevede k tomu, že ústřední protistrana musí zohlednit nové podstatné smluvní specifikace;
nevede k zavedení nových podstatných rizik nebo k zásadnímu zvýšení rizikového profilu ústřední protistrany;
nezahrnuje nabídku nového mechanismu vypořádání nebo dodání ani služby, které zahrnují vytvoření spojení s jiným vypořádacím systémem, centrálním depozitářem nebo platebním systémem, jejž daná ústřední protistrana dříve nepoužívala.
Ústřední protistrana podává svou žádost o rozšíření v elektronické podobě prostřednictvím centrální databáze a poskytuje veškeré informace podle čl. 15 odst. 3 a 4 nezbytné k prokázání toho, že má v době vydání povolení zavedena veškerá opatření nezbytná ke splnění příslušných požadavků stanovených v tomto nařízení. V souladu s článkem 17c je potvrzení o přijetí žádosti zasláno prostřednictvím centrální databáze do dvou pracovních dnů ode dne podání této žádosti.
Příslušný orgán ústřední protistrany do 15 pracovních dnů od potvrzení přijetí žádosti podle odstavce 2 tohoto článku po zohlednění podnětů ESMA a kolegia uvedeného v článku 18 rozhodne:
zda žádost splňuje podmínky pro posouzení ve zrychleném postupu stanoveném tímto článkem a
zda v případě, že žádost splňuje podmínky pro posouzení zrychleným postupem stanoveným v tomto článku:
povolí rozšíření povolení, pokud ústřední protistrana splňuje požadavky tohoto nařízení, nebo
zamítne rozšíření povolení, pokud ústřední protistrana nesplňuje požadavky tohoto nařízení.
Pokud ústřední protistrana žádá o rozšíření povolení podle článku 15, může příslušný orgán ústřední protistrany vycházet z části posouzení provedené dříve podle tohoto článku, pokud v důsledku této žádosti o rozšíření povolení nedojde ke změně této části nebo nebude jiným způsobem ovlivněno předchozí posouzení této části. Ústřední protistrana potvrdí příslušnému orgánu ústřední protistrany, že nedošlo ke změně základních skutečností dané části posouzení.
Pokud příslušný orgán rozhodne, že rozšíření povolení nesplňuje podmínky pro posouzení ve zrychleném postupu, je žádost ústřední protistrany zamítnuta.
Pokud příslušný orgán rozhodne, že rozšíření povolení nepovolí, je rozšíření povolení zamítnuto.
ESMA při bližším určování podmínek podle prvního pododstavce stanoví metodiku a parametry, které mají být použity při rozhodování o tom, zda se určitá podmínka považuje za splněnou. ESMA rovněž uvede a upřesní, zda existují typická rozšíření služeb a činností, která by v zásadě měla spadat do působnosti zrychleného postupu stanoveného tímto článkem.
ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 17b
Postup pro přijímání rozhodnutí, zpráv nebo jiných opatření
Příslušný orgán ústřední protistrany podává prostřednictvím centrální databáze žádost o stanovisko v elektronické podobě:
ESMA podle čl. 23a odst. 2, pokud příslušný orgán ústřední protistrany hodlá přijmout rozhodnutí, zprávu nebo jiné opatření v souvislosti s články 7, 8, 20, 21, 29 až 33, 35, 36, 37, 41 a 54;
kolegiu uvedenému v článku 18 podle článku 19, pokud příslušný orgán ústřední protistrany hodlá přijmout rozhodnutí, zprávu nebo jiné opatření v souvislosti s články 20, 21, 30, 31, 32, 35, 37, 41, 49, 51 a 54.
Žádost o stanovisko uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce spolu se všemi příslušnými dokumenty je neprodleně sdílena s ESMA a s kolegiem uvedeným v článku 18.
Není-li v příslušném článku stanoveno jinak, po obdržení žádosti o stanovisko uvedené v odstavci 1 i návrhů rozhodnutí, zpráv a jiných opatření uvedených v odstavci 2:
ESMA podle článku 20 přijme stanovisko o tom, zda ústřední protistrana splňuje příslušné požadavky v souladu s čl. 23a odst. 1 písm. e) a odst. 2 a čl. 24a odst. 7 prvním pododstavcem písm. bc). ESMA předá své stanovisko příslušnému orgány ústřední protistrany a kolegiu uvedenému v článku 18. Může do něj zahrnout jakékoli podmínky nebo doporučení, které považuje za nezbytné ke zmírnění případných nedostatků v řízení rizik ústřední protistrany, zejména v souvislosti se zjištěnými přeshraničními riziky nebo riziky pro finanční stabilitu Unie. ESMA rovněž ve vztahu k článkům 21 a 37 přijme stanovisko v souladu s uvedenými články a čl. 23a odst. 2 a čl. 24a odst. 7 prvním pododstavcem písm. bc) a může do něj zahrnout jakékoli podmínky nebo doporučení, které považuje za nezbytné;
ESMA může v souladu s články 7, 8, 29 až 33, 35, 36, 41 a 54 přijmout stanovisko v souladu s článkem 23a a čl. 24a odst. 7 prvním pododstavcem písm. bc) k danému návrhu rozhodnutí, zprávě nebo jinému opatření, je-li to třeba na podporu jednotného a soudržného uplatňování daného článku, a
kolegium uvedené v článku 18 přijme stanovisko podle článku 19 o tom, zda ústřední protistrana splňuje příslušné požadavky, a předá je příslušnému orgánu ústřední protistrany a ESMA; stanovisko tohoto kolegia může obsahovat podmínky nebo doporučení, které považuje za nezbytné ke zmírnění případných nedostatků v řízení rizik ústřední protistrany.
Pokud v souvislosti s návrhem rozhodnutí, zprávou nebo jiným opatřením předloženým ESMA v souladu s prvním pododstavcem písm. b) tohoto odstavce vyjde najevo, že při uplatňování tohoto nařízení není zajištěno dostatečné sbližování a soudržnost, vydá ESMA pro účely uvedeného písmene nezbytné obecné pokyny nebo doporučení s cílem podpořit nezbytnou jednotnost a soudržnost při uplatňování tohoto nařízení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010. Pokud ESMA přijme stanovisko v souladu s prvním pododstavcem písm. b), příslušný orgán je náležitě zváží a informuje ESMA o přijetí jakéhokoli následného opatření nebo nepřijetí žádného opatření.
ESMA i kolegium uvedené v článku 18 přijmou svá stanoviska ve lhůtě stanovené příslušným orgánem ústřední protistrany, která musí být nejméně 15 pracovních dnů od doručení příslušných dokumentů podle odstavce 2 tohoto článku.
Pokud rozhodnutí, zpráva nebo jiné opatření neodráží stanovisko ESMA nebo kolegia uvedeného v článku 18 včetně veškerých podmínek nebo doporučení, které jsou v něm uvedeny, musí obsahovat řádné odůvodnění a vysvětlení všech podstatných odchylek od tohoto stanoviska, podmínek nebo doporučení.
Pokud se příslušný orgán ústřední protistrany neřídí nebo nehodlá řídit stanoviskem ESMA nebo jakýmikoli podmínkami nebo doporučeními v něm uvedenými, informuje ESMA pro účely odst. 3 prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto článku svou radu orgánů dohledu v souladu s článkem 24a. Informace rovněž zahrnuje důvody příslušného orgány ústřední protistrany, proč se jimi neřídí nebo nehodlá řídit.
Příslušný orgán ústřední protistrany přijme svá rozhodnutí, zprávy nebo jiná opatření v souladu s příslušnými články uvedenými v odstavci 1 tohoto článku.
Článek 17c
Centrální databáze
ESMA oznámí zřízení centrální databáze na svých internetových stránkách.
Ústřední protistrana bezodkladně nahraje do centrální databáze všechny dokumenty, které je povinna poskytnout podle povolovacích postupů uvedených v článcích 14 a 15 nebo případně procesů validace uvedených v článcích 49 a 49a. Registrovaní příjemci bezodkladně nahrají všechny dokumenty, které obdrží od ústřední protistrany v souvislosti se žádostí uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, pokud ústřední protistrana tyto dokumenty doposud nenahrála.
Ústřední protistrana má přístup do centrální databáze, pokud jde o dokumenty, které do ní předala, nebo dokumenty předané této ústřední protistraně prostřednictvím této centrální databáze jinými registrovanými příjemci nebo kolegiem uvedeným v článku 18.
Článek 18
Kolegium
Kolegium se skládá z:
předsedy nebo kteréhokoli z nezávislých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami uvedených v čl. 24a odst. 2 písm. a) a b);
příslušného orgánu ústřední protistrany;
příslušných orgánů odpovědných za dohled nad členy clearingového systému ústřední protistrany usazenými ve třech členských státech, které během jednoho roku poskytly největší souhrnné příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany uvedeného v článku 42 tohoto nařízení, případně včetně ECB v rámci úkolů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, které jí byly svěřeny podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ( 18 );
příslušných orgánů odpovědné za dohled nad členy clearingového systému ústřední protistrany jiných než uvedených v písmenu c), za podmínky souhlasu příslušného orgánu ústřední protistrany. Tyto příslušné orgány požádají o souhlas s jejich účastí v kolegiu příslušný orgán ústřední protistrany a odůvodní žádost na základě svého posouzení dopadu, který by mohly mít finanční problémy ústřední protistrany na finanční stabilitu jejich členského státu. Pokud příslušný orgán ústřední protistrany této žádosti nevyhoví, své rozhodnutí řádně a podrobně písemně odůvodní;
příslušných orgánů odpovědných za dohled nad obchodními systémy, které ústřední protistrana obsluhuje;
příslušných orgánů, které vykonávají dohled nad ústředními protistranami, s nimiž byly uzavřeny dohody o interoperabilitě;
příslušných orgánů, které vykonávají dohled nad centrálními depozitáři cenných papírů, s nimiž je ústřední protistrana propojena;
příslušných členů ESCB odpovědných za dohled nad ústřední protistranou a příslušných členů ESCB odpovědných za dohled nad ústředními protistranami, s nimiž byly uzavřeny dohody o interoperabilitě;
centrálních bank, které emitují nejrelevantnější měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je prováděn;
centrálních bank, které emitují měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou, jiných než uvedených v písmeni h), za podmínky souhlasu příslušného orgánu ústřední protistrany. Tyto centrální banky emise požádají o souhlas s jejich účastí v kolegiu příslušný orgán ústřední protistrany a odůvodní žádost na základě svého posouzení dopadu, který by mohly mít finanční problémy ústřední protistrany na měnu, kterou emitují. Pokud příslušný orgán ústřední protistrany této žádosti nevyhoví, své rozhodnutí řádně a podrobně písemně odůvodní.
Příslušný orgán ústřední protistrany zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů kolegia. V případě jakékoli změny ve složení kolegia příslušný orgán ústřední protistrany tento seznam bez zbytečného odkladu aktualizuje. Příslušný orgán ústřední protistrany oznámí orgánu ESMA tento seznam do 30 kalendářních dnů od zřízení kolegia nebo změny jeho složení. Poté, co ESMA obdrží oznámení od příslušného orgánu ústřední protistrany, bez zbytečného odkladu zveřejní na svých internetových stránkách seznam členů kolegia.
Aniž jsou dotčeny povinnosti příslušných orgánů podle tohoto nařízení, zajišťuje kolegium:
vypracování stanoviska uvedeného v článku 19;
výměnu informací, včetně žádostí o informace podle článku 84;
dohodu o dobrovolném rozdělení úkolů mezi své členy;
koordinaci programů dohledových šetření založených na hodnocení rizika ústřední protistrany a
určení postupů a pohotovostních plánů pro řešení naléhavých situací uvedených v článku 24.
Spolupředsedové rozhodnou o termínech konání zasedání kolegia a stanoví jejich pořad jednání.
K usnadnění plnění úkolů přidělených kolegiu podle prvního pododstavce tohoto odstavce jsou jeho členové uvedení v odstavci 2 oprávněni přispívat ke stanovování pořadu jednání zasedání kolegia, zejména zařazovat další body na pořad jednání zasedání, přičemž zváží výsledky činnosti mechanismu společného sledování.
Touto dohodou se stanoví praktické mechanismy pro činnost kolegia, včetně podrobných pravidel pro:
hlasování, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 3;
postupy stanovování pořadů jednání pro zasedání kolegia;
četnost zasedání kolegia;
formát a rozsah informací, které má příslušný orgán ústřední protistrany poskytovat členům kolegia, zejména pokud jde o informace, jež mají být poskytovány v souladu s čl. 21 odst. 4;
přiměřené minimální lhůty pro posouzení příslušné dokumentace členy kolegia;
způsoby komunikace mezi členy kolegia;
Tato dohoda může rovněž stanovit úkoly, které mají být svěřeny příslušnému orgánu ústřední protistrany, ESMA nebo jinému členovi kolegia. V případě neshody mezi spolupředsedy přijme konečné rozhodnutí příslušný orgán, který poskytne ESMA odůvodněné vysvětlení svého rozhodnutí.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 2. ledna 2021.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 19
Stanovisko kolegia
Aniž je dotčen čl. 17 odst. 4 třetí pododstavec písm. b), pokud kolegium uvedené v článku 18 nedospěje ke společnému stanovisku podle prvního pododstavce tohoto odstavce, přijme ve stejné lhůtě stanovisko většinou hlasů.
V případě, že má kolegium pravomoc vydat stanovisko, může centrální banka emise, která je členem kolegia podle čl. 18 odst. 2 písm. h) a i), přijmout doporučení týkající se měny, kterou emituje.
V kolegiích, jež nemají více než dvanáct členů, má každý hlasující člen jeden hlas a hlasovat mohou nejvýše dva členové kolegia z téhož členského státu. V kolegiích, jež mají více než dvanáct členů, má každý hlasující člen jeden hlas a hlasovat mohou nejvýše tři členové z téhož členského státu.
Je-li členem kolegia ECB podle čl. 18 odst. 2 písm. c) a h), má v něm dva hlasy.
Členové kolegia uvedení v čl. 18 odst. 2 písm. a), ca) a i) nemají právo hlasovat o stanoviscích kolegia.
▼M18 —————
Článek 20
Odnětí povolení
Aniž je dotčen čl. 22 odst. 3, odejme příslušný orgán ústřední protistraně povolení zcela nebo ve vztahu k určité části, pokud ústřední protistrana:
nevyužije toto povolení do 12 měsíců;
nevyužije povolení pro clearingové služby nebo činnosti v kategorii derivátů, cenných papírů, jiných finančních nebo nefinančních nástrojů do 12 měsíců ode dne vydání povolení nebo ode dne, kdy ústřední protistrana naposledy nabídla tyto clearingové služby nebo činnosti;
výslovně se povolení vzdá;
během předchozích 12 měsíců neposkytla služby či nevykonávala činnosti v kategorii derivátů, cenných papírů, jiných finančních nebo nefinančních nástrojů, na které se povolení vztahuje;
získala povolení na základě nepravdivého prohlášení nebo jakýmikoli jinými protiprávními prostředky;
přestane splňovat podmínky, za nichž bylo povolení vydáno, a ve stanovené lhůtě nepřijme nápravná opatření, nebo
závažně a systematicky porušuje některé požadavky stanovené v tomto nařízení.
Článek 21
Přezkum a vyhodnocení
Příslušné orgány uvedené v článku 22 vykonávají ve vztahu k ústřední protistraně alespoň všechny tyto činnosti:
přezkoumávají opatření, strategie, postupy a mechanismy, které ústřední protistrana zavedla ke splnění tohoto nařízení;
přezkoumávají služby nebo činnosti poskytované ústřední protistranou, zejména služby nebo činnosti poskytované na základě žádosti o zrychlený postup podle článků 17a nebo 49a;
vyhodnocují rizika, včetně finančních a operačních rizik, kterým ústřední protistrana je nebo může být vystavena;
přezkoumávají změny provedené ústřední protistranou v souladu s článkem 15a.
Ústřední protistrany podléhají alespoň jednou ročně kontrolám na místě prováděným příslušným orgánem ústřední protistrany. Příslušný orgán ústřední protistrany informuje ESMA o každé plánované kontrole na místě jeden měsíc před konáním plánované kontroly, ledaže rozhodnutí o provedení kontroly na místě bylo přijato v naléhavé situaci. V takovém případě informuje příslušný orgán ústřední protistrany ESMA bezprostředně po přijetí tohoto rozhodnutí. ESMA může požadovat, aby byl přizván ke kontrolám na místě.
Pokud příslušný orgán ústřední protistrany po obdržení žádosti ESMA v souladu s druhým pododstavcem odmítne přizvat ESMA ke kontrole na místě, poskytne odůvodněné vysvětlení tohoto odmítnutí.
Aniž jsou dotčeny druhý a třetí pododstavec, příslušný orgán ústřední protistrany předá ESMA a členům kolegia uvedeného v článku 18 jakékoli relevantní informace, které mu ústřední protistrana poskytla v souvislosti se všemi kontrolami na místě, které provádí.
Zpráva zahrnuje kalendářní rok a předloží se ESMA a kolegiu uvedenému v článku 18 do 30. března následujícího kalendářního roku. Tato zpráva podléhá stanovisku kolegia uvedeného v článku 18 podle článku 19 a stanovisku ESMA podle čl. 24a odst. 7 prvního pododstavce písm. bc) vydanému postupem stanoveným v článku 17b.
ESMA může požádat o svolání zasedání ad hoc s ústřední protistranou a jejím příslušným orgánem. ESMA může o svolání zasedání požádat v některém z následujících případů:
vyskytla se naléhavá situace podle článku 24;
ESMA identifikoval podstatné obavy o to, zda ústřední protistrany plní požadavky tohoto nařízení;
ESMA se domnívá, že činnost ústřední protistrany by mohla mít nepříznivý přeshraniční dopad na členy jejího clearingového systému nebo na jejich klienty.
Kolegium uvedené v článku 18 je informováno o konání zasedání a obdrží shrnutí hlavních výsledků tohoto zasedání.
KAPITOLA 2
Dozor a dohled nad ústředními protistranami
Článek 22
Příslušný orgán
Pokud členský stát určí více než jeden příslušný orgán, jednoznačně vymezí jejich úlohy a určí jeden orgán, který odpovídá za koordinaci spolupráce a výměnu informací s Komisí, ESMA, příslušnými orgány jiných členských států, EBA a příslušnými členy ESCB v souladu s články 23, 24, 83 a 84.
Tato opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující a mohou zahrnovat požadavek přijetí nápravných opatření ve stanovené lhůtě.
KAPITOLA 3
Spolupráce
Článek 23
Spolupráce mezi orgány
Článek 23a
Spolupráce mezi příslušnými orgány a ESMA ohledně povolených ústředních protistran v oblasti dohledu
ESMA plní koordinační úlohu mezi příslušnými orgány a jednotlivými kolegii s cílem:
vytvořit společnou kulturu dohledu a zavést jednotnou praxi v této oblasti;
zajistit používání stejných postupů a jednotného přístupu;
posílit jednotnost výsledků dohledu, zejména pokud jde o oblasti dohledu, které mají přeshraniční rozměr nebo mohou mít přeshraniční dopad;
posílit koordinaci v naléhavých situacích v souladu s článkem 24;
posuzovat rizika při poskytování stanovisek příslušným orgánům podle odstavce 2 o tom, zda ústřední protistrany plní požadavky tohoto nařízení, pokud jde o zjištěná přeshraniční rizika nebo rizika pro finanční stabilitu Unie, a poskytovat doporučení, jak mají ústřední protistrany tato rizika zmírňovat.
Příslušné orgány mohou rovněž předkládat své návrhy rozhodnutí ESMA k vydání stanoviska před přijetím jakéhokoli jiného aktu či opatření v souladu se svými povinnostmi podle čl. 22 odst. 1.
Článek 23b
Mechanismus společného sledování
Mechanismus společného sledování se skládá ze:
zástupců ESMA;
zástupců EBA a EIOPA;
zástupců ESRB, ECB a ECB v rámci úkolů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, které jí byly svěřeny v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013, a
zástupců centrálních bank emise jiných měn než euro, v nichž jsou vedeny derivátové smlouvy uvedené v čl. 7a odst. 6.
Vedle subjektů uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce se mechanismu společného sledování jako pozorovatelé mohou účastnit centrální banky emise měn, v nichž jsou vedeny derivátové smlouvy uvedené v čl. 7a odst. 6, kromě bank uvedených v druhém pododstavci písm. d) tohoto odstavce, příslušné vnitrostátní orgány vykonávající dohled nad povinností podle článku 7a, přičemž účast je omezena na jeden orgán za členský stát, a Komise.
ESMA řídí zasedání mechanismu společného sledování a předsedá jim. Předseda mechanismu společného sledování může na žádost jeho ostatních členů nebo z vlastního podnětu přizvat k účasti na těchto zasedáních další orgány, pokud je to relevantní pro projednávaná témata.
Mechanismus společného sledování:
sleduje na úrovni Unie provádění požadavků stanovených v článcích 7a a 7c včetně všech následujících skutečností:
celkové expozice a snižování expozic vůči clearingovým službám s podstatným systémovým významem určeným podle čl. 25 odst. 2c;
vývoj související s clearingem u ústředních protistran povolených podle článku 14 a s přístupem klientů ke clearingu u těchto ústředních protistran včetně poplatků účtovaných těmito ústředními protistranami za zřizování účtů podle článku 7a a veškerých poplatků účtovaných členy clearingového systému klientům za zřizování účtů a provádění clearingu podle článku 7a;
další významný vývoj clearingových postupů, který má dopad na úroveň clearingu u ústředních protistran povolených podle článku 14;
sleduje přeshraniční důsledky clearingových vztahů s klienty včetně přenositelnosti a vzájemných závislostí a interakcí členů clearingového systému a klientů s jinými infrastrukturami finančního trhu;
přispívá k vypracovávání celounijního posuzování odolnosti ústředních protistran se zaměřením na rizika likvidity, úvěrová a provozní rizika týkající se ústředních protistran, členů clearingového systému a klientů;
identifikuje rizika koncentrace, zejména v oblasti clearingových služeb klientům, v důsledku integrace finančních trhů Unie včetně případů, kdy několik ústředních protistran, členů clearingového systému nebo klientů využívá stejné poskytovatele služeb;
sleduje účinnost opatření zaměřených na zvýšení atraktivity ústředních protistran Unie, na podporu clearingu u ústředních protistran Unie a na posílení sledování přeshraničních rizik.
Subjekty účastnící se mechanismu společného sledování, kolegium uvedené v článku 18 a příslušné vnitrostátní orgány spolupracují a sdílejí informace nezbytné k provádění úkolů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Nejsou-li tyto informace včetně informací uvedených v čl. 7a odst. 9 mechanismu společného sledování dostupné, poskytne relevantní příslušný orgán povolených ústředních protistran, jejich členů clearingového systému a jejich klientů nezbytné informace umožňující ESMA a ostatním subjektům účastnícím se mechanismu společného sledování plnit úkoly uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Zpráva uvedená v prvním pododstavci může obsahovat doporučení pro možná opatření na úrovni Unie k řešení zjištěných horizontálních rizik.
ESMA jedná v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1095/2010 v případě, že na základě informací obdržených v rámci mechanismu společného sledování a v návaznosti na diskuse, které v rámci tohoto mechanismu proběhly:
má za to, že příslušné orgány nezajišťují dodržování požadavků stanovených v článku 7a členy clearingového systému a klienty, nebo
zjistí riziko pro finanční stabilitu Unie v důsledku údajného porušení nebo neuplatnění práva Unie.
Dříve, než ESMA jedná podle prvního pododstavce tohoto odstavce, může vydat obecné pokyny nebo doporučení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 24
Naléhavé situace
Příslušný orgán ústřední protistrany nebo jakýkoli jiný relevantní orgán bez zbytečného odkladu informuje ESMA, kolegium uvedené v článku 18, příslušné členy ESCB, Komisi a jiné relevantní orgány o jakékoli naléhavé situaci spojené s některou ústřední protistranou, včetně:
situace a události, jež mají či mohou mít dopad na obezřetnost, finanční zdraví nebo odolnost ústředních protistran povolených v souladu s článkem 14, členů jejich clearingových systémů nebo jejich klientů;
pokud některá ústřední protistrana hodlá aktivovat svůj ozdravný plán podle článku 9 nařízení (EU) 2021/23, příslušný orgán přijal opatření včasného zásahu podle článku 18 uvedeného nařízení, nebo příslušný orgán požaduje odvolání celého vrcholného vedení nebo rady této ústřední protistrany nebo jejich části podle článku 19 uvedeného nařízení;
pokud dochází k vývoji na finančních trzích nebo na jiných trzích, na kterých ústřední protistrana poskytuje clearingové služby, který může mít nepříznivý dopad na tržní likviditu, transmisi měnové politiky, hladké fungování platebních systémů nebo stabilitu finančního systému ve kterémkoli členském státě, kde jsou ústřední protistrana nebo některý z členů jejího clearingového systému usazeny.
V naléhavé situaci s výjimkou případů, kdy orgán příslušný k řešení krize přijímá nebo přijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně podle článku 21 nařízení (EU) 2021/23, za účelem koordinace reakcí příslušných orgánů:
může předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami svolat ad hoc zasedání tomuto výboru;
je svoláno ad hoc zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami na žádost dvou jeho členů.
Na ad hoc zasedání uvedené v odstavci 4 je v případě potřeby přizván také kterýkoli z následujících orgánů s ohledem na otázky, které mají být na tomto zasedání projednány:
příslušné centrální banky emise;
relevantní orgány příslušné pro dohled nad členy clearingového systému, včetně, je-li to relevantní, ECB v rámci úkolů týkajících se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, který jí byl svěřen v souladu s nařízením (EU) č. 1024/2013;
relevantní příslušné orgány pro dohled nad obchodními systémy;
relevantní příslušné orgány pro dohled nad klienty, pokud jsou známy;
relevantní orgány příslušné k řešení krize určené podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2021/23;
kterýkoli člen kolegia uvedeného v článku 18, na kterého se nevztahuje již některé z písmen a) až d) tohoto odstavce.
Pokud se zasedání koná v návaznosti na naléhavou situaci ve smyslu odst. 1 písm. c), přizve předseda výboru pro dohled nad ústředními protistranami k účasti na tomto zasedání relevantní centrální banky emise.
Pokud má relevantní příslušný orgán požadované informace k dispozici, předá je ESMA bez zbytečného odkladu.
Pokud relevantní příslušný orgán požadované informace k dispozici nemá, požádá ústřední protistrany povolené podle článku 14, členy jejich clearingového systému nebo jejich klienty, propojené infrastruktury finančních trhů nebo spřízněné třetí osoby, které tyto ústřední protistrany využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí nebo činností, je-li to relevantní, aby mu tyto informace poskytly, a informuje o tom ESMA. Jakmile relevantní příslušný orgán požadované informace obdrží, předá je ESMA bez zbytečného odkladu.
Namísto toho, aby o poskytnutí informací uvedených ve třetím pododstavci požádal relevantní příslušný orgán sám, může povolit, aby si tyto informace od relevantního subjektu vyžádal přímo ESMA. ESMA předá všechny informace poskytnuté tímto subjektem bez zbytečného odkladu relevantnímu příslušnému orgánu.
Pokud ESMA neobdrží informace, které si vyžádal podle prvního pododstavce, do 48 hodin, může formou prosté žádosti požádat povolené ústřední protistrany, členy jejich clearingového systému a jejich klienty, propojené infrastruktury finančních trhů a spřízněné třetí osoby, které tyto ústřední protistrany využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí nebo činností, aby mu tyto informace poskytly bez zbytečného odkladu. ESMA předá všechny informace, které od těchto subjektů obdržel, bez zbytečného odkladu relevantnímu příslušnému orgánu.
KAPITOLA 3 A
Výbor pro dohled nad ústředními protistranami
Článek 24a
Výbor pro dohled nad ústředními protistranami
Výbor pro dohled nad ústředními protistranami se skládá z:
předsedy, který má hlasovací právo;
dvou nezávislých členů, kteří mají hlasovací právo;
příslušných orgánů členských států uvedených v článku 22 tohoto nařízení, kde je ústřední protistrana povolena, které mají hlasovací právo; pokud členský stát určil několik příslušných orgánů, může každý z určených příslušných orgánů dotčeného členského státu rozhodnout o jmenování jednoho zástupce pro účely účasti podle tohoto písmene, avšak pro účely hlasování stanoveného v článku 24c se všichni zástupci příslušného členského státu společně považují za jednoho člena s hlasovacím právem;
těchto centrálních bank emise:
pokud je výbor pro dohled nad ústředními protistranami svolán v souvislosti s ústředními protistranami ze třetích zemí v případě vypracovávání všech rozhodnutí týkajících se článků uvedených v odstavci 10 tohoto článku ve vztahu k ústředním protistranám tier 2, jakož i ustanovení čl. 25 odst. 2a, centrálních bank emise uvedených v čl. 25 odst. 3 písm. f), které požádaly o členství ve výboru pro dohled nad ústředními protistranami, avšak nemají hlasovací právo;
pokud je výbor pro dohled nad ústředními protistranami svolán v souvislosti s ústředními protistranami povolenými v souladu s článkem 14 v případě diskuse týkající se odstavce 7 tohoto článku, centrálních bank, které emitují měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing provádí povolená ústřední protistrana, které požádaly o členství ve výboru pro dohled nad ústředními protistranami, avšak nemají hlasovací právo.
Členství pro účely bodů i) a ii) se uděluje automaticky na základě jednorázové písemné žádosti adresované předsedovi.
Před tím, než jsou předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami jmenováni, a do jednoho měsíce poté, co jsou vybráni radou orgánů dohledu, která předloží Evropskému parlamentu svůj užší seznam vybraných kandidátů, respektující vyvážené zastoupení žen a mužů. Evropský parlament tyto vybrané kandidáty po jejich slyšení schválí, nebo zamítne.
Pokud předseda nebo některý z nezávislých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami přestane splňovat podmínky pro výkon svých povinností nebo byl shledán vinným ze závažného porušení svých povinností, může Rada na návrh Komise a po jeho schválení Evropským parlamentem přijmout prováděcí rozhodnutí, jímž ho zbavuje funkce. Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou.
Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi oznámit, že mají za to, že podmínky pro zbavení funkce v případě předsedy nebo jednoho z nezávislých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami jsou splněny, a Komise na toto oznámení reaguje.
Funkční období předsedy a nezávislých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami je pět let a může být jednou prodlouženo.
Členské státy, orgány či instituce Unie ani žádný jiný veřejný či soukromý subjekt se nesmí snažit ovlivňovat předsedu a nezávislé členy výboru pro dohled nad ústředními protistranami při plnění jejich úkolů.
Podle služebního řádu uvedeného v článku 68 nařízení (EU) č. 1095/2010 jsou předseda a nezávislí členové výboru pro dohled nad ústředními protistranami i po skončení svého funkčního období povinni jednat čestně a uvážlivě při přijímání určitých funkcí nebo výhod.
►M18 V případě ústředních protistran, které jsou povoleny nebo žádají o povolení v souladu s článkem 14, výbor pro dohled nad ústředními protistranami pro účely článku 23a vypracovává rozhodnutí a plní úkoly svěřené ESMA podle článku 23a a podle těchto písmen: ◄
alespoň jednou ročně provádí srovnávací hodnocení činností dohledu všech příslušných orgánů v souvislosti s povolováním ústředních protistran a dohledem nad nimi v souladu s článkem 30 nařízení (EU) č. 1095/2010;
alespoň jednou ročně iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti ústředních protistran v rámci celé Unie vůči nepříznivému tržnímu vývoji v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010, přičemž pokud možno zohledňuje souhrnný účinek ozdravných opatření a řešení krize ústředních protistran na finanční stabilitu Unie;
alespoň jednou ročně projednává a určuje priority dohledu nad ústředními protistranami povolenými podle článku 14 tohoto nařízení s cílem přispět k přípravě strategických priorit dohledu Unie, kterou provádí ESMA v souladu s článkem 29a nařízení (EU) č. 1095/2010;
ve spolupráci s EBA, EIOPA a ECB při plnění jejich úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013 zvažuje veškerá přeshraniční rizika vyplývající z činností ústředních protistran včetně rizik vyplývajících ze vzájemné propojenosti, vzájemných vazeb a koncentrace ústředních protistran v důsledku těchto přeshraničních propojení;
připravuje návrhy stanovisek k přijetí radou orgánů dohledu v souladu s články 17 a 17b, návrhy validací k přijetí radou orgánů dohledu v souladu s článkem 49 a návrhy rozhodnutí k přijetí radou orgánů dohledu v souladu s článkem 49a;
poskytuje podněty příslušným orgánům podle článku 17a;
v souladu s čl. 17 odst. 3c a čl. 17b odst. 4 informuje radu orgánů dohledu, pokud se příslušný orgán neřídí nebo nehodlá řídit stanovisky ESMA nebo podmínkami či doporučeními v nich obsaženými, včetně odůvodnění příslušného orgánu;
podporuje pravidelnou výměnu informací a diskusi mezi příslušnými orgány určenými v souladu s čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení týkající se:
příslušných činností dohledu a rozhodnutí, která byla přijata příslušnými orgány uvedenými v článku 22 při plnění jejich povinností v souladu s tímto nařízením, které se týkají povolování ústředních protistran usazených na jejich území a dohledu nad nimi;
návrhů rozhodnutí předložených ESMA příslušným orgánem v souladu s čl. 23a odst. 2 prvním pododstavcem;
návrhů rozhodnutí předložených ESMA dobrovolně příslušným orgánem v souladu s čl. 23a odst. 2 druhým pododstavcem;
vývoje na příslušných trzích, včetně situací a událostí, jež mají či mohou mít dopad na obezřetnost, finanční zdraví nebo odolnost ústředních protistran povolených v souladu s článkem 14 nebo členů jejich clearingových systémů;
je informován o všech stanoviscích a doporučeních přijatých kolegii podle článku 19 tohoto nařízení a projednává je, s cílem přispívat k jednotné a soudržné činnosti kolegií a podporovat je, aby jednotně uplatňovala toto nařízení.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) až d) poskytují příslušné orgány bez zbytečného odkladu ESMA veškeré relevantní informace a dokumentaci.
ESMA každoročně podává Komisi zprávu o přeshraničních rizicích vyplývajících z činností ústředních protistran uvedených v prvním pododstavci písm. bb).
Výbor pro dohled nad ústředními protistranami rovněž může:
na základě svých činností v souladu s odst. 7 písm. a) až d) požádat radu orgánů dohledu, aby zvážila, zda je nezbytné, aby ESMA přijal obecné pokyny, doporučení a stanoviska k řešení nedostatečného sbližování a soudržnosti při uplatňování tohoto nařízení ze strany příslušných orgánů a kolegií. Rada orgánů dohledu tyto žádosti řádně zváží a poskytne náležitou odpověď;
předkládat radě orgánů dohledu stanoviska k rozhodnutím, která mají být přijata v souladu s článkem 44 nařízení (EU) č. 1095/2010, s výjimkou rozhodnutí uvedených v článcích 17 a 19 uvedeného nařízení, která se týkají úkolů svěřených příslušným orgánům uvedeným v článku 22 tohoto nařízení.
Výboru pro dohled nad ústředními protistranami jsou nápomocni vybraní zaměstnanci z ESMA disponující dostatečnými znalostmi, schopnostmi a zkušenostmi, kteří:
připravují zasedání výboru pro dohled nad ústředními protistranami;
vypracovávají analýzy nezbytné pro plnění úkolů tohoto výboru;
poskytují tomuto výboru podporu v oblasti mezinárodní spolupráce na správní úrovni.
Článek 24b
Konzultace s centrálními bankami emise
Článek 24c
Přijímání rozhodnutí výborem pro dohled nad ústředními protistranami
Výbor pro dohled nad ústředními protistranami přijímá rozhodnutí prostou většinou hlasů svých hlasujících členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
Článek 24d
Přijímání rozhodnutí v rámci rady orgánů dohledu
V případě, že výbor pro dohled nad ústředními protistranami předkládá radě orgánů dohledu návrhy rozhodnutí podle čl. 25 odst. 2, 2a, 2b, 2c nebo 5, článku 25p, čl. 85 odst. 6 a čl. 89 odst. 3b tohoto nařízení a kromě toho pouze pro ústřední protistrany tier 2 v souladu s články 41, 44, 46, 50 a 54 tohoto nařízení, rozhodne rada orgánů dohledu o těchto návrzích rozhodnutí v souladu s článkem 44 nařízení (EU) č. 1095/2010 do deseti pracovních dnů.
V případě, že výbor pro dohled nad ústředními protistranami předkládá radě orgánů dohledu návrhy rozhodnutí podle článků jiných než uvedených v prvním pododstavci, rozhodne rada orgánů dohledu o těchto návrzích rozhodnutí v souladu s článkem 44 nařízení (EU) č. 1095/2010 do tří pracovních dnů.
Článek 24e
Odpovědnost
KAPITOLA 4
Vztahy s třetími zeměmi
Článek 25
Uznání ústřední protistrany usazené v třetí zemi
ESMA může po konzultaci s orgány uvedenými v odstavci 3 uznat ústřední protistranu usazenou v třetí zemi, která požádala o uznání pro účely poskytování pouze některých clearingových služeb nebo činností, pokud:
Komise přijala prováděcí akt v souladu s odstavcem 6;
ústřední protistrana má v příslušné třetí zemi povolení a podléhá účinnému dohledu a vynucování, jež zajišťují plný soulad s obezřetnostními požadavky platnými v dané třetí zemi;
byla uzavřena ujednání o spolupráci podle odstavce 7;
ústřední protistrana je usazena nebo povolena ve třetí zemi, u níž Komise v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 20 ) neshledala, že její vnitrostátní režim pro boj proti praní peněz a financování terorismu vykazuje strategické nedostatky představující významnou hrozbu pro finanční systém Unie;
nebylo rozhodnuto o tom, že ústřední protistrana je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou v souladu s odstavcem 2a, a je tedy ústřední protistranou tier 1.
ESMA po konzultaci s ESRB a centrálními bankami emise uvedenými v odst. 3 písm. f) rozhodne o tom, zda ústřední protistrana ze třetí země je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států (ústřední protistrana tier 2), s přihlédnutím ke všem těmto kritériím:
povaze, rozsahu a složitosti obchodní činnosti ústřední protistrany v Unii, jakož i mimo Unii tehdy, pokud její obchodní činnost může mít systémový dopad na Unii nebo jeden či více jejích členských států, včetně:
hodnoty transakcí, u nichž daná ústřední protistrana provádí clearing, a to agregovaně a v každé měně Unie, nebo celkové expozice ústřední protistrany, která je zapojena do činnosti clearingu, vůči jejím členům clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, pak i jejich klientům a nepřímým klientům usazeným v Unii, mimo jiné i pokud tito členové nebo klienti byli členskými státy určeny za jinou systémově významnou instituci (J-SVI) podle čl. 131 odst. 3 směrnice 2013/36/EU, a
rizikového profilu ústřední protistrany, mimo jiné z hlediska právních, provozních a obchodních rizik;
dopadu, který by selhání nebo narušení ústřední protistrany mělo na:
finanční trhy, včetně likvidity trhů, které obsluhuje;
finanční instituce;
širší finanční systém; nebo
finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států;
struktuře členství v clearingovém systému ústřední protistrany, a jsou-li k dispozici příslušné informace, pak i struktuře sítě klientů a nepřímých klientů členů jejího clearingového systému usazených v Unii;
rozsahu, v němž existují alternativní clearingové služby poskytované jinými ústředními protistranami ve finančních nástrojích vedených v měnách Unie pro členy clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, pak i jejich klienty a nepřímé klienty usazené v Unii;
vztahu, vzájemné závislosti nebo jiným interakcím ústřední protistrany s jinými tržními infrastrukturami na finančním trhu, jinými finančními institucemi a širším finančním systémem, pokud to může mít dopad na finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více členských států.
Komise do 2. ledna 2021 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, v němž blíže stanoví kritéria stanovená v prvním pododstavci.
Aniž je dotčen výsledek postupu uznávání, ESMA po provedení posouzení uvedeného v prvním pododstavci vyrozumí žádající ústřední protistranu o tom, zda je považována za ústřední protistranu tier 1, či nikoliv, do 30 pracovních dnů od rozhodnutí o tom, že dotčená žádost ústřední protistrany je úplná v souladu s odst. 4 druhým pododstavcem.
Rozhodne-li ESMA v souladu s odstavcem 2a o tom, že ústřední protistrana je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou (ústřední protistrana tier 2), uzná tuto ústřední protistranu pro účely poskytování některých clearingových služeb nebo činností, pouze pokud jsou kromě podmínek uvedených v odst. 2 písm. a) až d) splněny ještě tyto podmínky:
ústřední protistrana v okamžiku uznání a poté průběžně splňuje požadavky stanovené v článku 16 a v hlavách IV a V. Pokud jde o dodržování článků 41, 44, 46, 50 a 54 ústřední protistranou, ESMA konzultuje centrální banky emise uvedené v odst. 3 písm. f) v souladu s postupem stanoveným v čl. 24b odst. 1. ESMA v souladu s článkem 25a přihlédne k rozsahu, v jakém ústřední protistrana tyto požadavky splňuje dodržováním porovnatelných požadavků použitelných ve třetí zemi;
centrální banky emise uvedené v odst. 3 písm. f) poskytly ESMA do 30 pracovních dnů od rozhodnutí o tom, že ústřední protistrana ze třetí země není ústřední protistranou tier 1 v souladu s odstavcem 2a, nebo na základě přezkumu v souladu s odstavcem 5 písemné potvrzení, že ústřední protistrana splňuje následující požadavky, jež mohly tyto centrální banky emise stanovit v rámci plnění úkolů své měnové politiky:
předkládat jakékoli informace, které může centrální banka emise vyžadovat na základě odůvodněné žádosti, pokud ESMA nezískal tyto informace jinak;
řádně a plně spolupracovat s centrální bankou emise, pokud jde o posouzení odolnosti ústřední protistrany vůči nepříznivému tržnímu vývoji prováděné v souladu s čl. 25b odst. 3;
otevřít, či oznámit záměr otevřít jednodenní vkladový účet u centrální banky emise v souladu s příslušnými kritérii a požadavky na přístup;
splňovat požadavky, které v mezích svých pravomocí ukládá centrální banka emise v mimořádných situacích s cílem řešit dočasná rizika systémové likvidity mající vliv na transmisi měnové politiky nebo hladké fungování platebních systémů a týkající se kontroly rizika likvidity, maržových požadavků, kolaterálu, mechanismů vypořádání nebo dohod o interoperabilitě.
Požadavky uvedené v bodu iv) zajistí efektivnost, spolehlivost a odolnost ústředních protistran a jsou v souladu s požadavky stanovenými v článku 16 a hlavách IV a V tohoto nařízení.
Uplatňování požadavků uvedených v bodu iv) je podmínkou pro uznání po omezenou dobu nepřesahující šest měsíců. Pokud se centrální banka po skončení uvedeného období domnívá, že mimořádná situace přetrvává, může být uplatňování těchto požadavků pro účely uznání jednou prodlouženo o další období nejvýše šesti měsíců.
Před stanovením požadavků uvedených v bodu iv) nebo před prodloužením jejich uplatňování informuje centrální banka emise orgán ESMA, ostatní centrální banky emise uvedené v odst. 3 písm. f) a členy kolegia pro ústřední protistrany ze třetích zemí a vysvětlí jim účinky požadavků, jež má v úmyslu stanovit, na efektivnost, spolehlivost a odolnost ústředních protistran, a odůvodní, proč jsou dané požadavky nezbytné a přiměřené pro zajištění transmise měnové politiky nebo hladkého fungování platebních systémů ve vztahu k měně, již emituje. ESMA předloží centrální bance emise stanovisko do deseti pracovních dnů od předání návrhu na stanovení požadavků či návrhu na prodloužení jejich uplatňování. V naléhavých situacích nesmí uvedená lhůta překročit 24 hodin. Ve svém stanovisku zváží ESMA zejména dopady stanovených požadavků na efektivnost, spolehlivost a odolnost ústřední protistrany. Ostatní centrální banky emise uvedené v odst. 3 písm. f) mohou předložit stanovisko ve stejné lhůtě. Po skončení období pro konzultace centrální banka emise řádně zváží změny navržené ve stanoviscích ESMA nebo centrálních bank emise uvedených v odst. 3 písm. f).
Před prodloužením uplatňování požadavků uvedených v bodu iv) vyrozumí centrální banka emise rovněž Evropský parlament a Radu.
Centrální banka emise trvale spolupracuje a sdílí informace s ESMA a ostatními centrálními bankami uvedenými v odst. 3 písm. f) ohledně požadavků uvedených v bodu iv), zejména ve vztahu k posuzování rizik systémové likvidity a dopadů stanovených požadavků na efektivnost, spolehlivost a odolnost ústředních protistran.
Pokud centrální banka emise stanoví jakýkoli z požadavků uvedených v tomto písmeni poté, co byla uznána ústřední protistrana tier 2, splnění každého takového požadavku se považuje za podmínku pro uznání a centrální banky emise poskytnou ESMA do 90 pracovních dnů písemné potvrzení, že dotyčná ústřední protistrana daný požadavek splňuje.
Pokud centrální banka emise neposkytla ESMA ve stanovené lhůtě písemné potvrzení, může ESMA považovat tento požadavek za splněný;
ústřední protistrana poskytla orgánu ESMA:
písemné prohlášení podepsané svým právním zástupcem o svém bezvýhradném souhlasu s tím, že:
odůvodněné právní stanovisko nezávislého právního odborníka potvrzující, že vyjádřený souhlas je platný a vymahatelný podle příslušných právních předpisů;
ústřední protistrana učinila veškerá nezbytná opatření a zavedla veškeré nezbytné postupy k zajištění účinného plnění požadavků stanovených v písmenech a) a c);
Komise nepřijala prováděcí akt podle odstavce 2c.
ESMA po konzultaci s ESRB a se souhlasem centrálních bank emise uvedených v odst. 3 písm. f) v souladu s čl. 24b odst. 3 a úměrně k míře systémového významu ústřední protistrany v souladu s odstavcem 2a tohoto článku může na základě řádně odůvodněného posouzení učinit závěr, že ústřední protistrana nebo některé z jejích clearingových služeb mají takový podstatný systémový význam, že by tato ústřední protistrana neměla být uznána pro účely poskytování některých clearingových služeb nebo činností. Souhlas centrální banky emise se týká pouze měny, kterou emituje, a nikoli doporučení uvedeného v druhém pododstavci tohoto odstavce jako celku. Ve svém posouzení ESMA rovněž:
vysvětlí, proč by splnění podmínek stanovených v odstavci 2b dostatečně neřešilo riziko pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států;
popíše charakteristické rysy clearingových služeb poskytovaných ústřední protistranou, včetně požadavků na likviditu a fyzické vypořádání spojené s poskytováním těchto služeb;
poskytne kvantitativní technické posouzení nákladů a přínosů a důsledků rozhodnutí neuznat ústřední protistranu pro účely poskytování některých clearingových služeb nebo činností, s přihlédnutím k:
existenci potenciálních alternativních náhrad za poskytování dotčených clearingových služeb v dotčených měnách členům clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, pak i jejich klientům a nepřímým klientům usazeným v Unii;
potenciálním důsledkům začlenění smluv v držení ústřední protistrany, které dosud nebyly vypořádány, do oblasti působnosti tohoto prováděcího aktu.
Na základě svého posouzení ESMA doporučí, aby Komise přijala prováděcí akt, který potvrdí, že dotyčná ústřední protistrana by neměla být uznána pro účely poskytování některých clearingových služeb nebo činností.
Komise posoudí doporučení ESMA ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 pracovních dnů.
Po předložení doporučení uvedeného v druhém pododstavci může Komise přijmout jako krajní opatření prováděcí akt, který blíže stanoví:
že po skončení adaptačního období stanoveného Komisí v souladu s písmenem b) tohoto pododstavce může dotyčná ústřední protistrana ze třetí země poskytovat některé nebo všechny své clearingové služby členům clearingového systému a obchodním systémům usazeným v Unii pouze poté, co k tomu získala povolení v souladu s článkem 14;
přiměřené adaptační období pro ústřední protistranu, členy jejího clearingového systému a jejich klienty. Adaptační období nesmí přesáhnout dva roky a může být jednou prodlouženo o dalších šest měsíců, a to pouze tehdy, pokud přetrvávají důvody k jeho přiznání;
podmínky, za nichž dotyčná ústřední protistrana může nadále poskytovat některé clearingové služby nebo činnosti během adaptačního období uvedeného v písmenu b);
veškerá opatření, která je třeba přijmout v průběhu adaptačního období k omezení případných nákladů členů clearingového systému a jejich klientů, zejména těch, kteří jsou usazeni v Unii.
Při bližším stanovování služeb a adaptačního období uvedených ve čtvrtém pododstavci písm. a) a b) Komise zohlední:
charakteristické rysy služeb nabízených ústřední protistranou a jejich nahraditelnost;
skutečnost, zda a do jaké míry budou do oblasti působnosti prováděcího aktu zahrnuty nevypořádané clearingové transakce, s přihlédnutím k právním a hospodářským důsledkům tohoto zahrnutí;
případné dopady nákladů na clearingové členy, a jsou-li k dispozici příslušné informace, pak i na jejich klienty, zejména na ty, kteří jsou usazeni v Unii.
Prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2.
Při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky uvedené v odst. 2 písm. a) až d), ESMA konzultuje:
s příslušným orgánem členského státu, ve kterém ústřední protistrana poskytuje nebo hodlá poskytovat clearingové služby a který si ústřední protistrana zvolila;
s příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad členy clearingového systému ústřední protistrany usazenými ve třech členských státech, kteří poskytují nebo by podle předpokladů ústřední protistrany měli během jednoho roku poskytnout největší souhrnné příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany uvedeného v článku 42;
s příslušnými orgány odpovědnými za dohled nad obchodními systémy v Unii, kterým ústřední protistrana poskytuje nebo má poskytovat služby;
s příslušnými orgány, které vykonávají dohled nad ústředními protistranami usazenými v Unii, s nimiž byly uzavřeny dohody o interoperabilitě;
s příslušnými členy ESCB členských států, ve kterých ústřední protistrana poskytuje nebo hodlá poskytovat clearingové služby, a s příslušnými členy ESCB odpovědnými za dohled nad ústředními protistranami, s nimiž byly uzavřeny dohody o interoperabilitě;
s centrálními bankami, které emitují všechny měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou.
Žádající ústřední protistrana poskytne ESMA všechny informace nezbytné k jejímu uznání. ESMA do 30 pracovních dní od obdržení žádosti posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví ESMA lhůtu, v níž musí žádající ústřední protistrana poskytnout doplňující informace. ESMA bezodkladně předá veškeré informace, které od žádající ústřední protistrany obdržela, kolegiu pro ústřední protistrany ze třetích zemí.
Rozhodnutí o uznání vychází z podmínek stanovených pro ústřední protistrany tier 1 v odstavci 2 a pro ústřední protistrany tier 2 v odst. 2 písm. a) až d) a odstavci 2b. Do 180 pracovních dnů od rozhodnutí o tom, že žádost je úplná v souladu s druhým pododstavcem, ESMA písemně a s řádným odůvodněním vyrozumí žádající ústřední protistranu o tom, zda bylo její žádosti o uznání vyhověno, či zda byla zamítnuta.
ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam ústředních protistran uznaných v souladu s tímto nařízením a uvede jejich klasifikaci jako ústřední protistrany tier 1 nebo ústřední protistrany tier 2.
ESMA po konzultaci s orgány a subjekty uvedenými v odstavci 3 přezkoumá uznání ústřední protistrany usazené v třetí zemi:
pokud ústřední protistrana zamýšlí rozšířit či omezit své činnosti a služby v Unii, přičemž o tom vyrozumí ESMA a předloží mu veškeré nezbytné informace a
v každém případě nejméně každých pět let.
Tento přezkum se provede v souladu s odstavci 2 až 4.
Pokud se provádí přezkum v souladu s prvním pododstavcem písm. b) tohoto odstavce, nemusí ústřední protistrana podávat novou žádost o uznání, ale poskytne ESMA veškeré informace, které ESMA potřebuje pro přezkum jejího uznání. Pokud ESMA provede přezkum uznání ústřední protistrany usazené ve třetí zemi v souladu s prvním pododstavcem písm. b) tohoto odstavce, nepovažuje tento přezkum za žádost o uznání dotyčné uznané ústřední protistrany.
Pokud na základě přezkumu uvedeného v prvním pododstavci ESMA rozhodne o tom, že ústřední protistrana ze třetí země, která byla klasifikována jako ústřední protistrana tier 1, by měla být klasifikována jako ústřední protistrana tier 2, stanoví přiměřené adaptační období nepřesahující 18 měsíců, v němž musí ústřední protistrana vyhovět požadavkům uvedeným v odstavci 2b. ESMA může toto adaptační období prodloužit maximálně o dalších šest měsíců na základě odůvodněné žádosti ústřední protistrany nebo příslušného orgánu odpovědného za dohled nad členy clearingového systému, pokud je takové prodloužení odůvodněno mimořádnými okolnostmi a dopady na členy clearingového systému usazené v Unii.
Komise může přijmout prováděcí akt podle článku 5 nařízení (EU) č. 182/2011, v němž se stanoví:
že právní opatření a opatření dohledu třetí země zajišťují, že ústřední protistrana povolená v této třetí zemi trvale splňuje právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě IV tohoto nařízení;
že tyto ústřední protistrany podléhají v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vymáhání;
že právní rámec uvedené třetí země poskytuje účinný rovnocenný systém pro uznávání ústředních protistran povolených podle právních režimů třetích zemí.
Komise může uplatňování prováděcího aktu uvedeného v prvním pododstavci podmínit průběžným účinným plněním každého požadavku v něm stanoveného třetí zemí a schopností ESMA efektivně plnit své povinnosti ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným podle odstavců 2 a 2b nebo ve vztahu ke sledování uvedenému v odstavci 6b, včetně způsobu sjednávání a provádění ujednání o spolupráci uvedených v odstavci 7.
Pokud je to v zájmu Unie a s ohledem na možná rizika pro její finanční stabilitu vyplývající z očekávané účasti členů clearingového systému a obchodních systémů usazených v Unii v ústředních protistranách usazených ve třetí zemi, může Komise přijmout prováděcí akt uvedený v prvním pododstavci bez ohledu na to, zda je splněna podmínka uvedená v písmenu c) uvedeného pododstavce.
ESMA sleduje vývoj regulace a dohledu ve třetích zemích, pro které byly přijaty prováděcí akty podle odstavce 6.
Zjistí-li ESMA v uvedených třetích zemích vývoj v oblasti regulace nebo dohledu, jenž může ovlivnit finanční stabilitu Unie nebo jednoho nebo více členských států, neprodleně o tom informuje Evropský parlament, Radu, Komisi a členy kolegia pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedené v článku 25c. S veškerými takovými informacemi se nakládá jako s informacemi důvěrnými.
ESMA předkládá každý rok Komisi a členům kolegia pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedeným v článku 25c důvěrnou zprávu o vývoji regulace a dohledu ve třetích zemích uvedených v prvním pododstavci.
Pokud ESMA ještě neurčil zařazení ústřední protistrany do tier nebo pokud určil, že všechny nebo některé ústřední protistrany v příslušné třetí zemi jsou ústředními protistranami tier 1, zohlední ujednání o spolupráci uvedená v odstavci 7 riziko, které poskytování clearingových služeb těmito ústředními protistranami představuje, a upřesní:
mechanismus pro každoroční výměnu informací mezi ESMA, centrálními bankami emise uvedenými v odst. 3 písm. f) a příslušnými orgány dotčených třetích zemí tak, aby byl ESMA schopen:
zajistit, aby daná ústřední protistrana splňovala podmínky pro uznávání podle odstavce 2;
zjistit případný podstatný dopad na likviditu trhu nebo na finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států a
sledovat činnosti clearingu u jedné nebo více ústředních protistran usazených v takové třetí zemi členy clearingového systému, kteří jsou usazeni v Unii nebo kteří jsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii;
výjimečně mechanismus pro čtvrtletní výměnu informací vyžadující podrobné informace o aspektech uvedených v odstavci 2a, a zejména informace o významných změnách rizikových modelů a parametrů, o rozšíření činností a služeb ústřední protistrany a o změnách ve struktuře účtů klientů, s cílem zjistit, zda se daná ústřední protistrana potenciálně blíží tomu, že se stane nebo je pravděpodobné, že se může stát systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, jakož i mechanismus pro výměnu informací o vývoji na trhu, který by mohl mít důsledky pro finanční stabilitu Unie;
mechanismus pro neprodlené vyrozumění ESMA, pokud se příslušný orgán třetí země domnívá, že ústřední protistrana, nad kterou vykonává dohled, porušuje podmínky svého povolení nebo jiné právní předpisy, jimiž se má řídit;
mechanismus pro neprodlené vyrozumění ESMA příslušným orgánem třetí země, pokud ústřední protistrana ze třetí země, nad níž tento příslušný orgán vykonává dohled, hodlá rozšířit nebo omezit své clearingové služby nebo činnosti;
postupy nezbytné pro efektivní sledování vývoje regulace a dohledu ve třetích zemích;
postupy, jimiž orgány třetích zemí bez zbytečného odkladu informují ESMA, kolegium pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedené v článku 25c a centrální banky emise uvedené v odst. 3 písm. f) o veškerých naléhavých situacích spojených s uznanou ústřední protistranou, včetně vývoje na finančních trzích, které mohou mít nepříznivý dopad na tržní likviditu a stabilitu finančního systému v Unii nebo v některém z jejích členských států, jakož i postupy a pohotovostní plány pro řešení těchto situací;
postupy pro orgány třetích zemí s cílem zaručit účinné vymáhání rozhodnutí přijatých ESMA v souladu s články 25f a 25j, s čl. 25k odst. 1 písm. b) a s články 25l, 25m a 25p;
souhlas orgánů třetí země s následným sdílením veškerých informací, které poskytly ESMA v rámci ujednání o spolupráci, s orgány uvedenými v odstavci 3 a členy kolegia pro ústřední protistrany ze třetích zemí, v souladu s požadavky na služební tajemství uvedenými v článku 83.
Pokud ESMA určí, že alespoň jedna ústřední protistrana v relevantní třetí zemi je ústřední protistranou tier 2, stanoví ujednání o spolupráci uvedená v odstavci 7 ve vztahu k těmto ústředním protistranám tier 2 alespoň:
prvky uvedené v odst. 7a písm. a), c), e), f) a h), pokud s příslušnou třetí zemí dosud nejsou uzavřena ujednání o spolupráci podle uvedeného odstavce;
mechanismus pro výměnu informací mezi ESMA, centrálními bankami emise uvedenými v odst. 3 písm. f) a příslušnými orgány dotčených třetích zemí, podle případu, alespoň jednou za měsíc podle potřeby, včetně přístupu ke všem informacím požadovaným ESMA za účelem zajištění souladu ústřední protistrany s požadavky uvedenými v odstavci 2b;
postupy týkající se koordinace činností dohledu, včetně dohody orgánů třetích zemí o umožnění šetření v souladu s článkem 25g a kontrol na místě v souladu s článkem 25h;
postupy pro orgány třetích zemí s cílem zaručit účinné vymáhání rozhodnutí přijatých ESMA v souladu s články 25b, 25f až 25m, 25p a 25q;
postupy, jimiž orgány třetích zemí:
konzultují s ESMA přípravu a posouzení ozdravných plánů a přípravu plánů řešení krize ve vztahu k aspektům, které jsou relevantní pro Unii nebo jeden či více jejích členských států;
bezodkladně informují ESMA o vypracování ozdravných plánů a plánů řešení krize a o veškerých následných podstatných změnách těchto plánů ve vztahu k aspektům, které jsou relevantní pro Unii nebo jeden či více jejích členských států;
bezodkladně informují ESMA, pokud ústřední protistrana tier 2 hodlá aktivovat svůj ozdravný plán nebo pokud orgány třetí země určily, že existují známky vznikající krizové situace, která by mohla ovlivnit operace této ústřední protistrany tier 2, zejména její schopnost poskytovat clearingové služby, nebo pokud orgány třetích zemí předpokládají, že v blízké budoucnosti přijmou opatření k řešení krize.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 25a
Srovnatelný soulad
ESMA přizná srovnatelný soulad, zčásti nebo zcela, pokud na základě odůvodněné žádosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku rozhodne, že skutečnost, že ústřední protistrana tier 2 splňuje příslušné požadavky třetí země, lze považovat za její soulad s požadavky stanovenými v článku 16 a hlavách IV a V, čímž splňuje požadavky na uznání podle čl. 25 odst. 2b písm. a).
ESMA odejme srovnatelný soulad zcela nebo ve vztahu ke konkrétnímu požadavku, pokud ústřední protistrana tier 2 již nesplňuje podmínky pro srovnatelný soulad a pokud tato ústřední protistrana nepřijala ve stanoveném časovém rámci nápravná opatření, která ESMA požaduje. Při stanovení dne účinnosti rozhodnutí o odnětí srovnatelného souladu se ESMA vynasnaží stanovit přiměřené adaptační období nepřesahující šest měsíců.
Pokud ESMA přizná srovnatelný soulad, nadále odpovídá za plnění svých povinností a úkolů podle tohoto nařízení, zejména podle článků 25 a 25b, a nadále uplatňuje své pravomoci uvedené v článcích 25c, 25d, 25f až 25m, 25p a 25q.
Aniž je dotčena schopnost ESMA plnit své úkoly podle tohoto nařízení, pokud ESMA přizná srovnatelný soulad, uzavře správní ujednání s orgánem třetí země, aby zajistil náležitou výměnu informací a spolupráci, které mu umožní průběžně sledovat, zda jsou dodržovány požadavky týkající se srovnatelného souladu.
K zajištění toho, aby posouzení uvedené v odstavci 1 účinně vyjadřovalo regulační cíle požadavků stanovených v článku 16 a hlavách IV a V a zájmy Unie jako celku, Komise přijme akt v přenesené pravomoci, v němž blíže určí:
minimální prvky, jež mají být posuzovány pro účely odstavce 1 tohoto článku;
způsoby a podmínky provedení posouzení.
Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci v souladu s článkem 82 do 2. ledna 2021.
Článek 25b
Soustavné dodržování podmínek pro uznání
ESMA vyžaduje od každé ústřední protistrany tier 2 všechny tyto údaje:
nejméně jednou ročně potvrzení, že požadavky uvedené v čl. 25 odst. 2b písm. a), c) a d) jsou nadále plněny;
pravidelně informace a údaje zajišťující schopnost ESMA dohlížet na to, zda tyto ústřední protistrany plní požadavky uvedené v čl. 25 odst. 2b písm. a).
Pokud se centrální banka emise uvedená v čl. 25 odst. 3 písm. f) domnívá, že určitá ústřední protistrana tier 2 podmínku uvedenou v čl. 25 odst. 2b písm. b) již nesplňuje, neprodleně to oznámí ESMA.
Článek 25c
Kolegium pro ústřední protistrany ze třetích zemí
Kolegium se skládá z:
předsedy výboru pro dohled nad ústředními protistranami, který kolegiu předsedá;
dvou nezávislých členů výboru pro dohled nad ústředními protistranami;
příslušných orgánů uvedených v článku 22; ve členských státech, v nichž byl určen více než jeden příslušný orgán v souladu s článkem 22, se tyto orgány dohodnou na společném zástupci;
příslušných orgánů odpovědných za dohled nad členy clearingového systému usazenými v Unii;
příslušných orgánů odpovědných za dohled nad obchodními systémy usazenými v Unii, kterým ústřední protistrana poskytuje nebo má poskytovat služby;
příslušných orgánů, které vykonávají dohled nad centrálními depozitáři cenných papírů usazenými v Unii, s nimiž jsou ústřední protistrany propojeny nebo mají v úmyslu být propojeny;
členů ESCB.
Článek 25d
Poplatky
ESMA účtuje ústředním protistranám usazeným ve třetí zemi v souladu s tímto nařízením a s aktem v přenesené pravomoci přijatým podle odstavce 3:
poplatky spojené s žádostmi o uznání podle článku 25;
roční poplatky spojené s úkoly ESMA v souladu s tímto nařízením ve vztahu k ústředním protistranám uznaným v souladu s článkem 25.
Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, kterým blíže stanoví:
typ poplatků;
úkony, za něž se poplatky vybírají;
výši poplatků;
způsob jejich úhrady:
ústřední protistranou, která žádá o uznání;
uznanou ústřední protistranou klasifikovanou jako ústřední protistrana tier 1 v souladu s čl. 25 odst. 2;
uznanou ústřední protistranou klasifikovanou jako ústřední protistrana tier 2 v souladu s čl. 25 odst. 2b.
Článek 25e
Výkon pravomocí uvedených v článcích 25f až 25h
Pravomoci svěřené podle článků 25f až 25h ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jimi pověřeným osobám nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.
Článek 25f
Žádost o informace
Informace uvedené v prvním pododstavci vyžádané formou prosté žádosti mohou být pravidelné nebo jednorázové povahy.
V případě prosté žádosti o informace podle odstavce 1 uvede ESMA všechny tyto údaje:
odkaz na tento článek jako na právní základ žádosti;
účel žádosti;
požadované informace;
lhůtu pro poskytnutí informací;
upozornění pro osobu, od níž informace žádá, že tato osoba nemá povinnost informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nepravdivé nebo zavádějící;
upozornění na pokutu stanovenou v článku 25j ve spojení s oddílem V písm. a) přílohy III, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.
Vyžaduje-li ESMA poskytnutí informací podle odstavce 1 formou rozhodnutí, uvede všechny tyto skutečnosti:
odkaz na tento článek jako na právní základ pro vyžádání si poskytnutí informací;
účel požadovaných informací;
požadované informace;
lhůtu pro poskytnutí informací;
upozornění na penále stanovená v článku 25k, jestliže jsou poskytnuté informace neúplné;
upozornění na pokutu stanovenou v článku 25j ve spojení s oddílem V písm. a) přílohy III za neposkytnutí požadovaných informací nebo jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící, a
upozornění na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu ESMA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 25g
Obecná šetření
V zájmu plnění povinností podle tohoto nařízení může ESMA provádět nezbytná šetření ústředních protistran tier 2 a spřízněných třetích osob, které tyto ústřední protistrany využívají v rámci outsourcingu provozních funkcí, služeb nebo činností. Za tímto účelem jsou úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:
zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;
pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;
předvolat ústřední protistranu tier 2 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo o dokumenty, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;
vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou nebo právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;
požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.
Centrální banky emise uvedené v čl. 25 odst. 3 písm. f) se mohou na základě odůvodněné žádosti předložené ESMA takových šetření účastnit, pokud mají tato šetření význam pro provádění jejich úkolů v rámci měnové politiky.
Kolegium pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedené v článku 25c je bez zbytečného odkladu informováno o veškerých zjištěních, která mohou být důležitá pro plnění jeho úkolů.
Článek 25h
Kontroly na místě
Centrální banky emise uvedené v čl. 25 odst. 3 písm. f), mohou předložit ESMA odůvodněnou žádost o účast na těchto kontrolách na místě v případech, kdy je to důležité pro plnění jejich úkolů v rámci měnové politiky.
Kolegium pro ústřední protistrany ze třetích zemí uvedené v článku 25c je bez zbytečného odkladu informováno o veškerých zjištěních, která by mohla být důležitá pro plnění jeho úkolů.
Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě vykonávají své pravomoci po předložení písemného pověření, v němž je uveden předmět a účel kontroly a také penále stanovená v článku 25k pro případ, že se dotyčné osoby kontrole nepodrobí.
Článek 25i
Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut
Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník využívat svou pravomoc požádat o informace podle článku 25f a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 25 g a 25h. Při uplatňování těchto pravomocí jedná vyšetřující úředník v souladu s článkem 25e.
Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které ESMA shromáždil v rámci své činnosti.
V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.
Článek 25j
Pokuty
Porušení povinnosti ústřední protistranou se považuje za úmyslné, pokud ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že ústřední protistrana či její vrcholné vedení jednaly úmyslně s cílem porušit povinnost.
Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, k základní výši pokuty se postupně přičte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů.
Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, od základní výše pokuty se postupně odečte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.
Jestliže se ústřední protistrana svým jednáním nebo opomenutím dopustila více než jednoho z porušení povinnosti uvedených v příloze III, uplatní se pouze nejvyšší z pokut vypočtených podle odstavců 2 a 3 vztahující se k jednomu z těchto porušení.
Článek 25k
Penále
ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem přimět:
ústřední protistranu tier 2, aby v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 25q odst. 1 písm. a) ukončila porušování právních předpisů;
osobu uvedenou v čl. 25f odst. 1, aby poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 25f;
ústřední protistranu tier 2:
aby se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 25 g; nebo
aby se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 25h.
Článek 25l
Vyjádření dotyčných osob
První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému. V takovém případě může ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí dá dotyčným osobám příležitost vyjádřit se.
Článek 25m
Zveřejňování, povaha, alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí o jejich uložení
Výkon rozhodnutí o jejich uložení se řídí platnými předpisy občanského procesního práva členského státu nebo třetí země, na jehož území se provádí.
Článek 25n
Přezkum Soudním dvorem
Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž ESMA uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.
Článek 25o
Změny příloh III a IV
Za účelem zohlednění změn článku 16 a hlav IV a V je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82 s cílem zajistit, aby porušení podle přílohy III odpovídala požadavkům podle článku 16 a hlav IV a V.
S cílem zohlednit vývoj na finančních trzích je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 82 týkající se opatření ke změně přílohy IV.
Článek 25p
Zrušení uznání
Aniž je dotčen článek 25q a při dodržení následujících odstavců ESMA po konzultaci s orgány a subjekty uvedenými v čl. 25 odst. 3 zruší rozhodnutí o uznání přijaté v souladu s článkem 25, pokud:
dotčená ústřední protistrana nevyužila uznání v průběhu šesti měsíců, výslovně se uznání vzdala, nebo déle než šest měsíců nevykonávala obchodní činnost;
dotčená ústřední protistrana získala uznání na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky;
dotčená ústřední protistrana vážně a soustavně porušovala některý ze způsobilých požadavků stanovených v tomto nařízení nebo již nesplňuje některou z podmínek pro uznání stanovenou v článku 25 a nepřijala v přiměřené lhůtě nepřesahující jeden rok nápravná opatření, která ESMA požaduje;
ESMA není schopen účinně vykonávat své povinnosti podle tohoto nařízení ve vztahu k dotčené ústřední protistraně v důsledku toho, že orgán třetí země příslušný pro ústřední protistranu neposkytuje ESMA veškeré relevantní informace nebo s ním nespolupracuje v souladu s čl. 25 odst. 7;
prováděcí akt uvedený v čl. 25 odst. 6 byl zrušen nebo pozastaven, nebo kterákoli z připojených podmínek již není splněna.
ESMA může zrušení uznání omezit na konkrétní službu, činnost nebo kategorii finančních nástrojů.
Při stanovení data nabytí účinnosti rozhodnutí o zrušení uznání se ESMA vynasnaží minimalizovat případné narušení trhu a stanoví přiměřené adaptační období nepřesahující dva roky.
Pokud ESMA shledá, že nápravná opatření nebyla ve lhůtě stanovené podle odst. 1 písm. c) tohoto článku přijata nebo že přijatá opatření nejsou odpovídající, zruší po konzultaci s orgány uvedenými v čl. 25 odst. 3 rozhodnutí o uznání.
Článek 25q
Opatření ESMA v oblasti dohledu
Pokud ESMA v souladu s čl. 25i odst. 5 zjistí, že se ústřední protistrana tier 2 dopustila některého z případů porušení povinnosti uvedených v příloze III, přijme jedno nebo více z těchto rozhodnutí, kterým:
nařídí ústřední protistraně porušování povinnosti ukončit;
uloží pokuty podle článku 25j;
vydá veřejná oznámení;
zruší uznání ústřední protistrany nebo její uznání pro konkrétní službu, činnost nebo kategorii finančních nástrojů podle článku 25p.
Při přijímání rozhodnutí uvedených v odstavci 1 ESMA zohlední povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:
trvání a četnost porušení povinnosti;
zda porušení povinnosti odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech ústřední protistrany nebo v jejích systémech řízení či vnitřních kontrolách;
zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy, či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;
zda k porušení povinnosti došlo úmyslně, nebo z nedbalosti.
Při zveřejnění svého rozhodnutí podle prvního pododstavce ESMA rovněž zveřejní, že dotyčná ústřední protistrana má právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat, případně skutečnost, že takové odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že takové odvolání nemá odkladný účinek, jakož i skutečnost, že odvolací senát ESMA může pozastavit uplatňování napadeného rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.
HLAVA IV
POŽADAVKY NA ÚSTŘEDNÍ PROTISTRANY
KAPITOLA 1
Organizační požadavky
Článek 26
Obecná ustanovení
Aniž jsou dotčeny dohody o interoperabilitě podle hlavy V nebo provádění investiční politiky ústřední protistrany v souladu s článkem 47, ústřední protistrana nesmí být ani se stát členem clearingového systému ani klientem ani uzavřít nepřímé ujednání o clearingu s členem clearingového systému s cílem provádět clearingové činnosti u ústřední protistrany.
▼M17 —————
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 27
Vrcholné vedení a rada
Členové rady ústřední protistrany, včetně nezávislých členů, musí mít dostatečně dobrou pověst a přiměřené odborné znalosti o finančních službách, řízení rizik a clearingových službách.
Článek 28
Výbor pro rizika
Článek 29
Vedení záznamů
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
ESMA přeloží návrhy uvedených prováděcích technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcích technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 30
Akcionáři a společníci s kvalifikovanými účastmi
Článek 31
Informování příslušných orgánů
V případech, kdy by mohlo jednání člena rady poškodit řádné a obezřetné řízení ústřední protistrany, přijme příslušný orgán vhodná opatření, jež mohou zahrnovat vyloučení uvedeného člena z rady.
Každá fyzická či právnická osoba, která přijala rozhodnutí přímo nebo nepřímo zcizit kvalifikovanou účast v ústřední protistraně (dále jen „navrhovaný prodávající“), to nejprve písemně oznámí příslušném orgánu a uvede výši této účasti. Tato osoba rovněž oznámí příslušnému orgánu každé rozhodnutí snížit svou kvalifikovanou účast tak, že by podíl na hlasovacích právech nebo na kapitálu, který drží, klesl pod 10 %, 20 %, 30 % nebo 50 % anebo tak, že by ústřední protistrana přestala být dceřiným podnikem dotyčné osoby.
Příslušný orgán bezodkladně a v každém případě do dvou pracovních dnů od obdržení oznámení uvedeného v tomto odstavci a od obdržení informací uvedených v odstavci 3 tohoto článku písemně potvrdí jejich přijetí navrhovanému nabyvateli nebo prodávajícímu a sdílí tyto informace s ESMA a s kolegiem uvedeným v článku 18.
Příslušný orgán ve lhůtě 60 pracovních dnů ode dne písemného potvrzení o přijetí oznámení a všech dokumentů, které k němu mají být přiloženy na základě seznamu uvedeného v čl. 32 odst. 4, pokud není tato lhůta v souladu s tímto článkem prodloužena (dále jen „lhůta pro posouzení“), provede posouzení stanovené v čl. 32 odst. 1 (dále jen „posouzení“). Kolegium uvedené v článku 18 vydá během lhůty pro posouzení stanovisko podle článku 19 a ESMA stanovisko podle čl. 24a odst. 7 prvního pododstavce písm. bc) a v souladu s postupem podle článku 17b.
Příslušný orgán uvědomí navrhovaného nabyvatele nebo prodávajícího při potvrzení přijetí o konci lhůty pro posouzení.
Lhůta pro posouzení se staví na dobu ode dne zaslání žádosti příslušného orgánu o informace do obdržení odpovědi na ni od navrhovaného nabyvatele. Přerušení nepřesáhne 20 pracovních dnů. Příslušný orgán může podle svého uvážení vznést jakoukoli další žádost o doplnění nebo objasnění informací, to však nesmí vést ke stavení lhůty pro posouzení.
Příslušný orgán může prodloužit stavení lhůty pro posouzení podle odst. 3 druhého pododstavce až na 30 pracovních dnů, je-li navrhovaný nabyvatel nebo prodávající:
usazen nebo regulován mimo Unii;
fyzickou nebo právnickou osobou, která nepodléhá dozoru ani dohledu podle tohoto nařízení ani podle směrnice 73/239/EHS, směrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. června 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přímého pojištění jiného než životního ( 22 ) nebo podle směrnic 2002/83/ES, 2003/41/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES, 2006/48/ES, 2009/65/ES nebo 2011/61/EU.
Článek 32
Posouzení
Příslušný orgán při posuzování oznámení uvedeného v čl. 31 odst. 2 a informací uvedených v čl. 31 odst. 3 hodnotí s ohledem na možný vliv navrhovaného nabyvatele na ústřední protistranu a za účelem zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany, v níž je navrhováno nabytí, vhodnost navrhovaného nabyvatele a finanční rozumnost navrhovaného nabytí podle všech těchto ohledů:
pověst a finanční zdraví navrhovaného nabyvatele;
pověst a zkušenost všech osob, které budou v důsledku navrhovaného nabytí řídit činnosti ústřední protistrany;
zda bude ústřední protistrana schopna nepřetržitě dodržovat toto nařízení;
zda existuje důvodné podezření, že ve spojení s navrhovaným nabytím dochází nebo došlo k praní peněz nebo k financování terorismu nebo k pokusům o ně ve smyslu článku 1 směrnice 2005/60/ES nebo že by navrhované nabytí mohlo zvýšit riziko takového jednání.
Při posuzování finančního zdraví navrhovaného nabyvatele věnuje příslušný orgán zvláštní pozornost typu obchodní činnosti prováděné a zamýšlené v ústřední protistraně, v níž je navrhováno nabytí.
Při posuzování schopnosti ústřední protistrany dodržovat toto nařízení věnuje příslušný orgán zvláštní pozornost tomu, zda má skupina, jejíž součástí se ústřední protistrana stane, strukturu umožňující účinný dohled, účinnou výměnu informací mezi příslušnými orgány a vymezení působnosti mezi příslušnými orgány.
Posouzení příslušného orgánu týkající se oznámení stanoveného v čl. 31 odst. 2 a informací uvedených v čl. 31 odst. 3 podléhají stanovisku kolegia uvedeného v článku 18 podle článku 19 a stanovisku ESMA podle čl. 24a odst. 7 prvního pododstavce písm. bc) vydanému postupem podle článku 17b.
Relevantní příslušné orgány při posuzování úzce spolupracují, pokud je navrhovaným nabyvatelem:
jiná ústřední protistrana, úvěrová instituce, životní pojišťovna, pojišťovna, zajišťovna, investiční podnik, organizátor trhu, provozovatel systému vypořádání obchodů s cennými papíry, správcovská společnost SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě;
mateřský podnik jiné ústřední protistrany, úvěrové instituce, životní pojišťovny, pojišťovny, zajišťovny, investičního podniku, organizátora trhu, provozovatele systému vypořádání obchodů s cennými papíry, správcovské společnosti SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě;
fyzická nebo právnická osoba, která ovládá jinou ústřední protistranu, úvěrovou instituci, životní pojišťovnu, pojišťovnu, zajišťovnu, investiční podnik, organizátora trhu, provozovatele systému vypořádání obchodů s cennými papíry, správcovskou společnost SKIPCP nebo správce alternativních investičních fondů s povolením v jiném členském státě.
Článek 33
Střety zájmů
Písemná opatření zavedená v souladu s odstavcem 1 musí zahrnovat:
okolnosti, které představují nebo mohou představovat střet zájmů, jenž vyvolává závažné riziko poškození zájmů jednoho nebo více členů clearingového systému či klientů;
postupy, které mají být dodrženy, a opatření, která mají být přijata za účelem řízení takového střetu.
Článek 34
Zachování provozu
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 35
Outsourcing
Pokud ústřední protistrana zajišťuje provozní funkce, služby nebo činnosti formou outsourcingu, nadále odpovídá za plnění všech svých povinností podle tohoto nařízení a nepřetržitě zajišťuje, aby:
outsourcing nevedl k přenesení vlastní odpovědnosti;
se neměnil vztah a povinnosti ústřední protistrany vůči členům jejího clearingového systému ani popřípadě vůči jejich klientům;
se fakticky nezměnily podmínky pro povolení ústřední protistrany;
outsourcing nebránil výkonu dozoru a dohledu, včetně přístupu na místě k získávání veškerých důležitých informací potřebných pro výkon těchto mandátů;
outsourcing nepřipravil ústřední protistranu o systémy a kontroly nezbytné k řízení rizik, kterým čelí;
poskytovatel služeb plnil požadavky na zachování provozu srovnatelné s těmi, které musí ústřední protistrana plnit podle tohoto nařízení;
si ústřední protistrana zachovala odborné znalosti a zdroje potřebné k hodnocení kvality poskytovaných služeb a organizační a kapitálové přiměřenosti poskytovatele služeb, k účinnému dohledu nad funkcemi zajišťovanými formou outsourcingu a k řízení rizik spojených s outsourcingem a průběžně vykonávala dohled nad uvedenými funkcemi a řídila uvedená rizika;
ústřední protistrana měla přímý přístup k důležitým informacím o funkcích zajišťovaných formou outsourcingu;
poskytovatel služeb v souvislosti s činnostmi zajišťovanými formou outsourcingu spolupracoval s příslušným orgánem;
poskytovatel služeb chránil veškeré důvěrné informace, které se týkají ústřední protistrany a členů jejího clearingového systému a jejích klientů, nebo je-li poskytovatel služeb usazen ve třetí zemi, zajišťoval, aby standardy ochrany údajů platné v této třetí zemi nebo stanovené v dohodě mezi dotčenými stranami byly rovnocenné standardům ochrany údajů platným v Unii.
Ústřední protistrana nesmí zajišťovat formou outsourcingu své hlavní činnosti související s řízením rizik, pokud tento outsourcing nebyl schválen příslušným orgánem. Rozhodnutí příslušného orgánu podléhá stanovisku kolegia uvedeného v článku 18 podle článku 19 a stanovisku ESMA podle čl. 24a odst. 7 prvního pododstavce písm. bc) vydanému postupem podle článku 17b.
KAPITOLA 2
Pravidla řízení obchodní činnosti
Článek 36
Obecná ustanovení
Článek 37
Požadavky na účast
Příslušný orgán ústřední protistrany, která přijme nefinanční smluvní strany za členy clearingového systému, pravidelně přezkoumává dohody uzavřené ústřední protistranou s cílem sledovat plnění podmínek podle prvního pododstavce. Příslušný orgán ústřední protistrany každoročně podává kolegiu uvedenému v článku 18 zprávu o produktech zúčtovaných nefinančními smluvními stranami, o jejich celkové expozici a veškerých zjištěných rizicích.
Nefinanční smluvní strana působící jako člen clearingového systému ústřední protistrany může poskytovat klientské clearingové služby pouze nefinančním smluvním stranám, které náleží ke stejné skupině jako ona, a může vést u ústřední protistrany účty pouze pro aktiva a pozice držené na svůj vlastní účet nebo na účet těchto nefinančních smluvních stran.
ESMA může vydat stanovisko nebo doporučení o vhodnosti takových opatření po provedení srovnávacího hodnocení ad hoc.
Ústřední protistrana informuje příslušný orgán o jakémkoli významném negativním vývoji, pokud jde o rizikový profil kteréhokoliv z členů jejího clearingového systému, který byl zjištěn v souvislosti s posouzením provedeným ústřední protistranou podle prvního pododstavce nebo jakýmkoli jiným posouzením s podobným závěrem, včetně případného zvýšení rizika, které kterýkoliv z členů jejího clearingového systému přináší ústřední protistraně a o němž má ústřední protistrana za to, že by mohlo vést k zahájení řízení pro selhání.
ESMA po konzultaci s EBA a ESCB vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž se blíže určí prvky, jež je třeba vzít v úvahu, když ústřední protistrana:
stanovuje svá kritéria účastenství uvedená v odstavci 1;
posuzuje schopnost nefinančních smluvních stran působících jako členové clearingového systému plnit maržové požadavky a příspěvky do fondu pro riziko selhání uvedené v odstavci 1a.
Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem ESMA zohlední:
způsoby a podmínky, jejichž prostřednictvím by nefinanční smluvní strany mohly uplatňovat nebo již uplatňují přístup ke clearingovým službám, a to i jako přímí členové clearingového systému ve sponzorovaných modelech;
potřebu umožnit dostatečně obezřetný přímý přístup nefinančních smluvních stran ke clearingovým službám a činnostem ústředních protistran;
potřebu zajistit proporcionalitu;
potřebu zajistit účinné řízení rizik.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 38
Transparentnost
Ústřední protistrana účtuje samostatně náklady a výnosy související s poskytovanými službami a předává tyto informace ESMA a příslušnému orgánu.
Ústřední protistrana zveřejní souhrnně pro každou kategorii nástrojů celkové objemy obchodů, jejichž clearing provedla.
Ústřední protistrana poskytne členům svého clearingového systému jasným a transparentním způsobem informace o modelech počátečních marží, které používá, včetně metodik případných navýšení. Tyto informace musí:
jasně vysvětlovat koncepci modelu počátečních marží a způsob, jak tento model funguje, a to i za krizových podmínek na trhu;
jasně popisovat klíčové předpoklady a omezení modelu počátečních marží, jakož i okolnosti, za nichž tyto předpoklady již neplatí;
být zdokumentovány.
Členové clearingového systému poskytující clearingové služby a klienti poskytující clearingové služby poskytnou svým klientům alespoň:
informace o tom, jak fungují modely marží ústřední protistrany;
informace o situacích a podmínkách, které by mohly vyvolat výzvy k dodatkové úhradě marží;
informace o postupech použitých ke stanovení částky, kterou mají klienti složit, a
simulaci maržových požadavků, které by se na klienty mohly vztahovat podle různých scénářů.
Pro účely prvního pododstavce písm. d) zahrnuje simulace maržových požadavků marže požadované ústřední protistranou i jakékoli další marže požadované členy clearingového systému a klienty, kteří poskytují clearingové služby. Výsledek takové simulace není závazný.
Na žádost člena clearingového systému mu ústřední protistrana bez zbytečného odkladu poskytne informace potřebné k tomu, aby mohl splnit požadavky prvního pododstavce tohoto odstavce, nejsou-li tyto informace již poskytnuty podle odstavců 1 až 7. Pokud člen clearingového systému nebo klient poskytuje clearingové služby a pokud je to vhodné, předá tyto informace svým klientům.
ESMA po konzultaci s EBA a ESCB vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž se blíže určí:
požadavky, které musí splňovat simulační nástroj, a druh výstupu, který má být poskytnut podle odstavce 6;
informace, které mají ústřední protistrany poskytovat členům clearingového systému, pokud jde o transparentnost modelů marží podle odstavce 7;
informace, které mají poskytovat členové clearingového systému a klienti poskytující clearingové služby svým klientům podle odstavců 7 a 8, a
požadavky na simulaci marží, jež má být poskytována klientům, a druh výstupu, který má být poskytnut podle odstavce 8.
ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 39
Oddělení a přenositelnost
Požadavek na účetní odlišování aktiv a pozic u ústřední protistrany je splněn, pokud:
aktiva a pozice jsou zaznamenány na oddělených účtech;
je zabráněno vzájemnému započtení pozic zaznamenaných na různých účtech;
aktiva kryjící pozice zaznamenané na jednom účtu nejsou vystavena ztrátám souvisejícím s pozicemi zaznamenanými na jiném účtu.
KAPITOLA 3
Obezřetnostní požadavky
Článek 40
Řízení angažovanosti
Ústřední protistrana měří a posuzuje svou likviditu a úvěrové expozice vůči každému členu clearingového systému a popřípadě vůči jiné ústřední protistraně, se kterou uzavřela dohodu o interoperabilitě, téměř v reálném čase. Ústřední protistrana musí mít včasný a nediskriminační přístup k příslušným zdrojům ocenění, aby mohla účinně měřit své expozice. Děje se tak za přiměřených nákladů.
Aniž je dotčen čl. 1 odst. 4 a 5 a s cílem usnadnit centrální clearing subjekty veřejného sektoru, ESMA do 25. června 2026 vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 obecné pokyny, v nichž upřesní, jakou metodu mají používat ústřední protistrany povolené podle článku 14 pro výpočet expozic a případných příspěvků subjektů veřejného sektoru účastnících se těchto ústředních protistran do finančních zdrojů ústředních protistran, přičemž náležitě zohlední mandát subjektů veřejného sektoru.
Článek 41
Maržové požadavky
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 42
Fond pro riziko selhání
Ústřední protistrana stanoví minimální objem, pod který nesmí objem fondu pro riziko selhání v žádném případě klesnout.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 43
Jiné finanční zdroje
Článek 44
Kontroly rizika likvidity
Ústřední protistrana každodenně provádí výpočet, kolik likvidity bude potenciálně potřebovat. Zohlední riziko likvidity spojené se selháním alespoň dvou subjektů, vůči kterým má největší expozice a jež jsou členy clearingového systému nebo poskytovateli likvidity, s vyloučením centrálních bank.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 45
Postupná ochrana proti selhání
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 45a
Dočasná omezení v případě významné události jiné než selhání
V případě významné události jiné než selhání ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/23 může příslušný orgán uložit ústřední protistraně, aby se po dobu stanovenou příslušným orgánem, která nesmí být delší než pět let, zdržela následujících činností:
rozdělování dividend nebo vydávání neodvolatelného závazku k rozdělení dividend s výjimkou práv na dividendy, které jsou výslovně uvedeny v nařízení (EU) 2021/23 jako forma vyrovnání;
zpětného odkupu kmenových akcií;
vytváření závazku k výplatě pohyblivé složky odměny, jak je vymezeno v politice odměňování ústřední protistrany podle čl. 26 odst. 5 tohoto nařízení, zvláštních penzijních výhod nebo odstupného pro vrcholné vedení ve smyslu čl. 2 bodu 29 tohoto nařízení.
Příslušný orgán neuloží ústřední protistraně omezení žádné činnosti podle prvního pododstavce, pokud je ústřední protistrana ze zákona povinna příslušnou činnost provádět a tato povinnost existovala před událostmi podle prvního pododstavce.
Článek 46
Požadavky na kolaterál
Jsou-li splněny příslušné podmínky, může ústřední protistrana přijmout veřejné záruky, záruky veřejných bank nebo záruky komerčních bank za podmínky, že jsou na požádání bezpodmínečně k dispozici v době do realizace uvedené v článku 41.
Ústřední protistrana ve svých provozních předpisech stanoví minimální přijatelnou úroveň zajištění záruk, které přijímá, a může určit, že může přijímat plně nezajištěné záruky veřejných bank nebo záruky komerčních bank. Ústřední protistrana může přijímat veřejné záruky, záruky veřejných bank nebo záruky komerčních bank pouze ke krytí svých počátečních a dlouhodobých expozic vůči členům svého clearingového systému, kteří jsou nefinančními smluvními stranami, nebo vůči klientům členů clearingového systému, kteří jsou nefinančními smluvními stranami.
Jsou-li ústřední protistraně poskytnuta aktiva, veřejné záruky, záruky veřejných bank nebo záruky komerčních bank, tato ústřední protistrana:
bere záruky veřejných bank a záruky komerčních bank v úvahu při výpočtu své expozice vůči bance, která je vydala a která je rovněž členem clearingového systému;
stanoví pro nezajištěné záruky veřejných bank nebo záruky komerčních bank limity koncentrace;
uplatní odpovídající snížení hodnoty aktiv, veřejných záruk, záruk veřejných bank a záruk komerčních bank s cílem zohlednit potenciál poklesu jejich hodnoty mezi jejich posledním přeceněním a okamžikem, kdy je lze přiměřeně považovat za zlikvidované nebo případně uplatněné;
vezme v úvahu riziko likvidity po selhání účastníka trhu a riziko koncentrace některých aktiv při stanovení přijatelného kolaterálu a příslušného snížení hodnoty pro ústřední protistranu;
zohlední nutnost minimalizovat veškeré možné procyklické účinky při revizi úrovně snížení hodnoty, kterou uplatňuje na aktiva a veřejné záruky, záruky veřejných bank a záruky komerčních bank, jež přijímá jako kolaterál.
ESMA ve spolupráci s EBA a po konzultaci s ESRB a členy ESCB vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž se blíže určí:
typ kolaterálu, jejž lze považovat za vysoce likvidní, jako jsou hotovost, zlato, státní a kvalitní korporátní dluhopisy a kryté dluhopisy;
snížení hodnoty aktiv uvedená v odstavci 1 s přihlédnutím k cíli omezit jejich procykličnost a
příslušné podmínky, za nichž mohou být veřejné záruky, záruky veřejných bank a záruky komerčních bank přijímány jako kolaterál podle odstavce 1, včetně vhodných limitů koncentrace, požadavků na úvěrovou kvalitu a přísných požadavků na riziko pozitivní korelace u záruk veřejných bank a záruk komerčních bank.
ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 47
Investiční politika
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 48
Postupy v případě selhání
Pokud se na člena clearingového systému, na něhož byly aktiva a pozice uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce převedeny, vztahuje nařízení (EU) č. 575/2013, splní kapitálové požadavky na expozice členů clearingového systému vůči klientům podle uvedeného nařízení ve lhůtě dohodnuté se svým příslušným orgánem, která nepřesáhne tři měsíce ode dne uvedeného převodu.
Článek 49
Přezkum modelů, stresové testování a zpětné testování
Má-li ústřední protistrana v úmyslu přijmout změnu některého modelu nebo parametru uvedeného v prvním pododstavci, učiní jeden z těchto kroků:
pokud se domnívá, že zamýšlená změna je významná v souladu s odstavcem 1i, požádá o její validaci postupem stanoveným v tomto článku;
pokud se domnívá, že zamýšlená změna není významná v souladu s odstavcem 1i tohoto článku, požádá o její validaci postupem stanoveným v článku 49a.
Přijaté modely a parametry a veškeré jejich významné změny podléhají stanovisku kolegia uvedeného v článku 18 podle tohoto článku.
ESMA zajistí, aby byly informace o výsledcích stresových testů předány evropským orgánům dohledu, ESCB a Jednotnému výboru pro řešení krizí, aby mohly posoudit expozici finančních podniků vůči selhání ústředních protistran.
Do dvou pracovních dnů ode dne podání takové žádosti je ústřední protistraně prostřednictvím centrální databáze zasláno potvrzení o přijetí žádosti.
Pokud příslušný orgán ústřední protistrany nebo ESMA dospěje k závěru, že nebyly předloženy všechny požadované dokumenty nebo informace, požádá příslušný orgán ústřední protistrany žádající ústřední protistranu, aby prostřednictvím centrální databáze předložila další dokumenty nebo informace, které příslušný orgán ústřední protistrany nebo ESMA označily za chybějící. Lhůtu stanovenou v prvním pododstavci tohoto odstavce lze v takovém případě prodloužit nejvýše o deset pracovních dnů. Žádost se zamítne, pokud příslušný orgán ústřední protistrany nebo ESMA dospěje k závěru, že ústřední protistrana této žádosti nevyhověla, a v takovém případě o tom orgán, který dospěl k závěru, že žádost má být zamítnuta, informuje druhý orgán. Příslušný orgán ústřední protistrany informuje ústřední protistranu o rozhodnutích o zamítnutí žádosti prostřednictvím centrální databáze a rovněž ji informuje o dokumentech nebo informacích, které byly označeny za chybějící.
Do 40 pracovních dnů od dospění k závěru, že všechny dokumenty a informace byly předloženy, v souladu s odstavcem 1c:
příslušný orgán provede posouzení rizik dané významné změny a předloží svou zprávu ESMA a kolegiu uvedenému v článku 18 a
ESMA provede posouzení rizik dané významné změny a předloží svou zprávu příslušnému orgánu ústřední protistrany a kolegiu uvedenému v článku 18.
Během období uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce může příslušný orgán ústřední protistrany, ESMA nebo kterýkoli z členů kolegia uvedeného v článku 18 prostřednictvím centrální databáze klást dotazy přímo žádající ústřední protistraně a požadovat od ní doplňující informace a stanoví lhůtu, v níž má žádající ústřední protistrana tyto informace poskytnout.
Do 15 pracovních dnů od obdržení zpráv uvedených v prvním pododstavci přijme kolegium uvedené v článku 18 stanovisko podle článku 19 a předá je ESMA a příslušnému orgánu. Bez ohledu na prozatímní přijetí v souladu s odstavcem 1g nesmějí příslušný orgán ani ESMA přijmout rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí validace významných změn modelů nebo parametrů, dokud uvedené stanovisko není přijato kolegiem uvedeným v článku 18, ledaže kolegium nepřijalo dotčené stanovisko ve stanovené lhůtě.
Nesouhlasí-li příslušný orgán ústřední protistrany nebo ESMA se stanoviskem kolegia uvedeného v článku 18 včetně veškerých podmínek nebo doporučení, které jsou v něm obsaženy, musí jeho rozhodnutí obsahovat řádné odůvodnění a vysvětlení všech podstatných odchylek od tohoto stanoviska nebo těchto podmínek či doporučení.
Odchylně od prvního pododstavce může příslušný orgán na žádost ústřední protistrany po dohodě s ESMA povolit prozatímní přijetí významné změny modelu nebo parametru před jejich validacemi, je-li to náležitě odůvodněno. Tato dočasná změna je povolena pouze po určité období, které stanoví společně příslušný orgán ústřední protistrany a ESMA. Po uplynutí tohoto období nesmí ústřední protistrana tuto změnu použít, pokud nebyla validována podle tohoto článku.
Změna se považuje za významnou, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:
změna vede k významnému snížení nebo zvýšení celkových předem financovaných finančních zdrojů ústřední protistrany včetně maržových požadavků, fondu pro riziko selhání a vyčleněných vlastních zdrojů, jak je uvedeno v čl. 45 odst. 4;
struktura nebo strukturální prvky daného modelu marží jsou změněny;
je zavedena, odstraněna nebo změněna složka modelu marží, včetně maržového parametru nebo navýšení, a to způsobem, který vede k významnému snížení nebo zvýšení výstupu modelu marží na úrovni ústřední protistrany;
došlo ke změně metodiky použité pro výpočet kompenzací portfolia, která vedla k významnému snížení nebo zvýšení celkových maržových požadavků pro tyto finanční nástroje v portfoliu;
došlo ke změně metodiky definování a kalibrace scénářů stresových testů pro účely stanovení velikosti fondů ústřední protistrany pro riziko selhání a výše příspěvků jednotlivých členů clearingového systému do těchto fondů pro riziko selhání, která vedla k významnému snížení nebo zvýšení objemu kteréhokoli z fondů pro riziko selhání nebo jakéhokoli jednotlivého příspěvku do fondu pro riziko selhání;
došlo ke změně metodiky používané pro hodnocení rizika likvidity, která vedla k významnému snížení nebo zvýšení odhadované potřeby likvidity v jakékoli měně nebo celkové potřeby likvidity;
došlo ke změně metodiky používané ke stanovení rizika koncentrace, které má ústřední protistrana ve vztahu k jednotlivé protistraně, takže celková expozice ústřední protistrany vůči této protistraně se významně sníží nebo zvýší;
došlo ke změně metodiky používané pro oceňování kolaterálu nebo kalibraci snížení jeho hodnoty, která vedla k významnému snížení nebo zvýšení celkové hodnoty kolaterálu;
změna by mohla mít podstatný vliv na celkové riziko ústřední protistrany.
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s EBA, dalšími relevantními příslušnými orgány a členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:
typ testů pro různé kategorie finančních nástrojů a portfolií;
zapojení členů clearingového systému nebo jiných stran do testů;
četnost testů;
časové horizonty testů;
klíčové informace uvedené v odstavci 3.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
ESMA vypracuje v úzké spolupráci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem, jimiž se blíže určí:
co představuje významné zvýšení nebo snížení pro účely odst. 1i písm. a) a c) až h),
prvky, které je třeba vzít v úvahu při posuzování toho, zda byla splněna jedna z podmínek uvedených v odstavci 1i,
jiné změny modelů, které lze považovat za již zahrnuté ve schváleném modelu, a které proto nejsou považovány za změnu modelu a nepodléhají postupům stanoveným v tomto článku nebo článku 49a, a
seznamy požadovaných dokumentů, které mají být přiloženy k žádosti o validaci podle odstavce 1c tohoto článku a článku 49a, a informace, které tyto dokumenty mají obsahovat, aby se prokázalo, že daná ústřední protistrana splňuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení.
Požadované dokumenty a úroveň informací musí být přiměřené typu validace modelu, ale musí obsahovat dostatečně podrobné informace pro zajištění řádné analýzy změny.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) může ESMA stanovit různé hodnoty pro jednotlivá písmena odstavce 1i.
ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
ESMA předloží návrhy prováděcích technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 49a
Zrychlený postup pro nevýznamné změny modelů a parametrů ústřední protistrany
Zrychlený postup se na navrhovanou změnu modelu nebo parametru použije, pokud jsou splněny tyto podmínky:
ústřední protistrana požádala o validaci změny, která má být posouzena podle tohoto článku, a
příslušný orgán ústřední protistrany a ESMA dospěly k závěru, že navrhovaná změna není významná ve smyslu odstavce 4.
Do dvou pracovních dnů ode dne podání této žádosti je ústřední protistraně prostřednictvím centrální databáze zasláno potvrzení o přijetí žádosti.
Do dvou pracovních dnů od přijetí rozhodnutí podle odstavce 4 uvědomí příslušný orgán ústřední protistrany žádající ústřední protistranu prostřednictvím centrální databáze a uvede řádně odůvodněné vysvětlení. Do deseti pracovních dnů od přijetí tohoto oznámení ústřední protistrana buď žádost stáhne, nebo ji doplní tak, aby splňovala požadavky na žádost podle článku 49.
Pokud příslušný orgán ústřední protistrany a ESMA v souladu s odstavcem 4 rozhodnou, že změna není významná, každý z nich do tří pracovních dnů od tohoto rozhodnutí:
udělí validaci, pokud ústřední protistrana splňuje požadavky tohoto nařízení, nebo ji zamítne, pokud tomu tak není, a
uvědomí písemně druhý orgán o tom, zda byla validace udělena, nebo zamítnuta, a uvede řádně odůvodněné vysvětlení.
Pokud kterýkoli z nich neudělí validaci modelu, je validace zamítnuta.
Článek 50
Vypořádání
KAPITOLA 4
Výpočty a podávání zpráv pro účely nařízení (EU) č. 575/2013
Článek 50a
Výpočet KCCP
Ústřední protistrana vypočítá hypotetický kapitál takto:
kde:
|
KCCP |
= |
hypotetický kapitál; |
|
i |
= |
index označující člena clearingového systému; |
|
EADi |
= |
objem expozice ústřední protistrany vůči členovi clearingového systému i, včetně vlastních transakcí člena clearingového systému s ústřední protistranou, transakcí klienta zaručených členem clearingového systému a všech hodnot kolaterálu v držení ústřední protistrany, včetně předfinancovaných příspěvků člena clearingového systému do fondu pro riziko selhání, vůči těmto transakcím, v souvislosti s oceněním na konci dne regulačního výkazu předtím, než se vymění výzva ke konečné dodatkové úhradě marže pro uvedený den; |
|
RW |
= |
riziková váha 20 %; a |
|
kapitálový poměr |
= |
8 %. |
EBA vypracuje návrh prováděcích technických norem s cílem upřesnit pro účely odstavce 3:
četnost a data výpočtů uvedených v odstavci 2;
stav, kdy příslušný orgán instituce působící jako člen clearingového systému může vyžadovat vyšší četnost provádění výpočtu a podávání zpráv, než je uvedeno v písmeni a).
EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2014.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 50b
Obecná pravidla pro výpočet KCCP
Pro účely výpočtu KCCP podle čl. 50a odst. 2 se použijí tato ustanovení:
ústřední protistrany vypočítají hodnotu expozic, které mají vůči členům svého clearingového systému, takto:
pro expozice vyplývající ze smluv a transakcí uvedených v čl. 301 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 vypočtou ústřední protistrany hodnotu v souladu s metodou stanovenou v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 3 uvedeného nařízení s použitím období krytí rizika marží v délce 10 obchodních dní;
pro expozice vyplývající ze smluv a transakcí uvedených v čl. 301 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 vypočtou ústřední protistrany hodnotu (EADi) podle tohoto vzorce:
EADi = max{EBRMi – IMi – DFi; 0}
kde:
|
EADi |
= |
hodnota expozice; |
|
i |
= |
index označující člena clearingového systému; |
|
EBRMi |
= |
hodnota expozice před snižováním rizika, jež se rovná hodnotě expozice ústřední protistrany vůči členovi clearingového systému i, která vyplývá ze všech smluv a transakcí s tímto členem, vypočtená bez zohlednění kolaterálu složeného tímto členem clearingového systému; |
|
IMi |
= |
počáteční marže složená členem clearingového systému i u ústřední protistrany; |
|
DFi |
= |
předfinancovaný příspěvek člena clearingového systému i do fondu pro riziko selhání. |
Všechny hodnoty v tomto vzorci se vztahují k ocenění ke konci dne předtím, než se vymění výzva ke konečné dodatkové úhradě marže pro uvedený den;
pro situace uvedené v čl. 301 odst. 1 druhém pododstavci třetí větě nařízení (EU) č. 575/2013 vypočítají ústřední protistrany hodnotu transakcí podle první věty uvedeného pododstavce podle vzorce v písm. a) bodě ii) tohoto článku a stanoví EBRMi v souladu s částí třetí hlavou V uvedeného nařízení;
pro instituce spadající do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 575/2013 jsou skupiny transakcí se započtením stejné jako ty, které jsou definovány v čl. 272 bodě 4 uvedeného nařízení;
ústřední protistrana, jež má expozice vůči jedné nebo více ústředním protistranám, musí s takovými expozicemi zacházet, jako by se jednalo o expozice vůči členům clearingového systému, a zahrnout veškeré marže nebo předfinancované příspěvky přijaté od těchto ústředních protistran do výpočtu KCCP;
ústřední protistrana, jež se členy svého clearingového systému sjednala závazné smluvní ujednání, které jí umožňuje zcela nebo z části využívat počáteční marži přijatou od členů svého clearingového systému, jako by se jednalo o předfinancované příspěvky, považuje pro účely výpočtu v odstavci 1 tuto počáteční marži za předfinancovaný příspěvek, a nikoli za počáteční marži;
pokud je kolaterál držen proti účtu obsahujícímu víc než jeden druh smluv a transakcí podle čl. 301 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, přidělí ústřední protistrany počáteční marži poskytnutou jejich členy clearingového systému, případně klienty, úměrně k EAD odpovídajících druhů smluv a transakcí vypočítaným v souladu s písmenem a) tohoto odstavce, aniž by ve výpočtu vzaly v úvahu počáteční marži;
ústřední protistrany, jež mají víc než jeden fond pro riziko selhání, provedou výpočet pro každý fond pro riziko selhání samostatně;
pokud člen clearingového systému poskytuje clearingové služby klientům a transakce a kolaterál klientů tohoto člena clearingového systému jsou drženy na podúčtech oddělených od podúčtů vlastního obchodování daného člena clearingového systému, provedou ústřední protistrany výpočet EADi pro každý podúčet samostatně a vypočtou celkovou hodnotu EADi člena clearingového systému jako součet hodnot EAD podúčtů klientů a EAD podúčtu vlastního obchodování člena clearingového systému;
pro účely písmene f) platí, že pokud hodnota DFi není rozdělena mezi podúčty klientů a podúčty vlastního obchodování člena clearingového systému, přidělí ústřední protistrany hodnotu DFi na každý podúčet podle odpovídajícího zlomku, který má počáteční marže daného podúčtu vůči celkové počáteční marži složené členem clearingového systému nebo na účet člena clearingového systému;
ústřední protistrany neprovedou výpočet v souladu s čl. 50a odst. 2, pokud fond pro riziko selhání pokrývá pouze hotovostní transakce.
Pro účely písm. a) bodu ii) tohoto článku použije ústřední protistrana pro výpočet hodnoty expozice metodu stanovenou v článku 223 nařízení (EU) č. 575/2013 s regulatorními koeficienty volatility stanovenými v článku 224 uvedeného nařízení.
Článek 50c
Podávání informací
Pro účely článku 308 nařízení (EU) č. 575/2013 podává ústřední protistrana členům svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, a jejich příslušným orgánům tyto informace:
hypotetický kapitál (KCCP);
součet předfinancovaných příspěvků (DFCM);
výši svých předfinancovaných finančních prostředků, které je nutné použít – ze zákona nebo z důvodu smluvního ujednání se členy clearingového systému – k pokrytí ztráty plynoucí ze selhání jednoho nebo více členů jejího clearingového systému před použitím příspěvků do fondu pro riziko selhání ostatních členů clearingového systému (DFCCP).
▼M13 —————
Pokud má ústřední protistrana více než jeden fond pro riziko selhání, podá informace podle prvního pododstavce pro každý fond pro riziko selhání zvlášť.
EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro upřesnění těchto otázek:
jednotná šablona pro účely podávání informací podle odstavce 1;
četnost a lhůty podávání informací podle odstavce 2;
stav, kdy příslušný orgán instituce působící jako člen clearingového systému může vyžadovat vyšší četnost podávání informací, než je stanoveno v písmeni b).
EBA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 1. ledna 2014.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.
Článek 50d
Výpočet specifických položek, které mají být vykazovány ústřední protistranou
Pro účely článku 50c se platí toto:
pokud pravidla ústřední protistrany stanoví, že musí všechny nebo část svých finančních prostředků použít souběžně na předfinancované příspěvky členů svého clearingového systému takovým způsobem, že budou tyto zdroje rovnocenné předfinancovaným příspěvkům člena clearingového systému s ohledem na to, jak absorbují ztráty, které ústřední protistrana utrpí v případě selhání nebo platební neschopnosti jednoho nebo více členů jejího clearingového systému, přičte ústřední protistrana odpovídají výši těchto zdrojů k DFCM;
▼M13 —————
HLAVA V
DOHODY O INTEROPERABILITĚ
Článek 51
Dohody o interoperabilitě
Článek 52
Řízení rizik
Ústřední protistrany, které uzavřou dohodu o interoperabilitě:
zavedou adekvátní politiky, postupy a systémy, aby dokázaly účinně rozpoznat, sledovat a řídit rizika, která vyplývají z dohody, a mohly tak včas plnit své povinnosti;
se dohodnou na svých právech a povinnostech, včetně použitelného práva, kterým se jejich vztahy řídí;
rozpoznávají, sledují a účinně řídí úvěrová rizika a rizika likvidity, aby se selhání člena clearingového systému jedné ústřední protistrany nedotklo interoperabilní ústřední protistrany;
rozpoznávají, sledují a řeší potenciální vzájemné závislosti a vzájemné vztahy, které vznikají dohodou o interoperabilitě a které mohou mít vliv na úvěrová rizika a rizika likvidity spojená s kumulací členů clearingového systému a se sdruženými finančními zdroji.
Pro účely prvního pododstavce písm. b) použijí ústřední protistrany v příslušných případech stejná pravidla pro okamžik přijetí příkazu k převodu do svých systémů a pro okamžik neodvolatelnosti, jaká jsou stanovena ve směrnici 98/26/ES.
Pro účely prvního pododstavce písm. c) musí podmínky dohody uvádět proces pro řízení následků selhání, pokud jedna z ústředních protistran, se kterou byla dohoda o interoperabilitě uzavřena, selže.
Pro účely prvního pododstavce písm. d) musí ústřední protistrany mít spolehlivé kontroly nad poskytováním kolaterálu složeného členy clearingového systému podle dohody jako další zástavy, povolí-li to jejich příslušné orgány. Dohoda uvádí, jak byla tato rizika vyřešena s ohledem na dostatečné krytí a na nutnost omezit přenos rizik.
Článek 53
Poskytování marží mezi ústředními protistranami
Článek 54
Schválení dohody o interoperabilitě
ESMA předloží Komisi návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci do 25. prosince 2025.
Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
HLAVA VI
REGISTRACE REGISTRŮ OBCHODNÍCH ÚDAJŮ A DOHLED NAD NIMI
KAPITOLA 1
Podmínky a postupy pro registraci registru obchodních údajů
Článek 55
Registrace registru obchodních údajů
Článek 56
Žádost o registraci
Pro účely čl. 55 odst. 1 registr obchodních údajů předloží ESMA jeden z následujících dokumentů:
žádost o registraci;
žádost o rozšíření registrace, pokud registr obchodních údajů je již registrován podle kapitoly III nařízení (EU) 2015/2365.
Není-li žádost úplná, stanoví ESMA lhůtu, za kterou musí registr obchodních údajů poskytnout další informace.
Posoudí-li ESMA žádost jako úplnou, oznámí to registru obchodních údajů.
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují náležitosti žádosti o registraci uvedené v odstavci 1 kromě požadavků týkajících se řízení rizika v oblasti IKT.
náležitosti žádosti o registraci uvedené v odst. 1 písm. a);
náležitosti zjednodušené žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 1 písm. b).
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2020.
Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 vypracuje ESMA návrhy prováděcích technických norem, které blíže určují:
formát žádosti o registraci uvedené v odst. 1 písm. a);
formát žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 1 písm. b).
V souvislosti s ustanovením prvního pododstavce písm. b) vypracuje ESMA zjednodušený formát.
ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2020.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 57
Informování příslušných orgánů a konzultace s nimi před registrací
Článek 58
Posouzení žádosti
Článek 59
Oznámení rozhodnutí ESMA týkajících se registrace
ESMA své rozhodnutí bez zbytečného odkladu oznámí relevantnímu příslušnému orgánu uvedenému v čl. 57 odst. 1.
Článek 60
Výkon pravomocí uvedených v článcích 61 až 63
Pravomoci svěřené podle článků 61 až 63 ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo dalším jím pověřeným osobám nesmějí být užity k tomu, aby se vyžadovalo zpřístupnění informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje právní výsada.
Článek 61
Žádost o informace
V případě prosté žádosti o informace podle odstavce 1 ESMA:
odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;
uvede účel žádosti;
upřesní, jaké informace jsou požadovány;
stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;
upozorní osobu, od níž informace žádá, že nemá povinnost informace poskytnout, avšak rozhodne-li se na žádost dobrovolně odpovědět, nesmějí být poskytnuté informace nepravdivé nebo zavádějící; a
upozorní na pokutu stanovenou v článku 65 ve spojení s oddílem IV písm. a) přílohy I, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící.
V případě žádosti o poskytnutí informací podle odstavce 1 na základě rozhodnutí ESMA:
odkáže na tento článek jako na právní základ žádosti;
uvede účel žádosti;
upřesní, jaké informace jsou požadovány;
stanoví lhůtu, ve které mají být informace poskytnuty;
upozorní na penále stanovené v článku 66, jestliže jsou poskytnuté informace neúplné;
upozorní na pokutu stanovenou v článku 65 ve spojení s oddílem IV písm. a) přílohy I, jestliže jsou odpovědi na položené otázky nepravdivé nebo zavádějící; a
upozorní na možnost odvolat se proti rozhodnutí k odvolacímu senátu ESMA a nechat rozhodnutí přezkoumat Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v souladu s články 60 a 61 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 62
Obecná šetření
V zájmu plnění povinností podle tohoto nařízení může ESMA provádět veškerá nezbytná šetření osob uvedených v čl. 61 odst. 1. Za tímto účelem jsou úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené zmocněni:
zkoumat jakékoli záznamy, údaje, postupy a jakékoli jiné materiály, které mají význam pro plnění jeho úkolů, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uchovávány;
pořizovat nebo získávat ověřené kopie takových záznamů, údajů, postupů a jiných materiálů nebo výpisy z nich;
předvolat jakoukoli osobu uvedenou v čl. 61 odst. 1 nebo její zástupce či zaměstnance a požádat je o ústní nebo písemné vysvětlení skutečností nebo dokumentů, které se týkají předmětu a účelu kontroly, a odpovědi zaznamenat;
vyslechnout jakoukoli jinou fyzickou či právnickou osobu, která s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření;
požadovat výpisy telefonních hovorů a datových přenosů.
Článek 63
Kontroly na místě
Článek 64
Procesní pravidla pro přijímání opatření v oblasti dohledu a ukládání pokut
Za účelem plnění svých úkolů může vyšetřující úředník vyžívat svou pravomoc požádat o informace podle článku 61 a provádět šetření a kontroly na místě podle článků 62 a 63. Při uplatňování těchto pravomocí jedná vyšetřující úředník v souladu s článkem 60.
Při plnění svých úkolů má vyšetřující úředník přístup ke všem dokumentům a informacím, které ESMA shromáždil v rámci své činnosti v oblasti dohledu.
V průběhu vyšetřování podle tohoto článku je plně respektováno právo dotčených osob na obhajobu.
Pravidla uvedená v prvním pododstavci se přijímají prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 82.
Článek 65
Pokuty
Porušení povinnosti registrem obchodních údajů se považuje za úmyslné, pokud ESMA zjistí objektivní skutečnosti, které prokazují, že registr obchodních údajů či jeho vrcholné vedení jednaly s cílem porušit povinnost.
Základní výše pokut uvedených v odstavci 1 se stanoví v těchto rozmezích:
v případech porušení povinnosti uvedených v oddíle I písm. c), oddíle II písm. c) až g) a oddíle III písm. a) a b) přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 10 000 EUR, přičemž nepřesáhne ►M12 200 000 EUR ◄ ;
v případech porušení povinností uvedených v oddíle I písm. a), b) a d) až k) přílohy I a oddíle II písm. a), b) a h) přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 5 000 EUR, přičemž nepřesáhne 100 000 EUR;
v případech porušení povinností uvedených v oddíle IV přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 5 000 EUR, přičemž nepřesáhne 10 000 EUR.
Při rozhodování o tom, zda by základní výše pokuty měla být stanovena u dolní hranice, uprostřed či u horní hranice rozmezí stanovených v prvním pododstavci, ESMA přihlédne k ročnímu obratu dotyčného registru obchodních údajů za předcházející hospodářský rok. V případě registrů obchodních údajů, jejichž roční obrat nedosahuje 1 milionu EUR, se základní výše pokuty stanovuje u dolní hranice stanovených rozmezí, v případě registrů obchodních údajů, jejichž roční obrat činí 1 až 5 milionů EUR, se základní výše pokuty stanovuje uprostřed stanovených rozmezí a v případě registrů obchodních údajů, jejichž roční obrat přesahuje 5 milionů EUR, se základní výše pokuty stanovuje u horní hranice stanovených rozmezí.
Příslušné přitěžující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden přitěžující koeficient, k základní výši pokuty se postupně přičte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých přitěžujících koeficientů.
Příslušné polehčující koeficienty se na základní výši pokuty použijí jeden po druhém. Je-li použitelný více než jeden polehčující koeficient, od základní výše pokuty se postupně odečte každý rozdíl mezi základní výší a částkou, která je výsledkem uplatnění jednotlivých polehčujících koeficientů.
Jestliže se registr obchodních údajů svým jednáním nebo opominutím dopustil více než jednoho z porušení povinnosti uvedených v příloze I, uplatní se pouze nejvyšší z pokut vypočtených podle odstavců 2 a 3 vztahující se k jednomu těchto porušení.
Článek 66
Penále
ESMA rozhodnutím uloží penále s cílem donutit:
registr obchodních údajů, aby v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 73 odst. 1 písm. a) porušování právních předpisů ukončil; nebo
osobu uvedenou v čl. 61 odst. 1, aby:
poskytla úplné informace, o které byla požádána na základě rozhodnutí podle článku 61,
se podrobila šetření, a zejména předložila úplné záznamy, údaje, postupy nebo jakékoli jiné požadované materiály a doplnila a opravila další informace poskytnuté v šetření zahájeném na základě rozhodnutí podle článku 62, nebo
se podrobila kontrole na místě nařízené rozhodnutím podle článku 63.
Článek 67
Vyjádření účastníků řízení
První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na rozhodnutí podle čl. 73 odst. 1 písm. a), c) a d), pokud je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému nebo významnému a bezprostřednímu poškození integrity, transparentnosti, efektivnosti a řádného fungování finančních trhů, včetně stability nebo správnosti údajů oznamovaných registru obchodních údajů. V takovém případě může ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí dá dotyčným osobám příležitost vyjádřit se.
Článek 68
Zveřejňování, povaha a alokace pokut a penále a výkon rozhodnutí
Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského procesního práva toho státu, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu; jeho určení dá na vědomí ESMA a Soudnímu dvoru.
Jsou-li na žádost dotčené strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný subjekt.
Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora. Rozhodování o stížnostech na protiprávní výkon rozhodnutí však spadá do pravomoci soudů dotčeného členského státu.
Článek 69
Přezkum Soudním dvorem
Soudní dvůr má neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, jimiž ESMA uložil pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.
Článek 70
Změny přílohy II
S cílem zohlednit vývoj na finančních trzích je Komise zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 82 týkající se opatření ke změně přílohy II.
Článek 71
Zrušení registrace
Aniž je dotčen článek 73, zruší ESMA registraci registru obchodních údajů, jestliže registr obchodních údajů:
se registrace výslovně vzdá nebo déle než šest předchozích měsíců neposkytuje služby;
získal registraci na základě nepravdivých informací nebo jakýmikoli jinými protiprávními prostředky;
již nesplňuje podmínky, za nichž byl registrován.
Článek 72
Poplatky za dohled
Článek 73
Opatření v oblasti dohledu přijímaná ESMA
Pokud v souladu s čl. 64 odst. 5 ESMA zjistí, že se registr obchodních údajů dopustil některého z případů porušení povinnosti uvedených v příloze I, přijme jedno nebo více z těchto rozhodnutí, kterým:
požaduje, aby registr obchodních údajů porušování povinnosti ukončil;
uloží pokuty podle článku 65;
vydá veřejná oznámení;
jako krajní řešení zruší registraci registru obchodních údajů.
Při přijímání rozhodnutí uvedených v odstavci 1 ESMA zohlední povahu a závažnost porušení povinnosti, přičemž vezme v úvahu tato kritéria:
trvání a četnost porušení povinnosti;
zda porušení povinnosti odhalilo závažné nebo systémové nedostatky v postupech podniku nebo v jeho systémech řízení či vnitřních kontrolách;
zda byl spáchán nebo umožněn trestný čin finanční povahy či zda takový trestný čin jinak souvisí s uvedeným porušením povinnosti;
zda k porušení povinnosti došlo úmyslně nebo z nedbalosti.
Při zveřejnění svého rozhodnutí podle prvního pododstavce ESMA rovněž zveřejní, že dotyčný registr obchodních údajů má právo se proti tomuto rozhodnutí odvolat, případně skutečnost, že takové odvolání bylo podáno, spolu s upřesněním, že takové odvolání nemá odkladný účinek, jakož i skutečnost, že odvolací senát ESMA může pozastavit uplatňování napadnutého rozhodnutí v souladu s čl. 60 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 74
Přenášení úkolů z ESMA na příslušné orgány
Před přenesením úkolu ESMA konzultuje s relevantním příslušným orgánem. Tato konzultace se týká:
rozsahu úkolu, jenž má být přenesen;
harmonogramu pro splnění úkolu; a
předávání potřebných informací mezi příslušným orgánem a ESMA.
KAPITOLA 2
Vztahy s třetími zeměmi
Článek 75
Rovnocennost a mezinárodní dohody
Komise může přijmout prováděcí akt, který určí, že právní a předpisy dohledu třetí země zajišťují, aby:
registry obchodních údajů, které mají povolení v uvedené třetí zemi, splňovaly právně závazné požadavky, jež jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení;
registry obchodních údajů podléhaly v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a vynucování a
existovaly záruky služebního tajemství, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám, a tyto záruky byly alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v tomto nařízení.
Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2.
Po uzavření dohod uvedených v odstavci 2 a v souladu s nimi uzavře ESMA s příslušnými orgány relevantních třetích zemí ujednání o spolupráci. Uvedená ujednání blíže určují alespoň:
mechanismus pro výměnu informací mezi ESMA a jakýmikoli jinými orgány Unie, které vykonávají povinnosti v souladu s tímto nařízením, na jedné straně a relevantními příslušnými orgány dotčených třetích zemí na straně druhé; a
postupy koordinace činností dohledu.
Článek 76
Ujednání o spolupráci
Relevantní orgány třetích zemí, v jejichž jurisdikci není usazen žádný registr obchodních údajů, mohou kontaktovat ESMA s cílem uzavřít ujednání o spolupráci, aby tak získaly přístup k informacím o derivátových smlouvách uchovávaných v registrech obchodních údajů Unie.
ESMA může s těmito relevantními orgány uzavřít ujednání o spolupráci týkající se přístupu k informacím o derivátových smlouvách uchovávaných v registrech obchodních údajů Unie, které tyto orgány potřebují k plnění svých povinností a mandátů, pod podmínkou, že je zaručeno služební tajemství, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám.
Článek 76a
Vzájemný přímý přístup k údajům
Po předložení žádosti orgány uvedenými v odstavci 1 tohoto článku může Komise přijímat prováděcí akty přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2, které určí, zda právní rámec třetí země žádajícího orgánu splňuje všechny tyto podmínky:
registry obchodních údajů usazené v uvedené třetí zemi mají řádné povolení;
registry obchodních údajů podléhají v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a jejich povinnosti jsou účinně vymáhány;
je zaručeno služební tajemství a tyto záruky jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v tomto nařízení, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám;
registry obchodních údajů povolené v dotyčné třetí zemi podléhají právně závazné a vymahatelné povinnosti poskytnout subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 přímý a bezprostřední přístup k údajům.
Článek 77
Uznávání registrů obchodních údajů
Registr obchodních údajů uvedený v odstavci 1 podá ESMA žádost o uznání spolu s veškerými nezbytnými informacemi, včetně alespoň informací potřebných k ověření toho, že příslušný registr obchodních údajů má povolení a podléhá účinnému dohledu ve třetí zemi:
u níž Komise prostřednictvím prováděcího aktu podle čl. 75 odst. 1 uznala, že má rovnocenný a vymahatelný právní a dohledový rámec;
která s Unií uzavřela mezinárodní dohodu podle čl. 75 odst. 2; a
s níž byla uzavřena ujednání o spolupráci podle čl. 75 odst. 3 s cílem zajistit, aby orgány Unie včetně ESMA měly okamžitý a průběžný přístup ke všem potřebným informacím.
Do 30 pracovních dnů od obdržení žádosti ESMA posoudí, zda je žádost úplná. Není-li žádost úplná, stanoví ESMA lhůtu, v níž musí žádající registr obchodních údajů poskytnout doplňující informace.
Do 180 pracovních dnů od podání úplné žádosti ESMA písemně a s řádným odůvodněním uvědomí žádající registr obchodních údajů o tom, zda bylo jeho žádosti o uznání vyhověno, či zda byla zamítnuta.
ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam registrů obchodních údajů uznaných v souladu s tímto nařízením.
HLAVA VII
POŽADAVKY NA REGISTRY OBCHODNÍCH ÚDAJŮ
Článek 78
Obecné požadavky
Registr obchodních údajů musí stanovit tyto postupy a zásady:
postupy účinného sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;
postupy k ověření úplnosti a správnosti oznamovaných údajů;
zásady pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strany nebo ústřední protistrany uvedené v článku 9 požádají nebo pokud je to nutné z jiných důvodů.
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:
postupy sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;
postupy, které má registr obchodních údajů použít k ověření toho, že oznamující smluvní strana nebo předkládající subjekt dodržuje požadavky na oznamování, a k ověření úplnosti a správnosti údajů oznamovaných podle článku 9.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2020.
Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 79
Funkční spolehlivost
Článek 80
Zabezpečení a záznamy
▼M17 —————
Fyzická osoba, která má s registrem obchodních údajů úzké propojení, nebo právnická osoba, která je s ním ve vztahu mateřského či dceřinného podniku, nesmí využít důvěrné informace zaznamenané v registru obchodních údajů k obchodním účelům.
Článek 81
Transparentnost a dostupnost údajů
Registr obchodních údajů poskytuje potřebné informace těmto subjektům, aby jim umožnil plnit jejich povinnosti a mandáty:
ESMA;
EBA;
EIOPA;
ESRB;
příslušnému orgánu, který dohlíží na ústřední protistrany, jež mají přístup do registrů obchodních údajů;
příslušnému orgánu vykonávajícímu dohled nad obchodními systémy oznámených smluv;
příslušným členům ESCB, včetně ECB při plnění úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ( 25 );
relevantním orgánům třetí země, která s Unií uzavřela mezinárodní dohodu podle článku 75;
orgánům dohledu určeným podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ( 26 );
relevantním orgánům pro cenné papíry a trhy v Unii, jejichž příslušné povinnosti a mandáty v oblasti dohledu zahrnují smlouvy, trhy, účastníky a podkladové nástroje, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;
relevantním orgánům třetí země, které s orgánem ESMA uzavřely ujednání o spolupráci podle článku 76;
Agentuře pro spolupráci energetických regulačních orgánů, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ( 27 );
orgánům příslušným k řešení krize určeným podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 28 );
Jednotnému výboru pro řešení krizí zřízenému nařízením (EU) č. 806/2014;
příslušným orgánům nebo vnitrostátním příslušným orgánům ve smyslu nařízení (EU) č. 1024/2013 a (EU) 909/2014 a směrnic 2003/41/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU a 2014/65/EU a orgánům dohledu ve smyslu směrnice 2009/138/ES;
příslušným orgánům určeným v souladu s čl. 10 odst. 5 tohoto nařízení;
relevantním orgánům třetí země, ve vztahu k níž byl přijat prováděcí akt podle článku 76a;
orgánům příslušným k řešení krize určeným podle článku 3 nařízení (EU) 2021/23;
vnitrostátním orgánům pověřeným prováděním makroobezřetnostní politiky.
Registr obchodních údajů předá údaje příslušným orgánům v souladu s požadavky podle článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014 ( 29 ).
K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:
informace, které mají být zveřejněny nebo zpřístupněny v souladu s odstavci 1 a 3;
četnost zveřejňování informací uvedených v odstavci 1;
provozní normy, které umožní seskupovat a porovnávat údaje mezi registry obchodních údajů a které zajistí subjektům uvedeným v odstavci 3 přístup k těmto informacím;
podmínky, postupy a požadovanou dokumentaci, podle kterých registry obchodních údajů poskytnou přístup subjektům uvedeným v odstavci 3.
ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2020.
Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem ESMA zajistí, že zveřejněním informací uvedených v odstavci 1 nedojde k odhalení totožnosti žádné smluvní strany žádné smlouvy.
Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Článek 82
Výkon přenesení pravomoci
HLAVA VIII
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Článek 83
Služební tajemství
Článek 84
Výměna informací
HLAVA IX
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 85
Zprávy a přezkum
Do 17. června 2023 podá ESMA Komisi zprávu, ve které uvede:
dopad nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ( 30 ) na míru clearingu prováděného finančními a nefinančními smluvními stranami a na rozdělení clearingu v rámci každé této kategorie smluvních stran, zejména s ohledem na finanční smluvní strany s omezeným objemem činností v OTC derivátech a na vhodnost clearingových prahů uvedených v čl. 10 odst. 4;
dopad nařízení (EU) 2019/834 na kvalitu a dostupnost údajů oznamovaných do registrů obchodních údajů, jakož i na kvalitu informací, které registry obchodních údajů zpřístupňují;
změny rámce pro oznamování, včetně využívání a provádění přeneseného oznamování podle čl. 9 odst. 1a a zejména jeho dopad na zátěž spojenou s oznamováním u nefinančních smluvních stran, které nepodléhají povinnosti clearingu;
dostupnost clearingových služeb, zejména zda požadavek na přímé či nepřímé poskytování clearingových služeb za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek podle čl. 4 odst. 3a účinně usnadňuje přístup ke clearingu.
▼M18 —————
Do 18. prosince 2020 Komise vypracuje zprávu posuzující:
zda povinnosti předkládat hlášení o obchodech podle článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014 a podle tohoto nařízení představují v případě derivátů, které nejsou deriváty OTC, zdvojenou oznamovací povinnost a zda by bylo možné pro všechny smluvní strany předkládání hlášení o obchodech jiných než OTC omezit nebo zjednodušit, aniž by došlo k nepřiměřené ztrátě informací;
nezbytnost a vhodnost sladění obchodní povinnosti pro deriváty podle nařízení (EU) č. 600/2014 se změnami provedenými v rámci nařízení (EU) 2019/834 u povinnosti clearingu pro deriváty, zejména pokud jde o okruh subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají;
zda by kterékoli obchody, jež přímo vyplývají z poobchodních služeb ke snižování rizik, včetně komprese portfolií, měly být od povinnosti clearingu uvedené v čl. 4 odst. 1 osvobozeny, s přihlédnutím k míře, v jaké tyto služby zmírňují rizika, především úvěrové riziko protistrany a operační riziko, jakož i k možnosti obcházení povinnosti clearingu a k potenciálnímu odrazujícímu účinku ve vztahu k centrálnímu clearingu.
Komise zprávu uvedenou v prvním pododstavci spolu s případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.
Do 18. května 2020 ESMA předloží zprávu Komisi. Tato zpráva posoudí:
soulad požadavků na oznamování u derivátů, které nejsou deriváty OTC, podle nařízení (EU) č. 600/2014 a podle článku 9 tohoto nařízení, jak pokud jde o údaje o derivátových smlouvách, které mají být oznamovány, tak pokud jde o přístup k údajům ze strany příslušných subjektů, jakož i skutečnost, zda by měly být tyto požadavky sladěny;
proveditelnost dalšího zjednodušení oznamovacích řetězců pro všechny smluvní strany včetně všech nepřímých klientů, s přihlédnutím k potřebě včasného oznamování a k opatřením přijatým podle čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení a čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014;
sladění obchodní povinnosti pro deriváty podle nařízení (EU) č. 600/2014 se změnami provedenými v rámci nařízení (EU) 2019/834 u povinnosti clearingu pro deriváty, zejména pokud jde o okruh subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají;
ve spolupráci s ESRB, zda by kterékoli obchody, jež přímo vyplývají z poobchodních služeb ke snížení rizik, včetně komprese portfolií, měly být od povinnosti clearingu uvedené v čl. 4 odst. 1 osvobozeny; uvedená zpráva:
prozkoumá kompresi portfolií a jiné dostupné poobchodní služby ke snížení rizik, které netvoří cenu a které snižují netržní rizika u derivátových portfolií, aniž by došlo ke změně tržního rizika těchto portfolií, například vyrovnávací obchody;
vysvětlí účely a fungování takových poobchodních služeb ke snížení rizik, míru, v jaké tyto služby zmírňují rizika, zejména úvěrové riziko protistrany a operační riziko, a vyhodnotí potřebu provádět clearing takových obchodů, nebo od povinnosti clearingu osvobodit, s cílem řídit systémové riziko; a
posoudí, do jaké míry u těchto služeb jakékoli osvobození od povinnosti clearingu odrazuje od centrálního clearingu a může mít za následek, že budou smluvní strany povinnost clearingu obcházet;
zda by seznam finančních nástrojů, které jsou v souladu s článkem 47 považovány za vysoce likvidní s minimálním tržním a úvěrovým rizikem, bylo možné rozšířit a zda by tento seznam mohl zahrnovat jeden či více fondů peněžního trhu povolených v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ( 31 ).
▼M18 —————
Do 12 měsíců od předání zprávy uvedené v prvním pododstavci vypracuje Komise zprávu o uplatňování ustanovení dotyčného prováděcího aktu. Tuto zprávu spolu s případnými návrhy Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě.
▼M18 —————
ESMA do 25. prosince 2027 předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o celkové činnosti při transakcích s deriváty finančních a nefinančních smluvních stran, na které se vztahuje toto nařízení, v níž uvede mimo jiné následující informace o těchto finančních a nefinančních smluvních stranách a rozliší přitom mezi jejich finanční a nefinanční povahou:
potenciální rizika pro finanční stabilitu Unie, která mohou vyplývat z tohoto druhu činnosti;
pozice v OTC komoditních derivátech přesahující 1 miliardu EUR s uvedením přesné výše dotčených pozic;
celkový objem obchodovaných smluv o energetických derivátech, přičemž se v relevantních případech rozlišuje mezi obchodovanými smlouvami o energetických derivátech, které se používají pro účely zajištění, a obchodovanými smlouvami o energetických derivátech, které se k zajištění nepoužívají;
celkový objem obchodovaných smluv o zemědělských derivátech, přičemž se v relevantních případech rozlišuje mezi obchodovanými smlouvami o zemědělských derivátech, které se používají pro účely zajištění, a obchodovanými smlouvami o zemědělských derivátech, které se k zajištění nepoužívají;
podíl smluv o OTC derivátech a smluv o energetických nebo zemědělských derivátech obchodovaných na burze, jejichž vypořádání probíhá fyzicky, na celkovém objemu obchodovaných smluv o energetických nebo zemědělských derivátech.
ESMA ve spolupráci s ESRB do 25. prosince 2026 předloží zprávu Komisi. Tato zpráva:
podrobně vymezí pojem procykličnosti v souvislosti s článkem 41 ve vztahu k maržím požadovaným ústřední protistranou a s článkem 46 ve vztahu ke snížení hodnoty uplatňovanému na kolaterál držený ústřední protistranou;
posoudí, jak byla v průběhu let uplatňována ustanovení tohoto nařízení a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 ( 33 ) týkající se omezení procykličnosti a zda jsou nezbytná další opatření ke zlepšení používání nástrojů proti procykličnosti;
informuje o tom, jak by nástroje proti procykličnosti mohly nebo nemohly vést ke zvýšení marží, které by bylo větší než bez použití uvedených nástrojů, s přihlédnutím k možnému navýšení nebo kompenzacím, které může ústřední protistrana podle tohoto nařízení uplatnit.
Při přípravě této zprávy ESMA rovněž posoudí pravidla vztahující se na ústřední protistrany ze třetích zemí a jejich postupy, jakož i mezinárodní vývoj týkající se procykličnosti.
V tomto posouzení zejména zjišťuje:
zda změny zavedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2987 ( 34 ) dosáhly žádaného účinku, pokud jde o zvýšení konkurenceschopnosti ústředních protistran z Unie a snížení regulační zátěže, které tyto ústřední protistrany čelí;
zda změny zavedené nařízením (EU) 2024/2987 zkrátily dobu uvádění nových clearingových služeb a produktů na trh, aniž by to mělo nepříznivý dopad na riziko pro ústřední protistrany, členy jejich clearingového systému nebo jejich klienty;
zda zavedení možnosti pro ústřední protistrany provádět přímo změny, jak je uvedeno v článku 15a, nepříznivě neovlivnilo jejich rizikový profil nebo nezvýšilo celková rizika pro finanční stabilitu v Unii a zda by tato možnost měla být změněna.
ESMA předloží zprávu o výsledku posouzení Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
ESMA do 25. prosince 2028 předloží zprávu Komisi. V této zprávě ve spolupráci s ESRB posoudí, zda:
by poobchodní služby ke snížení rizik měly být považovány za systémově významné;
poskytování poobchodních služeb ke snížení rizik poskytovateli těchto služeb vedlo k většímu riziku pro finanční ekosystém Unie a
osvobození vedlo k obcházení povinnosti clearingu uvedené v článku 4.
Do 18 měsíců od předložení zprávy uvedené v prvním pododstavci vypracuje Komise zprávu o aspektech, které ve své zprávě uvedl ESMA. Tuto zprávu spolu s případnými návrhy Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 86
Postup projednávání ve výboru
Článek 87
Změna směrnice 98/26/ES
V čl. 9 odst. 1 směrnice 98/26/ES se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pokud provozovatel systému poskytl zajištění provozovateli jiného systému v souvislosti s interoperabilním systémem, nejsou práva poskytujícího provozovatele systému na zajištění ovlivněna úpadkovým řízením proti přijímajícímu provozovateli systému.“
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na směrnici 98/26/ES nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsoby odkazu si stanoví členské státy.
Článek 88
Internetové stránky
ESMA spravuje internetové stránky, které obsahují údaje o:
smlouvách způsobilých k povinnosti clearingu podle článku 5;
sankcích uložených za porušení článků 4, 5 a 7 až 11;
ústředních protistranách, které mají povolení nabízet v Unii služby nebo činnosti a jež jsou usazeny v Unii, a o službách nebo činnostech, které jsou oprávněny poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se jejich povolení vztahuje;
sankcích uložených za porušení hlav IV a V;
ústředních protistranách usazených ve třetí zemi, které mají povolení nabízet v Unii služby nebo činnosti, a o službách nebo činnostech, které jsou oprávněny poskytovat či vykonávat, včetně kategorií finančních nástrojů, na něž se jejich povolení vztahuje;
registrech obchodních údajů, které mají povolení nabízet služby nebo činnosti v Unii;
pokutách a penále uložených v souladu s články 65 a 66;
veřejném rejstříku podle článku 6.
Článek 89
Přechodná ustanovení
Povinnost clearingu uvedená v článku 4 se nevztahuje na OTC derivátové smlouvy podle prvního pododstavce tohoto odstavce, které uzavřely složky penzijního systému v období od 17. srpna 2018 do 16. června 2019.
Na OTC derivátové smlouvy, které tyto subjekty během uvedené doby uzavřou a které by jinak povinnosti clearingu podle článku 4 podléhaly, se vztahují požadavky stanovené v článku 11.
ESMA na svých internetových stránkách zveřejní seznam typů subjektů a typů složek ve smyslu čl. 2 bodu 10 písm. c) a d), jimž byla udělena výjimka v souladu s prvním pododstavcem. Aby ještě více posílil jednotnost výsledků dohledu, provádí ESMA každý rok v souladu s článkem 30 nařízení (EU) č. 1095/2010 srovnávací hodnocení subjektů uvedených na seznamu.
Ústřední protistrana usazená v třetí zemi, která byla uznána jako způsobilá k poskytování clearingových služeb v některém členském státě v souladu s jeho vnitrostátním právem předtím, než Komise přijme všechny regulační technické normy podle článků 16, 26, 29, 34, 41, 42, 44, 45, 47 a 49, požádá o uznání podle článku 25 pro účely tohoto nařízení do šesti měsíců ode dne vstupu v platnost všech regulačních technických norem podle článků 16, 26, 29, 34, 41, 42, 44, 45, 47 a 49.
Pokud na základě přezkumu uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce ESMA rozhodne o tom, že ústřední protistrana uznaná před 1. lednem 2020 by měla být klasifikována jako ústřední protistrana tier 2 v souladu s čl. 25 odst. 2a, stanoví přiměřené adaptační období nepřesahující 18 měsíců, v němž musí ústřední protistrana vyhovět požadavkům uvedeným v čl. 25 odst. 2b. ESMA může toto adaptační období prodloužit nejvýše o dalších šest měsíců na základě odůvodněné žádosti ústřední protistrany nebo kteréhokoli z příslušných orgánů odpovědných za dohled nad členy clearingového systému usazenými v Unii, pokud je takové prodloužení odůvodněno mimořádnými okolnostmi a dopady na členy clearingového systému usazenými v Unii.
Pokud příslušný orgán uznal ústřední protistranu usazenou v třetí zemi jako způsobilou k poskytování clearingových služeb v souladu s vnitrostátním právem jeho členského státu předtím, než Komise přijme všechny regulační technické normy podle článků 16, 26, 29, 34, 41, 42, 45, 47 a 49, uvědomí o tomto uznání ESMA do jednoho měsíce ode dne vstupu regulačních technických norem podle čl. 5 odst. 1 v platnost.
Během přechodného období stanoveného v článku 497 nařízení (EU) č. 575/2013 ústřední protistrana podle uvedeného článku zahrne do informací, které podává v souladu s čl. 50c odst. 1 tohoto nařízení, celkovou částku počáteční marže ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 140 nařízení (EU) č. 575/2013, kterou obdržela od členů svého clearingového systému, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
ústřední protistrana nemá fond pro riziko selhání;
ústřední protistrana si nesjednala s členy svého clearingového systému závazné smluvní ujednání, které jí umožňuje zcela nebo zčásti využívat počáteční marži přijatou od členů svého clearingového systému, jako by se jednalo o předfinancované příspěvky.
Registr obchodních údajů usazený v třetí zemi, který v některém členském státě získal povolení shromažďovat a uchovávat záznamy o derivátech v souladu s jeho vnitrostátním právem předtím, než Komise přijme všechny regulační a prováděcí technické normy podle článků 9, 56 a 81, požádá o uznání podle článku 77 do šesti měsíců ode dne vstupu v platnost těchto regulačních a prováděcích technických norem.
Registr obchodních údajů usazený v třetí zemi, který získal povolení shromažďovat a uchovávat záznamy o derivátech v souladu s vnitrostátním právem některého členského státu předtím, než Komise přijme všechny regulační a prováděcí technické normy podle článků 56 a 81, může být využíván k plnění oznamovací povinnosti podle článku 9, dokud není o jeho uznání rozhodnuto podle tohoto nařízení.
Odchylně od čl. 37 odst. 1 může ústřední protistrana povolit jiným ústředním protistranám nebo clearingovým střediskům, které byly ke dni 31. prosince 2023 přímo či nepřímo členy jeho clearingového systému, aby jimi zůstaly nejdéle do 25. prosince 2026
Dohoda o interoperabilitě uzavřená mezi ústřední protistranou povolenou podle článku 14 a ústřední protistranou, která není povolena podle článku 14 ani uznána podle článku 25, se ukončí před 25. červnem 2025. Pokud je ústřední protistrana, s níž byla uzavřena tato dohoda o interoperabilitě, povolena podle článku 14 nebo uznána podle článku 25 před 25. červnem 2025, požádají ústřední protistrany, které jsou smluvní stranou této dohody o interoperabilitě, své příslušné orgány o schválení v souladu s článkem 54 před 25. červnem 2027.
Článek 90
Zaměstnanci a zdroje ESMA
Do 25. prosince 2027 posoudí ESMA své potřeby v oblasti lidských a finančních zdrojů, které vyplývají z jeho převzetí pravomocí a povinností v souladu s tímto nařízením, a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.
Článek 91
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Seznam porušení povinnosti uvedených v čl. 65 odst. 1
Porušení povinnosti související s organizačními požadavky nebo se střetem zájmů:
registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 1 tím, že nemá spolehlivé řídicí systémy, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů, jež brání vyzrazení důvěrných informací;
registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 2 tím, že nemá nebo neuplatňuje účinná písemná organizační a administrativní opatření k určení a řízení veškerých potenciálních střetů zájmů týkajících se jeho řídících pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo či nepřímo propojena prostřednictvím úzkého propojení;
registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 3 tím, že nestanoví adekvátní strategie a postupy dostatečné k zajištění toho, aby on sám i jeho řídící pracovníci a zaměstnanci dodržovali veškerá ustanovení tohoto nařízení;
registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 4 tím, že nemá nebo neprovozuje adekvátní organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržitý a řádný výkon jeho služeb a činností registru;
registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 5 tím, že z provozního hlediska neoddělí doplňkové služby od funkce centrálního shromažďování a vedení záznamů o derivátech;
registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 6 tím, že nezajistí, aby vrcholné vedení a členové rady měli dostatečně dobrou pověst a dostatek zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení registru obchodních údajů;
registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 7 tím, že nemá objektivní, nediskriminační a veřejně přístupné požadavky na přístup poskytovatelů služeb a podniků podléhajících oznamovací povinnosti podle článku 9;
registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 8 tím, že nezveřejní ceny a poplatky spojené se službami poskytovanými podle tohoto nařízení, neumožňuje vykazujícím jednotkám samostatný přístup ke zvláštním službám nebo účtuje ceny a poplatky, které nejsou vztažené k nákladům;
registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. a) tím, že nestanovil náležité postupy účinného sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;
registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. b) tím, že nestanovil náležité postupy k ověření úplnosti a správnosti oznamovaných údajů;
registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. c) tím, že nestanovil náležité zásady pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strany nebo ústřední protistrany uvedené v článku 9 požádají nebo pokud je to nutné z jiných důvodů.
Porušení povinnosti související s provozními požadavky:
registr obchodních údajů porušuje čl. 79 odst. 1 tím, že neurčí zdroje operačního rizika nebo nezajistí jejich minimalizaci vypracováním vhodných systémů, kontrol a postupů, včetně systémů IKT řízených v souladu s nařízením (EU) 2022/2554;
registr obchodních údajů porušuje čl. 79 odst. 2 tím, že nestanoví, neprovádí nebo nedodržuje adekvátní politiku zachování provozu a plán obnovy po havárii vypracované v souladu s nařízením (EU) 2022/2554 s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění svých povinností;
▼M17 —————
registr obchodních údajů porušuje čl. 80 odst. 2 tím, že používá údaje, které obdrží v souladu s tímto nařízením, k obchodním účelům bez souhlasu příslušných smluvních stran;
registr obchodních údajů porušuje čl. 80 odst. 3 tím, že nezaznamená neprodleně informace obdržené podle článku 9 nebo je neuchovává po dobu alespoň deseti let od ukončení příslušných smluv, nebo tím, že nezavede včasné a účinné evidenční postupy k dokumentování změn zaznamenaných informací;
registr obchodních údajů porušuje čl. 80 odst. 4 tím, že nepočítá pozice pro jednotlivé kategorie derivátů a pro jednotlivé vykazující jednotky na základě údajů o derivátových smlouvách oznámených v souladu s článkem 9;
registr obchodních údajů porušuje čl. 80 odst. 5 tím, že smluvním stranám neumožní včas přístup k informacím o uvedené smlouvě a jejich opravu;
registr obchodních údajů porušuje čl. 80 odst. 6 tím, že nepřijme veškeré přiměřené kroky, aby zabránil jakémukoli zneužití informací uchovávaných ve svých systémech.
Porušení povinnosti související s transparentností a dostupností údajů:
registr obchodních údajů porušuje čl. 81 odst. 1 tím, že nezveřejňuje pravidelně a tak, aby byly snadno dostupné, celkové pozice pro jednotlivé kategorie derivátů na základě smluv, které mu byly oznámeny;
registr obchodních údajů porušuje čl. 81 odst. 2 tím, že subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 neumožní přímý a bezprostřední přístup k údajům o derivátových smlouvách, které potřebují k plnění svých povinností a mandátů.
Porušení povinnosti týkající se překážek, jež brání výkonu dohledu:
registr obchodních údajů porušuje čl. 61 odst. 1 tím, že v reakci na prostou žádost o informace ESMA podle čl. 61 odst. 2 nebo na rozhodnutí ESMA o žádosti o informace podle čl. 61 odst. 3 poskytne nepravdivé nebo zavádějící informace;
registr obchodních údajů poskytne nepravdivé nebo zavádějící odpovědi na otázky položené podle čl. 62 odst. 1 písm. c);
registr obchodních údajů nesplní včas požadavky opatření, které v oblasti dohledu přijme orgán ESMA podle článku 73;
registr obchodních údajů porušuje čl. 55 odst. 4 tím, že neinformuje v řádné lhůtě ESMA o veškerých zásadních změnách podmínek pro svou registraci.
PŘÍLOHA II
Seznam koeficientů spojených s přitěžujícími nebo polehčujícími okolnostmi pro účely použití čl. 65 odst. 3
Na základní výši pokuty podle čl. 65 odst. 2 se použijí kumulativně níže uvedené koeficienty:
Korekční koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi:
pokud se jedná o opakované porušování povinnosti, za každý další případ tohoto porušení se použije dodatečný koeficient ve výši 1,1;
pokud docházelo k porušování povinnosti po dobu delší než šest měsíců, použije se koeficient ve výši 1,5;
pokud byly na základě porušování povinnosti zjištěny systémové nedostatky v organizaci registru obchodních údajů, zejména v jeho postupech, řídicích systémech či vnitřní kontrole, použije se koeficient ve výši 2,2;
pokud má porušení povinnosti negativní vliv na kvalitu uchovávaných údajů, použije se koeficient ve výši 1,5;
pokud došlo k porušení povinnosti úmyslně, použije se koeficient ve výši 2;
pokud nebyla od okamžiku, kdy bylo porušení povinností zjištěno, přijata nápravná opatření, použije se koeficient ve výši 1,7;
pokud vrcholné vedení registru obchodních údajů nespolupracuje s ESMA při výkonu jeho šetření, použije se koeficient ve výši 1,5.
Korekční koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi:
pokud k porušení povinnosti docházelo po dobu kratší než deset pracovních dnů, použije se koeficient ve výši 0,9;
pokud může vrcholné vedení registru obchodních údajů prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby zabránilo porušení povinnosti, použije se koeficient ve výši 0,7;
pokud registr obchodních údajů upozornil rychle, účinně a v plném rozsahu na porušení povinnosti ESMA, použije se koeficient ve výši 0,4;
pokud registr obchodních údajů přijal dobrovolně opatření, která by zajistila, aby k obdobnému porušení povinnosti nemohlo v budoucnu dojít, použije se koeficient ve výši 0,6.
PŘÍLOHA III
Seznam porušení povinnosti uvedených v čl. 25j odst. 1
Porušení povinnosti související s kapitálovými požadavky:
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 16 odst. 1 tím, že nemá stálý a dostupný počáteční kapitál ve výši alespoň 7,5 milionu EUR;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 16 odst. 2 tím, že nemá kapitál, včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů, přiměřený riziku plynoucímu z jejích činností a trvale postačující k zajištění řádného ukončení nebo restrukturalizace činností v příslušném časovém rozpětí a k zajištění adekvátní ochrany ústřední protistrany proti úvěrovému riziku, riziku protistrany, tržnímu riziku a operačním, právním a obchodním rizikům, která ještě nejsou kryta zvláštními finančními zdroji uvedenými v článcích 41 až 44.
Porušení povinnosti související s organizačními požadavky nebo se střetem zájmů:
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 1 tím, že nemá spolehlivé řídicí systémy včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti, účinné postupy k zjišťování, řízení, kontrole a oznamování rizik, kterým je nebo by mohla být vystavena, a přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů, nebo tím, že se stane členem clearingového systému či klientem nebo uzavře nepřímé ujednání o clearingu s členem clearingového systému s cílem provádět clearingové činnosti u jiné ústřední protistrany, pokud tyto clearingové činnosti nejsou prováděny na základě dohody o interoperabilitě podle hlavy V nebo při provádění její investiční politiky podle článku 47;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 2 tím, že nepřijme adekvátní strategie a postupy, které jsou dostatečně účinné k zajištění toho, aby ona sama i její řídící pracovníci a zaměstnanci dodržovali veškerá ustanovení tohoto nařízení;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 3 tím, že nemá nebo neprovozuje organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržitý a řádný výkon jejích služeb a činností, nebo nevyužívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy, včetně systémů IKT řízených v souladu s nařízením (EU) 2022/2554;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 4 tím, že zřetelně neodděluje hierarchické vztahy pro řízení rizik a pro své ostatní operace;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 5 tím, že nepřijme, neprovádí a nedodržuje politiku odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik a která nevytváří pobídky k podhodnocení rizik;
▼M17 —————
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 7 tím, že bezplatně nezveřejňuje své řídicí systémy, pravidla, kterými se řídí, nebo kritéria účastenství ve svém clearingovém systému;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 26 odst. 8 tím, že se nepodrobuje častým a nezávislým auditům, nebo výsledky těchto auditů nesděluje radě a neposkytuje je ESMA;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 27 odst. 1 nebo čl. 27 odst. 2 druhý pododstavec tím, že nezabezpečuje, aby její vrcholné vedení a členové rady měli dostatečně dobrou pověst a dostatek zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 27 odst. 2 tím, že nezabezpečuje, aby v radě byla alespoň jedna třetina členů, nejméně však dva členové, nezávislí, nebo nezve zástupce klientů členů clearingového systému k účasti na schůzích rady při projednávání otázek souvisejících s články 38 a 39, nebo spojuje odměnu nezávislých a jiných nevýkonných členů rady s obchodními výsledky ústřední protistrany;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 27 odst. 3 tím, že jednoznačně nevymezí úkoly a povinnosti rady, nebo neposkytuje orgánu ESMA a auditorům zápisy ze zasedání rady;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 28 odst. 1 tím, že nezřídila výbor pro rizika, nebo se tento výbor pro rizika neskládá ze zástupců členů jejího clearingového systému, nezávislých členů rady a zástupců klientů, nebo je výbor pro rizika složený tak, aby jedna z těchto skupin zástupců v něm měla většinu, nebo náležitě neinformuje ESMA o činnostech a rozhodnutích výboru pro rizika, pokud ESMA požádal, aby byl patřičně informován;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 28 odst. 2 tím, že jednoznačně nevymezí pověření, řídicí systémy k zajištění své nezávislosti, provozní postupy, kritéria účastenství nebo volební mechanismus členů výboru pro rizika, nebo tyto řídicí systémy nejsou veřejně dostupné nebo neurčují, že výboru pro rizika předsedá nezávislý člen rady, že výbor je přímo podřízen radě a že zasedá pravidelně;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 28 odst. 3 tím, že výboru pro rizika neumožňuje poskytovat radě rady ke všem opatřením, která mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany, nebo nevyvíjí náležité úsilí, aby byly s výborem pro rizika konzultovány skutečnosti, které mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany v naléhavých situacích;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 28 odst. 5 tím, že bezodkladně neinformuje ESMA o každém rozhodnutí rady, že se nebude řídit radou výboru pro rizika;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 29 odst. 1 tím, že nevede všechny záznamy o poskytnutých službách a uskutečněných činnostech po dobu alespoň deseti let, aby ESMA mohl sledovat dodržování tohoto nařízení ústřední protistranou;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 29 odst. 2 tím, že po dobu alespoň deseti let od ukončení smlouvy neuchovává veškeré informace o všech smlouvách, které zpracovala tak, aby umožňovaly zjistit původní podmínky obchodu předtím, než tato ústřední protistrana provedla clearing;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 29 odst. 3 tím, že na vyžádání neposkytuje ESMA a příslušným členům ESCB záznamy a informace uvedené v čl. 29 odst. 1 a 2 nebo všechny informace o pozicích vyplývajících ze smluv, jejichž clearing byl proveden, bez ohledu na obchodní systém, ve kterém byly obchody uzavřeny;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 30 odst. 1 tím, že neinformuje ESMA, nebo jej informuje nepravdivě či neúplně, o totožnosti akcionářů nebo společníků, ať přímých či nepřímých, fyzických či právnických osob, kteří mají kvalifikované účasti, a o výši těchto kvalifikovaných účastí;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 30 odst. 4 tím, že umožní osobám uvedeným v čl. 30 odst. 1 vykonávat vliv, který by mohl být na újmu řádnému a obezřetnému řízení ústřední protistrany;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 31 odst. 1 tím, že ESMA neoznámí veškeré změny svého vedení, nebo mu je oznámí nepravdivě nebo neúplně, nebo mu neposkytne veškeré informace potřebné k posouzení souladu s čl. 27 odst. 1 nebo odst. 2 druhým pododstavcem;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 33 odst. 1 tím, že nemá nebo neuplatňuje účinná písemná organizační a administrativní opatření ke zjišťování a řešení veškerých potenciálních střetů zájmů mezi sebou, včetně svých řídících pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo či nepřímo ve vztahu kontroly nebo úzkého propojení, a členy svého clearingového systému nebo jejich klienty, kteří jí jsou známi, nebo nemá nebo neprovádí adekvátní postupy řešení případných střetů zájmů;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 33 odst. 2 tím, že před přijetím nového obchodu od příslušného člena clearingového systému nesdělí jasně obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů členovi clearingového systému nebo jeho dotčenému klientovi, který je ústřední protistraně znám, pokud organizační nebo administrativní opatření přijatá ústřední protistranou k řízení střetů zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že bude zabráněno rizikům poškození zájmů člena clearingového systému nebo jeho klienta;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 33 odst. 3 tím, že v písemných opatřeních nebere v úvahu veškeré okolnosti, kterých si ústřední protistrana je, nebo by měla být vědoma, a které mohou vést ke střetu zájmů vyplývajícímu ze struktury a podnikatelských činností jiných podniků, s nimiž je ve vztahu mateřského nebo dceřiného podniku;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 33 odst. 5 tím, že nepodnikne veškeré přiměřené kroky, aby zabránila jakémukoli zneužití informací uložených ve svých systémech a využívání těchto informací pro jiné podnikatelské činnosti, nebo tím, že umožní fyzické osobě, která má s touto ústřední protistranou úzké propojení, nebo právnická osoba, která je s touto ústřední protistranou ve vztahu mateřského či dceřiného podniku, využívat k obchodním účelům důvěrné informace zaznamenané v dané ústřední protistraně bez předchozího souhlasu klienta, jemuž tato důvěrná informace patří;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 36 odst. 1 tím, že nejedná spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy členů svého clearingového systému a jejich klientů;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 36 odst. 2 tím, že nemá dostupná, transparentní a spravedlivá pravidla pro rychlé vyřizování stížností;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 37 odst. 1 nebo 2 tím, že soustavně používá diskriminační, netransparentní nebo subjektivní kritéria účastenství, nebo jinak průběžně nezajišťuje spravedlivý a otevřený přístup k této ústřední protistraně, nebo trvale nezajišťuje, aby členové jejího clearingového systému měli dostatečné finanční zdroje a provozní kapacitu pro plnění povinností, které vyplývají z účasti v této ústřední protistraně, nebo tím, že nemá kritéria účastenství, která by zajistila, aby ústřední protistrany ani clearingová střediska nemohly být přímo ani nepřímo členy clearingového systému ústřední protistrany, nebo jednou ročně neprovádí komplexní přezkum toho, jak členové jejího clearingového systému dodržují právní předpisy;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 37 odst. 1a tím, že přijímá nefinanční smluvní strany za členy clearingového systému, třebaže tyto smluvní strany neprokázaly, jak hodlají splnit maržové požadavky a příspěvky do fondů pro riziko selhání, nebo tím, že nepřezkoumává uzavřené dohody s cílem sledovat, zda je splněna podmínka, že tyto nefinanční smluvní strany nejednají jako členové clearingového systému;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 37 odst. 4 tím, že nemá objektivní a transparentní postupy pro pozastavení členství a ukončení účasti členů clearingového systému, kteří již nesplňují kritéria uvedená v čl. 37 odst. 1;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 37 odst. 5 tím, že odepírá účast členům clearingového systému, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 37 odst. 1, pokud toto odmítnutí účasti není řádně písemně odůvodněno a založeno na komplexní analýze rizik;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 1 tím, že neumožňuje klientům členů svého clearingového systému samostatný přístup k poskytovaným zvláštním službám;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 7 tím, že za přiměřených obchodních podmínek nenabízí jednotlivé úrovně oddělení podle uvedeného odstavce.
Porušení povinnosti související s provozními požadavky:
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 34 odst. 1 tím, že nezavede, neprovádí nebo neudržuje adekvátní politiku zachování provozu a plán reakce a obnovy vypracovaný v souladu s nařízením (EU) 2022/2554 s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností ústřední protistrany, který umožňuje alespoň obnovit všechny obchody k okamžiku přerušení, aby ústřední protistrana mohla nadále s jistotou fungovat a dokončit vypořádání ve stanovený den;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 34 odst. 2 tím, že nezavede, neprovádí a neudržuje vhodný postup, který zajišťuje včasné a řádné vypořádání nebo převod aktiv a pozic klientů a členů clearingového systému v případě, že je zrušeno její uznání na základě rozhodnutí podle článku 25;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 35 odst. 1 druhý pododstavec tím, že své hlavní činnosti související s řízením rizik zajišťuje formou outsourcingu bez schválení orgánem ESMA;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 1 tím, že nevede oddělené záznamy a účetnictví, které jí umožňují kdykoli a bezodkladně odlišit v účtech s ústřední protistranou aktiva a pozice držené na účet jednoho člena clearingového systému od aktiv a pozic držených na účet kteréhokoli jiného člena clearingového systému i od vlastních aktiv;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 2 tím, že nenabízí vedení oddělených záznamů a účetnictví umožňujících, aby každý člen clearingového systému v účtech s ústřední protistranou odlišoval svá aktiva a pozice od aktiv a pozic držených na účet svých klientů, a na požádání nevede takové záznamy a účetnictví;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 3 tím, že nenabízí vedení oddělených záznamů a účetnictví umožňujících, aby každý člen clearingového systému v účtech s ústřední protistranou odlišoval aktiva a pozice držené na účet jednoho klienta od aktiv a pozic držených na účet jiných klientů, a na požádání nevede takové záznamy a účetnictví, nebo na požádání nenabízí členům svého clearingového systému možnost, aby si otevřeli více účtů na své jméno nebo na účet svých klientů;
ústřední protistrana tier 2 porušuje článek 40 tím, že neměří a neposuzuje svou likviditu a úvěrové expozice vůči každému členu clearingového systému a popřípadě vůči jiné ústřední protistraně, se kterou uzavřela dohodu o interoperabilitě, téměř v reálném čase, nebo nemá přístup k příslušným zdrojům ocenění, aby mohla účinně měřit své expozice za přiměřených nákladů;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 41 odst. 1 tím, že členům svého clearingového systému a popřípadě ústředním protistranám, se kterými má uzavřeny dohody o interoperabilitě, neukládá marže, nevyzývá je k dodatkové úhradě marží a nerealizuje marže k omezení svých úvěrových expozic, nebo jim ukládá marže, vyzývá je k dodatkové úhradě marží a realizuje marže, které nestačí k pokrytí potenciálních expozic, které podle odhadu ústřední protistrany nastanou do likvidace příslušných pozic, nebo nestačí k pokrytí ztrát, které vznikají alespoň z 99 % pohybů expozic v příslušném časovém horizontu, nebo dostatečně nezabezpečují, aby ústřední protistrana přinejmenším každodenně plně zajistila své expozice vůči všem členům svého clearingového systému a popřípadě vůči všem ústředním protistranám, s nimiž má uzavřeny dohody o interoperabilitě, nebo tím, že pravidelně nesleduje a nereviduje úroveň svých marží tak, aby odrážely stávající podmínky na trhu, při zohlednění možných procyklických účinků;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 41 odst. 2 tím, že pro stanovování svých maržových požadavků nepřijme modely a parametry, které postihují rizikové znaky produktů, jejichž clearing byl proveden, a berou v úvahu interval mezi realizacemi marží, tržní likviditu a možnost změn po dobu trvání obchodu;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 41 odst. 3 tím, že nevyzve k dodatkové úhradě marží a nerealizuje marže v průběhu dne alespoň tehdy, jsou-li překročeny předem vymezené prahy, nebo tím, že drží platby vnitrodenní variační marže, poté co všechny tyto splatné platby vybrala, namísto toho, aby je postoupila, je-li to možné;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 42 odst. 3 tím, že neudržuje fond pro riziko selhání, který za mimořádných, ale možných tržních podmínek umožňuje přinejmenším odolat selhání člena clearingového systému, vůči kterému má největší expozice, nebo druhého a třetího největšího člena clearingového systému, je-li součet jejich expozic větší, nebo nevypracuje scénáře, které zahrnují nejvíce proměnlivá období, jež zažily trhy, pro které ústřední protistrana poskytuje své služby, a řadu možných budoucích scénářů, jež přihlížejí k náhlým výprodejům finančních zdrojů a prudkým snížením tržní likvidity;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 43 odst. 2 tím, že její fond pro riziko selhání uvedený v článku 42 a jiné finanční zdroje uvedené v čl. 43 odst. 1 ústřední protistraně neumožňují za mimořádných, ale možných tržních podmínek odolat selhání dvou členů clearingového systému, vůči kterým má největší expozice;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 44 odst. 1 tím, že nemá vždy přístup k přiměřené likviditě, aby mohla vykonávat své služby a činnosti, nebo každodenně neprovádí výpočet, kolik likvidity bude potenciálně potřebovat;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 45 odst. 1, 2 a 3 tím, že při krytí ztrát nepoužije před ostatními finančními zdroji marže složené členem clearingového systému, který selhal;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 45 odst. 4 tím, že nepoužije vyčleněné vlastní zdroje dříve, než začne využívat příspěvky do fondu pro riziko selhání pocházející od členů clearingového systému, kteří neselhali;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 45a odst. 1 tím, že přijme kterékoli z opatření uvedených v písmenech a), b) a c) zmíněného odstavce, pokud ESMA tuto ústřední protistranu požádal, aby se po jím stanovenou dobu přijímání těchto opatření zdržela;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 46 odst. 1 tím, že ke krytí svých počátečních i dlouhodobých expozic vůči členům svého clearingového systému přijme jiný než vysoce likvidní kolaterál s minimálním úvěrovým a tržním rizikem, když jiný kolaterál není přípustný podle aktu v přenesené pravomoci, který přijala Komise v souladu s čl. 46 odst. 3;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 46 odst. 1 tím, že přijme veřejné záruky, záruky veřejných bank nebo záruky komerčních bank, pokud tyto záruky nejsou na požádání bezpodmínečně k dispozici v době do realizace uvedené v článku 41, nebo tím, že ve svých provozních předpisech nestanoví minimální přijatelnou úroveň zajištění záruk, které přijímá, nebo tím, že přijímá veřejné záruky, záruky veřejných bank nebo záruky komerčních bank ke krytí svých expozic jiných než počátečních a dlouhodobých expozic vůči členům svého clearingového systému, kteří jsou nefinančními smluvními stranami, nebo vůči klientům členů clearingového systému, kteří jsou nefinančními smluvními stranami, nebo tím, že jsou-li této ústřední protistraně poskytovány veřejné záruky, záruky veřejných bank nebo záruky komerčních bank, nesplňuje požadavky stanovené v čl. 46 odst. 1 třetím pododstavci písm. a) až e);
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 1 tím, že investuje své finanční zdroje jinak než do hotovosti nebo do vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem, které by bylo možné rychle zlikvidnit s minimálním nepříznivým účinkem na cenu;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 3 tím, že finanční nástroje složené jako marže nebo jako příspěvky do fondu pro riziko selhání neuloží u provozovatelů systémů vypořádání cenných papírů, kteří zajišťují plnou ochranu uvedených finančních nástrojů, jsou-li k dispozici, nebo nevyužije jiná vysoce bezpečná ujednání s povolenými finančními institucemi;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 4 tím, že hotovostní vklady provádí jiným způsobem než prostřednictvím vysoce bezpečných ujednání s povolenými finančními institucemi nebo stálých vkladových nástrojů (facilit) centrálních bank či jiných srovnatelných prostředků poskytovaných centrálními bankami;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 5 tím, že ukládá aktiva u třetí strany, aniž by zajistila, aby aktiva náležející členům clearingového systému byla rozeznatelná od aktiv náležejících ústřední protistraně a od aktiv náležejících dané třetí straně, a to pomocí odlišných názvů účtů v účetních knihách třetí strany nebo pomocí jiných rovnocenných opatření, která zajišťují stejnou úroveň ochrany, nebo nemá na požádání k finančním nástrojům okamžitý přístup;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 47 odst. 6 tím, že investuje svůj kapitál nebo částky, které vyplývají z požadavků stanovených v článcích 41až 44, do vlastních cenných papírů nebo do cenných papírů svého mateřského nebo dceřiného podniku;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 48 odst. 1 tím, že nemá zavedeny podrobné postupy, které se mají uplatnit, pokud člen clearingového systému ve lhůtě a v souladu s postupy jí stanovenými neplní požadavky na účast stanovené v článku 37, nebo podrobně neurčí postupy, které se mají uplatnit v případě, že selhání člena clearingového systému není ústřední protistranou oznámeno, nebo tyto postupy nepodléhají každoročnímu přezkumu;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 48 odst. 2 tím, že neprodleně nepřijme opatření k omezení ztrát a tlaků na likviditu vzniklých selháním člena clearingového systému a nezajistí, aby uzavření pozic kteréhokoli člena clearingového systému nenarušilo její operace ani nevystavilo členy clearingového systému, kteří neselhali, ztrátám, jež nemohou předvídat či kontrolovat;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 48 odst. 3 tím, že neprodleně neinformuje ESMA předtím, než je oznámeno nebo zahájeno řízení pro selhání;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 48 odst. 4 tím, že neověří, zda jsou její postupy v případě selhání vymahatelné, a nepřijme veškeré přiměřené kroky, aby zajistila, že má právem uznanou pravomoc likvidovat vlastní pozice člena clearingového systému, který selhal, a převádět nebo likvidovat pozice klientů člena clearingového systému, jenž selhal;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 49 odst. 1 tím, že pravidelně neprovádí přezkum svých modelů a parametrů přijatých k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik, tyto modely nepodrobuje důsledným a častým stresovým testům k posouzení jejich odolnosti v mimořádných, ale možných tržních podmínkách, neprovádí zpětné testy k posouzení spolehlivosti přijaté metodiky, nezískává nezávislou validaci, neinformuje ESMA o výsledcích provedených testů, nebo před přijetím jakékoli významné změny modelů a parametrů nezíská jeho validaci, ledaže ESMA povolí prozatímní přijetí významné změny uvedených modelů nebo parametrů před příslušnou validací;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 49 odst. 2 tím, že pravidelně netestuje klíčové aspekty svých postupů v případě selhání a nepřijme veškeré přiměřené kroky k zajištění toho, aby jim všichni členové clearingového systému rozuměli a měli zavedena vhodná opatření za účelem reakce na selhání;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50 odst. 1 tím, že k vypořádání svých obchodů nepoužije peněžní prostředky centrální banky, je-li jejich využití účelné a jsou-li dostupné, nebo nepodnikne kroky k přísnému omezení rizik vypořádání v hotovosti, nejsou-li peněžní prostředky centrální banky použity;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50 odst. 3 tím, že neomezuje hlavní rizika maximálním využitím mechanismů dodání proti zaplacení, je-li ústřední protistrana povinna provádět nebo přijímat dodání finančních nástrojů;
ústřední protistrana tier 2 porušuje článek 50a nebo 50b tím, že nevypočte koeficient KCCP stanovený v uvedených článcích nebo nedodržuje pravidla pro výpočet koeficientu KCCP stanovená v čl. 50a odst. 2, článku 50b a 50d;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50a odst. 3 tím, že vypočte koeficient KCCP méně často než čtvrtletně nebo méně často, než to vyžaduje ESMA v souladu s čl. 50a odst. 3;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 51 odst. 2 tím, že nemá nediskriminační přístup jak k údajům, které potřebuje k výkonu svých funkcí v souvislosti s uvedeným konkrétním obchodním systémem, v rozsahu, v němž splňuje provozní a technické požadavky stanovené daným obchodním systémem, tak i k příslušnému vypořádacímu systému;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 52 odst. 1 tím, že uzavře dohody o interoperabilitě, aniž by splňovala požadavky stanovené v písmenech a) až d) uvedeného odstavce;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 53 odst. 1 tím, že neodlišuje na účtech aktiva a pozice držené na účet jiné ústřední protistrany, s níž uzavřela dohodu o interoperabilitě;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 54 odst. 1 tím, že uzavře dohodu o interoperabilitě nebo provede podstatnou změnu schválené dohody o interoperabilitě podle hlavy V bez předchozího schválení ESMA.
Porušení povinnosti související s transparentností a dostupností údajů:
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 1 tím, že nezveřejní ceny a poplatky za každou službu poskytovanou samostatně, včetně slev, rabatů a podmínek využití uvedených snížení;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 1 tím, že ESMA neposkytne informace o nákladech a výnosech souvisejících s jejími službami;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 2 tím, že nesdělí členům svého clearingového systému a jejich klientům rizika spojená s poskytovanými službami;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 3 tím, že nesdělí členům svého clearingového systému nebo ESMA informace o cenách používané k výpočtu svých expozic ke konci dne vůči členům svého clearingového systému, nebo nezveřejní souhrnně pro každou kategorii nástrojů celkové objemy obchodů, jejichž clearing provedla;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 4 tím, že nezveřejní provozní a technické požadavky na komunikační protokoly zahrnující obsah a formát zpráv, které používá ve vztahu ke třetím stranám, včetně provozních a technických požadavků uvedených v článku 7;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 5 tím, že nezveřejní každé porušení kritérií uvedených v čl. 37 odst. 1 nebo požadavků stanovených v čl. 38 odst. 1 členy clearingového systému, s výjimkou případů, kdy se ESMA domnívá, že by zveřejnění těchto údajů ohrozilo finanční stabilitu nebo důvěru trhu, závažně ohrozilo finanční trhy, či způsobilo nepřiměřenou škodu zúčastněným subjektům;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 6 tím, že neposkytne členům svého clearingového systému simulační nástroj, který jim umožňuje určit výši dodatečné počáteční marže na úrovni portfolia, kterou může tato ústřední protistrana požadovat při clearingu nového obchodu, včetně simulace maržových požadavků, které by se na ně mohly vztahovat podle různých scénářů, nebo tím, že neposkytne řádně zabezpečený přístup k tomuto nástroji;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 7 tím, že členům svého clearingového systému neposkytne jasným a transparentním způsobem informace o modelech počátečních marží, které používá, jak je podrobně uvedeno v písmenech a), b) a c) uvedeného odstavce;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 38 odst. 8 tím, že členu clearingového systému na žádost neposkytne informace, které potřebuje, aby mohl dodržet první pododstavec uvedeného odstavce, nebo je poskytne s významným zpožděním, pokud tyto informace nebyly dosud poskytnuty;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 39 odst. 7 tím, že nezveřejní úrovně ochrany a náklady spojené s jednotlivými úrovněmi oddělení, jež poskytuje;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 49 odst. 3 tím, že nezveřejní klíčové informace o svém modelu řízení rizik a předpoklady k provádění stresových testů uvedených v čl. 49 odst. 1;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50 odst. 2 tím, že zřetelně neuvede své povinnosti v souvislosti s dodáním finančních nástrojů, včetně toho, zda je povinna provést či přijmout dodání finančního nástroje, nebo zda účastníky odškodňuje za ztráty vzniklé v průběhu dodání;
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50c odst. 1 tím, že členům svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, nebo jejich příslušným orgánům nepodává informace uvedené v čl. 50c odst. 1 písm. a) až e);
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 50c odst. 2 tím, že členům svého clearingového systému, kteří jsou institucemi, podává zprávy méně často než jednou za čtvrtletí nebo méně často, než to vyžaduje ESMA v souladu s čl. 50c odst. 2.
Porušení povinnosti týkající se překážek, jež brání výkonu dohledu:
ústřední protistrana porušuje článek 25f tím, že neposkytne informace v reakci na rozhodnutí týkající se žádosti o informace podle čl. 25f odst. 3, nebo tím, že v reakci na prostou žádost ESMA o informace podle čl. 25f odst. 2 nebo na rozhodnutí ESMA týkající se žádosti o informace podle čl. 25f odst. 3 poskytne nepravdivé nebo zavádějící informace;
ústřední protistrana tier 2 nebo její zástupci poskytnou nepravdivé nebo zavádějící odpovědi na otázky položené podle čl. 25g odst. 1 písm. c);
ústřední protistrana tier 2 porušuje čl. 25g odst. 1 písm. e) tím, že nesplní požadavek ESMA poskytnout výpisy telefonních hovorů nebo datových přenosů;
ústřední protistrana tier 2 nesplní včas opatření v oblasti dohledu, které vyžaduje rozhodnutí přijaté orgánem ESMA podle článku 25q;
ústřední protistrana tier 2 se nepodrobí kontrole na místě nařízené rozhodnutím o provedení kontroly, které přijal ESMA podle článku 25h.
PŘÍLOHA IV
Seznam koeficientů spojených s přitěžujícími nebo polehčujícími okolnostmi pro účely použití čl. 25j odst. 3
Na základní výši pokuty podle čl. 25j odst. 2 se kumulativně použijí níže uvedené koeficienty:
Korekční koeficienty spojené s přitěžujícími okolnostmi:
pokud se jedná o opakované porušování povinnosti, za každý další případ tohoto porušení se použije dodatečný koeficient ve výši 1,1 ;
pokud docházelo k porušování povinnosti po dobu delší než šest měsíců, použije se koeficient ve výši 1,5 ;
pokud byly na základě porušování povinnosti zjištěny systémové nedostatky v organizaci ústřední protistrany, zejména v jejích postupech, systémech řízení či interní kontrole, použije se koeficient ve výši 2,2 ;
pokud má porušení povinnosti negativní vliv na kvalitu činností a služeb ústřední protistrany, použije se koeficient ve výši 1,5 ;
pokud došlo k porušení povinnosti úmyslně, použije se koeficient ve výši 2;
pokud nebyla od okamžiku, kdy bylo porušení povinností zjištěno, přijata nápravná opatření, použije se koeficient ve výši 1,7 ;
pokud vrcholné vedení ústřední protistrany nespolupracuje s ESMA při jeho šetření, použije se koeficient ve výši 1,5 .
Korekční koeficienty spojené s polehčujícími okolnostmi:
pokud k porušení povinnosti docházelo po dobu kratší než deset pracovních dnů, použije se koeficient ve výši 0,9 ;
pokud může vrcholné vedení ústřední protistrany prokázat, že přijalo veškerá nezbytná opatření k tomu, aby porušení povinnosti zabránilo, použije se koeficient ve výši 0,7 ;
pokud ústřední protistrana na porušení povinnosti rychle, účinně a v plném rozsahu upozornila ESMA, použije se koeficient ve výši 0,4 ;
pokud ústřední protistrana přijala dobrovolně opatření k zajištění toho, aby k obdobnému porušování povinnosti v budoucnu již nemohlo dojít, použije se koeficient ve výši 0,6 .
( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).
( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).
( 6 ) Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1.
( 7 ) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38.
( 8 ) Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.
( 9 ) Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.
( 10 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
( 11 ) Nařízení komise (ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES (Úř. věst. L 340, 22.12.2007, s. 66).
( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1624… ze dne 31. května 2024… o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L, 2024/1624, 19.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1624/oj).
( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).
( 14 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
( 15 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 022, 22.1.2021, s. 1).
( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).
( 17 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).
( 18 ) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
( 19 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).
( 20 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
( 21 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a o změně nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 909/2014 a (EU) 2016/1011 (Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 1).
( 22 ) Úř. věst. L 228, 11.8.1992, s. 1.
( 23 ) Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43.
( 24 ) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, p. 1.
( 25 ) Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).
( 26 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12).
( 27 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009, ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1).
( 28 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
( 29 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).
( 30 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 42)
( 31 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8).
( 32 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40).
( 33 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 153/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na ústřední protistrany (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 41).
( 34 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2987 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, (EU) č. 575/2013 a (EU) 2017/1131, pokud jde o opatření ke zmírnění nadměrných expozic vůči ústředním protistranám ze třetích zemí a ke zlepšení účinnosti clearingových trhů Unie (Úř. věst. L, 2024/2987, 4.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2987/oj).
( 35 ) Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 45.